Akce, aktuality, NATO, Slider aktuality, Stalo se, Zahraničí

Jak nápady na zavedení školného souvisejí s finským členstvím v NATO

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Veronika Sušová-Salminen ukazuje na souvislosti mezi neutralitou a severským sociálním státem, které dnes nahrazují NATO a neoliberální politika.

Finsko se po letech podivné neutrality po skončení studené války rozhodlo letos velmi spěšně k členství v NATO. Nebylo to překvapení vzhledem k tomu, že ve finské politice byl poměrně silný euroatlantický proud, kterému dala intervenční válka Ruska na Ukrajině do rukou všechna esa, a to včetně podpory veřejného mínění. Vstup do NATO je většinou hodnocen a vnímán jako otázka bezpečnosti či mezinárodní politiky. Ovšem jen málo jsou brány v potaz i jiné souvislosti.

V posledních dnech se ve Finsku začala zvažovat možnost, že by zdejší univerzity a vysoké školy mohly dostat možnost zavést školné. Návrh přišel z řad ministerstva financí, které je v rukou Strany středu (Keskusta), a který souvisí s dalším krokem: s návrhem na škrty ve výši 9 miliard euro, které jsou prý v nadcházejících osmi letech „nutné“. Zavedení školného (zatím ne plošně) by mělo nahradit chybějící veřejné finance. Zároveň se ale o školném mluví jako o cestě ke zlepšení finského vysokého školství, které se v posledním hodnocení OECD dostalo pod jeho průměr.

Finské školství jako celek (nejen vysoké) je dosud financováno z veřejných zdrojů a poskytuje se bez poplatků a školného. Pro finské občany existují studijní granty, tj. v podstatě studijní dávky, které studentům zajišťují základní ekonomické zabezpečení a umožňují jim také (spolu s brigádami apod.) rychleji se osamostatnit a začít si budovat samostatný život. Jednou z důležitých finských hodnot byla vždy rovnost, včetně rovnosti v přístupu ke vzdělání. Nově otevřená diskuze sice tyto otázky skloňuje, jenže objevují se i argumenty, že v některých případech by „bylo ospravedlnitelné“, aby někteří studenti či jejich zaměstnavatelé platili školné. Je očividné, že celá debata teď začíná minimálně „jenom“ předvolebně testovat (a posouvat) hranice dosavadního vidění role veřejného školství. Rámec debaty stojí na klasickém vzorci: „nutné“ škrty vyhladoví veřejné finance, dopady se pak externalizují na plátce daní a veřejná služba zprivatizuje a zkomercionalizuje.

Finský politolog Heikki Patomäki napsal v červnu letošního roku vynikající článek pro Monde Diplomatique, který se věnoval okolnostem a důsledkům finského a švédského členství v NATO. Článek má příznačný název „Konec severského modelu: Švédsko a Finsko vstupují do NATO“. Patomäki v článku odhaluje souvislosti, které běžnému českému nebo středoevropskému čtenáři nejsou známé a ukazuje další, významný rozměr rozhodnutí těchto dvou zemí vstoupit do NATO.

Nordický či severský model sociálního státu spojuje Patomäki se švédskou sociální demokracií, jejíž politická hegemonie se upevňovala už ve 20. a 30. letech 20. století. V případě Finska ho dává do souvislosti s poválečným vývojem a s politikou Urho Kekkonena. Patomäki píše o klíčovém projevu premiéra Kekkonena v roce 1952, ve kterém „Kekkonen spojil finskou neutralitu s jeho severskou identitou. Zatímco projev se týkal vojenských aliancí a možnosti míru – bylo to zoufalé volání po míru -, myšlenka ‚aliance neutrality‘ měla mnohostranné politické důsledky v situaci, kdy sociálnědemokratické hnutí již dosáhlo hegemonního postavení, zejména ve Švédsku. V následujících desetiletích Kekkonenova severská politika neutrality v kombinaci s úspěšným bojem dělnického hnutí a středových a levicových stran umožnila Finsku s určitými modifikacemi zopakovat švédský model a vybudovat univerzalistický demokratický sociální stát. Bylo to také období rychlého hospodářského růstu, technologické dynamiky, urbanizace a snižování nerovností.“

