Zákonodárkyně Caroline van der Plas, vůdkyně populistického Hnutí zemědělců a občanů BBB, reaguje poté, co odevzdala svůj hlas pro provinční volby v Okkenbroeku ve východním Nizozemsku, ve středu 15. března 2023. (AP Photo/Peter Dejong)
Nizozemští zemědělci zvítězili v regionálních volbách a stanou se největší stranou v Senátu
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
17.3.2023
Úspěch Hnutí zemědělců a občanů (BBB) dále podkopává plány nizozemské vlády na prosazení radikálních zemědělských reforem, které podle účastníků kampaně zničí venkovské komunity.
Voliči ve středečních regionálních volbách zasadili nizozemské vládě ránu kladivem, díky níž se Hnutí zemědělců a občanů (BBB) stalo největší stranou v Senátu hned ve svých prvních volbách.
Podle průzkumů získalo hnutí 15 křesel v horní komoře nizozemského parlamentu, protože voliči vyslali vládě Marka Rutteho jasný vzkaz ohledně plánovaných zákonů o emisích dusíku, které podle účastníků kampaně zničí zemědělský sektor v zemi.
„Nizozemci dali jasně najevo, že už mají této politiky plné zuby,“ řekla ve středu pozdě večer listu De Telegraaf předsedkyně BBB Caroline van der Plas. „Jdu oslavovat.“
„Obrat začal. Voliči promluvili a vypověděli podporu této vládě,“ dodala na Twitteru.
„Vedla si velmi dobře,“ připustil nizozemský premiér Mark Rutte, jehož Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) zaznamenala pokles předpokládaných mandátů ze současných 12 na 10.
Strany vládní koalice na tom nebyly o moc lépe. Očekává se, že liberální strana Demokraté 66 D66 klesne o křeslo, stejně jako Křesťanská unie (CU), zatímco Křesťanskodemokratická výzva (CDA) by měla klesnout o čtyři křesla ze současných devíti.
S kolektivním podílem pouhých 24 mandátů vládní koalice výrazně zaostává za většinou. Nyní se bude muset spoléhat na spolupráci s opozičními stranami na konkrétních legislativních návrzích, aby prosadila vládní politiku.
To, co začalo jako protest místních farmářů proti poškozování ekologických pravidel, by mohlo srazit nizozemskou vládu na kolena
Na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí má Senát v Nizozemsku značný vliv. Nemůže sice iniciovat legislativu, ale má pravomoc blokovat vládní politiku a čtvrteční volby naznačují, že zemi čeká období trvalého politického patu.
Jednou z obětí volební noci se stala strana Svoboda pro demokracii (FvD) Thierryho Baudeta. Jeho voličská základna kapitulovala a očekává se, že ztratí 10 ze svých 12 křesel. Tento propad naznačuje, že prudký nárůst podpory BBB je do značné míry důsledkem hlubokých protivládních a pravicových nálad.
Volební účast byla 61 %, což je výrazně o 5 procentních bodů více než v roce 2019, což naznačuje, že se BBB podařilo aktivizovat voliče kteří nechodili volit, když hnutí vtrhlo k vítězství téměř ve všech provinciích, které již vyhlásily výsledek, včetně Drenthe, Overijsselu, Fríska, Flevolandu a Zeelandu. Strana by měla podle odhadů zvítězit také v Gelderlandu, Severním Brabantsku, Limbursku a Groningenu a v Severním i Jižním Holandsku je na dostřel vládní VVD.
Vzestup BBB v posledních dvou letech byl reakcí na plány vlády uklidnit cíle EU v oblasti emisí dusíku zavedením radikálních zemědělských reforem. V loňském roce představila plány na snížení stavů hospodářských zvířat o třetinu a zemědělci se také dozvěděli, že jejich půda by mohla být předmětem povinných výkupů.
Demonstranti tvrdí, že nizozemská vláda lže o rozsahu problému s emisemi, aby zabrala soukromě vlastněnou půdu
Tato politika vedla k tomu, že zemědělští pracovníci v loňském roce uspořádali několik demonstrací proti vládě a při masových protestech zablokovali dálnice a distribuční centra supermarketů.
Na nedávné demonstraci v Haagu před volbami si přišlo více než 10 000 nizozemských zemědělců poslechnout projevy účastníků kampaně proti vládním plánům.
„Bojujeme proti zkorumpované a nespravedlivé vládě,“ řekla účastníkům Eva Vlaardingerbroeková, významná účastnice kampaně na obranu zemědělců. Hovořila o vládě, která „vyhání naše zemědělce z jejich půdy“ a která se „obrátila proti vlastnímu obyvatelstvu“.
Plánované redukce, které postihnou nizozemské zemědělství, označili vedoucí představitelé odvětví za „tak závažné, že venkovské komunity budou ekonomicky zcela zdevastovány“. Těmito slovy se v červnu loňského roku vyjádřil Sander van Diepen, mluvčí nizozemského zemědělského a zahradnického svazu LTO Nederland.
Středeční volební vítězství nezaručuje úspěch proti vládním plánům, ale s podporou JA21 a strany PVV Geerta Wilderse bude hnutí zemědělců schopno vytvořit pevný blok opozice proti vládní politice a snažit se tento proces zmařit.
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/03/caroline-van-der-plas.webp281500Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-03-17 12:23:132023-03-17 12:23:13Nizozemští zemědělci zvítězili v regionálních volbách a stanou se největší stranou v Senátu
EU decimuje Evropu, přesto ji i s její ničivou politikou většina Evropanů bezvýhradně podporuje
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
25.2.2023
Je to neuvěřitelné, ale projekt, který má za cíl zlikvidovat evropské národní státy i národy, vyměnit evropské obyvatelstvo a plně se podřídit zájmům cizích mocností, podporuje většina těch, kdo mají být vyvlastněni, zotročeni a vyměněni.
V současné době je v popření politika ničivého zeleného údělu, který mimochodem podpořila i většina našich europoslanců. Pokud se však podíváte na názory občanů, tak ty již nejsou v takovém souladu s touto politikou. Pak by bylo na místě se ptát, proč tedy většina volí tak jak volí.
Ono to totiž není jen u nás, nyní se dokonce zjistilo, že i v Německu většina lidí s tzv. green dealem nesouhlasí – a to včetně naprosté většiny voličů Zelených (!!), přesto jen málokdo své volební návyky změní.
Dnes jsem narazila na Seznamu na článek, který upozorňuje na bruselskou normu Euro 7, která má ovšem základ právě v zeleném údělu. Od samého začátku bylo jasné, že green deal zlikviduje evropský automobilový průmysl. Přesto pro něj hlasovala i většina europoslanců těch zemí, které jsou na něm silně závislé, což je zejména ČR a Německo.
Hlavními cíli Zeleného údělu je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Balíček Fit for 55 je plánem Evropské unie na ekologickou transformaci. Jeho název vyplývá z cíle snížení emisí alespoň o 55 procent do roku 2030.
Podle Evropské rady je smyslem balíčku „poskytnout ucelený rámec pro dosažení klimatických cílů EU, který bude přiměřený a sociálně spravedlivý, zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a zároveň zajistí rovné podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí a podpoří vedoucí postavení EU v celosvětovém boji proti změně klimatu.“
Tolik ve zkratce definice ze strany EU.
Přeloženo to znamená, že se budou do puntíku naplňovat cíle Agendy 2030, která byla ostatně implementována i do našich zákonů.
Svého času prošel green deal i díky českým europoslancům. Za ČR pro něj hlasovali všichni europoslanci z ANO, Pirátů, TOP09/STAN, zdrželi se europoslanci z KDU a proti hlasovali jen europoslanci z SPD, KSČM a ODS, což je ovšem v součtu menšina.
Zajímalo by mne, jak volili ti, kdo v diskuzi k výše uvedenému článku láteřili nad tím, co hrozného pro nás EU chystá. Zda tedy dotyční vůbec byli u voleb.
A pokud snad ano, tak to zřejmě mnozí hodili někomu z těch, kdo hlasovali pro zelený úděl (nejvíce europoslanců má ANO, které má jen o jednoho europoslance méně, než kolik je v součtu europoslanců všech 3 stran, které hlasovaly proti).
Právě zelený úděl, který má ničit nejen nás, ale i další generace a má dostat Evropu někam zpět do středověku, je zářnou ukázkou nejen našeho, ale i evropského, politicky zcela negramotného obyvatelstva.
