Archív značky pro: DĚTI

DĚTI AFRIKA

Deset milionů dětí v Africe nutně potřebuje humanitární pomoc

19.3.2023

Deset milionů dětí v Africe v Burkině Faso, Mali a Nigeru nutně potřebuje humanitární pomoc. Počet dětí v nouzi se za poslední 3 roky zdvojnásobil, uvedl UNICEF v pátečním prohlášení.

Vyhrocení situace je způsobeno eskalujícími a stále násilnějšími konflikty. Téměř 4 miliony dětí v sousedních zemích jsou ohroženy přeshraničními střety mezi ozbrojenými skupinami a bezpečnostními silami.

Děti v regionu se stále častěji stávají oběťmi ozbrojených konfliktů nebo terčem ozbrojených skupin, uvedla Marie-Pierre Poirier , ředitelka UNICEF pro západní a východní Afriku. Upozornila na skutečnost, že v kraji ve středním Sahelu byly v roce 2022 násilím zasaženy zvláště děti.

V Burkině Faso bylo podle OSN za prvních 9 měsíců loňského roku zabito třikrát více dětí než ve stejném období loňského roku. Většina z nich byla zabita při útocích na jejich vesnice nebo zemřela na bomby a hozené výbušniny.

Ozbrojené skupiny proti veřejnému vzdělávání systematicky vypalují a rabují školy, vyhrožují, unášejí nebo zabíjejí učitele. Více než 8 300 škol v těchto třech zemích bylo uzavřeno, protože se staly terčem útoku, učitelé uprchli, rodiny se staly bezdomovci nebo se rodiče bojí posílat své děti do škol.

„Krize vyžaduje naléhavou humanitární reakci a dlouhodobé a flexibilní investice do základních sociálních služeb, které mohou pomoci posílit sociální soudržnost, udržitelný rozvoj a lepší budoucnost pro děti,“ shrnula  Marie-Pierre Poirier, co se děje v Africe.

ZDROJ: INFOKURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/03/19/deset-milionu-deti-v-africe-nutne-potrebuje-humanitarni-pomoc/

 

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

SMÍŠ

Kde jsou děti. SMÍŠ se ptá…  na demografické příčiny poklesu počtu narozených dětí  

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.2.2023

Arnošt Komárek

Při hledání příčin poklesu porodnosti by se nemělo zapomínat též na hodnocení „změny změn“. Na přiloženém obrázku jsou vyneseny podíly mezi porodností v daném měsíci a porodností ve stejném měsíci o rok dříve. Po odečtení (od) jedničky lze tato čísla interpretovat jako meziroční míru „inflace/deflace“ porodnosti. Povšimněme si, že v prosinci 2021 máme ještě více jak 2,5% nadporodnost (oproti prosinci 2020), ale v lednu 2022 již přibližně 8% podporodnost. Takto velká meziměsíční změna v meziroční změně porodnosti nebyla pozorována minimálně od roku 2001. Navíc, v únoru 2022 následuje další pokles. V měsících duben-červen 2022 se sice porodnost opět začíná blížit k hodnotám z roku 2021. Otázkou zde zůstává, jakou měrou k tomuto jevu přispěly děti, které by se byly bývaly narodily na Ukrajině, pokud by tam na konci února 2022 nezačala válka vedoucí k velké uprchlické vlně (zahrnující též těhotné ženy). S ohledem na bezprecedentní skokovou změnu v porodnosti pozorovanou z měsíce na měsíc (po očištění o sezónnost) se však důvodně domnívám, že ji nelze vysvětlit běžným demografickým vývojem, ale musí jím být nějaká téměř jednorázová událost. Souhlasím nicméně s tím, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na to, abychom mohli posoudit, zda ona téměř jednorázová událost způsobila pokles porodnosti biologickou cestou (tedy měla negativní efekt na schopnost počít či donosit dítě) nebo spíše cestou socio/psychologickou (šlo o vědomé odložení početí). Více napoví data za další měsíce a jejich pečlivé analýzy.

