Archív značky pro: německo

V ukrajinské válce je Německo opět poraženou zemí a USA nad nimi vítěz…

Jita Splítková, 2.7.2023

Pouze 19 % dotázaných mezinárodních korporací plánuje v příštích pěti letech investovat v Německu.

Průzkum si dělala celosvětová auditorská firma KPMG. Zahraniční korporace už ne považují Německo za místo pro dobré podnikání a omezují své investice. Pro daňový systém a digitální sektor Německa se může stát kritickým zejména pokles hotovostních injekcí zvenčí, což sníží celkovou výkonnost ekonomiky ve srovnání s ostatními zeměmi EU.

Auditoři provedli rozhovory s 360 finančními řediteli německých dceřiných společností mezinárodních korporací z USA, Číny, Japonska a Evropy. Podle výsledků je v Německu připraveno investovat pouze 19 % podniků, před čtyřmi lety to bylo na úrovni 36 %. Německo odpuzuje podnikatele a investory vysokými náklady na energii, daněmi a mzdovými náklady. S náklady na elektřinu je nyní země na konci žebříčku EU s 18,18 centy za kilowatthodinu.

Dotazovaní finanční ředitelé hodnotili německý daňový systém jako „nekonkurenceschopný“. Německo rekordním tempem ztrácí na atraktivitě pro investory… a kdo se směje… kdo asi… USA.

Spojené státy americké zasadily vážnou ránu německé ekonomice. Americké úřady podepsaly řadu zákonů, které snižují daňovou zátěž v určitých oblastech podnikání, čímž vylákají velké množství rozvinutých podniků z Německa… tedy nejen z něj, ale z něj hodně.. Velké společnosti, přestože si ponechaly svá sídla ve své vlasti, přesunuly svou výrobu do Spojených států.

Volkswagen otevřel bateriovou laboratoř v hodnotě 22 milionů dolarů ve městě Chattanooga v Tennessee. Mezi těmi, kteří přesunuli své podniky, jsou také značky jako Mercedes-Benz a Bayer.

Washington láká německé firmy na levnou energii a nízké daně. Kancléř Olaf Scholz obdržel dopis ze setkání německých podnikatelů.

Podnikatelé v této zprávě hovořili o situaci a požádali hlavu země, aby změnila zvolený kurz. „Podkopává existenci společností se škodami, které nelze napravit,“ zní výzva z hromadného dopisu podnikatelů kancléři Scholzovi. Aneb vraťte nám levný ruský plyn a ropu, jinak jsme my Němci kaput a USA se nám hurónsky smějí…

Převzato z Twettru Jity Splítkové https://twitter.com/vasagitas/status/1675608566055460864?s=52&t=LVy60toQxVH9wHl1R1Tu_w

Motor Evropy znovu zadrhává, výroba klesá. Do Německa se vrací strašák recese

8.5.2023

Průmyslová výroba v Německu se v březnu meziměsíčně snížila o 3,4 procenta. Je to vyšší pokles, než čekali analytici. Údaj zveřejnil německý statistický úřad. I když za celý kvartál výroba vzrostla, podle agentury Reuters se znovu objevují obavy z recese v největší evropské ekonomice.

Výroba se podle odhadů analytiků měla meziměsíčně snížit o 1,5 procenta. Údaj za únor statistici upravili na 2,1 procenta z dříve udávaných dvou procent. Protože se ale průmyslová výroba zvyšovala v lednu i únoru, oproti poslednímu čtvrtletí 2022 tak vykázala v prvním kvartálu růst o 2,5 procenta.

K poklesu produkce ve zpracovatelském sektoru přispěl zejména automobilový průmysl. Po nárůstu o 6,9 procenta v předchozím měsíci klesla produkce ve výrobě motorových vozidel a dílů pro motorová vozidla proti předchozímu měsíci po očištění o sezonní a kalendářní vlivy o 6,5 procenta. Jednoznačně negativně se na celkovém výsledku podepsaly i poklesy ve strojírenství o 3,4 procenta a ve stavebnictví o 4,6 procenta.

„Po silném rozvoji výroby v průmyslu na začátku roku nastal v březnu nečekaně výrazný pokles,” komentovalo výsledky spolkové ministerstvo hospodářství. Protože se však nálada ve firmách v poslední době dál zlepšila, hovoří to podle úřadu pro oživení ekonomiky v dalším průběhu letošního roku.

