Vidlákovy kydy

Prezidentští kandidáti naposledy

Prezidentská kampaň jde do finále, na propagandistické frontě se vytahují poslední zázračné zbraně, předvolební průzkumy už se nesmějí zveřejňovat, ještě nás čekají dvě debaty z nichž jen ta zítřejší na Nově by měla být plně obsazená všemi osmi kandidáty. Zároveň se postupně odhazují rukavice, protože začíná přetahovaná o nerozhodné voliče nikoliv od politických oponentů, ale od politických soudruhů. Odteď už politické bomby nemají patřičný dopad, protože už se nestihnou mediálně zužitkovat. Prostě bitva je už v závěru, všechny prostředky i zálohy byly nasazeny, všechny lsti a klamy se už projevily a zbylé manévrování už bude viditelné.

Poslední velké události, které ještě mohou zamíchat výsledkem, je odstoupení slabších kandidátů ze hry ve prospěch těch silnějších. Tedy… nesmí jít o Středulu, Diviše nebo Zimu, protože nula od nuly pojde. Odstoupení některých kandidátů nám může dát poslední střípky pro celkový obraz, především tedy na pětikoaliční straně, protože považuji za zcela vyloučené, aby Bašta odstupoval ve prospěch Babiše, nebo naopak.

Poslední týden jednoznačně ovládl Babiš svým osvobozujícím rozsudkem a cestou za Macronem. Jak jsem psal včera, měl nervy jak špagáty a načasování rozsudku v podstatě zabránilo jeho protivníkům, aby se z této těžké rány vzpamatovali a nějak to zahráli do autu. Navíc mu ještě skočili na druhý lep – cestu do Francie. Místo aby jí vymlčeli, tak byli zděšeni z toho že řadového poslance přijme sám francouzský prezident.

Jen tak mimochodem – Francie tradičně nemá ráda anglosasy. Francie dokonce svého času „vystoupila z NATO“ a mocinky moc by si přála, aby se Evropa točila podle Paříže a ne podle Bidena. Macron si navíc každou chvíli telefonuje s Putinem a strašně rád by hrál v budoucím poválečném uspořádání s Ruskem první housle. To jen, abychom věděli, kam Babiš vlastně jel.

Babiš zároveň jako jediný už rok dělá soustavnou volební kampaň. Koupil si henten karavan a republiku fakt objížděl jako kdysi ČSSD se Zemákem. Tohle se špatně odhaduje, protože to je ta kapka ke kapce, co nakonec rozhlodá skálu. Vlastně by mě zajímalo, kolik svých knih Babiš rozdal a v kolika domácnostech je takto nasáčkovaný. Zároveň média dělala celou dobu Babišovi reklamu, leckde se mu různí místní libtardi snažili zabránit v jeho agitaci, což mu muselo ohromně pomoci.

Já ale zároveň nevěřím v Babišovu vizi strany pro všechny, která by volby vyhrála skoro sama… Třicet procent hlasů se u nás překročí málokdy. Prezidentskou volbu tak považuju trochu za referendum nejen o Babišovi, ale také o hnutí ANO.

Jediný, kdo v předvolební práci drží s Babišem alespoň trochu krok, je generál Pavel. Ten rovněž objíždí republiku už od jara. Má také takové ty pozitivní fotky se stařenkami i koťátky. Zároveň jsem ale nezaznamenal skoro žádné fotky, které by dokumentovaly nějaké plné náměstí či narvaný sál. Babiš jezdí ven a pak to dává na fejsbůk, Pavel jezdí ven, aby měl co dát na fejsbůk. Takhle to na mě působí. Ale mohu se samozřejmě mýlit, Pavel k nám do Vidlákova nepřijel, takže to nedokážu zhodnotit.

V debatách si Pavel vedl dobře – moc nemluvil, ale působil klidně a stabilně. Byl pozitivní. Ale zároveň je třeba říci, že se ho nikdo zatím nepokusil vyvést z míry a vyprovokovat ho.

Petr Pavel je zároveň chráněnec diplomata Koláře, což je u nás hlas Ameriky. Zatímco Babiš peče s tou nejmenší velmocí – Francií, tak Pavel naopak peče s tou největší a nejbezohlednější. I na to myslete, až půjdete volit.

Nerudová podle mě bude propadák letošních voleb. Tam naopak udělali chybu, že jí pustili mezi lidi a občas ji ztratili z propagandistického dohledu. Vlastně na mě dneska dělá dojem, že prezidentskou kandidaturu dostala jako dárek, aby se měla čím bavit. Danuše měla jedinou šanci – mlčet a usmívat se. Kdykoliv promluvila, špatně to dopadlo. Nejlepší byla, když natáčela videa s dobře udělaným scénářem. Nic bych za to nedal, kdyby ji ještě předběhli Bašta i Fischer. Pokud naopak potvrdí svou pozici mezi třemi nejlepšími, tak začnu počítat s tím, že se EU rozpadne ještě dřív než v roce 2030.

Na Nerudové se zároveň ukazuje bída Německa, které je sice pořád nejvyspělejším státem Evropy, ale v poslední době ztrácejí drajv a dělají jednu blbost za druhou. Když se podívám na zoufale prázdnou Prezidentuši, tak přesně takhle si představuju grýndýl. Tupý, prázdný, nereálný, ale sebevědomý až na půdu. Jen ta sudetská otázka tam pořád visí ve vzduchu, protože o to by nás bratři Němci ještě mohli obrat.

Dlouhodobě konzistentní výkon podává Pavel Fischer. Já ho tedy osobně nemám rád a považuju ho za nejnebezpečnějšího kandidáta. Ale v tom, co dělá, je dobrý. Vlastě jediná chyba, kterou udělal, byla předčasná radost z Babišova odsouzení. Jinak to má vyžehlené u médií, mluví uměřeně a opatrně, opravdu si dobře rozmýšlí, co řekne a kdyby nebyl takový havloid a rusobijec, tak by podle mě konkuroval Petru Pavlovi. Ale on prostě nemá širší záběr a funguje jako Cató naší politiky. Ostatně soudím, že Rusko musí být zničeno… Všechny rozhovory nakonec dojdou právě do tohoto bodu. Volič z toho ale cítí, že pro tento cíl udělá Fischer cokoliv… je prostě příliš fanatický. Jasně, běžný kavárník s Fischerem souhlasí, ale nechce se mu dát své statky a hrdlo, aby senátor pravdy a lásky dosáhl svého životního cíle. Fischer by ale podle mě mohl klidně zase skončit třetí… tedy pokud neodstoupí ve prospěch generála.

Fischer je druhé americké želízko v ohni. Ví, komu slouží a ví proč.

Jaroslav Bašta je pro mě nejpříjemnějším překvapením těchto voleb. Ještě minulý týden to byl on, kdo ovládl celé klání svým heslem, že odvolá vládu. Ovládl debatu na Primě a i v České televizi se dokázal odlišit. Nebýt osvobozujícího rozsudku nad Babišem, tak by to až do tohoto čtvrtka vypadalo jako jeden Bašta a sedm Havlů. Nechybělo moc a tyto volby byly o Baštovi. Buď pro něj, nebo proti němu, ale o Baštovi.

Euforie kolem Bašty je na alternativě tak velká, že stále častěji slyším úvahy o tom, že by druhé kolo mohlo být Babiš vs. kandidát SPD. Každopádně se Bašta stal černým koněm voleb a bude to on, který zřejmě nejvíce zamíchá preferencemi. Bašta je překvapením, ale snadno se může stát i hromosvodem, byť teď po událostech z pondělka si myslím, že Bašta přestal mít v rukou Babišovy preference a naopak je to Babiš, kdo má v rukou Baštovy preference. Docela mě bude zajímat, jestli se Andrejko třeba ještě nevyjádří ve prospěch míru a jednání s Ruskem, protože takhle čtu jeho poslední kroky.

Bašta představuje českou kartu (a jeho angažmá v Rusku a na Ukrajině je takovou hezkou tečkou za jeho případem), tak trochu husitskou – proti všem. Baštovi to hodí ti, kteří si myslí, že to proti Evropě dokážeme vybojovat sami. Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. Podle mě je Bašta Fischerův protipól a bude s ním soupeřit o pozici. Troufám si tvrdit, že jeho výsledek minimálně potvrdí postavení SPD na politické scéně. A také si troufám tvrdit, že Okamura to pak pohnojí, protože vyzve Baštovy voliče, aby v druhém kole volili jenerála. Oni to takhle dělají…

Hilšer podle mě odstoupí. K ničemu jinému není. Podle mě je jedinou nadějí naší prezidentuše, aby zůstala ve hře o druhé kolo. Jeho vlastní kandidatura je plýtvání voličem. Druhé německé želízko, stejně mizerné, jako to první. V minulých volbách ještě měl Hilšer jakousi jiskru a dokázal si postavit image morálního a hezkého kandidáta, který mluví tak moudře a k věci. Bohužel o morálku přišel založením své vlastní strany na kterou čerpá peníze, v senátu se naprosto ztratil a nejenže letos nemluvil moudře ani k věci, letos nemluvil prakticky vůbec. Viděl jsem s ním dvě debaty, ale nedokážu si vybavit jedinou jeho větu. U Danuše si alespoň pamatuju tu dutou prázdnotu, ale u Hilšera vůbec nic.

Zima, Diviš a odstoupivší Středula byli od začátku stafáž. Středula všem ukázal, proč je ČSSD nevolitelná – navíc zřejmě ani nepochopil, v čem udělal chybu. Diviš se ukázal jako hysterka – hodně křiku a málo informací. Od Zimy jsem čekal víc, když je henten rektor Karlovy univerzity. Všichni tři podle mě udělali chybu, že do voleb šli. Všichni tři si v podstatě jen zkazili pověst a ničeho nedosáhli.

