Nepřítele jmenovat a zostudit, sledovat nálady lidí, radí krizový tým vnitra
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
9.1.2023
Ministerstvo vnitra tento týden zveřejnilo výsledky práce Krizového informačního týmu (KRIT). Materiály, které vznikly v minulém roce a měly sloužit ministerstvu, vládě a jednotlivým resortům ke zlepšení komunikace s veřejností, ale obsahují i postupy, které mohou evokovat předlistopadovou éru. KRIT například doporučuje „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“ a „včasnou identifikaci osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu“.
Ministerstvo vnitra 4. ledna 2023 zveřejnilo na svých stránkách hned devět souborů z oblasti „komunikační doporučení“ a další čtyři soubory, které pojednávají o dezinformačních tématech. Mají sloužit jako návod pro vládní činitele, jak komunikovat určitá témata.
Monitorovat nálady ve státní a veřejné správě
Dne 11. září 2022 Krizový informační tým vydal varování s názvem „Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy“, kde upozorňuje na možný „příklon k antisystémovým subjektům a radikalizaci pracovníků státní a veřejné správy v důsledku uprchlické a energetické krize“. Kromě pracovníků státní a veřejné správy se pak jedná i o „sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, kteří jsou zaměstnanci neziskových organizací či příspěvkových organizací obcí či krajů a jsou též financovaní z veřejných rozpočtů a bezpečnostních složek“. „Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace s fungováním státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost,“ uvádí se v dokumentu v sekci „Důvody radikalizace a její možné důsledky“.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/stazeny-soubor-10.jpeg195259Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-30 12:40:322023-01-30 12:40:32Nepřítele jmenovat a zostudit, sledovat nálady lidí, radí krizový tým vnitra
Cesta do pekla je dnes lemována kategorickým popíráním hovna
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
BLOG – Veronika Sušová-Salminen. Hlavní obětí nadvlády morálního kýče v českém veřejném prostoru je pragmatismus a obyčejná lidskost, píše Všeobecná kýčovitost české veřejné debaty znemožňuje dnes jakoukoliv formu diskuze, výměny názorů a nalezení konsensu. Pokud platí Masarykovo „demokracie je diskuze“, Česká republika demokracií není. Ostatně i sám TGM svého času vyjádřil svoje pochybnosti o demokracii a chybějících demokratech, které v současnosti znovu vystupují na povrch.
Dnes už vážně hrozí, že se Česko propadne do pekla militarizované společnosti, ve které má vládnout jen jedna pravda, jeden názor a jedna možnost. Opak (jakýkoliv či jen zdánlivý) je stále víc zrada, práce pro nepřítele, kolaborace, zaprodanost, zlo a zlá vůle těch druhých. Ty druhé je nutné umlátit, zakázat, vyhodit z práce, dehonestovat a ideálně prostě vymazat z veřejného prostoru, z médií, z politiky, z volebních kandidátek, z pracovních pozic…To, co by mohlo být obohacujícím dialogem lidí s různými pohledy a přístupy ke světu, je vehementně odmítáno. Projevy disentu se trestají symbolicky, ale už s reálnými důsledky. Neo-normalizační a fakticky neliberální klaka jednoho názoru, která se farizejsky a pokrytecky pokouší skrýt svojí vlastní nenávist za lží o demokracii ohrožené jinými názory (než má ona sama), stále výrazněji usiluje o to ukřičet názorovou různost, není schopna naslouchat, není schopna obyčejné debaty a výměny názorů. Není totiž ochotna s názorovými oponenty sdílet jeden politický prostor – ti musí zmizet v rámci už nezastírané snahy o nadvládu a moc. Politoložka Chantal Mouffeová ukázala, jak důležité je pro fungující demokracii, aby političtí protivníci dovedli sdílet jeden politický prostor. Fungující demokracii se s každým takovým útokem na nositele jiných názorů vzdalujeme. Zároveň stojí za to připomenout, že represe je i v tomto případě (jako tomu bylo například za normalizace) projevem nízké legitimity a strachu establishmentu, než že by bylo příznakem (sebe)důvěry, natož nějakého konsensu. O to je a bude ale agresivnější.
Český kýč je útěkem před moderním světem rizik a nejednoznačností
Spisovatel Milan Kundera napsal, že kýč je kategorická negace hovna (tj. to, co je z podstaty nepřijatelné). Kýč se stal bohužel hlavním vyjadřovacím prostředkem v české veřejné debatě o skoro čemkoliv, počínaje volbami prezidenta a konče válkou a mírem na Ukrajině. Před lety filosof Václav Bělohradský ve své eseji o morálním kýči spojil kýč v českém kontextu s nevyrovnáním se s moderností. Jak píše, kýč„…je odporem proti kruté a osudové síle modernosti, která diferencuje, individualizuje, specializuje, rozbíjí organickou jednotu společnosti, rozděluje ji do nezávislých a vzpurných jedinců i znepřátelených tříd a skupin, roztrhává tradice na fragmenty a podivně je míchá, problematizuje zděděnou víru a představu o minulosti, probouzí pochyby, nutí nás rozlišovat mezi teorií a fakty, mezi vizí a činy, mezi symboly a skutečností.“ Odsud tedy i všechny snahy o neustálé „sjednocení“ společnosti, které se chtějí vracet někam do dob ztracené organické jednoty.
Kýč organizuje český přístup ke stále ambivalentnějšímu světu. Už samotná ambivalence, kterou rozumím především proměnlivou neustálenost, prolínavost či freudovsky souběžnou existenci protikladných pocitů nebo prostě neuspořádanost (oproti jasnému řádu věcí), je pro český veřejný diskurz obrovský problém. Neumí si (a ani nechce) s nimi poradit. Kýč vede ke stále agresivnějším zkratkám – zlo a dobro, tma a světlo, černá a bílá, a jejich nekompromisní boj, dnes už na život a na smrt. Současný návrat k ideologii studené války tak znovu představuje (nejen v českém případě) berličku, pokus o nalezení jistoty tváří tvář realitě rizikové společnosti v kontextu systémové krize mezinárodního uspořádání. Řešením problémů, kterým na všech frontách čelíme, nicméně není.
Hlavní oběť kýče – pragmatismus
Hlavní obětí nadvlády morálního kýče je pragmatismus, jenž kýč vidí jako zradu hodnot či jako nemorálnost až cynismus. Pragmatismus je na praxi orientovaným (nedoktrinálním) a situovaným přístupem k rozhodování a jednání, které v žádném případě nevylučuje morálku či hodnoty. Morální kýč, připomíná Bělohradský, zastírá nejednoznačnost situace, ve které musíme aplikovat hodnoty, jenž vyznáváme. Dodám, že právě nadvláda kýče a chybějící pragmatismus rodí paradoxně cynismus.
Bělohradský si dále všiml, že morální rozhodování „řeší napětí mezi třemi póly – hodnotami, institucemi a situacemi. Slovem ‚hodnoty‘ označujeme nejvyšší deklarované cíle člověka, slovem ‚instituce‘ označujeme organizace, které vymáhají respektování obecně platných norem, vyvozených z těch hodnot, a slovem ‚situace‘ označujeme ty popisy světa, které lidé berou za základ svého jednání.“ Politický pragmatismus je pro kýčaře připomínkou kategoricky popřeného hovna, které morální kýč „řeší“ prostřednictvím redukce napětí mezi těmito třemi póly rozhodování.