Na tyto „negramoty“ totiž v důsledku doplácíme všichni. Je to právě Evropský parlament, odkud přichází 70% všech nesmyslů, které dlouhodobě EU poplatný český parlament již jen oddaně schválí.
Z výše uvedeného je tedy patrné, že green deal si většina našich občanů přála. Přinejmenším všichni, kdo volili ANO, TOP09/STAN a Piráty, případně KDU. O těchto stranách je dlouhé roky velmi dobře známo jak v EU hlasují. Kdo je volil, jistě věděl, koho volí. A pokud ne, pak to jen ukazuje na politickou negramotnost takových voličů.
Tímto článkem chci především upozornit na to, že již za rok nás čekají úplně poslední eurovolby, ve kterých ještě budeme vybírat z našich europoslanců a ne z cizinců, jak plánuje EU. A celoevropsky je to také poslední šance jak zabránit nejen zelenému šílenství, ale i jiným hrůzám, které z europarlamentu přicházejí.
Na mnohé tyto šílenosti vás zde upozorňuji, přičemž během tohoto roku se chci mizerné práci europarlamentu věnovat podrobněji. Během několika měsíců pro vás připravím podrobný přehled hlasování – poměr jak kdo hlasuje a s kým se nejvíc v hlasování shoduje.
Víte například o tom, že ANO má velkou hlasovací shodu s TOP09? Právě Brusel nám lépe než cokoli jiného odkrývá pravou tvář politických stran. A jisté je, že nejen u nás, ale ani v dalších zemích, často voliči vůbec netuší pro koho hlasují.
Někdy koncem jara nebo v létě zde zveřejním první statistiky, další pak před eurovolbami, které budou velmi důležité.
Pokud voliči z celé EU navolí odpůrce této ničivé instituce – k čemuž by mohl přispět i korupční skandál v řadách probruselských politiků – pak by se mohl celý moloch zhroutit.
Patřím k těm, kdo nehlasovali pro vstup do EU a jako odpůrce této instituce jsem dlouhé roky odmítala chodit k eurovolbám. Ovšem před těmi minulými jsem si uvědomila, že právě fakt, že odpůrci EU tyto volby bojkotují, bruselským diktátorům velmi vyhovuje.
Za rok by se tak měli eurovoleb zúčastnit všichni zastánci rozpadu tohoto pro Evropany zcela likvidačního molocha. Je důležité, abyste informovali i lidi kolem sebe.
A jde samozřejmě o všechny země, přičemž nejvíc se musíme spoléhat na ty větší, které mají víc europoslanců. Budou-li navíc i zde probíhat manipulace, je nutná co největší účast odpůrců již jen proto, že falšovat lze jen do jisté míry.
Velmi kontraproduktivní je i účast spousty pidistran, které se před každými takovými volbami vyrojí a nasbírají protestní hlasy, které nakonec propadnou. K tomu došlo i v roce 2019.
Volby do EU tedy považuji v tomto kontextu za velmi důležité. Pokud by lidé napříč Evropou volili masově strany, které mají v programu odchod z EU, pak by byla šance toho molocha zničit či alespoň „nahlodat“ zevnitř….
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/eu-kaput.jpeg500750Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-25 21:45:512023-02-25 21:45:51EU decimuje Evropu, přesto ji i s její ničivou politikou většina Evropanů bezvýhradně podporuje
Aleš Přichystal: O tom, proč náš občan stále hlasuje proti svým zájmům
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Také se stále nepřestáváte divit, jak voliči pravidelně volby od voleb hlasující proti svým skutečným zájmům, aby se následně další čtyři roky divili, co vše na ně díky jejich hlasům zvolená vláda připravila a jaké nové opatření omezující jejich spokojený a svobodný život zrealizuje? Je to pozoruhodné, jak velké množství našich milých spoluobčanů úspěšně pracuje na vlastní likvidaci.
Možná je to způsobeno tím, že průměrný občan nejen v naší zemi, ale obecně na celém na Západě, hlasuje zpravidla pro ty, pro které „by měl hlasovat“. Neschopnost pochopit a porozumět příčinným vztahům vede k tomu, že lidé často nejsou schopni porozumět důsledkům svého jednání. Z voliče disponujícího zdravým selským rozumem se stalo individum, co již překonalo jakoukoliv rozumnou potřebu používat vlastní rozum a dokonale se usadilo v pohodlné nevědomosti, které zcela klidně vnímá ničení, spokojeně žije v džungli vytvořené státní aparátem a technologiemi, a spokojeně tančí na svém vlastním hrobě. Přičemž vynakládá nemalou energii na to, aby našlo rozumné a pragmatické výmluvy, proč nemůže udělat něco pro svoji záchranu.
Potom zde máme početnou skupinu občanů, kteří k volbám z pohodlnosti nechodí a zařazují se tak do řad “mlčící většiny”, která de facto umožnila tento nebývalý úpadek naší země. Každý rok, každé volby, každý den jsme měli možnost volit a “něco” dělat, rozlišovat, co je pro nás lepší a co horší. “Mlčící většina” zvolila neodpovědnost, zvolila vlastní pohodlnost. Každý si musí vybrat, kam chce patřit. Zda do skupiny moudře rozhodujících a volících občanů, nebo do skupiny ignorantských konzumentů pohodlí a dosud trvajícího relativního blahobytu. Je to otázka moudrosti, je to otázka svědomí.
Na straně druhé musím uznat, že existuje – byť malá, ale moudrostí a rozhledem disponující – část občanů, kteří správně chápou, že volby v rámci současného režimu již žádné potřebné změny nemohou přinést. Tito vědoucí lidé pochopili zásadní skutečnosti, že do řídících struktur jsou zákulisními elitami dosazovány vydíratelné loutky, že tzv. „politická soutěž ve svobodných volbách“ je ve skutečnosti připravené divadlo, jehož výsledek je zfalšovaný na základě politické objednávky, přičemž požadované přijetí výsledků takto předem nastavených voleb ze strany veřejnosti je zajištěno použitím nástrojů k ovlivnění veřejného mínění, jako jsou podprahové informace v médiích, umělá tvorba hrdinů z bezcharakterních jedinců a podvodníků na straně jedné a diskreditace nebo dokonce kriminalizace nepohodlných kandidátů na straně druhé, falšování volebních průzkumů, atd. Teprve až si toto vše většina občanů-voličů uvědomí, potom se můžeme jako národ osvobodit z falešného bludu, že žijeme ve svobodě a demokracii.
Ještě jedna malá, ale důležitá poznámka na závěr. Byl jsem několika svými přáteli upozorněn, že stále je mezi námi početná skupina, která je stále přesvědčena, že prostřednictvím voleb a demonstrací lze dosáhnout změny. Rád tuto informaci šířím dál…
„Nemorálnímu systému nejúčinněji pomáháte, když posloucháte jeho nařízení a příkazy“ Mahátma Gándhí
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/loutka.jpeg435665Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-02 17:11:242023-02-02 17:11:24Aleš Přichystal: O tom, proč náš občan stále hlasuje proti svým zájmům
Co čeká Čechy. Chudoba, placené zdravotnictví, cenzura, represe, totalita a nejspíš válka…
28.1.2023
ČESKO: Až se dneska tady v Americe vyspíme, tak Češi už budou znát nového prezidenta. Není úplně důležité zda se jím stane agent Pávek, či Bureš. Já osobně jsme si skoro jist Pávkem, protože síly, které ho prosazují, ovlivňují volby tady v Americe již několik let. Ale to není důležité.
Důležité je, co nyní nastane u nás ve staré vlasti. Co čeká Čechy, tisíciletý historický národ v srdci Evropy?
Zcela jistě řízená chudoba, ta je už realitou a bude jen akcelerovat prostřednictvím nových daní (nemovitosti atd.) a uměle zvyšované inflace, dojde k odstranění bezplatné zdravotní péče (pro imigranty bude ale dál zdarma), k dalšímu zredukovaní kvality školství (ukrajinizace). Opět se rozjede masová imigrace z Afriky a Asie a to již zcela otevřeně. Na poli svobody slova dojde k prudkému omezení občanských svobod a nastolení otevřených represí – zkrátka liberálně demokratická totalita ve vší parádě. Část společnosti u toho bude hýkat nadšením, Obzvlášť mládí lidé na universitách humanitního směru, sice jim prudce poklese životní úroveň a kvalita života, ale oni budou jásat, jak se uskromňují pro klima, Ukrajinu, LGBT, uprchlíky atd. Že se to týká i jejich rodičů a prarodičů, jim bude jedno.
