Stát hrozí vyvlastněním kvůli vojenské základně. Nejsme agenti Moskvy, háji se odpůrci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, Putin je pro mě zločinec, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

celý článek zde:https://cnn.iprima.cz/reportaz-stat-hrozi-vyvlastnenim-kvuli-armadni-zakladne-aneb-u-mosnova-neziji-rusti-agenti-353222?fbclid=IwAR3vzhwsHjUALZ-F66FAN4cn7D300xP9vdSMGaHVj4u6I1sxILVvPLdcauw

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:

Britské supermarkety začínají používat digitální pasy WEF, aby občanům odepřely potraviny

11.6.2023

(Sean Adl-Tabatabai, The People’s Voice ) Supermarkety ve Velké Británii začaly zavádět nový systém digitálních pasů Světového ekonomického fóra (WEF), který odpírá běžným občanům možnost nakupovat potraviny, pokud jsou na černé listině pro nedodržování pravidel.

Podle znepokojivých záběrů zveřejněných tento týden na Twitteru, řetězec supermarketů Aldi začal odepírat vstup do prodejny lidem, kteří nemají v telefonu digitální pas WEF.

 

Zde si můžete prohlédnout uvedené video:

 

Překlad popisu k videu:

„Pssst… Takže tuto noc trávím v Londýně a snažím se koupit nějaké jídlo.

Zaběhl jsem do místního supermarketu Aldi’s, ale tam mi oznámili, že ke vstupu do obchodu si musím stáhnout aplikaci a naskenovat QR kód.

Odmítejte toto svinstvo

Odmítejte digitální ID (digitální občanský průkaz)

Odmítejte vše, co je založeno na aplikaci!

Buďte pro-lidští! pic.twitter.com/dyt7Jnux1G – #FtheWEF až do konce života (@NEOintheMCR) 8. června 2023“

Ve virálním videu muž za kamerou ukázal divákům zátarasy bránící všem, kteří nejsou držiteli digitálních pasů, ve vstupu do nákupní zóny.

„Připadá mi to jako začátek digitálního vězení, o kterém stále mluvíme,“ uvádí muž do kamery.

Stránka Infowars.com k tématu dodává:

Lidé, kteří nakupují v high-tech obchodech, nemusí po naskenování svých telefonů platit, protože kamery sledují, jaké položky dávají do nákupního košíku, spočítají celkovou cenu nákupu a automaticky odečítají částku z bankovního účtu uživatele.

Kamery supermarketu dokonce umožňují zákazníkům nakupovat alkohol pomocí technologie rozpoznávání obličeje, která odhaduje věk lidí, takže dokáže určit, jestli mají více než 21 let (věk pro nákup alkoholu v USA).

Samozřejmě, mnozí lidé tvrdí, že celý proces skenování telefonů, aby se člověk dostal na veřejná prostranství, je jen o tom, aby si lidé na to zvykali ještě před zavedením mikročipu do těla nebo digitálního tetování podobného Znamení šelmy předpovězeného v Bibli.

Amazon a další společnosti nedávno spustily podobné obchody ve více zemích.

Aldi otevírá svůj první bezplatný supermarket https://www.bbc.com/news/business-60038681

Autor Sean Adl-Tabatabai, Zdroj: thepeoplesvoice.tv 

https://thepeoplesvoice.tv/uk-supermarkets-begin-using-wef-digital-passports-to-deny-citizens-food/

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:

Honduras podává žádost o vstup do nové rozvojové banky BRICS

Žádost byla vyřízena během oficiální návštěvy honduraského prezidenta Xiomary Castra v Číně.

Honduraská prezidentka Xiomara Castro podala formální žádost o přijetí své země do BRICS New Development Bank. Žádost byla zpracována před bývalou brazilskou prezidentkou a nyní prezidentkou finanční instituce Dilmou Rousseffovou během Castrovy návštěvy v Šanghaji.

„V nejbližších dnech odcestuje vládní technická komise, aby proces zahájila,“ oznámila honduraská vláda.

Prezidentka středoamerické země je na první oficiální návštěvě Číny. Jeho turné po asijské zemi začalo v pátek v Šanghaji a potrvá do 14. června. Castro přijel na pozvání svého protějšku Si Ťin-pchinga po navázání diplomatických vazeb mezi oběma zeměmi.

Politolog Sergio Vélez věří, že iniciativa je pro zemi přínosem z hlediska zlepšení kvality života občanů.

  • 26. března Honduras  oznámil  oficiální přerušení vztahů s Tchaj-wanem a uznání existence pouze jedné Číny. Téhož dne zástupci Tegucigalpy a Pekingu podepsali společné komuniké o navázání diplomatických styků.
  • V tomto dokumentu se obě vlády zavázaly rozvíjet přátelské vazby založené na principech vzájemného respektu k suverenitě a územní celistvosti, neútočení, nevměšování se do vnitřních záležitostí druhé strany, rovnosti, vzájemného prospěchu a mírového soužití.

 

ZDROJ:https://actualidad.rt.com/actualidad/469707-honduras-nuevo-banco-desarrollo-brics