Ne, tato válka není o naší svobodě. Komentář Eduarda Chmelara

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

10.2.2023

Eduard Chmelár píše o charakteru současné války na Ukrajině, o jejích hlavních aktérech a o tom, že nebezpečně eskaluje bez ohledu na obrovská rizika. (převzato ze slovenského tisku)

Jelikož s demokracií odchází z našich životů i seriózní veřejná diskuse, většinou ji nahrazují uzavřené názorové bubliny přimlouvající k vlastnímu publiku. V nich neexistuje nejen různorodá debata, ale ani snaha o opravu mylných, zavádějících nebo dokonce lživých tvrzení. Už dávno jsem zjistil, že opakovaná křivá obvinění, že stojíte na straně agresora, že podporujete ruskou okupaci Ukrajiny nebo že jste dokonce Putinovým agentem, nepramení z neznalosti věci. Jsou záměrnou nepřátelskou propagandou, která má přehlušit skutečné militaristické cíle těch, kteří si nepřejí ani zastavení palby, ani příměří, ani ukončení války. Následující řádky proto nebudou marným pokusem o dialog s hluchými a slepými, ale argumentovníkem pro ty, kteří si z hloubky srdce přejí mír, ale nejsou ani vyslechnuti, ani pochopeni,

Propagandistický narativ NATO tvrdí, že ti, kdo chtějí mír, podlehli kremelské propagandě. Je to lehce vyvratitelná zlomyslná lež. Samozřejmě, na Západě je velké množství renomovaných politických i vojenských expertů, výzkumníků, občanských aktivistů, kteří vytrvale předkládají důkazy, že tento typ konfliktu nelze vyhrát vojensky – a které naše média důsledně ignorují. Ale dříve, než si představíme jejich argumenty, všimněme si, kdo ty lži šíří. V první řadě jsou to ti samí, kteří mají špatné svědomí za podporu protiprávní americké agrese do Iráku, jejíž 20. výročí si brzy připomeneme. Pak jsou to jistí frekventovaní, ale polovzdělaní novináři, kteří se navzájem stavějí do pózy mínětvorných osobností, byť jsou to jen psychopatické trosky. No a nakonec jsou to tzv. experti, kteří jsou sice mediálně protežováni,

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem byla na spadnutí, Západ ji neuznal

V projevu před členy obou komor britského parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvláště poděkoval Borisi Johnsonovi, že „sjednotil svobodný svět“ a že nebyl ochoten dělat „žádné kompromisy“ . Jen málokdo tehdy tušil, co měl tím na mysli. Věděl to určitě bývalý izraelský premiér Naftali Bennett, který v sobotu potvrdil, že Rusko a Ukrajina byli již loni v březnu ochotni dohodnout se na příměří (Bennett se ho snažil zprostředkovat), ale Západ rozhodl o ukončení vyjednávání. Přestože USA, Velká Británie, Německo a Francie své aktivity koordinovaly, byl to právě tehdejší britský premiér Boris Johnson, který Volodymyrovi Zelenskému oznámil, že pokud se Ukrajina dohodne s Ruskem, Západ ty dohody nikdy neuzná. Přitom i bývalý předseda Vojenského výboru NATO generál Harald Kujat potvrzuje, že v březnu 2022 byla dohoda na jednáních v Istanbulu na spadnutí: Rusko souhlasilo se stažením svých ozbrojených sil na úroveň z 23. února (tedy před samotnou invazí) a Ukrajina se zavázala, že se vzdá členství v NATO a nepovolí rozmístění cizích jednotek nebo vojenských zařízení na svém území. Obsah dohody přitom vycházel z návrhu ukrajinské vlády z 29. března. Podstata bilaterálního sporu by tak byla vyřešena.

Jenže Západ se neangažuje v tomto konfliktu proto, aby přiměl Rusko k dohodě. Proto dohodu odmítl a od té doby začal razit podmínku jakýchkoli rozhovorů, že ruská armáda se nejprve musí stáhnout z ukrajinského území, teprve potom si budeme povídat o dalších věcech. Tuto naučenou formulku dnes opakuje celá západní propaganda od generálního tajemníka NATO Stoltenberga až po nově zvoleného českého prezidenta Pavla. Prý stačí, aby Rusové opustili Ukrajinu a bude mír. Jenže to je záměrné zavádění stejně jako pečlivě zdůrazňovaná fráze, že ruská agrese nebyla „ničím vyprovokována“. Každý, kdo se v genezi tohoto konfliktu alespoň trochu vyzná, musí vědět, že jednostranným stažením ruských vojsk by nezmizely příčiny dlouhotrvajícího napětí. Přistavme se v této souvislosti trochu podrobněji při zmiňovaném bývalém německém generálu Luftwaffu Haraldovi Kujatovi, který zastával tytéž funkce jako generál Petr Pavel – byl náčelníkem štábu německých ozbrojených sil a v letech 2002 – 2005 byl předsedou Vojenského výboru NATO. Média hlavního proudu nejsou ochotna zabývat se jeho postoji, protože má na celou záležitost diametrálně odlišný názor, než ti, kteří dnes propagují nutnost pokračování války. Generál Kujat proto poskytl rozhovor jednomu švýcarskému webu.

Bývalý nejvýše postavený voják ve strukturách Severoatlantické aliance upozorňuje, že válka na Ukrajině není jen vojenský konflikt. Je to také ekonomická a informační válka. V této informační válce se člověk může stát jejím účastníkem tak, že přijme informace a argumenty, které si nemůže sám ověřit nebo posoudit. To by měla být role novinářů, ale ti místo toho vytvářejí tlak na vlády, aby dodávaly Ukrajině požadované zbraňové systémy, což jasně potvrzuje odhodlání médií dělat politiku, nikoli žurnalistiku. I proto důvěra v média dlouhodobě a dramaticky klesá, neboť kritická část veřejnosti jednoduše vidí, komu novináři fandí a komu ne, čím se kdysi ctnostné povolání mění na jedno z nejvíce opovrhovaných. V této souvislosti generál Kujat poukazuje na to, že diskuse o válce na Ukrajině je v amerických médiích mnohem různorodější,

Cílem USA není nezávislost Ukrajiny, ale geopolitické oslabení Ruska

Generál Kujat také vyvrací populární propagandistický narativ, že na Ukrajině se bojuje za naši svobodu. Konstatuje, že Ukrajina sice bojuje za svou svobodu, suverenitu a územní celistvost, ale bojuje také za geopolitické zájmy Spojených států. Hlavními hráči v této válce jsou totiž Rusko a USA. Deklarovaným cílem Washingtonu je oslabit Rusko vojensky, politicky i ekonomicky do takové míry, aby se Spojené státy mohly soustředit na svého hlavního geopolitického rivala, který je jediný schopný ohrozit jejich světovou nadvládu, a tím je Čína. Peking smysl této globální šachové partie pochopil už na začátku, proto odmítl odsoudit ruský postup. Ne, tato válka není o naší svobodě. Odpovědi na základní otázky, proč válka vznikla a proč stále trvá, ačkoli mohla skončit už dávno, jsou zcela odlišné.

Harald Kujat zároveň analyzuje, co je hlavním cílem Ruska: zabránit svému geopolitickému rivalovi USA získat strategickou převahu, která ohrožuje elementární bezpečnost Ruské federace – ať už prostřednictvím členství Ukrajiny v NATO, rozmístěním amerických vojenských jednotek nebo přesunem vojenské infrastruktury. Důležitou roli zde hrají i minské dohody, kterými se Ukrajina zavázala, že do konce roku 2015 poskytne rusky mluvícímu obyvatelstvu Donbasu autonomii a práva menšin standardní v Evropské unii. Teď už víme nejen to, že Ukrajina je nebyla ochotna plnit a nikdo ji do toho netlačil, ale také to, že západní spojenci je nemysleli vážně. To je tak dramatické narušení důvěry a politické předvídatelnosti, že to zásadním způsobem ovlivní možnosti diplomatického řešení konfliktu.

Lidé, kteří si přejí pokračování této války, zastávají postoj, že s Putinem nelze vyjednávat, neboť prý nedodržuje dohody. Dnes se ukazuje, že jsme to my, kdo porušuje mezinárodní dohody, a to dlouhodobě. Západní představitelé se přitom paradoxně shodují, že válka by měla být ukončena diplomatickou cestou. Jenže pokaždé, když se nějaký novinář zeptá politika nebo diplomata z těchto zemí, jak by to mělo vypadat, dostane stejnou odpověď: je na Ukrajině, aby určila podmínky míru. Jenže toto klišé je naprostý nesmysl a nejen proto, že bez zahraniční pomoci by se Ukrajina už dávno neudržela, takže jsme to my, kdo určuje podmínky. Kromě toho se v poslední době objevuje stále více odborných analýz, které vyvracejí podobné propagandistické narativy.

Dnes se ukazuje, že jsme to my, kdo porušuje mezinárodní dohody, a to dlouhodobě. Západní představitelé se přitom paradoxně shodují, že válka by měla být ukončena diplomatickou cestou. Jenže pokaždé, když se nějaký novinář zeptá politika nebo diplomata z těchto zemí, jak by to mělo vypadat, dostane stejnou odpověď: je na Ukrajině, aby určila podmínky míru. Jenže toto klišé je naprostý nesmysl a nejen proto, že bez zahraniční pomoci by se Ukrajina už dávno neudržela, takže jsme to my, kdo určuje podmínky. Kromě toho se v poslední době objevuje stále více odborných analýz, které vyvracejí podobné propagandistické narativy. Dnes se ukazuje, že jsme to my, kdo porušuje mezinárodní dohody, a to dlouhodobě. Západní představitelé se přitom paradoxně shodují, že válka by měla být ukončena diplomatickou cestou.

Jenže pokaždé, když se nějaký novinář zeptá politika nebo diplomata z těchto zemí, jak by to mělo vypadat, dostane stejnou odpověď: je na Ukrajině, aby určila podmínky míru. Jenže toto klišé je naprostý nesmysl a nejen proto, že bez zahraniční pomoci by se Ukrajina už dávno neudržela, takže jsme to my, kdo určuje podmínky. Kromě toho se v poslední době objevuje stále více odborných analýz, které vyvracejí podobné propagandistické narativy. když se nějaký novinář zeptá politika nebo diplomata z těchto zemí, jak by to mělo vypadat, dostane stejnou odpověď: je na Ukrajině, aby určila podmínky míru. Jenže toto klišé je naprostý nesmysl a nejen proto, že bez zahraniční pomoci by se Ukrajina už dávno neudržela, takže jsme to my, kdo určuje podmínky.

Kromě toho se v poslední době objevuje stále více odborných analýz, které vyvracejí podobné propagandistické narativy. když se nějaký novinář zeptá politika nebo diplomata z těchto zemí, jak by to mělo vypadat, dostane stejnou odpověď: je na Ukrajině, aby určila podmínky míru. Jenže toto klišé je naprostý nesmysl a nejen proto, že bez zahraniční pomoci by se Ukrajina už dávno neudržela, takže jsme to my, kdo určuje podmínky. Kromě toho se v poslední době objevuje stále více odborných analýz, které vyvracejí podobné propagandistické narativy.

Nejnebezpečnější bod lidských dějin

Naposledy zveřejnil takovou studii pod názvem „ Zamezit dlouhé válce “ vlivný washingtonský think-tank Rand Corp., který došel k závěru, že čím déle bude tato válka trvat, tím větší riziko její eskalace hrozí. Analýza představuje pravděpodobně nejsystematičtější argumentaci pro změnu současné politiky. Odborníci varují, že hrozba, že by se NATO mohlo dostat do přímého konfliktu s Ruskem a že by Moskva mohla nasadit jaderné zbraně, neustále narůstá. Nakonec, k témuž závěru přišli vědci z The Bulletin of the Atomic Scientists, kteří před několika dny posunuli symbolickou ručičku Hodin soudného dne (Doomsday Clock), které ukazují, jak blízko je Země k úplnému zničení, na 90 vteřin do půlnoci. Připomínám, že tak dramaticky blízko to ještě nikdy nebylo, proto varování vydal i generální tajemník OSN. To znamená, že se nacházíme v nejnebezpečnějším bodě lidských dějin.