Podle mě má druhé kolo prakticky jisté Petr Pavel. Neudělal žádnou výraznou chybu, média ho vychvalují, v předvolebních debatách spíše mlčel a tvářil se sexy. Jeho komunistická minulost už byla proprána a pokud proti němu ještě bude použita, tak až ve druhém kole.

Nerudová podle mě výrazně propadne a jestli ne, tak si jako národ nic jiného než grýndýl nezasloužíme.

Babiš a Bašta se podle mě stále přetahují o stejného voliče a pořád hrozí, že se navzájem vyruší. Kdyby byl Babiš odsouzen, tak bych řekl, že o něm rozhodne Bašta. Vzhledem k tomu, že byl osvobozen, tak o sobě Andrejko rozhodne sám… podle toho, jak moc bude nebo nebude mluvit o míru a o covidových chybách. Bašta představuje husitství. Je teď radikální až na půdu. Babiš je zase tak trochu za panskou jednotu – nelze zvítězit bez spojenců, nelze dělat ostrov uprostřed Evropy.

Takhle jsou podle mě rozdané karty.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/prezidentsti-kandidati-naposledy

Když jsi silný…

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

… snaž se vypadat slabý. Alespoň to radí starý čínský mistr taktiky Sun´C.

Andrej Babiš byl zproštěn obžaloby. Musím říci, že jsem to nečekal. Moje pochybnosti ovšem nesměřovaly k tomu, že by si miliardář potřeboval uloupnout prachmizernou dotaci ve výši 0,001% jeho majetku… celé Čapí hnízdo bylo od začátku do konce politický proces, který měl jediný smysl – poškodit Babiše v očích voličů. Kdyby mělo být trestné to, co Babiš udělal, tak bychom tu mohli rovnou zase zavést komunismus, protože prakticky všichni čeští podnikatelé by seděli v lochu. Jen menšina z našich firem se uživí přímou prací a nepotřebuje k tomu finanční pobídku, nota bene, když konkurence čerpá, co to jde.

Soudce Šott podal sáhodlouhé a vyčerpávající vysvětlení, proč Babiše zprostil obžaloby. Tohle fakt není moje parketa, takže se v tom nebudu vrtat. Každopádně si Babiš zvolil dobré obhájce, odsouhlasil jim správnou taktiku vlastní obhajoby a teď už chápu, proč to nechali dojít až těsně před volby a nesnažili se rozsudek nějak oddálit. Prostě si věřili.

Ale za ještě větší majstrštyk považuju, že to vůbec nikdo neproflákl. Babiš se v posledních týdnech zdál skoro ubitý okolnostmi. Obhájci dokázali po celé jednání udržet dekorum, aby to s Andrejem vypadalo nahnutě. Podařilo se jim vytvořit tak dokonalý dojem, že mu podlehli takřka všichni ostatní prezidentští kandidáti i pravdomluvní intervjuci. Já osobně jsem osvobozujícímu rozsudku dával tak 10% šanci. Sakra, vždyť sám Babiš dával signály, že to projede – přímo u soudu. Na poslední chvíli žádali o nové výslechy svědků… Podle právě tohle byl důvod, proč si ostatní kandidáti přestali dávat pozor a začali hlasitě mluvit o tom, jak to Babiš brzo schytá a tetelili se blahem, jak mu to nandali.

A pak najednou bác ho. Veľký Bocian nebyl slabý, ale naopak si byl hodně jistý v kramflecích, že si troufnul to nechat rozlousknout pět dní před volbami. Musel mít nervy jak špagáty. Všechny nechal odkopat. Nejenže si nabil, ale všechny ostatní naprosto odzbrojil. Triumf majnstrýmu a líbodémo se změnil v porážku a je pozdě rychle vymýšlet nějakou novou pseudokauzu.

Ve čtvrtek má být Babiš v debatě na Nově… To si opravdu užiju. Když si představím, jak tam stojí a má prakticky na každého nabito za výroky, které milí kandidáti předčasně vyslovili… a oni naopak mají úplně prázdné zásobníky, protože všechny ty hříchy se nestaly a řekl to henten nezávislý soud… Úplně vidím, jak si je jednoho po druhém maže na chleba a obzvlášť to přeju Fischerovi… kdyby se Andrejko na něj zaměřiti ráčil, tak to budu napjatě sledovat a ihned glosovat na fejsbůku… Už mám pracovní název té debaty… Jeden Babiš, jeden Bašta a sedm ksichtů protažených do Václava Havla.

Vezměte si i ty titulky u Lukačeviče – Soudce zpražil Babiše… Soudce musel umravňovat Babiše… Vinen, řekl Šaroch… To tam na Seznamu a Novinkách máte debilní redaktory, že? Ale ryba vždycky smrdí od hlavy…

Kdyby se teď Andrejko ještě chtěl ucházet o nějaké hlasy alternativy trochou řečí o míru, pár slovy o covidu a třeba i nějakou hláškou k Vrběticím… tak má šanci vyhrát rovnou v prvním kole.

Minulý týden jsem napsal, že osvobozující rozsudek pro mě bude jasným důkazem, že Babiš je stále schopen impozantních taktických manévrů, je schopen si vybrat ty správné lidi a zvolit správnou strategii a tím pádem mu to mohu s klidným svědomím hodit. Ano, mohu a hodím mu to. Kdyby to šlo, pověděl bych vám, kolik lidí bylo upřímně zděšeno z toho, jak „chybně“ Andrej celý ten proces vede a v podstatě věřili, že byl zrazen… a on nikoho nechlácholil, nikomu nic nevyvracel, nic neprozradil a celou tuto bitvu dotáhl až do vítězného konce… taková krásná hra se vidí málokdy. Aneb, když od začátku táhnete za delší konec provazu, ale vypadá to, že jste v koncích.

Zdá se, že se Veľký Bocian poučil ze svých starých chyb a rozehrál politickou hru, která všechny ostatní převyšuje o několik řádů. Opozice nemá ani většinu ve sněmovně, ani v senátu, navíc nedochází k žádnému sbližování, které by mohlo vyústit ve funkční koalici… přesto, jak vidno, i s těmito kartami se dá něco uhrát. Je třeba soupeře ukolébat, předstírat neschopnost, udělat se bezmocným… pak zaútočit ze strany, odkud to fakt ale vůbec nikdo nečekal.

Já na tohle jsem. Vím, že nikdo není bez viny a každý má nějaký škraloupek. Každý ve svém životě udělal chybu, každý někdy podlehl pokušení. Mirkové Dušínové neexistují. Politická a mravní velikost se prakticky nikdy nekryjí. Do politiky patří šachisté. Ideálně takoví, kteří umějí zvrátit i prohranou partii. Kteří umějí odhadovat hodně tahů dopředu a umějí klamat tělem. Kteří vědí, že k cíli je někdy lepší jít hodně křivolakými cestičkami. Kteří vědí, že co nelze odmítnout, je nutné přijmout, ale umějí při tom neztratit ze zřetele směr i výsledek.

Babiš včera dokázal, že se politické šachy naučil dobře.

Pro líbodémo zbyla v podstatě jediná cesta – odstoupit jako jeden muž a nechat si tam jen Petra Pavla. Prezidentuše bohužel mluvila, i když měla mlčet a jen se usmívat. Fischer ze sebe udělal blbečka, byl si příliš jistý, že Babiše odsoudí. Hilšer… ten tam kvůli ničemu jinému než odstoupení není, Středula se už odepsal i s ČSSD a odbory. Diviš nikoho nezajímá a Zima každým slovem vybízí k otázce, jak se mohl stát rektorem na Karlově univerzitě. Jen henten generál zatím hraje bez výraznějších chyb…

Líbodémo mohou udělat jedinou věc – zkusit v posledních třech dnech zmobilizovat voliče a uhrát to pro Pavla v prvním kole. Nic jiného už se podle mě vymyslet nedá. Ale abych řekl pravdu, nedovedu si představit, že by Čapuše odstoupila. Ona je přece mladá, pohledná a geniální, takže vyhraje i nad hypernaspídovaným Babišem. Myslím, že se z předpokládaného volebního dramatu stane nečekaná volební fraška.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kdyz-jsi-silny

Dlážděno dobrými úmysly

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Dnešní článek bude antitezí včerejšího textu o Baštovi. Víte, já si teď čtu svoje texty staré víc než rok, které jsem psal před parlamentními volbami. Tedy… čtu si hlavně tehdejší komentáře pod články. A mám intenzívní pocit deja-vu. Ono se nám totiž ve na politické scéně ve skutečnosti vůbec nic nezměnilo. Sice nám už víc než rok vládne Blyštivý Péťa, ale předvolební argumentace se nepohnula ani o píď. Dokonce i ten kovid tam pořád hraje zhruba stejnou roli.

Já si tehdy psal s lidmi od Luboška Volného. Respektive, oni i psali se mnou, protože jsem pro ně byl podporovač očkování a přitakávač ke covidové diktatuře. Když jsem tehdy psal, že covid je taková česká prohraná válka a že nebude hlavním tématem voleb, tak jsem byl za zrádce národa. Co já tehdy dostal mailů, že je třeba volit srdcem, že Babiš chce tuhle republiku navěky zavřít a jedinou nadějí je lízátková revoluce… Bili se za svůj názor neobyčejně srdnatě a fakt upřímně věřili tomu, že se u nás něco změní.

Já tenkrát psal, že pětikolka se sjednotila, z Babiše udělali během covidu toho největšího gaunera. Na jedné straně žalovali do Německa, jak to tu Babiš nezvládá a Němci měli pocit, že tady virus zakořenil a pořád měli požadavky kvůli pohybu přes hranice… a na druhé straně ti žalobníčci házeli Babišovi klacky pod nohy aby nic udělat nemohl. Doba covidová byla ukázková akce líbodémo, jak dělat úspěšnou politickou gerilu na úrovni páté kolony. Doma si hráli na zastánce svobody a zvenku ponoukali orgány EU a Německa, aby měly na Babiše co nejtvrdší karanténní požadavky.

