Bankovní záznamy ukazují milionové transakce mezi Hunter Biden, čínskými firmami: Sen. Johnson
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
13.4.2023
Senátor Johnson říká, že záznamy ukazují, že rodina Bidenových byla zapletena s dnes již neexistující CEFC China Energy, která měla napojení na Komunistickou stranu Číny.
Senátor republikánské strany státu Wisconsin Ron Johnson říká, že finanční instituce Cathay Bank poskytla republikánům Senátu záznamy, které ukazují, že miliony dolarů jdou od čínských společností synovi prezidenta Bidena Hunteru Bidenovi.
VIDEO:
Republikáni a další začali vyjadřovat obavy během úspěšné kampaně prezidenta Bidena v Bílém domě v roce 2020, ne-li již dříve, že Hunter Biden používal příjmení a vliv, zatímco jeho otec byl viceprezidentem, aby vydělal miliony v zámořských obchodech, což také mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. .
Johnson řekl listu The Washington Times, že záznamy ukazují, že rodina Bidenových byla zapojena do nyní již neexistující CEFC China Energy, která měla napojení na Komunistickou stranu Číny.
Firma údajně dala 1 milion dolarů společnosti Hudson West III , což byl společný podnik vlastněný Hunterem Bidenem a Gongwenem Dongem, obchodním společníkem zakladatele a předsedy CEFC Ye Jianminga, podle bankovních záznamů.
„Myslím,“ řekl Johnson, „že čínská vláda říká Joeu Bidenovi: ‚Máme to zboží u tebe, kámo. A jsme ochotni ho naservírovat‘.“
Záznamy poskytnuté bankou zahrnují také záznamy od prezidentova bratra Jamese Bidena.
Cathy Bank vystoupila a řekla, že tato obvinění jsou nepravdivá a že banka je americká banka.
„Cathay Bank, americká finanční instituce kótovaná na NASDAQ již více než 60 let, spolupracuje s žádostí sněmovního výboru pro dohled a odpovědnost o informace,“ řekl mluvčí Just the News v e-mailu.
„Banka hodlá s výborem nadále spolupracovat,“ pokračovalo prohlášení. „Cathay Bank byla založena před více než šedesáti lety občanem Spojených států a slouží americkým komunitám jako banka s aktivy přes 20 miliard dolarů a více než 60 pobočkami v 9 státech. Cathay Bank není ani vlastněna, ani spojena s čínskou vládou.“ jakýmkoliv způsobem.“
Johnson říká, že banka předala záznamy jemu a senátorovi GOP v Iowě Chucku Grassleymu. Jiné banky žádosti senátorů o záznamy zamítly.
Stát neví, kolika Ukrajincům vyplatil humanitární dávku
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.4.2023
Podle ministerstva vnitra Česko k letošnímu 26.3. udělilo běžencům z Ukrajiny 502 041 víz dočasné ochrany. Na humanitárních dávkách jim k letošnímu 5.4. vyplatily úřady téměř 11 miliard korun. Kolik běženců humanitární dávku čerpalo, se ale neví.
Humanitární dávku vyplácí ukrajinským uprchlíkům před válkou Úřad práce [ÚP ČR]. Běženci o ni žádají elektronicky a dávka jim následně automaticky přichází na bankovní účet. Po dobu prvních šesti měsíců činí pět tisíc korun na osobu včetně dětí. Od sedmého kalendářního měsíce pak hraje roli i věk žadatele. V případě dětí do 18 let je měsíční výše humanitární dávky 3 490 korun, u cizinců starších 18 let pak 4 860 korun. Náklady na humanitární dávky rostou každý měsíc.
„Dosud ÚP ČR vyplatil v rámci humanitárních dávek 10 865 milionů korun,“ odpověděla na otázku FinTag.cz, kolik stát na dávce již vyplatil, mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.
Problém ale nastal u zodpovězení otázky, kolik ukrajinských běženců od začátku války na Ukrajině tuto humanitární dávku skutečně načerpalo.
„Pokud jde o počet osob, tato data ÚP ČR nemá k dispozici. Případně se obraťte na kolegy z MPSV,“ odpověděla Kateřina Beránková.
Avšak ani na Ministerstvu práce a sociálních věcí [MPSV] nevědí, kolik ukrajinských uprchlíků v Česku čerpalo humanitární dávku.
„Prověřili jsme to, ale máme k dispozici pouze totožná data, jako ÚP ČR. Nic dalšího tedy bohužel nemůžeme dodat,“ uvedl pro FinTag.cz vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.
Dávku za daných podmínek čerpají i pracující běženci
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] v minulých týdnech oznámil, že stát chce v budoucnu humanitární dávky zrušit a běžencům z Ukrajiny otevřít systém státních sociálních podpor tak, jako mají Češi.
Prozatím ale platí, že na humanitární dávku má nárok v Česku každá osoba, která získala na území České republiky dočasnou ochranu. Výplatu druhé a dalších dávek pak podle Beránkové podmiňuje to, že celkové příjmové, sociální a majetkové poměry dané osobě neumožní v daný kalendářní měsíc zabezpečit základní životní potřeby. Tedy nemá dostatek peněz na stravu, ošacení, léky a podobně.
Na otázku FinTag.cz, zda humanitární dávku v Česku čerpají i pracující běženci, pak Kateřina Beránková odpověděla: „Zjednodušeně řečeno – i v případě, že občan Ukrajiny s dočasnou ochranou pracuje – může nárok na humanitární dávku uplatnit. Záleží na výši příjmu a počtu osob, který je na jedné žádosti uveden.“
Zároveň dodala, že pracující ukrajinští rodiče mohou ovlivnit nárok na tuto dávku u nezletilého dítěte. V Česku podle aktuálních čísel ÚP ČR pracovalo 97 120 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském [16 721], Plzeňském [14 514] a Jihomoravském kraji [10 400].