I proto by místo pokračující eskalace měly západní velmoci přimět bojující strany k mírovým rozhovorům. Autoři zmiňované zprávy think-tanku Rand Corp. Samuel Charap a Miranda Priebe velmi střízlivě popisují znepokojující strukturální faktory války: ani Rusko, ani Ukrajina nemají šanci dosáhnout „absolutního vítězství“. Přesto v něj obě strany věří a svůj optimismus opírají o spolehlivé dodávky zbraní. Kyjev nenasytně zvyšuje požadavky a Západ mu v každé fázi dosud vyhověl. A tak se na Ukrajině objevily rakety Javelin (nestačily), houfnice (nestačily), drony (nestačily), úderná vozidla (nestačily), protiletadlové systémy HIMARS (nestačily), naposledy bojové tanky – a ani ty nestačí a Kyjev požaduje stíhačky.

Všimněte si, co říkal poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ještě před dvěma týdny:„Pokud budeme mít 400 tanků, jsme schopni ukončit tuto válku do několika měsíců.“ Ale já bych spíše odhadoval, že za několik měsíců bude z těch čtyři sta tanků takových padesát a budou potřebovat dalších 400 tanků, aby se ta válka – ale tentokrát už opravdu fakt určitě – skončila do několika měsíců… Ale dnes už ani to neplatí. Dnes se opět požaduje více. Tentokrát bojová letadla. A více bojových letadel. Tato logika totiž zná vždy jen víc – jako každá opotřebovávací válka. Ten, kdo první pochopí, že tento vývoj vyžaduje ne více zbraní, ale více seriózních diskusí o diplomatických iniciativách, ten má největší šanci dospět k reálnému scénáři ukončení války.

Cílem opotřebovávací války není vyhrát, ale vláda bojovat

Přesto si v této situaci nikdo neklade tu základní otázku, kam až to všechno povede a jak dlouho dokáže Západ udržet toky své vojenské a finanční podpory Ukrajině, které už nyní sanuje třetinu státního rozpočtu. Obě strany (NATO i Rusko) do toho přece dávají absolutně všechno, nemění ustoupit ani o krok a každému střízlivě uvažujícímu člověku musí být jasné, že to nemůže vést k ničemu jinému než ke katastrofě (především pro Ukrajinu) a časem nutně i ke globální apokalypse . Přestaňme si už konečně lhát: Západ nemůže vyzbrojit Ukrajinu dostatečně k tomu, aby tuto válku vyhrála, může ji vyzbrojovat pouze k tomu, aby vláda bojovala. Nepodléhejme iluzi, že sto tanků v této situaci něco změní. Sto tanků nezmění situaci, ve které jsou Rusové ve stonásobné přesile a obnovují svůj potenciál. Co takovou politikou sledujeme? Na co spoléháme? Je snad cílem, aby všichni Ukrajinci zahynuli na bitevním poli? Vždyť ani ti, kteří kyjevský režim bezvýhradně podporují (například polský prezident Duda) si už nejsou jisti, zda to Ukrajina přežije.

Mýlí se všichni ti, kteří v tomto konfliktu vidí bibilický boj dobra se zlem nebo civilizace s barbarstvím a přirovnávají to k antihitlerovské koalici. Už jsem několikrát upozorňoval, že charakter tohoto konfliktu se ponáší spíše na okolnosti, které vedly k první světové válce, ale ani to není úplně přesné. Pravdou je, že takový vyhrocený souboj dvou jaderných velmocí se prostě nedá vyhrát. A jakékoli prodlužování války bude znamenat jen další utrpení pro Ukrajinu a větší hospodářskou spoušť pro Evropu. Autoři zmíněné studie varují ještě před jedním reálným nebezpečím. V poslední době slyšet stále častěji Ukrajince, ale i některé západní spojence, jak vyzývají své příznivce, aby ignorovali občasné Putinovy ​​výhrůžky jadernými zbraněmi.

Bývalý britský premiér Boris Johnson dokonce vyzval, abychom Ukrajinu urychleně přijali do NATO a dali jí „vše, co potřebuje k ukončení války“ . Nemusíte být vojenský stratég, abyste porozuměli, jaký je to šílený nápad. Podobně ostře se vyjádřil i současný šéf Vojenského výboru NATO nizozemský viceadmirál Rob Bauer, který šokoval svět prohlášením , že „Severoatlantická aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem“ . Ani v dobách studené války nezazněly z Bruselu tak tvrdé militantní výhrůžky. Bauer zároveň v rozhovoru pro portugalskou veřejnoprávní televizi RTP uvedl, že země NATO by měly přizpůsobit civilní průmyslovou výrobu potřebám armády a vyjádřil svou podporu myšlence „válečné ekonomiky v době míru“. Na otázku, zda se takovýmto způsobem neobává eskalace konfliktu, arogantně odsekl, že eskalací byla agrese Ruska, snaha porazit ho jí není. Litevský prezident Gitanas Nauséda se zase vyjádřil, že Západ si musí ponechat otevřené všechny možnosti na dodávky jakýchkoli zbraní, bez červených čar. Litva zároveň vyzvala evropské státy, aby po vzoru pobaltských zemí přerušily diplomatické vztahy s Moskvou a vyhostily ruské velvyslance. Polský premiér Mateusz Morawiecki se zase nechal slyšet, že „zbrojení je naše priorita“ a oznámil, že jeho země jako první vynaloží v letošním roce 4 procenta HDP na vojenské účely, čímž vytvoří nepochybně tlak na ostatní členské státy NATO.

Když se naskytne příležitost k mírovému jednání, je třeba ji využít

Z uvedeného jasně vyplývá, že současná situace je neudržitelná a napjatá do krajnosti. Jinak zdrženlivá Čína už jasně říká, že „Spojené státy jsou tím, kdo spustil ukrajinskou krizi a jsou největším faktorem, který ji podněcuje, prodlužuje a zintenzivňuje“ (řekla v pondělí novinářům mluvčí čínského resortu diplomacie Mao Ning). Počet států, které se vzpírají logice války, neustále stoupá. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva navrhl v pondělí společnou iniciativu jeho země a Číny, která by měla zprostředkovat ukončení války na Ukrajině. Zároveň odmítl dodání munice pro německé systémy Gepard. „Brazílie je zemí míru. A proto se nechce na této válce nijak podílet, a to ani nepřímo,“zdůraznil. Lula zároveň kritizoval Rusko za napadení území jiného státu, ale i ukrajinského prezidenta Zelenského za jeho postoje během vývoje konfliktu. Ani jedna strana podle něj neprokázala úsilí o nalezení mírového řešení.

Ale ani mezi státy NATO nepanuje shoda. Řecko neposkytne Ukrajině žádné tanky Leopard, ačkoli je vlastní nejvíce v Evropě (850). Maďarsko se zase distancovalo od projevu šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, která prohlásila, že jsme všichni ve válce. „Maďarsko s nikým nebojuje,“ prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „My nejsme s nikým ve válce a nechceme být s nikým ve válce. Naší nejvyšší prioritou je bezpečnost Maďarska a maďarského lidu,“ dodal. Maďarský premiér Viktor Orbán zase vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině a zahájení jednání o míru, i kdyby mohli trvat měsíce či roky.

To vše jsou legitimní stanoviska. Označovat je za proruské nebo podporující Putinovu agresi je tak primitivní, že tomu nemohou věřit ani ti, co to hlásají, v opačném případě by měli být prohlášeni za nesvéprávné. Úterní nedůstojná až hulvátská reakce šéfa slovenské diplomacie Rastislava Káčera na maďarskou mírovou iniciativu – že když se Maďaři dohodnou s Putinem, vezmou nám jižní Slovensko – je tak trapná, že její autor by měl být za ni vykázán do společnosti Jana Sloty a Mariána Kotleby. Předseda Sboru náčelníků štábů Ozbrojených sil USA generál Mark Milley už před několika měsíci naléhal: „ Když se naskytne příležitost k jednání, které by mohlo dosáhnout míru, využijte ji. Využijte tuto chvíli!“Podle něj už Ukrajina dosáhla toho, čeho vojensky dosáhnout mohla a víc není možné.

Náčelník generálního štábu Ukrajiny generál Zalužnyj nedávno rovněž skepticky konstatoval, že s tím, co mu posílá Západ, nejsou možné ani velké operace, ani dosahování vojenských cílů a vzhledem k velkým ztrátám už na ně ani nemá dostatek vojáků. Může se pokusit pouze prodlužovat válku. A do třetice je zde názor bývalého předsedy Vojenského výboru NATO generála Haralda Kujata, že ukrajinské ozbrojené síly nejsou schopny dobýt ztracené území a mohou ho získat zpět jedině jednáním. Jinak se bude válka zbytečně prodlužovat, destrukce země bude pokračovat a všichni budeme vtahováni do války ještě hlouběji.

Jak vidíte, mohu vás ujistit, že všechny mírové postoje jsou podloženy stanovisky kompetentních mezinárodně renomovaných odborníků, nejde o žádné dezinformace, konspirace, kremelskou propagandu ani o žádné podobné paranoidní nesmysly. O většině z těchto názorů se ze slovenských médií nedozvíte, jejich nositelé jsou očerňováni nebo cenzurováni, ačkoli na první pohled není pochyb o tom, zda je větší odborník generál Milley nebo Jaro Naď, generál Kujat nebo Pavel Macko, profesor Jeffrey Sachs nebo Ivan Mikloš, profesor John Mearsheimer nebo Vladimír Bilčík.

Ukrajinci by měli pochopit, že se ocitli v dějinách, které už neřídí oni, které už ani nepíší oni. Všichni ti, kteří nás bezočivě krmí lživou propagandou a ucpávají ústa dialogu a pravdě, by si měli uvědomit, že dříve či později se položí na stůl před soudem dějin otázka, kdo si tuto válku přál, kdo jí nemohl zabránit a kdo jí zabránit nechtěl. A přijde zúčtování.

ZDROJ: ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=48405

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Vidlákovy kydy

Doufám, že víte, co děláte

Celý článek si můžet poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy

Už jsem tu mnohokrát psal o tom, že naše republika těžko může být nějak extra suverénní, když nám tu skoro nic nepatří. Nemáme žádné české banky, nepatří nám většina strategického průmyslu, nepatří nám distribuční sítě a jak jsme zjistili v posledním půlroce, nepatří nám asi ani elektrárny, bez ohledu na to, co je napsané v obchodním rejstříku. Pokud nám něco patří, tak to pracuje pro Německo, kam také směřuje většina našeho exportu. Takhle to prostě je.

Tato situace nevznikla přes noc. Trvalo to třicet let. Začalo se privatizací, pokračovalo se privatizací, pak se přešlo na pravidla EU, pak se stále více začalo grýndýlovat a výsledek všichni vidíme. Pak stačí, aby zatelefonovala Merkelová a koalice mezi ANO a SPD se stala rázem nemožnou… Podobných věcí bude jistě celá řada, jen se o nich prostě nedozvíme. Naše reálná suverenita odpovídá naprosto přesně naší hospodářské síle. Vidíte to všude.

To neříkám, abych tady naprázdno lamentoval, jen prostě konstatuji skutečnost, že české hospodářství v největší míře řídí německé a francouzské korporace. Tyto korporace jsou samozřejmě globální, takže jejich zájmy přesahují zájmy Berlína či Paříže, ale vítr u nás prostě fouká ze západu a naše politika se točí podle tohoto větru.

Velký vliv u nás mají také Američané. Pro ně jsme henta „Nová Evropa,“ což v praxi znamená, že s USA spolupracujeme mnohem ochotněji, než třeba to Německo a Francie. Naši novináři jsou školení podle amerického střihu, naše média kopírují americká média (samozřejmě ta liberální), naši politici často za Američany říkají (a dělají) věci, které samotný americký prezident z politických důvodů nemůže vyslovit. Pamatujete na dopis osmi, případně na koalici ochotných?

