Odborníci bijí na poplach kvůli riziku rakoviny z laboratorně pěstovaného „masa“
Po čtyřech druzích hmyzu, které byly schváleny k lidské konzumaci v rámci EU již před několika roky, by se již během příštího roku mělo v rámci EU schválit i laboratorní maso.
Nicméně – podobně jako v případě hmyzu – ani tentokrát Brusel příliš neřeší možné vedlejší účinky a pouze se odvolává na „klima.“ V roce 2024 bylo umělé maso schváleno například v USA, kde však záhy poté několik států zakázalo jeho prodej na svém území.
V rámci EU pak již před samotným celounijním schválením zakázaly prodej umělého masa v Itálii a Maďarsku, tedy v zemích, kde jsou i poměrně přísné zákony pro prodej hmyzu v potravinách.
Právě v souvislosti se snahou vnutit nám do budoucna nejen hmyz, ale také umělé maso, je dobré se ptát, jaké to může mít důsledky pro naše zdraví.
V USA platí stejný zákon, jaký má platit také EU: laboratorní maso nemusí být nijak zvlášť označeno, pokud je vypěstováno příslušnou metodou.
Pak to bude ještě horší, než u potravin s hmyzem, jehož obsah musí být uveden alespoň latinsky (i když malým písmem), takže mnoho zákazníků nepozná, že nakupují produkt s hmyzem. U masa to nepozná vůbec nikdo.
Odborníci z USA vydávají nová varování před rostoucím rizikem rakoviny spojeným s laboratorně pěstovaným falešným „masem,“ které je prodáváno jako budoucnost „udržitelných“ potravin, ale je postaveno na technologii znepokojivě podobné biologii nádorů.
Laboratorně vypěstované maso závisí na imortalizovaných buněčných liniích, které jsou upraveny tak, aby se donekonečna replikovaly, stejně jako rakovina.
Vědci poznamenávají, že už jen tato skutečnost vyvolává velké obavy, přesto společnosti v tomto oboru odmítají zveřejnit klíčové genetické modifikace, růstové faktory, antibiotika nebo chemické vstupy používané k urychlení tohoto procesu.
Regulační orgány schvalující tyto produkty, aniž by kladly dostatek otázek.
Florida a několik dalších států USA již zakázaly laboratorně pěstované „maso“ s odvoláním na nedostatečné bezpečnostní údaje a rostoucí nedůvěru v korporátně kontrolované potravinové systémy.
Varování, která se nyní šíří světem bezpečnosti potravin, naznačují, že tyto zákazy mohly být oprávněné.
Campbellova kontroverze znovu vyvolává obavy z ingrediencí pěstovaných v laboratoři
Rostou obavy, že produkty, které jsou již v USA prodávané v obchodech, obsahují laboratorně pěstované „maso“, aniž by o tom byli spotřebitelé informováni.
Společnost Campbell’s Soup Company je nyní pod drobnohledem poté, co uniklá nahrávka odhalila, jak se jeden z jejích manažerů posmívá zákazníkům.
Martin Bally, viceprezident společnosti Campbell pro informační technologie, označil jednu z ingrediencí společnosti za „bioinženýrské maso“ a naznačil, že některé produkty společnosti obsahují „kuře vypěstované v laboratoři pomocí 3D tiskárny.“
Také popisuje nabídku firmy jako „hovno pro zatraceně chudé lidi.“
Campbell’s toto obvinění popírá, ale rozruch znovu vyvolal obavy ohledně bezpečnosti, utajení a regulačních mezer kolem laboratorně pěstovaného „masa.“
Obhájci spotřebitelů a specialisté na bezpečnost potravin tvrdí, že odmítnutí průmyslu zveřejnit, jaké geny, růstové faktory a uměle vytvořené vstupy se používají, znemožňuje posouzení dlouhodobé toxicity nebo karcinogenního potenciálu.