Jak Patomäki dále upozorňuje, mezi aktivním internacionalismem Švédska, potažmo finskou neutralitou, a severským modelem sociálního státu byly souvislosti a obojí stavělo na sdílených společenských hodnotách, které se pak promítaly do zahraniční politiky těchto zemí. Toto uspořádání existovalo v rámcích studené války a jejího soupeření mezi dvěma konkurenčními systémy kapitalismem a komunismem. Kolaps SSSR vedl k posilování už existujícího trendu kompromisu mezi sociální demokracií a neoliberalismem (nikoliv ale už mezi socialismem a kapitalismem), tzv. třetí cestě. V tomto kontextu se zdejší sociálnědemokratické vlády také uchylovaly k finanční liberalizaci sloužící k zavedení nové disciplíny v makroekonomické politice a k finanční deregulaci, která na začátku 90. letech vedla k finanční a měnové krizi (kterou ve Finsku ještě posílil souběžný kolaps sovětského trhu).

Zastánci neoliberalismu ve Finsku se typicky stali kritiky politiky finlandizace, která pak vedla k celkovému reinterpretování této politiky a jak dnes vidíme i finské neutrality. Hlavním leitmotivem se stala snaha o to, aby se Finsko ocitlo na „západní straně“, tj. na vítězné straně studené války. V obou zemích proběhla (a dodnes probíhá) redefinice jejich identit jako evropských a západních, které potom postupně nahrazují či ještě koexistují s tou severskou a neutrální.

Konkrétně v případě Finska vedl historický revisionismus 90. let pozvolna k tomu, že finlandizace a její politika během studené války byla postavena do protikladu s evropskostí, stává se „zradou“ západního Finska – a jako taková byla nakonec mnohými (ne všemi) odmítnuta. Pozápadňování má souvislost s pozvolným nástupem neoliberalismu. Patomäki píše dále o nejen finském ale i severském vývoji v 90. letech: „Na celém Severu se rozšířily ekonomistické diskurzy o požadavcích ‚nové doby‘, které zahrnovaly neoliberální formulování nových sociálních problémů a následné transformace v podobě úsporných opatření, daňových reforem ve prospěch bohatých, privatizace, outsourcingu a uplatňování nového veřejného řízení. V 90. letech 20. století se veřejnosti odhalily intimní vazby Švédska a NATO z dob studené války. Do té doby Švédsko v určitém smyslu stále vedlo Sever, ale odklonilo se od severského modelu.“ K podobnému procesu pak docházelo přirozeně také v dalších severských zemích a konkrétně ve Finsku.

Vstup Finska (a Švédska) do NATO tak bude nejspíš doprovázen další neoliberalizací, která v regionu probíhala pomaleji, protože neoliberální politika tu vstupovala do stabilního a demokratického politického systému (na rozdíl od střední a východní Evropy, kde se stala součástí šokové terapie, která zdejší společnosti politicky znehybněla). Vstup do NATO je v podstatě (konečným?) triumfem zdejších neoliberálů nad severským modelem. Není tedy divu, že vstupování do NATO, kromě militarizace rozpočtu i společnosti, doprovází a budou doprovázet i podobné pokusy o expanzi neoliberálních receptů a demontáž zbytků severského modelu. Ten totiž odrážel jiné hodnoty a jiné vidění světa i sama sebe. Finsko se tak dnes, podobně jako Středoevropané, sice přičleňuje k „vítězům“ studené války, ale vysokou cenu tohoto opožděného vítězství může pocitit dřív, než se naděje. My všichni ve střední Evropě můžeme vyprávět…