Ti, kteří dnes v českém veřejném prostoru nějak upozorňují na ono hovno, musí být ukřičeni a veřejně dehonestováni či přímo postaveni na mediální pranýř a na něm symbolicky trestáni. Naposledy jsme to mohli sledovat v souvislosti s iniciativou Mír a spravedlnost, která se aspoň (jistě nedokonale) pokusila o to neredukovat ony tři póly morálního rozhodování a fakticky navázala na dávno probíhající debaty v řadě západních zemí, včetně USA. Iniciativa pouze v českém kontextu připomněla, že v atomovém věku je nutné brát v potaz hovno v podobě hledání míru a návratu k politice bez jiných prostředků. Celá válka na Ukrajině je jedno velké hovno, ne snad proto, že ji vede zrovna Rusko, ale protože je to válka. Zatímco především mediální a političtí kýčaři v ní vidí jakýsi téměř romantický, existenciálně pojatý boj dobra se zlem, skutečné situace, které vytvořila (a ze kterých vznikla), jsou daleko méně jednoznačné a vytvářejí ambivalentní dilemata uprostřed šílené lidské tragédie. Hysterické upírání jakékoliv legitimity, dobré vůle, subjektivity a mravnosti všem, kteří se ve jménu míru odváží postavit proti kýči pragmatismus a berou ohled na situovanost jednání a rozhodování, je ale nedílnou součástí nadvlády morálního kýče a jeho snahy o to nepřipustit žádnou debatu kromě negace hovna.
Kýč jako odmítnutí odpovědnosti
Horší je, že morální kýč sice deklaruje svojí lidskost, ale v důsledcích ji svým důrazem na dojímání se a na znaky namísto skutečnosti popírá. Kýčaři v politice a v médiích odmítají prostřednictvím absolutizace zla převzít odpovědnost za těžká, morálně ambivalentní, pragmatická (nikoliv cynická) rozhodnutí v šedé zóně. Tato neodpovědnost kýče je nejen odrazem nevyrovnaného vztahu k modernitě, ale i české okrajovosti a provinciálnosti. Kýčaři se mohou dojímavě topit v kýči, protože v reálném světě o ničem nerozhodují a nic zásadně neovlivňují. Jejich role je omezená na ideologické sekundanty obvykle pragmaticky a často rovněž sobecky uvažujících mocenských center, na kterých je země zrovna závislá. Svět morálního kýče je světem schémat s posunutými významy: nejsilněji se to projevilo tam, kde zazněla kritika, že výzva k jednání o míru údajně znamená hození Ukrajiny přes palubu – jinou než mnichovskou cestu kýčaři neznají a hlavně si jinou ani neumí představit. Mravní kýč je sebestředně uzavřen sám v sobě jakoby mimo prostor a čas, jeho rigidní schémata mu brání uchopit významové ambivalence.
V současné podobě je morální kýč defekt, je to nemoc, která ubijí českou „demokracii“ zevnitř. Absence pragmatismu jako demokratické ctnosti a nedemokratická nadvláda kýče také v dnešních podmínkách vedou k vytváření nebezpečné paralelní reality, iluze, do které se kýčaři uzavřeli a snaží se do ní uzavřít celou společnost. V současnosti se ale tento defekt v podobě válečné klaky stává obrovskou hrozbou, protože pomáhá normalizovat válku a její logiku. Iluze a klamy, které český morální kýč puštěný ze řetězu válkou na Ukrajině vytváří, ohrožují potenciálně ale velmi reálně budoucnost (nejen) Česka. Bělohradský píše, že jedním ze znaků kýče je kompenzace minulého selhání v mezních situacích. Dodala bych, že některá tato traumatizující minulá sehnání často spoluzpůsobil právě český morální kýč, tj. neschopnost propojit ony tři póly mravního rozhodování a jednání.
Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly a kategorickým popíráním hovna….
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/broken_ilust-640x390-1.jpeg390640Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-30 09:46:492023-01-30 09:46:49Cesta do pekla je dnes lemována kategorickým popíráním hovna. BLOG
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
BLOG – Ilona Švihlíková píše o hlubších změnách v politice a ve společnosti, které spustila prezidentská výhra generála Pavla.
Prezidentské volby mohou předjímat změnu režimu v České republice, včetně podobného rozpolcení, které známe spíše ze Spojených států. Míra vypjatých emocí, nenávistí ve společnosti dosáhla vrcholu. Však se na ní také vydatně pracovalo, protože jen velké emoce by dokázaly na Hrad dostat bývalého komunistického rozvědčíka. Nutno dodat, že jeho kampaň byla výborně vedená, zahraniční poradci odvedli skvělou práci.
Na straně druhé platí, že Andrej Babiš nikdy nebyl „prezidentský materiál“ nehodí se na tuto funkci ani psychologicky svou podstatou cholerika a mikromanažera. Strana generála Pavla (či spíše strana zahraničních vojenských zájmů, která si vybrala tohoto důstojníka) měla volby vyhrané dlouho dopředu, protože se jí za vydatné pomoci většiny médií podařilo přerámovat volby do formy referenda o Babišovi, jak přesně popsal Oskar Krejčí.
Vítězství Babiše by s velkou pravděpodobností nevedlo k rapidně odlišným reálným politickým výsledkům. Andrej Babiš nebyl schopen (a možná ani ochoten, koneckonců, kdo u byznysmena očekává lovení bobříku odvahy?) učinit zásadní kroky ani u České televize, jejíž zpravodajství a informování o volební kampani se slušnými slovy nedá komentovat, ani v kauze Vrbětice, a koneckonců ani na evropské úrovni. Téma míru si Babiš uchopil pro druhé kolo, když mu jeho marketéři prozradili, že „jeho“ voliči nechtějí válku, do té doby pro něj nehnul ani prstem.
Lidový humor /užijme si ho, možná je to na dlouhou dobu naposled/ okomentoval situaci jako souboj civilní a vojenské rozvědky, samozřejmě s oceněním skvělé kádrové práce KSČ. Zatímco Babiš je podnikatel, zakotvený v ČR (má tu tedy pragmaticky své ekonomické zájmy, což nutně ale nemusí být vždy na škodu) a operuje celý svůj život v modu „co za co“, pak Petr Pavel funguje v modu „dávám rozkazy, plním rozkazy“, jen se u něj měnily ty strany, vůči kterým byl tento jeho modus operandi aplikován. Z hesla „řád a klid“ mi jde mráz po zádech, protože si vybavím buď německé „Maul halten und arbeiten“, nechvalně proslulý „klid na práci“, případně český upgrade Pinocheta. Proč tolik lidí heslo a potažmo generál oslovil?