Česká politika posledních třiceti let lavíruje někde uprostřed mezi americkým, německým, francouzským a unijním vlivem. Měli jsme tu pár zájmů i do jiných zemí – pořád máme velvyslanectví v Sýrii, Kellner ve své době podnikal v Číně a v Rusku, stavěli jsme elektrárnu v Turecku, spolupracujeme s Vietnamem… Ale samozřejmě pořád platí, že česká politika především reaguje na podněty od Scholze, Macrona, Timmermanse a Bidena.

Teď jsme si zvolili nového prezidenta, který ještě ani není inaugurován, ale už stihl naštvat Číňany, Němce i Francouze a celkem nepokrytě u nás jede americkou agendu. Ne, to také nevzniklo teď. Americké zájmy tu jsou dlouhodobě a jsou přesně takové, jak je Petr Pavel artikuluje. Ale když se podíváme a cvrkot posledních dní, tak je zřetelně vidět, že americký směr u nás v podstatě zvítězil. Trocha prostoru zbyla na Timmermanse a jeho zelenou agendu, ale nějak přestává zbývat prostor pro Německo a Francii.

Vystrčil už na Tchajwanu byl… A hladce tím zařízl Škodovku v Číně. Hele, nám to může být ukradené. My, obyčejní lidé, jsme z toho byznysu nic neměli. My jsme jim na ty investice vydělali nakupováním Fábií, ale zisky šly opět do Německa, protože Škodovku vlastní Volkswagen. Já vím, že nikdo tady ani nepípl, ale vsadím se, že to vrchní papaláše tam ve Wolfsburgu naštvat muselo. Přišli o hodně peněz a peníze jsou vždycky až na prvním místě.

Teď se chystá druhé kolo – na Tchajwan má jet Markéta Svetrová Dvousvetrová… Petr Pavel navíc mluví posílání stíhaček na Ukrajinu, Stoltenberg je prý příliš slabý, podpora Ukrajině by měla být prakticky neomezená, prostě to začíná vypadat, že ekonomicky jsme sice závislí na Německu, ale politicky se na to přestává brát ohled a stáváme se sice bastardy, ale americkými bastardy.

A tak já jen doufám, že to tam na vládě a v tom prezidentském týmu máte promyšlené. Že víte, co děláte. Že jste si to s transatlantickými bratry nějak ošéfovali a ti nějak zařídí, aby to Němce a Francouze nenaštvalo. V posledních dnech udělala naše zahraniční politika větší veletoč, než za předchozích deset let. Od koalice ochotných tu nebyla taková ochota jít s Američany do dalšího dobrodružství. Navíc i naše zdravotnictví začíná připomínat to americké. Je sice drahé, ale za to nedostupné.

Možná je to moje chyba…. koneckonců jsem jen Vidlák z vesnice, ale nějak nedokážu vidět žádné benefity tohoto chování. Jako, dostaneme od Američanů nějaké super ekonomické příležitosti? I když jsme uprostřed Evropy? Pomůže to naší zemičce k větší samostatnosti? Vrátí se nám nějaký průmysl? Nebo si ten německý průmysl u nás koupí Amíci a přivedou nás na nové trhy? Co dostáváme za to, že si likvidujeme vztahy s celou řadou zemí? Dostaneme nějaké lepší vztahy někde jinde?

A nebo jen zbytečně spekuluju a fakt to děláme jen kvůli hentěm civilizačním hodnotám? Přinášíme oběti kvůli lidským právům v Číně a Rusku… a zároveň je u nás postupně ořezáváme? Ve jménu hodnot, které sami nedodržujeme, se prostě propadneme na dno blahobytu?

Co má být výsledkem této politiky? Možná byste mohli udělat tiskovku a vysvětlit nám nějaká pozitiva. Kam chceme dojít? Co bude výsledkem? Protože za mě to vypadá spíš obráceně. Ve jménu hodnot, které přímo před očima přestávají existovat, ničíme i ty poslední zbytky funkčních věcí. Nejenže jsme kolonie… na to už jsme si zvykli, ale teď dokonce ničíme vztahy i s těmi, co z nás mají alespoň tu kolonii.

Vládo, uklidněte nás! Pojďte nám vysvětlit ten váš geniální plán na krásný svět, který pro nás chystáte.

ZDROJ: https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/doufam-ze-vite-co-delate

Aleš Přichystal: O tom, proč náš občan stále hlasuje proti svým zájmům

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Také se stále nepřestáváte divit, jak voliči pravidelně volby od voleb hlasující proti svým skutečným zájmům, aby se následně další čtyři roky divili, co vše na ně díky jejich hlasům zvolená vláda připravila a jaké nové opatření omezující jejich spokojený a svobodný život zrealizuje? Je to pozoruhodné, jak velké množství našich milých spoluobčanů úspěšně pracuje na vlastní likvidaci.

Možná je to způsobeno tím, že průměrný občan nejen v naší zemi, ale obecně na celém na Západě, hlasuje zpravidla pro ty, pro které „by měl hlasovat“. Neschopnost pochopit a porozumět příčinným vztahům vede k tomu, že lidé často nejsou schopni porozumět důsledkům svého jednání. Z voliče disponujícího zdravým selským rozumem se stalo individum, co již překonalo jakoukoliv rozumnou potřebu používat vlastní rozum a dokonale se usadilo v pohodlné nevědomosti, které zcela klidně vnímá ničení, spokojeně žije v džungli vytvořené státní aparátem a technologiemi, a spokojeně tančí na svém vlastním hrobě. Přičemž vynakládá nemalou energii na to, aby našlo rozumné a pragmatické výmluvy, proč nemůže udělat něco pro svoji záchranu.

Potom zde máme početnou skupinu občanů, kteří k volbám z pohodlnosti nechodí a zařazují se tak do řad “mlčící většiny”, která de facto umožnila tento nebývalý úpadek naší země. Každý rok, každé volby, každý den jsme měli možnost volit a “něco” dělat, rozlišovat, co je pro nás lepší a co horší. “Mlčící většina” zvolila neodpovědnost, zvolila vlastní pohodlnost. Každý si musí vybrat, kam chce patřit. Zda do skupiny moudře rozhodujících a volících občanů, nebo do skupiny ignorantských konzumentů pohodlí a dosud trvajícího relativního blahobytu. Je to otázka moudrosti, je to otázka svědomí.

Na straně druhé musím uznat, že existuje – byť malá, ale moudrostí a rozhledem disponující – část občanů, kteří správně chápou, že volby v rámci současného režimu již žádné potřebné změny nemohou přinést. Tito vědoucí lidé pochopili zásadní skutečnosti, že do řídících struktur jsou zákulisními elitami dosazovány vydíratelné loutky, že tzv. „politická soutěž ve svobodných volbách“ je ve skutečnosti připravené divadlo, jehož výsledek je zfalšovaný na základě politické objednávky, přičemž požadované přijetí výsledků takto předem nastavených voleb ze strany veřejnosti je zajištěno použitím nástrojů k ovlivnění veřejného mínění, jako jsou podprahové informace v médiích, umělá tvorba hrdinů z bezcharakterních jedinců a podvodníků na straně jedné a diskreditace nebo dokonce kriminalizace nepohodlných kandidátů na straně druhé, falšování volebních průzkumů, atd. Teprve až si toto vše většina občanů-voličů uvědomí, potom se můžeme jako národ osvobodit z falešného bludu, že žijeme ve svobodě a demokracii.

Ještě jedna malá, ale důležitá poznámka na závěr. Byl jsem několika svými přáteli upozorněn, že stále je mezi námi početná skupina, která je stále přesvědčena, že prostřednictvím voleb a demonstrací lze dosáhnout změny. Rád tuto informaci šířím dál…

„Nemorálnímu systému nejúčinněji pomáháte, když posloucháte jeho nařízení a příkazy“
Mahátma Gándhí

Aleš Přichystal

ZDROJ:INFOKURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/02/02/ales-prichystal-o-tom-proc-nas-obcan-stale-hlasuje-proti-svym-zajmum/

ivan hofman

Nesloží samopal, nehodí granát, ale jsou fascinováni válkou. Militantní generace vede svět do maléru

Celý článek si můžete posechnout v audio verzi ZDE:

29.1.2023

POHLED IVANA HOFFMANA S politiky, které máme, se válce nevyhneme a s vojáky, které dnes máme, a především nemáme, ji nemůžeme vyhrát. S těmito obavami se Ivan Hoffman dívá do budoucnosti, která čím dál reálněji počítá s konfliktem proti Rusku.

Nic nenasvědčuje tomu, že by na Ukrajině hrozilo příměří. Podpora NATO Kyjevu zjevně není taková, aby Ukrajinci porazili Rusy, ale umožňuje Ukrajině oddálit porážku. Zda se jedná o válku do posledního Ukrajince, anebo se bude válčit i po té, co už bojeschopní Ukrajinci dojdou a NATO je nahradí z vlastních zdrojů, to nám politici neříkají. Vojáci ovšem s tou druhou možností počítají. Dojde-li k válce mezi NATO a Ruskem, profesionální armáda podle náčelníka generálního štábu stačit nebude a bude třeba mobilizovat. Rusové už mobilizují, protože situaci si vyhodnotili tak, že na Ukrajině už s NATO bojují.

Když politik vyvěsí bilboardy, že nezatáhne zemi do války, dostane za uši, že straší občany válkou. Když náčelník generálního štábu řekne, že je nutné, aby se do obrany zapojila celá společnost, nejen armáda, dostane za uši, že to netakticky prozrazuje před volbami. Jenomže voják je realista, nepočítá s mírem. Je mu jasné, že ve válce budeme cílem a o naši bezpečnost se budeme muset postarat sami, nikdo to za nás neudělá.

Je na čase začít brát válku vážně v tom smyslu, že s politiky, které máme, se jí nevyhneme a s vojáky, které dnes máme, a především nemáme, ji nemůžeme vyhrát. Kde se za této situace bere fascinace válkou, militantní rétorika médií toužících po vítězství nad nepřítelem a oslavujících hrdiny v předem prohraných bitvách? Jak se stalo, že nevadí smrt? Odpověď bude ve střídání generací, které mír vnímali jako cosi cenného, nesamozřejmého, generacemi, kterým mír nic neříká.

Moje generace má důkladný vojenský výcvik. Ve válce se zabíjejí nepřátelé a my jsme se naučili, jak se to dělá. Proto asi jsme byli pacifisté. Mluvím o době, kdy jsme měli politiky, se kterými nehrozila válka, přestože jsme byli armáda, která by ji vyhrála. Dnešní, militantní generace, které postupně získaly vliv v médiích, politice, v akademických či kulturních institucích, ale ovládly i Evropský parlament, mají nakročeno do pořádného maléru.

Fascinace válkou, spojená s potřebou nepřítele, jež našla svůj aktuální výraz v touze Evropanů zničit Rusko, je programem generací, kterým chybí důkladný vojenský výcvik. Je to sen lidí, kteří nevědí, jak se to dělá, když je ve válce třeba zabít člověka. Nesvedou rozebrat a složit samopal, ani odjistit a hodit granát. A už vůbec nejsou připraveni na to, že ve válce mohou přijít o nohu, anebo o život.

Dnes si už nikdo nevzpomene, že původním důvodem evropské integrace byl mír. Šlo o nápad, že Němci a Francouzi se nebudou zabíjet, když spolu budou podnikat a obchodovat. Podle této logiky se s Rusy budeme zabíjet proto, že pro nás nebylo dost dobré s nimi podnikat a obchodovat, a tak jsme si na ně vycvičili a vyzbrojili Ukrajince… Nemá cenu to mladým vysvětlovat. Začnou šermovat evropskými hodnotami. Právem se bránit. Nutností čelit zlu…

Až po válce, nikdy ne před ní, se ukáže, že o žádné hodnoty nejde, že ve válce jde vždycky jenom o tři věci: O život, o smrt a o peníze.

ZDROJ: Parlamentní listy  https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Neslozi-samopal-nehodi-granat-ale-jsou-fascinovani-valkou-Militantni-generace-vede-svet-do-maleru-727598

 

Tahle noc nebude krátká

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

28.1.2023

BLOG – Ilona Švihlíková píše o hlubších změnách v politice a ve společnosti, které spustila prezidentská výhra generála Pavla.

