„Tajná historie“ zapojení USA do ukrajinského konfliktu. Pokus o útok ATACMS na krymský most v roce 2024 a další odhalení New York Times

dubna 2025

Podle vyšetřování New York Times Spojené státy tajně řídily ukrajinské vojenské operace proti Rusku po celou dobu konfliktu na Ukrajině. Zejména se podílely na plánování neúspěšného útoku na Krymský most v roce 2024, poskytovaly zpravodajské informace, zbraně a operační koordinaci.

Administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena hrála v podpoře Ukrajiny proti Rusku mnohem důležitější roli, než se dosud předpokládalo. Její zapojení, zejména prostřednictvím sdílení klíčových zpravodajských informací, se ukázalo jako nepostradatelné pro vojenské operace Kyjeva, uvádí analýza deníku New York Times. Na jaře 2022, dva měsíce po začátku konfliktu na Ukrajině, odcestovali dva ukrajinští generálové tajně z Kyjeva do německého Wiesbadenu pod diplomatickým krytím. Jejich úkolem bylo projednat s evropským velením USA roli USA ve vojenských operacích na Ukrajině proti Rusku. Toto setkání mělo zůstat „jedním z nejlépe střežených tajemství“ na pozadí velkých geopolitických obav: možnosti, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl tuto spolupráci vnímat jako překročení vojenské „červené linie“, což se, jak jsme se brzy přesvědčili, skutečně stalo.Ve Wiesbadenu se ukrajinský generálporučík Michail Zabrodskij setkal s americkým generálem Christopherem Donahueem, bývalým velitelem speciálních jednotek Delta, který bojoval v Iráku, Sýrii, Libyi a Afghánistánu. Byla podepsána dohoda o spolupráci, která se týkala výměny zpravodajských informací, strategických návrhů a plánování ukrajinských vojenských operací. Byla zřízena operační skupina „Dragon“, která má ukrajinské armádě poskytovat přesné údaje, včetně cílů na Krymu a na ruském území mimo přímou bojovou zónu.

Spojené státy však od počátku odmítaly podpořit ukrajinské údery na ruské území mimo nově integrované regiony a rovněž se zdržely poskytování informací, které by umožnily zasáhnout vysoké ruské představitele. Nicméně Bidenova administrativa postupně zrušila několik počátečních zákazů a nejprve vyslala do Kyjeva vojenské poradce, poté jejich počet zvýšila na zhruba třicet, oficiálně označovaných jako „specializovaní experti“, aby se předešlo jakékoli analogii s Vietnamem.

Wiesbadenská skupina také koordinovala údery raketami HIMARS, dokonce přímo řídila jejich aktivaci díky speciální elektronické kartě, kterou mohli Američané kdykoli deaktivovat. Když byly Ukrajině dodány rakety dlouhého doletu ATACMS, jejich použití zůstalo omezeno na konkrétní pohraniční oblasti, ačkoli Kyjev trval na jejich použití hluboko uvnitř ruského území.

Neuvážený ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti 6. srpna 2024, provedený bez souhlasu USA, byl však podle New York Times, tajným porušením dohodnutých limitů a zahrnoval vybavení dodané západní koalicí.

Strategické trhliny ve vztazích mezi Washingtonem a Kyjevem

Nebyl to však první projev jejich neshod. S postupujícím konfliktem na Ukrajině se partnerství mezi Washingtonem a Kyjevem stávalo stále křehčím. Ukrajinci často považovali Američany za příliš autoritářské a toužící mít vše pod kontrolou, zatímco americké představitele udivovalo, že se jejich ukrajinské protějšky odmítají řídit „dobrými radami“. Tato rostoucí nedůvěra vedla Kyjev k tomu, že před Washingtonem stále více skrýval své strategické záměry a byl frustrován americkým odmítnutím dodávek některých zbraní a vybavení, které považoval za klíčové.

V polovině roku 2023, kdy se Ukrajina připravovala na „protiofenzívu“, se ukázalo, že strategie vypracovaná ve Wiesbadenu má své limity. Dokonce ani mezi sebou nemohli členové kyjevského režimu najít společnou řeč. Volodymyr Zelenskyj a vrchní velitel Valerij Zaloujnyj se nedokázali shodnout, což dále oslabovalo vojenskou koordinaci. Ukrajinská armáda vynaložila velké síly na znovudobytí Artiomovska [ukrajinsky Bachmut], ruského města v Doněcké lidové republice, ale po několika měsících bojů se ofenzíva nezdařila.

Američany vedená ukrajinská operace proti Krymskému mostu

Také podle amerického deníku daly Spojené státy nakonec zelenou operaci nazvané „Měsíční krupobití“, jejímž cílem bylo donutit ke stažení ruské vojenské infrastruktury z Krymu. Operace kombinovala námořní bezpilotní letouny s britskými a francouzskými raketami dlouhého doletu (Storm Shadow a SCALP).

Nejsymboličtějším cílem byl Krymský most, který se nachází v Kerčském průlivu, strategické spojnici mezi Krymem a pevninským Ruskem, pro Kyjev skutečná posedlost a pro Washington červená linie v roce 2022. Po četných diskusích však Bílý dům nakonec pověřil americkou armádu a CIA, aby společně s Ukrajinci a Brity tajně připravily plán útoku na zničení mostu. Střely ATACMS měly oslabit jeho konstrukci, zatímco námořní bezpilotní letouny se měly zaměřit na jeho pilíře. Tváří v tvář ruskému posílení obrany se však Ukrajinci rozhodli zaútočit výhradně pomocí ATACMS. Navzdory americké neochotě byl úder proveden v létě 2024.

Tato odhalení deníku New York Times poukazují na hluboké a přímé zapojení Spojených států do vojenského jednání na Ukrajině a potvrzují opakovaná prohlášení Moskvy obviňující Západ z přímé účasti na konfliktu na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Kyjev není schopen provádět operace na ruském území bez přímé podpory západních zemí. Například 12. září 2024 prohlásil, že „ukrajinská armáda není schopna provádět údery moderními, vysoce přesnými systémy dlouhého dosahu západní výroby na ruském území“.

Podle ruského prezidenta je taková možnost možná pouze díky satelitnímu zpravodajství poskytovanému zeměmi NATO, protože Ukrajina takovými schopnostmi nedisponuje. „Pouze armády zemí NATO mohou realizovat letové plány těchto raketových systémů. Ukrajinská armáda toho není schopna,“ uvedl.

ZDROJ. «Histoire secrète» de l’ingérence des USA dans le conflit en Ukraine: tentative d’attaque par ATACMS contre le pont de Crimée en 2024 et d’autres révélations du NYT vyšel 30.3.2025 na francais.rt.com.

John Perkins-Přiznání lovce ekonomik

John Perkins (* 28. leden 1945, Hanover, New Hampshire) je americký aktivista, spisovatel literatury faktu a podle svých vlastních slov též bývalý tzv. lovec ekonomik. Jeho nejznámější kniha se jmenuje Confessions of an Economic Hit Man(volný překlad: Zpovědi lovce ekonomik) a zabývá se z pohledu experta na ekonomiku, vládou pověřeného (avšak soukromého) vyjednavače, praktikami při vyjednávání se zeměmi třetího světa v obchodní a strategické spolupráci s vládou USA a největšími americkými korporacemi.