19.12.2024
AKTUALITA „Už nebude kontrakt na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu,“ jasně řekl Putin.
Smlouva na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu už určitě nebude, ale společnost Gazprom to přežije, řekl Vladimir Putin během kombinované přímé linky a tiskové konference. (Takže Ukrajina je ten vyděrač na výpalné)
Poznamenal také, že Ukrajina přerušila dodávky plynu z Ruské federace evropským spotřebitelům, ačkoli existence Ukrajiny závisí na Západě a zejména na Evropě.
https://skrytapravda.cz/z-ekonomiky/2280-milujeme-slava-ukrajina-aneb-konec-levneho-plynu-v-cechach
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
17.12.2024
Scott Gottlieb, bývalý šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), pak člen představenstva Pfizeru, byl veřejně usvědčen ze lhaní o vakcínách, případně neuvěřitelné neznalosti. Ignorant a lhář, kterého by usvědčila ze lži i průměrně vzdělaná matka, která ví, v kolika letech se očkuje MMR vakcína. Je to strašné čtení. Tohle jsou bohužel ti rádoby odborníci, kteří rozhodují o zdraví vašich dětí. Z FDA rovnou do Pfizeru. Náhoda? Nemyslím.
Gottlieb poskytl rozhovor CNBC, kde varoval před schválením Roberta F. Kennedyho Jr. jako ministra zdravotnictví. Rovnou ho obvinil, že ponese odpovědnost za mrtvé děti. Ve svém rozhovoru uvedl pozoruhodné množství nepravdivých výroků, které jeden za druhým vyvrací pomocí veřejných dat Aaron Siri, právník společnosti ICAN.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
16.12.2024
Průlomová žaloba podaná ve Filadelfii obviňuje 11 velkých potravinářských společností, včetně společností Coca-Cola, Kraft Heinz a Mars, z toho, že konstruují ultra zpracované výrobky tak, aby byly návykové, a záměrně je prodávají dětem. Žalobce, teenager z Pensylvánie, tvrdí, že praktiky těchto společností vedly k tomu, že se u něj v 16 letech vyvinula cukrovka 2. typu a nealkoholické ztukovatění jater. Tento případ je odvážným krokem k tomu, aby se potravinářský průmysl zodpovídal za svou roli v podněcování chronických zdravotních problémů mladých lidí.
Žaloba tvrdí, že tyto společnosti vědomě navrhovaly své produkty tak, aby byly co nejvíce návykové, což je paralela s taktikou, kterou používají tabákové společnosti. Tím, že se tyto korporace zaměřují na děti pomocí lákavého marketingu a vytvářejí potraviny, které jsou navrženy tak, aby byly návykové, jsou obviňovány z udržování cyklu nezdravé spotřeby, který má ničivé důsledky pro veřejné zdraví.
Termín „ ultra zpracované potraviny “ označuje produkty, které jsou intenzivně vyráběny, často obsahují přísady, umělé příchutě a minimální nutriční hodnotu. Tyto položky, které zahrnují sladké cereálie, svačiny a nealkoholické nápoje, jsou spojovány s řadou chronických onemocnění, včetně obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Výzkumy stále více ukazují, že tyto potraviny nejsou jen nezdravé – jsou potenciálně návykové, což potvrdil i komisař FDA Robert Califf.
Žaloba také zdůrazňuje, že průmysl spoléhá na marketingové taktiky, které využívají zranitelnosti dětí. Od kreslených maskotů po barevné obaly jsou tyto strategie navrženy tak, aby nezdravé potraviny byly pro mladé spotřebitele neodolatelnými. Výsledkem je generace dětí, u kterých je větší pravděpodobnost vzniku chronických onemocnění v dřívějším věku, což je trend, který byl ještě před několika desítkami let prakticky neslýchaný.
Potravinářský průmysl dlouho hájil své praktiky a tvrdil, že zpracované potraviny jsou bezpečné a spotřebitelé mají právo si vybrat, co budou jíst. Žaloba však tento příběh zpochybňuje a poukazuje na to, že vlastní činy společností – jako například záměrné vytváření návykových produktů – podkopávají koncept informované volby.
