Archív značky pro: hotovost
ČNB nutí lidi tolerovat nízké mzdy a propad životní úrovně
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
17.7.2023
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Podle nynějších odhadů letos průměrná mzda vzroste o osm procent, a přiblíží se tak 43 600 korunám. Reálně se ovšem příjmy kvůli vysoké inflaci velmi výrazně propadly. Loni u nás průměrná mzda nominálně vzrostla meziročně o 6,5 procenta. Vzhledem k velkému růstu cen ale reálně klesla o 7,5 procenta. Nominální vyjádření zde představuje to, kolik peněz lidé obdrží ve své výplatě. Reálná hodnota je však více vypovídající, protože vyjadřuje, co si za tyto peníze mohou koupit. Pokud je tedy vysoká inflace, nominální růst mezd neznačí, že lidem roste jejich životní úroveň.
Propad reálných mezd o 7,5 procenta znamená pětkrát větší pokles než ten z doposud nejhoršího roku 2013, kdy se průměrná reálná mzda propadla o 1,5 procenta. I za první letošní čtvrtletí průměrná mzda klesla reálně o téměř sedm procent. Podle prognózy Hospodářské komory by se reálně mzdy mohly začít konečně zvedat v druhé polovině roku.
V této době zároveň velká část firem hlásí vysoké zisky a těží z citelně vyšších marží, které už jim stačily pokrýt vzrostlé náklady. Spotřebitelé firmám vysoké marže tolerují a jsou ochotni nakupovat za vysoké ceny. Ačkoliv vzhledem ke zmíněnému propadu reálných mezd si koupí zboží a služeb mnohem méně a ještě za něj zaplatí mnohem více než dřív. Vzhledem k tomu, že trh práce je stále přehřátý a nezaměstnanost velmi nízká, zaměstnanci by si svým zaměstnavatelům mohli říci o vyšší mzdy. Téměř plná zaměstnanost a vysoká ziskovost firem silné vyjednávací pozici zaměstnanců nahrává.
„Vlivem výrazného nedostatku na trhu práce mohou požadovat růst mezd, benefitů a případné zlepšení pracovních podmínek. Konkurence mezi zaměstnavateli je velmi silná. Obzvláště v případě schopných zaměstnanců, o které v zásadě denně soutěží. Nevyhovění zvýšeným mzdovým požadavkům riskuje zaměstnavatel, že o zaměstnance přijde ve prospěch konkurence, která zaplatí. Samozřejmě je ale nutné dodat, že prostředí na trhu práce se významně liší mezi profesemi, obory a regiony. Ne každý zaměstnanec si tak může diktovat podmínky,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Někteří ekonomové stav označují jako maržově-inflační spirálu, na kterou řádoví zaměstnanci doplácejí. „Přes citelný pokles životní úrovně a přes markantní růst zisků firem si čeští pracovníci ovšem stále příliš nechtějí říkat o zvýšení mezd. Uvážíme-li, že Česko vykazuje vysokou míru a má přehřátý trh práce, jedná se o paradoxní stav. Tento paradox lze napravit hlavně na mikroekonomické úrovni. A to tak, že se Češi nebudou zdráhat říci si o výrazné přidání na mzdách, třeba i o dvacetiprocentní. Je pro něj racionální ekonomické zdůvodnění,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Růst mezd a tím další rozpouštění peněz v ekonomice a roztáčení inflace je častý argument centrálních bank pro jejich nastavení měnové politiky. I bankovní rada České národní banky (ČNB) opakovaně říká, že růst mezd pro ně bude ukazatelem, zda nastavit přísnější podmínky. Pod vedením guvernéra Aleše Michla ale ani jednou úrokové sazby, které zůstávají na sedmi procentech, nezvedla.
„Hrozba mzdově-inflační spirály je v Česku přítomná. To je ale primárně starostí ČNB, která přeci nemůže po zaměstnancích chtít, aby mírnili své mzdové požadavky a nereagovali na pokles reálných mezd a reálné kupní síly a pomáhali tak centrální bance v boji s inflací. ČNB má hned několik nástrojů, jako jsou úrokové sazby, kterými může inflační tlaky tlumit. Že v době dvouciferné inflace současné složení bankovní rady soustavně hlasovalo proti dalšímu utažení měnové politiky a tlumení inflačních tlaků, nebylo rozhodnutím běžných českých zaměstnanců. Nevidím důvod, proč by měli nést náklady rozhodnutí bankovní rady či jí jakkoliv pomáhat v boji s inflací. Možná naopak, kdyby mzdové nároky zaměstnanců byly silnější, dotlačily by ČNB k dalšímu zvyšování sazeb, což by bylo v souladu s poznatky makroekonomické teorie i praxe,“ myslí si Peterka.
Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/
Decentralizovaná ekonomika je klíčem k zachování svobody, říká ekonom Kim Iversen
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
21.2.2023
Musíme zabránit zavedení digitálních měn centrálních bank, „protože to je ztělesněním centralizovaného, kontrolovaného, dokonce totalitního systému,“ řekl ekonom Richard Werner, Ph.D., v nedávné epizodě „The Kim Iversen Show“.
Současná inflační krize je podle bankovního a rozvojového ekonoma Richarda Wernera, Ph.D. , přímým důsledkem záměrných rozhodnutí centrálních bankovních institucí.
V roce 2020 světové centrální banky, včetně americké centrální banky, jednaly „koordinovaně“ a uzákonily „úmyslnou politiku“, o které věděly, že po 18 měsících způsobí masivní inflaci, řekl Werner v nedávné epizodě politickému komentátorovi Kim Iversenovi . pořadu „ The Kim Iversen Show “.
Inflace, která začala koncem roku 2021 – kterou stále zažíváme – neměla nic společného s energetickou krizí nebo válkami, řekl Werner.
„Nikdo nemůže říct, že to byla chyba. Ony [centrální banky] záměrně vytvořily tuto inflaci – to je to, co moje práce ukazuje a o tom není pochyb,“ řekl Werner.
Werner, profesor na De Montfort University ve Spojeném království, vytvořil model kvantitativního uvolňování (QE) – nazývaný také „ Kvantitativní teorie úvěru “ – o kterém říká, že je „pravděpodobně nejjednodušším empiricky podloženým modelem, který zahrnuje klíčovou makroekonomickou roli bankovní sektor.“
QE je druh měnové politiky, která spočívá v tom, že centrální banka nakupuje cenné papíry z otevřeného trhu, aby snížila úrokové sazby a zvýšila nabídku peněz.
Iversen řekl Wernerovi, že je to zajímavá postava, protože QE se nedávno objevilo ve zprávách kvůli zhoršování současné finanční situace.
„Spousta lidí by vás jako člověka, který vynalezl kvantitativní uvolňování , vinilo z krize, ve které se nacházíme,“ řekl Iversen. „Současně mnoho lidí, kteří to tak cítí, jsou také těmi, kteří nedůvěřují této centrální digitální měně [a] nevěří Světovému ekonomickému fóru – a zdá se, že do této skupiny patříte i vy. .“
„Myslím, že to láme hlavu mnoha lidem,“ řekla. „Oni opravdu nevědí, co si o tobě a tvých zásadách myslet.“ Jsi ten dobrý, jsi ten špatný?“
Werner řekl, že většina centrálních bank nesprávně aplikovala jeho politiku kvantitativního uvolňování tím, že se řídila pouze částí jeho rad – a ve špatnou dobu.
QE bylo navrženo pro dobu deflace a zmenšování peněžní zásoby, řekl Werner, nikoli pro dobu, kdy jsme již měli expandující peněžní nabídku a rostoucí poptávku. „Nebyl navržen pro tuto situaci,“ řekl.
Chcete svobodu? Používejte hotovost, podporujte místní banky, zabraňte digitálním měnám centrální banky
Werner vyzval posluchače, aby zajistili, že ekonomika „zůstane decentralizovaná“ pomocí místních bank – a zakládáním nových místních bank.
„Centrální plánovači to nemají rádi,“ řekl. „Chtějí, aby se společnosti a banky sloučily. To je skutečně součást sovětizovaného systému – příliš mnoho centrálního řízení – [a] musíme udělat opak,“ řekl Iversenovi.
Werner řekl, že používání hotovosti je prostředkem decentralizace a svobody, zatímco vše digitální a centrální bude o kontrole.
„Podpora hotovosti je klíčový způsob, jak zachovat naši svobodu,“ řekl.
Podle Wernera musíme zabránit zavedení digitálních měn centrálních bank (CBDC) – vládou podporovaných digitálních měn vydávaných centrální bankou – „protože to je ztělesněním centralizovaného, kontrolovaného, dokonce totalitního systému, protože samozřejmě „budou programovatelné a budou naprogramovány,“ řekl Iversenovým posluchačům.
„Není to nic podobného, co jsme kdy v minulosti měli, a jakákoli totalitní diktatura si o tak obrovských kontrolních nástrojích mohla nechat jen zdát,“ dodal.
15. listopadu 2022 Federální rezervní banka v New Yorku oznámila, že se spojila s globálními finančními giganty, včetně Citigroup Inc., HSBC Holdings Plc., Mastercard Inc. a Wells Fargo & Co., aby spustili 12týdenní digitální dolar pilotní program, který má posoudit, jak mohou banky zpracovávat digitální dolarové tokeny v rámci systému centrální banky, a vyčíslit jejich potenciální dopad na urychlení plateb, řekl agentuře Reuters newyorský Fed.
Výsledky pilotního programu, který využívá simulovaná data v testovacím prostředí, ještě nebyly zveřejněny.
Sledujte zde:
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