Před volbami jsem tehdy doporučoval, že je třeba volit Babiše a kdo toho není schopen, ten ať volí SPD. Že ostatní se do sněmovny nejspíš nedostanou a špatně to dopadne. Užil jsem si svoje. Volný přece dostane dvacet procent. Trikolóra se také zasazuje za svobodu od koronaviru… Okamura naopak je příliš měkký a příliš jde covidalarmistům na ruku.

Celkem to byly tisíce a tisíce mailů od lidí, kteří si byli jistí, že to má Volný v kapse a já pro ně byl ten největší nepřítel, který mluví o taktice a určitě je zaplacený od Máry Prchala, aby naháněl hlasy Babišovi. Těch výzev, aby mě nikdo neposlouchal, že tomu nerozumím… Těch nadávek, že jsem se konečně odkopal, těch dotazů, kolik stříbrných jsem za svojí agitku dostal…

Den po volbách všechny tyto hlasy utichly, dostavila se kocovina a ta trvá dodnes. Ukázala se realita. Ukázalo se, že všechny ty obrovské podpory byly ve skutečnosti malé. Že takhle fungují sociální sítě – zařídí vám, že se na nich seznámíte jen s lidmi, kteří mají stejný názor a izolují vás od těch, kteří mají názor jiný. Volba srdcem zajistila výhru pětikoalice a nastolila Blyštivého Péťu. Média jsou ho plná, abyste mohli vidět, jak se vám směje do očí.

Teď je to stejné. Bašta vede úspěšnou kampaň a já tu zase házím hrách na stěnu, že taktika je důležitější, že o skutečné Baštově podpoře nevíme nic. Zbytečně tu říkám, že covid je i rok od konce epidemických opatření znovu argumentem pro volbu srdcem. Nefungovalo to před rokem, teď to také nebude fungovat. Argument ad covidum vedl do pekla už při parlamentních volbách, vážně si myslíte, že po roce nabyl nějaké lepší platnosti? Podotýkám, že se nechalo naočkovat bezmála sedmdesát procent populace. Na ně žádné tečkovací argumenty neplatí. Naopak… jen je to vytočí, protože jim připomínáte prohru jejich názoru.

Stejně tak se nic nezměnilo na Babišovi. Nepřibyla žádná nová lepší kauza. Je pořád stejný. Nezměnil taktiku. Tak jak objížděl republiku tenkrát, tak ji objížděl i dál, až dodnes. Stále má kolem sebe profesionály, kteří rozumějí svému reklamnímu řemeslu a má dost peněz na skutečné průzkumy veřejného mínění, takže asi ví, jak si doopravdy stojí a podle toho volí své kroky. Je jediný, kdo dělá soustavnou předvolební práci dlouhodobě. On má republiku opravdu objetou do všech koutů. Všichni ostatní se v podstatě vynořili teď před volbami a pak zase zapadnou.

Jsme v naprosto stejné situaci jako v září 2021. Znovu je volební cesta vydlážděna dobrými úmysly a já znovu říkám, že dobré úmysly vedou do háje. A ptám se, jestli vůbec v dějinách našich voleb existovala situace, kdy volba srdcem zafungovala a něco tomuto národu přinesla? Vždyť bychom už měli být poučeni, ne? Pamatujete na Zemanovo heslo o spálené zemi a Klausovu mobilizaci? A pak klidně upekli opoziční smlouvu… Bez ohledu na volbu srdcem svých voličů. Bloger Vlk od tohoto okamžiku stále odvíjí svou nechuť k Zemanovi. Podobně dopadla naděje po volbě Věcí veřejných… a mohl bych pokračovat dál a dál.

Jen… Zemana za prezidenta nikdo nevolil srdcem. Tam si byli všichni vědomi jeho problematických vlastností. Všichni věděli, jak to s ním doopravdy je. Byl zvolen se skřípajícími zuby jako menší zlo proti Schwarzenbergovi i Drahošovi. A řekněme si upřímně – až do Vrbětic to nedělal nijak špatně. A Vrbětice bych mu za zlé neměl – podívejte se, jak moc nás naši transatlantičtí bratři hnali do války… nějaký Zeman byl jen malá překážka… jen zašlápnout. Nevíme s jakou tvrdostí ho přinutili držet basu.

Kolikáté volby se rozhodujeme mezi vrabcem v hrsti a holubem na střeše? Kolikáté volby se příliš velké množství voličů rozhodne pro holuba a díky tomu nemáme ani toho vrabce…

Uvědomuje si tu někdo, že kdyby nám teď vládl Babiš a měli jsme takhle drahé energie, tak by byla všechna média proti němu a nutila ho, aby s tím něco udělal? Ale ne, on byl příliš velké zlo a tak nám vládne Fiala a všechna média ho za drahotu chválí. Babiš by možná také držel s Amíky basu ohledně války, ale média by po něm za energetickou drahotu šla… celé to stropování cen by s Babišem nejspíš vypadalo o dost jinak.

Kdyby byl Babiš premiér, tak by se o Láďovi Vrábelovi neříkalo, že je to dezolát s exekucemi. To by byl bojovník za svobodu proti oligarchickému premiérovi a už by se možná našel nějaký libtardí milionář, který by jeho dluhy zaplatil. Demonstrace by měly pokrytí i od České televize a všichni čelní protagonisté by byli zváni do televize a Marek Wolner by se jich uctivě ptal na jejich názory… když teda bojují proti hentomu zlému premiérovi. Možná i Mikuláš Minář by utrousil, že má s Láďou Vrábelem společný zájem….

To jen jako příklad, abyste věděli, jak by vypadal praktický rozdíl mezi premiérem Fialou a premiérem Babišem i kdyby šel Babiš na ruku ojrosoudruhům úplně stejně jako Fiala.

Vidlácky to vidím následovně:

Od parlamentních voleb se nic nezměnilo. Všechny vnější podmínky zůstaly víceméně stejné. Preference stran se nijak zvlášť neposunuly ani za covidových lockdownů, nevidím žádný důvod, proč by se měly nějak dramaticky posunout teď. Drahota zatím dopadá na ty, kteří už zradikalizovaní byli. Plyn nejspíš přes zimu vydrží, Němci ho prostě sehnali dost a firmy, které kvůli drahým energiím zavřely, na ty si už nikdo nevzpomene.

Tehdy byla média proti Babišovi, dneska jsou pro Fialu. To se tak akorát vyrovnává s pětikoaličním propadem popularity. Ne, nevěřím v žádné dramaticky velké voličské změny. Už stihlo zase dospět dalších sto tisíc nových voličů a z nich půlka má libtardsky vygumováno v hlavě a budou volit Nerudovou, protože jsou dutí stejně jak ona. Druhá půlka se k volbám nebude vůbec obtěžovat.

Nezměnila se ani euforie, že teď už se to konečně povede. Že konečně máme toho ideálního lídra, který to dokáže. Tehdy to byl Volný, dnes je to Bašta. Říkám to s vědomím, že Bašta, narozdíl od Volného, dělá svojí kampaň dobře a udělal na mě velmi příznivý dojem. Jo, může se stát, že se štěstí jednou unaví a volba srdíčkem se vyplatí. Možná se voličské nálady skutečně posunuly… Ale podle příspěvků na fejsbůku se to nepozná. To je jen těšínské jablíčko. Stojí to za případný desátý neúspěšný pokus v řadě? Stojí to za pětikoaličního prezidenta a pětikoaliční ústavní soud?

Hele, tahle situace mě tak štvala, že jsem porušil další svoje pravidlo a několikrát jsem napsal Márovi Prchalovi. Chtěl jsem se dostat k Babišovi a nějak mu zkusit říct, aby se o těch milion propadlých hlasů alternativy sakra také trochu ucházel… žádná použitelná odpověď… Mám sto chutí vám všem říct, ať to hodíte Baštovi… ale prostě nevěřím, že se Bašta může do druhého kola dostat. Naše bitvy zde na Kydech a fejsbůku tam ven moc neprosakují a když se bavím s lidmi mimo sociální sítě, ti vidí prezidentskou volbu úplně jinak. Jsem si ale už skoro jistý, že Baštova podpora bude stačit na to, aby se do druhého kola nedostal ani Andrejko.

Už asi měsíc se připravuju na to, že Pětikolka svůj pochod institucemi řádně dokončí a není žádná síla, která by to změnila. Všechny události to spíš potvrzují než vyvracejí. Všechny vnější podmínky jsou nastaveny stejně, jako posledně. A všechny voličské nálady jsou rovněž stejné.

Co jiného mohu říci, než že výsledek bude také stejný?

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/dlazdeno-dobrymi-umysly

Odvolám vládu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

07. 01. 2023

Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

V uplynulých dnech měl Jaroslav Bašta pár předvolebních setkání s voliči na Moravě. I domluvil jsem se s Pepe Nerušilem, že bude-li to jen trochu možné, zařídí mi s novým černým koněm prezidentského klání nějaké to setkáníčko. Vězte tedy, že se to podařilo. Když měl pan Bašta autogramiádu s voliči v Brně, měl jsem přislíbeno, že si na mě udělá chvíli čas a já si zase řekl, že se podívám, jak dělá kampaň. Jak jsme se domluvili, tak se také stalo. Berte to jako další součástku do letošní volební skládačky.Takže…Sál na radnici plně obsazen, opět bylo nutno přidávat židle. Publikum bylo tvořeno spíše staršími lidmi, ale mladých tváří tam nebylo zase tak málo. Bašta s týmem přijel včas. Žádné zpoždění. Na začátku měl krátkou řeč o tom, co představuje a čím je a pak odpovídal na dotazy z publika. Jeho mluvený projev není kdovíjaký, ale byl připraven, chvílemi se lidé i docela dobře bavili, Bašta rozhodně nenudil. Pak následovala autogramiáda, focení, podávání rukou, krátké osobní rozhovory… a když byli všichni spokojeni, došlo i na Vidláka a krátký rozhovor v soukromí.