Jednak je za tím již uvedená nenávist, pilně a dlouho živená, vůči Babišovi. Médiím se podařilo Babiše vykreslit jako nepřijatelnou postavu, jako čiré zlo (k manicheismu v české politice se ještě dostaneme). Nechci podceňovat vliv médií, ale je to jen část vysvětlení. Druhé vystihl Oskar Krejčí, když popisoval chaos v západních společnostech. Letošní Davos to jemně nazval „polykrize“, ale obsah je tentýž: Západ sám sobě způsobuje jednu krizi za druhou, nedokáže je řešit (na Davosu se dokonce hovořilo o krizi demokracie!), občané tuší, že jejich děti se budou mít hůř než oni, staré vzorce se rozpadají, jsou tu nové velmoci… Je toho zkrátka všeho moc a vůbec to nezodpovídá tomu západnímu ideálu, ke kterému se musíme halasně hlásit (trapné heslo „patříme na Západ“ je jen vyjádřením touhy po zakotvení v něčem, co přestává existovat, zoufalé volání po bezpečném bodě ve stále více chaotickém světě). Jenže většina lidí tohle nechce a neumí přijmout, je to pro ně psychicky nesnesitelné. Potřebují narýsovaný jasný svět, bez ambivalenci (které tak skvěle vystihla Veronika v článku). Kdo jiný by jim měl takovou jistotu, přehlednost dodat, když ne pan řád a klid generál? Touha zakázat, ba co víc zadupat do země protivníka, umlčet, zastřelit ho, je tak nutnou psychickou potřebou – jen pak zase dostane svět smysl, když v něm nebudou tyhle rušivé elementy, které „kazí děti a naši mládež.“ Černá a bílá, dobro a zlo, a svět je jasný a přehledný, stačí jen být na správné straně dějin a vše půjde samo…
Slova neúspěšné kandidátky, mladé a pohledné Nerudové o tom, že Babiš je zlo, tak reflektuje tuto potřebu, zařazuje ji mezi „tu správnou stranu“ a zároveň ukazuje, jak hluboko se do české politiky zadřel havloidni manicheismus. Kde jsou ty časy, kdy byla politika o zájmech jednotlivých skupin! O výši daní, poskytování veřejných služeb či trhu práce. Jakmile do politiky vstupuje „dobro a zlo“, pak přepínáme do fungování „bezvýhradná podpora x bezvýhradná nenávist“, což nyní překvapivě zjistil takový Michael Kocáb. Nejde o dohadování se, kompromisy a vyjednávání, jde o boj, zničení, drtivé vítězství. Druhá strana musí být nejen krátkodobě zničena, musí být zcela delegitimizována, ti, co ji podporují, nejsou lidé, jsou to – dezoláti, sráči, russáci, svoloč, musí být vyhubeni z povrchu zemského… jen tak může Dobro zvítězit.
S vítězstvím Pavla se tedy změní politická situace. Jeho vítězství je zároveň dokladem toho, že česká společnost se v míře hysterie, nenávist, a ochoty sáhnout k násilí rapidně přibližuje svému velkému vzoru – USA. V USA už se politické příkopy přelévají do rodinných vztahů, typu „opovaž se domů přivést republikána, nebo kamaraď se s tím demokratem a vyženu tě z domu. V ČR má konflikt silnou generační dimenzi a projevuje se ve formě „jestli bude bába volit Babiše, už nikdy neuvidí vnoučata.“ Není překvapivé, že v takové společenské atmosféře v USA roste pravděpodobnost občanské války, podpořená navíc značným rozšířením zbraní mezi obyvatelstvem.
V českých zemích mezi lidmi tolik zbraní není, ale staletími trénovaná schopnost udavačství, lynčů, ostrakizace dostává nové, široké pole působnosti. Projevy vidíme nejen v „diskusích“ např. na Novinkách (nedoporučuji, je to jako prodírat se fekáliemi), ale např. také ve školství, kde roste udavačství ze strany žáků, případně jejich rodičů. Dějiny ČR nabízejí široké pole zkušeností zbavení se protivníků, počínajíc vyhnáním ze země, popravou na Staroměstském náměstí konče řáděním Bobliga, bachovským absolutismem, či výzvou gestapa, aby Češi tolik neudávali, protože to nestíhají zpracovat. Nyní si tedy otestujeme další fázi tohoto věčného procesu, kdy, slovy politruka z dnes nadmíru aktuální knihy „Říkali mu Terazky“, naši noví uvědomělí budují „nový, spravedlivý řád a kdo to nepochopí, toho zavřou.“
V takové, prorežimními médii opečovávané atmosféře, není možné, aby se kandidát sešel se svými voliči (s těmi dezoláty), je třeba mu v tom bránit. Násilí je nejen možné, je dokonce vhodné, aby Zlo bylo zastaveno. Pokud je „zlému“ kandidátovi vyhrožováno, může si za to sám, kdyby měl názory, postoje jako my, správní, pak by se mu to nestalo! V takové atmosféře je nutné „zlé“ lidi vyhodit z práce a stejně tak je přeci nutné „korigovat“ informace a potírat ty, kteří dějinně stojí na straně kacířů a odmítají být „korigováni.“
Pětikoalice je v tuto chvíli silnější než kdy dříve, protože ovládá všechny mocenské složky (Hrad, obě komory Parlamentu, vládu), většinu médií (o zbytek se postará připravovaný zákon o cenzuře), a také Ústavní soud (do kterého budou brzy jmenováni noví soudci). Přidejme k tomu pouliční jednotky Milionů chvilek, které lze využít v potyčkách či jako „trénink“, doprovázený pobytem zahraničních vojsk v kontextu slov o „výběrové mobilizaci.“
Česká politická situace je navíc specifická tím, že se jí zcela rozpadly struktury, které by snad mohly být protiváhou pětikoalice. Psát o šmardovské sociální demokracii je dnes už trapné. Hnutí ANO s velkou pravděpodobností stojí před rozpadem, protože členové hnutí do něj nevstoupili proto, aby prohrávali volby. Nemluvě o tom, že ideové zaměření většiny viditelných členů bylo vždy a la ODS, a jakés takés sociální cítění hnutí projevovalo jen díky politickému citu svého majitele. Pusto, prázdno, kde nic tu nic, tak vypadá „opozice“ po česku. Postavit něco nového bude úkol nadmíru těžký, a ledaskoho asi napadne, že emigrace je lepší varianta. Leč, nemylme se, procesy jako v ČR /liší se míra hysterie, ochoty použít násilí atd./ probíhají ve většině tzv. západních zemí.
Jakákoliv opozice, která se bude (?) formovat, má před sebou nesmírnou těžkou práci, komplikovanou tím, kolik z jejich možných představitelů skončí v kriminále. Tahle noc nebude krátká…
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/3P1A4083-na-sirku-702x390-1.jpeg390702Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-30 09:14:452023-01-30 09:15:47Tahle noc nebude krátká. Blog – převzato od Ilona Švihlíková
„Měli bychom mít solidní analýzu, která ukáže jak je to skutečně s počty infarktů očkovaných,“ říká profesor Beran
24.1.2023
V posledních dvou letech jsme zažívali přelomové okamžiky v novodobé historii naší země. Pandemie covidu-19 se dotkla života každého z nás. Všechny události od jara 2020 až do současnosti nám nabídly možnost provést určitou společenskou inventuru. Proč je potřeba udělat analýzu? Jaká data je potřeba analyzovat? Jaká analýza by v České republice měla proběhnout?
„Měli bychom mít solidní analýzu, která ukáže jak je to skutečně s počty infarktů očkovaných ve věku 20–65 let, kolik na 100 tisíc lidí očkovaných a kolik na 100 tisíc neočkovaných. Je to nižší nebo je to vyšší? Myslím, že by to bylo fér, kdyby s tím přišel Ústav zdravotnických informací a služeb, aby prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, aby řekl: Vy nemáte pravdu. My máme tato data a data mám ukazují toto. To se bohužel doposud nestalo, což je obrovská škoda,“ vysvětluje v rozhovoru pro projekt Inovace republiky epidemiolog a vakcinolog Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. zásadní koncept analýzy, která by měla v České republice proběhnout.
