Stát hrozí vyvlastněním kvůli vojenské základně. Nejsme agenti Moskvy, háji se odpůrci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, Putin je pro mě zločinec, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.6,2023

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.

Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“

Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě

Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.

Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.

Rozumná diskuse je nemožná

Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.

Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“

Nejsme žádní proruští chcimíři

K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“

„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“

Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.

celý článek zde:https://cnn.iprima.cz/reportaz-stat-hrozi-vyvlastnenim-kvuli-armadni-zakladne-aneb-u-mosnova-neziji-rusti-agenti-353222?fbclid=IwAR3vzhwsHjUALZ-F66FAN4cn7D300xP9vdSMGaHVj4u6I1sxILVvPLdcauw