Archív značky pro: Švédsko
Facka německé ideologii? Ambiciózní „jaderný“ plán Švédů ukazuje možnou cestu Evropě
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
22.8.2023
Nedávné prohlášení švédské ministryně pro klima a energetiku Rominy Pourmokhtariové, že její země potřebuje ztrojnásobit ve dvou nadcházejících desetiletích instalovaný výkon svých jaderných elektráren a postavit alespoň deset nových velkých reaktorů, vyvolalo ohlas médií, i když bylo učiněno uprostřed horkého a ospalého prázdninového léta.
Nebylo to letos poprvé: už v lednu, několik dnů poté, co Švédsko převzalo po Česku předsednictví Rady EU, švédský premiér Ulf Kristersson při setkání s francouzským prezidentem Macronem v Paříži prohlásil: „Švédská vláda je odhodlána postavit nové jaderné elektrárny a francouzská zkušenost v této oblasti na nás udělala velký dojem.“
Vláda, která vznikla po parlamentních volbách konaných loni na podzim, urychlila revizi švédské energetické politiky. Ta sice začala už za předchozího kabinetu, ale mnohem obezřetněji.
Nová švédská vlád se opírá především o fakta, ale také o veřejné mínění, ve Švédsku jasně projaderné. Země má jednu z nejambicióznějších energetických politik v EU s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality už v roce 2045. Data ovšem ukazují (tak jako ve většině zemí unie), že emise klesají příliš pomalu a cílů pro roky 2030 a tím spíš 2045 či 2050 bude obtížné, ne-li nemožné, dosáhnout bez zásadních změn nejen v energetice.
Proč to nejde i jinde?! Podívejte se do unikátní severočeské elektrárny, kde vodu využívají jinak
Jedním z klíčů je masivní elektrifikace všeho, co se elektrifikovat dá – přes vytápění (tepelná čerpadla), dopravu (elektromobily) až po průmysl. Masivní elektrifikace bude potřebovat obrovské množství elektřiny. Uhlíková neutralita ovšem bude vyžadovat i dekarbonizaci průmyslových procesů, kde je přímá elektrifikace nemožná nebo příliš obtížná a kde jediný možný energetický vektor je vodík, který může nahradit fosilní zdroje jako surovinu i jako energetický zdroj – je-li ovšem vyroben bezemisně.
K výrobě potřebného množství nízkouhlíkového vodíku elektrolýzou budou potřeba další desítky a stovky terawatthodin nízkouhlíkové elektřiny – asi 50–55 kWh na jeden kilogram vodíku. V EU se ho spotřebuje v současné době asi 10 milionů tun ročně. Nahradit jen tuto současnou spotřebu tedy představuje kolem 500 TWh elektřiny za rok, což je zhruba roční spotřeba elektřiny Německa.
Jaderná elektrárna Forsmark
Jediná cesta
Švédský parlament schválil v červnu nový zákon, kterým se původní cíl „100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů“ mění na „100 % elektřiny z nefosilních zdrojů“. Legislativa také obsahuje závazek navýšit produkci elektřiny tak, aby vykryla očekávanou spotřebu 300 TWh v roce 2040 (téměř dvojnásobek současné spotřeby, která činila 172 TWh v roce 2022) a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2045. Tím se otevírá cesta k budování nových jaderných zdrojů a zároveň se z ní stává jediná reálná cesta k hluboké dekarbonizaci. „Potřebujeme navýšit výrobu elektřiny, potřebujeme čistou elektřinu a potřebujeme stabilní energetický systém,“ prohlásila v parlamentu ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
Poznamenejme, že ve Švédsku je podíl elektřiny na spotřebě primární energie nejvyšší v EU – 27 procent. V Česku, které má stejný počet obyvatel jako Švédsko, je tento podíl jen 18 procent.
