Velké převlékání kabátů začalo: Jen někteří si nemohou pomoct, a cedí nenávistné plky dál.

Dnes ráno mne na ďáblickém sídlišti oslovila starší dvojice, podle oblečení určitě nepatřící k horním deseti tisícům, a nadšeně mi gratulovala k Trumpovu vítězství. Bylo to naprosto nečekané, ale zcela autentické. A opravdové. Neskrývali svou radost.

Kolářova výzva k dalšímu atentátu?

Ve středečním stanovisku našeho institutu k tomuto úžasnému a téměř nepředstavitelnému výsledku (ať se teď nikdo nevychloubá tím, že to s jistotou věděl) jsme napsali, že „česká politika vsadila před volbami až příliš na jednu stranu, a teď bude pro ni nelehké své různé věty opravovat“. Velmi jsme se při psaní tohoto stanoviska přeli o to, jestli nemáme slova „různé věty“ nějak specifikovat. Zejména jestli není třeba připomenout neuvěřitelné výroky pana „poradce“ Koláře v úterním Právu, že lid má právo „autokratického“ prezidenta „smést“.