Maso vypěstované v laboratoři připomíná rakovinu spíše než jídlo
Technologie pro laboratorně pěstované „maso“ se spoléhá na geneticky modifikované růstové faktory a nesmrtelné buněčné linie, které se chovají jako rakovinné buňky.
Společnosti jako Memphis Meats a Eat Just nezveřejnily, které geny vkládají do svých buněčných linií, což znamená, že spotřebitelé nemají jak zjistit, zda požívají látky spojené s rakovinotvornými dráhami.
Advokát Tom Renz jde ještě dál a tvrdí, že „laboratorně vypěstované maso splňuje definici rakoviny ve více ohledech, než dokážu spočítat.“
Na rozdíl od skutečných zvířat s imunitním systémem nemá laboratorně pěstovaná tkáň žádné přirozené obranné mechanismy, což nutí společnosti být závislé na antibiotikách a chemických ošetřeních, které mohou v konečném produktu přetrvávat.
Národní onkologický institut definuje rakovinu jako nekontrolované buněčné dělení.
Přesně ten samý mechanismus se používá k masové produkci kultivovaného masa.
Producenti extrahují buňky ze zvířat nebo je nakupují z buněčných bank a poté je pěstují v bioreaktorech za použití technologie rekombinantní DNA, genové editace CRISPR a geneticky modifikovaných růstových faktorů.
Kritici varují, že tento proces může způsobit nezamýšlené mutace a genetické abnormality, které se mohou přenést do konečného produktu.
Claire Robinson z GMWatch varuje, že použité inženýrství „zavádí ‚nezamýšlené účinky na zdraví‘, včetně mutací, které by se mohly vstřebat do lidského krevního oběhu.“
Regulační dohled je slabý a firmy skrývají složky
Navzdory biologickým rizikům zůstává schvalovací proces FDA minimální. Systém „předtržních konzultací“ agentury je všeobecně považován za hrubě nedostatečný.
Složení laboratorního masa bude skryto za ochranou obchodního tajemství a spotřebitelé tak nebudou vědět, co jedí.
Státy se brání, důvěra ve velké potravinářské firmy se hroutí
Floridský generální prokurátor James Uthmeier zahájil vyšetřování případu Campbell’s a znovu potvrdil zákaz laboratorně pěstovaného masa ve státě.
Guvernér Ron DeSantis tvrdí, že tato otázka představuje širší boj proti „plánu globální elity donutit svět jíst maso pěstované v Petriho misce.“
Několik států USA nyní zakázalo maso pěstované v laboratoři a další zvažují podobnou legislativu.
Tento boj se netýká jen jednoho produktu; jde o to, zda korporace a vlády dokáží tiše nahradit přírodní potraviny geneticky modifikovanými, syntetickými alternativami a zároveň před veřejností zatajit kritické bezpečnostní údaje.
Širší krize transparentnosti potravin
Kontroverze přichází v době, kdy Campbell’s čelí také žalobám kvůli kontaminaci těžkými kovy v dětské výživě, včetně obvinění spojujících vystavení této kontaminaci s autismem a ADHD.
Federální soudce nedávno povolil projednání několika žalob, což zdůrazňuje hluboké trhliny v systému, který má chránit spotřebitele.
Renz varuje, že pokud společnosti prodávají biologicky imortalizované buněčné linie a zároveň je uvádějí na trh jako přírodní maso, soudní spory jsou nevyhnutelné.
Křižovatka pro bezpečnost potravin
Pro mnoho odborníků a spotřebitelů už debata o mase pěstovaném v laboratoři není akademickou záležitostí.
Jde o transparentnost a nutnost regulace. A jde o to, že má mít veřejnost právo vědět, co jí.
S klesající důvěrou v instituce a množícími se potravinovými skandály se zrychluje tlak na bio, lokální a decentralizované potravinové systémy.
Zbývající otázkou, na kterou nyní musí regulátoři odpovědět, je, zda bude upřednostněno veřejné zdraví nebo firemní zisky.
ZDROJ:
