Archív značky pro: Plyn

Dražší nejen elektřina a plyn. Peníze od státu za drahé teplo lidé nedostanou

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

 

12.10.2023

Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.

Vláda ve středu zrušila loni schválenou podporu tepláren ve výši 17 miliard korun, kterou měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepla pro zákazníky. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření, v rámci kterých dojde také k ukončení zastropování cen elektřiny a plynu a k navrácení poplatku za obnovitelné zdroje v plné výši zpět do faktur domácností a firem.

Dotační program resortu průmyslu, jehož hlavním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Teplárny jakožto příjemci dotace následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepla na zákazníky. Program pak měla schválit Evropská komise.

Vláda chce ale nakonec podporu zrušit „z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“. Výše podpory měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se výrazně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 korun za gigajoule bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.

Ceny energií by sice měly příští topnou sezónu klesat, loňský rok ale odběratele tepla silně poznamenal, když jim náklady na vytápění stouply o desítky procent. Proto měl stát tyto zvýšení náklady letošní a předchozí rok kompenzovat.

Ceny tepla se v přicházející topné sezóně budou v jednotlivých teplárnách lišit a na jejich vývoj bude mít dopad především cena komodity, ze které se vyrábí. Teplárenské sdružení sice očekává v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu od příštího roku další pokles cen, půjde ale o pokles ze stále vysoké cenové úrovně. Co se týče výroby z uhlí, tam je naopak očekáván nárůst cen. Velká část uhelných tepláren totiž vzhledem k příznivému vývoji v cenách elektřiny nárůst nákladů do ceny tepla pro odběratele letos ještě plně nepromítla. Náklady ale porostou, proto lze očekávat zdražení.

Zatím však teplárny cenu tepla snižovaly. Například u brněnských tepláren od října nastalo už druhé snižování cen. Brněnské domácnosti tak platí 1199 korun za gigajoule s DPH, do konce září to bylo 1485 korun a letos v únoru před prvním snížením 1672 korun za gigajoule.

Co se týče zahájení topné sezóny, podle zákona musí teplárny začít s dodávkami tepla v případě, že průměrná denní teplota klesne tři dny v řadě pod 13 stupňů a podle předpovědi nemá znovu stoupat.

Vláda se nyní rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla loni v době velmi vysokých cen energií. Stát už v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.

Stejně tak dojde k převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu platit 599 korun. Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za zelené zdroje a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent.

ZDROJ:https://echo24.cz/a/Hbr5x/teplarny-nedostanou-dotace-teplo-lidem-nezlevni?fbclid=IwAR2O3MmFk4TsEWLyqWi4ERrAkGN2ymjgUg1kSXB7QzZwXu2pZDZGmK_RZpo

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Bez ruského plynu – nikde

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

Proč země EU navzdory sankcím zvýšily nákupy LNG z Ruska

1.92023

„Šokující“ na Západě byl objem zemního plynu, který nyní Evropa nakupuje od Ruska. Podle britského listu Financial Times dováží EU letos z Ruska rekordní objemy zkapalněného zemního plynu, a to navzdory prohlášením o svém záměru do roku 2027 postupně vyřadit ruské palivo.

 

Podle údajů společnosti Kpler citovaných FT představoval ruský LNG od ledna do července 21,6 milionu nebo 16 % celkového dovozu LNG do EU. Díky tomu je Rusko po Spojených státech druhým největším dodavatelem LNG do Evropské unie. V prvních sedmi měsících letošního roku byly Belgie a Španělsko druhé a třetí v ruských nákupech LNG po Číně. Celkově se dovoz LNG do EU mezi lednem a červencem 2023 zvýšil o 40 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2021.

Jinými slovy, po zahájení NWO na Ukrajině, přes všechna impozantní prohlášení Západu „roztrhat ruskou ekonomiku na kusy“, zavedení v historii bezprecedentních sankcí a výzvy k úplnému opuštění jakýchkoli nákupů energetických zdrojů od našich země, ve skutečnosti se tyto nákupy v EU pouze zvýšily.

A náklady na LNG dovážené z Ruska od ledna do července za ceny na spotovém trhu činily 5,29 miliardy eur. Nejkurióznější na celém tomto neuvěřitelném příběhu je ale to, že v Evropě místo levného potrubního plynu od Gazpromu začali nakupovat dražší, ale také ruský LNG.