„Odborníci, kteří stáli za Barringtonskou deklarací, tak se dnes dozvídáme, že jejich účty na Twitteru byly umlčovány a upozaďovány. Tito vědci a odborníci chtěli tehdy jednu jedinou věc, aby [koronavirová opatření] opatření byla cílená, aby se celá populace nezavírala doma, aby se zdravá populace postupně promořovala, tak za to byli umlčováni a vysloužili si také nálepku dezinformátorů. Dnes se ukazuje, že to byl řízený tlak, jak od americké vlády, tak samozřejmě od společnosti Twitter. Musím říci, že to je v tuto chvilku velice špatné, když pluralita názorů může fungovat jen v rámci nějaké malé bubliny, ale jakmile se to má stát celospolečenským tématem, tak velké společnosti se snaží debatu nějakým způsobem moderovat a prosazovat pouze jeden názor, což je velmi špatné,“ říká profesor Jiří Beran.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/meli-bychom-mit-solidni-analyzu-ktera-ukaze-jak-je-to-skutecne-s-pocty-infarktu-ockovanych-rika-profesor-beran-900x500-1.jpeg500900Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-29 15:27:512023-01-29 15:27:51„Měli bychom mít solidní analýzu, která ukáže jak je to skutečně s počty infarktů očkovaných,“ říká profesor Beran
Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO! Tiskovou mluvčí Hradu bude redaktorka, která pracovala pro Bakalu i Semantic Visions! Pavlovi již pogratuloval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slovy, že to považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí! Rychetský tím nepřímo zaútočil na poraženého Babiše!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
V České republice v sobotu skončily prezidentské volby, které podle očekávání vyhrál generál ve výslužbě Petr Pavel se ziskem přes 58% hlasů, Andrej Babiš získal necelých 42% hlasů a zaostal v celkových číslech za Pavlem o téměř 1 milion hlasů voličů. K volbám přišlo 70,25% voličů a Pavel získal historicky nejsilnější mandát od počátku éry přímé prezidentské volby.
Výsledek voleb není překvapivý, ale souvislosti a dopady volby jsou naprosto zásadní. Tento výsledek voleb totiž potvrzuje, že Česká republika je po 34 letech od roku 1989 definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení a původní tradiční české středoevropské řízení je definitivně odstraněno. Ve společnosti toto staré řízení tvoří již zcela zjevně menšinu voličů.
Můžeme to takto prohlásit s jistotou, protože vysoká účast je dostatečně reprezentativním objemem společenského elektorátu. K volbám přišli voliči, kteří normálně k volbám nechodí, ale ti volili Petra Pavla. Protože v ČR je dlouhodobě počet voličů a nevoličů stabilní, potom výsledek prezidentských voleb, ve kterých byla účast nadstandardní, je prokazatelným důkazem, že proces neoliberalizace proběhl napříč celou českou společností.
A to nejen u voličů, kteří chodí k volbám pravidelně, ale i u nevoličů, což je mnohem větší důkaz o tomto procesu. Transformace procesů řízení u voličů může být ovlivněna vlivem stranických kampaní, ale pokud k volbám přijdou nevoliči, je to příležitost zjistit, jaký vliv mají procesy globálního řízení v ČR vliv i na tu skupinu lidí, kteří normálně k volbám nechodí. V Česku tak definitivně a s nějakým zpožděním od Slovenska proběhl proces tzv. čaputizace, který si nyní popíšeme.
Volbou Petra Pavla byla dovršena čaputizace zahraničních procesů řízení v ČR. Pavel má okolo sebe lidi od Bakaly, z neziskovek, z NGO sektoru…
Do funkce prezidentů na Slovensku a nyní v Česku se totiž dostávají prezidenti a prezidentky, kteří jsou úzce napojení na neziskový sektor a NGO organizace úzce napojené na americkou státní moc, americké filantropy a americké procesy řízení v Evropě. Zuzana Čaputová, když byla zvolena na Slovensku za prezidentku, byla úzce napojena na neziskovou organizaci In Iustitia s vazbami na George Sorose. Generál Petr Pavel má tyto vazby úplně totožné.
Tak třeba šéfkou jeho mediální komunikace byla a tiskovou mluvčí na Hradě se nově stane Markéta Řeháková. V minulosti pracovala pro Františka Vrabela, zakladatele firmy Semantic Visions, jehož firma shromažďuje a vyhodnocuje tzv. dezinformace. Pracovala pro Zdeňka Bakalu v Economii na pozici redaktorky v Hospodářských novinách.
Dále, za vytvořením Petra Pavla jako prezidentského kandidáta hájícího trans-atlantické vazby v ČR je Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a v USA, vyhlášený rusofob. Neziskové vazby lidí okolo Petra Pavla a jejich napojení na americké struktury a zájmy v ČR jsou dokonalou kopií toho, jak se k moci na Slovensku dostala Zuzana Čaputová. Američané nyní budou kontrolovat v ČR naprosto veškeré procesy řízení, úplně stejně jako na Slovensku. Američané mají pod kontrolou českou vládu, stejně jako na Slovensku.
Mají nyní pod kontrolou prezidenta, stejně jako na Slovensku. A brzy budou mít pod kontrolou i český Ústavní soud, stejně jako na Slovensku. Petr Pavel totiž bude jako prezident již brzy jmenovat předsedu českého Ústavního soudu, protože Pavlu Rychetskému končí mandát. A představte si, že právě Pavel Rychetský v sobotu poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách slovy, že jeho výhru považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí [1].
Předseda ústavního soudu se neudržel a havlovským citátem zaútočil na poraženého Andreje Babiše. Co by na to řekl Havel, že jeho citátem velebí Pavla, předlistopadového předsedu ZO KSČ v Praze?
Tímto havlovským citátem tak nepřímo zaútočil na Andreje Babiše, protože právě nad ním Petr Pavel zvítězil ve volbách. Je to absurdní chucpe, protože v době, kdy byl Václav Havel disident a seděl v kriminále, tak Petr Pavel seděl pro změnu v kanceláři ZO KSČ v Praze jako předseda stranické buňky. Tento výrok je potvrzením toho, že český Ústavní soud se opravdu pod Pavlem Rychetským nebezpečně zpolitizoval, což začalo již v roce 2021, když Ústavní soud těsně před parlamentními volbami tvrdě zasáhl do volebního systému a změnil vstupní kvorum pro koalice do sněmovny.
Původně každá strana v koalici musela ve volbách získat 5% hlasů, aby se dostala do sněmovny. Takže dvoukoalice potřebovala 10% hlasů u voleb, trojkoalice 15% pro vstup atd. Rychetského ústavní soud to však změnil a nově už dolní limita pro strany koalice neexistuje a platí namísto toho výsledná výstupní limita. Dvojkoalice potřebuje 7% hlasů pro vstup do sněmovny, trojkoalice 9% hlasů atd. Jinými slovy, Rychetského družina na Ústavním soudu změnila v ČR volební mapu.
Nově stačí, aby v koalici byla jenom jedna slušně schopná strana, která dokáže dát dohromady více než 5% hlasů pro vstup do sněmovny. A následně si k sobě přibere nějaký neschopný subjekt, který by nikdy nedal dohromady 5% pro vstup samostatně, ale ty 2% sehnat dokáže, protože to je v úhrnu nějakých 100 000 lidí, podle toho, kolik lidí přijde k volbám.