Hra s čísly, kde ale chybí základní číslo
Jakkoli Česko udělilo uprchlíkům z Ukrajiny přes půl milionu víz dočasné ochrany, v České republice jich bylo podle dat Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] k letošnímu 1. dubnu 325 742. Tolik se jich povinně takzvaně přeregistrovalo a nově registrovalo. Rozdíl mezi udělenými vízy a počtem aktuálně registrovaných Ukrajinců tak činí 176 299 osob. Podle ministra vnitra Víta Rakušana [STAN] se část z těchto lidí vrátila na Ukrajinu, případně šla do jiných zemí EU.
Počet aktuálně registrovaných běženců přitom zahrnuje jak ty, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. O prodloužení dočasné ochrany požádalo podle MV ČR 297 000 lidí, 28 742 z registrovaných běženců přišlo do ČR po začátku roku. Přičemž podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky MV ČR Pavly Novotné do Česka přichází necelé tři tisíce nových uprchlíků týdně.
Stále ale zůstává nezodpovězena otázka, kolik běženců, kteří v Česku získali vízum dočasné ochrany, čerpalo humanitární dávku od úřadů práce. MPSV ani ÚP ČR toto číslo nemá. Zástupci MV ČR na otázky FinTag.cz pak nereagovali vůbec. O něco bližší informaci tedy znovu nabízí mluvčí ÚP ČR, který dávku běžencům vyplácí.
„V březnu 2023 bylo vyplaceno 103 165 dávek v celkovém objemu 718 milionů korun,“ přibližuje Kateřina Beránková.
Ani z tohoto čísla ale podle ní nelze vypočítat, kolik běženců v Česku dávku čerpá. Totiž, jak říká: „Jedna dávka však může být určena pro více osob.“
A dostupné informace nejsou ani o tom, ze kterých zemí o dávku běženci, kteří získali v Česku dočasnou ochranu, elektronicky žádají. Ani tato data ÚP ČR nesleduje.
„V případě podaných žádostí posuzuje, zdali žadatel splňuje zákonem dané podmínky a zdali vzniká nárok na dávku,“ uvádí Kateřina Beránková.
Kolik běženců v Česku čerpalo humanitární dávku?
Dočasnou ochranu podle nynějších pravidel uprchlíci z Ukrajiny získávají v Česku až na tři roky. Většina z lidí, kterým dočasná ochrana skončila, se podle zástupců MV ČR vrátila na Ukrajinu. Asi pět procent dočasných ochran ukončili na vlastní žádost. A asi 1,5 procenta zaniklo kvůli odchodu běžence do jiného státu EU.
Na položenou otázku, zda Česko nějak sleduje pohyb ukrajinských uprchlíků v rámci zemí EU, ministerstvo vnitra neodpovědělo. Jediné, co se tedy ví, je to, že nejvyšší objem humanitárních dávek vyplatil ÚP ČR v květnu 2022. Naopak nejméně vyplatil v březnu 2022, kdy se humanitární dávka teprve začala vyplácet.
ZDROJ:FinTag.cz https://www.fintag.cz/2023/04/12/stat-nevi-kolika-ukrajincum-vyplatil-humanitarni-davku/
Exprezident Francie připouští, že EU byla zapojena do ukrajinského konfliktu dlouho před eskalací. Westernový příběh o čistém štítu se hroutí
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
8.4.2023
Nedávná odhalení bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda o ukrajinské krizi vyvolávají rozruch.
Hollande oklamali dva ruští komici, kteří se vydávali za bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a mluvili s ním po telefonu.
V tomto rozhovoru Hollande učinil několik kontroverzních prohlášení a připustil, že EU a Francie byly přímo zapojeny do ukrajinského konfliktu, ale nemohly to veřejně prohlásit kvůli riziku odvetných opatření ze strany Ruska, která by mohla jít za hranice Ukrajiny.
Hollande také odhalil, že Minské dohody, které mají na Ukrajině přinést mír, byly ve skutečnosti strategií NATO militarizovat Ukrajinu a připravit ji na válku proti Rusku.
Poukázal také na Porošenkovu roli při svržení bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče a na ukrajinský tlak na směřování k EU.
Tato Hollandova prohlášení potvrzují to, co mnozí odborníci tvrdí už léta – že Západ sehrál roli v ukrajinské krizi, podnítil protesty na Majdanu a svrhl zvolenou vládu.
Angela Merkelová a François Hollande veřejně přiznali, že Minské dohody byly pastí, jak získat Ukrajině čas na přípravu na válku proti Rusku.
Tato odhalení měla být široce hlášena v západních médiích, ale byla z velké části ignorována.
Je důležité si položit otázku, proč jsou tak důležité informace potlačovány.
Hollandův žert s rozhovorem je tak výbušný, že i Elon Musk, CEO SpaceX a Twitteru, byl ohromen. V tweetu se zeptal: „Je to skutečné?“
Je zásadní poznamenat vážnost těchto prohlášení, která učinil bývalý francouzský prezident. Osvětlují zapojení Západu do ukrajinské krize a zpochybňují důvěryhodnost oficiálního západního vyprávění na toto téma.
Jak se tento příběh vyvine a jaký dopad bude mít na mezinárodní vztahy, se teprve uvidí.
Vadim Loskutov je investiční bankéř a autor. Mimo jiné provozuje úspěšný twitterový účet Russian Market .
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