Na závěr chci zdůraznit, že na tomto místě nevyslovuji žádnou hypotézu o tom, co je onou téměř jednorázovou událostí. Pouze bych chtěl další bádání nasměrovat k jejímu hledání a nespokojit se s vysvětlením, že se jedná o “běžný demografický vývoj”, kterým není třeba se dále zabývat.

17.2.2023

Zuzana Krátká

Nedávno na stránkách InFakta zveřejnil Tomáš Fürst článek, ve kterém rozebírá významný pokles počtu dětí narozených v roce 2022. Zatím jsou k dispozici data Českého statistického úřadu od ledna do září 2022. Za tu dobu se narodilo 77 tisíc dětí, přičemž se za stejnou dobu v posledních letech rodilo průměrně kolem 86 tisíc dětí. Z dat vyplývá, že k významnému poklesu počtu narozených dětí došlo už v lednu 2022, což nás zarazilo. Článek vyvolal velkou diskusi a jednou z relevantních námitek bylo opomenutí změny věkové struktury. Maminkami se v současnosti stávají ženy narozené v populačně slabých devadesátých letech. Obrátila jsem se proto na paní doktorku Kláru Hulíkovou Tesárkovou z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Praha, abych s ní demografické příčiny poklesu porodnosti probrala. 

Paní doktorko, jaký máte názor na výrazný pokles počtu narozených dětí v roce 2022? 

Klesající počet živě narozených dětí je samozřejmě realita. Nicméně počet živě narozených dětí je v základním pohledu dán dvěma faktory – počtem a věkovou strukturou potenciálních rodiček na jedné straně a intenzitou plodnosti (tedy intenzitou, s jakou ženy rodí děti) na straně druhé. Bez ohledu na tyto složky nelze korektně vývoj počtu živě narozených hodnotit ani jakkoli interpretovat ve vztahu k jiným potenciálním vlivům, což se bohužel ve zmíněném článku děje.

V případě roku 2022, kde jsou zatím dostupná jen předběžná data od ledna do září, došlo k zásadnímu poklesu počtu potenciálních rodiček. Jejich počet a struktura se pochopitelně vyvíjela již dříve, nicméně právě v posledních letech se tyto změny začaly projevovat výrazněji. Důvodem je to, že v minulých letech byly početně slabší generace potenciálních rodiček v relativně nízkém věku, třeba okolo 20 let, kdy intenzita plodnosti je nižší a tyto mladé ženy méně ovlivňovaly celkovou plodnost a počty narozených dětí. V posledních letech se však početně velmi slabé generace žen narozené především okolo poloviny a ve druhé polovině 90. let 20. století dostaly do věku, kdy je u nich intenzita plodnosti největší, proto se také vliv této strukturální změny populace zásadně promítá do počtů narozených dětí a je také logickou, plně předvídatelnou a hlavní příčinou pozorovaného poklesu. Počet živě narozených dětí klesal již v roce 2018 proti předchozímu roku, a pak i ve všech letech následujících. Nejde tedy o žádnou náhlou změnu trendu. Výjimkou byl rok 2021, kdy došlo nejen v ČR, ale i v jiných evropských státech ke zvýšení úrovně plodnosti, tedy kdy se zvýšil průměrný počet živě narozených dětí na ženu. Kromě roku 2021 probíhal pokles počtu živě narozených dětí navzdory růstu intenzity plodnosti – tedy v průměru ženy rodily více dětí, ale žen v reprodukčním věku bylo méně, proto i počty narozených nemohly růst.

Pokud by nedošlo k výjimečnosti roku 2021, tak i v něm by nastal další pokles počtu živě narozených dětí o několik tisíc (mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 2 tisíce) a pokračující pokles v roce 2022 by nebyl tak mimořádně působící. V letošním roce je tedy pokles nápadným v kontrastu s rokem předchozím, ale z dlouhodobého pohledu se nevymyká nastolenému trendu, který je očekávatelný vzhledem k vývoji populace potenciálních matek.

Jak se mění věkové složení generace současných matek?