Takže to znamená, že do parlamentu se snadno mohou dostat naprosto bizarní a mrňavé subjekty, které ale v případě vládní koalice získají obrovskou moc, která ale nezastupuje většinu lidí ve společnosti. Takže potom vznikne situace, kdy velká politická strana je garantem průchodu přes 5% hranici do sněmovny, takže k sobě na volební kandidátku nabalí další malé strany, které by se do sněmovny samostatně nedostaly.
Andrej Babiš je mužem businessu v politice, ale bohužel pro něj ne toho amerického, takže sorry jako…
A protože volby bývají velmi těsné, resp. výsledky mezi neoliberály a konzervativci, pokud bychom použili tento archaický model rozdělení politiky, potom koalice jsou tím pomyslným jazýčkem na vahách, které zajistí po volbách ve sněmovně těsnou většinu. A právě od toho tam ty malé strany jsou, aby tu těsnou většinu té velké nosné straně zajistily. A jen díky tomu se k moci dostala vládní pětikoalice. Díky Rychetskému.
Američané nebyli spokojeni s procesy v České republice. Miloš Zeman na Hradě škodil americkým zájmům. A vláda Andreje Babiše byla vládou businessu, což by Američanům nevadilo, ale v tomto případě ten business byl napojen více na Německo a více na evropský business než na ten americký, i když se to Babišova vláda snažila maskovat nákupem amerických helikoptér pro česku armádu, ale jinak to bylo všechno, protože ČR pod starým vedením byla silně napojena na Evropskou unii tím nesprávným způsobem, čili skrze Berlín.
To je mimochodem velmi důležité rozlišovat. Na Evropskou unii dnes můžete být navázání dvěma možnými způsoby. Tím prvním je vazba přes Berlín, tedy když se řekne, že Evropská unie to tak chce, tak to znamená, že Berlín to tak chce. Tím druhým způsobem napojení na Evropskou unii je vazba přes Washington. To je vazba, při které Evropská unie nehájí zájmy Evropy (rozuměj lépe zájmy Německa), ale hájí americké zájmy v Evropě, což vede k bizarním scénám, kdy Evropská unie sama na povel likviduje svoji ekonomiku, protože Američané to tak chtějí. A přesně těmito dvěma způsoby funguje Evropská unie.
Evropská unie bude nyní i pro Prahu od této chvíle řízena z Washingtonu
Každý proces, který provádí Evropská unie, lze identifikovat, jestli je činěn v zájmu Berlína, anebo Washingtonu. A když se podíváte po 24. únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdo kontroluje Evropskou unii, skrze koho je EU teď řízena, tak je vám doufám jasné, kdo teď řídí všechno v celé EU. V současné chvíli je celý Brusel pod kontrolou Washingtonu a Berlín má na svém krku americkou botu, protože Američané šlápli Německu na krk způsobem, že teď Němci v EU nekontrolují už prakticky vůbec nic.
Tedy až na nějaké výjimky ohledně ekologických nesmyslů, které ale v důsledku stejně už nemají vliv, protože Německo znovu obnovuje své uhelné elektrárny, protože jinak by umrzlo zimou. Zvolení generála Petra Pavla do funkce prezidenta ČR je završením neoliberalizace ČR, která bude plně pod americkou kontrolou. Lakonicky řečeno, Berlín v ČR skončil! A skončily i německé ekonomické zájmy v ČR. Odteď se pojedou tvrdé americké ekonomické zájmy.
Dojde ke spuštění masivního zbrojení v ČR, což znamená, že dojde k nákupům amerických zbraní, munice, letadel, stíhaček, vrtulníků, naprosto všeho, co americké zbrojovky vyrábí. Na dluh a státní deficity se pětikoalice ohlížet nebude. Zahraniční politika ČR se díky transformaci Hradu ještě více amerikanizuje, stejně jako na Slovensku. Bezpečnostní hledisko bude vytrubováno jako vyšší zájem, než jsou ekonomické zájmy ČR o rozpočtovou stabilitu.
Ve jménu války se bude rozhazovat a Američané se budou pakovat penězi. Velmi pravděpodobně dojde v ČR za panování Petra Pavla k otevření první americké vojenské základny v ČR, stejně jako na Slovensku. Mluví se o letišti Mošnov na Ostravsku, kde by mohla být americká strategická letecká základna. Američané si nenechají tuto příležitost ujít. Mají na Hradě svého generála, který šéfoval vojenské radě NATO.
Zatímco neúspěšné referendum na Slovensku bylo vlastně úspěchem, v Česku dopadly volby prezidenta s nábojem referenda o Fialově vládě katastrofou pro národní zájmy
Referendum o vládě Petra Fialy skončilo stejně, jako referendum Slováků o slovenské vládě minulý víkend. K volbám přišlo 1,2 milionu Slováků, což odpovídalo necelé 28% účasti. Pro slovenskou opozici je to obrovské číslo, protože 97,5% odevzdaných hlasů hlasovalo pro předčasné volby [2] a pro odvolání vlády Eduarda Hegera. K volbám tak přišli v podstatě jen odpůrci Hegerovy vlády, což by ale v případě parlamentních voleb stačilo pohodlně na vítězství opozice ve volbách a k získání ústavní většiny [3] v Národní radě, tedy ve slovenském parlamentu. Referendum sice bylo neplatné kvůli nízké účasti, ale 1,2 milionu hlasů proti Hegerově vládě je signálem, kolik lidí bude letos hlasovat proti vládní koalici Eduarda Hegera v předčasných volbách do Národní rady. S takovým ziskem hlasů opozice drtivě ovládne volby.
Takže, na Slovensku referendum vyslalo alespoň vzkaz vládě, kolik lidí bude volit proti ní ve volbách za pár měsíců. Ovšem v Česku referendum v podobě voleb prezidenta potvrdilo opak, většina české společnosti je s vládou Petra Fialy spokojena, většina společnosti chce generála NATO na Hradě, většině společnosti nevadí jeho minulost, většině společnosti nevadí štvaní české vlády do války na Ukrajině, většině lidí nevadí drahota, ani reálná hrozba mobilizace, protože většině lidí vadí Andrej Babiš.
Vadí natolik, že dokonce i předseda Ústavního soudu řekne, že vítězstvím Pavla zvítězila pravda a láska nad (Babišovou) lží a nenávistí. Po 34 letech se takto na adresu poraženého kandidáta vyjadřuje předseda Ústavního soudu. Rychetskému zjevně nevadí používat Havlův citát na oslavu někoho, kdo v listopadu 1989 byl předsedou ZO KSČ v Praze, zatímco Václav Havel byl jeho ideologický nepřítel a disident. K tomu není co dodat. Češi šli k volbám, drtivě rozhodli a spláchli Českou republiku do amerického septiku, ve kterém je už delší dobu celá západní Evropa, včetně Slovenska a Polska. Spolu v americké žumpě, která se chystá na válku s Ruskem a lidi, co nechtějí válku, označují za mírové štváče. To je výsledek české volby prezidenta! A to vtipné video výše, které nám čtenáři poslali do redakce, vlastně není vůbec vtipné. Je to děsivý popis reality.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/PetrPavelZvolenyPrezident-700x468-1.jpeg468700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-28 20:50:292023-01-28 20:50:29Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO!
