, , , , , , ,

Dávný démon Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Dávný démon

Dávný démon

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

 04. 01. 2023
Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy
V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“Na úvod musím upozornit na jedno významné výročí, které je v našich krajích zcela nedoceněné a pro jistotu tady o něm nikdo nemluví. Ne tak na Ukrajině. Vězte, že prvního ledna se narodil Stěpan Bandera a tyto jeho narozeniny byly bouřlivě oslavovány. Tak moc bouřlivě, že i jeden můj ukrajinský bratránek zařadil na svém fejsbůku příslušnou oslavnou ódu a chudák moje maminka to zachytila na první dobrou…Letošní oslavy byly tak velkolepé, že i Poláci začali jaksi přemýšlet, jestli udělali správně, když proti tradičnímu ruskému nepříteli angažovali zrovna tohoto démona. Myslím, že je čeká ještě celá řada horších překvapení.

Všimněte si prosím, že je to stokrát osvědčená metoda. Chcete ovládnout nějakou zemi? Stačí tam začít podporovat opozici. Samozřejmě ne jen tak ledajakou. Nějaký místní spolek odbojných zahrádkářů či huličů to nevytrhne. Já jsem dlouho přemýšlel, jak to ti Američané vlastně dělají, že si všude najdou ty správné lidi, kteří pro ně odvedou neuvěřitelný kus práce. Ale už mi to asi došlo a děsím se, jak jednoduché to je. To si prostě najdete jakoukoliv skupinu, která je ochotná sáhnout k násilí. Na ničem jiném nezáleží. Proto jel do carského Ruska Lenin a proto dostal na svojí misi dost německých peněz. Prostě jen vybrali toho, který byl ochoten za své cíle vraždit. Všechno ostatní se stalo samo.

Stejně fungoval Islámský stát, stejně fungoval ten tádžický šéf Severní aliance v Afghanistánu, stejný byl Pinochett a stovky dalších… A nemyslete si, ono to neplatí jen pro Američany. Fidela si SSSR vybral z podobných důvodů. Stejně tak si Číňané vybrali Pol Pota. Tohle je podle mě jediné potřebné kritérium – stačí si budoucím revolucionářem popovídat, stačí zjistit, jestli je jeho nenávist k režimu dostatečně hluboká, aby ve jménu své pravdy vydával rozkazy k vraždění nevinných a pak to chce jen dostatek peněz a případně nějaké ty transfery zbraní.

Porovnejte to s naší situací doma. Ceny energií obrovské, propad do bídy takřka jistý a pokud někdo obviní některého z čelních politiků, že za to může, tak mu slibuje soud… Kdyby na demonstraci hořela auta, okamžitě by ztratila legitimitu. Stejně tak, kdyby těžkooděnci vytáhli pendreky a začali řezat mírumilovné demonstranty. Možná proto se Putin obrátil do Asie… není tu žádná pátá kolona, která by byla ochotná vraždit ve jménu velkého Ruska. Jsou tu možná přátelé Ruska, ale nikoliv nepřátelé této země. Ani tady, ani jinde v Evropě není žádná proruská opozice, která by byla ochotná sáhnout k násilí, aby se domohla svých cílů.

Ale platí to i obráceně? Kdyby ve volbách uspěly spíše protiamerické strany? Kdyby volby vyhrála SPD, platí, že by se proamerická opozice neuchýlila k násilí? Po všech těch pokusech o potlačování cizích názorů, po všech výrocích Řeporyjce, či Tomáše Peszyňského, po rozkopávání stánků SPD od Miroslava Tomana….řekněte mi vy ojrohodnotní kluci, co máte v srdci Havla… kdyby se to tu ve volbách otočilo a nadpoloviční většina voličů by se vyjádřila, že chce jít třeba maďarskou cestou… a Američani vám nabídli prachy a munici… stříleli byste do jiných Čechů, abyste zvítězili? Nechali byste nás také humanitárně bombardovat? Mašíny byste vyznamenali, to už víme…

Rusko v roce 2014 na Donbase také nepodpořilo nějaké mírové hnutí, ale hochy, kteří byli ochotni střílet a bojovat. Nedělejte si iluze, že by nějaká velmoc byla výrazně spravedlivější než jiná… kdyby u nás byla nějaká síla ochotná vraždit ve jménu Ruska, zřejmě by měli dost peněz, aby se o to mohli pokusit. Turci také vědí, které skupiny svých migrantů v Německu je třeba podpořit. A rozhodně to nejsou ti, kteří touží po začlenění do německé společnosti, nicht wahr?

Dál je to ale také pořád stejné. Vždycky je vyvolán nějaký krvežíznivý démon, protože je to laciné. Toto zaříkávání se jeví jako nejjednodušší způsob, jak dosáhnout svého cíle. Samozřejmě není to zadarmo. Démona nevyvolá jeden revolucionář s pár nohsledy. Musí mít větší podporu podobně smýšlejících. Je třeba takového démona hýčkat, uvolnit mu cestu, umožnit mu vyrůst, dát mu bezpečný azyl v zahraničí, aby pěkně zesílil… a pak se to podaří.

Jednoho dne je džin z lahve venku a začne plnit přání těch, kteří lahev otevřeli. Ale… vždycky to plní tak nějak po svém. Plní svůj úkol, ale zůstává za ním spoušť a hory mrtvol. A nezřídka se pak obrátí proti těm, kteří ho vyvolali, protože začne mít dojem, že pro svoje osvobození už udělal dost. Dostat takového démona zpátky, je pak vždycky dražší, než všechna práce, která by musela být vykonána, aby ho nebylo zapotřebí.

Já vím, že jsou naše sdělovací prostředky plné chudáků uprchlíků, kteří přišli o všechno. A vůbec mi nevadí, že se jim pomáhá. Oni opravdu přišli o všechno. Ale silně mi vadí, že se předstírá, že žádný Bandera na Ukrajině neúřaduje. On už tam ale poletuje a je to upír první kategorie. Byl vyvolán podle stokrát osvědčeného modelu a funguje osvědčeným způsobem. Web Myrotvorec je toho nejlepším důkazem. Ten existoval dávno předtím, než Rusko vpadlo na Ukrajinu. I Zalužný se nezapomněl vyfotit s Banderou… i on ho totiž potřebuje.

Bandera je součástí ukrajinské vlády, je součástí ukrajinského příběhu, je součástí i mojí rodiny. Má hodně prostoru. V jeho jménu jsou jeho stoupenci ochotni vraždit a právě tato vlastnost se hodila, protože to je skutečný geopolitický tlak na Moskvu. Ne nějaké bezzubé řeči starých páprdů, ale prapory Azov, Ajdar, Kraken a podobně. Krev jim kapala ze zubů dávno předtím, než první ruský voják překročil hranice a vůbec se to nevylučuje s tím, že právě ruský vpád tohoto upíra ještě řádně posílil, dal mu výjimečné postavení, glorifikoval ho v očích národa a učinil z něj záštitu před ruskou agresí.

Ale furt je to Bandera. Ten stejný démon z dávných časů, který na jedné straně plní přání západních politiků a stratégů, ale na straně druhé si už chystá půdu pro své vlastní cíle. Pokud na Ukrajině byl nějaký odpor proti Banderovi, tak teď už není. Leze mi do rodiny a uchytává se tam. Posiluje a posiluje. Je houby platné, že s ním většina Ukrajinců nepeče a vlastně o něj nestojí. Už byl vyvolán. A nezaleze.

Rovnou říkám všem Cemperům, že tohle mi nedokážete zbagatelizovat. Jiní vám to možná zbaští, ale já jsem příliš blízko tamního dění a mám bohužel informace z první ruky. Zavíráte oči před něčím, co se za všech okolností ukáže jako pohroma. Bez ohledu na to, zda Rusko zvítězí nebo prohraje. Snažíte se mi vnutit, že jedinou příčinou této války je ruská velmocenská politika, ale bohužel moje osobní zkušenost říká něco jiného. Ten Bandera tam hraje svojí roli, byl oživen přesně pro tento úkol a roste. Hodně roste. Brzy bude nad vaše síly. Brzy ho nebude mít pod kontrolou ani americký prezident. Ukrajina se nevydá po cestě demokracie a porozumění. Vydá se po cestě Stěpana Bandery se vším co k tomu patří. Bandera není marginální součástí Ukrajiny, bez něj by Ukrajina už dávno tuto válku prohrála. Neuchlácholíte mě, že je to jen okrajový jev, který nehraje v konfliktu prakticky žádnou roli. Vyrostl. Strašně se zvětšil a leze i tam, kde bych se ho nenadál. Nikdy si ho neochočíte i když myslíte, že ano, protože v této chvíli s ním máte stejné zájmy. Až jeho úkol skončí, zjistíte, že další úkoly si už dává sám.