Bohužel Čechy navíc čeká velmi pravděpodobně přímé zapojení do konfliktu USA proti Rusku. Už nepůjde pouze o dodávky zbraní zdarma, půjde o vyslání vojáků odvedenců na Ukrajinu. Mnoho z nich se už nikdy nevrátí, nebo se vrátí jako mrzáci.
Z medií se jim budou posmívat lidé jako Fiala, Rakušan, Němcová, Pojar, či Klíma, těch se chudoba a špatné zdravotnictví a školství týkat nebude, Jejich synové nepůjdou do války ale schovají se někde v cizině, cizí pasy už dávno mají. Nebo jim otcové zajistí výjimku.
Není ale potřeba propadat zoufalství. Pokud se Češi dokáží masově zmobilizovat a tohle vše odmítnout, tak se ještě mohou zachránit. Bohužel už to nebude možné bez velkého sociálního konfliktu. Volby nic změnit nemohou, ty má cizina pod plnou kontrolou. Začněte se na ten konflikt připravovat, jinak vás fyzicky zlikviduje druhá strana.
Jak pravil jeden z otců zakladatelů, „pokud má přijít válka, ať přijde co nejdříve….“ (shall it mean war, than it comes)
KOMENTÁŘ: Největším poraženým voleb jsou fandící (fanatičtí) novináři
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
31.1.2023
Fotka jednoho kolegy-novináře vyšla v pondělí (asi) náhodou v Lidových novinách. Slaví na ní s pivem a širokým úsměvem, euforicky připíjí. U ní všeříkající popisek: „Radost ve štábu generála Pavla“. Mají novináři právo fandit? Nemají. Fandí? Fandí. Jako zběsilí. Respektive část z nich. Víc a víc. A letos během prezidentských voleb také, jako nikdy jindy. Velká ostuda našeho povolání, kterou si často vůbec neuvědomujeme.
Křepčení, radost, emoce. To k vítězství „vašeho” kandidáta patří. Není ale úplně šťastné tohle všechno dělat veřejně, když jste novinář. Politický novinář. Jen na sociálních sítích jsem zaznamenal tolik žurnalistického fandění Petru Pavlovi, že by se z toho dala udělat sama o sobě kampaň.
Už po prvním kole ve štábu SPD spontánně a nadšeně zatleskala část novinářů poté, kdy Petr Pavel přeskočil Andreje Babiše a skončil první. „Strašná ostuda,“ psal mi odtud zkušený kolega, který sice rozhodně nemá probabišovské nebo okamurovské názory, ale nikdy nikomu nefandil.
Druhé kolo pak už naprosto odšpuntovalo emoce. A nejen u aktivistických kolegů, kterých je víc a víc. Bohužel křepčili i zástupci médií, která dřív měla nadhled a na papíře či webu se snaží být politicky fér. Mladí, staří… Prostě rok od roku je to s naší objektivitou horší.
Trička s Havlem u volebních uren, s dovětkem „dobře to dopadne“, oslavy, připíjení, mnoho náznaků i přímých podpor z mediálního světa. I zkušení chlapi, kteří dělají ve vedení redakcí, se neudrželi, jeden z nich mi po kritice napsal, že prý mám rozlišovat „osobní“ a „novinářský“ názor, ale to prostě nejde, v době sociálních sítích jsou to spojené nádoby.
Myslím, že svůj názor a pohled na svět má každý z nás novinářů. A je dobře, že jsou pestré. Nestrannost neexistuje. Každé médium je názorově zabarvené. Ano. Ale konkrétní personální podpora? To je prostě špatně.
Můžeme si samozřejmě zároveň položit otázku, kdo ještě spadá pod označení „novinář”. Protože někteří už jsou spíše opravdu hybridní internetoví aktivisté, co umějí psát nebo mluvit (a často ani to ne) na všechny strany, AntiBabiš i ProBabiš atd., samozřejmě. Spousta divných lidí se považuje za novináře. Ale jsou jen divní.
Důvěra v média je nižší a nižší
No, a o trapné vítězné tiskové konferenci, kde už se neudržel vlastně vůbec nikdo a byla to taková hezká česká hromadná veselka, vrcholící novinářským připíjením Pavlovi, radši ani nemluvím.
Jenže tu tiskovku viděly miliony lidí. A ne všichni volili Pavla. A – mimo jiné – viděli také kritické rozdíly mezi milými dotazy na Pavla a v podstatě neustálým grilováním Babiše (i po prohře). Zvláště od novinářů, se kterými má expremiér většinou dlouhodobý osobní problém. Sám šéf ANO je ale samozřejmě rád na tiskovce vyvolal, aby následně vypadal jako chudáček. Udělali mu tím jen další službu.
Jasně, mediální prostředí ohnul hlavně Andrej Babiš sám, ať už tím, jak na novináře útočí, nebo tím, že má na média (ne)přímý vliv. Ale ohnul ho nejen on, sekundují mu všichni čeští miliardáři, kteří v poslední dekádě skoupili nevydělávající česká média a začali je využívat v mocenském boji s různorodými výstupy. Jen Babiš je jako aktivní politik nejvíc vidět. A je nejméně názorově stravitelný.
V mixu s covidem, který nechal na reputaci novinářů – chtě nechtě – šílené šrámy, je hromadné mediální politické aktivizování před prezidentskými volbami další mizernou zprávou.
Samozřejmě je důležité NAHLAS říct, že tu zůstává i nemalá část racionálních novinářů, kteří nad tím vším kroutí hlavou. Vědí, že musejí pískat absolutní rovinu. Nedat příležitost. Zvláště v této hysterické době.
Médiím ale zkrátka víc a víc chybí ten vzývaný řád a klid…
Důvěra lidí v média neustále klesá. Dříve ctnostné povolání je dnes plné opovržení. Protože část Čechů jednoduše vidí, komu novináři fandí a komu ne.
A co dělají tihle Češi? Uchylují se třeba do oněch temných koutů internetu, kde hledají svoji pravdu. Proto jsou tolik trendy alternativní média, proto lidé poslouchají na YouTube více či méně retardované samozvané vůdce, kteří jsou ve skutečnosti podivíni v exekucích. Proto lidé víc a víc dají na fake news – častokrát jim i chtějí věřit.
Novináři tleskají vítěznému Babišovi
A nakonec… Dokážete si v nadsázce představit, že by to celé bylo, nedej bože, naopak? Což se samozřejmě nikdy nestane. Ale hypoteticky. Pojďme na to:
V Lidových novinách (spadajících pod Agrofert) vychází po triumfu Andreje Babiše velká fotka kolegy-novináře, jak slaví s pivem, širokým úsměvem a euforicky připíjí na triumf šéfa ANO.
Ve štábu SPD někteří novináři tleskají Babišovi po prvním kole, že udržel vedení nad Pavlem a vyhrál.
Jiní novináři si před druhým kolem namísto Havla berou tričko s Macronem a na sociálních sítích ve stories v jasných náznacích říkají: „Bude líp a nebude válka!” A na vítězné tiskové konferenci Andreje Babiše pak křepčí mluvčí Vladimír Vořechovský infantilně s většinou novinářů a všechno je nádherně pozitivní. Bublina praská, že je to slyšet až v Maďarsku.
Co by se pak strhlo třeba na mém oblíbeném farizejském Twitteru? Naprostá lavina znechucení. Ten kolega, co připíjel „Babišovi“, by skončil jako novinář, navždy ve škatulce, zatímco teď ho nikdo neřeší. Babišova mediální děvka na velkoformátové fotce „jeho” novin! Všichni radující se novináři by byli důkladně propráni správnými lidmi.
Ale naštěstí se tak dělo u „dobrého” Pavla, nikoliv „zlého” Babiše. Jasně, Pavel za sebou nemá kauzy, politickou kariéru plnou větší či menší špíny, nemá za sebou obvinění, soudy, je vnímán pozitivně, jako ten lepší z dvou kandidujících hrdinů socialistické práce, méně polarizující. Ok, vše chápu, ale vše má mít prostě jasnou míru.
Žurnalistika zažívá obrovskou krizi. Zkušení novináři často ztrácí soudnost pod tíhou svých nabývajících sledujících na Twitteru. A mladá generace už často vůbec neuvažuje nad nějakou objektivitou a nadhledem, na sociálních sítích vyrostla. A ty nikdy nebudou objektivní, vždy budou uzavřeny do virtuálních bublin.
