Geneticky modifikovaný hmyz – jsou v potaz brána rizika

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

24.6.2023

Hmyz je nám v médiích již několik měsíců předkládán v pravém slova smyslu jako něco chutného. Na to, jak k této náhlé změně názoru médií došlo, stejně jako na rizika a vedlejší účinky konzumace hmyzu, jsme již upozornili v pořadu „Hmyz v potravinách“. Číhá zde však ještě větší nebezpečí.

Biotechnologie a genetické manipulace jsou mnohými považovány za klíč k řešení zásadních problémů v oblasti zásobování potravinami a zdravotní péče. To je do značné míry způsobeno formou používanou současným mediálním mainstreamem, který nám slibuje levné potraviny a nové léky. V minulosti bylo zpravodajství podstatně víc vyvážené. V roce 1999 ještě varovala Bavorská rozhlasová a televizní společnost v dokumentu „Gekaufte Wahrheit“ („Koupená pravda“) před extrémními důsledky geneticky manipulovaných potravin a před bezohlednými machinacemi biotechnologického průmyslu. Mimo jiné bylo zveřejněno skandální jednání s profesorem Árpádem Pusztaiem. Studií způsobu krmení nezávislou na zájmech výrobců Pusztai prokázal, že konzumace geneticky manipulovaných brambor vedla u potkanů po 10 dnech k 36 významným orgánovým změnám. Dva dny po zveřejnění byl propuštěn a smluvně donucen, aby již žádnou formou neodporoval tvrzením biotechnologického průmyslu. Tento extrémní vliv je možný proto, že každý vědec bádající v této oblasti je přímo či nepřímo placen firmami – s tím důsledkem, že prakticky neexistuje žádná nezávislá kontrola. Každý, kdo kritizuje, je umlčen.

Za dvacet let uplynulých od té doby se moc i možnosti těchto spolčení výrazně zvýšily, což se nedávno potvrdilo schválením dalších druhů hmyzu v potravinách. Údaje potřebné pro schválení neurčil regulační orgán, nýbrž byly jako hotové předloženy těmito společnostmi. Všechny tyto regulace nakonec slouží pouze k ochraně vlivných korporací a institucí před nežádoucí konkurencí. Zabraňují odhalení jejich machinací, aby udržely spotřebitele ve zdánlivém pocitu bezpečí, aby neměl pocit nepohody. V následujícím textu stručně vysvětlíme, jakým způsobem v současné době fungují možnosti genového inženýrství, a jejich velmi pozitivně prezentované vyhlídky porovnáme s nebezpečími.

1. Genetické inženýrství – co to vlastně je?

Již tisíce let se rostliny a zvířata kříží podle zákonů dědičnosti, aby se tímto šlechtitelským výběrem posílily určité vlastnosti a také omezily ty nežádoucí. Tímto způsobem byly například přirozenou cestou vyšlechtěny výnosnější odrůdy rostlin nebo zvířata s větším objemem masa.

V genovém inženýrství se pomocí biotechnických postupů zasahuje do genomu a biochemických řídicích procesů živých organismů. To zahrnuje jak změnu a modifikaci řetězců DNA ve zkumavkách, tak i v živých organismech. V přírodě se tyto biotechnologicky upravené organismy přirozenou cestou NEvyskytují.

2. Procesy a produkty genového inženýrství

DNA živého organismu je takříkajíc stavební návod, který řídí vývoj, funkci a reprodukci živého organismu. Modifikací částí tohoto plánu se mění i určité vlastnosti a charakteristiky živého organismu. Poprvé byly tímto způsobem modifikovány rostliny v 70. letech 20. století. První geneticky modifikovaná myš se narodila v roce 1974.