Samozřejmě se většina dotazů točila kolem Baštova hesla z plakátů – ODVOLÁM VLÁDU. Ponechme teď stranou názory všech ústavních právníků, poslanců i dalších prezidentských kandidátů, že to nejde, nebo možná jde, ale k ničemu to nebude, že je to na hraně velezrady, apod, apod.

Ono je to prostě dobré heslo. Přímočaré. A to je v dnešní politice naprosté zjevení. Když si to tak vezmete, všichni ostatní kandidáti po dotazu, co dělat dál, lavírují. Ano lidi, je drahota, je špatná situace, chudneme, ale to víte, je tu nějaké NATO a ruský agresor na Ukrajině, musíme být loajální… a kolem toho tak všichni opatrně skáčou a když se jich zeptáte, tak dost přemýšlejí, co odpovědět, aby si tím neuškodili a nenaštvali nějaký segment svých voličů.

A do toho přijde Bašta a řekne, že když bude zvolen, tak vládu odvolá. A vypadá , že to myslí vážně. Opírá se o precedent s Nečasovou vládou, kdy sice Nečas sám rezignoval, ale prý až poté, když mu Miloš Zeman oznámil, že ho prostě odvolá. Námitky ohledně právníků, že by mohlo jít o velezradu, že bude muset znovu jmenovat Fialu, že se Pětikolka po takovém aktu spíš sjednotí, ty Bašta při besedě odmítl s tím, že dva ústavní právníci znamenají tři právní názory a znovu opakuje, že vládu odvolá.

A hele, ono to funguje. Najednou je debata na Primě jen o Baštovi. Najednou se mluví jen o jeho volebním heslu. My jsme tu mnohokrát spekulovali, co bude ústřední motiv těchto voleb a mysleli jsme si na Vitáskovou, že ona bude schopna artikulovat ceny elektřiny a plynu a ejhle… ovládl to starý pán, který hlásí, že s Fialou vyrazí dveře.

Nebylo to to jediné, co zaznělo. Zaznamenal jsem si pár bodů, které mě zaujaly:

Bašta jednoznačně řekl, že pokud bude zvolen, bude dávat milosti, když se bude kriminalizovat svoboda projevu. Stíhání za verbální trestní činy bude bedlivě sledovat a v tomto případě nebude milostí šetřit. Opět – je jediný, kdo s tím přišel. Originální i aktuální.

Celkem hezky vyznělo, když se dotkl dávno minulých dob, kdy patřil mezi ty, kteří vyjednávali náš vstup do NATO. Řekl, že on vyjednával vstup do obranné aliance a za čtrnáct dní po vstupu z toho byla útočná aliance. Dal najevo hluboké zklamání z směřování celého toho paktu a zdůraznil první článek – závazek řešit konflikty mírovou cestou.

Přidal k tomu, že jako prezident mobilizaci připustí jedině tehdy, kdyby měl nepřítel napochodovat na naše území, ale nikdy nebude mobilizovat pro boj mimo naše hranice. Když se ho zeptali, proč zvedl ruku pro členství Švédska a Finska v NATO, tak řekl něco v tom smyslu, že každý je svého štěstí strůjcem a kdo chce kam, pomozme mu tam…

Ohledně války na Ukrajině projevil skepsi nad brzkým řešením, protože oběma stranám se do války zatím ještě chce a jakoukoliv chuť k míru zatím nevidí a podle něj jsme od jakéhokoliv příměří možná ještě rok daleko. Ale až se nějaká chuť k míru objeví, měla by to být právě naše země, která by po tom měla skočit a podporovat to. Ukrajina se zatím opírá o kolektivní západ, ale podle něj se už o něj dlouho opírat nebude.

Pak se objevili dva milení Jálové, kteří nám dezolátům přišli vysvětlit henty pravé evropské hodnoty a připomenout nám mnichovanství. Na to Bašta opáčil, že v případě konfliktu na Ukrajině není třeba chodit tak daleko do minulosti, stačí se vrátit k Minským dohodám, které (jak řekla Merkelová) nikdo na Západě dodržovat vlastně nechtěl… a bylo ticho. Druhý Jál se podivoval nad Baštovou politickou cestou od disidenta přes trockistu (to jsem nepochopil), levici, až k pravicové SPD. Oni ti mladí a ojrohodnotní jsou stále tupější. Už vlastně neumějí ani pořádně provokovat. Vypadali namachrovaně a mysleli, jak to tam rozseknou větou o Mnichovu a o Trockém… vlastně vůbec nechápu, jak se tohle myšlení mohlo v Evropě prosadit. Ale chápu, kde bere Nerudová hlasy. Vrána k vráně sedá. Dutý k dutému.

Když to pak všechno skončilo a zůstali jsme sami, zeptal jsem se Bašty, jak moc vážně to svoje heslo na odvolání vlády myslí. Co se nevešlo na plakát? Odvolám vládu… a co je tam dál? Odvolám vládu, když? Odvolám vládu za předpokladu, že…?

Odpověděl mi, že pokud se stane prezidentem tak po uvedení do úřadu zaúkoluje pracovníky prezidentské kanceláře, aby připravili odvolání vlády a uvedli k tomu i příslušné zdůvodnění opírající se i o Zemana, jak vyrazil dveře s Nečasem… A naznačil, že by celé věci hodně pomohlo, kdyby se mohl opřít o protestující lid.

Hele, na mých výhradách se nic nezměnilo. Pořád platí to samé, co platilo před týdnem. Pořád je Bašta nejlepší z těch malých, ale pořád neexistuje žádný podklad, že by se mu to mohlo podařit. Zatím si ho všimla velká média – že hlasy pro Baštu uškodí Babišovi a tak má najednou SPD reklamu. Na fejsbůku se angažují různí aktivisté, aby najednou Baštu postrčili do záře reflektorů, protože to je nejlepší způsob, jak dostat do druhého kola oba kandidáty pětikolky. Stačí to? Přeženou média svou horlivost? Nebo je Bašta přesně tím, kdo volby rozhodne ve prospěch kandidátů Pětikolky?

Babiš je vrabec v hrsti, Bašta je holub na střeše. Vnímám tu euforii, která se kolem Bašty začíná zhmotňovat. On tak trochu zbyl. Nedostali se ani Skála, ani Turánek, ani Březina, ani Vitásková. Byla tam spousta výhrad… proč se Okamura trochu pomstil Blaškovi? Proč právě starý pán…? SPD přece nemá šanci. Bašta zbyl a sám to o sobě říká. Udělal všechno, co mohl, aby se do druhého kola dostal.

V SPD se toho jednou chopili nečekaně dobře. Bašta si začal zařizovat podporu právě u toho milionu propadlých hlasů. Snažil se získat podporu každého trochu výraznějšího hlasu na Alternativě… včetně mého. A navíc se jim fakt povedlo to heslo. Vedle všech těch úhořovitých Fischerů, Hilšerů, vedle dokonale duté Nerudové, neznámého Diviše, lavírujícího Babiše a několikanásobného převlékače kabátů Pavla, působí Bašta svou přímočarostí ohledně odvolání vlády jako zjevení. Odvolám vládu… a zopakoval mi to přímo do očí.

Já vím, volební matematika nelže a všichno to hemžení Ludwigů, Novinek, Seznam zpráv i Česká televize, kteří jsou najednou k SPD jako k dávným přátelům, to by nás všechny mělo varovat. Je nebezpečné vyvolávat euforii, že by to třeba fakt mohlo vyjít a byla by šance na vlasteneckého prezidenta… protože pokud se to nestane, tak se na SPD snese nenávist o stejné velikosti, jako je teď ta láska…

A to byla jediná moje otázka, která se Baštovi moc nelíbila.

Ptal jsem se ho, jestli s Okamurou nějak promýšleli i variantu, že to doopravdy dopadne jako vždycky. Bašta sice uspěje líp než si všichni myslí, ale nepostoupí a nepostoupí ani Babiš. Najednou bude „odvolám vládu“ ležet v prachu a na hradě usedne Danuše, která nic netuše. Jestli si uvědomují, že v takovém případě se všechna frustrace z nepovedených voleb snese na SPD?

Odpověděl mi otázkou – proč by to měla být naše vina?

Abych to tedy nějak shrnul… Bašta se dokázal od ostatních kandidátů výrazně odlišit a zvolil způsob, který všechny ostatní tak trochu háže do jednoho pytle. Dokázal ze sebe udělat exkluzívní produkt. Všichni ostatní jsou jako stejné mlíko v osmi různých krabicích. Myslím si, že tato taktika do značné míry eliminuje i to, co jsem vždycky razil já – volby jsou šachy, volit se má rozumem a ne srdíčkem, volby jsou sice o emocích, ale kdo jim podlehne, ten na to doplatí. Ale i tento můj přístup je lavírování. V čem se vlastně odlišuju třeba od Fischera, který moderátorovi v rozhovoru vysvětluje, že možná odstoupí a možná ne? V čem se od Fischera odlišuje Babiš, který nedal jediný signál, že by chápal, co nás na alternativě trápí?

Bašta se teď prostě odlišil. Odvolám vládu! Tečka. Vy všichni taktizujete, přemýšlíte, přeskakujete z jednoho břehu na druhý, kroutíte se, bojíte se mluvit na plnou hubu… a já říkám jasně: Odvolám vládu!

Ne, Vidlák vám nezaručuje, že ji Bašta doopravdy odvolá. Ale říkám, že být na Baštově místě, tak bych kampaň nedělal jinak.