Zároveň přece nikdo nechce být na sociálních sítích hejtovaný, takže náleží do správného koridoru moderního myšlení černobílých názorových zkratek. Je prostě jeden správný názor. Nazdar. Což média drtí. Strašně moc.
Dřív se všichni novináři s nadhledem sešli nad pivem a vysmívali se politikům. Nyní se spíš scházejí nad pivem se spřízněnými politiky a smějí se novinářům, kteří nemají stejný názor jako oni. Snad se to změní. Ale spíš to bude ještě horší.
Diamantový řez: Neuvěřitelná shoda poměrů volebních výsledků prezidentských voleb ve Francii, na Slovensku a teď i v Česku naznačuje děsivé spiknutí, anebo důsledek genetiky? Proč prezidentské volby, ve kterých vítězí kandidáti neoliberálních globalistů, končí výsledkem poměru, který vychází z obchodů s diamanty pro definici oválnosti diamantů? Západní společnost se transformuje u voleb podle diamantového řezu a poměr mezi neoliberály a konzervativci se prodlužuje stejně jako řezy diamantů! Co s tím má společného Lazare Kaplan jako obchodník s brilianty?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Přestože prezidentské volby v ČR skončily a jejich výsledek potvrdil proces neoliberalizace a s ní spojené fašizace české společnosti, rozbouřená diskuse o volbách neutichá, a to především proto, že se začínají množit spekulace o podivnostech během voleb, kdy mnoho čtenářů nám do redakce shodně hlásí, že v jejich volebních okrscích, kde zasedali ve volebních místnostech během 2. kola prezidentské volby, byla atmosféra extrémně vypjatá a doslova nepřátelská vůči komukoliv, kdo by jenom náznakem vyjádřil podporu Babišovi. U voleb se prokázalo, nakolik je česká společnost rozštěpená, přičemž fašizace neoliberálních voličů překračuje už míru únosnosti.
Zuzana Čaputová přivezla do Prahy do volebního štábu Petra Pavla neoliberální zdravici
Voliči Andreje Babiše nás informovali o zážitcích z volebních místností, kde se vyhrožovalo voličům Babiše, v místnostech se vykřikovala protibabišovská hesla a lidé měli doslova až strach. Pravdou ale je, že český elektorát se za 5 let neoliberalizoval, přesně podle očekávání a zatímco v roce 2018 ještě těsně zvítězil Miloš Zeman jako kandidát konzervativního elektorátu, v roce 2023 již ale zvítězili neoliberálové, protože za 5 let od posledních voleb a hlavně po 2 letech covidového “začišťování” starší populace došlo k vymření podstatné části voličů Miloše Zemana. Naopak k volbám přišla brigáda liberálních prvovoličů a výsledkem je překlopení volebního elektorátu v ČR z konzervativní polohy do neoliberalismu. Jenže, jak se ukazuje, tento proces transformace probíhá stejně i v dalších zemích, a to podle neuvěřitelného matematického vztahu.
Volby prezidentů ve 3 zemích EU skončily diamantovými řezy
Jak si totiž záhy po volbách všimlo mnoho lidí, výsledný poměr mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem skončil poměrem 58% pro vítěze a 42% pro poraženého, drobné desetiny zde pro tento vztah zanedbáváme, protože nehrají roli. Jenže, úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby i ve Francii v roce 2022 mezi vítězným Emmanuelem Macronem a poraženou Marine Le Pen.
A úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby v roce 2019 i na Slovensku, kde stejným poměrem zvítězila Zuzana Čaputová nad Marošem Šefčovičem. Ve všech 3 případech získali vítězové shodně prakticky stejná procenta voličů, tedy vítěz okolo 58% a poražený okolo 42% hlasů voličů. Kdyby taková shoda proběhla ve dvou zemích, mohli bychom mluvit o náhodě, ale takováto shoda ve 3 zemích ukazuje na vzorec a nikoliv náhodu.
Diamantový řez v prezidentských volbách ve 3 zemích EU
Když nám lidé poslali do redakce tuto informaci, všiml jsem si jedné podivné souvislosti. Poměr mezi čísly 58 a 42 tvoří totiž tzv. Diamantový řez [1]. Přesněji řečeno, jedná se o jednu z tzv. Kaplanových konstant ve světě globalistů, kteří obchodují na burze v Antverpách s diamanty. Vztah mezi čísly 58 a 42 tvoří poměr 1,38 a toto je jedna z Kaplanových konstant oválnosti diamantů. Každý diamant oválného tvaru se řídi jednou z konstant tzv. oválnosti, což je desetinné číslo určující poměr delšího a kratšího průměru oválného diamantu.
Diamanty mohou mít poměry oválnosti od 1,3 až do 1,7 a mohou mít odchylky podle volby zákazníka. Lazare Kaplan stanovil, že oválný diamant má estetiku pouze v limitě od 1,3 do 1,7 a o estetice oválu existují nepřeberné počty diskusí klenotníků. Toto pravidlo se vztahuje pouze na oválné tvary diamantů. Pro kulaté diamanty, hranaté, trojúhelníkové a další platí jiní pravidla. A právě ve 3 zemích v poslední době proběhnou prezidentské volby s výsledky přesně podle Diamantového řezu.
Fenomén poprvé popsal německý filosof Hegel a Diamantový řez je jeho matematickým zpodobněním
Z hlediska matematiky jde o děsivý fenomén, protože populace západní civilizace se u voleb prezidentů štěpí na dvé skupiny antagonistů, mezi kterými osciluje poměr Diamantového řezu stanoveného židovským obchodníkem s diamanty z New Yorku Lazarem Kaplanem. Lazare Kaplan International je tradiční židovská firma z USA, jedna z vůbec nejstarších, která se zabývá výrobou, zpracováním a obchodem s diamanty.
Právě ona stanovila na trhu standard oválnosti, a proto poměry délka a šířky o poměru 1,3 až 1,7 se nazývají jako Diamantový řez, někdy rovněž jako Kaplanův řez nebo Kaplanův poměr. Nejoblíbenějším tvarem oválu jsou právě tvary okolo 1,38 až 1,50 označované jako přirozené ovály [2][3]. Proč se společnosti na Západě štěpí podle Diamantového řezu? Protože je to zakódováno v genomu populace! Je to přirozený, i když stále pro pochopení člověka děsivý fenomén, který je potřeba si vysvětlit.
Kaplanovy referenční poměry Diamantových řezů
Společnost podle německého filosofa Georga Hegela má dualistický charakter a je založena na antagonismu vlády a odporu, resp. hlavního proudu a protiproudu. Vztah mezi oběma silami je obvykle nevyrovnaný, jedna ze stran vždy převažuje, ale ne natolik, aby síly se vychýlily z určitého poměru. Proti větší síle působí síla menšiny, která větší síle brání získat větší sílu. Vývoj společnosti tak kopíruje geometricky ve 2D zobrazení model oválu. Šířka na ose X představuje silnější většinu, výška na ose Y zastupuje menšinu. Osa X definuje liberály, osa Y konzervativce. Pokud jsou obě síly stejně silné, tvoří na grafu kruh. Pokud nejsou stejně silné, tvoří ovál. A tento ovál zachovává určitý poměr.
Zfalšování voleb v USA nemá s neoliberalizací přirozených výsledků voleb v Evropě nic společného
Naprosto totožné výsledky poměrů prezidentských voleb z Francie, Slovenska a České republiky ukazují na Diamantový řez poměru 1,38 v současné chvíli v Západní populaci. Antagonistický vztah mezi dvěma duálními principy v rozštěpené společnosti se tak řídí Kaplanovým poměrem z hlediska indukovaného procesu transformace západní společnosti. Hodně lidí si myslí, že jde o spiknutí a domluvené falšování voleb podle stejného děsivého poměru, ale to tak bohužel není.
Říkám “bohužel” proto, že kdyby se ty volby falšovaly, byla by to ještě dobrá zpráva, protože by to znamenalo, že společnost je ještě zdravá a elity musí výsledky falšovat, aby dosáhly svého. Jenže společnost už dávno zdravá není. Minimálně ne ta, která chodí k volbám. Falšování voleb probíhalo pouze u voleb prezidenta USA v listopadu 2020. Tam totiž prokazatelně vyhrál volby Donald Trump, ale vítězství mu bylo ukradeno, a to tak, aby těsně vyhrál Joe Biden v klíčových státech. Podle hlasů voličů v USA (popular votes) vyhrál Biden nad Trumpem poměrem 1,09 [4], ale na hlasy volitelů zvítězil Biden už Diamantovým řezem v poměru 1,32 zaokrouhleně. Vidíte? Globalisté i v případě zfalšování voleb důsledně dbají na to, aby byl zachován Kaplanův poměr.