Sůl místo vody. Jak může Čína zachránit jadernou energetiku
Švédský elektrický systém má nejnižší uhlíkovou stopu v EU a jednu z nejnižších na světě (kolem 20g CO2 na vyrobenou kilowatthodinu). Je to především díky vysokému podílu vodních elektráren (skoro 40 procent spotřeby), jaderných elektráren (35 procent) a větrných elektráren (25 procent). Má-li se ovšem spotřeba zdvojnásobit a vezmeme-li v úvahu víceméně vyčerpaný potenciál vodních zdrojů, závěr je docela jasný: bez expedičních jaderných zdrojů to nepůjde.
V uhlíkové stopě hned za Švédskem následuje Francie, která má jen asi 15 procent výroby z vody, ale 70 procent z jádra. Jak ukazuje následující graf, nízké uhlíkové stopy dosahují jen ty elektrické systémy, které mají vysoký podíl expedičních nízkouhlíkových zdrojů – především vody a jádra. V Evropě je to Norsko, Švédsko, Francie a Švýcarsko.
Výroba elektřiny v MWh (horizontální osa) a produkce CO2 (vertikální osa)
Celý článek zde:
Zbraně z Ukrajiny jsou nabízeny zločineckým muslimským gangům ve Švédsku
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
25.2.2023
Opět se potvrzuje to, nač zde opakovaně upozorňuji. V současné době zřejmě neexistuje nejmenší šance, že budou nalezeny všechny zbraně, které se z Ukrajiny rozprodají do zbytku světa – jistě zejména evropským zločincům, mafiím a především muslimským gangům.
Jak bylo potvrzeno již na samém začátku války, tak jen asi 30% Západem dodaných zbraní končí na bojištích, zbytek zmizí neznámo kam. Tedy cílovou destinaci těchto zbraní jistě někdo zná, nicméně prodejci jen tak své zákazníky nevyzradí.
Je známým faktem, že mnoho zbraní se rozprodávalo na darknetu a zřejmě by nebyl ani žádný velký problém je dopravit i do západní Evropy.
Podle informací se ostatně dostaly až do centrální Afriky, kde je nyní využívá africký ISIS a další islámské bojůvky.
Ovšem i z některých evropských zemí již před časem přicházely informace o tom, že v prostředí tamních zločineckých muslimských gangů byly některé z těchto „ztracených“ zbraní nalezeny.
Nyní se objevila nová informace ze Švédska, kde byly zbraně z Ukrajiny nabízeny muslimským gangům.
Podle P1 Dokumentär pašeráci zbraní v Göteborgu obdrželi žádosti o nákup vojenských zbraní z válečné Ukrajiny pro další prodej zločincům ve Švédsku.
„Proč by granátomet nemohl být zajímavý pro zločinecké uskupení ve Švédsku?“ říká v dokumentu Jesper Liedholm, expert na pašování zbraní v Tulverketu.
Obává se, že to mohou být silnější zbraně, než ke kterým měli dosud přístup zločinci ve Švédsku, a že se z Ukrajiny může do Švédska dostat jakýkoli typ zbraně.
Nils Duquet, mezinárodní expert na pašování zbraní z Vlámského ústavu pro výzkum míru v Bruselu, zdůrazňuje, že evropské země musí být připraveny také na pašování zbraní, které může následovat po válce, a že zbraně mohou skončit ve světě zločinu.
„Chápu, proč západní země posílají tyto zbraně na Ukrajinu. Země má koneckonců právo se bránit. Musíme však být připraveni na to, co přijde potom,“ řekl Nils Duquet švédskému rozhlasu…
Tolik zprávy ze Švédska. Samozřejmě pouze potvrzují to, co všichni můžeme jen tušit. Většina zbraní, které byly darovány Ukrajině z Evropy či USA bude nakonec použita v džihádu proti samotným Evropanům.
Je všeobecně známo, že mešity fungují také jako zbrojnice. To je zcela běžná praxe zejména (ale nejen) v Afghánistánu. Lze předpokládat, že stejnou funkci zastávají také v Evropě.