A ještě jednu věc mám na srdci. Před vánoci jsem dělal rozhovor se Skálou na TV Bureš. Došlo tam i na Baštovu kandidaturu. Já tenkrát řekl, že marně přemýšlím, kdo v SPD se chtěl starému pánovi pomstít, že ho poslal mezi ty žraloky. Že mi to přijde naprosto uhozené. Ale také jsem řekl, že budu první, kdo se Baštovi omluví, pokud to bude jinak. Omlouvám se pane Bašto, omlouvám se celé SPD. Je to jinak. Moje výhrady ohledně předvolební matematiky a průzkumů preferencí nikam nezmizely, ale nemohu vám upřít, že to co děláte, má docela šťávu.

Konstatuji ale, že SPD touto taktikou svázala svůj osud s Baštovým úspěchem. Dostane-li se Bašta do druhého kola, tak bude Okamura slavit nejspíš ještě víc než sám prezidentský kandidát a bude mít důvod. Nedostane-li se Bašta do druhého kola a nedostane-li se ani Babiš, tak to s SPD pořádně zatřese.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/odvolam-vladu

Sakra proč?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Dnes ještě zůstaneme u Čapáku. Ukázalo se, že je možné nasvítit ještě jeden úhel pohledu. Dostal jsem moc pěkný mail od Martina Kunšteka s velmi zajímavým příběhem. Do naší mozaiky se hodí. Martin Kunštek mi laskavě dovolil svůj text použít jako námět k dalšímu článku, což tímto činím. Celý příběh se tím krásně uzavírá, Uroboros se zakousl do svého ocasu a až se budete rozhodovat, nakolik je kauza Čapí hnízdo politická a nakolik jde o právo a spravedlnost, budete k tomu mít asi už všechny informace.

Náš příběh začíná vstupem do EU. To se tenkrát vymyslelo, že nás vezmou do henté vyspělé Evropy a dají nám prachy, abychom si to tady co nejrychleji zmodernizovali a dohnali Německo, že ano? Penězovody se otevřely, všichni víme, jak to probíhalo, kupa lidí kvůli tomu bručí v base a ještě větší kupa někde hoduje, protože jim na to nepřišli… prostě dotace nám sem sypou už skoro dvacet let a všichni víme, že jak jsou někde velké peníze, tak tam jsou také velké zájmy a i z malého odkloněného procentíčka se dá velmi dobře žít. Dvacet let evropských dotací je také zároveň dvacet let podvodů, zlodějen, krádeží, přihrávání, sponozorování politiků, lobbing a samozřejmě také boj za transparentnost, neustálé přidávání pravidel a kontrolních mechanismů, dopisování dalších a dalších směrnic, aby se nekradlo.

O úspěšnosti tohoto zajišťování práva a odhalování zlodějů můžeme vést spory. Jisté ale je, že je celá řada firem i jednotlivců, kteří na dotace raději nesahají, protože jste stále jednou nohou v průšvihu. Něco opominete, něco nedodáte, něco se v průběhu realizace ukáže jinak a nikdy nevíte, jestli jste už nespáchali trestný čin, protože dotace se dělají zpravidla v milionech a způsobená škoda je vždycky velká.

Samozřejmě je ale hodně firem i jednotlivců, kteří o dotace žádají, protože to dělají i jejich konkurenti a pokud si jeden za evropské peníze koupí výrobní linky a druhý si je koupí ze svého, tak je předem jasné, jak takový konkurenční boj musí dopadnout. Prostě se žádá a přiděluje.

Kromě poctivých příjemců dotací, kteří zvládli vyplnit všechny kolonky a postupovali při realizaci přesně a správně a kromě zlodějů, kteří prostě kradou, tak ještě existuje nemalá třetí skupina. To jsou ti, kteří udělali chybu. Neuhlídali to. Někde něco vyplnili špatně, nevšimli si nějaké nové směrnice, nedodrželi všechna pravidla, protože o nich možná ani nevěděli, při realizaci se stalo něco, co se ještě nikdy předtím neobjevilo a oni se prostě rozhodli jinak, než by se rozhodl úředník. Takových případů jsou tisíce a tisíce. Nekradli, jen udělali chybu.

Jeden hezký medializovaný případ si možná pamatujete – jak na Šumavě rekonstruovali hotel a když ho dodělali, tak jakási úřednická kontrola odhalila, že z osmi mega dotací asi deset procent vyčerpali neoprávněně. Prostě něco přehlédli, udělali chybu, kontrola na to přišla, majitel hotelu to nijak nerozporoval a neoprávněně čerpanou dotaci vrátil.

A za čas si pro něj přišlo policejní komando, protože vrácením dotace vlastně přiznal vinu, dopustil se podvodu, nastoupili na něj jako na těžkého zločince a tuším, že opravdu šel natvrdo bručet.

V roce 2015 (to už se o Čapáku mluvilo a Babiš byl ministrem financí) se objevila poslanecká iniciativa napříč stranami i dalšími organizacemi, aby se s touto praxí něco udělalo. Potenciálních viníků už bylo prostě hodně, existovalo velké množství zablokovaných peněz, které by se daly použít na nějaké projekty, chybující žadatelé o dotace se prostě museli soudit a nepřiznat chybu, protože jinak by je zavřeli… Tak vznikla iniciativa udělat zákon, který by celou tu šaškárnu prostě ukončil vrácením dotace. Udělals chybu, kontrola jí odhalila, vrátíš dotaci a všechno je cajk. Neberte mě za slovo, takhle jednoduché zákony neexistují. Samozřejmě to bylo napsané mnohem komplikovaněji, ale zhruba tohle bylo jádro toho zákona.

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů. Zákon přednesli poslanci za všechny strany ve sněmovně, kromě TOP09. Jeden poslanec za TOP by se našel, ale Kalousek mu to zakázal. Podpora napříč stranami byla vyjednaná a sám Babiš to podpořil. Ovšem ztroskotalo to na ministryni spravedlnosti Válkové za ANO, která vydala stanovisko, že takový zákon by byl v rozporu s právem EU. Posudek dodala Hana Marvanová (kdo jiný, že?)

Později se ukázalo, že stanovisko Válkové i posudek Marvanové je blbost a tak to zkusili protlačit senátem, kde to zase selhalo na koaličním partnerovi – na lidech z ČSSD. Ještě později se našla nová skupina poslanců, kteří s tím znovu přišli do sněmovny, ale uvízlo to v organizačním výboru sněmovny a tam to zůstalo pohřbeno.

Pak přišly volby, Andrej Babiš se stal premiérem a skupina poslanců vedených Pavlem Blažkem se znovu pokusili tento zákon předložit. Opět zůstal ležet zablokován z podobných příčin a to až do chvíle, kdy se Čapák dostal k soudu a pak už si samozřejmě nikdo netroufnul ho vytáhnout, protože pravdomluvní novináři by začali řvát jak píchlé prase.

A já se musím ptát, proč? Proč proboha? Komu jako mělo prospět, že se tento zákon neschválil? Proč bylo tak důležité, takovou novelu shodit ze stolu? K čemu měla sloužit možnost kriminalizovat kohokoliv, kdo udělal chybu v čerpání dotace?

Petr Hampl už delší dobu mluví o tom, že v politice nedoplatíte ani tak na to, co jste udělali, ale na to, co jste neudělali, ale udělat mohli. Tlumič novinářského kvikotu na Čapák už tu mohl být už od roku 2015… Bylo několik pokusů ho vrátit zpátky do hry. Nikdy se to nepovedlo a skoro pokaždé to skončilo na lidech z ANO. Teď jejich předseda dojíždí přesně na to, co měl tento zákon řešit. Že si vzal dotaci, několikrát se změnila pravidla, dodnes není jasně definované, co je malá a střední firma a nakonec ho soudí podle pravidel z roku 2015 za čerpání, které proběhlo mnohem dřív a platila úplně jiná směrnice.

Hustý co?

Jak jsem napsal v úvodu – Uroboros se zakousl do svého ocasu a už rozumím, proč Jan Keller ve svém posledním článku sžíravě napsal, že máme neschopnou vládu, protože máme neschopnou opozici. Ti, kteří jsou dneska Andrejovi největší soupeři a přejí mu, aby ho Šott řádně vosolil, ti mu před pár lety přinesli na podnose řešení. A ti, kteří jsou Andrejovi přátelé ve zbrani, ti se postarali, aby takové řešení padlo pod stůl.

Já chápu, že člověk nemůže myslet na všechno a nemá šanci mít přehled o všech zákonech, novelizacích a změnách. Nemá šanci mít přehled, co každá novelizace přinese a k čemu je dobrá… ale přemýšlím, jestli má Babiš tam někde v ANO a ve sněmovně nějakého opravdového přítele a nakolik se vůbec na někoho může spolehnout…

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/sakra-proc

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Umírnění lidojedi

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu  Vidlákovy Kydy

Krátký soudní úvodník:Dneska jednoduchá otázka do diskuse o budoucím prezidentovi: Co myslíte, bude verdikt soudce Šotta znít vinen nebo nevinen?Pamatujete, jak začala občanská válka v Sýrii? To tam byl prostě bordel, protože ještě pořád dobíhala krize spuštěná americkými toxickými hypotékami, ceny potravin zrovna vystřelily do nebe, v Egyptě se k moci málem dostalo muslimské bratrstvo, v Tunisku se ze zoufalství upálil jeden občan, Kaddáfí začal přemýšlet, že se vykašle na dolar… Ne, neříkám to chronologicky, jen se snažím poukázat, že u nás se sice obtížně hledala práce, ale jinde ve světě panoval hlad, který se hodil různým skupinám, aby se konečně dostaly k moci.Pak to chvíli bylo takové nepřehledné. Velké protesty proti Asadovi, pouliční bouře, krvavé střety se silami loajálními režimu (arabští diktátoři svojí policii vždycky platili prvotřídně), potom povstání henté umírněné opozice proti tyranovi, nejprve pokoutná, ale pak stále okatější americká podpora rebelům, jejich postupné vyzdvihování, vylepšování jejich mediálního obrazu a samozřejmě vykreslování Asada jako vraha všech vrahů… John Mc Cain se fotil s opozičními vůdci (tohle je důležité, jakmile se někde fotil John McCain, tak z toho byla hekatomba mrtvých), u nás Gabal naléhal na uzavření českého velvyslanectví v Damašku (to je také důležité, jak se u něčeho objeví Gabal, tak si celkem spolehlivě můžete myslet opak), jen osamělý hlas Terezy Spencerové říkal i něco jiného…

A pak začala ta umírněná opozice dávat na jůtub videa s popravami.