Prezidentské volby mohou předjímat změnu režimu v České republice, včetně podobného rozpolcení, které známe spíše ze Spojených států. Míra vypjatých emocí, nenávistí ve společnosti dosáhla vrcholu. Však se na ní také vydatně pracovalo, protože jen velké emoce by dokázaly na Hrad dostat bývalého komunistického rozvědčíka. Nutno dodat, že jeho kampaň byla výborně vedená, zahraniční poradci odvedli skvělou práci.

Na straně druhé platí, že Andrej Babiš nikdy nebyl „prezidentský materiál“ nehodí se na tuto funkci ani psychologicky svou podstatou cholerika a mikromanažera. Strana generála Pavla (či spíše strana zahraničních vojenských zájmů, která si vybrala tohoto důstojníka) měla volby vyhrané dlouho dopředu, protože se jí za vydatné pomoci většiny médií podařilo přerámovat volby do formy referenda o Babišovi, jak přesně popsal Oskar Krejčí.

Vítězství Babiše by s velkou pravděpodobností nevedlo k rapidně odlišným reálným politickým výsledkům. Andrej Babiš nebyl schopen (a možná ani ochoten, koneckonců, kdo u byznysmena očekává lovení bobříku odvahy?) učinit zásadní kroky ani u České televize, jejíž zpravodajství a informování o volební kampani se slušnými slovy nedá komentovat, ani v kauze Vrbětice, a koneckonců ani na evropské úrovni. Téma míru si Babiš uchopil pro druhé kolo, když mu jeho marketéři prozradili, že „jeho“ voliči nechtějí válku, do té doby pro něj nehnul ani prstem.

Lidový humor /užijme si ho, možná je to na dlouhou dobu naposled/ okomentoval situaci jako souboj civilní a vojenské rozvědky, samozřejmě s oceněním skvělé kádrové práce KSČ. Zatímco Babiš je podnikatel, zakotvený v ČR (má tu tedy pragmaticky své ekonomické zájmy, což nutně ale nemusí být vždy na škodu) a operuje celý svůj život v modu „co za co“, pak Petr Pavel funguje v modu „dávám rozkazy, plním rozkazy“, jen se u něj měnily ty strany, vůči kterým byl tento jeho modus operandi aplikován. Z hesla „řád a klid“ mi jde mráz po zádech, protože si vybavím buď německé „Maul halten und arbeiten“, nechvalně proslulý „klid na práci“, případně český upgrade Pinocheta. Proč tolik lidí heslo a potažmo generál oslovil?

Jednak je za tím již uvedená nenávist, pilně a dlouho živená, vůči Babišovi. Médiím se podařilo Babiše vykreslit jako nepřijatelnou postavu, jako čiré zlo (k manicheismu v české politice se ještě dostaneme). Nechci podceňovat vliv médií, ale je to jen část vysvětlení. Druhé vystihl Oskar Krejčí, když popisoval chaos v západních společnostech. Letošní Davos to jemně nazval „polykrize“, ale obsah je tentýž: Západ sám sobě způsobuje jednu krizi za druhou, nedokáže je řešit (na Davosu se dokonce hovořilo o krizi demokracie!), občané tuší, že jejich děti se budou mít hůř než oni, staré vzorce se rozpadají, jsou tu nové velmoci… Je toho zkrátka všeho moc a vůbec to nezodpovídá tomu západnímu ideálu, ke kterému se musíme halasně hlásit (trapné heslo „patříme na Západ“ je jen vyjádřením touhy po zakotvení v něčem, co přestává existovat, zoufalé volání po bezpečném bodě ve stále více chaotickém světě). Jenže většina lidí tohle nechce a neumí přijmout, je to pro ně psychicky nesnesitelné. Potřebují narýsovaný jasný svět, bez ambivalenci (které tak skvěle vystihla Veronika v článku). Kdo jiný by jim měl takovou jistotu, přehlednost dodat, když ne pan řád a klid generál? Touha zakázat, ba co víc zadupat do země protivníka, umlčet, zastřelit ho, je tak nutnou psychickou potřebou – jen pak zase dostane svět smysl, když v něm nebudou tyhle rušivé elementy, které „kazí děti a naši mládež.“ Černá a bílá, dobro a zlo, a svět je jasný a přehledný, stačí jen být na správné straně dějin a vše půjde samo…

Slova neúspěšné kandidátky, mladé a pohledné Nerudové o tom, že Babiš je zlo, tak reflektuje tuto potřebu, zařazuje ji mezi „tu správnou stranu“ a zároveň ukazuje, jak hluboko se do české politiky zadřel havloidni manicheismus. Kde jsou ty časy, kdy byla politika o zájmech jednotlivých skupin! O výši daní, poskytování veřejných služeb či trhu práce. Jakmile do politiky vstupuje „dobro a zlo“, pak přepínáme do fungování „bezvýhradná podpora x bezvýhradná nenávist“, což nyní překvapivě zjistil takový Michael Kocáb. Nejde o dohadování se, kompromisy a vyjednávání, jde o boj, zničení, drtivé vítězství. Druhá strana musí být nejen krátkodobě zničena, musí být zcela delegitimizována, ti, co ji podporují, nejsou lidé, jsou to – dezoláti, sráči, russáci, svoloč, musí být vyhubeni z povrchu zemského… jen tak může Dobro zvítězit.

S vítězstvím Pavla se tedy  změní politická situace. Jeho vítězství je zároveň dokladem toho, že česká společnost se v míře hysterie, nenávist, a ochoty sáhnout k násilí rapidně přibližuje svému velkému vzoru – USA. V USA už se politické příkopy přelévají do rodinných vztahů, typu „opovaž se domů přivést republikána, nebo kamaraď se s tím demokratem a vyženu tě z domu. V ČR má konflikt silnou generační dimenzi a projevuje se ve formě „jestli bude bába volit Babiše, už nikdy neuvidí vnoučata.“ Není překvapivé, že v takové společenské atmosféře v USA roste pravděpodobnost občanské války, podpořená navíc značným rozšířením zbraní mezi obyvatelstvem.

V českých zemích mezi lidmi tolik zbraní není, ale staletími trénovaná schopnost udavačství, lynčů, ostrakizace dostává nové, široké pole působnosti. Projevy vidíme nejen v „diskusích“ např. na Novinkách (nedoporučuji, je to jako prodírat se fekáliemi), ale např. také ve školství, kde roste udavačství ze strany žáků, případně jejich rodičů. Dějiny ČR nabízejí široké pole zkušeností zbavení se protivníků, počínajíc vyhnáním ze země, popravou na Staroměstském náměstí konče řáděním Bobliga, bachovským absolutismem, či výzvou gestapa, aby Češi tolik neudávali, protože to nestíhají zpracovat. Nyní si tedy otestujeme další fázi tohoto věčného procesu, kdy, slovy politruka z dnes nadmíru aktuální knihy „Říkali mu Terazky“, naši noví uvědomělí budují „nový, spravedlivý řád a kdo to nepochopí, toho zavřou.“

V takové, prorežimními médii opečovávané atmosféře, není možné, aby se kandidát sešel se svými voliči (s těmi dezoláty), je třeba mu v tom bránit. Násilí je nejen možné, je dokonce vhodné, aby Zlo bylo zastaveno. Pokud je „zlému“ kandidátovi vyhrožováno, může si za to sám, kdyby měl názory, postoje jako my, správní, pak by se mu to nestalo!  V takové atmosféře je nutné „zlé“ lidi vyhodit z práce a stejně tak je přeci nutné „korigovat“ informace a potírat ty, kteří dějinně stojí na straně kacířů a odmítají být „korigováni.“

Pětikoalice je v tuto chvíli silnější než kdy dříve, protože ovládá všechny mocenské složky (Hrad, obě komory Parlamentu, vládu), většinu médií (o zbytek se postará připravovaný zákon o cenzuře), a také Ústavní soud (do kterého budou brzy jmenováni noví soudci). Přidejme k tomu pouliční jednotky Milionů chvilek, které lze využít v potyčkách či jako „trénink“, doprovázený pobytem zahraničních vojsk v kontextu slov o „výběrové mobilizaci.“

Česká politická situace je navíc specifická tím, že se jí zcela rozpadly struktury, které by snad mohly být protiváhou pětikoalice. Psát o šmardovské sociální demokracii je dnes už trapné. Hnutí ANO s velkou pravděpodobností stojí před rozpadem, protože členové hnutí do něj nevstoupili proto, aby prohrávali volby. Nemluvě o tom, že ideové zaměření většiny viditelných členů bylo vždy a la ODS, a jakés takés sociální cítění hnutí projevovalo jen díky politickému citu svého majitele. Pusto, prázdno, kde nic tu nic, tak vypadá „opozice“ po česku. Postavit něco nového bude úkol nadmíru těžký, a ledaskoho asi napadne, že emigrace je lepší varianta. Leč, nemylme se, procesy jako v ČR /liší se míra hysterie, ochoty použít násilí atd./ probíhají ve většině tzv. západních zemí.

Jakákoliv opozice, která se bude (?) formovat, má před sebou nesmírnou těžkou práci, komplikovanou tím, kolik z jejich možných představitelů skončí v kriminále. Tahle noc nebude krátká…

ZDROJ: ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=48153

David-Martinek.-

𝗥𝘂𝗵𝗲 𝘂𝗻𝗱 𝗢𝗿𝗱𝗻𝘂𝗻𝗴. 𝗞𝗹𝗶𝗱 𝗮 𝗿̌𝗮́𝗱…a manipulace médií

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

𝗥𝘂𝗵𝗲 𝘂𝗻𝗱 𝗢𝗿𝗱𝗻𝘂𝗻𝗴. 𝗞𝗹𝗶𝗱 𝗮 𝗿̌𝗮́𝗱 – (pozn.redakce – převzatý název románu ze života nacionalistické mládeže)

autor: Martin Davídek, blog

Pozoruji ve videu rozzuřené a zfanatizované davy, pronásledující Andreje Babiše na mítinku v Jablonci. Je pár dní před rozhodující prezidentskou volbou. Dav křičí, aby odešel. Zabraňují mu setkání s voliči. Babiš se jen usměje a zakroutí hlavou. Zástupem pochodují lidé, přesvědčení, že Andrej Babiš představuje zlo.

Do jisté míry se jim nedivím. Média líčí Babiše přes deset let, systematicky, jako oligarchu, ohrožení demokracie, dotačního podvodníka. Traviče Bečvy. Estébáka. Únosce vlastního syna.

Moc médií je obrovská. Řídíme se jimi. Média mají ve společnosti určující roli pro vytváření názoru. Problém je, že dnešní česká média poskytují jen zúžený pohled na realitu. Záměrně.

Je to špatně.

Vezmu vás dnes do zákulisí jedné z kauz.

O níž, samozřejmě, většina lidí vůbec netuší. Hlavně, mladí lidé. Jak zjišťuji.

𝗥𝗼𝘇𝗺𝗲̌𝗿 𝘀𝘃𝗶𝗻𝘀𝘁𝘃𝗮

Mám před sebou už 14 dní dvě zprávy. Hovoří se v nich o pronásledování a záměrné manipulaci syna Andreje Babiše mladšího. Velmi významnými lidmi. Lidmi, kteří jsou denně na obrazovce. Lidmi, kteří vytváří veřejné mínění.

Těmto lidem se postupně podařilo zmanipulovat syna Andreje Babiše proti vlastnímu otci. 𝗡𝗲𝗯𝘂𝗱𝘂 𝗷𝗲 𝗷𝗺𝗲𝗻𝗼𝘃𝗮𝘁. Opovrhuji jimi.

Nestojí mi za jméno. Pojmenuji věc jako obecný princip.

Protože na této kauze můžeme dobře pochopit, jak vlastně funguje česká politická a mediální scéna.

Jak ukázalo dění během soudního přelíčení a odborným posudkem bylo doloženo, faktem je, že Andrej Babiš ml. má, bohužel pro něj, zdravotní, psychické problémy. Je mi to líto a samozřejmě, nemyslím si, že je vhodné veřejně reflektovat potíže, s nimiž se musí vypořádávat. Věřím, že se mu jeho obtíže podaří zvládnout a přeji mu ze srdce a upřímně, aby se mu dobře dařilo.