První geneticky modifikovaná potravina, rajče Flavr-Savr, byla uvedeno na trh v roce 1994. U tohoto hnilobě odolného rajčete byl genetickou modifikací zpomalen proces hnití, takže vypadá čerstvé o 14 dní déle. Nejčastěji pěstovanými geneticky modifikovanými plodinami jsou dnes kukuřice a sója, které jsou odolné vůči postřikům některých výrobců. Geneticky modifikované mikroorganismy, jako jsou transgenní kvasinky a aromata, se ve zpracovaných potravinách vyskytují již řadu let. V lékařství se pomocí geneticky modifikovaných organismů vyrábějí hormony a některé léky.

Mezitím toto téma získalo zcela novou dynamiku. V minulosti byly zásahy genového inženýrství velmi nákladné, komplikované a časově náročné. To se rázem změnilo s novými technologiemi editace genomu, která se často označuje také jako genomová chirurgie. Jedná se o použití uměle vyrobených enzymů, které rozpoznají nežádoucí sekvenci DNA, vystřihnou ji a poskytnou novou sekvenci DNA. Ta je pak vložena na místo té původní prostřednictvím přirozeného opravného procesu. Nejoblíbenějšími metodami jsou CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats), nukleázy se zinkovými prsty (zkráceně ZFN) a TALEN (Transcription Activator-like Effector Nucleases).

Tyto metody umožňují prakticky každé laboratoři provádět genetické experimenty v průběhu několika týdnů za několik set dolarů. Vývoj je srovnatelný s vývojem prvního počítače, který zaplnil celý dům, až po dnešní chytrý telefon pro každého.

3. Rizika a přijetí obyvatelstvem

Mnoho spotřebitelů odmítá geneticky modifikované potraviny kvůli možným zdravotním rizikům. Nedostatek podložených vědeckých studií a zamlčování znepokojivých zpráv – jako v případě popsaném na začátku s poškozením orgánů způsobeným geneticky modifikovanými bramborami – potvrzují, že tyto obavy jsou více než oprávněné.

Pro mnohé je také z etických důvodů nepřijatelné, aby si vědci hráli na Boha a zasahovali tímto způsobem do stvoření. Ačkoli tedy se na první pohled zdá pozitivní, že by genetická modifikace mohla umožnit vznik nových léků, problém příčinné souvislosti to neřeší. Bylo například zjištěno, že počet případů rakoviny prudce roste v důsledku znečištění životního prostředí a našich životních návyků. Zde by byla mnohem rozumnější nápravná opatření než snaha o následné zakrytí problémů. Na tom ovšem nemají zainteresované firmy žádný zájem, protože jim to přináší královské zisky.

Ještě problematičtější je, když se k rychlejšímu šíření použijí tzv. turbo urychlovače (Gene-Drive-Technologie) genového pohonu. Namísto toho, aby gen replikoval běžných 50 % potomků, u genového pohonu je to 100 %. Toho se již dnes využívá zejména u kvasinek a hmyzu. Důsledkem je, že přirozený druh může být zcela vytlačen druhem vytvořeným genovou manipulací. Tato možnost genocidy zcela otevírá dveře ke zneužití moci – což není scénář ze sci-fi filmu a již se to praktikuje.

4. obcházet zákazy výzkumu

Kdyby vědec požádal o finanční prostředky, které by zajistily, že budoucí generace lidí budou moci mít potomky pouze při splnění určitých kritérií, vyvolalo by to velký mediální neklid.

Pokud se však tento výzkum schová za zdánlivě ušlechtilý cíl vymýtit malárii, horečku dengue nebo žlutou zimnici, je široce propagován. Vědci již léta provádějí pokusy na komárech, kteří tyto nemoci šíří. Jejich genetickou modifikací by se budoucí generace komářích samiček měly stát neplodnými a nemoci by měly vymřít s nimi. Tento postup se však nezkoumá pouze v laboratoři, ale již se praktikuje ve volném prostředí. Podobně jako v případě očkování proti Coroně, vědci sice vytvářejí dojem že technologie i její nasazení jsou dobře kontrolované a bez vedlejších účinků – to však ani zdaleka není pravda! Právě naopak.

