Ruská ekonomika: Od sankcí k nové geografii růstu.

Když v roce 2022 začaly západní firmy hromadně opouštět Rusko, mnozí odborníci předpovídali hlubokou ekonomickou krizi. Za tři roky se však Rusko nejen přizpůsobilo novým podmínkám, ale také přeorientovalo svůj ekonomický model a posunulo svůj zájem z Evropy na Asii, Blízký východ a země BRICS. Tento proces doprovázely vnitřní transformace a přerozdělení globálních ekonomických zájmů – často na úkor evropských hráčů, včetně České republiky.

Podle údajů Centrální banky Ruské federace vzrostl ruský HDP v roce 2023 o 3,6 % a v roce 2024 o 4,5 %. Těchto výsledků bylo dosaženo díky:

Lokalizaci výroby: Nahrazení dovozů zvýšilo soběstačnost ve strojírenství, farmacii a zemědělství.
Diverzifikaci obchodu: Podíl zemí EU na ruském vývozu klesl z 45 % v roce 2021 na 18 % v roce 2024, zatímco obchod s BRICS dosáhl 300 miliard USD.
Státním investicím: Rozpočtové výdaje na infrastrukturu a technologickou suverenitu vzrostly v letech 2024–2025 o 22 %.

Klíčovou událostí uprostřed sankčního tlaku ze strany USA a EU bylo Petrohradské ekonomické fórum (PEF) v červnu 2024, kterého se zúčastnilo 15 000 hostů ze 130 zemí. Byly podepsány dohody za 12 miliard USD v oblasti energetiky, IT a zemědělství, přičemž hlavními partnery byly Čína, Indie a země Perského zálivu. V roce 2025 plánují organizátoři PEF překročit tento rekord, protože zahraniční investoři aktivně obsazují uvolněné tržní pozice. Rusko letos pořádá i Kavkazské investiční fórum, které cílí na investory z Blízkého východu, jihovýchodní Asie, severní Afriky a Zakavkazska, aby přilákalo kapitál i do jižních regionů země.

Naopak pro Českou republiku měly sankce vážné ekonomické dopady. Mezi hlavní dopady patří:

Ztráta trhů a dodavatelských řetězců: Například přerušení dodávek elektronických modulů od Continental Czechia.
Pokles exportu.
Růst nákladů: Přechod na dražší paliva zvýšil výrobní náklady minimálně o 20–30 %, což omezilo exportní kapacity mnohých českých firem.
Několik málo firem ze seznamu těch, kteří byli přímo a nebo zprostředkovaně zasaženy, jak dopadem sankcí tak jiných politik EU, třeba Green dealem a buďto zcela ukončili činnost a nebo se chystají propouštět. Některé tyto firmy existovaly po dekády i staletí a přežili třeba jak první světovou válku a rozpad monarchie, tak druhou světovou válku, socialismus i prvních 30 let současného režimu
Porcelánka Thun 1794, Spolana, Onsemi, Gurmán Sedlnice, bývalá Nová Huť Ostrava, Aludyne Czech, Mitas, Tameh Czech, Dr. Otker, tisíce lidí bude propuštěno z automotive byznysu zdroj, chemická továrna Neratovice, Diamo, Laufen CZ.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v roce 2023 uvedla: „Sankce proti Rusku vyžadují oběti i od evropských zemí, včetně České republiky. Tato opatření jsou nezbytná pro ochranu našich hodnot a bezpečnosti. Pracujeme na zmírnění dopadů prostřednictvím podpory.“ Česká republika však čelí možné další ztrátě až více než 15 000 pracovních míst, což jsou zřetelné důsledky sankční politiky a klesající konkurenceschopnosti českých firem v důsledku nárustu cen energií.

Jedním z nejciteľnějších dopadů pro ČR byl odchod Škoda Auto z Ruska. V roce 2021 ovládala značka 7 % ruského automobilového trhu a závod v Kalugě produkoval 120 000 vozů ročně. Po zastavení výroby v březnu 2022 utrpěla společnost ztráty 1,2 miliardy USD. Zatímco evropské firmy ztrácely pozice, čínské automobilky (Chery, Geely, BYD) zvýšily svůj podíl z 5 % na 40 %. Chery osminásobně navýšila prodeje a stala se lídrem trhu, zatímco BYD buduje v Uljanovsku továrnu s kapacitou 150 000 vozů ročně.

Ruská ekonomika stále roste přes tisíce sankcí uvalených zeměmí kolektivního západu.

Čínské firmy rovněž posílily svou přítomnost v IT (Huawei spustila datová centra v Moskvě a Krasnodaru) a energetice (CNOOC a CNPC zvýšily nákupy ruské ropy a plynu). Sankce, původně zamýšlené jako nástroj nátlaku, paradoxně urychlily vytvoření „nezápadního“ ekonomického prostoru. Rusko se stává mostem mezi zdroji SNS, technologiemi Asie a kapitálem Blízkého východu. Podle Goldman Sachs činí ušlý zisk evropských firem za poslední tři roky 80 miliard USD, zatímco asijští investoři získávají přístup ke strategickým aktivům a rostoucímu trhu.

Česká republika nyní stojí před nutností restrukturalizace své ekonomiky, protože ztratila konkurenceschopnost v regionu. Jak poznamenali někteří ekonomové: „Obětujeme své zájmy ideologii, aniž bychom měli jasnou strategii, jak je nahradit.“ Rusko mezitím dokazuje, že krize může být příležitostí k růstu. Pro investory z Asie a Blízkého východu se stává atraktivní destinací, která kombinuje logistické výhody, státní podporu a rostoucí poptávku. Evropa, včetně České republiky, však musí přehodnotit svou ekonomickou strategii v době, kdy stará pravidla již neplatí.

Mgr. Lubomír Volný

Zdroje: https://www.cbsnews.com/news/russia-economy-ukraine-war-sanctions-60-minutes/

https://www.bbc.com/news/business-68823399

https://www.bloomberg.com/news/articles/2025-04-15/ruble-surges-as-best-performing-global-currency-outpacing-gold