„Je šokující, že země EU tak tvrdě pracovaly na postupném vyřazení ruského plynu z potrubí, jen aby ho nahradily dodávaným ekvivalentem,“ řekl FT americký expert Jonathan Noronha-Gant, hlavní aktivista v oblasti fosilních paliv z Global Witness.

Tato situace vyvolává paniku ve Spojených státech, které donutily Evropu opustit plynovod z Ruska, aby mu prodal svůj LNG. Výzkumníci z Kolumbijské univerzity již varovali, že pokračující závislost Evropy na dodávkách LNG z Ruska znamená riziko, že dodávky energie budou použity jako nástroj politického vydírání, jako tomu bylo v případě plynovodu, uvedla Interia. Zdůrazňují, že po zahájení speciální operace na Ukrajině pouze Litva a Spojené království zcela zastavily dovoz LNG z Ruska. Na druhé straně pólu je Francie, která zvýšila nákupy zkapalněného plynu z Ruska na pět miliard metrů krychlových. Španělsko, Belgie a Nizozemsko rovněž zvýšily dovoz LNG v menší míře. Evropa nakupuje stále více ruského LNG, aby zaplnila nedostatek plynovodu,

Od začátku ruské speciální operace na Ukrajině, komentuje situaci Interia, byla velká pozornost věnována závislosti Evropy na ruském plynu dodávaném na Západ potrubím, méně se však hovořilo o nákupu zkapalněného plynu.

Mezitím je Rusko čtvrtým největším světovým vývozcem LNG. V roce 2021 přepravila po moři 40 miliard metrů krychlových této suroviny. V roce 2022 bylo asi 78 % LNG z Ruska dodáno do zemí, které vůči Moskvě uvalily všechny druhy sankcí, informují odborníci z Kolumbijské univerzity.

V roce 2021 bylo do Evropy dodáno z Ruska potrubím asi 140 miliard metrů krychlových LNG. Od dubna loňského roku však zásilky prudce klesly: nyní činí méně než 20 % průměrných denních objemů v roce 2021. Ruský vývoz LNG do Evropy se přitom v lednu až srpnu 2022 zvýšil o 15 % na 13 miliard. Po devíti měsících obrat vzrostl na 15 miliard metrů krychlových.

Rusko ale zvyšuje dodávky LNG nejen do Evropy. Mimo „starý kontinent“ posílá velké objemy zásob do severovýchodní Asie. Spotřebiteli surovin jsou Čína, Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan. Všechny tyto státy mají dlouhodobé smlouvy s ruskými dodavateli LNG. A v Rusku jsou čtyři terminály LNG: Sachalin-2, Jamal, Vysockij a Portovaya.

Podle Sergeje Kondratieva z Institutu energetiky a financí v článku v časopise Kommersant se LNG stává účinným nástrojem pro diverzifikaci exportu ruského plynu, a to především kvůli nedostatku závislosti na tranzitních zemích a jediném koncovém kupci. Domnívá se, že Rusko by se mělo posunout dále směrem k rozšiřování své exportní kapacity LNG spíše než budování nových plynovodů.

To se skutečně zdá rozumnější, zejména pokud jde o potrubí v místech, kde mohou být napadena, jak se již stalo v případě Nord Stream. Navíc, navzdory pokusům západních médií hodit odpovědnost za výbuch na Ukrajinu, ve skutečnosti dokonce i v samotných Spojených státech připouštějí, že to udělali Američané.

Uvedl to zejména známý americký novinář Seymour Hersh, který se domnívá, že na podkopání ropovodů se podílely Spojené státy a Norsko. A ruský prezident Vladimir Putin, několik dní poté, co byly vyhozeny do povětří, na podzim roku 2022, obvinil z toho, co se stalo, „Anglosasy“.

Totéž nedávno prohlásil i známý americký televizní moderátor Tucker Carlson. „Bidenova administrativa vyhodila do povětří Nord Stream,“ řekl bez obalu.

Carson označil bombardování Nord Stream za největší akt průmyslové sabotáže v historii a za největší člověkem způsobený únik CO2 v historii, což by „pro bidenského fanatika globálního oteplování mělo být stejné jako příchod Antikrista“.

A dodal, že šlo také o útok na Německo – nejmocnější zemi západní Evropy a „posledního hlavního spojence Ameriky“.