5. Pandořina skříňka je otevřená

Britská biotechnologická společnost Oxitec vypustila v letech 2013-2015 v Brazílii více než 12 milionů geneticky modifikovaných komárů, aby omezila populaci komára Aedes aegypti přenášejícího žlutou zimnici. Podle vědců měli vypuštění komáři a jejich potomci uhynout, aniž by se dále pářili s původní divokou formou. Zcela nečekaně se však podle vědců splnilo nemožné: po 30 měsících bylo zjištěno, že až 60 % místních komárů má rovněž tuto genetickou modifikaci.

Ale nejen to, cílené a původně dosažené snížení populace komárů o 90 % se po 18 měsících vrátilo na původní úroveň. Experiment tedy nejenže nedosáhl svého cíle, ale navíc se genová modifikace nekontrolovatelně rozšířila. S nepředvídatelnými důsledky, jako je například to, že „noví tvorové“ jsou ještě odolnější a nebezpečnější. Důsledky takových experimentů nebyly zkoumány s chatrným odůvodněním, že jejich technologie je pro potomstvo samičího pohlaví stoprocentně smrtelná.

Předpoklad, který se ukázal jako mylný, ale přesto nevedl k ukončení těchto nezodpovědných experimentů. Kromě Brazílie byli genově modifikovaní komáři navzdory děsivým výsledkům vypuštěni také v Panamě, Malajsii a na Kajmanských ostrovech. V USA byli mezitím genově modifikovaní komáři vypuštěni na Floridě a v Kalifornii, ačkoli se patogeny nemoci v populaci komárů v Kalifornii vůbec nevyskytují. V New Yorku byly v polních pokusech testováni moli zelní (Plutella xylostella), kteří byli rovněž geneticky modifikováni biotechnologickou firmou Oxitec, a v Arizoně testovali geneticky modifikovaného červotoče Pectinophora gossypiella.

Genetické inženýrství? NE DÍKY!

Dosud neexistují žádné podložené nezávislé studie o rizicích a dlouhodobých účincích geneticky modifikovaných potravin na spotřebitele. Neexistují ani žádné studie o vlivu geneticky modifikovaných rostlin a zvířat na flóru a faunu. Někdo by mohl namítnout, že by se to již projevilo. Jenže: extrémně přibývá mnoha nemocí, jako jsou alergie a rakovina – kdo může bezpečně vyloučit, že to nesouvisí s geneticky modifikovanými produkty? NIKDO!

Právě proto bychom měli z holé opatrnosti geneticky modifikované potraviny odmítat, stejně jako bychom měli odmítat výzkum na rostlinách a zvířatech. Zvláště proto, že je jaksi schizofrenní, když podle Evropského soudního dvora nesmí být stavebním projektem zasažena ani opuštěná nora křečka, ale zároveň se investují miliony prostředků na výzkum do technologie, jako je genový pohon, který může vést ke genocidě celého druhu a jehož další důsledky nejsou známy. Hmyz, který je v současnosti propagován ke konzumaci a synteticky vyráběné potraviny z něj, samy o sobě skrývají nepředstavitelná rizika. Nelze ani domyslet, jakým následným škodám a nákladům budeme muset čelit za 10 nebo 20 let, pokud bude geneticky modifikován i hmyz. Je to docela pravděpodobné, pokud nebudeme rozhodně jednat. Vlivné instituce jako Světové ekonomické fórum WEF Klause Schwaba a miliardáři jako Bill Gates podporují jak genetické inženýrství, tak konzumaci hmyzu. Obojí je součástí realizace jejich transhumanistické Agendy 2030.

Pokud chceme aby i zítra byly k dostání geneticky nezměněné potraviny, záleží na každém z nás. Záleží totiž, co budeme vyžadovat jako spotřebitelé u pokladen a jako kritičtí občané v diskusích s politickými představiteli. Čím více lidí v této věci důsledně řekne své NE, tím větší máme šanci. Proto o tom prosím informujte také své přátele a známé.