Archív značky pro: Domácí

abrams

Orgány státní správy na Slovensku a v Německu začaly dostávat směrnice k zajištění provedení mobilizačních vyhlášek pro případ vypuknutí přímé válečné konfrontace mezi NATO a Ruskou federací! Slováci na nic nečekají a začali na vojenské správy zasílat prohlášení o odepření služby se zbraní v ruce proti Rusku z důvodu osobního přesvědčení! Politici lidem lžou, když tvrdí, že posíláním zbraní a tanků na Ukrajinu nic zemím EU nehrozí, protože všechny orgány státních správ v zemích EU začínají dostávat směrnice k zajištění mobilizačních odvodů a k opravám válkou zničené dopravní infrastruktury!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

27.1.2023

Redakce AE News přinesla ve středu informace o tom, že česká státní organizace Správa železnic obdržela směrnici upravující podmínky opravy tratí v době válečného stavu [1]. A jak se ukazuje, je to jenom vrchol ledovce, protože už v pátek jsme dostali do redakce informace ze Slovenska od informačního zdroje, který nám poskytl interní dokument, který je rozesílaný do jednotlivých krajů a týká se zajištění informací o obyvatelstvu daného regionu za účelem mobilizační přípravy.

Důraz se klade na schopnosti výkonu branné povinnosti za účelem obrany bezpečnosti státu, dále za účelem pracovního nasazení v době válečného stavu a rovněž za účelem získání informací o nemovitostech, které by byly vhodné v době válečného stavu pro slovenskou armádu a bylo by možné tyto nemovitosti zrekvírovat a zabavit soukromým majitelům za účelem využití v době válečného stavu.

Směrnice pro zajištění mobilizačních úkonů

Náš zdroj nám poslal kopii dokumentu určeného pro Trenčínský kraj, ale podle našich informací shodné a totožné kopie dostávají krajské orgány po celém Slovensku v těchto dnech. Příprava na mobilizaci neprobíhá jen v ČR a na Slovensku, ale nově i v Německu, kde zemské úřady začaly revidovat seznamy obyvatelstva ve spolupráci s vojenskými úřady a německá armáda chystá mohutné vyzbrojování, jak zjistil na základě uniklého dokumentu časopis Spiegel už vloni v listopadu [2].

Výroky českého náčelníka generálního štábu AČR o výběrové mobilizaci [3] v případě vyhlášení válečného stavu v ČR v důsledku aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně NATO, je pouze dokreslením mozaiky toho, že přípravné procesy na válku s Ruskem jsou v plném proudu.

Válka je mír a mír je sprosté slovo používané dezoláty a proruským šváby k podpoře války… Neomarxstický pohled na nový normál v Evropě

Jak nás informoval do redakce náš dlouholetý informační zdroj z okruhu vojenského zpravodajství, nikdo v Evropě z politiků neusiluje o mír, a proto se logicky schyluje k válce. Pokud by Evropa usilovala o mír, nemluvili by náčelníci genštábů o mobilizacích, orgány státní správy by nedostávaly pokyny pro zajišťování informací o počtech lidí v obyvatelstvu vhodných pro mobilizaci, státní železnice by nedostávala směrnice pro opravy válkou zničených železnic v době válečného stavu.

Drtivá většina pro-válečných štváčů z řad politiků si přitom velice důsledně dává pozor na to, aby nevyvolala mezi obyvatelstvem znepokojení neustálým posíláním zbraní do války na Ukrajinu, kde v zastoupení ukrajinskou armádou bojují USA proti Rusku, tedy dvě jaderné velmoci proti sobě. Krok vlády kancléře Olafa Scholze poslat na Ukrajinu páteřní tanky Bundeswehru Leopard 2 jsou i na ruských médiích spatřovány jako překročení rubikonu.

Olaf Scholz, německý kancléř

Zatímco Rusko bojuje s prostředníkem, USA se bojí porážky od Ruské federace a drží se vzadu. Američané totiž od konce II. sv. války neporazily ani jednoho rovnocenného nepřítele, a dokonce prohráli několik válek s mnohem slabším asymetrickým nepřítelem, naposledy v Afghánistánu, odkud Američané odešli po 20 letech neúspěšného válečného tažení.

Není divu, že nechtějí jít do otevřené války proti Rusku a proč se američtí politici tak moc děsí a bojí ruské žoldácké skupiny PMC Wagner Group, která vytlačila francouzskou armádu z Mali a ze Středoafrické republiky, o čem se v evropských médiích raději nic nepíše, protože porážka francouzské armády v Mali v přímých střetech s PMC Wagner Group je nejlepší ukázkou toho, v jakém stavu jsou vojska NATO. Úplně jalová aliance, která je postavena na hliněných nohách.

NATO nemusí aktivovat článek 5, může reálně nastat něco mnohem horšího… unilaterální vojenská pomoc členských zemí Ukrajině

Jenže posílání zbraní na Ukrajinu opravdu představuje hrozbu pro Evropské země, protože hrozí proliferace války do celé Evropy ve chvíli, kdy těchto zbraní na Ukrajině bude tolik, že nebude dostatek ukrajinských vojáků a Kyjev začne volat o pomoc vojska NATO. Celá aliance na pomoc Ukrajině určitě nepřijde, ale můžou přijít některé vybrané členské země NATO samy za sebe, na základě bilaterálních dohod o vojenské pomoci.

Čili model vojenské pomoci zemí NATO bez oficiálního požehnání NATO. Washingtonská smlouva totiž takovou unilaterální pomoc nezakazuje, takže Bezpečnostní rada NATO nemusí dát povel k alianční pomoci, ale může vyslovit doporučení, že každá alianční země může sama dobrovolně se rozhodnout, jakou formou pomůže Ukrajině.

Válečný štváč, šéf NATO, Jens Stoltenberg

A takové neutrální rozhodnutí NATO bude stačit k tomu, že na Ukrajinu vyrazí vojáci některých zemí NATO na unilaterální bázi, samy za sebe, resp. na bilaterální bází dohody mezi zemí NATO a Ukrajinou. A v takovém okamžiku hrozí proliferace války z Ukrajiny na celou Evropu. V té chvíli by už Rusko neválčilo proti Ukrajině, ale proti členským vojskům NATO na Ukrajině.

A členské země NATO by se staly terči úderů ruských raket. Rusko by nemohlo izolovat údery pouze na Ukrajinu, protože už by bojovalo proti zemím NATO, proti jejich průmyslu, proti jejich válečnému úsilí. Rusko by nemělo na výběr, muselo by na země NATO zaútočit, aby zastavilo válečnou výrobu členské země NATO, aby nemohla dál posílat vojáky a zbraně na Ukrajinu. Bylo by to nevyhnutelné.

Když politici neusilují o mír, je o válce obvykle již rozhodnuto. A na Slovensku už posílají na vojenské správy reverzy o odmítnutí mimořádné služby

Údery na země NATO by byly finální tečkou ze předehrou ke III. sv. válce. Všechno, co by se začalo odehrávat potom, by nabralo velice rychlý spád k termonukleární výměně mezi NATO a Ruskem. Když politici už neusilují o mír, znamená to, že chystají válku, o které již rozhodli…  Heinz Guderian. Tento citát je doslova mementem procesů, které právě zažíváme. Na jedné straně politici posílají více a více zbraní a tanků na Ukrajinu proti jaderné velmoci, na straně druhé nikdo z politiků v EU neusiluje o mír a naopak lidé prosazující mír jsou ve zfašizovaných médiích různými presstituty označováni za dezoláty, ruské šváby a dokonce “mírové štváče” proti válce, což je neuvěřitelný oxymoron, který podtrhuje zvrácenost českých MSM médií a jejich narativů.

Oznámení o odmítnutí mimořádné služby

Není proto divu, že i na Slovensku začínají místní lidé posílat na vojenské správy oznámení o odepření výkonu mimořádné služby se zbraní proti Rusku, a to z důvodu přesvědčení. Guderianův citát je totiž opravdu přesný a trefný, protože teď už víte, proč nikdo z vůdců a politiků nevolá po míru, proč neusiluje o mírová jednání, protože místo míru je už dávno připravena válka a ti politici teď už organizují státní správy svých států na přípravu mobilizačních opatření.

Když by se usilovalo o mír, nikdo by tyto procesy mobilizačních příprav neprováděl, nikdo by neposílal další a další tanky na Ukrajinu, nikdo by nemluvil o tom, že Rusko a Putina je třeba na Ukrajině porazit za každou cenu, jak prohlásili představitelé EU a spolu s nimi vrcholní představitelé většiny zemí NATO. Když je válka nachystaná, není místa pro mír. Taková je bohužel realita. A pokud jde o Prahu a pražskou havlérku, tak to je kapitola sama pro sebe.

Stalinův zbouraný pomník je mementem

Anti-komunisté, havlisté a liberálové v ČR tleskali v roce 2021, když KSČM vypadla z poslanecké sněmovny, zatímco dnes nepokrytě jásají a chtějí za prezidenta bývalého předsedu ZO KSČ, který si vzal za manželku vojačku vystudovanou na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda jako politruk. Magoři? Ne, liberální fronta v ČR. A hlavně v Praze. Protože takhle funguje Praha. Město náplavy, jak trefně o svém městě říkají rodilí Pražáci. Bohužel, to platí i o takových městech neoliberálů jako jsou New York, Los Angeles nebo Londýn. Města náplav – Laboratoře globalistů. Všude, kde se k moci dostanou bývalí svazáci, dnes neomarxističtí liberálové, tam jde svoboda a demokracie do kytek a hned poté přichází válka.

Cenzura na české Wikipedii

Dokonce ani Miloš Zeman se nevyslovil pro mír a ukončení války, což je jeho největší politické a životní selhání, které je zřejmě vynucené fašizací havlizované Prahy, která by ho jinak ukřižovala a rozcupovala. Je to vlastně pud sebezáchovy, protože v Praze nyní vládne Duch války spolu s Duchem Ukrajiny, zatímco Duch času onoho klasického Hegelova konceptu Zeitgeist je vyhnán z Prahy pryč, protože v Praze se bourají pomníky a přepisují historie.

Praha stavěla svého času monstr-sochu Josifa Stalina na Letné, aby záhy po jejím dokončení ji opět zbourala a tvářila se, že Stalin byl e-e a fuj-fuj a vůbec s ním neměla jako nic společného. Část tohoto charakteru v národě přetrvává. Rozvědčíci trénovaní komunisty proti NATO se stávají po čase předsedy Bezpečnostní rady NATO. Včera pomník budujeme, dnes ho bouráme a zítra stavíme pomník nový, pomník nepřítele toho, co tam původně stál. To není jen česká politika ode zdi ke zdi, to je bohužel i česká mentalita voličů, která se promítá do všech voleb.

Záznam pátečního pořadu

-VK-

Šéfredaktor AE News

ZDROJ: https://aeronet.news/organy-statni-spravy-na-slovensku-a-v-nemecku-zacaly-dostavat-smernice-k-zajisteni-provedeni-mobilizacnich-vyhlasek-pro-pripad-vypuknuti-prime-valecne-konfrontace-mezi-nato-a-ruskou-federaci/

bezplatné zdravotnictví

V liberálně-demokratické Evropě se připravuje odstranění bezplatného zdravotnictví a likvidace sociálního systému

26.1.2023

Na válku s Ruskem peníze jsou, pro bílé Evropany ne

Ve Velké Británii se připravuje zrušení bezplatné zdravotní péče a její následná privatizace a pokusné balonky, chystající mediálně-informační pole, jsou už venku. Podle předchozího ministra zdravotnictví Sajida Javida (typicky britské jméno) je potřeba zavést zpoplatnění návštěv pacientů u praktických lékařů i specialistů. Podle něj to povede ke zkvalitnění péče a zrychlení plánovaných zákroků atd. Prý je současný systém neudržitelný. To vše v době, kdy britská vláda investuje obří prostředky do války proti Rusku. Na Ukrajinu putují masivní dodávky zbraní, zapojují se tam britští vojáci, posílají velké finanční půjčky atd. Na válčení s Rusem peníze jsou, pro běžné Brity ale nikoliv.

Problém britského zdravotnictví je především v tom, že ho využívá mnoho osob, které do něj nikdy nepřispívaly. Jde hlavně o barevné imigranty a uprchlíky. Bílí Britové zkrátka neplatí na zdravotním pojištění dost, aby uživili i miliony imigrantů, kteří ho zdarma využívají.

Podobný plán má i ukrajinská vláda P. Fialy. Už se začínají ozývat hlasy pro vládních „odborníků“ o „plýtvání“ (drzý Čech si dovoluje chodit s nemocemi k lékaři..) a nutnosti dalších příjmů do zdravotnictví. Situace v ČR je úplně stejná jako ve Velké Británii. I „česká“ vláda P. Fialy masivně dotuje válku na Ukrajině i ona cíleně přilákala stovky tisíc imigrantů, kteří čerpají zdravotní péči zcela zdarma a do systému nijak nepřispívají a chystá omezování sociálního systému pro původní české obyvatelstvo (pozdější odchod do penze, nadstandard ve zdravotnictví, což se rovná zpoplatnění zdravotní péče, atd. atd.)

Ozývají se ale další země. Namátkou Slovensko, Německo atd.

Cílem globálních elit je zlikvidovat evropský solidární sociální systém a přinést další rozvrat do společnosti. S bílou Evropou se již nepočítá, tak proč její příslušníky léčit, že?! Podle chorobných mozků globální finanční oligarchie je to jen plýtvání zdroji. Nechají si to bílé národy Evropy líbit?

ZDROJ: Česká věc

https://ceskavec.com/2023/01/v-liberalne-demokraticke-evrope-se-pripravuje-odstraneni-bezplatneho-zdravotnictvi-a-likvidace-socialniho-systemu-na-valku-s-ruskem-penize-jsou-pro-bile-evropany-ne

kampaň

Dalši kampaň za nama. Polityci se směju, z lidi kape krev

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog – převzato z blogu Ládi Větvičky

26. 1. 2023 
Mam taky divny pocit, že nam to robi schvalně. Od roku 2010 do roku 2030 su enem dva roky, kdy nebyly a nebudu jakesik hlupe volby. Prezident, parlament, senat, eurosajuz, kraje, obce a ja nevim co všecko.

A do teho bilbordy, reklamy na kandydaty, reklamy proti kandydatum, volebni schuze, vlajky, fangličky, neustala propaganda v medyjach…

Bolševik robil raz za štyry roky volby, kere žadnyma volbama nebyly, ale stejně tam člověk musel valit, jinak by se člověk nedostal ani do Chalupek, ne tak na Krk. A tihle novi šašci zas přišli ze systemem, kery ma každeho znechutit, bo ma pocit, že ten volebni hnus každeho 1. ledna začina, ale nikdy nekonči.

Mame teho zapotřebi? V zitřejšich volbach budeme vybirat mezi Losnu a Mažňakem, komunystu nebo komunystu, ulizanym Fantomasem nebo proradnym Netopyrem. Z lidu kape krev, jak su všeci rozhadani. Hadaju se v rodinach, hospodach aji na naměsťach. Čert nam byl dlužny taku cypovinu jako prezidentske volby. Kdyby byla veřejna volba prezidenta před sto rokama, Masaryk by nikdy neprošel. Měl vroubky u naroda, a to se neodpušťa.

Přitem jaky je rozdil mezi kandydatama? Jeden byl agentem Moskvy a Wošinktona, druhy se schazal s bolševicku policiju, s keru se ten prvni schazal už z pryncypu věci. Jeden jak druhy. Tuž jak ma člověk rozhodnut? Zkuste si řict – dal bysem svoju dceru zelene gumě, kera robila pro obě strany? Ale je zas tak hezky oblečeny, pysk vystajlovany, fajně lingvistycky vycvičeny, nerobi skoro žadne chyby. Anebo bysem dal dceru mezinarodnimu obchodnikovi, kery neumi pořadně česky, plete pate přes devate, dojebal tuto republiku tajak žadny jiny? Ale co když ten prvni ju dojebe ještě vic, až se dostane ke korytu? V životě v polityce nebyl, jedine, co umi, je vydavat rozkazy. A hlavně je přijimat.

Tuž, těžka volba.

Je třiatřicet roku po plyšaku, kdy došlo k pokojnemu předani moci od komunystu k tym komunystum pravdolaskařskym.

Představte si, že třiatřicet roku po valce, v roce 1978 se do Německa vracaju dva chlopi. Oba dva byli v NSDAP, ale to byl v te době taky zvyk pro ty, keři chtěli čehosik dosahnut. Jeden robil pro firmu s chemickyma produktama, řekněme BASF. Nic zleho nezrobil. Pravda, stykal se se sudruhama ze strany, ale to se tak nějak tenkrat robilo. A su tam jakesik nejasnosti s financovanim jakehosik Orliho hnizda. Nebo jineho fogla, to neni podstatne.

Druhy robil pro Abwehr. Byl už dobře vycvičeny pro vysazeni v tylu nepřitela, ale jak na potvoru, valka skončila. Co fčil? Držet se přisahy bude znamenat ztratu naprosto všeckeho. Mohl by maximalně tak hlidat vrata v ulici Polityckych vězňu. A tak zapomina na přisahu a přeběhne na druhu stranu. Na tym přece neni nic špatneho. Je mlady, ma znalosti, tuž byla by škoda, aby šel kajsik hazat lopatu. A tak přebiha na druhu stranu, proti kere byval cvičeny.

A po třiatřiceti rokach se potkavaju, aby se jeden z nich stal řišskym kancleřem.

Těžka volba, co?

Tuž utřete si krev z rozbitych pysku, jednemu z nich to hoďte, zaplaťte přišerne ceny za eletryku, plyn, žradlo, poděkujte politykum za inflaci, kera vam enem za loňsky rok ukradla z uspor okolo 20% a přišti rok vas čeka podobna šaškarna.

Taky divny smich je slyšet ze zakulisi, že? To se vam fialova sebranka směje a těši, až po volbach rozjede tu svoju rakušacku maškaradu naplno. Bo jestli zme ve valce, jak tvrdi jeden z kandydatu, pak si chystejte neenem peněženky, ale aji maskače.

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Poruba

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=797263

větvička

Dvakrat zme si postavili do čela generala a přišly zle dny. Zrobime to po třeti?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25. 1. 2023 

Blog – převzato z blogu Ladislava Větvičky

Poprve se postavil general do čela vlady v roce 1938. Podruhe se dostal general do funkce prezidenta v roce 1968.

Aji když se rozjařeny lid radoval, bo v tom viděl šanci na lepši vyvoj, velice rychle nasledovaly největši prusery v našich dějinach.

V roce 1938 po protestach lidu byl do čela vlady postaveny legionařsky hrdina, general Syrovy. Lid se zklidnil a myslel si, že s generalem bude všecko lepši. Bohužel, general byl enem loutka v Benešovych rukach. Neodvolal souhlas předchozi vlady s odstoupenim pohraničnich uzemi Německu a tak po tydnu ve funkci mohl enem tak čumět, jak Němci se suhlasem předchozi československe vlady a pod dozorem Francuzu, Britu a Italu zabiraju uzemi, kera po tisic roku patřila k zemim Koruny česke.

V roce 1968 byl zvoleny prezidentem general Svoboda, legionařsky bojovnik, hrdina prvniho aji druheho odboja. Po cele řadě pozityvnich kroku při podpře reformniho procesu se ještě zasadil o zachranu internovanych polityku, odvlečenych do Sovětskeho svazu, pak už ale nedokazal překročit svuj stin. Podilel se na přijeti kapitulačniho Moskevskeho protokolu, na druhu stranu se po skončeni jednani odmítl vratit do Prahy bez Františka Kriegla, kery Moskevský protokol odmítl podepsat. Pak už nasledoval enem podpis obuškoveho zakona v srpnu 1969, neschopnost zabranit masivnim čistkam a umrtveni života ve společnosti a neschopnost přibrzdit normalizaci.

Takže fčil se nam do vedouci funkce hlasi třeti general, hrdina boju z Jugošky, prověřeny kadr z Moskvy i Washingtonu, pokud mu to teda hodite.

Přemyšlajte dobře, abychom si to pak nemuseli hodit my.

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Praskly hrad

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=797239

Vidlákovy kydy

Koláři Koláři, práce se ti nedaří

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

27.1.2023

Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy

Přátelé, dneska si zahraju na svého blogerského kolegu Vlka. Můj bratr vládne angličtinou podstatně lépe než já a tak je schopen číst i anglické zpravodajství. Před několika dny se k němu dostal docela zajímavý odkaz, který jsme nemohli nechat jen tak.

Vězte, že v USA existuje komunistická strana. A tato americká komunistická strana vydávala od roku 1944 až do roku 2016 takové svoje americké Haló noviny. Jedná se o časopis „Political Affairs“ Anglická Wikipedie o něm píše (v automatizovaném překladu):

Political affairs byly při svém založení teoretickým orgánem komunistické strany, USA , obecně publikovaly články určené téměř výhradně členům KSČ. Koncem 90. let se tato role změnila. Political affairs se zbavily role vnitřního orgánu komunistické strany a zaujaly širší postoj. Poskytuje marxistické pohledy na mnoho současných problémů a zapojuje se do teoretických diskusí relevantních pro marxisty a dělnické hnutí. Kromě článků věnovaných národní a mezinárodní politice časopis nabízí poezii, recenze knih, příležitostné recenze hudby a filmu, rozhovory a příležitostné povídky.

Publikaci lze vysledovat až k The Masses , slavným novinám Greenwich Village z 10. let 20. století. Poté, co byl potlačen vládou, noviny pokračovaly jako Osvoboditel . Nezávisle na tom založili Přátelé sovětského Ruska v roce 1919 další měsíčník Sovětské Rusko . V roce 1924 byl název změněn na Sovětské Rusko obrázkové . Konečně William Z. Foster zahájil činnost Labor Herald jako oficiální publikaci své odborové vzdělávací ligy v březnu 1922. Když Workers Party of Americabyla konečně konsolidována jako jednotná nadzemní komunistická strana ve Spojených státech, bylo rozhodnuto, že strana by měla mít teoretický měsíčník i deník, v souladu s Leninovou směrnicí v Co je třeba udělat?

V těchto novinách vyšel v roce 2008 článek o šedé eminenci našeho generálského kandidáta Petra Koláře o jeho působení v USA jako českého velvyslance. Tehdy ještě v USA panovala téměř absolutní svoboda slova, Cancel culture byla teprve v plenkách a tak se mohly říkat věci nevídané a neslýchané. Z mé strany je to taková pěkná tečka za tím naším volebním případem. Než si člověk plivne do dlaní a sevře meč, zpravidla ještě ucedí nějakou nadávku… Tohle by tomu docela dobře odpovídalo.

Článek v originále najdete zde: http://www.politicalaffairs.net/agent-kolar-bush-s-new-hope-for-destabilizing-cuba

Zde je automatizovaný překlad článku:

Agent Kolar, Bushova nová naděje na destabilizaci Kuby

Bushova administrativa, která až dosud věřila, že se jejím kubánským žoldákům podaří destabilizovat zemi, smazala svou malou důvěryhodnost v otázce Kuby, a vložila své naděje do nedůvěryhodnosti. Čisté ruce bystrého Čecha, zdatného studenta jeho špionážních služeb.

Petr ‚Peter‘ Kolář, velvyslanec České republiky ve Washingtonu, vybraný a naverbovaný CIA na konci 80. let, se za necelé tři roky změnil ze zaměstnance údržby budov a poštovního úředníka na hlavního výzkumníka Institutu strategických studií při na ministerstvu obrany v Praze.

Stalo se tak díky malému postrčení jeho přítele Václava Havla, rovněž napojeného na americké zpravodajské kanály.

Kolář začal svůj závratný vzestup po rozpadu socialistického státu v bývalém Československu, když ho jeho páni přes noc poslali do Washingtonu, aby podle jeho oficiální biografie zahájil výcvikový program pro své nové úkoly. Tento školicí program probíhal v Mezinárodním centru Woodrowa Wilsona (WWIC), instituci financované a provozované vládou USA.

Jeho biografie neříká, že WWIC, připojená k univerzitě v Princetonu, je svázána se CIA . Ve skutečnosti natolik, že nechvalně známý bývalý ředitel CIA Allen W. Dulles odkázal své osobní archivy tomuto institutu.

James Billington, ředitel WWIC v letech 1973 až 1988, začal svou kariéru jako Dullesův asistent a skončil jako poradce Ronalda Reagana. Podle Dullesových odtajněných dokumentů pracovalo velké množství profesorů z tohoto centra také jako poradci „na vysoké úrovni“ pro americké špionážní agentury.

Lee Hamilton, její současný ředitel, má ještě temnější resumé. Bývalý kongresman ze státu Indiana, byl členem prezidentského poradního sboru pro domácí bezpečnost, tajemníkem Národní bezpečnostní studijní skupiny ministerstva obrany a… tajemníkem poradního sboru CIA pro ekonomické zpravodajství. Ještě vážnější: byl v Národní komisi pro teroristické útoky, známé také jako Komise 11. září.

Co tedy mohl agent Kolar ve Washingtonu studovat?

Jisté je, že ještě v Praze ho Havlova spojka rychle poslala na cestu na ministerstvo zahraničí, kde by raketovou rychlostí stoupal od jedné intriky k druhé, až se stal náměstkem.

Nyní mohl Washington sklidit, co zasel.

PŘICHÁZÍ S FIASKEM MAFIE

Dne 2. prosince 2005 doktor Kolar (teď se mu říkalo doktor) předal své pověřovací listiny George W. Bushovi. Věděl, jaké jsou priority. Počkal až po novoročních svátcích a 17. ledna 2006 byl v Miami, kde se setkal s těmi nejodpornějšími mafiánskými živly.

V květnu byl připraven vyjít jako hvězda protikubánské show.

Docela hrubým krokem si spiklenci vybrali kanceláře Centra pro svobodnou Kubu, nechvalně známého agenta CIA Franka Calzóna, aby svolali tiskovou konferenci. Kolář pozval řadu diplomatů z jiných bývalých východoevropských socialistických zemí, aby zahájili to, co nazval „iniciativou na podporu vnitřní opozice na Kubě“.

Mezi jeho doprovod patřil kongresman Lincoln Díaz-Balart, syn vládního ministra za diktatury Fulgencia Batisty; Caleb McCarry, vedoucí Bushova plánu na anexi Kuby; Orlando Gutiérrez Boronat, terorista rekrutovaný z kubánského demokratického ředitelství; silně dotovaná Sylvia Iriondo z MAR por Cuba; Angel de Fana ze skupiny Plantados hasta la Libertad y la Democracia, kontrarevoluční organizace bývalých trestanců; a Mauricio Claver Carone, ředitel americko-kubánského demokratického politického akčního výboru, který se věnuje uplácení členů kongresu.

Kolář v tu chvíli netušil, že před koncem roku bude jeho tlupa spiklenců rozprášena hurikánem: prosincová zpráva úřadu Government Accountability Office (GAO) odhalující, že úředníci USAID přidělení na Kubu zatajili konečný cíl ve výši 65,4 milionů dolarů v grantech této federální agentury, které šly jejich přátelům v Miami a Washingtonu.

Mezi podezřelými uvedenými ve zprávě GAO byli dva nejlepší Kolarovi podporovatelé: Frank Calzón a Orlando Gutierrez-Boronat, kteří dostávali milionové dotace.

Rána byla příliš těžká. O několik dní později Adolfo Franco, správce latinskoamerických fondů pro Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj, okamžitě rezignoval na svůj post… a připojil se k týmu republikánského prezidentského kandidáta Johna McCaina, který je shodou okolností ředitelem Mezinárodního republikánského institutu (IRI). ), jeden z velkých příjemců Francovy štědrosti.

Skandál v USAID pokračoval v následujících měsících s dalšími rezignacemi a policejním vyšetřováním, které nedávno „vyhodilo do povětří“ Felipe Sixta, Calzónovu pravou ruku a strůjce ziskového schématu zpronevěry, který se několik měsíců skrýval jako „zvláštního“ poradce prezidenta.

Další aktivita, kterou před chvílí zorganizovali Kolarovi ‚poradci‘ v hotelu Coral Gables Biltmore, přinesla na světlo nový plán na vytvoření podvratné činnosti na Kubě, jak si jej představovali strůjci v Langley.

Kubánsko-americký senátor Mel Martinez, který vedl neobvyklé setkání, uznal izolaci Washingtonu v jeho špinavé válce proti ostrovu a zdůraznil potřebu zapojit „jiné země“ do jejich protikubánské operace. To mělo připomenout Kubáncům, kteří „byli vycvičeni k nenávisti“ k americké vládě, že tato „není jejich jediným spojencem“. José Cárdenas, „prozatímní“ ředitel nahrazující Franca v USAID, řekl, že USAID brzy začne „sledovat model zavedený východoevropským blokem v 90. letech“, čímž potvrdil, že jako první bude mít prospěch.

Mafiánská schůzka skončila výmluvným nesmyslem amerického ministra obchodu Carlose M. Gutiérreze. Podle tohoto bývalého manažera společnosti s mnohamilionovými zisky, je třeba věnovat pozornost Kubě „stejně jako tomu bylo s Tibetem a Dárfúrem“, čímž se připouští zásah USA do obou těchto krizí.

Mezitím český velvyslanec schvaloval takové absurdní pokyny, jeho bystrý spolupracovník Calzón neztrácel čas zbytečným představením. Čekal na příhodně pojmenovaném letišti Dulles ve Washingtonu na další let do Prahy.

Věděl, že od nynějška bude Cárdenasův náhradník zvýhodňovat české hlavní město při rozdělování milionů z USAID.

Za Calzónem následovali všichni jeho kolegové žoldnéři, kteří se snažili zajistit nové zdroje financování, počínaje Robertem Ménardem, v řadě, ve které byli také Boronat a Iriondo.

Václav Havel ze své strany právě 16. dubna v Bruselu inauguroval další organizaci na „obhajobu demokracie“ a je za ní chlupatá ruka kmotrů subverze na Kubě… stačí říci, že koordinátor pro „novou“ ‚ programem je Češka Kristina Prunerová z Člověka v tísni, skupiny vytvořené v Praze CIA a silně dotované National Endowment for Democracy, další agenturou napojenou na americké zpravodajské služby.

V Miami se nyní různé frakce, které se po desetiletí živily protikubánskými křižáckými výpravami federální vlády, zmítají tváří v tvář Kolarově plánu a přemýšlejí, jak se spojit s tou podvratnou strukturou, z níž mají prospěch evropské nevládní organizace a satelity USAID, NED a další. kanály.

Audit GAO týkající se protikubánských aktivit USAID se dostal do titulků s luxusními nákupy najatými „demokratickými aktivisty“ z Miami: kašmírové svetry, čokolády Godiva, hry pro Nintendo a Sony Playstation, všechny údajně určené pro údajné disidenty.

Toto je shnilý plod důvěry kubánsko-amerických členů kongresu Ileany Ros-Lehtinenové a Lincolna a Maria Díaze-Balarta, senátora Martíneze a vůdců kubánské rady svobody. Budou se miliony USAID nadále sklízet v Miami?

 

Jak vidno, nic se nezměnilo. Co se v mládí naučíš, u prezidentské volby jako když najdeš.

ZDROJ: Vidlákovy kydy https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kolari-kolari-prace-se-ti-nedari

Vidlákovy kydy

Jak to tenkrát bylo

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Prezidentská volba na pozadí války, deindustrializace a zbídačení chudších vrstev národa. Prezidentská volba v zemi, která je největším exportérem elektřiny, ale zároveň má nejvyšší ceny za energie na světě. Prezidentská volba v době projednávání zákona o dezinformacích, který ukončí svobodu slova v této zemi. Prezidentská volba v národě, který je rozdělen na Prahu a lásku proti vsi a nenávisti. Alespoň takhle to říkají v Praze. Prezidentská volba, o které se dá tušit, že bude na dlouhou dobu poslední svobodná.

Takřka všechno se už stalo. Dávno. Podepsanými lišáckými smlouvami, kterým nikdo nerozuměl a za které jsme dostali trochu pozlátka a skleněných korálků. Přijetím složitých zákonů, kterými jsme se nechali uvázat na stále kratší řetěz. Jsme země, ve které nám už skoro nic nepatří, ale přesto to polovina národa ještě nevidí, i když platí za elektřinu velmi lichvářské ceny. Zůstávají poslední žalostné zbytky kdysi slavného průmyslu i zemědělství. Poslední zbytky majetku v českých rukách. Poslední zbytky intelektuálů, kteří se ještě neodrodili a nesklonili koleno před Baalem. Všechny státní instituce jsou už na té správné straně, zbývá poslední. Mocensky nepříliš významná, ale s velkou symbolikou. Pražský hrad. Volební bitva vypukne zítra.

Jsem daleko od pravdy, když řeknu, že až to v sobotu skončí, dost se toho změní? Bych byl proto rád, aby se nezapomnělo na tu poslední chvíli před bitvou. Dovolte mi proto tuto švejkovsky patetickou zprávu.

Na jedné straně pole tu máme velkou armádu pod vedením generála. Postavil se pod korouhev svého skutečného pána. Vlaje nad ním velká a nezdolná vlajka NATO. Po jeho pravici stojí šedá eminence Kolář, který dohlíží, aby generál jednal podle pokynů z Washingtonu a postaral se, aby pro tuto bitvu mělo vojsko vše připravené. Zámořští páni nešetřili penězi ani vlivem. Po generálově levici stojí Pavel Řeporyjec Novotný, šašek a provokatér, který je si tak jistý vítězstvím, že už dopředu prozrazoval plány na výměnu českých obyvatel za ukrajinské.

Kousek víc vzadu, aby to nebylo moc vidět, vlaje zástava vlády. Na praporu je vyobrazena vysmátá tvář Blyštivého Péti, který je jen krůček od největšího triumfu mezi všemi porevolučními premiéry. Žádný lokaj mezi Čechy to nedotáhl dál než on. Neschopný hospodář, hrbící se před Verhofštatem, získal za pomoci médií sněmovnu i senát a chybí mu už jen Hrad, aby mohl sáhnout i na Ústavní soud. Už sní o náhubkových zákonech, díky kterým bude moci ještě lépe sloužit svým skutečným pánům. Nezajímá se o spáleniště, které po sobě zanechá, protože i na spáleništi si bude moci ohřívat svojí polívčičku. Korigované informace… to má napsané v erbu.

Hned vedle Fialy stojí Pekarová, Jurečka, Rakušan i Bartoš. Obklopeni novinářským kněžstvem, které jim odezírá ze rtů a stará se, aby celé jejich vojsko prodchnul ten správný duch. Mají výsledky. V Jablonci či Brně už to vypadalo skoro jako drancování. Novodobá uvědomělá mládež je už nachystaná a čeká na uvolnění z řetězu. Bez jakýchkoliv zábran už mluví o střílení do hlav a srážení důchodců k zemi. Jsou natěšení. Vědí, že jejich chvíle se blíží. Vědí, že brzy už nebudou muset používat důvtip, ale postačí staré dobré násilí. Nad hlavou jim vlaje prapor Pravého sektoru, protože přesně tam chtějí patřit.

Vedle těchto marodérů stojí neviditelný Michal Šmarda, kterého už vlastně nikdo nezná, ale někteří ještě matně vzpomínají, že kdysi by ČSSD stála v opačném táboře a byla by nepřehlédnutelně silná. Nebýt velení Sobotků, Hamáčků a Šmardů. Žádný dělník už tam s nimi nestojí. Jen Šabatová a pár dávných disidentů, kteří kdysi bojovali proti komunismu, aby to teď hodili prověřenému komunistickému kádru. Tomu nejlepšímu z nejlepších.

Teď právě rozvinul svoji zástavu i Karel Řehka a má na ní napsáno: „Výběrová mobilizace“ Dali ho dozadu, my to na druhé straně vidíme, ale Praha a láska to má za zády, aby jí to nevyděsilo.

Uprostřed mezi oběma stranami uvízl Libor Vondráček a jeho Svobodná kompanie. Chtěli zůstat stranou, ale místo toho po nich budou dupat všichni. Ve všeobecném ryku jejich hesla o pravicové svobodě nejdou slyšet.

Proti této síle stojí na druhé straně bitevního pole novodobý Albrecht z Valdštajnu. Jeden z největších feudálů, který by vlastně patřil tam k nim, ale oni ho nemají rádi. Je pro ně parvenu a odpadlík, protože si dodnes myslí, že by měli oni poslouchat jeho a ne naopak. Tak dlouho proti němu pletichařili, tak dlouho ho pomlouvali u nejmocnějších tohoto světa, tak dlouho proti němu intrikovali, ba i jeho děti proti němu využili, až se jim prostě přijel pomstít. Své heslo „Invita invidia“ zamaloval a půjčil si z erbu Jana Lucemburského heslo „Ich dene.“ Trochu mu ze štítu ještě kape barva… Stojí tam za sebe, protože takový vždycky byl. Je slabší než protivník, protože nikdy nehledal u nikoho pomoc, nikdy se nesnížil k prosbám. Pokud vítězil, bylo to jeho pracovitostí a tím, že si mohl za služebníky dovolit ty nejlepší z nejlepších.

Pak se stalo něco, co nikdo moc nečekal. Vedle velké zástavy s Čapím hnízdem a nápisem „nevinen“ se začali řadit další. Malí páni i jednotlivci. Vesměs ti, kteří ještě nedávno proti tomuto Valdštejnovi vedli nesmiřitelný boj.

Petr Štepánek a Trikolora tam mají svojí vlajku s desetkrát přeškrtnutým logem České televize. Zuzana Majerová obléká brnění severské Valkýry.

Jindra Rajchl má nad hlavou praporec s českým Trumpem, hned vedle něj stojí Jana Zwyrtek Hamplová v erbu antiwax, který ale v tomto týdnu překročil svůj stín.

Velký Šógun zůstal v Takešiho hradě, protože ho Valdštajn na poslední chvíli řádně urazil… Bojovníci za SPD se začali zvolna vytrácet. Kolik jich odešlo, to nikdo neví. Pokud na poslední chvíli nedojde k velkému smíření, bude to nejspíš zlé. Zatím tu alespoň stojí Jaroslav Foldyna s nočním vlkem na korouhvi, ale kdo ví, co se mu teď honí v hlavě. Jestliže Petru Pavlovi mohou volby prohrát jeho ordneři z Jablonce, tak Babišovi může volbu prohrát nevraživost mezi ním a Okamurou.

Tam, dost daleko od Jindry Rajchla, stojí Dominik Ticháček v hloučku bývalých vojáků. Jejich vlajka je jasná. Válka je vůl. Mají tam i Pavla Šika v erbu Sankce jsou na houby a je tam s nimi i můj bratr. Strašně bych si přál, aby se Ticháček s Rajchlem během příštích dvou dnů dostali na dohled od sebe a podali si zase ruce.

Vidím argumentujícího Druláka, čerstvého pána z Nemanic, Kateřinu Konečnou, v erbu třešně a Skály, vidím současného prezidenta i s Ovčáčkem, vidím blogery, influencery, támhle je David Martínek a profesor Budil, tedy jestli mě nešálí zrak. Myslím, že vidím i Petra Hampla a Martina Konvičku, Kláru Samkovou. Láďa Vrabel je tu také. Támhle je mladý Stropnický… Vidím další jednotlivce i skupiny. Některé i maskované, protože ti na druhé straně neodpouštějí. A tam na kraji je i prapor s vidlemi, protože jsem se samozřejmě také dostavil. Chtěl jsem si tam napsat: Rovnost, svornost bratrství, ale měl jsem málo času i schopností, víc to připomíná brouka Pytlíka.

Na budoucí bojiště teď není dobře vidět, protože fejsbůkoví a mediální vodníci začali na poslední chvíli vařit mlhu. Banují, blokují, mažou., překrucují, chytají za slovo, udávají. Dalo se to čekat. Než se zatáhlo, vypadaly síly skoro vyrovnaně. V posledních dnech tekly nervy, hodně se toho řeklo a ledacos se říct vůbec nemělo. Ale to tak bývá, když jde do tuhého. Teď už je to jedno.

Přišli jsme totiž sami. Nikdo nás nezmobilizoval, nikdo nám nic neslíbil, ať výsledek dopadne jakkoliv, žádné odměny nás nečekají. Motivace máme různé, proto jsem tady mlel pantem o těch erbovních heslech. Prosím odpusťte mi, pokud jsem vás při představování špatně vystihl.

Všichni, kdo tu stojí s námi, jsou dobrovolníci. Nemáme tu jediného člověka, který by byl ke své volbě Andreje Babiše někým nucen. Nestojíme tu, protože by nám někdo zakazoval vnoučata. Nemusíme nikomu v pondělí ukázat volební lístek s Petrem Pavlem, aby nás nevyhodili z práce, nikdo nám za něj nedá ani stovku, ani panáka. Přišli jsme ve svobodě. Spousta z nás by si před rokem nedovedla představit, že bychom něco takového mohli udělat. Máme smíšené pocity.

Jsme tady kvůli té vlajce NATO. Kvůli rozesmátému obličeji Petra Fialy. Kvůli tomu jejich chování v Jablonci, Děčíně i Brně. Kvůli té nenávisti, která kape z jejich facebookových profilů. Ano generále, kvůli těm lidem, kterými jsi se obklopil a které hodláš vyzdvihnout. To kvůli tvé podpoře Istanbulské úmluvě, kvůli vaší chuti na válku nejen do posledního Ukrajince. Sice to maskujete jak můžete, ale stejně to všude trčí jako sláma z bot. Jsme tady, protože se nestaráte o slabé a bezbranné a problémy státu řešíte tím, že je přesouváte na ty, co se nemohou bránit. Jsme tu, protože díky cenám energií vidíme, jaká kolonie jsme. Nám jde o hodně a nechceme vám dát naše děti.

Nějak jsme se odhodlali volit menší zlo. Ale jak řekla Lenka Procházková, spíš to bude pokus o prodloužení času, než se setmí. Budeme ho volit, protože mluví o míru, levných energiích a zaklíná se prací za prosté lidi. Ne, neděláme si iluze. Budeme ho volit, protože to, co vlaje tam naproti, to se začíná slévat do obrovského smrtihlava. Má to všechny parametry  bojůvky v ulicích, chytře volená slovíčka před mikrofony, frenetický potlesk, dostatek nenávisti, aby se proměnila v nelidskost, válečné nadšení a pramálo ohledů ke svobodě.

Pokud zvítězí Babiš, budou jeho soupeři tu svobodu potřebovat, aby se do něj mohli dál strefovat. Když vyhraje Pavel, budou potřebovat přesný opak, protože první obětí války je pravda.

Ne, nepřísahali jsme. Dobrovolně jsme přišli, kdo chce, ten dobrovolně odejde. Je třeba bojovat tak, aby bylo možné bojovat i zítra. Pokud prohrajeme, nesmíme být rozprášeni nadobro. Přišli jsme kvůli tomu, jak to cítíme a ne kvůli tomu, že bychom očekávali vděčnost. Víme, co volíme a víme, co nevolíme. Se všemi výhodami i nevýhodami. Až bude po všem, všichni se vrátíme domů a prostě budeme pokračovat v našich životech, pokud to půjde. Chleba levnější nebude.

Přesto bych si přál, abychom si to všichni pamatovali. Že to šlo. Že jsme se mohli postavit do jedné řady a možná jsme si nestáli všichni po boku, ale stáli jsme alespoň vedle sebe. Možná právě tohle bude to jediné, co nám po sobotě zbude. Je to jak smírčí oběť. Všichni se museli něčeho vzdát, překousnout svojí nechuť, přemoci sami sebe. Každý se s tím musel vyrovnat sám. Pokud si v sobotu budeme lízat rány, není to vina nikoho z těch, kdo tady stáli. Udělali jsme, co se dalo za podmínek, jaké byly. Netřeba si nic nalhávat.

Zítra to začne. Měli bychom si dneska všichni podat ruce, jako když u husitů přijímali pod obojí chleba a vína, protože věděli, že budou stát proti přesile. Přeji nám všem, ať naše sounáležitost není dočasná. Bez ohledu na sobotní výsledek.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/

Vidlákovy kydy

Předvolebně udavačská

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Přátelé, dnes pro vás mám jednu lahůdku, která se stala mému bratrovi Masterovi a hodí se ke kulisám této prezidentské volby. Ukazuje, co nás bude čekat, pokud se na Hrad dostane soudruh generál a připraveným plánům Pětikolky nebude už stát nic v cestě.Jak jistě všichni víte, byl to právě můj bratr, kdo mi před pěti roky připravil tento virtuální dvorek. Název Vidlákovy kydy také vymyslel on. Myslím, že za těch pět let blogování napsal přímo pro Kydy možná pět článků. Takové vědátorské, protože je matematik s červeným diplomem. Jinak se mi staral o server, vymýšlel jak zabránit spamům zaplevelit diskusi a když začalo jít loni do tuhého a byly zablokovány „dezinformační weby,“ zajistil zahraniční doménu, abychom o Kydy nepřišli. To byla také ta stopa, kterou dohledal bijec svobody slova Cemper, který pak zveřejnil jeho identitu. Ale tohle všechno víte.

Málokdo už ale ví, že můj bratr učí na jedné střední průmyslové škole v západních Čechách. Sám tam také maturoval a po letech si řekl, že své alma mater trochu vypomůže se vzděláváním těch mladých a nadějných… i začal tam studentům nalejvat do hlav jeden odborný předmět.

Jaké ale bylo jeho překvapení, když si ho minulý týden zavolal ředitel školy, že na něj přišlo udání. „Váš zaměstnanec se angažuje na Vidlákových kydech a proto zřejmě souhlasí s jejich obsahem a určitě své politické názory vnáší i do školy, kde dělá zmatek v hlavách studentů…“ Můj bratr na to řediteli odpověděl, že je skutečně vlastníkem domény a mým bratrem, skutečně souhlasí s mými názory a do školy to nevnáší, protože se studenty komunikuje především pomocí jedniček a nul. Tím to bylo vyřízeno, protože na vsi a nenávisti se udavačství ještě nepěstuje. Bratr si nicméně vyžádal samotný text udání i s e-mailovou adresou. Zde je:

Dobry den,

chtěl bych se Vas zeptat, jaky je Vas postoj k tomu, ze jeden z Vasich pracovniku, konkretne RNDr. Marek Sterzik stoji za webovou strankou vidlakovykydy.cz, ktera velmi casto siri dezinformace a  prispiva tim k celospolecenskemu napeti.

To, ze je vlasnikem domeny pro uvedenou stranku je jednoduse dohledatelna informace viz.  https://www.nic.cz/whois/domain/vidlakovykydy.cz/ . To ze sam ve verejnem prostoru nevystupuje, vystupuje jeho bratr Daniel Sterzik, neni relevantni.

Pokud Vas pedagog vlastni a provozuje takovouto domenu, da se predpokladat, ze s nazory na ni uvedenymy souhlasi. A pokud s takovymi nazory souhlasi, nepredpokladate, ze muze ovlivnovat i nazory Vasich studentu?

Dekuji

Nebudu vás napínat přátelé, to byste nevěřili,  sama Akademie věd si pěstuje udavače ve svých řadách. Nebudeme jako Cemper, takže nepropálíme identitu onoho Čurdy. Tedy, dokud jeho Cemperstvo samo nezačne vřískat, že si vymýšlíme. Ale abychom mohli pokračovat, budeme onomu udavači říkat Martin Ječmínek. To je mému zemědělskému naturelu velmi blízké. Velmi snadno jsme zjistili, že pracuje v knihovně akademie věd a angažuje se tímto pokrokovým způsobem pro liberálně demokratické evropské hodnoty přímo v pracovní době. Činnost pana Ječmínka v nás vzbudila celou řadu otázek a tak jsme si řekli, že se na to budeme muset zeptat přímo v oné ctihodné instituci. A nebudeme chodit ke kováříčkovi, půjdeme rovnou ke kováři. I poslali jsme jim dopis následujícího znění:

Vážená paní Vecková, vážená paní Zažímalová,

píši vám, protože můj zaměstnavatel obdržel udání na moji osobu, že provozuji názorový blog, který podle názoru dotyčného udavače přispívá k celospolečenskému napětí a často šíří dezinformace. Toto udání sepsal váš zaměstnanec pan Martin Ječmínek, který podle všeho pracuje v knihovně akademie věd. Vlastní text jeho udání přikládám v příloze. Jednoduchým prověřením došlého e-mailu jsem zjistil, že vše nasvědčuje tomu, že toto udání sepsal i odeslal v pracovní době, je tedy důvodné se domnívat, že by tak mohl činit s vědomím zaměstnavatele či by dokonce mohl mít tuto činnost přímo v náplni své práce.

Z textu udání vyplývá, že váš zaměstnanec je přesvědčen, že blog Vidlákovy kydy přispívá ke společenskému napětí a šíří dezinformace. Předpokládám tedy, že pan Ječmínek má tedy k dispozici nějaký manuál, podle kterého to určuje. Doposud tak tento blog označovali jeho názoroví odpůrci, ale nejsem si vědom žádné autority s příslušnou pravomocí, která by potvrdila to, co o našem blogu píše pan Ječmínek a podle čeho vyzývá mého zaměstnavatele, aby se vyjádřil a snad i konal. Nebo je sám pan Ječmínek důvěryhodnou autoritou v této oblasti?