To je moje vyznání. Banderu jste vyvolali už dávno spolu s Viktorkou Nullandovou… Za pět miliard dolarů. Chtěli jste, aby spolu s vámi tlačil na Rusko. Chtěli jste, aby byl schopný a všeho schopný. Rusové mu teď pomohli vyrůst pomocí šedesáti tisíc granátů denně. Naše vláda vidí na Ukrajině boj za svobodu, národní sebeurčení a boj proti agresorovi, ale já vidím růst tohoto upíra, který se všem hodil, všichni ho živili a já nevěřím, že ho ještě má někdo pod kontrolou. Proto mluvím o míru a klidně i o nevýhodném míru. Válka ho jen posiluje. Postupně si vezme všechny ty ideály boje za svobodu a demokracii a zůstane jen on. Z tohoto hlediska nebude příliš velký rozdíl, jestli Rusové dojdou k Dněpru a nebo Ukrajinci na ruské hranice.

Děláte všechno pro to, aby skutečným vítězem tohoto konfliktu byl Stěpan Bandera. To se nám všem strašně vymstí.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/davny-demon

/0 Komentáře/přidal
, , , , , , ,

Nový výzkum dospěl k závěru, že neexistuje žádná významná korelace mezi CO2 a teplotou

žádná klimatická krize neexistuje

Nový výzkum dospěl k závěru, že neexistuje žádná významná korelace mezi CO2 a teplotou

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4. ledna 2023

I když se klima vždy mění a vždy se bude měnit, žádná klimatická krize neexistuje

  •  Wallace ManheimerDůraz na falešnou klimatickou krizi se stává tragédií pro moderní civilizaci, která je závislá na spolehlivé, ekonomické a ekologické energii. Větrníky, solární panely a záložní baterie nemají ani jednu z těchto vlastností. Tuto faleš prosazuje mocná lobby, kterou Bjorn Lomborg nazval klimatickým průmyslovým komplexem, zahrnujícím některé vědce, většinu médií, průmyslníky a zákonodárce. Nějakým způsobem se jí podařilo přesvědčit mnohé, že CO2 v atmosféře, plyn nezbytný pro život na Zemi, který vydechujeme při každém nádechu, je jedem pro životní prostředí. Mnohé vědecké teorie a měření ukazují, že žádná klimatická krize neexistuje. Výpočty radiační síly provedené skeptiky i zastánci víry ukazují, že radiační síla oxidu uhličitého představuje asi 0,3 % dopadajícího záření, což je mnohem méně než ostatní vlivy na klima. Za dobu existence lidské civilizace teplota oscilovala mezi poměrně velkým počtem teplých a chladných období, přičemž mnohá z teplých období byla teplejší než dnes. V geologických dobách se pohybovala spolu s hladinou oxidu uhličitého všude možně, aniž by mezi nimi existovala jakákoli souvislost.

    SVĚT: Právě na lžích o působení CO2 na údajné klimatické změny je založena celá klimatická agenda, která je v současné době prosazována po celém světě. Výrazy jako „udržitelnost“ nebo „uhlíková stopa“ nás již pronásledují na každém kroku, abychom si na ně zvykli jako na běžnou součást nejen slovníku, ale i života.

Uhlíkovou stopu nám ostatně globalisté hodlají měřit, na čemž je založeno i několik testovaných systémů sociálních kreditů. Ve skutečnosti se však jedná o ovládání mas a jejich plné sledování, neboť při měření uhlíkové stopy se přesně sleduje nejen kde se pohybujete, ale také co nakupujete a tedy i konzumujete a jaké máte koníčky či zvyky.

Nutnost potlačení produkce CO2 je záminkou pro zavádění zeleného údělu EU, depopulaci, vybíjení dobytka, k přechodu od zvířecího masa k masu umělému nebo k hmyzu, k ukončení používání fosilních paliv, ale i k vyvlastňování nejprve farem a později i domovů v místech, která mají být v budoucnu coby součást tzv. zóny Natura 2000 zcela vylidněna.

Každý školák ví, že CO2 potřebují ve dne rostliny k dýchání, přičemž mnohem víc než lidskou činností se ho vyprodukuje například vlivem sopečné činnosti.

Celá uhlíková propaganda je tedy založena na lži, která je i nadále přiživována.

Zatímco klimatičtí fanatici označují oxid uhličitý za „skleníkový plyn“ a obviňují jej ze změny klimatu, dlouholeté výzkumné údaje neukazují žádnou skutečnou souvislost mezi globální teplotou vzduchu a stopovým plynem.

Náš vzduch se skládá z asi 78 procent dusíku a 21 procent kyslíku. Tyto dva plyny tvoří kolem 99 procent. Takzvaný „skleníkový plyn“ oxid uhličitý v současnosti představuje 0,0384 procenta (384 ppm).

Je to hodnota, která za poslední miliony a dokonce stovky tisíc let opakovaně podléhala masivním výkyvům. Ukazují to i rozsáhlé studie. Posledních 15 000 let je velmi zajímavých, zvláště když skutečná průměrná koncentrace CO2 v atmosféře byla kolem 350 ppm a ne kolem 280 ppm, jak se často tvrdí. Navíc s kolísáním až 50 ppm v intervalech až 1000 let.

Takové přirozené výkyvy lze vysvětlit například takto: sopečné erupce způsobují raketový nárůst obsahu CO2, vegetace z toho těží a roste rychleji, a tak koncentrace plynu postupně opět klesá, až nová vlna sopečných erupcí způsobí stoupající hodnoty.

Pozitivní účinky vyššího obsahu CO2 ve vzduchu na flóru jsou již dostatečně prokázány. Navíc v tisíciletích před průmyslovou revolucí neměl člověk na obsah CO2 ve vzduchu žádný významný vliv, takže tyto výkyvy musely být přirozeného původu.

Nový výzkum publikovaný v Journal of Sustainable Development také poukazuje na nedostatek smysluplného spojení mezi atmosférickými hladinami CO2 a změnami globálních teplot.

Wallace Manheimer, bývalý výzkumník z US Naval Research Laboratory, prostě nemůže najít žádnou korelaci z dostupných dat za posledních 400 milionů let.

 Vždy docházelo k poklesům globálních teplot, i když koncentrace CO2 byla dlouhodobě vysoká (ochlazovací efekty sopečného popela v ovzduší?), ale také k nárůstu teplot s klesajícími hodnotami CO2.

Uvážíte-li, že Arktida má nyní více ledu než před 3000 lety, že Římané pěstovali víno v Anglii (dnes je tam nepříznivé klima), a že Vikingové pěstovali oves v Grónsku (to už dnes není možné), nabízí se otázka proč je za takové přirozené kolísání teplot odpovědný oxid uhličitý a především člověk, zatímco jiné faktory (slunce, nesčetné mikroklimatické změny v důsledku urbanizace, zalesňování na severu na úkor zimní sněhové pokrývky, odlesňování deštných pralesů atd.) jsou marginalizovány nebo dokonce ignorovány.

Odpověď na tuto otázku je ovšem celkem snadná. Bez uhlíkových lží by se položila i celá propaganda, na níž je založena například Agenda 2030 o udržitelném rozvoji či ničivý zelený úděl EU.

Bez uhlíkového strašení by globalisté ztratili tento účinný nástroj moci, přes který zatím velmi úspěšně tlačí svoji šílenou agendu, která jim pomáhá ovládat svět…

Pokud se pravda stane hlavním proudem: CO2 podporuje růst střešních zahrad

Odpadní vzduch CO2 jako booster pro střešní zahrady

Vyšší hladiny CO2 činí potravinářské rostliny a bylinky výživnějšími a léčivějšími

 

Zdroj:Journal of Sustainable Development  https://ccsenet.org/journal/index.php/jsd/article/view/0/47745

/0 Komentáře/přidal
, , , , , ,

Za jediný den přišlo do ČR více jak 7 000 Ukrajinců. Na konci roku 2023 můžou celou jednu pětinu obyvatel ČR tvořit Ukrajinci

ukrajina

Za jediný den přišlo do ČR více jak 7 000 Ukrajinců a podle vnitra jich je celkově v Česku už bezmála 700 000, přičemž každý den jich v průměru přichází 2 500! Tímto tempem jich přijde každý měsíc 75 000 a do konce roku 2023 jich bude v ČR 1,6 milionu! To je neúprosná matematika ukrajinizace ČR v přímém přenosu a už je jasné, proč si Fialova vláda musí začít půjčovat peníze u EIB na jejich zdravotní péči! Ukrajinců je v ČR už tolik, že budou brzy představovat již 16% celé populace! Kde na ně vezme ČR peníze? Z půjček od EIB a ECB?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

3.1.2023

Když jsme v pondělí publikovali článek [1] o tom, že Fialova vláda těsně před Vánoci schválila usnesení o tom, že si česká vláda půjčí u Evropské investiční banky (EIB) až 200 milionů EUR na zdravotní péči o ukrajinské migranty v ČR, tak to vyvolalo mezi čtenáři obrovské pozdvižení, protože se ukázalo, že vláda už pomáhá ukrajinským migrantům nejen z vlastních peněz, ale dokonce si na ně půjčuje peníze v Evropě.

V článku jsme uvedli, že v ČR je už bezmála půl milionu ukrajinských migrantů, jenže to byl omyl. Jak jsme byli do redakce upozorněni, to už dávno neplatí. Podle informací samotného ministerstva vnitra jich je v ČR už bezmála 700 000 a představte si, že každý den česká cizinecká policie zaeviduje v průměru 2 500 nových ukrajinských migrantů.

Počty ukrajinských migrantů v ČR ze dne 2. ledna 2023

Každý den, každičký jednotlivý den jich přichází do ČR v průměru 2 500, někdy to je více jak 3 000 za den, jindy méně než 2 500, ale v průměru je to 2 500 denně. Výjimkou je ovšem včerejšek, kdy 2. ledna 2023 zaregistrovala cizinecká policie v ČR přes 7 000 ukrajinských migrantů naráz.

Neúprosnou matematikou snadno vypočteme, že tímto tempem jich každý měsíc do ČR přijde 75 000 a do konce roku 2023 jich přibyde 900 000.

Když těch 900 000 připočtete k současným zhruba 700 000 Ukrajincům, kteří již v ČR jsou, vyjde vám, že ke konci tohoto roku jich bude v ČR celkem 1,6 milionu, tedy zhruba 16% populace ČR, čímž se Ukrajinci stanou největší národnostní menšinou v ČR. To není žádná nadsázka, ale holá matematika.

Surovikinova doktrína nahání Ukrajince hlavně do ČR

Konec války na Ukrajině je v nedohlednu a Ukrajinci budou z Ukrajiny utíkat celý rok 2023, a to nejen kvůli válce a bombám, ale kvůli rozvratu ekonomiky a sociální bezpečnosti na Ukrajině.

To je důsledek tzv. Surovikinovy doktríny [2], jejímž cílem je způsobit migrační kolaps v EU tím, že Ukrajina se stane po stránce koncepce sociální bezpečnosti neobyvatelnou.

Ať už kvůli zavřeným podnikům a hlavním zaměstnavatelům, nebo kvůli vypnuté elektřině a plynu, nebo kvůli netekoucí vodě atd. Fialova vláda opravdu zešílela a rozhodla se, že přijme tolik ukrajinských migrantů, kolik jich přijde, to znamená úplně všechny, a to bez ohledu na ekonomické možnosti České republiky. To už není humanitární pomoc, to je ekonomická sebevražda ČR a demografická profylaxe neúnosné migrace. A najednou to všechno do sebe konceptuálně zapadá jako skládačka. Už je jasné, proč si česká vláda půjčuje u EIB bezmála 5 miliard korun na zdravotní výdaje pro Ukrajince.

Gen. Sergej Surovikin

Ukrajinců přichází tolik, že státní rozpočet to neutáhne už ani omylem a náhodou, protože mandatorní výdaje na zdravotní pojištění jsou vázány na občany ČR, ale nikoliv na migranty. Česká vláda tak nemůže vynakládat peníze ze státních kapitol, ale musí brát peníze z rozpočtů ministerstva školství, protože ukrajinské dětí chodí do českých škol a k českým dětským lékařům, zatímco dospělí Ukrajinci jsou po zdravotní stránce sanováni z rezervních fondů, které jsou dávno na suchu, takže proto vládě nezbylo nic jiného, než si vzít na sekyru 5 miliard od EIB. A to je jenom začátek.

Média úmyslně reportují jen číslo přidělených azylů a nikoliv to druhé, které reflektuje skutečný počet ukrajinských migrantů v ČR

Ministerstvo vnitra každý den, resp. skoro každý den, publikuje na Twitteru [3] čísla nových ukrajinských migrantů, kteří za daný kalendářní den se nahlásili cizinecké policii, a kolik migrantů z Ukrajiny je v ČR celkově. A teď pozor, aby nedošlo k omylu. Mezi zaregistrováním migranta u cizinecké policie v ČR a mezi udělením azylu uplyne nějaký čas, takže počet udělených azylů Ukrajincům skutečně ještě nepřekročil číslo 500 000.

Ale počet reálně přítomných Ukrajinců, kteří uprchli z Ukrajiny a jsou v ČR již alespoň zaregistrováni, se blíží již 700 000 osob. Média v ČR šermují pouze s tím menším číslem, aby to nevyprovokovalo lidi k masovým demonstracím a pochodům, ale skutečnost je prostě taková, jaká je. Do ČR přišlo už bezmála 700 000 Ukrajinců kvůli válce na Ukrajině a každý den jich přichází dalších 2 500 v průměru, prostě každý den.

Ruské údery na ukrajinskou rozvodnou síť vedou ke kolapsu sociální bezpečnosti Ukrajiny, která indukuje exodus Ukrajinců do EU a jak se zdá, hlavně do ČR

Prezident republiky je v podstatě v nepoužitelném stavu a nechce proti této šílené vládě Petra Fialy zasáhnout, protože tato migrace přepisuje demografickou mapu ČR a vede k bezuzdnému zadlužování ČR u evropských bank kvůli péči o tyto migranty, na kterou ČR už dávno nemá peníze, protože 10-milionová republika není v pozici, aby se mohla starat brzy již o 1,6 milionu migrantů. To je prostě ekonomické šílenství a ekonomicko-demografická sebevražda!

Vyspělá ekonomická země má kapacity na to, aby se postarala o migranty v úhrnu 2 až 3% objemu své vlastní populace. To je maximum.

V Česku by to znamenalo, že maximum počtu migrantů, o který se ČR stará, by neměl přesáhnout číslo maximálně 300 000. Hranice 3% je podle mezinárodních standardů hraniční a zcela maximální, všechno nad tuto úroveň již je považováno za ohrožení vnitřní sociální bezpečnosti hostitelského státu, protože dochází k demografické (resp. migrační) profylaxi.

Česko riskuje propuknutí demografické profylaxe a vytváření velice nebezpečných ukrajinských ghett a izolovaných komunit

Demografická profylaxe je nebezpečný jev, kdy se začnou objevovat hostility a nepřátelství od místních obyvatel k migrantům na jedné straně, zatímco migranti začínají vytvářet vlastní ghetta a vlastní sociální subsystémy, které nejsou v souladu s místním společenským řádem, protože počet migrantů je tak velký, že je nenutí se integrovat do místní hostitelské společnosti.