Vynořil se džihádista John, začalo se masově podřezávat, střílet, křižovat, upalovat (třeba toho jordánského pilota), přejíždět takovými pásy, střílet do hlav… vynalézavost a kreativita byla v tomto ohledu obrovská a všechny ty kecy o Bílých přilbách pak už přestaly fungovat. Ještě to chvíli doháněli těmi chemickými útoky, ale už to nemělo tu správnou prozápadní šťávu, protože umírnění lidojedi se svojí krvežíznivostí chlubili před celým světem.

Proč to tak bylo? Inu, původně marginální protiasadovská opozice postupně zvedla hlavy. Byla materiálně i finančně vyfutrovaná, dostalo se jí kvalitního amerického výcviku, svedla řadu úspěšných bitev s nepřáteli, zabrala rozsáhlá území, věřili, že konečné vítězství je jen otázkou času a své protektory prostě přestali poslouchat.

Měli vlastní cíle. Takové, ze kterých by jejich sponzoři blili hrůzou, kdyby o nich věděli. A tak se zapřeli, říkali těm McCainům, co chtěli slyšet, brali od nich peníze i zbraně a když už měli pocit, že dostali všechno potřebné, tak se prostě odkopali a začali dělat to, co chtěli od začátku. Vraždit ve velkém a přinést světu další krvavou a šílenou utopii, aby se zařadili na čestné místo vedle Pol-Pota a podobných syčáků.

Nakonec museli i Američani dát od ISIL ruce pryč a ocitli se pod tlakem nepříjemné pravdy, že v Sýrii nikdy žádná umírněná opozice nebyla, jen vrazi, násilníci a jiní gauneři. Vzdávali se svých cílů velice neradi a trvalo to ještě hodně dlouho. Dodnes jsou tam nasáčkovaní, dodnes tam mají své prstíky, ale už tam nemají ty hejly, kteří by byli ochotni prolévat za USA krev. Už to prostě nejde. Informace postupně prokapávaly, jednotliví aktéři se postupně odkopávali a dneska tam hlavní slovo mají Turci, Rusové, Asad, Írán a Izrael. Američani tam sice nasypali nejvíc peněz, ale dopadlo to jako obvykle. Sice to maskovali, jak jen to šlo, ale nakonec všechno vyjde najevo.

Nepřijde vám Ukrajina jako totéž?

Včera jsme se od Pavla Šika dozvěděli, že Zalužný s naší vládou podepsal už měsíc před vypuknutím války dohodu o léčení zraněných ukrajinských vojáků. To znamená, že se musela vyjednávat ještě mnohem dřív. Dokonce se možná vyjednávala už za předchozí vlády, ale Babiš se Zemanem se zdráhali do toho jít. Možná je přesně tohle ten důvod, proč se musela vrátit do hry aféra Vrbětice.

Angela Merkelová také naplno řekla, že Minské dohody měly jen Ukrajině získat čas na pořádné vyzbrojení. Jak do toho zapadá ten nevyprovokovaný ruský útok?

Stejně tak už před válkou angažovala vláda hentoho Klímu pro boj s dezinformacemi a zřejmě to byl právě on, kdo zařídil vypnutí těch údajně dezinformačních webů přesně ve správnou chvíli.

Teď nám zase vystrčili růžky ukrajinští banderovci a to tak moc, že z toho v Polsku začali zvracet. Ve Lvově má Bandera velký pomník. V Kyjevě se k Babímu Jaru dostanete po třídě Stěpana Bandery, pak přes most a pak po ulici Romana Šuchevyče.

Pamatujete na ten jednotný mediální obraz ubohé napadené Ukrajiny a nevyprovokované ruské agrese? Ani slovo o předchozím dělostřeleckém ostřelování Doněcka. Ani slovo o ukrajinském nacionalismu, který má kořeny, ze kterých bylo špatně i ostříleným hrdlořezům z SS. Byly to jen maličké střípky které tu a tam prokapávaly ven. Hlasy ala Tereza Spencerová, že ono to nebude tak přímočaré, jak líčí média, měly být pro jistotu rovnou kriminalizovány.

Hele, Rusko se tam v Sýrii angažovalo… To by bylo, aby si tamodtud neodnesli spoustu poučení.

Například to, že se nepřítel nejdřív musí odkopat. Nejprve musí párkrát zvítězit, nabrat jistotu, musí dojít k názoru, že celkové vítězství je jen otázkou času a v té eufórii se musí odhalit. Dokud ISIL vraždil někde potají, tak měli plnou americkou podporu a peníze se jen hrnuly. Ale jak si začali být jistí a rozhodli se, že už se mohou začít chlubit, byl to začátek jejich konce.

Teď se nám začali chlubit Ukrajinci. Přece vítězí, ne? Maršál Petrla a další analytici nám vysvětlují, že je vše na nejlepší cestě, za chvíli bude ofenzíva na Melitopol a do léta bude celé ukrajinské území osvobozené. Oni tomu věří. Rusko je přece slabé a neschopné. Takže proč schovávat své pravé záměry? Už je možné přijít s vlastními cíly. Je možné se konečně zaměřit na to, o co přece vždycky šlo. Vybudovat tu čistou Ukrajinu, tak jak si to Bandera přál. Už není třeba předstírat umírněnost a loajalitu k západním hodnotám.

Nešlo Rusům náhodou celou dobu o tohle? Že nejprve je nutné opravdu jasně ukázat, jaký doopravdy je ukrajinský režim a pak teprve ho bude možné porazit? Že není možné zvítězit proti celé ekonomické síle Západu, ale je možné zabrat nějaké bojiště na cizím území a tam předstírat slabost, dokud se nepřítel nedostane do euforie a nezačne realizovat svoje plány. Je zapotřebí ukázat nejen Američanům, ale i obyčejným Ukrajincům, co si zvolili a co podporují. Až začnou lidi na Západě zvracet hrůzou z toho, co zaplatili, pak se situace změní.

Jasně, velká média to budou ještě dlouho zakrývat. Ještě existuje hodně nástrojů, jak dělat z Ukrajiny skvělou a ojrohodnotnou zemi. Informace zatím jen prokapávají a je zatím snadné je zamaskovat. Ale přesto… Zalužného fotka s Banderou už žije svým životem. Morawiecky na plnou hubu řekl, že se mu oslavy Banderových narozenin moc nelíbily. Dokonce i na Britských listech se objevil první článek, který jako by z oka vypadl dávným textům o válce v Sýrii.

Nakonec se ukázalo, že Tereza Spencerová měla o Sýrii pravdu… totéž se jednou ukáže i ohledně Ukrajiny. Jsou tam stejně umírnění lidojedi. Ne, všichni Ukrajinci takoví nejsou. Dokonce bych řekl, že většina jich taková není. Ale banderovský démon už tam poletuje, přestává se maskovat a podporu má stále větší.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidohttps://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidojedijedi

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Jako ohnivým písmem…

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Ne náhodou v něm figuruje Veľký Bocian. Protože tyto volby jsou o Babišovi. Buď pro něho, nebo proti němu. Ostatní kandidáti ale už nedělají stejné kroky jako proti Zemanovi. Poučili se. Dneska je ale necháme všechny stranou a zůstaneme jen a jenom u samotného Babiše. Po mém soudu je totiž v situaci, kdy o sobě vlastně už rozhodl sám a to již před několika týdny až měsíci. Toto jeho rozhodnutí jde do naprostého finále, které se odehraje zřejmě zítra, případně začátkem příštího týdne.

Že se má rozhodovat o Babišově vině v kauze Čapí hnízdo, to jsme tu už probírali mockrát. Netajil jsem se názorem, že k rozsudku dojde ausgerechnet těsně před volbami a netajil jsem se ani dojmem, že je celkem jasné, jak nezávislý soudce Šott rozhodne. Kdo jste sledovali zprávy ze soudní síně, tak víte, že můj dojem nebyl zase až tak špatný. Rozsudek do voleb zřejmě bude a teď si ještě počkáme, jaký byl můj dojem z rozsudku. Ale tohle jsem psal už dávno a máme to prokydané ze všech stran.

Dnes bych chtěl nasvítit poslední nezmapovanou část celého tohoto soudního procesu a tím je vlastní Bocianova taktika. Nejprve začnu posledním střípkem, kvůli kterému toto všechno píšu.

Soudce Šott odmítl znovu vyslechnout znalkyni ohledně Babiše mladšího. Že prý už to není důvodné, protože znalkyně vypovídala dostatečně obšírně. Pochopil jsem to správně, že babišovi obhájci se na poslední chvíli pokusili „o obstrukci,“ aby oddálili vynesení rozsudku? Takový dojem to na mě totiž udělalo. Jako kdyby si teď na poslední chvíli někdo vzpomněl, že budou volby a rozsudek nejspíš dopadne blbě… O to samé se v průběhu středy advokáti pokusili ještě jednou a navrhli zařazení dalších důkazů.