A to je pravda, protože právě Německo v současnosti více než ostatní trpí odmítnutím plynovodu z Ruska. V jeho ekonomice začala recese, kvůli vysokým nákladům na energie se velké podniky začaly zavírat nebo byly přesunuty do Spojených států. V tomto ohledu již v Německu zazněly hlasy o nutnosti obnovení dodávek plynu z Ruska potrubím.

Zdevastovaný Nord Stream musí být opraven, než jej zničí koroze, řekl v úterý listu Wirtschaftswoche saský premiér Michael Kretschmer. Podle něj bude plynovod schopen zásobovat Německo energií na „pět až deset let“. Opravu Nord Streamu 1 považuje z hlediska energetické politiky za rozumný krok. A to je možné, místopředseda vlády Ruské federace Alexander Novak na konci loňského roku řekl, že technické možnosti pro opravu Nord Streamu existují, ale bude to vyžadovat peníze a čas.

Nejdůležitější ale je, že USA, ačkoli se nyní staly největším dodavatelem LNG do EU, nemohou Evropě proplácet plyn, který Rusko dodalo potrubím.

Podle Valeryho Andrianova, docenta na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace, odborníka z analytického centra InfoTEK, se v srpnu obzvláště projevila nejistota výpočtů pro americký LNG. Poté se ceny plynu v Evropě přikradly kvůli zprávám o možných stávkách na projekty LNG v Austrálii. Každý přece dobře ví, že jakmile půjdou ceny za zkapalněný plyn v Asii kvůli stávkám nahoru, přepravci plynu s americkým LNG se okamžitě obrátí směrem k Číně, Japonsku a dalším asijsko-pacifickým zemím.

„Na rozdíl od hlasitých prohlášení USA zachrání Evropu před hrozbou „plynového hladomoru“ pouze tehdy, pokud to pro ně bude výhodné. A v této situaci paradoxně Rusko zůstává pro Evropu spolehlivějším plynovým partnerem než Spojené státy,“ prohlásil Andrianov.

Ruští experti také poukazují na to, že Evropa nevkládá velké naděje do plynu ani od jiných dodavatelů LNG. Největší z nich po Spojených státech – Austrálie a Katar tak již dosáhly 100% využití výrobních závodů LNG a s přihlédnutím k tomu, že trh LNG byl rozdělen mezi dovozce, vstup nového velkého spotřebitele do v podobě zemí EU je téměř nemožné. Rusko jako čtvrtý největší světový dodavatel LNG navíc nejen buduje nové výrobní kapacity LNG, ale také vyvíjí účinnější metody výroby zkapalněného plynu prvotřídní kvality.

Evropa se tak pod tlakem Washingtonu, který vyměnil levný plynovod z Ruska za drahý LNG, ocitla v hloupé situaci. Vyřezala „větev“, na které seděl její průmysl. A v důsledku toho je nyní nucena kupovat dražší, ale stále stejný ruský plyn, jen v jiném „balíčku“.

Speciálně pro „Století“
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com
plynovy-kotel-oprava-gas

Česká televize: Ruský plyn je nejlepší na světě! Nevhodný až nebezpečný norský LNG plyn ničí v ČR plynové kotle a může dojít i k otravě nebo výbuchu!

7.3.2023

Nevhodný až nebezpečný norský LNG plyn ničí v ČR plynové kotle! Může dojít i k otravě nebo výbuchu!
Zdroj: CNN Prima NEWS a Česká televize. https://cnn.iprima.cz/porady/hlavni-z…
Článek v Ekonomickém deníku ZDE: https://ekonomickydenik.cz/prechod-od…

USA vs EU

Co to proboha Spojené státy dělají svým evropským spojencům  A co je nejdůležitější je EU vůbec dost statečná, aby se odvážila postavit USA?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.12.2022

Kim Dotcom, finsko-německý metaforický Robin Hood onlinového pirátství se sídlem na Novém Zélandu, zveřejnil na Twitteru naprosto přesnou diagnózu současného smutného stavu geopolitických záležitostí: Za prvé, vláda USA zatáhla EU do zástupné války s Ruskem. A dále: Sankce proti Rusku ničí ekonomiku EU a poté přijmou USA nový zákon, aby mohly ovlivňovat průmysl EU prostřednictvím otevřeného úplatkářství a tak či onak ho nalákat k přesunu do USA. Kim při té příležitosti položil řečnickou otázku: Jak hloupí mohou evropští politici být? Po celou dobu byli využíváni se špatnými úmysly a přímo před očima doslova okrádáni. Diagnóza odhaluje, že kolektivní Západ upadl do konečného stadia pohlcení sebe sama a spěje ke své možná nevyhnutelné smrti. Je jistě poněkud nepříjemná ve svém nepřekonatelném freudovském potenciálu, ale je pravdivá a na místě. Přináší podrobnosti krvavých detailů okrádání EU ze strany USA.

