Putin vystoupil na plenárním zasedání VIII Východního ekonomického fóra
Putin vystoupil na plenárním zasedání VIII Východního ekonomického fóra
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
12.9.2023
VIII. Východní ekonomické fórum (EEF) se koná 10. až 13. září ve Vladivostoku v kampusu Federální univerzity Dálného východu (FEFU). Dnes na fóru vystoupil ruský prezident Vladimir Putin.
„Vláda musela včas zareagovat, byla přijata příslušná rozhodnutí, jak známo, ale není to tak dávno, aby byla zachována parita mezi cenami na zahraničním a domácím trhu, pak byly tyto mechanismy zrušeny. No, vláda nereagovala včas na změny na světovém trhu kvůli rostoucím cenám ropy. Toto je regulovaná pozice, včera jsem mluvil s [šéfem Rosněfti] Igorem Ivanovičem Sečinem, má svou vlastní pozici. Obecně se ale výrobci a vláda mezi sebou dohodli, jak budou v blízké budoucnosti jednat,“ uvedla na plenárním zasedání hlava státu.
Úřady se také budou snažit vyhnout „ostrým pohybům“ v procesu stabilizace kurzu rublu, který od začátku roku klesl o desítky procent, slíbil Putin.
Zdůraznil také, že s kurzem rublu neexistují žádné nepřekonatelné problémy – všechny faktory jsou ovlivnitelné. „Toto je problém, který vyžaduje vlastní pečlivý výzkum ze strany centrální banky a ruské vlády, takzvaných finančních úřadů, ale obecně si nemyslím, že by zde byly nějaké zcela nepřekonatelné problémy nebo potíže,“ řekl Putin.
Prezident hovořil i o důvodech oslabení rublu. Částečně je to podle něj způsobeno nevracením devizových příjmů od největších exportérů do Ruska, což ovlivňuje nabídku deviz na burze. Kromě toho sehrálo důležitou roli obnovení dovozu, které zvýšilo poptávku po cizí měně v zemi.
„Když byl dolar 60 rublů, nebyly zavedeny logistické řetězce pro dovoz. Nyní na náš trh vstupuje stále více dovozů, což znamená, že po cizí měně je stále větší poptávka,“ vysvětlil.
O možném zvýšení daňové zátěže prezident řekl: „Vláda to zatím nevidí jako potřebu.
Během WEF Putin také řekl, že centrální banka byla nucena zvýšit klíčovou sazbu na 12 %. Regulátor se podle něj rozhodl správně a včas, protože zvýšení sazeb mělo vliv na snížení inflačních rizik. Prezident také poznamenal, že současná sazba omezuje poskytování úvěrů ekonomice, ale obecně je nyní na poměrně vysoké úrovni.
K případné deprivatizaci hlava státu zdůraznila: „Žádná deprivatizace se nechystá, žádná deprivatizace se konat nebude. To ti můžu říct s jistotou. Skutečnost, že prokuratura aktivně pracuje v určitých oblastech, v určitých, jakoby společnostech, mají orgány činné v trestním řízení právo posuzovat, co se v konkrétních případech děje v ekonomice.“
Dodal, že jednání orgánů činných v trestním řízení nijak nesouvisí s „jakýmikoli rozhodnutími ohledně deprivatizace“. „To se nestane,“ slíbil prezident.
Ruský vůdce oslovil podnikatele, kteří čelí tlaku na Západě, a poradil jim, aby investovali kapitál v Ruské federaci. „Dnes chci znovu zopakovat: bezpečnější a lepší je samozřejmě investovat v Rusku,“ zdůraznil.
Putin poznamenal, že jeho rada se vztahuje na rozsáhlé a infrastrukturní projekty, stejně jako na místní projekty rozvoje městské turistiky. V komentáři k současné situaci, ve které se podnikatelé nacházejí, je hlava státu vyzvala, aby nešlápli na stejné hrábě.
Rozvoj Dálného východu označil za úkol pro 21. století.
„Federální okruh Dálného východu tvoří 40 % území Ruské federace. Zde je téměř polovina našich lesů a zásob zlata, více než 70 % ryb, diamantů, přes 30 % titanu, mědi atd. Působí nejvýznamnější, strategické podniky, námořní přístavy a železnice. Stručně řečeno, role Dálného východu pro naši zemi, pro její budoucnost, pro postavení Ruska v multipolárním světě je mimořádně velká. Tomu rozumíme dobře. A proto chci zopakovat, co jsem řekl ve svém projevu k Federálnímu shromáždění před 10 lety, v prosinci 2013, a co jsem řekl hned na začátku: rychlý rozvoj Dálného východu je naší absolutní prioritou pro celé 21. století, sdílená odpovědnost a práce vlády, regionů, největších domácích společností, jak se státní účastí, tak absolutně soukromých,“ řekl Putin.
Dynamika investic na Dálném východě je podle něj třikrát rychlejší než národní ukazatel: „Pokud od roku 2014 do roku 2022 byl růst investic do fixního kapitálu v celé zemi 13 %, pak na Dálném východě to bylo 39 %. , to se odráží i v objemech výroby.“ .
Když mluvil o bezpečnosti země, ruský vůdce řekl, že Ruská federace pracuje na zbraních založených na nových fyzikálních principech.
„Pokud se podíváte na bezpečnostní sektor, zbraně založené na nových fyzikálních principech zajistí bezpečnost jakékoli země v blízké historické budoucnosti. Velmi dobře tomu rozumíme a pracujeme na tom,“ řekl, aniž by přesně upřesnil, o jakých typech zbraní mluvil. Mimochodem, mezi takové typy zbraní obvykle patří zejména laserové, infrazvukové, radiofrekvenční.
Putin se během svého projevu dotkl i tématu globální ekonomiky. Západ podle něj pokračuje v ničení finančního systému. Navzdory pokusům těchto zemí zničit to, co samy vytvořily dlouhá léta, se ve světě rozšiřuje prostor pro obchodní spolupráci. Stále více států usiluje především o uspokojení národních zájmů. Aby toho dosáhli, zejména světoví lídři odmítají pracovat podle „západních vzorů“.
„V podstatě se rodí nový model vztahů a integrací, ale ne podle západních vzorů, pro elitu, pro vyvolenou zlatou miliardu, ale pro celé lidstvo, pro celý fungující, rozvíjející se multipolární svět. Právě v tomto modelu se kreativní energie otevřenosti a zaměření na konkrétní výsledek stává silnou konkurenční výhodou asijsko-pacifického regionu,“ poznamenal.
Putin upozornil na skutečnost, že obchodní obrat Ruska se zeměmi asijsko-pacifického regionu se každým rokem zvyšuje. A Moskva věnuje zvláštní pozornost rozvoji ekonomických vztahů s těmito státy.
Na základě materiálů RIA Novosti , Lenta.ru , TASS , NTV , webové stránky prezidenta Ruské federace