Až bude vynesen rozsudek, tak vlastně budu mít naprosto jasno. Bude to napsáno ohnivým písmem. Pokud soudce Šott Babiše osvobodí, tak to celé byla geniální hra, která těsně před volbami vezme všem pravdomluvným intervjukům vítr z plachet a Babiš se prezidentem prostě stane, protože tohle Mára Prchal bude umět zužitkovat. JežiBabiš by najednou byl zase Babiš. Už není tunelář, ale spořádaný občan proti kterému byl veden politicky motivovaný proces. Je úplně jedno, jestli se Šaroch ještě odvolá, protože to už bude po všem.

Ale pokud bude Babiš shledán vinným, dá se na to říct něco jiného, než že jsou tam kolem něj všichni naprostí kokoti? Když venkovský Vidlák nabývá dojmu, že soud má být triumfem Babišových politických protivníků, tak by to sakra mělo dojít i Babišovým obhájcům, ne? Mělo by to dojít jeho poradcům a mělo by to dojít i jemu. A nemělo by mu to dojít teď, dva dny před rozsudkem, ale nejpozději tehdy, kdy to došlo mně. To byl tuším říjen, celý proces se teprve rozebíhal a bylo možné do něj zařadit tolik řečiček a výslechů, že se mohl táhnout celý rok.

Nebo se Babiš prostě nechal ukolébat, obhájci mu řekli, že to dobře dopadne, on jim uvěřil a teď v tu nejblbější chvíli prostě spadne klec, protože už je pozdě na nějaké řešení? Má těsně vedle sebe trojského koně? Já vím, že součástí dobré taktiky je klam… když je člověk silný, má vypadat slabě, když je slabý, má vypadat silně, když je vše na nejlepší cestě, má vypadat bojácně a když je mu všechno jasné, má vypadat nerozhodně. Pokud Šott řekne, že Babiš je nevinen, tak smeknu klobouk a s naprosto klidným svědomím to Bábovi půjdu hodit, protože vím, že to má pod kontrolou a je schopen impozantních taktických manévrů. Ale pokud Šott řekne, že je Babiš vinen, těžko si můžu myslet, že je za tím něco geniálního. Příliš to bude připomínat bordel.

A to podotýkám, že nemám žádnou důvěru ve spravedlnost tohoto procesu.

Ale očekával bych, že když tuto důvěru nemám já, tak ji nebude mít ani prezidentský kandidát, který by měl představovat nejtěžší váhu na tomto volebním kolbišti a kolem jehož osobnosti se celé volby točí.

Hele, já už několik týdnů čekám na nějaký pořádný blesk. Nějaký úkaz. Nějaký silný argument. Něco, co by převážilo hlasy od Bašty k Babišovi, nebo od Babiše k Baštovi. Nic takového nepřicházelo. Musel jsem konstatovat, že na alternativě se síly klasicky rozdělily a jednota se jako obvykle nekoná. Není možné pohnout voličským přesvědčením a žádný výrazný hlas na alternativě tím nepohne. Můj už vůbec ne… I silnější hlasy raději nedávají žádné přímé doporučení.

Tím pádem vyhrají kandidáti Pětikolky a utkají se spolu ve druhém kole. My se tu pak budeme všichni obviňovat navzájem, kdo za to může… prostě to dopadne jako vždycky.

Ale možná takový blesk přece jenom přijde v podobě rozsudku soudce Šotta. Nevím nakolik nám ukáže něco o spravedlnosti v této zemi, ale ukáže nám docela jasně, jestli byl Babiš geniální stratég, nebo jestli je obklopen podržtaškami či přímo zrádci a šlendriánem první kategorie. Obě možnosti vycházejí z přímé Babišovy odpovědnosti. On si vybral své obhájce, on si vybral varianty obhajoby, případně to byl on, kdo se nechal opít rohlíkem a nechal to dojít k žalostnému konci.

Možná je dobře, že se to rozlouskne teď před volbami.

Dívejme se… tento soud nám pro naše rozhodování nejspíš dá asi největší možnou nápovědu.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/jako-ohnivym-pismem

Dávný démon

Dávný démon

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“Na úvod musím upozornit na jedno významné výročí, které je v našich krajích zcela nedoceněné a pro jistotu tady o něm nikdo nemluví. Ne tak na Ukrajině. Vězte, že prvního ledna se narodil Stěpan Bandera a tyto jeho narozeniny byly bouřlivě oslavovány. Tak moc bouřlivě, že i jeden můj ukrajinský bratránek zařadil na svém fejsbůku příslušnou oslavnou ódu a chudák moje maminka to zachytila na první dobrou…Letošní oslavy byly tak velkolepé, že i Poláci začali jaksi přemýšlet, jestli udělali správně, když proti tradičnímu ruskému nepříteli angažovali zrovna tohoto démona. Myslím, že je čeká ještě celá řada horších překvapení.

Všimněte si prosím, že je to stokrát osvědčená metoda. Chcete ovládnout nějakou zemi? Stačí tam začít podporovat opozici. Samozřejmě ne jen tak ledajakou. Nějaký místní spolek odbojných zahrádkářů či huličů to nevytrhne. Já jsem dlouho přemýšlel, jak to ti Američané vlastně dělají, že si všude najdou ty správné lidi, kteří pro ně odvedou neuvěřitelný kus práce. Ale už mi to asi došlo a děsím se, jak jednoduché to je. To si prostě najdete jakoukoliv skupinu, která je ochotná sáhnout k násilí. Na ničem jiném nezáleží. Proto jel do carského Ruska Lenin a proto dostal na svojí misi dost německých peněz. Prostě jen vybrali toho, který byl ochoten za své cíle vraždit. Všechno ostatní se stalo samo.

Stejně fungoval Islámský stát, stejně fungoval ten tádžický šéf Severní aliance v Afghanistánu, stejný byl Pinochett a stovky dalších… A nemyslete si, ono to neplatí jen pro Američany. Fidela si SSSR vybral z podobných důvodů. Stejně tak si Číňané vybrali Pol Pota. Tohle je podle mě jediné potřebné kritérium – stačí si budoucím revolucionářem popovídat, stačí zjistit, jestli je jeho nenávist k režimu dostatečně hluboká, aby ve jménu své pravdy vydával rozkazy k vraždění nevinných a pak to chce jen dostatek peněz a případně nějaké ty transfery zbraní.

Porovnejte to s naší situací doma. Ceny energií obrovské, propad do bídy takřka jistý a pokud někdo obviní některého z čelních politiků, že za to může, tak mu slibuje soud… Kdyby na demonstraci hořela auta, okamžitě by ztratila legitimitu. Stejně tak, kdyby těžkooděnci vytáhli pendreky a začali řezat mírumilovné demonstranty. Možná proto se Putin obrátil do Asie… není tu žádná pátá kolona, která by byla ochotná vraždit ve jménu velkého Ruska. Jsou tu možná přátelé Ruska, ale nikoliv nepřátelé této země. Ani tady, ani jinde v Evropě není žádná proruská opozice, která by byla ochotná sáhnout k násilí, aby se domohla svých cílů.

Ale platí to i obráceně? Kdyby ve volbách uspěly spíše protiamerické strany? Kdyby volby vyhrála SPD, platí, že by se proamerická opozice neuchýlila k násilí? Po všech těch pokusech o potlačování cizích názorů, po všech výrocích Řeporyjce, či Tomáše Peszyňského, po rozkopávání stánků SPD od Miroslava Tomana….řekněte mi vy ojrohodnotní kluci, co máte v srdci Havla… kdyby se to tu ve volbách otočilo a nadpoloviční většina voličů by se vyjádřila, že chce jít třeba maďarskou cestou… a Američani vám nabídli prachy a munici… stříleli byste do jiných Čechů, abyste zvítězili? Nechali byste nás také humanitárně bombardovat? Mašíny byste vyznamenali, to už víme…

Rusko v roce 2014 na Donbase také nepodpořilo nějaké mírové hnutí, ale hochy, kteří byli ochotni střílet a bojovat. Nedělejte si iluze, že by nějaká velmoc byla výrazně spravedlivější než jiná… kdyby u nás byla nějaká síla ochotná vraždit ve jménu Ruska, zřejmě by měli dost peněz, aby se o to mohli pokusit. Turci také vědí, které skupiny svých migrantů v Německu je třeba podpořit. A rozhodně to nejsou ti, kteří touží po začlenění do německé společnosti, nicht wahr?

Dál je to ale také pořád stejné. Vždycky je vyvolán nějaký krvežíznivý démon, protože je to laciné. Toto zaříkávání se jeví jako nejjednodušší způsob, jak dosáhnout svého cíle. Samozřejmě není to zadarmo. Démona nevyvolá jeden revolucionář s pár nohsledy. Musí mít větší podporu podobně smýšlejících. Je třeba takového démona hýčkat, uvolnit mu cestu, umožnit mu vyrůst, dát mu bezpečný azyl v zahraničí, aby pěkně zesílil… a pak se to podaří.

Jednoho dne je džin z lahve venku a začne plnit přání těch, kteří lahev otevřeli. Ale… vždycky to plní tak nějak po svém. Plní svůj úkol, ale zůstává za ním spoušť a hory mrtvol. A nezřídka se pak obrátí proti těm, kteří ho vyvolali, protože začne mít dojem, že pro svoje osvobození už udělal dost. Dostat takového démona zpátky, je pak vždycky dražší, než všechna práce, která by musela být vykonána, aby ho nebylo zapotřebí.

Já vím, že jsou naše sdělovací prostředky plné chudáků uprchlíků, kteří přišli o všechno. A vůbec mi nevadí, že se jim pomáhá. Oni opravdu přišli o všechno. Ale silně mi vadí, že se předstírá, že žádný Bandera na Ukrajině neúřaduje. On už tam ale poletuje a je to upír první kategorie. Byl vyvolán podle stokrát osvědčeného modelu a funguje osvědčeným způsobem. Web Myrotvorec je toho nejlepším důkazem. Ten existoval dávno předtím, než Rusko vpadlo na Ukrajinu. I Zalužný se nezapomněl vyfotit s Banderou… i on ho totiž potřebuje.