Takto se falšovalo pomocí poštovních hlasů v klíčových státech v USA, aby nevyhrál Donald Trump
V Americe jsme neviděli přirozený Diamantový řez popular votes napříč společností, a to hlavně díky tomu, že v USA procesu neoliberalizace brání 1. a 2. dodatek americké Ústavy. Ten první dává Američanům na svoji obranu do ruky svobodné slova, a ten druhý jim dává do ruky zbraň, kdyby to slovo nemělo účinek. Právě proto museli globalisté volby prezidenta v roce 2020 v USA cinknout všemi možnými technickými i netechnickými způsoby. Jenže tohle neplatí o Evropě, dámy a pánové. V Evropě neexistuje už dávno ani svoboda slova, a o tom právu na svobodné nošení zbraní není potřeba diskutovat. Neoliberální transformaci Evropy a přeprogramování a převýchově populace tak nic nebrání.
Kdo byl u voleb, tak viděl a slyšel tu fašizaci mezi lidmi na vlastní oči a uši. Po 34 letech je společnosti neoliberalizována, tedy minimálně ta, která rozhoduje volby
Na malých obcích jsou lidé ještě relativně normální, i když liberalizace doléhá i tam, ovšem města jsou tvrdě liberalizována a ukazuje se, že poměr mezi konzervativci a neoliberály se zvětšuje na bázi poměru Diamantového řezu. Je to přirozený vývoj v populaci vycházející z genetiky a z procesů konceptuálního řízení na 1. prioritě.
Jestliže globalisté působí na školství indoktrinací po dobu více jak 30 let v celé Evropě s cílem neoliberalizace, potom v jednotlivých zemích budou po čase podobné výsledky neoliberální transformace, které se budou podobat. A to velice přesně. A protože v evropských zemích je podobná porodnost, po uplynutí 30 let dojde k děsivému fenoménu podobných výsledků voleb, protože populace v zemích EU, která prošla za 30 let školstvím, byla indoktrinována stejně, což vede k podobnému přepisu do výsledků voleb. A tato populace si zvolila tohle.
A protože proces probíhá na 1. prioritě růstu nové generace a na bázi vymírání populace, začne v celé Evropě postupně docházet k transformacím podle Diamantového řezu, protože je to fenomén hegelovského dualismu založeného na principech proudu a protiproudu. Tyto dva principy vznikají působením eugenického záření na genom člověka ve společnosti v důsledku dlouhodobého vystavení populace tomuto záření.
Bylo by skvělé spoléhat se na to, že ty výsledky voleb byly zfalšovány, ale obávám se, že každý, kdo byl u voleb a viděl tu fašizaci voličů ve volebních místnostech na vlastní oči, muselo mu to ty oči otevřít. Lidská populace se řídí podobnými principy jako přírodní zákony, vyvíjí se podle určitého vzorce a neoliberalizace roste v populaci na základě Kaplanova poměru diamantového řezu a působení globalčiků na 1. prioritě na školství v celé EU. A ten poměr se bude postupně a lehce zvyšovat v následujících letech. Taková je realita.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/PetrFialaPetrPavel-700x394-1.jpeg394700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-31 08:16:272023-01-31 08:16:27Diamantový řez: Neuvěřitelná shoda poměrů volebních výsledků prezidentských voleb ve Francii, na Slovensku a teď i v Česku naznačuje děsivé spiknutí, anebo důsledek genetiky?
Týden před svým zvolením prezidentem řekl Petr Pavel Deníku, že jmenování Borise Pistoriuse německým ministrem obrany je pro Ukrajinu špatnou zprávou, protože Pistorius kdysi vyzýval proti ruským sankcím.
Klíčové nakonec podle Pavla bude, jak se Německo jako celek postaví k summitu NATO v červnu tohoto roku. Den po svém zvolení Pavel naznačil, že je pro vyslání nadzvukových letounů na Ukrajinu.
Nechceme-li dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, řekl (v čase 43:50), musíme tu situaci dovést do stavu, kdy Rusko pochopí, že v této válce vyhrát nemůže.
Stalo se tak jen pár hodin poté, co německý kancléř Olaf Scholz listu Tagesspiegel řekl, že vyslání stíhaček se vůbec neřeší a že je proti tomu, aby se neustále licitovalo o zbraňových systémech.
Zda Pavel koordinoval své snahy o nátlak na Německo s ministrem zahraničí Janem Lipavským, není zřejmé, ale Pavel neztrácel čas, aby ukázal, že s ukončenými prezidentskými volbami se česká exekutiva pustí do eskalace konfliktu na Ukrajině.
Věc je celkem prostá. Prezident Pavel bude eskalovat jen do limitů kontraktů firmy Squire Patton Boggs. Dnes jsou to letadla, které je třeba udat, ale již zítra může Squire (Petr Kolář) mít kontrakt s producentem bicyklů nebo pytlů na mrtvoly… Ne, Pavel nepůjde Fialovi na ruku – to jsou jiné světy. Pavel (Kolář), to je americký byznys, kdežto Fiala je bruselský ideolog. Od okamžiku zvolení Pavel v každém rozhovoru zdůrazňuje, že než něco rozhodne, poradí se s opozicí (s celou, i s Okamuru). To není náhoda. Kolář od prvních minut začal budovat Mocenské centrum Hrad. Včera to bylo krásně vidět u Moravce, jenž si pozval tři pány – Rupnika, Přibáně a Kyselu – přičemž Přibáň a Kysela jsou už de facto součástí poradního sboru Pavla, tedy nová Hradní klika. Za celou hodinu nezazněla kritika Babiše, oni ho spíš litovali. Nejlépe to vystihl Rupnik – s tématem mír proti válce ty volby nešlo prohrát, ale Babišovi se to povedlo, on to úplně zmastil, hlásá mír a pak popře článek 5, takovou blbost by Orbán nebo Fico neudělali… Právě zjištění, že Babiš je ještě větší matla než si všichni mysleli, možná už přivedlo Koláře na myšlenku, že Andrej by byl skvělý premiér pod Pavlem. Když se na to podíváte obchodně – Kolář je proamerický, Přibáň a Kysela se označují za liberální demokraty, ale s řadou rozhodnutí Bruselu nesouzní, kdežto Fiala je 100% bruselský plnič příkazů. Mám-li shrnout politiku nového Hradu: S Ruskem je skvělé válčit, ale proč kvůli tomu na Rusko uvalovat sankce.🙂
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
BLOG – Ilona Švihlíková píše o hlubších změnách v politice a ve společnosti, které spustila prezidentská výhra generála Pavla.
Prezidentské volby mohou předjímat změnu režimu v České republice, včetně podobného rozpolcení, které známe spíše ze Spojených států. Míra vypjatých emocí, nenávistí ve společnosti dosáhla vrcholu. Však se na ní také vydatně pracovalo, protože jen velké emoce by dokázaly na Hrad dostat bývalého komunistického rozvědčíka. Nutno dodat, že jeho kampaň byla výborně vedená, zahraniční poradci odvedli skvělou práci.
Na straně druhé platí, že Andrej Babiš nikdy nebyl „prezidentský materiál“ nehodí se na tuto funkci ani psychologicky svou podstatou cholerika a mikromanažera. Strana generála Pavla (či spíše strana zahraničních vojenských zájmů, která si vybrala tohoto důstojníka) měla volby vyhrané dlouho dopředu, protože se jí za vydatné pomoci většiny médií podařilo přerámovat volby do formy referenda o Babišovi, jak přesně popsal Oskar Krejčí.
Vítězství Babiše by s velkou pravděpodobností nevedlo k rapidně odlišným reálným politickým výsledkům. Andrej Babiš nebyl schopen (a možná ani ochoten, koneckonců, kdo u byznysmena očekává lovení bobříku odvahy?) učinit zásadní kroky ani u České televize, jejíž zpravodajství a informování o volební kampani se slušnými slovy nedá komentovat, ani v kauze Vrbětice, a koneckonců ani na evropské úrovni. Téma míru si Babiš uchopil pro druhé kolo, když mu jeho marketéři prozradili, že „jeho“ voliči nechtějí válku, do té doby pro něj nehnul ani prstem.