Načasování tohoto soudního sporu je zvláště významné, protože přichází uprostřed rostoucích požadavků na přísnější regulaci potravinářského průmyslu . Robert F. Kennedy Jr., nominovaný prezident Trump na americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb , byl hlasitým kritikem zpracovaných potravin a zavázal se, že je odstraní ze školních obědů. Jeho potenciální vedení by mohlo signalizovat posun v tom, jak vláda přistupuje k regulaci potravin, přičemž klíčovou roli při zajišťování přístupu Američanů ke zdravějším možnostem hraje FDA.
Žaloba se domáhá kompenzačních a represivních náhrad, ale její širší dopad by mohl být kulturním zúčtováním pro potravinářský průmysl. Pokud bude úspěšná, mohla by připravit cestu pro přísnější regulace marketingových praktik, označování výrobků a složení zpracovaných potravin. Ještě důležitější je, že by to mohlo pomoci zvrátit alarmující nárůst chronických onemocnění mezi dětmi a dát budoucím generacím šanci na zdravější život.
Případ Bryce Martineze je ostrou připomínkou důsledků nekontrolovaných firemních praktik. Tím, že vytvořily potraviny tak, aby byly návykové, a prodávaly je dětem, přispěly tyto společnosti ke krizi veřejného zdraví, která postihuje miliony rodin. Žaloba není jen o hledání spravedlnosti pro jednoho teenagera; je to výzva k akci pro tvůrce politik, regulační orgány a veřejnost, aby požadovali odpovědnost od odvětví, které dlouho fungovalo s minimálním dohledem.
Vzhledem k tomu, že vůdci jako Robert F. Kennedy Jr. obhajují silnější regulaci a aktivnější FDA, existuje důvod se domnívat, že se příliv obrací. Boj za zdravější potraviny není jen o individuální odpovědnosti; jde o zajištění toho, aby korporace upřednostňovaly veřejné zdraví před ziskem.
Zdroje pro tento článek zahrnují:
https://www.naturalnews.com/2024-12-16-teen-sues-food-giants-over-addictive-marketing-to-kids.html
15. prosince 2024
Prakticky všechny dosavadní vlády postupně vytvořily příliš velkou závislost naší země na Německu. Tato závislost se dřív či později projeví, ale v to špatném: upadající Německo nás jednou stáhne s sebou.
Zatím se tak neděje jen proto, že máme levnou pracovní sílu, což je však jediná výhoda, kterou zatím nabízíme. Stěhování německých firem často mimo Evropu se dřív či později dotkne i jejich ostatních filiálek v Evropě, kde jsou přebujelé bruselské regulace a vysoké cen energií.
Jak je na tom tedy Německo nyní a kam směřuje?
Navzdory tomu, že Německo je zodpovědné za pouhých 1,5 procenta emisí CO2 způsobených člověkem na celém světě, zastánci klimatických opatření tvrdili, že Německo by mohlo sloužit jako vzor pro ostatní národy.
Tito samozvaní „spasitelé světa“ věřili, že pokud Německo povede cestu, ostatní budou brzy následovat.
Dnes se však zdá, že Německo se stalo spíše odstrašujícím příkladem než vzorem. Hospodářská situace Německa se každým měsícem zhoršuje. Růst je nižší než téměř v kterékoli jiné zemi OECD.
BASF, kdysi největší chemická společnost na světě, ruší tisíce pracovních míst v Německu a přesměrovává investice ve výši několika miliard eur do Číny. Největší německý výrobce oceli, ThyssenKrupp, minulý týden oznámil plány na zrušení 11 000 pracovních míst.
Firma získala dotace ve výši dvou miliard eur pod podmínkou, že přejde na výrobu „zelené oceli“ pomocí vodíku, což je naprosto neekonomické. BASF a ThyssenKrupp uvedly jako důvody pro svá rozhodnutí přemrštěné ceny energií v Německu a gargantuovskou byrokracii.
Došlo k výraznému nárůstu počtu společností, které podávají insolvenční návrhy. Současná míra je o 66 procent vyšší než průměr za měsíc říjen v letech 2016 až 2019, před pandemií COVID-19.
Podle studie společnosti EY chce v Německu investovat stále méně zahraničních společností. Počet přímých zahraničních investic (FDI) na zelené louce a expanzních projektů v Německu se ve srovnání s předchozím rokem snížil o 12 procent.
Jedná se o šestý pokles v řadě a nejnižší úroveň investiční aktivity od roku 2013.
Společnost EY označila německou energetickou politiku za hlavní odstrašující prostředek pro průmyslové investory.
Kombinace prostředí recese, vysokých cen energií a nejistoty kolem dodávek energií jsou zdůrazňovány jako klíčové faktory, spolu s vysokými mzdovými náklady a byrokratickými složitostmi, což vše dále odrazuje zahraniční investory.
Odhady celkových nákladů na německou klimatickou transformaci se pohybují mezi 1,8 bilionu eur (ifo Institute) a 6 biliony eur (McKinsey). Nepřímé náklady jsou ale ještě vyšší.
Klíčovou součástí německé a evropské klimatické politiky je „transformace mobility,“ která zahrnuje povinný posun směrem k e-mobilitě. EU zakázala registraci automobilů se spalovacími motory od roku 2035.
V důsledku toho se německý automobilový průmysl ponořil do vážné krize. Volkswagen oznámil plány na propuštění desítek tisíc zaměstnanců a uzavření několika závodů v Německu. Hlavní dodavatelé automobilového průmyslu, jako jsou ZF, Continental a Bosch, také oznámili propuštění desítek tisíc lidí.
Německý automobilový průmysl, kdysi globální lídr, ke kterému celý svět vzhlížel s obdivem, se stal odpadkovým košem. Srdce německé ekonomiky se zadrhává.
Dramaticky se propadla také bytová výstavba v Německu. Na jedné straně počet imigrantů přicházejících do Německa stále stoupá, zatímco na druhé straně se staví stále méně nových bytů.
Existuje 20 000 stavebních předpisů a nespočet pravidel, díky nimž je stavění „klimaticky šetrnější“ a příliš drahé.
Původ současných ekonomických potíží Německa lze vystopovat až do administrativy Angely Merkelové, spíše než do nedávno zhroucené vlády Olafa Scholze.
Ekonomická situace v Německu byla dobrá ne díky, ale navzdory její politice. Těžila z tržních reforem a daňových škrtů, které zavedl její předchůdce Gerhard Schröder.
Merkelová nejenže během svého působení v úřadu nedokázala zavést žádné nové reformy, ale místo toho zhoršila stávající problémy, zejména v oblasti energetické politiky. Jak zde bylo poznamenáno před pěti lety, německá energetická politika je nejhloupější energetickou politikou na světě.
Rozhodnutí Německa uzavřít své jaderné elektrárny vedlo zemi k tomu, že se spoléhá na dováženou jadernou energii a elektřinu z uhelných elektráren v zahraničí.
A navzdory zákazu frakování na domácí půdě Německo nadále dováží plyn LNG produkovaný frakováním ze Spojených států. Iracionální politika prolezlá rozpory.
Je Německo alespoň světovým šampionem v ochraně klimatu? Ne, Německo drží úctyhodné třetí místo v indexu environmentální výkonnosti, ale v kategorii ochrany klimatu je ze všech věcí až na sedmém místě (Velká Británie, kde je prosazována podobně radikální klimatická politika, je na pátém místě).
Německo se chtělo stát mistrem světa nejen v klimatické politice, ale také v migrační a sociální politice. Kombinace štědrých sociálních dávek a otevřených hranic však nefunguje.
Dnes má 64 procent lidí na sociálních dávkách, známých jako Bürgergeld (občanský příjem), migrační pozadí. Sociální systém je přetížený, kriminalita strmě stoupá.
Německo se stalo nyní varovným příkladem. Model plánované ekonomiky opět selhal: v tržní ekonomice jsou to společnosti a nakonec spotřebitelé, kdo rozhoduje o tom, co se bude vyrábět.