Některé z těchto poznatků mohou někomu připadat jako příliš senzace chtivé a jako pouhé skandály, ale chmurné důsledky této divoké hostiny, na níž je Evropa předkládána jako chutný hlavní chod, nebudou pouze senzacechtivé povahy. Evropský průmysl se přesouvá do USA, uvádí Financial Times. Politici nás upozorňují na exodus investorů na druhou stranu Atlantiku kvůli dostupnějším cenám plynu a k tomu zcela novým americkým pobídkovým opatřením.

Nad fanfárami 369 miliard amerických dolarů v dotacích, přesněji řečeno dotací ve výši 369 miliard dolarů a příliš vysokými cenami energií v Evropě, kde i po jejich nedávném poklesu zůstává plyn pětkrát dražší než v USA, zní v EU ohlušující varovné politické zvony. Financial Times se odvolávají na slova Emmanuela Macrona, že Evropa zoufale potřebujeme budíček. Citováno je i panické varováním Roberta Habecka, německého vicekancléře a ministra hospodářství, že USA vysávají všechny finance EU.

Politico, který před rokem a půl nově koupila německá vydavatelská společnost Axel Springer za jednu miliardu dolarů, říká velmi znepokojeným tónem, že hodiny odbíjejí konec příměří s Bidenovou vládou. Politico vždy podporoval úzké vztahy mezi EU a USA v politice, ekonomice a financích, ale do budoucna se taková pravděpodobnost zdá mizivá. K odvrácení transatlantické pověstné přestřelky zbývá již jen šest týdnů. Němci působí poněkud frustrovaně, protože Bidenova administrativa nepřišla s žádnou mírovou nabídkou. Vzhledem k rychle se blížícímu 1. lednu 2023, od kdy se má začít prosazovat Zelená agenda pro podnikání, je strašákem Evropanů (a jistě i jejich peněženek), že cílem všech těchto amerických investic a dotací je přimět je k útěku daleko z Evropy (a z jejích bankovních trezorů). Protekcionistická opatření nemohou být horší, než jsou. Zdá se, že v Německu již vypukla panika, neboť špičkové společnosti „navyšují podíly“, aby se mohly přemístit na úrodnější pastviny a investovat jinde. Tedy v USA.

To poslední, co nyní politický Berlín potřebuje, jsou další finanční stimuly a dotace pro obchodníky a investory, aby se vzdali Evropy a „utíkali na americké kopečky“.

Pokud tyto vyhrocené argumenty přerostou v horký spor mezi USA a EU, dojde mezi nimi zákonitě k obchodní válce, které se Evropané „v obležení“ obávají nejvíce. Obchodní portál Bloomberg uvádí, že napětí v Evropě stoupá kvůli rostoucí sociální nerovnosti vůči USA. Obchodní přebytek eurozóny se změnil v obchodní deficit, protože příliš vysoké ceny plynu ochuzují evropské spotřebitele a zároveň obohacují americké exportéry.

Zdá se, že nová americká protekcionistická opatření v podobě investic a dotací pro domácí výrobce jen sypou sůl do ran evropských výrobců. I Henry Kissinger kdysi, když USA zaútočily na své spojence, kterým údajně zaručovaly bezpečnost, řekl, že být nepřítelem Ameriky může být nebezpečné, ale být jejím přítelem je fatální.

Bloomberg dodává, že takzvaná uhlazená diplomacie nemůže zakrýt fakt, že se názory USA a EU velmi liší v tom, že Čína je hlavním rivalem USA, zatímco hlavním zájmem Berlína je udržet své nejdůležitější obchodní vztahy, a ty má ve skutečnosti s Čínou.