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/volby-prezident.jpg280533Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2023-01-28 20:34:522023-01-28 21:15:16Jindřich Kulhavý: Klid zbraní? Jen na dva dny…necelé
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/2023-01-28T145226Z_343776318_RC2QZY994I0F_RTRMADP_3_CZECH-ELECTION.JPG.jpg506900Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2023-01-28 16:19:452023-01-28 16:23:24Český premiér potvrdil vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách v ČR
Bude EU prvním územím, kde bude povinná ID propojena i s vaší DNA?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
O tom, že má být v rámci ID uvedeno víc informací o vaší osobě než je tomu u běžných dokladů, se již otevřeně hovoří. Mimo těchto údajů by měly být součástí ID i všechny další informace o vaší osobě, tedy zdravotní karta, očkování, měla by sdružovat všechny další existující doklady, informace o vašem vzdělání, práci, příbuzných, cestování a mnohé další.
A pak samozřejmě také biometrická data jako otisk prstu a sken oční duhovky či obličejový sken, Jenže podle dalších informací by zdaleka nešlo jen o to. A to nyní nehovořím o pozdějším propojení s CBDC a sociálními kredity.
Podle některých informací bude součástí ID i vaše DNA. A zdá se, že testovacím polem je Evropa, tedy konkrétně státy EU.
Pokud WHO zvítězí se svojí „Pandemickou smlouvou“, která pozastavuje zdravotní suverenitu každé země na planetě, můžete být brzy nuceni mít svou nejintimnější identitu, svou DNA, „označenou“ na digitální identifikační kartě.
Globalisté budou o krok blíže k absolutní a úplné kontrole.
To vše je zatím v plánu a samozřejmě bude záležet na „masách,“ zda se plánům podvolí nebo se jim vzepřou. Je ale nutné, abychom se probudili z pohodlného spánku, postavili se realitě a řekli NE, společně a solidárně. A to je zatím velmi nepravděpodobné.
Podle tiskové zprávy z 18. ledna 2023 společnost Veridos GmbH, se sídlem v Berlíně a s kancelářemi v Mnichově, právě oznámila „Innovatrics“ jako strategického partnera pro pokročilé ověřování DNA ID.
Veridos se popisuje jako „přední globální poskytovatel integrovaných řešení identity.“ Vlády a úřady ve více než 100 zemích spoléhají na jedinečně komplexní portfolio produktů společnosti.
Společnost vyvíjí komplexní řešení a služby dokonale přizpůsobené potřebám identity jakékoli vlády. Ty sahají od papíru po bezpečnostní tisk, komponenty elektronických čipů, registraci, systémy správy identit, personalizaci a vydávání, řešení mobilních ID až po řešení hraniční kontroly včetně eGates.
Vlády mohou získat prémiové pasy, ID karty, řidičské průkazy a další, nebo dokonce zařízení k výrobě vlastních produktů.
Innovatrics sídlí v Evropské unii (EU), konkrétně v Bratislavě.
Společnost se popisuje jako „nezávislý poskytovatel důvěryhodných biometrických řešení pro vlády a podniky se sídlem v EU“.
Chlubí se tím, že „naše algoritmy trvale patří mezi nejrychlejší a nejpřesnější v rozpoznávání otisků prstů a obličeje. Již více než 16 let spolupracujeme se všemi typy organizací na vývoji důvěryhodných a flexibilních řešení biometrické identifikace. Naše produkty se používají ve více než 80 zemích a jsou přínosem pro více než miliardu lidí po celém světě.“
Obě společnosti to nazývají „strategické partnerství pro pokročilou identifikaci DNA ID.“
Společný podnik mezi Veridos a Innovatrics popisuje svůj vynález jako „holistické řešení VeriDNA, které posouvá civilní použití ID DNA na další úroveň. To znamená zlom v identifikaci a ověřování jedinců na základě DNA, která se dlouho používala pouze v oblasti forenzní.“
Innovatrics má dlouholeté zkušenosti s technologií ABIS (Automated Biometric Identification System), která úřadům umožňuje ukládat biometrická data všeho druhu, jako jsou otisky prstů, skeny duhovky a geometrie obličeje, a porovnávat je s biometrickými daty z kontrolních bodů rychlostí blesku.
To je přesně jako z vlhkých snů Klause Schwaba – vytvořit evidenci každého z přeživších lidí.
„Přeživší“, protože po masivní redukci populace, která je součástí Velkého resetu WEF a Agendy OSN 2030, také podle Schwaba, Sorose, Gatese, Rockefellera a dalších, bude výroba a implantace DNA ID rychlejší a více efektivní než u dnešních 8 miliard lidí.
Sen Veridos a Innovatrics by umožnil DNA ID generované VeriDNA posunout ověřování jednotlivců na novou úroveň – s výhodami v citlivých oblastech, jako je překračování hranic, kontrola chování a monitorování toku peněz, příjmu potravy – a samozřejmě to bude zahrnovat i kontrolu vaší uhlíkové stopy.
Nástroj pro sledování DNA je perfektní pro cíle globalistické elity. I s pomocí tohoto nástroje velmi rychle vytvoří utlačovanou společnost pod věčným klimatickým lockdownem. Společnost, která bude v bídě přehlížet křižující soukromé tryskáče supermiliardářů.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/dna.webp510680Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-28 10:48:322023-01-28 10:48:32Bude EU prvním územím, kde bude povinná ID propojena i s vaší DNA?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu. Dostal jsem vícero zpráv od svých čtenářů, že si dali práci a po prvním kole ve svém okrese překontrolovali některé vyvěšené volební výsledky a všude to sedělo.
Já musím říci, že jako orákulum teď selhávám. Fakt nevím, jak to dopadne a cvrkot na mém blogu, který mi byl vždycky dobrým vodítkem, mi tentokrát nic nesignalizuje. Takže se nebudu ztrapňovat nějakým odhadem. Netroufnu si ani říct, jestli budou výsledky těsné a nebo uvidíme výrazné vítězství jednoho kandidáta. Proto si jen popíšeme, co jsem během kampaně viděl a co jsem neviděl.
Letošní druhé kolo voleb bylo v podstatě soubojem herezí. Dualismus proti chiliasmu. Petr Pavel zdůrazňoval dualistické pojetí dvou světů – toho správného, kde žije on a toho špatného, kde žije Babiš. Svět dobra a svět zla. Lidé na to reagovali. Svět dobra se (nejen) rétoricky pustil do těch zlých. To tak bývá…. palte a řežte, Bůh si rozpozná své věrné… Andrej Babiš zase chiliasticky zdůrazňoval, že když nebude zvolen on, bude to konec světa, protože vláda dostane možnost dokončit svoje plány s ožebračováním tohoto národa. I na toto lidé reagovali a někdy jsem měl pocit, že se vlastně máme dneska odpoledne sejít v bílých pláštích na vrcholu Řípu a tam čekat na apokalypsu. To je totiž to jediné, co si troufám předpovědět… i když jdeme volit Babiše, jsme připraveni na to, že to nedopadne.