Zdroj:https://casopisargument.cz/?p=47416

21 prosince, 2022/0 Komentáře/přidal Jolana Poláčková

Akce, aktuality, Cenzura, KONSPIRAČNÍ WEBY, mRNA GT, Očkování, Slider aktuality, The Exposé, Zahraničí

S tím, jak se množí chór „Vakcíny proti Covidu jsou nebezpečné“, WHO vyhrožuje „antivakcinačním aktivistům“ a označuje neočkované za „hlavní zabijáckou sílu“

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Minulou středu označila Světová zdravotnická organizace („WHO“) neočkované lidi za „hlavní zabijáckou sílu na celém světě“. WHO propaguje nové video, které se zaměřuje na „antivakcinační aktivismus“ tím, že odsuzuje ty, kteří se rozhodnou nenechat se očkovat, za podporu „protivědecké agrese“.

WHO toto hromadné odsouzení „antivakcinačních aktivistů“ navzdory nově vznikajícím rizikům experimentálních injekcí mRNA . Předvedený lékař, pediatr a obhájce vakcíny WHO Peter Hotez však tato fakta ve svém chvástání neuznal.

Více čtěte ZDE a ZDE

Co věděli a kdy to věděli?

Den předtím, než WHO zveřejnila své video na Twitteru, uspořádal guvernér Floridy Ron DeSantis kulatý stůl o odpovědnosti. Oznámil své plány podat žádost Nejvyššímu soudu státu, aby svolal velkou porotu, která by prošetřila „jakékoli a všechny provinění“ s ohledem na „vakcíny proti Covidu“. Cílem, řekl DeSantis, by bylo získat více informací od farmaceutických společností o vakcínách a jejich potenciálních vedlejších účincích.

Více čtěte ZDE .

Zodpovědnost společnosti Covid se blíží

Koroner ve Spojeném království rozhodl, že smrt zdravého a zdravého 27letého muže byla způsobena krevní sraženinou jako přímý důsledek bodnutí AstraZeneca.

V USA členové republikánské strany Stálého výběrového výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby vydali zprávu, která naznačuje, že SARS-CoV-2 mohl být čínskou biologickou zbraní.

Konzervativní poslanec britského parlamentu odsoudil schválení těchto injekcí pro kojence jako „ne bezpečné, ne účinné a ne nezbytné“.

Naneštěstí pro ty, kteří stále prosazují tento psychologický program, se lidé na celém světě probouzejí a uvědomují si, že „lék“ byl smrtelnější než nemoc.

Více čtěte ZDE .

Soubory Twitter

„Shadowbanning“, „filtrování viditelnosti“, „deamplifikace“(filtrace viditelnosti) – soubory Twitteru vydané od převzetí Elona Muska nám daly nový a zlověstný jazyk digitální cenzury. Uživatelé byli například systematicky deamplifikováni(zneviditelnění), stínově zakázáni a zakazováni v podstatě proto, že jsou zuřivými odpůrci doktrín, jako je „bílá privilegia“ a „teorie kritické rasy“, a byli proti Covidovým lockdownům a povinnému očkování.

První podrobnosti o souborech Twitter byly zveřejněny 2. prosince. Bývalé vedení Twitteru omezilo veřejnou debatu; svévolně stanovovalo hranice toho, co je falešné a co skutečné.

Více čtěte ZDE a ZDE .

Zveřejňované detaily se zatím týkají notebooku Huntera Bidena a politiky USA. Ale kdo ví, co ještě mohou prozradit. Mají Covidians strach z toho, jaká tajemství nemusí zůstat skryta?

Vědci a výzkumníci odpovídají na otázku: Jsou injekce Covid bezpečné nebo účinné?

Analýza údajů z průzkumu shromážděných Stevem Kirschem by naznačovala, že nejen že to není bezpečné nebo účinné, ale s největší pravděpodobností způsobuje více úmrtí PLUS další důkazy o iatrogenní smrti(pozn.redakce iatrogenní -znamená způsobený lékařem).

Smyslem této analýzy není definitivně prokázat, že injekce Covid způsobuje smrt, ale spíše zdůraznit, že pokud by orgány veřejného zdraví byly jakkoli čestné a kompetentní, shromažďovaly a analyzovaly by tato data, správně zohledňovaly a opravovaly jakékoli matoucí faktory.

Na celém světě to úřady veřejného zdraví nedělají. Proč ne, je jediná otázka, kterou byste si měli položit.

Více čtěte ZDE (včetně 23minutové videoprezentace a snímků z prezentace).

Proč očkujeme děti?

Spojené království schválilo vakcíny Covid pro kojence s lékařským hlídačem, který říká, že „nižší dávka Pfizeru je bezpečná a účinná pro děti ve věku 6 měsíců a starší“.

„Vakcíny proti koronaviru (Covid-19) jsou bezpečné a účinné . Poskytují vám tu nejlepší ochranu proti Covid-19“.

Koordinátor reakce na koronavirus Bílého domu, Ashish Jha, uvedl, že očkování pro děti ve věku od šesti měsíců do 5 let bylo „nadmíru bezpečné a účinné a důkladně testované“.

Zatímco Evropská agentura pro léčivé přípravky uvádí: „schválené vakcíny proti Covid-19 jsou bezpečné a účinné .

Předložené důkazy však naznačují, že vakcíny Covid nejsou účinné, existují vážné otázky o jejich bezpečnosti a nejsou nutné pro děti.

Více čtěte ZDE .

Účinek lipidových nanočástic na červené krvinky způsobující jejich dysfunkčnost – je zřejmý

Lipidové nanočástice (“LNP”) používané ve formulacích Pfizer a Moderna jsou složeninou čtyř různých lipidů (tuků). A ptáte se, jaký je jejich historický úspěch? Kdykoli se je lidé pokusili použít v souvislosti s jejich injekčním podáváním zvířatům nebo jiným lidem, věci se „zvrtly“ kvůli problémům s toxicitou.

LNP jsou specifické v několika ohledech, ale především v oblasti toxicity pro člověka, protože obsahují kationtové lipidy. Kationtové lipidy jsou samy o sobě strašně toxické.

Více čtěte ZDE .

Mluví matka, obhájce lékové bezpečnosti a lékař

Přední obhájkyně lékové bezpečnosti, matka syna poškozeného „vakcinou“ mRNA a lékařka interního lékařství, se sešli, aby promluvili o síti vlivu Big Pharma; nebezpečí lipidových nanočástic a jak „byla porušena běžná praxe medicíny“.

Sonia Elijah z Trial Site News mluví s Kim Witczak, Heather Hudson a doktorem Eduardem Balbonou.

Kim Witczak, přední mezinárodní obhájce bezpečnosti léků a zástupce spotřebitelů v poradním výboru FDA. Witczak mluví o svém rozsáhlém výzkumu o zákeřném vlivu Big Pharma na média; právní systém; lékařské časopisy a akademické instituce, abychom jmenovali alespoň některé, což vyvrcholilo vytvořením mapy nazvané Pavoučí síť.

Heather Hudson, matka těžce poškozeného mladého muže mRNA vakcínou, která se stala lékařkou, otevřeně mluví o zranění svého syna (plicní embolie, srážení krve a neuropatie) a o tom, jak jeho stav, antifosfolipidový syndrom, který způsobuje, že imunitní systém napadá tělo vlastních buněk, souvisí s lipidovými nanočásticemi nalezenými v injekci Pfizer-BioNTech mRNA Covid-19, zejména s modifikovanými fosfolipidy.