Je to jedna z otevřených tektonických linií ve vztazích mezi USA a EU, která zvyšuje pravděpodobnost nadcházejícího konfliktu. Bloomberg dále říká, že USA mají sklon si arogantně myslet, že EU nedělá dost v tom, že neposílá dostatečnou vojenskou a finanční podporu kyjevskému režimu, a že není dostatečně silná, aby se zpříma postavila Číně. Berlínský postoj, že Peking je „obchodním partnerem, konkurentem a rivalem“, je pro Washington příliš vágním a těžko uchopitelným konceptem. Bloomberg se svým typickým anglosaským cynismem doporučuje EU její dobře ověřenou a až příliš často osvědčenou taktiku „rozděluj a panuj“. A protože je Francie nyní dobře propojena s USA, může se k postoji Washingtonu přiklonit dokonce ještě spíše než k postoji Berlína. Čína je pro Francii pátým největším obchodním partnerem, zatímco pro Německo druhým. Když se Macron setkal se Si Ťin-pchingem na summitu G20 na Bali, zdálo se, že souzněl mnohem více s Bidenovou administrativou než s Olafem Scholzem. Mezitím v Německu vůdce vládní Liberální strany Severního Porýní-Vestfálska neustále volá o pomoc: „Byli jsme připraveni o veškeré zdroje energie a teď nám ještě berou i ruský plyn.“ Situace v této německé zemi, která je energeticky nejnáročnější, je obzvláště dramatická.

Slavný německý obchodní model jako takový je pod ničivým tlakem, který mu může zlomit vaz. Musíme si položit otázku, zda tu za deset let ještě vůbec bude někdo něco vyrábět a bude konkurenceschopný na globálním trhu? Jak ospravedlnitelná je tato děsivá, ponurá a zkázonosná vyhlídka?

Co to proboha dělají USA svým spojencům v EU? A co je nejdůležitější, je EU vůbec dost statečná, aby se odvážila postavit se USA?

Zdroj: Natasha Wright  Strategic Culture Foundation

Zdroj:https://outsidermedia.cz/co-to-proboha-spojene-staty-delaji-svym-evropskym-spojencum/

Die Welt: Německo se dostalo kvůli odmítnutí ruského plynu do pasti

25.12.2022

Německo, které se snaží nahradit dodávky ruských energetických zdrojů, riskuje, že bude vydáno na milost a nemilost Kataru, což dokazují „hrozby“ emirátu pro korupční skandál v Evropském parlamentu.

Píše německý deník „Die Welt“.

Energetická krize dala novou sílu zemím Perského zálivu včetně Kataru, který je největším vývozcem zkapalněného zemního plynu. Z tohoto důvodu evropští politici letos mnohokrát cestovali do Kataru, aby uzavřeli smlouvy na dodávku LNG.

Zdá se však, že Evropa, která se snaží snížit podíl Ruska na dodávkách energetických zdrojů, nyní „šla z deště pod okap“, píše „Die Welt“. Po zahájení vyšetřování korupční kauzy proti bývalé místopředsedkyni Evropského parlamentu Evy Kaili, spojené s konáním Mistrovství světa ve fotbale v Kataru, se EP pokusil zakázat přístup katarským lobbistům během doby vyšetřování. Jako reakci na to emirát „nepříjemným způsobem“ naznačil, že si uvědomuje sílu, kterou má, přičemž katarský diplomat označil pokus o přerušení spolupráce Dohá s Evropským parlamentem za „diskriminační“ a varoval, že takový krok může mít „negativní“ dopad na vzájemné vztahy a dodávky plynu.

„Malý emirát tedy bezostyšně vyhrožuje Evropě uzavřením plynového ventilu,“ upozorňují noviny.

Německé společnosti teprve nedávno podepsaly smlouvy s Katarem na dodávku dvou milionů tun LNG od roku 2026, takže je třeba si dávat pozor a „ať si německá vláda dvakrát rozmyslí, než učiní nějaká prohlášení nebo rozhodnutí, která by mohla rozzlobit šejků“.

Policie a belgická prokuratura provedly začátkem prosince několik zatčení a prohlídek v Bruselu, kde sídlí Evropský parlament, kvůli vyšetřování podezření z korupce. Policie zadržela zejména místopředsedkyni Evropského parlamentu Evu Kaili a jejího partnera. Jsou obviněni z přijetí „velkých peněžních odměn“ a „drahých darů“ za podporu přihlášky Kataru, který se připravoval na uspořádání mistrovství světa. Belgičtí vyšetřovatelé zajistili u podezřelých více než 1,5 milionu eur v hotovosti a cenné dary. Kaili byla v rodné zemi vyloučena z politické strany a přišla io funkci v Evropském parlamentu.

ZDROJ: Die Welt https://sk.news-front.info/2022/12/25/die-welt-nemecko-sa-dostalo-kvoli-odmietnutiu-ruskeho-plynu-do-pasce/