Jenže udělat razii v mešitě si téměř nikdo nedovolí, neboť to by byla islamofobie. Úkryty budou jistě i jinde, ale v některých mešitách – v mnoha evropských zemích pojmenovávaných „islámské centrum“ – by se jistě slušný arzenál našel.
A nezapomeňte, že i u nás již máme v populaci asi 100 tisíc trvale žijících muslimů, jejichž prostředí již roky nikdo nesleduje.
Otázka však zní, zda vůbec mají kompetentní místa kdekoli v Evropě zájem tyto zbrojnice odhalit…
ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovankahttps://necenzurovanapravda.cz/2023/02/zbrane-z-ukrajiny-jsou-nabizeny-zlocineckym-muslimskym-gangum-ve-svedsku/
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Krvavá smrt liberálního snu: Poté, co Švédsko otevřelo své hranice dvěma milionům migrantů, zůstala po něm spodní třída odcizených teenagerů, vražedná kultura gangů a kriminalita se zbraněmi, která se vymyká kontrole.
Celý článek si můžete poslechnout v audi verzi ZDE:
11.2.2023
Před dvěma dny jsem v mrazivém ránu ve Stockholmu stála mezi dvěma stovkami smutečních hostů na muslimském hřbitově uprostřed nádherného borového lesa.
Přišli pohřbít patnáctiletého afghánského chlapce, kterého údajně zastřelil stejně starý gangster.
Když však jeho rakev spouštěli do zmrzlé země, zdálo se mi, že jsme také svědky smrti velkého multikulturního snu Švédska.
Zdá se, že Ali Shafaei, který se do této proslulé pohostinné země dostal před třemi lety, aby unikl hrozícímu návratu Talibanu, je poslední obětí kruté války, kterou vedou převážně dětští gangsteři ze švédských migrantských táborů.
Mezi švédskými politiky se o přesných příčinách tohoto vzájemného konfliktu může vést diskuse.
Přesto i liberální levice dnes neochotně souhlasí s tím, že jejich příčinou je katastrofálně neúspěšná imigrační politika země, která v posledních letech otevřela švédské hranice. Ve Švédsku nyní žijí přibližně 2 miliony přistěhovalců (20 % veškeré populace), často z nejproblémovějších částí Asie a Afriky – a země nedokázala předvídat obrovské potíže s jejich integrací do společnosti.
Mnoho potomků těchto migrantů se nebezpečně proměnilo ve ztracenou generaci, která je fakticky bez státní příslušnosti.
Ačkoli se zde narodili, mnozí z nich se necítí ani vzdáleně jako Švédové, ale nemají ani žádnou loajalitu k vlasti svých rodičů. Jejich odcizení a nespokojenost doutnaly několik let.
V posledních týdnech však propukla děsivým nárůstem zločinnosti ultrabrutálních gangů a Švédsko se svým justičním systémem, který podle mnohých upřednostňuje práva mladých pachatelů před právy jejich obětí, zjevně nemá řešení.
Před dvaceti lety se zde trestná činnost se zbraní téměř nevyskytovala. Dnes už hrůzné vraždy, které vídáme v televizních seriálech typu Scandi-Noir, nejsou fikcí. Švédsko je zaplaveno podcasty, dokumenty a knihami o skutečných zločinech.
Do švédských kin (po speciálních projekcích pro policejní šéfy, politiky a kriminology) brzy přijde dokumentární drama Bullets o dvanáctiletém egyptském chlapci, který po nalákání do gangu hodí granát na policejní auto.
Jen ve Stockholmu se podle nedávné policejní zprávy 52 gangů uchází o kontrolu nad rozvíjejícím se obchodem s drogami a stávají se stále bezohlednějšími.
V loňském roce země zaznamenala 63 smrtelných střeleb. Ve Spojeném království, jehož populace je šestkrát větší než počet obyvatel Švédska, jich bylo v roce 2021 35.
Od Vánoc dosáhla tato agrese v hlavním městě epidemických rozměrů: došlo k 30 střelbám a bombovým útokům, z nichž čtyři byly smrtelné. Polovina podezřelých je mladší 18 let.