𝗞 𝗰̌𝗲𝗺𝘂 𝗮𝗹𝗲 𝗻𝗲𝗹𝘇𝗲 𝗺𝗹𝗰̌𝗲𝘁.

V obou zprávách se hovoří o zapojení externí novinářky a aktivistky, která získala kontakt na Andreje Babiše ml. Tato žena jej přesvědčila, že jeho psychická diagnóza je vymyšlená. Novinářka, poté, co si získala důvěru Andreje Babiše ml., pak pokračovala v manipulaci, na jejímž konci bylo, že Andrej Babiš ml. uvěřil, že za jeho obtíže může výhradně jeho otec.

Paní přesvědčila syna, že Babiš, vlastní otec, jej manipuluje a ovládá. Přes farmaka, ošetřovatele, psychology.

Pro lidi, kteří jsou, obecně, ve složitější osobní psychické situaci může být takové vysvětlení vodítkem.

Není neobvyklé, že lidé, kteří se octnou v různých potížích, hledají vysvětlení svých potíží a stavu jinde, než v realistickém hodnocení situace.

Andrej Babiš ml. paní uvěřil.

Novinářka a aktivistka se po léta věnovala velmi obtížným případům extradikce. Záchraně lidí z ruských kriminálů. Její přesvědčení a prožitky jí postavilo do nekompromisně protiruského postoje. Což, vzhledem k jejímu životu se snažím pochopit.

Sama si spojila Babiše s Ruskem .. což je jednoduše účinně veřejně živená nepravda.

Paní si promítla své vlastní zkušenosti s nenávistí k Babišovi.

Kritický odstup od věcí je klíčem k novinářské praxi. I novinářské etice. Bohužel, ne vždy to platí.

Aktivismem pak lze napáchat větší škody, než když jednáte a mluvíte pouze pravdu.

Co následovalo? Paní Babiše mladšího propojila se zdejším významným „novinářem“. Tvrdým ortodoxním odpůrcem a programovým hanobitelem Babiše. Forum 24.

Jak ukazují e-maily, i on, podobně, jako zmíněná aktivistka, posílil v Babišovi ml. přesvědčení, že jeho diagnóza je manipulací. Novinář se k věci postavil pragmaticky. Možnost „prodat“ příběh Andreje Babiše ml. jako odpůrce vlastního otce je silná kauza. Kritický odstup by byl zde nanejvýš na místě. Ale rozhodl se pro vyvolání veřejné aféry. I když věděl a znal zákulisí celé akce.

Od „novináře“ vedla cesta k dalším kontaktům. K nepříliš bystrému politikovi, europoslanci za lidovce, který v e-mailech bezděky také potvrdil Babišovi ml. jeho přesvědčení, že jeho diagnóza je falešná. Významnému režiséru a dokumentaristovi. Známému, excentrickému starostovi pražské čtvrti. Psychologům, kteří diagnostikovali Babiše mladšího na základě konferenčních pohovorů. Až ke zdejšímu kazašskému orákulu, paní, která diagnostikovala diagnózu prezidenta Zemana na základě zhlédnutí televizního pořadu. Zapojit se do dění neodolal ani bývalý nejlepší ministr financí přilehlého vesmíru. A další lidé.

Tito se zasloužili o to, aby psychická manipulace syna Adreje Babiše byla využita v kampani proti Andreji Babišovi. K ovlivnění výsledků důležitých voleb.

Ke cti zmíněného novináře platí, že nakonec hlavní aktérku odmítl.

Vyjádření Andreje Babiše ml. posloužila i ke znovuotevření kauzy Čapího hnízda. Právě, na základě veřejných vyjádření Andreje Babiše ml. byl dán podnět v rovině „nových skutečností“.

 

Zatímco výroky Andreje Babiše mladšího se staly na okamžik hlavními zprávami dne, stejně jako inscenované dramatické střety, v nichž se utkal Babiš ml. se svým otcem, nešťastným a jen tiše přihlížejícím, když na něj během předvolebního mítinku křičí jeho vlastní, zmanipulovaný kluk, v zákulisí probíhal čilá aktivita, e-maily, organizace.

A potlesk a uznání ze strany těchto lidí pro Babiše ml., kdykoliv napadl svého otce, nebo narušil jeho kampaň. Eventy jako v Břeclavi, fotkami, divokými prohlášeními..

Lidé to nevidí.

Neumí si představit rozsah zla, jemuž je Andrej Babiš a jeho rodina neustále vystaven. A proč vlastně?

Protože je jen politický konkurent těchto lidí?

Víte. Já se k té kauze vrátím až po volbách. Nebudu součástí světa, která z podobných věcí utká volební vítězství. Takhle to nesmí fungovat. Mají rozhodovat schopnosti a ne svinstvo.

Na věci mě zaráží, že o téhle kauze novináři vědí. Znají aktéry, vědí, co se stalo. Mají tutéž zprávu k dispozici.

Když bychom vzali obecný princip, princip záměny.. Co by se dělo, kdyby nějaký aktér napadl podobným způsobem dítě jakéhokoliv jiného kandidáta..? Kdyby se zjistilo, že dětmi politiků, premiéra, kandidáta na prezidenta, někdo manipuluje podobně odporným způsobem?

Ohradil bych se proti tomu stejně. I kdyby se to dělo paní Nerudové, panu Fialovi, nebo panu Rakušanovi. Nebo samotnému novináři. Je to nepřípustné.

Zaráží mě, že novináři, kteří z žijí z prefabrikovaných kauz celou dekádu, nyní mlčí.

Za jiných okolností že by z takové kauzy udělali desetileté peklo. Kdyby se takto choval někdo z lidí, které považují za „nedemokraty“, spustili by hon, na jehož konci by bylo oprávněné odsouzení.

A donutili by především politika, nebo politiky, kteří se na takové kauze podíleli, k okamžitému odstoupení.

Ale neděje se nic.

Zprávu o situaci přinesly jen nezávislé Parlamentní listy. A pořad ABJ Jany Bobošíkové.

Co je na tom také divné? Dva z hlavních prezidentských kandidátů, paní Nerudová i generál Pavel si přišli podat ruku s jedním z protagonistů této kauzy. S cynickým, agresivním starostou pražské obce, který se do aktivit výrazně zapojil. Myslím, že právě fotka s těmito lidmi je výraznou skvrnou na pověsti jak paní Nerudové, tak i generála Pavla.

Líbání prstenu zde, opravdu, není na místě.

𝗡𝗲𝗻𝗶́ 𝘁𝗼 𝗽𝗼𝗽𝗿𝘃𝗲́, 𝗸𝗱𝘆 𝗹𝘇̌𝗼𝘂. 𝗗𝗲̌𝗷𝗲 𝘀𝗲 𝘁𝗮𝗸 𝗽𝗼 𝗰𝗲𝗹𝗲́ 𝗿𝗼𝗸𝘆

Mluvím s mladými lidmi. Často se je v diskuzích snažím vyprovokovat k reakci, která, uprostřed vypjaté výměny, vysvětlí, čemu vlastně věří. A jsem překvapený. Neuvěřitelná spousta lidí žije v rovině novinových headlinů. Nečtou dál. Nezajímají se o jádro a podstatu probíhajících procesů ve společnosti. Nemají na to čas, chuť nebo energii.

Navíc, představa, že o Babišovi se takhle silně lže by pro ně znamenala otřes.

Když ale opět, ve stručnosti rozeberu všechny klíčové protibabišovské kampaně, zjistíte, že s veřejností bylo a je systematicky manipulováno. A lidé, kteří to dělají, si ani v nejmenším nejsou schopni připustit, že spáchali na společnosti zlo. Já jsem jednoznačně pro to, aby média velmi tvrdě a nekompromisně hlídala politiky. Aby ty špatné, zneužívající svěřenou moc a postavení k vlastnímu obohacení, nebo prosazování protidemokratických pořádků tvrdě a nekompromisně stíhala. O tom nemůže být řeči. Ale není prostě možné, aby média deset let lhala systematicky o Babišovi a neexistovala proti tomu obrana.

𝗟𝘇̌𝗶𝘃𝗲́ 𝗸𝗮𝘂𝘇𝘆, 𝘇𝗻𝗼𝘃𝘂, 𝘇𝗻𝗼𝘃𝘂 𝗮 𝘇𝗻𝗼𝘃𝘂

Všichni jsme byli účastni téhle reality. Ale. Podívejme se konečně pozorně na 𝘃𝘆́𝘀𝗹𝗲𝗱𝗸𝘆 všech babišovských kauz. Děkuji. Když si dáte ten čas, pochopíte, že žijeme ve lži. A že to musí skončit.

Důvod, proč o tom opakovaně píšu.

𝗞𝗮𝘂𝘇𝗮 𝘇𝗮𝘃𝗹𝗲𝗰̌𝗲𝗻𝗶́ 𝗕𝗮𝗯𝗶𝘀̌𝗼𝘃𝗮 𝘀𝘆𝗻𝗮 𝗻𝗮 𝗞𝗿𝘆𝗺 byla halasně ohlášenou událostí. Policie, která věc vyšetřovala, ale 19.1.2022, věc odložila. Proč? Protože to byla jednoduše lež. Lež, kterou vyprovokovala „dramatická reportáž“ redaktorů Seznamu, Slonkové a Kubíka. Která posloužila jako argument pro demonstrace, pořádaných Milionem chvilek. Posloužila pro tirády veřejnoprávní televize, Seznamu, Forum 24, HN, ČT 24 a desítek dalších médií. Politici dnešní vládní sestavy, Jurečka, Fiala, Pekarová, Rakušan hystericky požadovali a také prosadili hlasování o nedůvěře vládě. Na vysledování Babiše ml. se podílel britský BellingCat. Tedy „nestranná investigativní britská agentura“, která se v kauze angažovala geolokačním vyhledáváním Babišova syna Andreje.

𝗞𝗮𝘂𝘇𝗮 𝗼𝘁𝗿𝗮𝘃𝘆 𝗕𝗲𝗰̌𝘃𝘆 v níž hrál hlavní roli Deník Referendum. Na podzim 2020 došlo k únikům kyanidů do Bečvy. Případ vyšetřovala Česká inspekce životního prostředí a později kauzu převzali kriminalisté ze Zlínského kraje.

Deník Referendum obvinil DEZU. DEZA patří do koncertu Agrofert. Poté se okamžitě rozjel obvyklý kolotoč. “Investigativní reportáž“ deníku Referendum nastartovala politiky. Lidé jako Pekarová, Gazdík, Jurečka odjeli na Moravu „vyšetřovat“ únik kyanidů. Zřídila se parlamentní komise. Faktem, od počátku zřejmým bylo, že nebezpečné odpady má v gesci firma Energoaqua, provozující v areálu čistírnu odpadních vod. Z firem v areálu produkuje odpad s obsahem kyanidů jediná firma, LISS. Ale to nikoho z politiků nezajímalo. Zajímalo je spojení DEZA – Agrofert – Babiš – Otrava Bečvy. Mem.

Policie nakonec obvinila odpovědného pracovníka firmy Energoaqua.

Výsledkům „parlamentního vyšetřování“ Pekarové, Jurečky a Gazdíka se doslova vysmála Česká inspekce životního prostředí. Ve své zprávě ČIŽP řekl jasně, že politici vydali záměrně tendenční zprávu a byli vedeni výhradně politickými motivy. Tedy, lhali. Vám.

𝗘𝘀𝘁𝗲́𝗯𝗮́𝗸

Dosud neuzavřená kauza STB slouží jako buldozer ve vztahu k veřejnosti od počátku. Myslím si, že 90% lidí v této zemi je díky vytrvalé mediální masáži přesvědčeno, že Babiš podepsal spolupráci s STB.

Kde je vada na kráse? V jednoduché věci. Chybí podpis na vázacím aktu. Prostě neexistuje.

Kdyby existoval, bylo by jasno. Badatelé a historici dokladují ze svazků, že Babiš byl u STB registrován.

Je to pravda, kterou nikdo nezpochybňuje. Faktem je, že byl, stejně jako desítky jiných obchodníků, kteří pracovali v socialistickém podniku zahraničního obchodu, opakovaně kontaktován STB. Byla to obvyklá režimní praxe. STB hlídala lidi, kteří jezdili za hranice. Snažila je se vytěžovat. Někteří se upsali, jiní ne. Mezi obchodníky se dobře vědělo, kdo spolupracuje. Potvrdili mi to, lidé, kteří pracovali na PZO.

Babiš po revoluci zažaloval, podobně, jako stovky jiných lidí, kteří byli vedeni v evidenci STB, slovenský Ústav národní paměti. Stovky lidí před ním se domohly výmazu. Praxe skončila až se samotným Babišem. Proč? Babiš 3x vyhrál soud o výmaz. Před soudem v jeho prospěch svědčili přímo důstojníci STB, kteří na něj vedli registr. Slovenský soud jejich výpověď odmítl jako nevěrohodnou. Nakonec Ústavní soud SR rozhodl, že ÚPN nebude možné dál žalovat. Tím pádem se Babiš nemůže domoci výmazu. Obrátil se na Evropský soud pro lidská práva. Ten jeho podání, k nemalé radosti zdejších odpůrců odmítl. Kauza tak bude pokračovat. A že skončí podobně, jako většina Babišovských kauz.

𝗖̌𝗮𝗽𝗶́ 𝗵𝗻𝗶́𝘇𝗱𝗼

Kauza, která se táhne třináct a možná až patnáct let. Podezření na účelové čerpání evropské dotace určené výhradně pro malé nebo středně velké podnikatele skončilo rozhodnutím soudu NEVINEN, 9. ledna 2023.

Rozhodnutím soudu, který nepravomocně rozhodl o nevině jak Andreje Babiše, tak i Jany Nagyové.

Která díky této kauze byla poškozena ve své volební kampani. Namísto ní vyhrál s argumentací, že Nagyová je obviněna v trestním řízení, dnešní senátor Vystrčil.

Farma Čapí hnízdo, určená veřejnosti, je dobročinně koncipovaný projekt, určený veřejnosti a rodinám. Projekt byl po léta vláčen médii. Pochopitelně, jako ukázka prohnilosti Babišova podnikání.

Pravdou ale je, že kauza měla jiný smyl. Sloužila jako nátlak na Babiše. Opakovaně vrcholila s termíny klíčových voleb, nebo zlomových politických situací. Sloužila po celá léta jako argumentační kladivo ve všemožných debatách.

Omluvil se někdo Babišovi, nebo Nagyové? Někdo z těch tisíců novinářů, televizních reportérů, všemožných „investigativců“, komentátorů, dramaturgů a nakonec politiků? Kteří zgusta používali Čapí hnízdo jako základ pro svou lživou a pokřivenou argumentaci? Ne.

𝗣𝗮𝗻𝗱𝗼𝗿𝗮 𝗣𝗮𝗽𝗲𝗿𝘀

Předvolební pseudokauza 𝗣𝗮𝗻𝗱𝗼𝗿𝗮 𝗣𝗮𝗽𝗲𝗿𝘀 novinářky Holcové, spuštěná tři dny před klíčovými parlamentními volbami 2021, vyšuměla, stejně jako předchozí, do prázdna. Na této věci je podivuhodná pouze jedna věc. Holcová slibovala, v termínu před volbami, že zveřejní stovky jmen zdejších oligarchů a podnikatelů, kteří „optimalizují“ své daňové výnosy prostřednictvím off-shore. Kypr, Panama, Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, Marshallovy ostrovy.. Nestalo se nic. I když by bylo nesmírně podnětné a zajímavé zjistit, kdo z českých významných podnikatelů systematicky optimalizuje výdělky, které získá v zemi. Kam jsou peníze takto získané. Hodně v té věci naopak ukázala kauza Dozimetr. U níž, probíhá nezávislá investigace a výsledky, které přijdou, budou pro všechny, věřím, opravdu velmi překvapivé.

Výstupem kauzy Pandora Papers tak bylo pouze to, že zamíchala výsledky parlamentních voleb 2021.

𝗖𝗼 𝗹𝗶𝗱𝗲́ 𝗻𝗲𝘃𝗶́?

𝗖𝗼 𝗻𝗮́𝗺 𝘁𝗼 𝗿̌𝗶́𝗸𝗮́?

Kampaně proti Babišovi byly lživé. Média lhala a až soudy, policie a instituce daly Babišovi za pravdu.

Je složité to pochopit. Když jste deset let vystaveni takové manipulaci, člověk přirozeně získá odstup od daného člověka. Když vás deset let budou pomlouvat, lidé od vás dají ruce pryč, i kdyby jste měli nad hlavou svatozář.

Což Babiš není. Je to politik. Náročný, tvrdý na své spolupracovníky. Prosazuje své politické vize vehementně, někdy i ke škodě věci. Během covidu naštval tolik lidí, rouškami, omezováním pohybu, zákazy.. že se na něj oprávněně zlobí.

Ale je to prostě tím, jaký je to člověk. Člověk, který dělá i chyby. Který jde za svým, který se rychle rozhoduje a rychle jedná. Účinně prosazuje. Je to rozdíl proti obvyklé kabinetní, lenivé a pomalé politice. Tento přístup přinesl Babišovi výsledky v byznysu, kdy se mu podařilo během náročných let vybudovat jeden z nejúspěšnějších českých koncernů, zaměstnávajících tři desítky tisíc lidí. Platí v Česku daně. Zaměstnává lidi. Nemá sídla na Kypru a v daňových rájích.

A zároveň postavil politickou konkurenci polistopadovým stranám. Která je úspěšná. A to je jeho skutečná hlavní „vina“.

Myslím si, že všechny tyto kauzy by měly lidem říct jednu věc.

Když lžou o Babišovi, úplně stejně falešné a pokřivené zrcadlo nastavují pro ty, které média aktuálně podporují.

ZDROJ: POKEC24 https://www.pokec24.cz/blog/%f0%9d%97%a5%f0%9d%98%82%f0%9d%97%b5%f0%9d%97%b2-%f0%9d%98%82%f0%9d%97%bb%f0%9d%97%b1-%f0%9d%97%a2%f0%9d%97%bf%f0%9d%97%b1%f0%9d%97%bb%f0%9d%98%82%f0%9d%97%bb%f0%9d%97%b4-%f0%9d%97%9e%f0%9d%97%b9/

brusel

Brusel chce zavést komunistické pětiletky a přídělový systém. Klaus Schwab chce být korunován WEF na evropského dědičného císaře.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

18.1.2023

BLOG – převzato z blogu Michal a Petr

Omlouvám se, že dnešní analýza je dlouhá. Claus Schwab z Davosu je až na konci.

Vladimír Putin i Xi Jinping se tento týden spokojeně usmívali. Sankce vypálené loni z Bruselu na Rusko a letos na Čínu, se včera nad Asií znenadání otočily, a už letí jako bumerang na EU! Nejprve indonéský prezident Joko Widoko zahrozil Eurokratům, že si od nich Asie nenechá diktovat různá nesmyslná nařízení, a že Evropa brzy uvidí, jestli Asii nepřestane diktovat.

A chvilku po něm už malajský ministr Fadillah Yusof suše oznámil, že Malajsie, Indonésie a další země se domluvily, že uvalí na Brusel sankce, a že zakáží vývoz veškerého palmového oleje do EU! A to není sranda. EU spotřebuje ročně 6,7 milionu tun palmového oleje. Olej se dováží především z Malajsie, Indonésie a Indie, a v západní EU se používá hlavně na produkci bionafty, na výkrm prasat a drůbeže v Holandsku, a na výrobu levných potravin pro chudý lid. Po výpadku dovozu milionů tun ukrajinského slunečnicového oleje se tak zdá, že nás díky bruselské politice čekají vskutku hubená léta, tím spíš, že EU zakazuje svým farmářům i hnojení!

Politici Asie, Afriky a Jižní Ameriky se spojují s Ruskem a Čínou do nové protievropské aliance. 24. února 2023 na oslavu 1. výročí přepadení Ukrajiny z Jihoafrického přístavu vyplují ke společným manévrům 2 ruské, 1 jihoafrická a 3 čínské válečné lodě. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa je starý přítel Putina i Xi Jinpinga.

Letos v prosinci nechal na největší vojenskou námořní základnu v Jižní Africe tajně vplout ruskou nákladní loď Lady R. Lady R je na sankčním seznamu USA, protože podle Washingtonu po celém světě rozváží ruské zbraně, a tak nesmí vplout do žádného přístavu na světě bez hněvu USA. Na vojenské základně Simon Town se ale z Lady R po nocích usilovně vykládaly kontejnery, auta, a další vybavení. USA marně protestovaly. Washington je v koncích. 

V Jižní Africe je už několik let na námořních základnách umístěno několik tisíc tzv. kubánských techniků. Jižní Afrika za jejich služby platí Kubě miliardy dolarů za “znovuobnovení” svého zbrojního průmyslu. Jihoafričtí důstojníci studují na Kubě. Jihoafrická republika bohatne a její průmysl se vzpamatovává z krize svého průmyslu způsobené globalistickou politikou zejména díky rostoucímu obchodu s Čínou, Indií a Ruskem. Vykládání zbraní z ruské lodi Lady R na základně Simon Town ale vyděsilo mnohem víc Brusel než Washington.

V sousedním Mosambiku Brusel letos dostavěl nejdražší stavbu v dějinách EU – plynový terminál v provincii Delgado. Koncem listopadu z něj vyrazily první lodi naložené plynem, který má zachránit Evropu před koncem ruských dodávek. A v prosinci se už kousek vedle rafinerie začaly tajně vykládat ruské zbraně. Připočteme-li, že v Mosambiku vládne starý marxista a přítel Putina Filipe Nyusi, a ten už v roce 2019 povolal do země Putinova kuchaře Prigožina, a jihoafrické soukromá komanda, aby ve vzbouřené provincii Delgado obnovili pořádek, tak nyní, když si Putin usmyslí, čerstvě vyzbrojený Wágner určitě rád poskytne rafinerii LNG v Delgadu náležitou ochranu před všemi možnými sabotážemi a výbuchy, ne? Co říkáte, že by Putin chystal pomstu za Nord Stream 2? 

(Ostatně Filipe Nyussi je absolventem Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně, a byl zde vyhlášen nejlepším studentem. Na Akademii Zápotockého byl jeho spolužákem i český prezidentský kandidát Petr Pavel, kterého tam do kurzu špionů poslala ve stejné době STB.  Nadějného komunistického partyzána Nyussi tam zase poslali na studia jeho nadřízení z marxistické organizace Frelimo! V roce 2017 čelil Nyussi v Mosambiku nejisté budoucnosti, a spekulovalo se, že padne. Leč se rychle osobně setkal s Angelou Merklovou, a hned mu začaly proudit evropské miliardy.

Angela Merklová byla přitom evidovaná jako agentka STASI – Erika,  a měla na starosti v osmdesátých letech shánění financí a zbraní pro marxistické hnutí Frelimo. Když už jsme u těch starých známostí, Angela Merklová nedávno vyhlásila, že Minské dohody, které prosadila, byly podvod, který měl získat Ukrajině čas. Otázka je ovšem pro koho ve skutečnosti ten podvod měl získat čas. Protože v roce 2014 Putin a Xi Jinping uzavřeli smlouvu o vybudování plynovodu, a ten byl právě letos dokončen! Bez tohoto plynovodu by Rusko tak snadno neoželelo dodávky plynu do EU, protože by ještě nemohlo dodávat plyn Číně!)

To že se všechny země světa proti EU kvůli poplatkům CBAM spojí, jsme předpověděli už v analýze z 1. září 2022!