Vím, že může znít neuvěřitelně, že by pokles počtu živě narozených dětí mohl být způsoben jen tím, že potenciální matky o rok zestárly, nicméně ten efekt je skutečně silný. Jen ve věku 27 let meziročně poklesl počet žen o téměř 10 %. Ve věku 26 let jde o pokles počtu žen o téměř 7 %, ve věku 28 let o cca 5 %. Lze velmi snadno spočítat, že i kdyby nadále přetrvávala intenzita plodnosti z roku 2021 (která byla spíše mimořádně zvýšená), počty živě narozených by i tak velmi rychle klesaly. V roce 2022 se k těmto populačním změnám navíc přidal i zatím se rýsující pokles intenzity plodnosti, ovšem ani na něm zatím není nic zcela překvapivého. Odborníci úroveň v roce 2021 považovali za spíše překvapivě vysokou a dlouhodobě neudržitelnou. Navíc byla z velké části podpořena intenzitou rození v pořadí druhých dětí. Ale potenciál rození dětí vyšších pořadí není nevyčerpatelný a čekal se tedy spíše pokles.

Jaké jsou další vyhlídky z pohledu demografů? 

Souhrnně tedy můžeme říci, že zásadní a skutečně propastné změny ve věkové struktuře potenciálních matek vedou k tlaku na pokles počtu živě narozených dětí. Tento tlak byl však dosud částečně vyvažován růstem intenzity plodnosti. Od roku 2018 už ani růst intenzity plodnosti nemohl vyvážit vliv strukturálních změn a poklesu počtu žen ve věku vyšší plodnosti, a počty živě narozených začaly postupně klesat. Tento pokles byl narušen až mimořádným výkyvem v roce 2021, kdy však bylo zřejmé, že tak vysoká úroveň plodnosti nemůže přetrvat dlouhodobě za podmínek, v jakých se naše společnost nachází. Navíc je logické, že po roce mimořádného zvýšení plodnosti přijde spíše rok poklesu, neboť tento výkyv mohl být změnou časování. Ženy, které by možná měly dítě až v roce 2022, ho měly již v roce 2021. Tím došlo k růstu intenzity plodnosti v roce 2021, ale logicky na úkor roku 2022. To spolu s očekávaným poklesem intenzity plodnosti a zásadním poklesem počtu žen ve věku, kdy je plodnost žen největší, vedlo k výraznějšímu poklesu počtu živě narozených, který lze asi pro rok 2022 očekávat. Vzhledem k silnému strukturálnímu vlivu však nelze předpokládat, že by za poklesem počtu živě narozených byl nějaký další významně působící faktor, tím spíše, že zjevně jde o pokračování mnohem starších trendů. Navíc počty živě narozených dětí budou s poměrně velkou mírou jistoty klesat i nadále, právě vlivem poklesu počtu potenciálních rodiček a jejich stárnutím.

Pokles intenzity plodnosti bude samozřejmě podrobně analyzován, jako se ostatně děje každý rok, ale tuto analýzu je možné provést až tehdy, až bude statistika disponovat finálními a především detailními daty – je třeba znát intenzity plodnosti podle věku, ale také podle pořadí narozených dětí apod. Skutečně je tedy velmi předčasné něco v tomto ohledu soudit. Už jen zmíněný vliv počtu a struktury potenciálních matek však ukazuje, že tam je třeba hledat ten skutečně důležitý faktor pozorovaných změn.

Které parametry lépe popisují tyto procesy? 

Vždy je vhodnější užívat raději ukazatele  intenzity plodnosti než celkové počty živě narozených, protože počty událostí (absolutní počty případů) v sobě nesou mnoho silných vlivů. Pro možné analýzy souvislostí mezi plodností a jakýmikoli možnými faktory je zcela nutné pracovat s intenzitami očištěnými od strukturálních vlivů, protože struktura populace a počty žen jsou zde jednoznačně rušivým faktorem zkreslujícím celé vyznění tématu. To je tedy to, co se stalo ve zmíněném článku, a je tedy z tohoto pohledu značně zkreslujícím a z odborného demografického pohledu nekorektním a chybným.

Pokud jde o odhad populační struktury v budoucnu, tak ta je standardně publikována v rámci projekcí a prognóz Českým statistickým úřadem a je volně dostupná na jejich stránkách. Starší odhad může ztrácet na přesnosti, nicméně odhad počtu osob v mladém dospělém věku je v době po narození těchto osob již poměrně přesný.

Došlo někdy v minulosti k takto výraznému meziročnímu poklesu? 

Již jsem zmínila pozvolné poklesy po roce 2018, významnější byl pokles např. v roce 2011 – o skoro 8,5 tisíc dětí, navíc v letech 2010 a 2009 byly také zaznamenány poklesy (o cca 1,2 tisíc dětí každý rok), zcela zásadní byly poklesy počtu živě narozených v letech 1994 a 1995. Celkově mezi roky 1991 a 1999 poklesl počet živě narozených o více než 41 tisíc a jen za dva roky, 1994 a 1995, šlo o pokles skoro 25 tisíc! V kontextu této hodnoty snad již není překvapivé, jak silně se tento propad promítá do počtů dnes žijících potenciálních rodiček a tedy do současných počtů živě narozených.

Mezi rokem 1974 a 1979 poklesl počet živě narozených o 22,1 tisíce, a pak dále mezi rokem 1979 a 1983 o dalších téměř 34,5 tisíc. Jen v roce 1980 byl zaznamenán meziroční pokles o 18,3 tisíc dětí. Meziroční poklesy o více než 10 tisíc pak nastaly i na konci 50. let nebo na počátku 30.let, a dalo by se pokračovat mnohem dále.

I zde je však korektnější sledovat vývoj intenzity plodnosti a ne počtů živě narozených, kde faktory a důvody jednotlivých poklesů a výkyvů se mohou značně lišit a liší. Podle předběžných odhadů se celková intenzita plodnosti (tzv. úhrnná plodnost) vrací na hodnoty dosahované cca před pěti či šesti roky, nejde tedy o nic mimořádného. Jak bylo uvedeno, meziroční poklesy počtu živě narozených jsme také zažili opakovaně větší, ani v tomto ohledu se neděje žádné velké překvapení.

A jak jsou na tom okolní státy? I tam došlo k významnému poklesu počtu narozených dětí v posledním roce.

V mnoha jiných státech Evropy je klesající trend plodnosti zaznamenáván již více let. Třeba právě skandinávské státy jsou toho příkladem. Opět však doporučuji sledovat spíše vývoj intenzit, tedy např. úhrnné plodnosti (total fertility rate). Je to čistější ukazatel vyjadřující intenzitu jako takovou, bez rušivých vlivů, které lze eliminovat. Absolutní počty narozených těch možných rušivých vlivů v sobě nesou mnoho a interpretace a srovnání (v prostoru, tj. mezi státy, ale i v čase v rámci jednoho státu) pak není korektní. Ve střední Evropě se hodně prosazují ty strukturální vlivy, jinde zase může převažovat efekt poklesu plodnosti, ale skutečně je ve většině států již dlouhodobější pokles a ten byl „jen“ přerušen výkyvem v roce 2021.

Děkujeme paní doktorce za to, že jsme měli možnost takto velmi rychle a odborně zkonzultovat situaci.

ZDROJ: SMÍŠ  https://smis-lab.cz/2023/02/19/kde-jsou-deti-a-zmeny-zmen/

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Dramatický pokles porodnosti nejenom v ČR nastává devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů. Má to souvislost?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Představte si novodobého Heroda, kterému tři králové z východu přijdou zvěstovat, že se v Praze v roce 2022 narodí mimořádně nebezpečný dezinformátor a proruský troll.

Herodes, inspirován svým krvežíznivým starozákonním předchůdcem, nechá v tom roce povraždit všechny pražské novorozence. Jak by po této moderní infanticidě vypadala česká data o počtu narozených dětí v roce 2022? Přesně tak, jak ve skutečnosti vypadají – totiž takto (graf č. 1):

Chybí desetina dětí

Data za rok 2022 zatím máme pouze do září. Ovšem již dnes je patrný dramatický propad v počtu narozených dětí.

Od ledna do září 2022 se u nás narodilo celkem asi 77 tisíc dětí. Průměr předchozích čtyř let za tyto měsíce je ovšem 86 tisíc.

Za prvních devět měsíců roku 2022 tedy „chybí“ asi 9 tisíc dětí. To odpovídá asi 12 tisícům chybějících dětí ročně, což je přibližně desetina všech dětí, které se u nás za rok narodí. A protože v Praze žije asi desetina české populace, odpovídá počet chybějících dětí přibližně všem dětem, které se normálně narodí za rok v Praze.

Kdo je novodobý Herodes?

Nejprve je třeba připomenout, že velmi dramatický pokles počtu narozených dětí lze pozorovat i v mnoha jiných zemích. V tomto nesmírně zajímavém příspěvku si můžete prohlédnout pokles porodnosti ve Švédsku, Dánsku, Norsku, Finsku, Německu, Švýcarsku, Anglii, Rakousku či Singapuru.

graf č. 1 | ZDROJ: autor

Dále je třeba se zamyslet nad tím, kdy u nás k poklesu došlo. Ještě v prosinci 2021 jsou čísla normální. Ale již v lednu 2022 je patrný téměř desetiprocentní pokles. Děti narozené začátkem ledna musely být počaty někdy koncem dubna 2021. Příčiny poklesu je tedy třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře roku 2021.

Je dobré si připomenout, že právě v květnu 2021 začínal být dostatek vakcín a vláda postupně rušila věkové limity, od kterých byl na vakcínu nárok. Věková kohorta nastávajících rodičů byla tedy naočkována právě v této době. Data z ostatních zemí ukazují přesně stejnou časovou souvislost – pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů. Z blogu s nepřeložitelným názvem Bad Cattitude si s dovolením půjčujeme následující obrázek.

Autor zde modře vykreslil meziroční změnu počtu narozených dětí ve Švédsku (levá osa) a oranžově k němu přikreslil podíl neočkované populace (pravá osa) – posunutý o 9 měsíců v čase dopředu. Výsledek je hrozivě výmluvný. Ještě horší je, že v mnoha jiných zemích vypadají tyto grafy téměř stejně.

graf č. 2 | ZDROJ: autor

Třeba to není vakcínou

Už slyšíme covidisty, jak ze všech stran křičí, že korelace není kauzalita. Třeba lidé děti nechtěli, báli se covidu či něčeho jiného, na východě začala válka, rozjížděla se inflace a ekonomická krize a tak dále. To je sice všechno možné, ale vzpomeňme si, jaká nálada byla na jaře 2021.

Skončila velká vlna covidu, přišly vakcíny a s nimi naděje, že už bude líp. Demografka Jana Paloncyová se věnovala životu rodin v době covidu a své poznatky z dotazníkových šetření shrnula v článku „Faktory ovlivňující reprodukční plány v době pandemie covid-19“. Autorka zjistila, že lidé v té době nijak zásadně nezměnili své plány ohledně počtu dětí a velikosti rodin. Demografům je známo, že k takto velkým propadům v porodnosti nedochází ani za válek či ekonomických krizí. Je navíc mimořádně znepokojivé, že ani po roce nevidíme žádné známky návratu k normálu ani u nás ani v zahraničí.

Máme problém

Skokový desetiprocentní pokles počtu narozených dětí představuje problém, který ohrožuje budoucnost naší společnosti a je naší povinností se mu začít věnovat. Je bezpodmínečně nutné, aby se o této katastrofě začalo mluvit ve sdělovacích prostředcích a začaly se mu věnovat týmy lékařů, biologů, demografů a statistiků. Týmy, které budou hledat pravdu bez ohledu na množství politického kapitálu, které tím různé strany různých sporů mohou získat či ztratit.

Biblický Herodes prý zemřel v Jerichu hroznou a bolestivou smrtí na chorobu, jejíž povaha zůstala po dva tisíce let záhadou. Dopustíme, aby příčina mizejících dětí také zůstala záhadou?

Tomáš Fürst

Zdroj: INFAKTA https://infakta.cz/dramaticky-pokles-porodnosti-nejenom-v-cr-nastava-devet-mesicu-po-zacatku-ockovani-vekove-kohorty-rodicu-ma-to-souvislost/

Dvacetiměsíční dítě dostává první dávku vakcíny COVID-19 společnosti Pfizer v UW Medical Center v Seattlu ve státě Washington 21. června 2022. (David Ryder / Getty Images)

MILAN KAJÍNEK | 28. 7. 2022

Skupina českých lékařů [2] se obrátila na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka ohledně vakcinace dětí vakcínou firem Pfizer/BioNTech a Moderna, která je určená proti nemoci covid-19. Nedávno byla tato vakcína schválena americkým úřadem pro kontrolu léků a potravin FDA. Schvalovací proces FDA byl silně kritizován skupinou českých odborníků, mezi nimiž jsou vědci, lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci a právníci, kteří se v této věci obrátili na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Skupina 40 renomovaných českých lékařů, vědců a právníků, včetně tří senátorů [1] požádala Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o pečlivé posouzení klinické studie vakcíny Comirnaty pro děti ve věku 6 měsíců až 5 let. Signatáři dopisu poukazují na faktické „selhání amerického úřadu pro kontrolu léčiv (FDA)“ při schvalování této vakcíny pro děti.

Více o apelu českých odborníků na SÚKL naleznete zde.

„Jsme znepokojeni výslednou analýzou, kterou odborníci provedli,“ sdělují čeští lékaři ministru Válkovi.

„Ke shodnému závažnému zjištění dospěli i britští lékaři, kteří následně 30. června 2022 oslovili britského ministra zdravotnictví a britský regulační úřad (MHRA) s podobnou výzvou, jako čeští odborníci,“ uvádí Iniciativa 21 s odvoláním na zdroj Childrensunion.org.

Podobnou výzvu zaslali 14. července také kanadští lékaři ze sdružení Canadian Covid Care Alliance přímo kanadským zdravotnickým autoritám. (zdroj)

Deník The New York Post situaci v komentoval v článku ze 14. července nazvaném Americké agentury se v oblasti covidu „neřídí vědeckými poznatky” a zaměstnanci se bojí stěžovat si. (zdroj)

Podle nového průzkumu, který vydala v úterý nadace Kaiser Family Foundation (KFF), se většina amerických rodin zdráhá nechat své malé děti očkovat proti covidu-19. (zdroj) Podle údajů KFF 43 % rodičů s dětmi ve věku od 6 měsíců do 4 let tvrdí, že „rozhodně“ nenechají své dítě očkovat. 7 % rodičů již nechalo své děti v této věkové skupině očkovat. 10 % je plánuje nechat očkovat a 13 % uvedlo, že své dítě nechají očkovat pouze v případě, že to bude vyžadovat škola nebo zařízení pro péči o děti. Více…

Skupina 40 českých odborníků uvádí, že komise odborníků FDA schválila 15. června 2022 vakcínu Comirnaty pro nouzové použití pro děti ve věku od 6 měsíců do 5 let, „navzdory důkazům o neúčinnosti dětské vakcíny Pfizer prokázané přímo v předložené klinické studii a navzdory nedostatku údajů o bezpečnosti vakcíny“.

Vakcína pro děti míří do EU

Firma Pfizer podala 8. července 2022 žádost o schválení své vakcíny pro nejmenší děti k Evropské lékové agentuře (EMA).

Skupina 40 českých odborníků [1] se rozhodla oslovit zodpovědné činitele v EMA včetně výkonné ředitelky Dr. Emer Cookové, MBA, MSc. Dopis adresovaný také dalším deseti činitelům včetně předsedy pediatrického výboru a ředitelky sekce vakcín odeslali 25. července 2022. (zdroj)

Pro případ, že by mělo Ministerstvo zdravotnictví povolit distribuci a používání výše uvedených mRNA vakcín proti covidu-19 pro věkovou skupinu od šesti měsíců věku vyzývají čeští lékaři ministra Válka, aby „pečlivě zvážil krok k očkování stále mladších a mladších dětí“.

Hlavními argumenty pro zdrženlivost je podle lékařů „především postupné snižování virulence po sobě jdoucích variant, narůstající množství důkazů o rychle slábnoucí účinnosti proticovidových vakcín a rostoucí obavy z možných dlouhodobých nežádoucích účinků na vyvíjející se organismus malých dětí“.