Největší fór je v tom, že obě hereze jsou letos pravdivé. Svoboda slova jde do kytek, Paveljugend sbírá v Jablonci i Děčíně první zkušenosti, jsme na hraně přímého zatažení do války, brzy budeme ukrývat uprchlé Ukrajince, aby nemuseli doma do mlýnku na maso… všímáte si, jak se během dvou měsíců plynule přešlo od ukrajinské ofenzívy proti Melitopolu a Krymu k ruské ofenzívě v Doněcké oblasti či proti Záporoží? Aneb, není to obr Koloděj, je to princ Jasoň. ERÚ potvrdil, že lidi nezvládají platit své účty za energie, ale Němci dokázali sehnat dost plynu a zásobit i nás… zatím. Ale nic to nemění na tom, že jsou to pořád hereze a jak se začnou zhmotňovat, tak je vždycky zaděláno na průšvih.
Letos totiž v kampani úplně zanikly jakékoliv umírněné středové proudy. Před pěti roky bylo možné v komentářích najít celou řadu příspěvků, které se snažily posuzovat kandidáty tak nějak objektivně. Dělali jsme to i my na Kydech. Byl to tehdy velký souboj, ale ještě o nic nešlo. Letos jsem zaznamenal pouze Moniku Čírtkovou a Dana Vávru. Ti jediní ještě včera vypadali, že mají nadhled a nedělají z toho ani válku světů ani konec světa. Hlas Michala Kocába, že nemůže volit ani jednoho kandidáta, či hlas Svobodných, to vše v podstatě zaniklo ve vyhrocené diskusi.
V kampani jsem prakticky neviděl žádné pozitivní momenty. Jen chyby. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou situaci, kdyby by se jeden kandidát odpoutal od druhého a i jeho odpůrci by mu přiznali, že byl dobrý, nebo že by se mu povedla debata, případně, že svého soupeře přehrál s rozdílem třídy. Letošní volba není o tom, že by někdo svým umem vyhrál, ale spíš o tom, že někdo si to svými chybami (i chybami jiných) prohrál.
S úsměvem vzpomínám, jak Zeman před deseti lety musel vyrábět téma do voleb z kanálu Dunaj-Odra-Labe… to byly zlaté časy, když se řešilo, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Letos byla témata mnohem přímočařejší – Mír vs. válka, dezoláti vs. lepšolidi, evropská solidarita vs. vysoké ceny energií, referendum o vládě (už druhé), svoboda slova vs. boj proti dezinformacím, Praha a láska proti vsi a nenávisti, dobro proti zlu…
Jak říkával kdysi na svém blogu Petr Kubáč – co lidi chtějí, to taky dostanou – ta témata nejsou falešná. Jsou skutečná. Skutečně se hraje o to, co v kampani zaznělo. Kdyby to lidi nezajímalo, tak to do debaty nikdo nebude vnášet. To platí především pro ty, kteří se cítí být neutrálními a chtějí hlasovat prázdnou obálkou. Ten boj se stejně odehraje, protože je na něj založeno. Teď se odehrává ještě pořád pomocí volebních hlasů. Bude-li se odehrávat pomocí rvaček nebo kulek, k čemu vám bude neutralita, když se dostanete do obousměrné palby? Přemýšlejte o tom. Petr Hampl správně poznamenal, že volby nevytvářejí politikovi moc, ale jsou měřítkem moci. Pomocí voleb nekrvavou cestou zjistíme, kdo by u nás vyhrál občanskou válku. Tak u urny nepoužívejte slepé náboje.
Já mám dnes doma další zabijačku… v době vyhlašování výsledků budu zřejmě zrovna plnit jitrnice a jelita. Reakci na výsledek samozřejmě napíšu, ale určitě nevyjde s předstihem. Tipovat nebudu, netroufám si ani na odhad rozdílu hlasů mezi vítězem a poraženým, jen zopakuji, že letos o vítězi nerozhodne kandidátův výkon, ale spíš chyby, které ten či onen udělal.
Orgány státní správy na Slovensku a v Německu začaly dostávat směrnice k zajištění provedení mobilizačních vyhlášek pro případ vypuknutí přímé válečné konfrontace mezi NATO a Ruskou federací! Slováci na nic nečekají a začali na vojenské správy zasílat prohlášení o odepření služby se zbraní v ruce proti Rusku z důvodu osobního přesvědčení! Politici lidem lžou, když tvrdí, že posíláním zbraní a tanků na Ukrajinu nic zemím EU nehrozí, protože všechny orgány státních správ v zemích EU začínají dostávat směrnice k zajištění mobilizačních odvodů a k opravám válkou zničené dopravní infrastruktury!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
27.1.2023
Redakce AE News přinesla ve středu informace o tom, že česká státní organizace Správa železnic obdržela směrnici upravující podmínky opravy tratí v době válečného stavu [1]. A jak se ukazuje, je to jenom vrchol ledovce, protože už v pátek jsme dostali do redakce informace ze Slovenska od informačního zdroje, který nám poskytl interní dokument, který je rozesílaný do jednotlivých krajů a týká se zajištění informací o obyvatelstvu daného regionu za účelem mobilizační přípravy.
Důraz se klade na schopnosti výkonu branné povinnosti za účelem obrany bezpečnosti státu, dále za účelem pracovního nasazení v době válečného stavu a rovněž za účelem získání informací o nemovitostech, které by byly vhodné v době válečného stavu pro slovenskou armádu a bylo by možné tyto nemovitosti zrekvírovat a zabavit soukromým majitelům za účelem využití v době válečného stavu.
Náš zdroj nám poslal kopii dokumentu určeného pro Trenčínský kraj, ale podle našich informací shodné a totožné kopie dostávají krajské orgány po celém Slovensku v těchto dnech. Příprava na mobilizaci neprobíhá jen v ČR a na Slovensku, ale nově i v Německu, kde zemské úřady začaly revidovat seznamy obyvatelstva ve spolupráci s vojenskými úřady a německá armáda chystá mohutné vyzbrojování, jak zjistil na základě uniklého dokumentu časopis Spiegel už vloni v listopadu [2].
Výroky českého náčelníka generálního štábu AČR o výběrové mobilizaci [3] v případě vyhlášení válečného stavu v ČR v důsledku aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně NATO, je pouze dokreslením mozaiky toho, že přípravné procesy na válku s Ruskem jsou v plném proudu.
Válka je mír a mír je sprosté slovo používané dezoláty a proruským šváby k podpoře války… Neomarxstický pohled na nový normál v Evropě
Jak nás informoval do redakce náš dlouholetý informační zdroj z okruhu vojenského zpravodajství, nikdo v Evropě z politiků neusiluje o mír, a proto se logicky schyluje k válce. Pokud by Evropa usilovala o mír, nemluvili by náčelníci genštábů o mobilizacích, orgány státní správy by nedostávaly pokyny pro zajišťování informací o počtech lidí v obyvatelstvu vhodných pro mobilizaci, státní železnice by nedostávala směrnice pro opravy válkou zničených železnic v době válečného stavu.
Drtivá většina pro-válečných štváčů z řad politiků si přitom velice důsledně dává pozor na to, aby nevyvolala mezi obyvatelstvem znepokojení neustálým posíláním zbraní do války na Ukrajinu, kde v zastoupení ukrajinskou armádou bojují USA proti Rusku, tedy dvě jaderné velmoci proti sobě. Krok vlády kancléře Olafa Scholze poslat na Ukrajinu páteřní tanky Bundeswehru Leopard 2 jsou i na ruských médiích spatřovány jako překročení rubikonu.