Lidový humor /užijme si ho, možná je to na dlouhou dobu naposled/ okomentoval situaci jako souboj civilní a vojenské rozvědky, samozřejmě s oceněním skvělé kádrové práce KSČ. Zatímco Babiš je podnikatel, zakotvený v ČR (má tu tedy pragmaticky své ekonomické zájmy, což nutně ale nemusí být vždy na škodu) a operuje celý svůj život v modu „co za co“, pak Petr Pavel funguje v modu „dávám rozkazy, plním rozkazy“, jen se u něj měnily ty strany, vůči kterým byl tento jeho modus operandi aplikován. Z hesla „řád a klid“ mi jde mráz po zádech, protože si vybavím buď německé „Maul halten und arbeiten“, nechvalně proslulý „klid na práci“, případně český upgrade Pinocheta. Proč tolik lidí heslo a potažmo generál oslovil?
Jednak je za tím již uvedená nenávist, pilně a dlouho živená, vůči Babišovi. Médiím se podařilo Babiše vykreslit jako nepřijatelnou postavu, jako čiré zlo (k manicheismu v české politice se ještě dostaneme). Nechci podceňovat vliv médií, ale je to jen část vysvětlení. Druhé vystihl Oskar Krejčí, když popisoval chaos v západních společnostech. Letošní Davos to jemně nazval „polykrize“, ale obsah je tentýž: Západ sám sobě způsobuje jednu krizi za druhou, nedokáže je řešit (na Davosu se dokonce hovořilo o krizi demokracie!), občané tuší, že jejich děti se budou mít hůř než oni, staré vzorce se rozpadají, jsou tu nové velmoci… Je toho zkrátka všeho moc a vůbec to nezodpovídá tomu západnímu ideálu, ke kterému se musíme halasně hlásit (trapné heslo „patříme na Západ“ je jen vyjádřením touhy po zakotvení v něčem, co přestává existovat, zoufalé volání po bezpečném bodě ve stále více chaotickém světě). Jenže většina lidí tohle nechce a neumí přijmout, je to pro ně psychicky nesnesitelné. Potřebují narýsovaný jasný svět, bez ambivalenci (které tak skvěle vystihla Veronika v článku). Kdo jiný by jim měl takovou jistotu, přehlednost dodat, když ne pan řád a klid generál? Touha zakázat, ba co víc zadupat do země protivníka, umlčet, zastřelit ho, je tak nutnou psychickou potřebou – jen pak zase dostane svět smysl, když v něm nebudou tyhle rušivé elementy, které „kazí děti a naši mládež.“ Černá a bílá, dobro a zlo, a svět je jasný a přehledný, stačí jen být na správné straně dějin a vše půjde samo…
Slova neúspěšné kandidátky, mladé a pohledné Nerudové o tom, že Babiš je zlo, tak reflektuje tuto potřebu, zařazuje ji mezi „tu správnou stranu“ a zároveň ukazuje, jak hluboko se do české politiky zadřel havloidni manicheismus. Kde jsou ty časy, kdy byla politika o zájmech jednotlivých skupin! O výši daní, poskytování veřejných služeb či trhu práce. Jakmile do politiky vstupuje „dobro a zlo“, pak přepínáme do fungování „bezvýhradná podpora x bezvýhradná nenávist“, což nyní překvapivě zjistil takový Michael Kocáb. Nejde o dohadování se, kompromisy a vyjednávání, jde o boj, zničení, drtivé vítězství. Druhá strana musí být nejen krátkodobě zničena, musí být zcela delegitimizována, ti, co ji podporují, nejsou lidé, jsou to – dezoláti, sráči, russáci, svoloč, musí být vyhubeni z povrchu zemského… jen tak může Dobro zvítězit.
S vítězstvím Pavla se tedy změní politická situace. Jeho vítězství je zároveň dokladem toho, že česká společnost se v míře hysterie, nenávist, a ochoty sáhnout k násilí rapidně přibližuje svému velkému vzoru – USA. V USA už se politické příkopy přelévají do rodinných vztahů, typu „opovaž se domů přivést republikána, nebo kamaraď se s tím demokratem a vyženu tě z domu. V ČR má konflikt silnou generační dimenzi a projevuje se ve formě „jestli bude bába volit Babiše, už nikdy neuvidí vnoučata.“ Není překvapivé, že v takové společenské atmosféře v USA roste pravděpodobnost občanské války, podpořená navíc značným rozšířením zbraní mezi obyvatelstvem.
V českých zemích mezi lidmi tolik zbraní není, ale staletími trénovaná schopnost udavačství, lynčů, ostrakizace dostává nové, široké pole působnosti. Projevy vidíme nejen v „diskusích“ např. na Novinkách (nedoporučuji, je to jako prodírat se fekáliemi), ale např. také ve školství, kde roste udavačství ze strany žáků, případně jejich rodičů. Dějiny ČR nabízejí široké pole zkušeností zbavení se protivníků, počínajíc vyhnáním ze země, popravou na Staroměstském náměstí konče řáděním Bobliga, bachovským absolutismem, či výzvou gestapa, aby Češi tolik neudávali, protože to nestíhají zpracovat. Nyní si tedy otestujeme další fázi tohoto věčného procesu, kdy, slovy politruka z dnes nadmíru aktuální knihy „Říkali mu Terazky“, naši noví uvědomělí budují „nový, spravedlivý řád a kdo to nepochopí, toho zavřou.“
V takové, prorežimními médii opečovávané atmosféře, není možné, aby se kandidát sešel se svými voliči (s těmi dezoláty), je třeba mu v tom bránit. Násilí je nejen možné, je dokonce vhodné, aby Zlo bylo zastaveno. Pokud je „zlému“ kandidátovi vyhrožováno, může si za to sám, kdyby měl názory, postoje jako my, správní, pak by se mu to nestalo! V takové atmosféře je nutné „zlé“ lidi vyhodit z práce a stejně tak je přeci nutné „korigovat“ informace a potírat ty, kteří dějinně stojí na straně kacířů a odmítají být „korigováni.“
Pětikoalice je v tuto chvíli silnější než kdy dříve, protože ovládá všechny mocenské složky (Hrad, obě komory Parlamentu, vládu), většinu médií (o zbytek se postará připravovaný zákon o cenzuře), a také Ústavní soud (do kterého budou brzy jmenováni noví soudci). Přidejme k tomu pouliční jednotky Milionů chvilek, které lze využít v potyčkách či jako „trénink“, doprovázený pobytem zahraničních vojsk v kontextu slov o „výběrové mobilizaci.“
Česká politická situace je navíc specifická tím, že se jí zcela rozpadly struktury, které by snad mohly být protiváhou pětikoalice. Psát o šmardovské sociální demokracii je dnes už trapné. Hnutí ANO s velkou pravděpodobností stojí před rozpadem, protože členové hnutí do něj nevstoupili proto, aby prohrávali volby. Nemluvě o tom, že ideové zaměření většiny viditelných členů bylo vždy a la ODS, a jakés takés sociální cítění hnutí projevovalo jen díky politickému citu svého majitele. Pusto, prázdno, kde nic tu nic, tak vypadá „opozice“ po česku. Postavit něco nového bude úkol nadmíru těžký, a ledaskoho asi napadne, že emigrace je lepší varianta. Leč, nemylme se, procesy jako v ČR /liší se míra hysterie, ochoty použít násilí atd./ probíhají ve většině tzv. západních zemí.
Jakákoliv opozice, která se bude (?) formovat, má před sebou nesmírnou těžkou práci, komplikovanou tím, kolik z jejich možných představitelů skončí v kriminále. Tahle noc nebude krátká…
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/3P1A4083-na-sirku-702x390-1.jpeg390702Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-30 09:14:452023-01-30 09:15:47Tahle noc nebude krátká. Blog – převzato od Ilona Švihlíková
Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO! Tiskovou mluvčí Hradu bude redaktorka, která pracovala pro Bakalu i Semantic Visions! Pavlovi již pogratuloval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slovy, že to považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí! Rychetský tím nepřímo zaútočil na poraženého Babiše!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
V České republice v sobotu skončily prezidentské volby, které podle očekávání vyhrál generál ve výslužbě Petr Pavel se ziskem přes 58% hlasů, Andrej Babiš získal necelých 42% hlasů a zaostal v celkových číslech za Pavlem o téměř 1 milion hlasů voličů. K volbám přišlo 70,25% voličů a Pavel získal historicky nejsilnější mandát od počátku éry přímé prezidentské volby.
Výsledek voleb není překvapivý, ale souvislosti a dopady volby jsou naprosto zásadní. Tento výsledek voleb totiž potvrzuje, že Česká republika je po 34 letech od roku 1989 definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení a původní tradiční české středoevropské řízení je definitivně odstraněno. Ve společnosti toto staré řízení tvoří již zcela zjevně menšinu voličů.
Vítězný projev Petra Pavla
Můžeme to takto prohlásit s jistotou, protože vysoká účast je dostatečně reprezentativním objemem společenského elektorátu. K volbám přišli voliči, kteří normálně k volbám nechodí, ale ti volili Petra Pavla. Protože v ČR je dlouhodobě počet voličů a nevoličů stabilní, potom výsledek prezidentských voleb, ve kterých byla účast nadstandardní, je prokazatelným důkazem, že proces neoliberalizace proběhl napříč celou českou společností.
A to nejen u voličů, kteří chodí k volbám pravidelně, ale i u nevoličů, což je mnohem větší důkaz o tomto procesu. Transformace procesů řízení u voličů může být ovlivněna vlivem stranických kampaní, ale pokud k volbám přijdou nevoliči, je to příležitost zjistit, jaký vliv mají procesy globálního řízení v ČR vliv i na tu skupinu lidí, kteří normálně k volbám nechodí. V Česku tak definitivně a s nějakým zpožděním od Slovenska proběhl proces tzv. čaputizace, který si nyní popíšeme.
Volbou Petra Pavla byla dovršena čaputizace zahraničních procesů řízení v ČR. Pavel má okolo sebe lidi od Bakaly, z neziskovek, z NGO sektoru…
Do funkce prezidentů na Slovensku a nyní v Česku se totiž dostávají prezidenti a prezidentky, kteří jsou úzce napojení na neziskový sektor a NGO organizace úzce napojené na americkou státní moc, americké filantropy a americké procesy řízení v Evropě. Zuzana Čaputová, když byla zvolena na Slovensku za prezidentku, byla úzce napojena na neziskovou organizaci In Iustitia s vazbami na George Sorose. Generál Petr Pavel má tyto vazby úplně totožné.
Tak třeba šéfkou jeho mediální komunikace byla a tiskovou mluvčí na Hradě se nově stane Markéta Řeháková. V minulosti pracovala pro Františka Vrabela, zakladatele firmy Semantic Visions, jehož firma shromažďuje a vyhodnocuje tzv. dezinformace. Pracovala pro Zdeňka Bakalu v Economii na pozici redaktorky v Hospodářských novinách.
Markéta Řeháková a Petr Pavel
Dále, za vytvořením Petra Pavla jako prezidentského kandidáta hájícího trans-atlantické vazby v ČR je Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a v USA, vyhlášený rusofob. Neziskové vazby lidí okolo Petra Pavla a jejich napojení na americké struktury a zájmy v ČR jsou dokonalou kopií toho, jak se k moci na Slovensku dostala Zuzana Čaputová. Američané nyní budou kontrolovat v ČR naprosto veškeré procesy řízení, úplně stejně jako na Slovensku. Američané mají pod kontrolou českou vládu, stejně jako na Slovensku.
Mají nyní pod kontrolou prezidenta, stejně jako na Slovensku. A brzy budou mít pod kontrolou i český Ústavní soud, stejně jako na Slovensku. Petr Pavel totiž bude jako prezident již brzy jmenovat předsedu českého Ústavního soudu, protože Pavlu Rychetskému končí mandát. A představte si, že právě Pavel Rychetský v sobotu poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách slovy, že jeho výhru považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí [1].
Předseda ústavního soudu se neudržel a havlovským citátem zaútočil na poraženého Andreje Babiše. Co by na to řekl Havel, že jeho citátem velebí Pavla, předlistopadového předsedu ZO KSČ v Praze?
Tímto havlovským citátem tak nepřímo zaútočil na Andreje Babiše, protože právě nad ním Petr Pavel zvítězil ve volbách. Je to absurdní chucpe, protože v době, kdy byl Václav Havel disident a seděl v kriminále, tak Petr Pavel seděl pro změnu v kanceláři ZO KSČ v Praze jako předseda stranické buňky. Tento výrok je potvrzením toho, že český Ústavní soud se opravdu pod Pavlem Rychetským nebezpečně zpolitizoval, což začalo již v roce 2021, když Ústavní soud těsně před parlamentními volbami tvrdě zasáhl do volebního systému a změnil vstupní kvorum pro koalice do sněmovny.
Původně každá strana v koalici musela ve volbách získat 5% hlasů, aby se dostala do sněmovny. Takže dvoukoalice potřebovala 10% hlasů u voleb, trojkoalice 15% pro vstup atd. Rychetského ústavní soud to však změnil a nově už dolní limita pro strany koalice neexistuje a platí namísto toho výsledná výstupní limita. Dvojkoalice potřebuje 7% hlasů pro vstup do sněmovny, trojkoalice 9% hlasů atd. Jinými slovy, Rychetského družina na Ústavním soudu změnila v ČR volební mapu.
Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Nově stačí, aby v koalici byla jenom jedna slušně schopná strana, která dokáže dát dohromady více než 5% hlasů pro vstup do sněmovny. A následně si k sobě přibere nějaký neschopný subjekt, který by nikdy nedal dohromady 5% pro vstup samostatně, ale ty 2% sehnat dokáže, protože to je v úhrnu nějakých 100 000 lidí, podle toho, kolik lidí přijde k volbám.
Takže to znamená, že do parlamentu se snadno mohou dostat naprosto bizarní a mrňavé subjekty, které ale v případě vládní koalice získají obrovskou moc, která ale nezastupuje většinu lidí ve společnosti. Takže potom vznikne situace, kdy velká politická strana je garantem průchodu přes 5% hranici do sněmovny, takže k sobě na volební kandidátku nabalí další malé strany, které by se do sněmovny samostatně nedostaly.
Andrej Babiš je mužem businessu v politice, ale bohužel pro něj ne toho amerického, takže sorry jako…
A protože volby bývají velmi těsné, resp. výsledky mezi neoliberály a konzervativci, pokud bychom použili tento archaický model rozdělení politiky, potom koalice jsou tím pomyslným jazýčkem na vahách, které zajistí po volbách ve sněmovně těsnou většinu. A právě od toho tam ty malé strany jsou, aby tu těsnou většinu té velké nosné straně zajistily. A jen díky tomu se k moci dostala vládní pětikoalice. Díky Rychetskému.
Američané nebyli spokojeni s procesy v České republice. Miloš Zeman na Hradě škodil americkým zájmům. A vláda Andreje Babiše byla vládou businessu, což by Američanům nevadilo, ale v tomto případě ten business byl napojen více na Německo a více na evropský business než na ten americký, i když se to Babišova vláda snažila maskovat nákupem amerických helikoptér pro česku armádu, ale jinak to bylo všechno, protože ČR pod starým vedením byla silně napojena na Evropskou unii tím nesprávným způsobem, čili skrze Berlín.
To je mimochodem velmi důležité rozlišovat. Na Evropskou unii dnes můžete být navázání dvěma možnými způsoby. Tím prvním je vazba přes Berlín, tedy když se řekne, že Evropská unie to tak chce, tak to znamená, že Berlín to tak chce. Tím druhým způsobem napojení na Evropskou unii je vazba přes Washington. To je vazba, při které Evropská unie nehájí zájmy Evropy (rozuměj lépe zájmy Německa), ale hájí americké zájmy v Evropě, což vede k bizarním scénám, kdy Evropská unie sama na povel likviduje svoji ekonomiku, protože Američané to tak chtějí. A přesně těmito dvěma způsoby funguje Evropská unie.
Evropská unie bude nyní i pro Prahu od této chvíle řízena z Washingtonu
Každý proces, který provádí Evropská unie, lze identifikovat, jestli je činěn v zájmu Berlína, anebo Washingtonu. A když se podíváte po 24. únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdo kontroluje Evropskou unii, skrze koho je EU teď řízena, tak je vám doufám jasné, kdo teď řídí všechno v celé EU. V současné chvíli je celý Brusel pod kontrolou Washingtonu a Berlín má na svém krku americkou botu, protože Američané šlápli Německu na krk způsobem, že teď Němci v EU nekontrolují už prakticky vůbec nic.