Ekonomové neskrývají obavy

Odlišně situaci hodnotí ekonomové. „Výroba dostala studenou sprchu,” řekl ekonomický expert Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Jupp Zenzen. „Pravděpodobnější než očekávané oživení je, že se průmysl zastaví,” dodal.

Ekonomický expert Ralph Solveen z banky Commerzbank očekává v následujících měsících další pokles produkce kvůli nedávnému oslabení poptávky: „Německý průmysl stále více trpí globálním zvyšováním sazeb, které čím dál víc brzdí ekonomiku… Místo mnohými očekávaného ekonomického oživení hrozí mírná recese ve druhé polovině roku,“ cituje Solveena agentura DPA. Německý kancléř Olaf Scholz přitom začátkem roku věřil, že se jeho země recesi vyhne. 

Pokles jako za covidu

Německé průmyslové objednávky se v březnu po očištění od sezonních a kalendářních vlivů snížily oproti předchozímu měsíci o 10,7 procenta. To představuje největší meziměsíční pokles od roku 2020, kdy vrcholila pandemie covidu-19.

Svaz německého průmyslu (BDI) v polovině dubna varoval před klesající konkurenceschopností Německa, poukázal mimo jiné na negativní důsledky vysokých cen energií. Export německého průmyslu podle svazu v letošním roce poroste pomaleji než světový obchod.

Německá ekonomika podle prognózy vlády v letošním roce vykáže růst o 0,4 procenta, nikoliv o 0,2 procenta, jak činil dosavadní odhad. Podle spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka bude mírně rychlejší i tempo zpomalování inflace, jejíž míra by letos měla činit 5,9 procenta.

Podle analytika společnosti ING Carstena Brzeského je tu ale riziko revize hrubého domácího produktu (HDP) za první čtvrtletí směrem dolů. Přispívá k tomu podle něj prudký březnový pokles maloobchodních tržeb a exportu. „Revize směrem dolů by přece jen znamenala, že ekonomika upadla do recese,” řekl Brzeski. Recese se definuje jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí hospodářského poklesu. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 klesla německá ekonomika o půl procenta, v letošním prvním kvartálu podle rychlého odhadu stagnovala.

ZDROJ: https://www.newstream.cz/money/motor-evropy-zadrhava-prumyslova-vyroba-v-nemecku-klesla-vic-nez-se-cekalo

„K zastavení migrace do Evropy nedojde. Oni nic takového nechtějí,“ říká bývalý šéf tajné služby

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

15.6.2023

„Spousta Němců tíhne k jisté romantice, a to po staletí. Existuje u nás sklon k ideologičnosti, těžce hledáme cestu ke zlatému středu, místo toho nás cesty pořád vedou do extrémů. Churchill jednou poznamenal: Němci vám buď jdou po krku, nebo vám leží u nohou. Ta touha po naprosto hvězdných cílech představuje vážné nebezpečí pro svobodný demokratický režim a také pro spolužití v Evropě,“

Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.

Bezprostředním podnětem pro interview s Hansem-Georgem Maassenem bylo masové přistěhovalectví do Evropy a aktuální pokusy EU nějak jej regulovat, už brzy jsme však postoupili k dalším, nečekaným tématům.

Evropská unie se pokouší o nové azylové právo. A prý bude přísnější: uprchlická centra už na vnější hranici Unie, kratší lhůty pro azylová řízení. Jak to vidíte, je to podle vás pokus o tvrdší linii?

Podle mě ani nedává moc smyslu to do detailů zkoumat, pochybuji o tom, že by to politici mysleli vážně, že by masové přistěhovalectví do střední Evropy chtěli skutečně omezit. Máme tu co do činění s ideologií politické levice. Jim už dávno nejde o ochranu uprchlíků, ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, jak ještě před deseti lety neustále tvrdili. Jejich skutečným motivem je vytvořit jinou společnost. Ta jednání na úrovni EU, spor o to, jestli na vnější hranici Unie zřizovat přijímací střediska a podobně, větší část toho je podle mě lakování narůžovo. Naprosto jistě ta opatření nepovedou k omezení migračního proudu do Evropy. Protože oni nic takového nechtějí.