Elegantní Stockholm, dosud známý svou skandinávskou nádherou a noblesou, nyní připomíná Al Caponeho Chicago.
Krize je tak vážná, že tento týden byly z jiných měst povolány desítky policistů navíc, kteří byli ubytováni v hotelech. Sledoval jsem, jak bleskově procházejí nejznámějšími kriminálními oblastmi a provádějí razie v budovách kvůli zbraním a drogám.
Minulou noc byli ve Fittja, jižně od Stockholmu, v oblasti s vysokou mírou imigrace a kriminality, zastřeleni další tři lidé.
A protože budovy jsou náhodně ostřelovány střelbou ze samopalů – což je nová taktika gangů, která má zastrašit soupeře a ukázat sílu – zdá se, že je jen otázkou času, kdy budou zabiti další lidé.
Nejmladším zatčeným chlapcům je pouhých 13 a 14 let. Byli dopadeni po automobilové honičce v ulicích města a měli u sebe poloautomatické zbraně
.
Někteří dětští členové gangu prý dokonce nosí výbušniny ve školních termoskách. Jeden z policistů mi řekl, že chlapci ve věku devíti let jsou připravováni na to, aby sloužili jako hlídači na rohu ulice a ukrývali drogy a zbraně.
Videa zveřejněná na internetu zachycují drzost a bezohlednost těchto švédských Bugsy Malonů.
Zatímco dříve se střelba a bombové útoky omezovaly na několik ghett obklopujících město, nyní se rozšířily i do bohatších částí.
Na jednom dechberoucím záběru, který byl pořízen na mobilní telefon jednoho z kompliců, je vidět, jak se maskovaný chlapec vkrádá do obytného domu v elegantní rezidenční čtvrti a zasypává dveře patnácti náboji ze samopalu AK-47, aniž by věděl, kdo za nimi může být, nebo se o to staral.Zřejmě posílal varování slavnému švédskému rapperovi, jehož bývalá přítelkyně v bytě bydlela (někteří rappeři byli obviněni, že rozněcují rivalitu mezi gangy a povzbuzují mladé lidi, aby se k nim přidali, tím, že oslavují jejich životní styl). Video níže:
Na jiném snímku, který byl natočen bezpečnostní kamerou, je vidět údajný „nájemný vrah“ arménského původu, jak se ohání pistolí a prochází kolem vyděšené recepční ve fitness klubu v centru města.
O několik vteřin později se v přízemí tělocvičny ozve střelba a drzý teenager se dá na útěk.
Naštěstí nevidíme tělo jeho oběti – čtyřiapadesátiletého muže, který se s chlapcem odvážně vypořádal, zabránil mu v atentátu na jeho skutečný cíl a zaplatil za to životem.
Ve Švédsku, které je posedlé soukromím, je používání kamerových systémů omezeno na naprosté minimum, protože je mnozí považují za porušování občanské svobody.
Když může teenager zabíjet s takovou lehkostí, možná je to další část ideologie, která by se měla přehodnotit. To je jistě názor inspektora Berglunda.
Že by tak mladý chlapec dokázal někoho popravit s nemilosrdnou efektivitou mafiánského zabijáka, tomu se nechce věřit. Podle policisty však mladí gangsteři často nejprve otupí své emoce tramadolem.
Krize je tak vážná, že tento týden bylo povoláno mnoho dalších policistů z jiných měst a ubytováni v hotelech
DOKUMENT: Švédsko umírá aby bylo multikulturní, cz dabing
Další podrobnosti si můžete přečíst ZDE:https://www.dailymail.co.uk/news/article-11738375/DAVID-JONES-investigates-bloody-death-Swedens-liberal-dream.html
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
23 července, 2022 Slovanka převzato z : Necenzurovaná pravda
Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.
Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.
Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.
V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.
Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.
Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili, že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.
Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.
Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.
Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí. Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.
Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:
Zdroj: https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/
Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.
Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.
Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.
V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.
Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.
Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili, že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.
Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.
Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.
Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí. Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.
Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:
Necenzurovaná pravda https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/