Tedy až na nějaké výjimky ohledně ekologických nesmyslů, které ale v důsledku stejně už nemají vliv, protože Německo znovu obnovuje své uhelné elektrárny, protože jinak by umrzlo zimou. Zvolení generála Petra Pavla do funkce prezidenta ČR je završením neoliberalizace ČR, která bude plně pod americkou kontrolou. Lakonicky řečeno, Berlín v ČR skončil! A skončily i německé ekonomické zájmy v ČR. Odteď se pojedou tvrdé americké ekonomické zájmy.
Takto vypadá neoliberaliazce ČR graficky
Dojde ke spuštění masivního zbrojení v ČR, což znamená, že dojde k nákupům amerických zbraní, munice, letadel, stíhaček, vrtulníků, naprosto všeho, co americké zbrojovky vyrábí. Na dluh a státní deficity se pětikoalice ohlížet nebude. Zahraniční politika ČR se díky transformaci Hradu ještě více amerikanizuje, stejně jako na Slovensku. Bezpečnostní hledisko bude vytrubováno jako vyšší zájem, než jsou ekonomické zájmy ČR o rozpočtovou stabilitu.
Ve jménu války se bude rozhazovat a Američané se budou pakovat penězi. Velmi pravděpodobně dojde v ČR za panování Petra Pavla k otevření první americké vojenské základny v ČR, stejně jako na Slovensku. Mluví se o letišti Mošnov na Ostravsku, kde by mohla být americká strategická letecká základna. Američané si nenechají tuto příležitost ujít. Mají na Hradě svého generála, který šéfoval vojenské radě NATO.
Zatímco neúspěšné referendum na Slovensku bylo vlastně úspěchem, v Česku dopadly volby prezidenta s nábojem referenda o Fialově vládě katastrofou pro národní zájmy
Referendum o vládě Petra Fialy skončilo stejně, jako referendum Slováků o slovenské vládě minulý víkend. K volbám přišlo 1,2 milionu Slováků, což odpovídalo necelé 28% účasti. Pro slovenskou opozici je to obrovské číslo, protože 97,5% odevzdaných hlasů hlasovalo pro předčasné volby [2] a pro odvolání vlády Eduarda Hegera. K volbám tak přišli v podstatě jen odpůrci Hegerovy vlády, což by ale v případě parlamentních voleb stačilo pohodlně na vítězství opozice ve volbách a k získání ústavní většiny [3] v Národní radě, tedy ve slovenském parlamentu. Referendum sice bylo neplatné kvůli nízké účasti, ale 1,2 milionu hlasů proti Hegerově vládě je signálem, kolik lidí bude letos hlasovat proti vládní koalici Eduarda Hegera v předčasných volbách do Národní rady. S takovým ziskem hlasů opozice drtivě ovládne volby.
Takže, na Slovensku referendum vyslalo alespoň vzkaz vládě, kolik lidí bude volit proti ní ve volbách za pár měsíců. Ovšem v Česku referendum v podobě voleb prezidenta potvrdilo opak, většina české společnosti je s vládou Petra Fialy spokojena, většina společnosti chce generála NATO na Hradě, většině společnosti nevadí jeho minulost, většině společnosti nevadí štvaní české vlády do války na Ukrajině, většině lidí nevadí drahota, ani reálná hrozba mobilizace, protože většině lidí vadí Andrej Babiš.
Vadí natolik, že dokonce i předseda Ústavního soudu řekne, že vítězstvím Pavla zvítězila pravda a láska nad (Babišovou) lží a nenávistí. Po 34 letech se takto na adresu poraženého kandidáta vyjadřuje předseda Ústavního soudu. Rychetskému zjevně nevadí používat Havlův citát na oslavu někoho, kdo v listopadu 1989 byl předsedou ZO KSČ v Praze, zatímco Václav Havel byl jeho ideologický nepřítel a disident. K tomu není co dodat. Češi šli k volbám, drtivě rozhodli a spláchli Českou republiku do amerického septiku, ve kterém je už delší dobu celá západní Evropa, včetně Slovenska a Polska. Spolu v americké žumpě, která se chystá na válku s Ruskem a lidi, co nechtějí válku, označují za mírové štváče. To je výsledek české volby prezidenta! A to vtipné video výše, které nám čtenáři poslali do redakce, vlastně není vůbec vtipné. Je to děsivý popis reality.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/PetrPavelZvolenyPrezident-700x468-1.jpeg468700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-28 20:50:292023-01-28 20:50:29Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO!
Podle článku 5 smlouvy o NATO nemá Česká republika žádné „spojenecké závazky“!!!
Celý článek si můžete poslechnout v audioverzi ZDE:
Severoatlantická smlouva
Washington, DC, 4. dubna 1949
4. dubna 1949 – Poslední aktualizace 9. prosince 2008 13:22
Článek 5
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Závislá dezinformační média (např. Aktuálně.cz, Forum24, Novinky.cz a další) útočí na Andreje Babiše za výrok, že by neposlal vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení. Presidentský kandidát se nechal touto hysterickou kampaní trochu zmást a zcela zbytečně svůj výrok následně mírnil.
V článku 5 smlouvy o vzniku NATO bychom ale slova jako „závazek“, „musí“, „je povinen“ hledali marně Prostě tam nejsou. Slovní spojení „spojenecké závazky“ nebo „plnit spojenecké závazky“ jsou tudíž zjevnou dezinformací, kterou ovšem závislá média donekonečna opakují a pan Cemper a další strážci a „ověřovatelé faktů“ to ignorují. Podle článku 5 smlouvy o NATO Česká republika žádné spojenecké závazky nemá!!
Americký „štěkozuřipes“ Martin Fendrych znění článku 5 Washingtonské smlouvy ocitoval ve svém textu „Babišovi nezáleží“ na aktuálně.cz. Každý Fendrychův čtenář si tam mohl přečíst, že dotčený článek obsahuje pouze sloveso „považovat“ („consider“), takže veškeré „spojenecké závazky“ a „záruky bezpečnosti“ spočívají v onom „považování“. Členské státy budou považovat útok na jeden z nich na útok na všechny a přijmou opatření, která budou považovat za vhodná (třeba poslat balenou vodu). Žádné závazky, žádné záruky bezpečnosti! Propaganda a lež od samého počátku.
Onen slavný článek 5 dává pouze možnost vstupu do války tím, že připouští vojenskou pomoc v případě napadení jiného. A to vyhovuje zejména Anglosasům (Velká Británii + USA), kteří v době před rokem 1949 museli ke svému vstupu do válek organizovat různé provokace (atentát na následníka trůnu v Sarajevu, pogrom na Němce v Polsku v létě 1939, provokování Japonska k útoku na Pearl Harbor apod.). Oba jmenované státy přitom vždy odmítaly jakákoli jednání jak před vznikem konfliktu, tak během konfliktu. Situace se nyní opakuje na Ukrajině – viz odmítání jednat s Ruskem o bezpečnostních zárukách, ozbrojené provokace, atentáty, Minské dohody jen na oko apod.
Prezidentský protikandidát Petr Pavel na situaci reagoval oznámením, že jako president co nejdříve Polsko navštíví. Tedy to Polsko, které v roce 1918 obsadilo Těšínsko a vyprovokovalo tzv. sedmidenní válku, Polsko, které se v roce 1938 přiživilo na mnichovském diktátu a obsadilo Bohumín a další československá území, Polsko, které v roce 1945 vyhnalo všechny Čechy z Kladska a Slezska. Z takové historické zkušenosti lze ovšem usuzovat, že „Polsko, náš spojenec v NATO“ by v případě napadení ČR na pomoc nejspíš přispěchalo, ale možná s cílem pokusit se opět „přifařit“ nějaké další území.
Babišova slova o nepomoci Polsku jsou proto výrokem zralého a historie znalého státníka! Jako prezident by měl plné právo nesouhlasit s jakoukoli materiální či dokonce vojenskou pomocí napadenému členskému státu a smlouva o založení NATO mu v tom nijak nebrání. Jediný závazek, který tato smlouva obsahuje, je závazek dodržovat Chartu OSN, který se ovšem nedodržuje (viz útok na Jugoslávii apod.). Členství v NATO je proto jen zdrojem problémů, nákladnou zbytečností a výtahem ke kariéře pro lidi typu Petra Pavla. Zárukou bezpečnosti není v žádném případě.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/Snimek-obrazovky-2023-01-27-v-12.20.34.png535835Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-27 11:25:342023-01-27 11:25:34Podle článku 5 smlouvy o NATO nemá Česká republika žádné „spojenecké závazky“!!!