Doktor Eduardo Balbona pomohl zachránit Codyho, syna Heather, když byl na pokraji smrti a když ho všichni ostatní lékaři odmítli. Dr Balbona provedl kritické testy, které ukázaly, že modifikované fosfolipidy nalezené v injekcích mRNA způsobily Codyho zranění, která změnila život.

Průkopnický výzkum Dr Balbony i Hudsonové vedl k objevu, jak mohou injekčně modifikované fosfolipidy způsobit vážné nežádoucí účinky v lidském těle.

TrialSiteNews: Advokát, matka a lékař vyjádřili obavy ohledně injekcí mRNA,
18. prosince 2022 (69 minut)

Lékaři, vědci, výzkumníci a politici mnohokrát vyzývali k zastavení injekčního programu Covid kvůli bezpečnostním problémům, z nichž první se objevil ještě předtím, než byla v prosinci 2020 ve Spojeném království aplikována injekce prvnímu uživateli. Více čtěte ZDE , ZDE a ZDE . A sbor hlasů stále sílí a je stále hlasitější.

V roce 2002 nabídl Alan R. Yurko svou definici pojmu „iatrogenocida“ jako systematické vyhlazování populace prostřednictvím lékařských chyb. Toby Rogers shrnul to, čeho jsme nyní svědky, ve svém článku „ 175 let vědy v jediném okamžiku v háji“:

„Škody způsobené těmito injekcemi jsou nejhorší katastrofou v historii medicíny a to vše zakrývá fašistický farmaceutický stát, jeho lokajové a kultura vybudovaná kolem iatrogenocidy.“

ZDROJ: The Exposé https://expose-news.com/2022/12/20/who-threatens-anti-vaccine-activists/

21 prosince, 2022/0 Komentáře/přidal Jana Hrušková

Aeronet, Akce, aktuality, Putin, Rusko, Slider aktuality, Stalo se, Ukrajina, Zahraničí

Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce

Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce! Lukašenko byl na tiskovce bledý jako stěna, Vladimir Putin ho zřejmě donutil vybrat si ruskou židli! Mohutný summit jednal o kolektivní bezpečnosti svazové federace Ruska a Běloruska a Moskva zřejmě aktivovala článek o kolektivní obraně

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celých útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.

Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [1] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [2], ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.

nbsp;

Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [3]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně. Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR, Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.

Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím

Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.

Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas. Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působily jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.

Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [4] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.

Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [5] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [7], že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.

Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto

Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.

Přesuny k ukrajinské hranici probíhají i po vlastní ose

Valerij Zalužný uvedl, že “nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou“. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!

Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019, když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.

Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka

Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.

Shromažďování bojové techniky v Bělorusku

A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.

Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše

Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander, o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu [8] a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.

V roce 2019 chodil Luki po Minsku se zkrácenou útočnou puškou odvozenou od AK-47. Tehdy mu opravdu šlo o život

Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci v Bělorusku, nikoliv o finanční profit z něj. Rusko se bez pomoci Běloruska na Ukrajině neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací doma, a to určitě nechce.

Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a jeho blízkého okolí na 300 000 vojáků.

Přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, aby Kyjev nemohl dostat posily, takže ruská ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-sotva-skoncil-summit-vladimira-putina-a-alexandera-lukasenka-v-minsku-svedci-hlasi-z-celeho-beloruska-stehovani-vojsk-z-cvicebnich-polygonu-ve-vnitrozemi-smerem-k-ukrajinskym-hranicim/

21 prosince, 2022/0 Komentáře/přidal Jolana Poláčková

Akce, KONSPIRAČNÍ WEBY, Slider aktuality, Zahraničí

Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23 července, 2022 Slovanka převzato z : Necenzurovaná pravda

Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.

Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.

Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.

V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.

Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.

Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili, že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.

Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.

Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.

Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí. Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.

Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:

Zdroj: https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/

20 prosince, 2022/5 Komentáře/přidal Jana Hrušková

Akce, Cenzura, Energetika, KONSPIRAČNÍ WEBY, Slider aktuality, Stalo se, Zahraničí

Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE: