Archív značky pro: Domácí
Máte auto? Odevzdáte ho státu. Od data, kdy EU zavede limit počtu aut na jednu domácnost
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Evropská unie určí povolený počet aut pro každou členskou zemi. Jezdit automobilem bude moct jen každý druhý.
Jak řešit krize? Evropská unie má řešení na všechny problémy. Univerzálním východiskem jsou zákazy, příkazy a omezení. Bez ohledu na to, jak hloupé a nelogické to je. Stačí si uvědomit, že EU představuje asi jedno procento celého světa. Typickým příkladem je zákaz plastových brček v EU v kontrastu s tunami plastového odpadu nahrnovaného do moře v Asii a Jižní Americe. Když člověk sleduje to, co se z EU ozývá, dalo by se dojít k názoru, že Evropská unie zvažuje zavedení limitu na počet aut na obyvatele.
Klima je výmluva, jde o co největší moc nad běžnými občany
Vše v rámci řešení takzvané klimatické krize. Tato samotná myšlenka vyvolává mnoho otázek a pochybností. V reálu nejde o dopravu, ale o moc a totalitní nadvládu na obyvateli EU. Snahou je udržet je doma na uzdě, pěkně sevřené v kleštích. Je tady snad někdo, kdo neviděl film Matrix? Evropská unie se tedy snaží nalézt různá opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Mezi těmito opatřeními se objevují i návrhy na omezení počtu aut v Unii a podpora hromadné dopravy, jako je ta autobusová a vlaková. Pro řadu lidí je představa života bez osobního auta nereálná. Rodiče s těžce nemocnými dětmi. Pečovatelé o staré lidi. Jen tak namátkou… Příkladů jsou stovky.
Z jiného úhlu pohledu – nejde jen o dopravu, ale o svobodu. O kterou EU běžné lidi víc a víc připravuje. Chcete jet o víkendu jen tak na výlet do Alp nebo na otočku k moři? Smůla, nepojedete, ale smíte povoleným hromadným transportem do nějaké unijní frikulínské evropské metropole. Místo autem na Nordschleife třeba vlakem do Bruselu. Jistě, zavedení limitu na počet aut by znamenalo omezení osobní mobility a komplikace v každodenním životě. Zatím není jasné, jak by mohla Evropská unie realizovat a vynutit omezení počtu aut v rámci svých členských zemí.

Až Evropská unie zakáže auta se spalovacími motory, plán je jasný. Porsche začne vyrábět obytné přívěsy
Představa, že každá domácnost by mohla mít povoleno pouze jedno auto, či dokonce jedno auto na dva domy, vyvolává otázky ohledně praktické proveditelnosti a dopadu na každodenní život občanů. Salámová metoda funguje. Není třeba určovat počet aut na domácnost. Stačí zakázat spalovací motory, držet elektromobily extrémně drahé a rázem je vyřešeno. Stačí si představit, kolik aut bude za pár let třeba na pražském Jižním městě. Ten, kdo dosáhne dnes na ojetinu za sto tisíc, bude v době elektrické chodit pěšky. Anebo jezdit hromadnou dopravou.
Lidé budou chodit pěšky, znečišťování továrnami to nezastaví
Diskuze o této problematice může sice pokračovat, klidně ve jménu hledání vyváženého přístupu. Takového, který zohlední nejen ochranu životního prostředí, ale také potřeby a možnosti občanů. Nebude to ale k ničemu. Ne dokud třeba Indie nebo Čína dál budou produkovat emise v takové míře, že je proti nim to, co vyprodukuje osobní doprava, zanedbatelné. V každém případě se jedná o kontroverzní téma, které vyvolává rozdílné názory a vyžaduje podrobnou diskusi mezi různými zainteresovanými stranami.
Existuje zásadní otázka, zda by omezení počtu aut skutečně vedlo ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení životního prostředí. Odpovědí je „ne“. Automobily mají zanedbatelný vliv na globální emise CO2. Někteří odborníci tvrdí, že by bylo efektivnější zaměřit se na inovace v automobilovém průmyslu a podporovat vývoj ekologičtějších vozidel než omezovat osobní mobilitu. Je to smysluplné jen z části. Prostě proto, že doprava zabírá v koláči světových emisí CO2 minimální dílek velký jen pár procent. Klimatická krize je naléhavým problémem, ale omezení počtu osobních aut nic neřeší. Jen zvyšování vlivu EU a omezování svobody běžných lidí.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/
MALÝ LEXIKON POKROKOVÝCH URÁŽEK
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Antirouškař
Promořovač
Popírač
Odpírač
Antivaxer
Dezolát
Dezinformátor


Chcimír
Flastenec

Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/
Vzít dezinformátorům státní inzerci nestačí. Přešli na ekonomiku tvůrců
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
(pozn.redakce – Stát se bojí pravdy. Kdo nebude říkat jen tu jedinou vládní pravdu, bude bez peněz.)
Jakub Zelenka 11. června 2023
Stát chce v boji proti fake news zasáhnout nejcitlivější místo dezinformátorů, tedy peníze. Šéf Pirátů Ivan Bartoš připravil metodiku pro mediální zakázky, aby prostředky na reklamu státních firem a institucí nekončily na webech, které šíří lži a nepřátelskou propagandu.
Odstřihnout teď dezinformátory od státní inzerce ale nebude tak účinné jako před lety, protože jestli něco obchodníci se strachem a nenávistí umějí, tak je to zneužívat moderní mediální formáty a ekonomiku tvůrců.
Je to přirozené, protože i přes trochu laxní stát čelily aktivity dezinformátorů tlaku technologických firem a příčetně uvažující části společnosti, která chápe, že výhrůžky a lži nepatří do civilizované debaty. Dezinformátoři tak zčásti fungují jako odbojové organizace a tlak je nutí neustále inovovat a hledat řešení, jak efektivně šířit své názory. Když jim Meta sem tam zablokovala profily a smazala příspěvky, které lidé nahlašovali, skryli své aktivity do uzavřených skupin s početnou komunitou.
Začali si vytvářet vlastní distribuční kanály obsahu a využívat služby, které závadný obsah moderovaly laxněji. Příkladem může být messenger Telegram.
Vedle toho se v tuzemsku před pár lety rozjela ekonomika tvůrců, posílat přímé peněžní příspěvky dezinformátorům nebylo nikdy snadnější. Jejich příjmy se tak z tradiční inzerce umístěné na webech začaly přesouvat k příjmům od drobných přispěvatelů. Po vzoru streamerů začali živě vysílat z domova i terénu a při tom žádat komunitu o peníze.
Do boje proti lžím a manipulacím tak musejí více zasáhnout i technologický a bankovní sektor. Stačí k tomu i funkční a vymahatelný etický kodex. Například Komerční banka loni zrušila účet Lubomíru Volnému (Volný blok), který na něm vybíral peníze na své dezinformační aktivity. Účet Volnému pak podle jeho vyjádření odmítla otevřít i Česká spořitelna. Banky nechtějí tyto situace přímo komentovat, každopádně se v obecné rovině odvolávají na svůj etický kodex, který může být s provozem účtů pro dezinformační byznys v rozporu.
Fio banka, u které má řada dezinformačních projektů transparentní účty, naopak nechce působit jako cenzor, a tak se podobným krokům vyhýbá.
Pokud by stát chtěl zasáhnout skutečně bolestivé místo obchodníků se lží a strachem, měl by více tlačit na sektor, přes který dezinformátorům proudí peníze.
Dá se pak sice předpokládat, že by dezinformační scéna začala využívat kryptoměny či příspěvky do kloboučku na veřejných setkáních, ale život a růst by jí to výrazně ztížilo. A o to právě jde – klást překážky lidem, kteří vydělávají na nebezpečném byznysu, jenž nemá nic společného s demokratickou debatou.
Je dobře, že se stát konečně rozhodl odříznout dezinformační scénu od části veřejných peněz. Je to však jen drobný krůček v náročném boji. Ekonomika této scény už dlouho stojí na docela jiných pilířích.
Stát hrozí vyvlastněním kvůli vojenské základně. Nejsme agenti Moskvy, háji se odpůrci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.6,2023
Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.
Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“
Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě
Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.
Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.
Rozumná diskuse je nemožná
Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.
Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“
Nejsme žádní proruští chcimíři
K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“
„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, Putin je pro mě zločinec, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“
Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.6,2023
Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.
Obcí Petřvald u mošnovského letiště. Na polnosti za říčkou se právě dívá soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Orá se tady nepřetržitě již od 13. nebo 14. století, tak staré jsou první zmínky o obcích Petřvald, Mošnov či Albrechtičky, nacházejících se u dnešního aeroportu. Obilí tu roste nejméně 600 let, ale teď se to radikálně změní. „Stát v těchto místech naplánoval výstavbu armádního logistického centra, pro které už Moravskoslezský kraj vykupuje naše pozemky,“ ukazuje hospodář do krajiny. A přesvědčivě říká: „Pole jim neprodám!“
Kraj: Neprodáš, vyvlastníme tě
Veřmiřovský je stejně odhodlaný jako hrdinové znamenitého českého filmu Všichni dobří rodáci, který vypráví o hrůzách kolektivizace. „Děda oral, synek oral, já také orám,“ hrdě říká farmář z Petřvaldu. A bere do ruky prsť úrodné země. „Je to nejhodnotnější orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Stavět na takové půdě průmyslové stavby, to nedává smysl,“ kritizuje záměr státu také Martina Dušková, spolupředsedkyně Strany zelených v Moravskoslezském kraji. I ona stojí na břehu Lubiny, dívá se k obzoru a dost nerada si představuje, jak tu někdy v roce 2028 místo pšenice vyrostou vojenské objekty. Původně na 50 hektarech úrodné půdy, nyní už prý jde o 70 hektarů.
Hospodář Vladan Veřmiřovský pole neprodá. Obrazně řečeno bude je bránit do posledního dechu. Jenže stát jeho pozemky může vyvlastnit. Ve vyšším zájmu, k těm patří i obranné důvody. „Bohužel s takzvaným institutem vyvlastnění už kraj počítá,“ říká Pavla Veřmiřovská z petičního výboru v obci Petřvald. Dokazují to i dokumenty Moravskoslezského kraje připravené pro červnové zasedání zastupitelstva. „Kraj má za povinnost vykoupit, případně vyvlastnit jménem Ministerstva obrany ČR veškeré pozemky potřebné pro vybudování Logistického centra Armády České republiky Mošnov,“ uvádí se v materiálu.
Rozumná diskuse je nemožná
Obrana republiky je nutnost. Stejně nezpochybnitelné je v demokracii i soukromé vlastnictví. Ve svobodné zemi by měly být závazné také územní plány obcí, a ten aktuálně platný v Petřvaldu považuje pozemky pod budoucí vojenskou základnou výhradně za zemědělskou plochu. Stavební činnost tam není povolena, jenže stát může územní plán obce ignorovat. Podle ministerstva pro místní rozvoj musejí obce v některých případech územní plány přizpůsobit takzvané nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou připravují kraje. Třeba právě z obranných důvodů.
Martina Dušková ze Strany zelených si posteskne, že rozumná debata o kauze Mošnov je nyní nemožná. „Kdo se kriticky ozve proti armádnímu projektu, hned je označen za prorusky smýšlejícího. Tak tomu není, sama ruskou invazi ostře odsuzuji. Zároveň nemohu souhlasit s vyvlastňováním a bezhlavým ničením kvalitní zemědělské půdy a celé zdejší přírody na doteku s chráněnou krajinnou oblastí Poodří.“
Nejsme žádní proruští chcimíři
K pozemkům, které už kraj vykupuje pro armádu, ukazuje i 68letý Tomáš Moravec. I on sbíral podpisy proti výstavbě základny. „Proč se logistické centrum raději nepostaví v nedalekém vojenském prostoru Libavá? Tam by to žádné zemědělce nebolelo,“ uvažuje. Není tam letiště. „Ale ještě jsme to neprohráli,“ věří Moravec. Veřmiřovská přidává bližší údaje k petiční akci: „V Petřvaldu přišlo k posledním komunálním volbám 773 voličů. „To jsou lidé, které zajímá, co se děje v obci. Tři čtvrtiny z nich teď podepsaly nesouhlas se zabráním zemědělských pozemků pro vojenské objekty.“
„Nejsme žádní ruští agenti ani příznivci Kremlu, jak jsme teď často očerňováni politiky, úřady i některými médii,“ ujišťuje veřejnost Pavla Veřmiřovská. „Nefandím Rusku, jen v obci nesouhlasíme s novým vyvlastňováním. O to více, že ho tady zažili naši předkové už v roce 1956, když byla kvůli stavbě letiště srovnána se zemí obec Harty.“
Také další člen petičního výboru Pavel Drastich se dušuje, že signatáři nemají nic společného se zastánci spikleneckých teorií. S takzvanými chcimíři a dalšími fanoušky Kremlu, kteří teď straší, že v Mošnově vyroste americká jaderná základna. „Pro politiky je nyní snadné hodit nás do jednoho pytle s proruskými živly. A také to rádi dělají,“ stěžuje si Drastich.
Na kafe

Důvěrný