Zatímco Rusko bojuje s prostředníkem, USA se bojí porážky od Ruské federace a drží se vzadu. Američané totiž od konce II. sv. války neporazily ani jednoho rovnocenného nepřítele, a dokonce prohráli několik válek s mnohem slabším asymetrickým nepřítelem, naposledy v Afghánistánu, odkud Američané odešli po 20 letech neúspěšného válečného tažení.
Není divu, že nechtějí jít do otevřené války proti Rusku a proč se američtí politici tak moc děsí a bojí ruské žoldácké skupiny PMC Wagner Group, která vytlačila francouzskou armádu z Mali a ze Středoafrické republiky, o čem se v evropských médiích raději nic nepíše, protože porážka francouzské armády v Mali v přímých střetech s PMC Wagner Group je nejlepší ukázkou toho, v jakém stavu jsou vojska NATO. Úplně jalová aliance, která je postavena na hliněných nohách.
NATO nemusí aktivovat článek 5, může reálně nastat něco mnohem horšího… unilaterální vojenská pomoc členských zemí Ukrajině
Jenže posílání zbraní na Ukrajinu opravdu představuje hrozbu pro Evropské země, protože hrozí proliferace války do celé Evropy ve chvíli, kdy těchto zbraní na Ukrajině bude tolik, že nebude dostatek ukrajinských vojáků a Kyjev začne volat o pomoc vojska NATO. Celá aliance na pomoc Ukrajině určitě nepřijde, ale můžou přijít některé vybrané členské země NATO samy za sebe, na základě bilaterálních dohod o vojenské pomoci.
Čili model vojenské pomoci zemí NATO bez oficiálního požehnání NATO. Washingtonská smlouva totiž takovou unilaterální pomoc nezakazuje, takže Bezpečnostní rada NATO nemusí dát povel k alianční pomoci, ale může vyslovit doporučení, že každá alianční země může sama dobrovolně se rozhodnout, jakou formou pomůže Ukrajině.
A takové neutrální rozhodnutí NATO bude stačit k tomu, že na Ukrajinu vyrazí vojáci některých zemí NATO na unilaterální bázi, samy za sebe, resp. na bilaterální bází dohody mezi zemí NATO a Ukrajinou. A v takovém okamžiku hrozí proliferace války z Ukrajiny na celou Evropu. V té chvíli by už Rusko neválčilo proti Ukrajině, ale proti členským vojskům NATO na Ukrajině.
A členské země NATO by se staly terči úderů ruských raket. Rusko by nemohlo izolovat údery pouze na Ukrajinu, protože už by bojovalo proti zemím NATO, proti jejich průmyslu, proti jejich válečnému úsilí. Rusko by nemělo na výběr, muselo by na země NATO zaútočit, aby zastavilo válečnou výrobu členské země NATO, aby nemohla dál posílat vojáky a zbraně na Ukrajinu. Bylo by to nevyhnutelné.
Když politici neusilují o mír, je o válce obvykle již rozhodnuto. A na Slovensku už posílají na vojenské správy reverzy o odmítnutí mimořádné služby
Údery na země NATO by byly finální tečkou ze předehrou ke III. sv. válce. Všechno, co by se začalo odehrávat potom, by nabralo velice rychlý spád k termonukleární výměně mezi NATO a Ruskem. Když politici už neusilují o mír, znamená to, že chystají válku, o které již rozhodli… Heinz Guderian. Tento citát je doslova mementem procesů, které právě zažíváme. Na jedné straně politici posílají více a více zbraní a tanků na Ukrajinu proti jaderné velmoci, na straně druhé nikdo z politiků v EU neusiluje o mír a naopak lidé prosazující mír jsou ve zfašizovaných médiích různými presstituty označováni za dezoláty, ruské šváby a dokonce “mírové štváče” proti válce, což je neuvěřitelný oxymoron, který podtrhuje zvrácenost českých MSM médií a jejich narativů.
Není proto divu, že i na Slovensku začínají místní lidé posílat na vojenské správy oznámení o odepření výkonu mimořádné služby se zbraní proti Rusku, a to z důvodu přesvědčení. Guderianův citát je totiž opravdu přesný a trefný, protože teď už víte, proč nikdo z vůdců a politiků nevolá po míru, proč neusiluje o mírová jednání, protože místo míru je už dávno připravena válka a ti politici teď už organizují státní správy svých států na přípravu mobilizačních opatření.
Když by se usilovalo o mír, nikdo by tyto procesy mobilizačních příprav neprováděl, nikdo by neposílal další a další tanky na Ukrajinu, nikdo by nemluvil o tom, že Rusko a Putina je třeba na Ukrajině porazit za každou cenu, jak prohlásili představitelé EU a spolu s nimi vrcholní představitelé většiny zemí NATO. Když je válka nachystaná, není místa pro mír. Taková je bohužel realita. A pokud jde o Prahu a pražskou havlérku, tak to je kapitola sama pro sebe.
Stalinův zbouraný pomník je mementem
Anti-komunisté, havlisté a liberálové v ČR tleskali v roce 2021, když KSČM vypadla z poslanecké sněmovny, zatímco dnes nepokrytě jásají a chtějí za prezidenta bývalého předsedu ZO KSČ, který si vzal za manželku vojačku vystudovanou na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda jako politruk. Magoři? Ne, liberální fronta v ČR. A hlavně v Praze. Protože takhle funguje Praha. Město náplavy, jak trefně o svém městě říkají rodilí Pražáci. Bohužel, to platí i o takových městech neoliberálů jako jsou New York, Los Angeles nebo Londýn. Města náplav – Laboratoře globalistů. Všude, kde se k moci dostanou bývalí svazáci, dnes neomarxističtí liberálové, tam jde svoboda a demokracie do kytek a hned poté přichází válka.
Dokonce ani Miloš Zeman se nevyslovil pro mír a ukončení války, což je jeho největší politické a životní selhání, které je zřejmě vynucené fašizací havlizované Prahy, která by ho jinak ukřižovala a rozcupovala. Je to vlastně pud sebezáchovy, protože v Praze nyní vládne Duch války spolu s Duchem Ukrajiny, zatímco Duch času onoho klasického Hegelova konceptu Zeitgeist je vyhnán z Prahy pryč, protože v Praze se bourají pomníky a přepisují historie.
Praha stavěla svého času monstr-sochu Josifa Stalina na Letné, aby záhy po jejím dokončení ji opět zbourala a tvářila se, že Stalin byl e-e a fuj-fuj a vůbec s ním neměla jako nic společného. Část tohoto charakteru v národě přetrvává. Rozvědčíci trénovaní komunisty proti NATO se stávají po čase předsedy Bezpečnostní rady NATO. Včera pomník budujeme, dnes ho bouráme a zítra stavíme pomník nový, pomník nepřítele toho, co tam původně stál. To není jen česká politika ode zdi ke zdi, to je bohužel i česká mentalita voličů, která se promítá do všech voleb.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/M1A2_Abrams-700x466-1.jpeg466700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-28 09:39:222023-01-28 09:40:47Politici lidem lžou, když tvrdí, že posíláním zbraní a tanků na Ukrajinu nic zemím EU nehrozí, protože všechny orgány státních správ v zemích EU začínají dostávat směrnice k zajištění mobilizačních odvodů a k opravám válkou zničené dopravní infrastruktury!