Bandera je součástí ukrajinské vlády, je součástí ukrajinského příběhu, je součástí i mojí rodiny. Má hodně prostoru. V jeho jménu jsou jeho stoupenci ochotni vraždit a právě tato vlastnost se hodila, protože to je skutečný geopolitický tlak na Moskvu. Ne nějaké bezzubé řeči starých páprdů, ale prapory Azov, Ajdar, Kraken a podobně. Krev jim kapala ze zubů dávno předtím, než první ruský voják překročil hranice a vůbec se to nevylučuje s tím, že právě ruský vpád tohoto upíra ještě řádně posílil, dal mu výjimečné postavení, glorifikoval ho v očích národa a učinil z něj záštitu před ruskou agresí.

Ale furt je to Bandera. Ten stejný démon z dávných časů, který na jedné straně plní přání západních politiků a stratégů, ale na straně druhé si už chystá půdu pro své vlastní cíle. Pokud na Ukrajině byl nějaký odpor proti Banderovi, tak teď už není. Leze mi do rodiny a uchytává se tam. Posiluje a posiluje. Je houby platné, že s ním většina Ukrajinců nepeče a vlastně o něj nestojí. Už byl vyvolán. A nezaleze.

Rovnou říkám všem Cemperům, že tohle mi nedokážete zbagatelizovat. Jiní vám to možná zbaští, ale já jsem příliš blízko tamního dění a mám bohužel informace z první ruky. Zavíráte oči před něčím, co se za všech okolností ukáže jako pohroma. Bez ohledu na to, zda Rusko zvítězí nebo prohraje. Snažíte se mi vnutit, že jedinou příčinou této války je ruská velmocenská politika, ale bohužel moje osobní zkušenost říká něco jiného. Ten Bandera tam hraje svojí roli, byl oživen přesně pro tento úkol a roste. Hodně roste. Brzy bude nad vaše síly. Brzy ho nebude mít pod kontrolou ani americký prezident. Ukrajina se nevydá po cestě demokracie a porozumění. Vydá se po cestě Stěpana Bandery se vším co k tomu patří. Bandera není marginální součástí Ukrajiny, bez něj by Ukrajina už dávno tuto válku prohrála. Neuchlácholíte mě, že je to jen okrajový jev, který nehraje v konfliktu prakticky žádnou roli. Vyrostl. Strašně se zvětšil a leze i tam, kde bych se ho nenadál. Nikdy si ho neochočíte i když myslíte, že ano, protože v této chvíli s ním máte stejné zájmy. Až jeho úkol skončí, zjistíte, že další úkoly si už dává sám.

To je moje vyznání. Banderu jste vyvolali už dávno spolu s Viktorkou Nullandovou… Za pět miliard dolarů. Chtěli jste, aby spolu s vámi tlačil na Rusko. Chtěli jste, aby byl schopný a všeho schopný. Rusové mu teď pomohli vyrůst pomocí šedesáti tisíc granátů denně. Naše vláda vidí na Ukrajině boj za svobodu, národní sebeurčení a boj proti agresorovi, ale já vidím růst tohoto upíra, který se všem hodil, všichni ho živili a já nevěřím, že ho ještě má někdo pod kontrolou. Proto mluvím o míru a klidně i o nevýhodném míru. Válka ho jen posiluje. Postupně si vezme všechny ty ideály boje za svobodu a demokracii a zůstane jen on. Z tohoto hlediska nebude příliš velký rozdíl, jestli Rusové dojdou k Dněpru a nebo Ukrajinci na ruské hranice.

Děláte všechno pro to, aby skutečným vítězem tohoto konfliktu byl Stěpan Bandera. To se nám všem strašně vymstí.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/davny-demon

Dávný démon
Adolf už tu není

Adolf už tu není

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Ladislava Větvičky

31. 12. 2022 
Je to zvláštní pocit. Před rokem v ten samy čas sem byl v jeho městě, přestože sem ještě ani netušil, že ekzistuje. Procházal sem se po malých cestičkách v džungli, chodival okolo židovského hřbitova a aj i když sem měl furt pocit,

že mě kdosik sleduje, ani ve snu by mě nenapadlo, jaký z tého vznikne přiběh.article_photo

Včera v šest rano sem seděl v Kompasu, pak ve Fabryku sledoval nadherny koncert Zaviša s Uspěchem, pak mě vyzvednul maly Vlastik, dovezl na letiště Ostrava-Katowice a v šest večer sem vystupil z te hlinikove rakve na letišťu Puerto Plata, nedaleko od mista, kaj sebu mlady Falco flaknul pod autobus a bolt mě dovezl do Sosúa. Mam rad ty změny. Před tydnem bylo minus čtrnact, karu sem nemohl vyhrabat ze zavěji, včera byla mlha jak cyp, že bysem psa nevypustil, bo by se nemusel ku mně vratit a fčil sedim před letištěm Gregoryjo Luperona a odhaňam taxikaře, keři by mě chtěli za štyry tisice pesos svezt do osum kilaku vzdalene dupy.

Před rokem tu ještě byl, fčil už ni, ale stejně mam pocit, že tu furt je.

„Přejete si odvezt do Sosúa, pane?“ ozvalo se za mnu.

„No, gracia, seňor…“ odpověděl sem, tajak odpovidam na stovky podobnych dotazu mistnich šašku, aniž bysem se podival za sebe.

Až pak mi to došlo. „Jak vite, že…?“ pootočil sem se dozadu, ale už tam nikdo nebyl.

Vylezl sem na hlavni ulicu, chvilu si vychutnaval šedomodry smrad z vyfuku motorek, kere valily bez světel okolo mě a pak sem mavnul na prvni kvakva, kere jelo okolo.

Vystupil sem u hytlermarketa Plajero, kaj mě před rokem okradnul bankomat. Zasunul sem kartu, nacvakal pinkot, bankomat mi kartu vratil, penize nedal, ale na vypisu z učtu mi pipla esemeska, že deset tisic pesos bylo vybranych. Nic se nezměnilo. zase sem stal na ulici, tajak rok zpatky, chudši než nejchudši z mistnich žebraku, okolo mě pochodovaly podivne postavičky, proti kerym byli naši elfove a dalši udavači obyčejnyma břidilama.

Chlop, kery vloni s pokřivenu nohu žebral u nejdražšich podniku, si kusek ode mě balil cigaro. Stara, bezzuba kurva, kera chodivala s obrazem Marylin Monrou, si rozbalovala čedar z mistniho hytlermarketa a laskyplně si zasunovala roličky syra do bezzubeho pyska.article_photo

„Kupil sem si nove kozy,“ ozvalo se za mnu. Otočil sem se. Hermafrodyt, ani netušim, na jake čislo pohlavi by ho pasovali naši kokoti z brusele, se na mě usmival, jako byzme se rok neviděli.

Rok zme se neviděli. Ne, že by mi chyběl. To sem tenkrat ještě netušil, že mi v luksusni knajpě nad Hispaňolu řekne stary Adolf tu větu, na keru furt musim myslet – „…přišli si pro vas a pro vaše děti…“.

Dneska už tu neni. Kdo čital „Zrnko pisku„, tak vi. Prošel sem se po plaži, z kere je vyhled na baraky, kere zub času zničil tak, že z nich su dojebane rujny. Zbytky stodvacet roku stare betonove konstrukce, z kere bezpravni negři nakladali banany pro otrokaře z United Fruit Company, furt omyval ten samy přiboj Atlantyku, tajak tenkrat.

„Davejte pozor, pane, mate odevřeny zip u batoha“, upozornil mě maly, černy synek, kery staremu, bilemu gryngovi čistil buty. Jak si teho všimnul, netušim, bo ani nezvednul oči od tych but, kere pucoval.

Furt sem na to musel myslet. Adolf už tu neni. Šel sem kolem jeho baraku. Na zdi byla hřebikem vyryta chaluha. Na vedlejšim baraku furt vlala zplihla modrobila vlajka. Před bizarnim muzeem parkoval otřiskany Mercedes a chlopi, keři před nim kuřili, měli pod sakem vybulene kapsy od gati.

Vstupil sem do moji oblibene knajpy Central, objednal si kafe a zustal stat u baru, bo pajzel byl narvany k prasknuti.

„Bez mlika a cukru, tajak vždycky, seňor?“ usmala se na mě kelnerka.

Přikyvnul sem. Jak to može vědět, napadlo mě… Vloni tu přece nebyla.

Chvilu sem postaval u baru a pozoroval okoli. Mlade děvuchy z cele latinske Ameryky pozorovaly mě a odhadovaly, jestli jim cosik přispěju na jejich nelehky život. Přestarli hytlerovci posedavali u oken Central baru a čuměli, jak dešť omyva ojete gumy mistnich maršrutkařu. Na obrazovce zpival Falko „Herr kommisar“ a v rohu hospody vzniknul jakysik konflikt, když ochranka robila ordnung a jakysik magor se temu nechtěl přizpusobit, tak ho vyhodili oknem. Nic zleho se nestalo, okno nebylo zasklene a Kanaďan se hnedka po dopadu odpotacal do vedlejšiho baru.

Vaše misto je volne,“ přitočil se ke mně chlop, kery měl pracku tajak ja stehno a kereho bysem nechtěl potkat v noci v parku.

Překvapeně sem se na něho podival, bo sem o žadne misto neprosil. „Jiny kraj, jiny brav“, uvědomil sem si, na nic se neptal a sednul na nejlepši misto v baru.

Adolf už tu neni. Jeho parte mam už skoro rok v mojem kopijařu. A stejně tu je, pomyslel sem si, když sem sledoval polonahe mulatky na ulici a chlopy na mopedach, čekajici na svoje ožrale kunčafty.

Kytky mate zalite, seňor?“ ozvalo se za mnu.

Otočil sem se, ale nikdo tam nebyl ..

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Sosúa

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=796011