A proč by ta přijímací centra nevedla k částečné redukci? Jestliže je v plánu, že se žádosti budou posuzovat rychle a do 12 týdnů o nich bude rozhodnuto, přičemž část žadatelů ani nebude vpuštěna na území Unie…

To je teorie. V praxi se těch lidí už stejně nikdy nezbavíme. Představa, že budou podstupovat azylové řízení ve střediscích EU někde v severní Africe, není z tohoto světa. Takovou představu, že se řízení budou dělat už v Indonésii, Libyi a podobně, měl kdysi už náš tehdejší ministr vnitra Otto Schily. Jenže tady by ještě musely spolupracovat příslušné státy. Nakonec to nebude fungovat. Zkoušel bych to jinudy než skrze azylová centra na vnější hranici EU. Systém, jaký se u nás ustavil hlavně za vlád levice, nabízí řadu míst, kde utáhnout šrouby a tím příliv azylantů do Evropy omezit. Můžete dělat takovou migrační politika, která nevyvolává pull effect, můžete jasně říct, že si v Evropě nepřejete přistěhovalectví chudoby. Dokonce by bylo možné seriózně potírat kriminalitu kolem tohoto, nedávat už žádné peníze nevládkám, které tak jako Mission Lifeline (nevládní organizace v Drážďanech – pozn. red.) nedělají nic menšího, než že z ideologických důvodů usnadňují pašeráctví lidí. Tím vším by šlo migraci do Evropy výrazně omezit. Plány, které se teď projednávají na evropské úrovni, aspoň to na mě dělá ten dojem, jsou určené k ukolébání občanů, střední třídy, ve smyslu: Něco děláme, nemějte obavy.

 

Hans-Georg Maassen (1962) je rodák z Mönchengladbachu. Vystudoval práva, od roku 1991 pracoval na vysokých pozicích ve spolkovém ministerstvu vnitra. V letech 2012 až 2018 ředitelem Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, posléze předčasně penzionován. V roce 2021 ho durynská CDU navzdory nátlaku vedení strany nominovala do spolkových voleb, jako přímý kandidát ale neuspěl. Dnes je předsedou Hodnotové unie, od letošního roku běží pokus vyloučit ho z CDU, jejímž členem se stal před 45lety. S rodinou žije v Berlíně, jeho manželka je Japonka.

ZDROJ: https://echo24.cz/a/HxKNp/tydenik-echo-rozhovor-exsef-tajne-sluzby-maassen-nemecko-migrace

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:

V Německu nainstalovali desítky tisíc tepelných čerpadel, zapojit je ale nemohou, nemají pro ně dostatek elektřiny….. zaplatí to ČEŠI

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.4.2023

Německá vláda v rámci boje proti Rusku podpořila instalaci 500 000 tepelných čerpadel ( v provozu jich už je asi 30 000), současně ale v rámci boje proti „globálnímu otelování“ vypla jaderné elektrárny a tak nastal problém.

Tepelná čerpadla totiž ke svému provozu potřebují elektrický proud a toho není v Německu dostatek. Jistě část se doveze z okolních kolonií jako Česko, ale ani to nestačí.

Běžní Němci nakonec budou stejně mrznout. Elit a jejich miláčků barevných uprchlíků se to pochopitelně týkat nebude.

Vidíme likvidaci bílé vyspělé Evropy v přímém přenosu. Globalisté využili ukrajinské krize k akcelerace likvidace tradičních evropských národů. Cílem je nahrazení bílého obyvatelstva uprchlíky a technologický návrat do 18. stloletí.

Češi si musí položit otázku, zda se tohohle šílenství chtějí sami účastnit!

ZAVŘENÍ NĚMECKÝCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN ZAPLATÍ I ČEŠI

Politici Evropské unie přísahají kromě dominantní ideologie Green Deal také na unijní jednotu, a to klíčově v jednotném energetickém trhu. Co to zjednodušeně řečeno znamená? Nejdražší energetické zdroje určují základní cenu pro trh. Takže když Německo k půlnoci 15. dubna po dvaašedesátiletém úspěšném a bezproblémovém provozu svých původně celkem 32 jaderných elektráren násilně politicky zastavilo efektivní provoz posledních tří, současně vlastně dalo na vědomí, že v solidaritě s bezjaderným Německem budeme platit zásadně vyšší ceny elektrické energie.

Jak je to možné? Energetické burzy v Lipsku (elektřina) a v Amsterdamu (plyn) pro zajištění dostatku dodávek energie stanovují nejvyšší cenu energetické komodity jako záruku pro to, že takto bohatě zaplacená energie bude skutečně k dispozici. Němci se krátce před půlnocí z 15. na 16. dubna zbavili 6 % stabilní produkce elektřiny v jádru. To jsou prý „drobné“, jež bez problému nahradíme další kapacitou v solárech a větrnících, později v zeleném vodíku, komentoval událost německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ze strana Zelených.

Naplnila se tak vize historického zápasu pacifistických německých bojovníků proti jaderným zbraním ze 70. a 80. let, jež se posléze za sponzorské podpory ruského Gazpromu postupně přeměnila v tvrdý zápas i proti jaderným elektrárnám. Když vzděláním fyzička, ale hlavně politička křesťanské demokratické unie CDU Angela Merkelová v zájmu svého (čtyřnásobného) znovuzvolení kancléřkou Německa  po přírodní katastrofě v roce 2011 u japonské jaderné elektrárny Fukušima (nebyla způsobena selháním jaderných zařízení, ale zemětřesením s následnou nepredikovatelnou vlnou tsunami) zjistila protijaderné nálady německé populace, tak občanům dala to, co chtěli: zákon o ukončení provozu atomových elektráren v německu do konce roku 2022. O prodloužení do dubna 2023 pak rozhodl současný socialistický kancléř Olaf Scholz, aby zastavil spory mezi koaličními Zelenými a liberální probyznysovou stranou FDP.

O jádru rozhodly volby

I když někdejší rozhodnutí kancléřky „Mutti“ Merklové bylo nepochybně silně ovlivněno volebně-populistickou kalkulací, současná „semaforová“ koalice SPD, Zelených a FDP prý vyhlašuje hodnotové zásady. Zlé jádro musí pryč, i když 52 % německé voličské populace volalo po pokračování stabilní produkce jaderných elektráren v době energetické krize. V Berlíně však vládě dominuje historická nenávist k jádru a iracionální strach.

Antijaderné hodnoty zvítězily a s nimi se vrátila nutnost vyrábět stabilní elektřinu opět z nenáviděného uhlí (38 GW celkové instalované kapacity napůl z černého a hnědého uhlí). A k tomu zatím 30 GW paroplynových elektráren poháněných na zkapalněný zemní plyn  z USA a Kataru. Přitom další kapacitu 20 GW elektráren vyrábějících z vysoce emisního LNG (v podstatě pro planetu totožného s emisemi z uhlí) chtějí v příštích letech Němci na zakázku státu instalovat navíc.  Že Němci neplní své cíle boje s oxidem uhličitým už od roku 2021 a nebudou ani letos a napřesrok? Absurdní hrozba zemětřesení či tsunami pro jaderné elektrárny v Německu asi představovala větší nebezpečí než CO2, kvůli němuž celá taškařice jménem Green Deal vlastně vznikla.

Graf:Clean Energy Wire

Co teď s klimatickou krizí? Berlín to přece ví: každý den musí pokrýt zemi solárními panely o ploše 43 fotbalových hřišť a vztyčit jedenatřicet větrných elektráren, z toho čtyři na svém mořském pobřeží. Že na to nestačí suroviny, experti a německá půda? Nevadí. Příslušné zákony o veřejném zájmu zlomí lokální odpor a při nesplnění současných cílů úkoly napříště zdvojnásobíme. Navíc musí Němci jako ostatní občané zemí EU do 10 let své domovy zateplit a přejít výhradně na nefosilní vytápění s dominancí tepelných čerpadel, neboť už do dvou let nebudou moci postavit obydlí na vytápění většinově oblíbených zemním plynem a topnou naftou.

Nelze se divit, že donedávna ještě vítěz průzkumů oblíbenosti německých politiků Robert Habeck se propadl až na konec první desítky. Ovšem tento vzděláním expert na literaturu statečně tvrdí, že nedělá politiku pro oblíbenost, ale pro imperativ záchrany klimatu planety. Habeckovi Zelení se v posledních průzkumech mezi německými voliči propadli na hranici 13 %, o dva procentní body za opoziční Alternativu pro Německo (AfD), kterou spolkové bezpečnostní orgány považují za extremistickou stranu. V roce 2025 se v Německu (stejně jako v ČR) budou konat parlamentní volby a pak se ukáže, kdo podle voličů zaujímá skutečně extremistické postoje.