Důvod proč politici celého neanglosaského světa spojují síly proti Bruselu je prostý a může za něj vlivný eurokrat Mohammed Chahim. (foto dole) Europoslanec Chachim je hlavním autorem nařízení CBAM, které se povedlo, díky předsednictví české fialové vlády, koncem minulého roku protlačit v Bruselu. Krom miliardových poplatků do Bruselské kasy, nařízených vyhláškou CBAM, které budou muset platit Češi i Slováci, za to že bydlí, jedí, sprchují se, a pijí vodu a jezdí do práce, a do školy, je také nařízení CBAM namířeno proti zemím Asie, Jižní Ameriky a Afriky.

Brusel se rozhodl, že uvalí poplatek CBAM i na každou zemi, která do EU dováží nějaké zboží, produkty a nebo služby! Všechny tyto země si tak budou muset na evropské burze nakupovat tzv. emisní povolenky. Chudé země světa jsou z toho vzteky bez sebe – mají do Bruselu platit stejné poplatky jako je budou platit Češi i Slováci! A jejich politici se rozhodli, na rozdíl od fialových politiků, že si to nenechají líbit. A u Putina i Xi Jinpinga našli okamžitě hluboké pochopení. Ostatně je to legrační. Celá minulá desetiletí nechával Brusel vypalovat pralesy, aby se na vypálené půdě pěstoval palmový olej a sója, protože Západní Evropa potřebovala přimíchávat biosložky do nafty. A teď zase EU chce, aby tyto země platily do Bruselu poplatky, za to že pěstují palmový olej a sóju na vypálené pralesní půdě!

(Mohamad Chachim, vlivný europoslanec, který s pomocí fialového předsednictví EU prosadil uvalení poplatků CBAM na obyvatele EU, a země celého světa. Letos se už postižené země světa spojují s Ruskem a Čínou, aby uvalily odvetné sankce na EU! Tak to se povedlo!)

Cílem poplatků CBAM je zabránit zemím, které mají levné energie, aby mohly vyvážet své produkty do EU. Je to ochranné opatření na záchranu evropského průmyslu. Jenže vyvolalo odvetnou reakci. Evropa tak přijde o suroviny a levné průmyslové polotovary, které nutně potřebuje, a navíc její drahé zboží zatížené poplatky CBAM bude mimo EU stejně neprodejné.

Aby Brusel zachránil evropský průmysl před krachem a úprkem do USA, Číny, Indie a dalších zemí, vymyslel ve spolupráci s Macronem nový plán. Jeho podstatou je vytvoření maximálních výrobních kvót pro jednotlivé evropské země, aby si navzájem nekonkurovaly. Tedy stejně jako v RVHP se nově i v EU bude nařizovat, která země může vyrobit kolik zboží a potravin! Brusel tak zavádí přídělový systém a chce dokonce zavést plánovaní výroby, jak si jej pamatujete z komunismu.

Plán má čelit subvencím 391 miliard USD, které Washington schválil na podporu přechodu USA na zelenou energetiku. Výrobky z USA tak budou levné, protože budou dotované. USA tak zničí evropská pracovní místa! Aby tomu tak nebylo, Brusel vymyslel vlastní plán za 500 miliard EUR. Jenže na rozdíl od USA, které 391 miliard USD prostě vytisknou, si je Brusel hodlá půjčit podle mechanismu SURE u bankéřů na Lucemburské burze. Češi tak budou povinni podle mechanismu SURE ručit celým svým majetkem za 1,56% celé této bruselské půjčky, (195 miliard korun), a Slováci za 0,666%, (3,3 miliardy EUR)! Úroky v tom nejsou započtené. Podle ustáleného zvyku se tyto dluhopisy budou prodávat na Lucemburské burze a Lucembursko na daních z nich vydělá zase raketu. Těchto 500 miliard se bude splácet 5 až 30 let, jak je zvykem u půjček SURE.

Letos 14. prosince dostala fialová vláda z Bruselu poslední tranši z programu SURE-COVID 4,5 miliardy EUR! Česko musí celou částku do Bruselu zaplatit i s úroky, nejedná se tedy o dotaci, ale o půjčku. Brusel přitom rozhoduje, na co Česko smí tyto peníze utratit! Obdobné to bude i u nové půjčky SURE na 500 miliard. (Podíl záruk se počítá podle poměru GNI každé země na celkovém GNI EU.)

Půjčky SURE jsou výhodné hlavně pro Itálii. Ta dostala 28% z celé půjčky SURE-COVID, ale ručí jen za 12,42% celé půjčky. Obdobně jsou půjčky SURE výhodné pro Španělsko, Francii, Řecko a Portugalsko. A právě na této výhodnosti je založen nejnovější Bruselský plán na zavedení kvót pro výrobu. Země s vysokou nezaměstnaností budou, tak jako v mechanismu SURE-COVID zvýhodněny před zeměmi s nízkou nezaměstnaností.

Je to jak jsme odhalili už v minulosti – výroba elektro-automobilů se má pomocí dotací přesunout hlavně do západní Evropy, protože Východoevropané mají být už tak chudí, že si elektro-automobily nebudou moci kupovat! Nastává velký návrat do komunismu! Chudí komunisté ve východní EU budou makat, bohatí komunisté v západní EU budou užívat!

Největší perlička, včera ovšem přišla z Davosu. Tam úředníci Clause Schwaba, který řídí WEF, (Světové ekonomické fórum), pod zárukou absolutního utajení potvrdili, že WEF dostává roční poplatky 390 milionů dolarů, že WEF je soukromá nadace Clause Schwaba, a že se místo jejího ředitele bude dědit pouze v rodině, protože Schwab, kterému je letos 85 let, odstoupit nehodlá, dokud nezemře, a že jeho nástupce musí být podle stanov WEF jmenován pouze Schwabem. Už teď stanovy WEF nařizují, že jeho žena Hilda, a děti Nicole a Oliviere mají zaručená místa ve správní radě WEF. Celé světové ekonomické fórum, které celému světu nařizuje, co má dělat, a jak se  má chovat, je tak čistě feudální královská a nebo císařská organizace, protože neplatí daně, a v jeho čele vždy musí stát následník z rodiny Schwabů! Jak vidíte, naši evropští politici, kteří nejhlasitěji ryčí o rovnosti a demokracii, se jezdí každoročně klanět do Davosu nikým nevolenému císaři, který žádné volby ani nepřipouští!

Za Česko se jede novému císaři do Davosu poklonit osobně bankéř Síkela. Osoba, která jako člen fialové vlády, může letos za to, že se v Česku, jako takřka v jediné zemi EU, daně na elektřinu, plyn, léky  a potraviny nejen nesnižují, ale dokonce se zvyšují, byl lidojedem Fialou vybrán, aby reprezentoval Česko! Tedy jeho fialovou menšinu! Jako by se náhle v Česku zhmotnila realita ze starého vtipu, který před lety koloval v Československu.

Podle vtipu se v Praze tajně sešli na Hradě u Husáka Reagan a Gorbačov, aby spolu domluvili pakt o snižování počtu jaderných zbraní. Jak se tak celé hodiny spolu hádali o počtech tanků, raket, bomb a ponorek, tak už to Husák nemohl vydržet, a řekl: Běžte do prdele oba dva! Nejničivější zbraně na celém světě mám já! Koukněte se z okna, řekl, a ukázal prstem na hradní nádvoří, kde postávala skupinka plešatých tlouštíků v tesilových oblecích a kouřila. A prohlásil – Tak tohle jsou českoslovenští ekonomové a plánovači, a kam je pošlu, tam sto let tráva neporoste!

No a teď si uvědomte, že Brusel letos zavádí komunistické plánování, komunistickou ekonomiku, komunistickou cenzuru, a politici se jezdí do Davosu klanět novodobému diktátorovi, který nehodlá odstoupit, odmítá volby a chce řídit celý svět a ožebračit všechny jeho obyvatele. Svět zničený novodobými bruselskými ekonomy a plánovači! Ostatně právě proto soudím, že Bruxelae musí být zničeno ještě dřív, než se celá planeta spojí proti Bruxelae, a zničí ho i s námi. Proto běžte k volbám, jestli chcete snížit daně, a mít aspoň takovou životní úroveň jako za Husáka!

Je 04.32 středa 18. leden. Děkuji Vám za dary, pomoc i podporu, a doufám, že i letošní rok všichni nějak přežijeme ve zdraví i v pohodě. Syrská analýza bude o víkendu, a bude velmi dlouhá. Dává více práce, než jsem tušil. Mějte se.

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2601593605/2010, IBAN CZ7720100000002601593605, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu.

Michal Svatoš

ZDROJ: MAP  https://www.michalapetr.com/

 Fialový hladomor! Nejvyšší daně na potraviny v EU nestačí! Ještě se budou zvyšovat

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu M&P

17.1.2023

Doslova všechny vlády celého světa letos snižují daně na elektřinu, plyn, léky a potraviny, aby pomohly svým občanům přežít současnou krizi. Jediná vláda Česka, druhé nejhorší země světa,  jde opět proti proudu, a bude letos lidem daně zvyšovat! Je na čase, abychom se situaci v Česku i na Slovensku podívali podrobněji.

Včera agentura Moody’s, jedna ze čtyř ratingových agentur světa oznámila, že se Evropa zřítí do dlouhodobé krize. Že nejhůře postižené země budou Slovensko! Německo a Itálie. Že se jejich ekonomika zhroutí na pandemickou úroveň! A že jižní země EU budou čelit hrozbě státního bankrotu (Zatímco bude přetrvávat vysoká úroveň inflace, mohlo by to mít pro některé jihoevropské země extrémně “vážné” důsledky pro hodnocení úvěrového rizika!) Tyto chmurné předpovědi ekonomického chaosu a zbídačení obyvatel EU rostou s každým dnem jako houby po dešti. Česká vláda se ale chystá místo pomoci a úlev lidem, zvyšovat daně!

Čeští asociálové sdružení kolem Petra Fialy se rozhodli sedřít z chudých Čechů kůži za živa, asi aby se jim pomstili za volbu Babiše v prvním kole prezidentské volby. Zatím co 23 zemí EU už za poslední tři měsíce snížilo daně na potraviny, léky, plyn a elektřinu, fialoví gauneři budou tyto daně jako jediní v Evropě zvyšovat! V Česku tak mají jako v jediné zemi na světě pouze chudí lidé platit náklady na ukrajinskou válku a další fialové nesmysly.

“Turecké hospodářství” je starý český termín pro vládu ekonomických diletantů a zlodějů, kteří před stopadesáti lety svými machinacemi proslavili Turecko po celém světě.  Brzy se ale už místo termínu “turecké hospodářství” začne po celém světě používat nový termín “fialové hospodářství”. Dnešní Turecko, zažívá nejen na rozdíl od Česka, jako jediná evropská země, ekonomický boom, růst exportu a příliv turistů, ale už se také rozhodlo, že sníží daň DPH na potraviny z 8 % na 1 %!,  a DPH na elektřinu na pouhých 8 %, aby snížilo inflaci, která Turky jako všechny obyvatele světa letos trápí. Ve fialovém hospodářství ale platí opačná pravidla – daně se zvyšují, aby se inflace zvýšila!

V Česku se tak opakuje situace z minulé krize 2008-2013. Současní ODS, opět aby byla zvolena, slíbila, že nebude zvyšovat daně i DPH, ale jakmile se uhnízdila v parlamentu, už chce daně a DPH zvyšovat! V Česku tomu bylo podobně v roce 2010, když vláda ODS zvýšila sazby daně DPH z 10% na 15%, a z 15% na 21%! Později vláda Sobotky a Babiše zavedla sníženou sazbu 10% zejména na léky, vodné a stočné, knihy, časopisy, noviny, a ubytování! Nyní chce ale fialová vláda zavést jedinou sníženou daň na 13 až 14%!

Pokud se ovšem podíváme do Španělska, zjistíme, že tam byla letos daň na potraviny snížena ze 4% na 0%! Co udělá ve stejné době lidojed Fiala, zvýší daň na kojeneckou výživu a léky z 10% na 14%, a daň na potraviny sníží z 15% na 14%! Proč, aby zvýšil zisky obchodním řetězcům, protože ty si zlevnění o 1% strčí rády do své kapsy!