Rád bych vás požádal o součinnost s poskytnutím takového manuálu, podle kterého pan Ječmínek došel ke svým závěrům. Dále bych rád získal informace o pracovní náplni pana Ječmínka. Chtěl bych si udělat obrázek, jestli se jedná o normálního udavače, jakých dnes bohužel přibývá jako hub po dešti a nebo jestli svou činnost provozuje se souhlasem Akademie věd a podle postupů schválených touto institucí. V neposlední řadě bych si chtěl ujasnit, zda je pan Ječmínek za tuto svou činnost, kterou provozuje podle všeho v pracovní době, placený z našich daní.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/predvolebne-udavacska

Vidlákovy kydy

Další panská rada… nebo spíš prosba

Dnes budu pokračovat v dávání panských rad. Prosím nedivte se mi, nad blogery se postupně smráká. Jestli se nám na Hradě usadí Jenerál, tak už nebude nic stát v cestě novému zákonu o dezinformacích, který nás všechny vykastruje, protože výklad o tom, co smíme a co nesmíme psát, se přesune k nějaké anonymní byrokracii, která bude kdykoliv schopná nás chytit za slovo a tvrdit, že naše umlčení (a potrestání) je v zájmu evropských hodnot a svobody. Žádná opozice pak už nebude, protože cokoliv nesouhlasného se překvalifikuje na rozvratné a bude řádně otaxováno příslušnou sazbou. A tak ještě využívám posledních demokratických výdobytků.

Začnu sobotní demonstrací… Hele, vážně ještě někdo máte pocit, že to takhle má smysl? Vážně ještě někdo věří, že se něco stane? Nebo že se nový plamen obrození zažehne od večerů při svíčkách? Na začátku bylo sto padesát tisíc lidí, teď v sobotu bylo pět tisíc lidí. Od první demonstrace jejich počet jen klesá a nikdy nedošlo k žádnému zlomu, který by to alespoň na chvíli otočil k lepšímu.

Po celou dobu sledujeme, jak projekt Česko na prvním místě pořád někdo opouští. Vesměs ve zlém. Na začátku celý projekt podporovali skoro všichni, teď v lednu už zbylo jen pár posledních mohykánů. V září se žádný provokatér nedokázal dostat na deset metrů k pódiu, jak tam bylo husto. Teď už si na Láďu Vrabela troufne lecjaký výrostek s kýblem barvy. Na začátku si i Rakušan dával pozor na jazyk, aby náhodou neřekl něco, co by ho smetlo. Vláda se vyděsila k činu a zastropovala ceny energií. Sice blbě, ale něco prostě udělat museli. Velká média to nemohla vymlčet, museli se s tím útrpně smířit… A teď? Novinky o sobotní akci informovaly na půl huby. Už jim ani nestálo za to, proti Vrabelovi bojovat.

Stačilo pět měsíců a velký výboj energie se vrátil tam, kde byl vždycky… Na demonstrace už jezdí jen ti, co jezdí pokaždé. Před covidem, za covidu a teď i po covidu. Kam se podělo těch sto padesát tisíc lidí, kteří v září uvěřili, že to má smysl? Inu, zjistili, že to takhle smysl nemá. Zůstali doma a sami se připravují, jak nejlépe mohou.

Protivník ovšem nespal. Po počátečním šoku se vzpamatovali a začali jednat. Zvýšili tlak, napsali si nové seznamy dezinformátorů, vydali komunikační strategie pro úředníky, vymysleli si vnitřní gestapo, které dohlíží na státní úředníky, jestli nemají závadné myšlenky a blonďatý pyknik se už netají tím, jak bude trestně postihovat verbální projevy. Blíží se to… stačí správný prezident a rázem bude zase Česká televize rozhodovat, co uvidíme a co neuvidíme. Zase budou rozhodovat velká média a všechno to, co jsme dokázali v uplynulých třech letech, to bude ztraceno.

Znovu opakuji, že máme šanci ještě na jedno nové navrtání pramene. Máme šanci ještě na jeden pokus, který musíme udělat ve shodě. Teď máme volbu prezidenta a vypadá to, že jsme se všichni postavili do jednoho šiku. Ne za Babiše, ale proti Pětikolce a všemu, co představuje. Ti, kteří proti Babišovi bojovali, ti teď stojí vedle něj. Ti, kteří mu nemohli přijít na jméno, ti mu to teď půjdou hodit. V sobotu se to rozhodne a bude vymalováno. Pokud to nedopadne dobře, moc času už nedostaneme.

Přál bych si, bez ohledu na volební výsledek, aby se na tohle nezapomnělo. Ne, nesjednotilo nás hnutí ANO, ale Pětikolka. Nestojíme za Babišem, ale vedle něho. Nejsme nadšeni z toho, koho posíláme na Hrad, ale poprvé za mnoho let volíme takřka všichni dohromady menší zlo. To není úplně málo. Přece jenom jsme se na něčem shodli. Pro mě osobně je to vlastně obrovská satisfakce. Tak veliká, že mám chvílemi pocit, že jsem udělal maximum a mohu se zase pěkně stáhnout zpátky do Vidlákova, nevystrkovat nos a jen si po večerech psát články…

Teď alespoň na chvíli připomínáme něco, co vypadá skoro jako jednota. Všichni jsme si vybrali stranu a svedeme bitvu o Hrad. Ale je třeba bojovat tak aby bylo možné bojovat i zítra. Prosím vy všichni, co jste se teď postavili vedle sebe, zkuste na svoje rozpory zapomenout i po prezidentské volbě a bez ohledu na výsledek. Zkuste to udržet. Vzpomeňte si, že jsme prostě museli. Přes všechny animozity, přes všechny křivdy, stojíme vedle sebe. Nechci po vás trvalý mír a věčné přátelství. Nechci po vás sjednocení do jednoho velkého opozičního občanského fóra. To by nikdy nefungovalo. Pracujte, oslovujte voliče, nabízejte program, ale zůstaňte už takhle – bojujte proti Pětikolce a ne proti sobě navzájem.

Bez ohledu na to, jak to teď v sobotu dopadne, prosím nezapomeňte na tento předvolební týden, kdy táhneme za jeden provaz i přesto, že to není žádná cukrová vata a některým se prsty u nohou zatínají v pěst. Když to zvládneme teď, zvládneme to už vždycky. Prosím, zkuste to všichni brát jako restart. Když jste se dokázali povznést nad Babišovu minulost, mohli byste to dokázat i v případě těch, kteří teď stojí s vámi v jedné řadě. Prosím vás o to.

Až bude tato bitva vybojována, sejděte se prosím všichni u jednoho stolu. Jako byste byli nově pokřtěni. Jako byste byli čistí od minulosti. Ať už si budeme lízat rány nebo vyhrajeme. Jestliže jsme tuto volbu udělali vlastně vynuceně, udělejme příští krok dobrovolně a ve shodě. Sejděte se u dobrého jídla a pití, nedělejte oficiální program, prostě spolu jen mluvte a zkoordinujte své kroky. Bude to zapotřebí.

Jestli jako Vidlák mohu něco žádat… když jste dokázali překousnout Babiše, můžete si také všichni odpustit navzájem. Sakra ať tohle všechno má nějaký smysl. Ať to lidi vidí. Ať vidí, že všichni máme nějakou budoucnost.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/dalsi-panska-rada-nebo-spis-prosba

důchody

A je to tady! Brusel začal nařizovat snižování důchodů! Chudým sebrat, bohatým přidat!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23.1.2023