Naproti tomu v plánované ekonomice rozhodují politici, kteří věří, že to vědí lépe než miliony podnikatelů a spotřebitelů. V tomto ohledu se zbytek světa může od Německa něco naučit, a to ponaučení o tom, co nedělat.
Lze očekávat, že situace Německa se bude už jen zhoršovat. Trump se opakovaně zmínil, že speciálně pro evropské firmy hodlá nabídnout velmi výhodné podmínky pro podnikáni, včetně levných energií, zrušení uhlíkových odpustků a nulových regulací.
USA také odstoupí od Pařížských dohod a dalších klimatických závazků uzavřených Bidenem. Podnikání tam bude nejen pro německé, ale i další evropské regulacemi přehlcené firmy ohromným lákadlem.
I to je důvod proč Trump dosud nehovořil o clech pro Evropu. Jednoduše cla nepotřebuje, stačí mu nabídnout výhodné podmínky pro evropské firmy.
Přeregulované, konkurenceneschopné státy EU se pak zničí samy…
ZDROJ: ZeroHedge https://www.zerohedge.com/economics/germany-economic-model-what-not-do
15. prosince 2024
Závazek o přidávání chemických látek snižujících emise metanu do krmiva nejpozději od roku 2030 byl v Británii přijat vloni ještě za vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. A to jako součást plánu dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050, což je cíl, ke kterému se přihlásila i současná labouristická vláda.
Přestože se přípravky typu Bovaer používají se stejným cílem i v jiných evropských zemích, u části Britů budí nedůvěru. Jak upozornil například deník Daily Mail, na sociálních sítích se dokonce začal šířit seznam, který varuje zákazníky před mléčnými produkty některých firem, které nové přípravky do krmiva už přidávají. Videa, na nichž Britové vylévají mléko do záchodu a hází sýry do koše, už viděly zejména na TikToku miliony lidí.
Britská Agentura pro potravinové standardy (FSA) proto vydala oficiální stanovisko, podle kterého neexistují žádná bezpečnostní rizika, pokud se přípravek Bovaer používá ve správné dávce, a směs látek taktéž není karcinogenní ani genotoxická. Mluvčí agentury řekl, že „mléko od krav, které dostávají Bovaer, přísadu do krmiva používanou ke snížení emisí metanu, je bezpečné pít“.
Podle The Independent snižuje tento konkrétní doplněk stravy pro krávy emise metanu až o třetinu. A to tím, že v kravském žaludku potlačuje tvorbu enzymů, které vytvářejí plyn. Národní unie zemědělců (NFU) říká, že když se aditivum používá podle doporučení, rozloží se v trávicím systému krav a nepřenáší se do mléka nebo masa.
Britská i americká média zase poznamenávají, že přípravek byl schválen už v 68 zemích světa a v roce 2022 ho pro použití u dojnic schválily i úřady Evropské unie.
Některé konspirační teorie dokonce přípravek Bovaer spojují s Billem Gatesem, který skutečně minulý rok do odvětví investoval velký obnos peněz, jednalo se ale jinou společnost vyvíjející krmné směsi snižující emise. Výrobce Bovaeru, švýcarsko-holandský podnik DSM-Firmenich, jakékoli spojení se zakladatelem Microsoftu odmítá.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Jedinou možností Kyjeva, jak tento nevyhnutelný scénář bezpodmínečné kapitulace Ukrajiny odvrátit, je přesvědčit Západ, aby se do konfliktu zapojil vlastními armádami. Vzhledem k ekonomické a politické situaci na Západě, a ke skutečnosti, že by tato přímá invaze NATO na Ukrajinu vyvolala III. světovou válku, a ohrozila tak jaderným zpustošením i území USA, je mimořádně nepravděpodobné, že Trump bude Ukrajinu takto riskantně zachraňovat před její nevyhnutelnou bezpodmínečnou kapitulací Rusku.
V dnešní analýze tento scénář nejpravděpodobnějšího ukončení války na Ukrajině v roce 2025 podrobně rozebereme.