Německo vypouští nejvíce uhlíku

Německo loni spotřebovalo 550 TWh elektřiny (pro srovnání: čistá spotřeba ČR loni 60,4 TWh), z toho v celoroční bilanci 46 % připadalo na tzv. obnovitelné zdroje, z nichž se 140 GW instalovaného výkonu dominuje větrná a solární energie. Německo v celkové bilanci elektřinu exportuje. Ovšem v době, kdy zde panuje tzv. Dunkelflaute, neboli když je zimní inverze, slunce nesvítí a vítr nefouká, pak pochopitelně občasné zdroje energie dodávají minimum. Zatím Němci řeší vše emisním uhlím a plynem, a to i navíc v záložní a kapacitní rezervě v celkovém souhrnu 9 GW. A také dovozem elektřiny hlavně z Francie. Proto mělo Německo loni dle portálu Electricity Maps produkci 480 gramů CO2 na výrobu 1 kWh, kdežto jaderná Francie má měrné emise 7krát nižší. Ovšem už v roce 2035 chce mít Německo v OZE 368 GW výkonu a v roce 2045 dokonce 700 GW, aby z této obří nadprodukce mohlo produkovat dostatek elektřiny pro výrobu zeleného vodíku elektrolýzou vody. Podle plánů současné berlínské koalice by postupně od roku 2035 měla výroba energie ze zelného vodíku umožnit ukončení produkce z uhlí a ze zemního plynu.

 

To vše si vyžádá obrovské náklady. Všechny tzv. obnovitelné zdroje v Německu (i ČR) jsou budovány díky instalačním dotacím, další dotace dostávají na garantované výkupní ceny a také v podobě kompenzací, kdy v důsledku nadprodukce jsou některé kapacity OZE odpojovány od sítě, aby nezpůsobily její kolaps. To loni stálo 2,1 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun), jež zaplatí spotřebitelé a daňoví poplatníci. Podle čtyř německých správců sítě musejí směřovat stovky miliard eur do posílení kapacity sítě, aby unesla zapojení dalších přerušovaných a nestabilních zdrojů, což bude v podstatě znamenat zdvojnásobení současné německé elektroenergetické sítě o celkové délce 800 000 km. Podle výpočtů profesora Františka Hrdličky z pražského ČVUT je účinnost zeleného vodíku, na který Němci do budoucna klíčově sázejí, asi třicetiprocentní, což energeticky znamená, že produkce 1 kWh z vodíku vyžaduje investici 3,9 kWh z jiných zdrojů elektřiny, podle Berlína výhradně z OZE.

Elektřina drahá a ne vždy

Až se příští i následující zimy setkají všechny obvyklé nepříznivé okolnosti v podobě normálního zimního počasí, cenové soutěže o dodávky LNG do Evropy s Čínou a dalšími asijskými zeměmi, spotové ceny na burzách opět vyženou ceny elektřiny a plynu do závratné výše. Ale už tu pro Němce nebude za všech okolností stabilní dodávka 4,1 GW z právě zavřených tři jaderných elektráren, které v Německu mj. loni vyrobily 30 TWh elektřiny (to je, pro srovnání, polovina čisté spotřeby Česka). Vedle deficitu tak samozřejmě podle zásad trhu nastoupí opět vysoké ceny elektřiny. Ale nejen pro Němce, ale z hlediska společného trhu EU i „solidárně“ pro české podniky a domácnosti. K tomu v Německu ještě nepochybně nastoupí regulace spotřeby, kdy už německá vláda odsouhlasila právo distributorů odpojit dočasně nejen velké podniky, ale také tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů v domácnostech.

Také Česká republika se předčasným zavíráním uhelných zdrojů podle analýzy ČEPS už v roce 2025 změní z exportéra elektřiny v čistého dovozce. A pak může Česko opsat Němce i v té regulaci spotřeby, kdy také mnoho Čechů včetně politiků asi s velkým překvapením zjistí, že elektřina se opravdu nerodí v zásuvce.