Vědci žasnou nad tím, jak hladovka pomáhá při onemocnění mozku, srdce a rakovině
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
14.2.2024
Studie publikovaná v časopise Cell Stem Cell prokázala, že cykly několikadenní hladovky nejen chrání před poškozením imunitního systému – častým vedlejším účinkem chemoterapie – ale také napomáhají jeho regeneraci tím, že aktivují kmenové buňky ze stavu klidu do stavu sebe obnovy.
Při klinických studiích, které byly prováděny u pacientů podstupujících chemoterapeutickou léčbu, se u myší iu lidí v 1. fázi zkoušení potvrdilo, že opakovaná období hladovky výrazně snížila počet nefunkčních bílých krvinek.
U myší hladovkové cykly jakoby zapnuly regenerační přepínač a změnily tak signální dráhy hematopoetických kmenových buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu krve a budování imunitního systému.
Výsledky studie mají velký význam pro zdravější stárnutí. Při stárnutí se totiž oslabuje imunitní systém, což přispívá k větší náchylnosti lehce onemocnět.
Hladovkové cykly v rozmezí 2- až 4-denních období bez jídla, opakující se pravidelně po dobu 6 měsíců, dokáží zničit starší a poškozené buňky imunitního systému a vytvořit nové.
Toto zjištění je velmi významné pro lepší zvládání chemoterapeutické léčby a pro ty, kteří trpí širokou škálou problémů imunitního systému, včetně autoimunitních onemocnění.
\“Nepředpokládali jsme, že několikadenní hladovka by mohla mít tak pozoruhodný účinek na podporu buněčné regenerace krvetvorného systému kmenovými buňkami,\“ uvedl odpovídající autor Valter Longo Edna M. Jones, profesor Gerontologie a biologických věd na Univerzitě Jižní Karolíny v Los Angeles (USC) gerontologie a ředitel USC Longevity Institute (Institut pro dlouhověkost, USC).
„Když hladovíte, systém se snaží ušetřit energii. Recyklace mnoha nepotřebných a poškozených buněk imunitního systému je jedna z možností, jak to dokázat,“ řekl Longo.
„Zpozorovali jsme, že jak u zvířat, tak u lidí se s prodlouženým hladověním snížil počet bílých krvinek. Když začnete znovu jíst, množství krevních buněk se opět zvýší. To nás nutilo zamyslet se, odkud se berou.”
Hladovkové cykly
Několikadenní hladovka nutí naše tělo použít zásoby glukózy, tuku a ketonů, zároveň však rozkládá velké množství starých bílých krvinek. Longo tento efekt přirovnává k odlehčení příliš naloženého letadla.
Během každého cyklu hladovky taková eliminace starých bílých krvinek vyvolává změny, které spouštějí regeneraci buněk imunitního systému pomocí kmenových buněk.
Vědci z Longova týmu zjistili, že opakovaný půst po dobu 2 až 4 dnů snižuje enzym PKA, který se podílí na dlouhověkosti jednoduchých organismů. Jiný výzkum jej spojuje s regulací sebe obnovy kmenových buněk a jejich pluripotentnosti, což je schopnost jedné buňky diferencovat se na různé jiné specializované druhy buněk.
Hladovka také způsobuje, že dochází k poklesu IGF-1, růstového hormonálního faktoru, který souvisí se stárnutím, rakovinou a rozrůstáním nádoru.
„Vypnutí genu pro produkci PKA je tedy klíčovým krokem, aby se mohly kmenové buňky přepnout do módu regenerace. Je to pro ně pokyn, že mohou začít s proliferací a obnovou celého systému,“ vysvětluje profesor Longo.
„Dobrá zpráva je, že během hladovky se tělo zbavuje starých, poškozených a nefunkčních částí systému. Takže, je-li váš imunitní systém narušen chemoterapií nebo samotným stárnutím, hladovka vám může napomoci doslova k novému imunitnímu systému.“
Ve studii, kde držela skupinka pacientů hladovku 72 hodin před chemoterapií, se prokázalo, že hladovka dokáže ochránit pacienty před toxickými účinky chemoterapie.
„Chemoterapie sice zachraňuje život, ale způsobuje i výrazné poškození imunitního systému. Výsledky studie naznačují, že hladovka pomáhá minimalizovat některé z těchto škod,“ uvádí spoluautorka studie Tanya Dorffová.
„Nedoporučuje se však, aby se lidé pokoušeli o stejné účinky dlouhodobou hladovkou bez lékařského dohledu. Jsou zapotřebí ještě další testování na lidech, které by zpřístupnily účinnost hladovky a určily všechny možné nežádoucí účinky.
Momentálně se věnujeme dalším testováním, které by zjistily, zda tyto regenerační účinky budou stejně fungovat i na jiné systémy v těle tak, jak fungují při imunitním systému,“ říká profesor Longo.
Všechny tyto studie jsou financovány z prostředků Národního institutu pro výzkum stárnutí, Nadace V a Národního onkologického ústavu v USA.
Další účinky hladovky
1. Hladovka chrání před onemocněními mozku
Vědci z Národního institutu pro výzkum stárnutí v Baltimoru potvrdili, že hladovka během 1 až 2 dnů v týdnu může pomoci předcházet Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.
Zjistili také, že omezení energetického příjmu na 500 kalorií během 1 až 2 dnů v týdnu má výborný vliv na mozek.
2. Hladovka snižuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky
Pravidelný půst jeden den v týdnu snižuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky. Studie prokázaly, že hladovění výrazně zvyšuje množství lidského růstového hormonu, což souvisí se zrychlením metabolismu a spalováním tuku.
Ztráta tuku také přispívá ke snižování rizika srdečních onemocnění a cukrovky. Doktoři dokonce začínají zvažovat hladovku jako jednu z léčebných metod.
3. Hladovka pomáhá onkologickým pacientům
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise o stárnutí zjistila, že onkologičtí pacienti, kteří dostávali chemoterapeutickou léčbu a zahrnuli do své léčby i hladovku, trpěli vedlejšími účinky chemoterapie mnohem méně.
Všechny dosavadní testy prokázaly, že hladovka zlepšuje kvalitu života, zpomaluje růst nádorů a omezuje jejich šíření.
Národní institut pro výzkum stárnutí se detailně zabýval i typem rakoviny prsu, aby dokázal lépe pochopit účinky hladovky na rakovinu.
Následkem hladovky se rakovinové buňky pokusily produkovat proteiny a nalézt jiný způsob dalšího růstu a dělení. Výsledkem bylo množství následných kroků, které vedly ke vzniku škodlivých molekul volných radikálů.
Ty poškozovaly vlastní DNA rakovinových buněk a způsobily jejich destrukci! Je to něco jako „buněčná sebevražda“ – rakovinová buňka se snaží nahradit vše potřebné pro její přežití, co po hladovce v krevním oběhu chybí. To ovšem není možné a tak se pokusí sama si vytvořit to, co jí chybí, a to nakonec vede k zániku buňky.