Rozumíte tomu, ve Španělsku se dosud platila 4% daň za běžné pečivo, mouku, mléko, sýry, vejce, ovoce, zeleniny, luštěniny, hlízy, obiloviny, knihy, noviny, časopisy, léky, a sociální byty a bydlení! Teď bude na tyto potraviny 0%! Ale v Česku 14% na všechno, co je ve Španělsku za 0% a nebo za 4%! Španělsko dále snižuje DPH na zemního plynu z 21 % na 5 %! DPH na elektřinu z 10% na 5%!  V Česku je přitom stále fialová daň na plyn a elektřinu 21%!!!!

V Belgii se platí DPH z energií jen 6%, eurokrati se statisícovými platy se tam mají dobře! Ve Finsku se snížila daň na elektřinu jen na 10%, a na jízdy veřejnou dopravou na 0%! Portugalsko snížilo daň z elektřiny ze 13% na pouhých 6%! Nejbohatší země EU Lucembursko snižuje od 1. ledna daně na plyn a elektřinu z 8% na 7% a daně na léky, vodu, noviny a potraviny na 3%!

Co nám zbývá, než jít k volbám, a demonstrovat! Jedině tak se fialových lidojedů zbavíme!

Zdroj:https://www.michalapetr.com/map-1570-eu-fialovy-hladomor-nejvyssi-dane-na-potraviny-v-eu-nestaci-jeste-se-budou-zvysovat/

Buď rozluka s EU, nebo inflace

Buď rozluka s EU nebo inflace

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Markéty Šichtářové

14.1.2023

Tento týden opět přinesl ostře sledovaná čísla o spotřebitelské inflaci. Tedy o fenoménu, který se v posledním roce doslova utrhl ze řetězu.
Po dlouhé době to nejsou zprávy až tak moc depresívní: úroveň spotřebitelských cen zůstala v součtu
v prosinci stejná jako v listopadu. Neboli tempo meziměsíční inflace dosáhlo v prosinci rovné nuly. Meziročně pak spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 15,8 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Leckdo by se tedy mohl radovat, že inflace je nejspíš již za svým vrcholem.

Jenomže hodnoty meziroční inflace jsou pořád naprosto extrémní. Inflace je už dávno na úrovních, kdy nejen je ohromně nepříjemná pro každého jednotlivce, ale také už působí velké distorze celého ekonomického chování na makroekonomické úrovni. Jednoduše řečeno, jen proto, aby se inflaci vyhnuli, chovají se lidé tak, jak se dobrovolně chovat nechtějí, spotřebovávají, co spotřebovávat nechtějí, vše je podřízeno jednání, které by se při nižší inflaci jevilo jako zcela iracionální, a které má jediný cíl: Zachránit co nejvíc úspor.

Pořád si musíme připomínat, že za celý rok 2022 šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla inflace pouze v roce 1993, tedy v období transformace, kdy ceny vyskočily o více než pětinu. Jenomže tehdy jsme procházeli jedinečnou transformací ekonomiky ze socialistické a centrálně plánované na kapitalistickou a tržní. Přechodně zvýšená inflace na základě liberalizace cen tedy byla logická. Naproti tomu dneska spíš procházíme plíživou transformací z tržní ekonomiky na stále víc socialistickou a centrálně řízenou.

Guvernér České národní banky Aleš Michl je optimistický a říká, že „problém s inflací“ chce vyřešit do roka a půl. S jejím snížením počítá už od jara. Na příští rok dokonce předpovídá inflaci na 2 procentech. Jako tři zásadní protiinflační jevy jmenoval silnou korunu, snížení útrat domácností, slabší poskytování úvěrů, a tedy ochladnutí hypotéčního trhu. Pravdu má guvernér potud, že se skutečně jedná o ty zdroje inflace, které Česká národní banka – potažmo každá centrální banka – může ovlivňovat. Může ovlivnit míru poskytování úvěrů, míru utrácení, a kurz měny. A to všechno už taky skutečně částečně zabralo a skutečně to již působí na mírné brždění inflace. Ale to nestačí. Bohužel zdrojů inflace je totiž mnohem více.

Mezi dalšími zdroji inflace jsou například některé nedostatkové služby, výrobky, materiály, komponenty. Každý ví, že chybí léky. Zdaleka ne každý si ale uvědomuje, že léky chybí hlavně proto, že jsme jejich výrobu kvůli vysoké evropské regulaci vyhnali za hranice EU, protože farmaceutickým firmám se prostě za stávající evropské regulace už nevyplatí léky uvádět na trh a vyrábět. A už jen málokdo si dál uvědomuje, že to, co vidíme u léků, je jen špička ledovce a že úplně stejný mechanismus se projevuje v dalších odvětvích – od stavebnictví, přes průmysl, až po třeba potravinářství: Některé produkty úplně chybí, u dalších je příliš dlouhá čekací doba, jiné jsou nesmyslně drahé. A to vše kvůli evropské regulaci a daním na všechno. Neboli tyto zásahy státu do ekonomiky způsobují inflaci, kterou stát svádí na válku na Ukrajině.

Přesně sem spadá i rádoby zelená evropská politika. Moc zelená sice není, jen se tak jmenuje, ale každopádně je velmi účinná ve zdražování mnoha cen a zejména energií a všeho, kde jsou energie potřebné. Nikdo si nemůže myslet, když nařídíme elektroauta a vypneme si své elektrárny a budeme pálit drahý plyn, abychom vyrobili elektřinu, že bude levná elektřina a budou levné výrobky, k jejichž výrobě je elektřina potřebná.

A samozřejmě Česká národní banka Green Deal neovlivní, kdyby se na hlavu postavila. To by mohla udělat jen sebevědomá vláda, která by na to měla gule. Znamenalo by to totiž jít do drtivého konfliktu s EU, proti kterému byl Brexit čajíčkem.

Autor: Markéta Šichtařová

 

 

Vidlákovy kydy

Chtěli víc, nemají nic.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14.1.2023

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Začneme jednoduše volebním výsledkem:Petr Pavel: 35,39 %, Andrej Babiš: 35,00%, Danuše Nerudová: 13.92%, Pavel Fischer: 6,75%, Jaroslav Bašta: 4,45%,Marek Hilšer: 2,56%, Karel Diviš: 1,35%, Tomáš Zima: 0,55%. Volební účast byla 68%.

Vítězem je Petr Pavel, který v cílové rovince předběhl Babiše o pár hlasů. Andrej Babiš je těsně za ním, pak dlouho předlouho nic, pak je Danuše Nerudová a ostatní. V podstatě se díváme na výsledek, který Petru Pavlovi dává velmi šťavnatý příslib vítězství, Andreji Babišovi signalizuje, že pokud chce generálův výsledek překonat, tak musí sebrat všechny síly i všechny hlasy. Danuše Nerudová zjistila, že prázdnota generuje hlasy jen u dutohlavů, jako je ona, Jaroslav Bašta právě zničil SPD… Ostatní dostali, co si zasloužili.

Petr Pavel je v pohodlné pozici. Součet hlasů svých a ostatních kandidátů Líbodémo dělá skoro 60%. Papírově je jasným favoritem a navíc stojí proti soupeři, který v rétorických bitvách není tak ostřílený, jako byl Miloš Zeman. Všichni pravdomluvní novináři to uvidí právě takhle a budou českému Pinochettovi věštit velkolepé vítězství.

Andrej Babiš také nemusí být smutný. Dostal víc hlasů, než hnutí ANO v parlamentních volbách. Má dost prostředků i dost poradců, aby byl schopen vést dobrou kampaň pro druhé kolo a hned od začátku nastoluje téma sesazení vlády. Papírově sice nemá šanci, ale hlasy soupeře se nebudou sčítat úplně napřímo. Hodně bude záležet, co bude říkat a co bude dělat.

Danuše Nerudová je prvním poraženým těchto voleb. Když si vezmu, že ještě před měsícem jí průzkumy věštily vítězství… Ale moc mluvila a několikrát se svým marketérům utrhla z řetězu. Její výsledek v podstatě říká, kolik je v této republice vymatlaných hlav a já jsem rád, že to není zase tak strašné číslo. Čaputová po česku se nekoná. V podstatě to, co oproti mé předpovědi měl Pavel navíc, o to má Nerudová míň. Myslím, že za víc slov Prezidentuše nestojí. Blbá k blbým.

Pavel Fischer se vedle generála moc nechytal. Oni mají dost podobný program i názor na život, takže hodně jeho voličů šlo rovnou za kovářem a kováříčka vynechali. Ale jsou to právě Fischerovi voliči, kteří plynule přejdou k Pavlovi a moc se s tím nedá dělat, protože zlý Putin, zlé Rusko, zlá Čína, hodné NATO a hodná EU. Pavel si ve druhém kole sáhne minimálně na 41% hlasů, které má takřka jisté.

Největším poraženým je ovšem Jaroslav Bašta a s ním celá SPD. Jo kluci, kdybyste mě poslechli…. Kdyby Bašta ve čtvrtek odstoupil ve prospěch Babiše, tak by Veľký Bocian měl skoro čtyřicet procent a vy byste mohli tvrdit, že patnáct procent dostal od vás. A bylo by to k uvěření. Průzkumy Babišovi věštily 25 – 28%. Takhle se celý národ dozvěděl, že voličské jádro SPD + Trikolory + DOST + mnoha dalších osobností alternativy, nedělá ani pět procent a v parlamentních volbách by se ani spolu nedostali do sněmovny. A to nemluvím o tom, že volební účast byla docela vysoká, za normálních okolností byste dostali ještě míň…

A ještě jste museli dopředu machrovat… že Babiše ve druhém kole nepodpoříte a že Bašta sám hodí prázdnou obálku a jeho voliči to mají také udělat… Aneb jak ze sebe udělat pitomce v přímém přenosu. Babiš se asi pokusí ty čtyři procenta hlasů nějak získat, ale mnohem důležitější pro něj bude, aby vysvětlil voličům Nerudové, že Pavel je komouš první kategorie. Což by u těch dutohlavů nemuselo být zase tak těžké…

Jo, to byla euforie – Babiš a Bašta ve druhém kole… Nebyla žádná šance a je zbytečné to vůbec přepočítávat. Trikolora směřovala ke spojení s SPD… jak se tomu říká holandsky? Zhouven do houven… Jestli Babiš teď vezme alternativu na vědomí (modří už vědí), tak jste na přímé cestě ven ze sněmovny. Vsadím se, že Okamura si to spočítá a odvolání vlády teď už nepodpoří, protože kdyby se to nedej Bože podařilo a byly předčasné volby, tak je ze hry. Mimořádně příjemné zjištění pro Jindru Rajchla a stranu PRO. Král je mrtev, ať žije král.

Je mi ale hodně líto těch osobností, které Baštu podpořily. Dělali hejly… Okramurovi bylo už před volbami bylo moře po kolena a kalil vodu, aniž by na to doopravdy měl. Baštův výsledek je horší než jsem čekal a to jsem euforii kolem odvolání vlády nevěřil.

To máte z toho, že neposloucháte Vidláka. Kdybyste na mě dali, tak by Babiš zřejmě zvětšil úsilí, aby si alternativu a SPD předcházel. Takhle ví, že musí především znechutit druhé kolo voličům Nerudové. Když to předpokládal jeden venkovský Vidlák, co odhaduje výsledky podle komentářů na svém blogu, tak vy jste to mohli vědět taky.

Mám před sebou práci… Budu muset vysvětlit Bocianovi, co je Alternativa a co vlastně chce… a budu muset vysvětlit Alternativě, že elementární logika a taktika jsou jedinou cestou k cíli, byť je to cesta velmi křivolaká…

Že je volba srdíčkem cestou do pekel, to vám už Bašta vysvětlil svým volebním výsledkem… Mám na to jen čtrnáct dní… takže to bude docela fuška… a je možné, že prostě neuspěju, protože karty moc dobře rozdané nejsou.

Ale pořád si myslím, že je to hratelné, takže se alespoň pokusím. Pokud se to bude dělat takticky, rozumně a s vědomím, co je a co není možné… a nebudu ani sobě ani vám mazat med okolo huby.

Pamatujete, co jsem napsal před volbami?

Kdo chce víc, nemá nic!

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/chteli-vic-nemaji-nic