O dlouhodobých účincích na lidský organismus není podle lékařů nic známo již proto, že jsou genetické vakcíny používány teprve krátkou dobu.

„Navíc naprostá většina dětí z dotčené věkové skupiny již byla viru SARS-CoV-2 způsobujícímu covid-19 vystavena, často i opakovaně, obvykle s asymptomatickým či minimálně symptomatickým průběhem,“ uvádějí lékaři ve výzvě ministrovi. „Imunita, kterou děti proděláním infekce získaly, má dlouhodobý ochranný účinek.“

Dále experti dodávají, že očkování dětí v této věkové kategorii „není ospravedlnitelné ani tím, že by poskytovalo stoprocentní ochranu proti velmi vzácné komplikaci syndromu PIMS (paediatric inflammatory multisystem syndrome)“. Syndrom byl podle lékařů popsán již i u očkovaných dětí v časopise Lancet. (zdroj) Navíc v případě nákazy variantou Omicron byl výskyt tohoto syndromu nižší než při nákazách předchozími variantami. (zdroj)

Zdroj: THE EPOCH TIMES https://www.epochtimes.cz/2022/07/28/lekari-upozornuji-ministra-valka-na-zavazne-nedostatky-pri-schvalovani-vakciny-pfizeru-pro-deti-od-6-mesicu-do-4-let/


Poznámky:

[1] 
MUDr. Vladimír Čížek, angiolog, předseda etické komise Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., vysokoškolský pedagog a datový analytik
RNDr. Jaroslav Janošek, Ph.D., přírodovědec, editor medicínských textů
RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinická imunoložka
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog
MUDr. Emil Berta, Ph.D., anesteziolog a lékař JIP
MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař a pneumolog
Mgr. Zuzana Candigliota, advokátka
MUDr. Alena Dernerová, dětská neuroložka, senátorka
Prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc., profesor v oboru aplikované statistiky
MVDr. Václav Fejt, vedoucí laboratoře imunologie a sérologie
MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka
MUDr. Radan Gocal, internista, ambulantní specialista
MUDr. Jan Hnízdil, internista, psychosomatik
MUDr. Jitka Chalánková, lékařka, senátorka
Doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D., biostatistik, Matematicko-fyzikální fakulta UK
MVDr. Roman Kovařík, epizootolog
MUDr. Mgr. Jana Králová, praktická lékařka pro děti a dorost
Mgr. Vladimír Mrkvička, advokát
JUDr. Tomáš Nielsen, advokát, předseda institutu Pro Libertate
Doc. RNDr. Marek Petráš, Ph.D. vakcinolog a epidemiolog
Ing. Lenka Piherová, Ph.D., molekulární biolog
MUDr. Lukáš Pollert, lékař, anesteziolog
JUDr. Jindřich Rajchl, právník, mluvčí Charty 2022
MUDr. Šimon Reich, lékař
Prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství
Mgr. Ondřej Svoboda, právník
RNDr. Jiří Šinkora, imunolog
PhDr. Daniel Štach, psycholog
MUDr. Hana Štefaničová, kardioložka a sportovní lékařka
Mgr. Lenka Trkalová, advokátka
MVDr. Jiří Urbánek, MBA, poradce pro oblast zdravotnictví
JUDr. Petr Vacek, právník
JUDr. Vladana Vališová, LL.M., advokátka
Mgr. Ondřej Vencálek, Ph.D., statistik
MUDr. Hana Zelená, Ph.D., viroložka
Prof.. MUDr. Jan Žaloudík, lékař, onkolog
MUDr. Martin Gabryš, lékař FN Olomouc,
Martina Suchánková, předsedkyně spolku ROZALIO

[2]
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog
MUDr. et Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog
MUDr. Vladimír Čížek, angiolog, předseda etické komise
MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka
MUDr. et Mgr. Jana Králová, praktická lékařka pro děti a dorost
MUDr. Hana Štefaničová, kardioložka a sportovní lékařka