A tím autorizuje migranty k zakládání vlastních ghett a komunit, kde migranti obnovují svůj společenský řád země, ze které uprchli. Nic je nenutí k adaptaci do systému hostitelské země, protože komunita migrantů vede k profylaxi vlastního etnického základu v hostitelské společnosti, která brání adaptaci na místní systém. Migrační profylaxe je nejlépe patrná ve Francii, ale i ve Velké Británii a ve Švédsku.

V Paříži se nezvládnutá arabská migrace projevuje pravidelnými nepokoji a násilím v ulicích, při kterém hoří auta a obchody

Arabská migrace byla a je tak obrovská, že u migrantů okamžitě vzniká migrační profylaxe a nic je nenutí přijmout místní kulturu hostitelské země, protože migranti žijí v zázemí arabského ghetta, které migrační profylaxi posiluje a prohlubuje. Takovéto objemy ukrajinských migrantů povedou zákonitě v ČR k propuknutí masové migrační profylaxe v roce 2023, to je naprosto jisté.

Takovéto objemy Ukrajinců povedou k vytváření ryze ukrajinských ghett a komunit, kde se rozvine ukrajinské sociální prostředí okopírované z Ukrajiny. Mluvíme o organizovaném zločinu, o korupci, o vydírání podnikatelů, o prostituci a obchodu s bílým masem, o obchodu se zbraněmi, o distribuci drog. Čím více Ukrajinců Fialova vláda do ČR nasune, tím k většímu nárůstu nevraživosti a odporu vůči migrantům ze strany českého obyvatelstva bude docházet. To je holý fakt.

Na konci roku 2023 můžou celou jednu pětinu obyvatel ČR tvořit Ukrajinci

Překročení hranice objemu 3% populace v počtech migrantů začne přinášet konflikty a násilí, protože takovéto objemy migrantů začnou vytěsňovat z životního prostoru místní české obyvatelstvo v těch místech, kde bude překročen tzv. ukrajinský rovník, tedy v těch místech, kde bude více Ukrajinců než Čechů. Znovu opakuji, že matematika je neúprosná!

Pokud každý den bude do ČR proudit 2 500 ukrajinských migrantů v průměru, potom koncem tohoto roku jich bude v ČR již 1,6 milionu. A k nim připočtěte Ukrajince, kteří již v ČR byli před vypuknutím války na Ukrajině. Podle odhadů bylo již v ČR na 200 000 Ukrajinců. Jinými slovy, koncem roku 2023, pokud tempo denního přírůstku migrantů z UA se nezpomalí, bude v ČR v úhrnu bezmála 2 miliony Ukrajinců, tedy pětina populace ČR.

Pětina republiky! A to nelze nazvat už opravdu nijak jinak než ukrajinizací ČR! Znovu se podívejte na Twitter ministerstva vnitra [4] a s hrůzou sledujte den za dnem ty obrázky přírůstků migrantů z Ukrajiny každý den. Každý den co den tisíce migrantů. Pamatujete na rok 2015 na migrační krizi, jak se pořádaly protesty proti arabské migraci? Vidíte, teď právě dochází k demografické profylaxi ukrajinských migrantů v ČR nadměrnou migrací, ale nikoho to zjevně nevzrušuje. Migrantů z UA je už tolik, že si vláda na ně musí už dokonce půjčovat u Evropské investiční banky, ale občané v ČR se starají raději o Danuši Tetuši a agent Pávka. Pozornost od ukrajinské migrace do ČR je odvedena jiným směrem.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/za-jediny-den-prislo-do-cr-vice-jak-7-000-ukrajincu-a-podle-vnitra-jich-je-celkove-v-cesku-uz-bezmala-700-000-pricemz-kazdy-den-jich-v-prumeru-prichazi-2-500-timto-tempem-jich-prijde-kazdy-mesic/

/1 Komentář/přidal
, , , , , , ,

Nenávist uchvatitelů moci k Trumpovi už má podobu psychiatrické diagnózy: Vyvolají další občanskou válku?

Nenávist uchvatitelů moci k Trumpovi už má podobu psychiatrické diagnózy

Nenávist uchvatitelů moci k Trumpovi už má podobu psychiatrické diagnózy: Vyvolají další občanskou válku? Výroba tamních „Čapích hnízd“ jako u nás proti Babišovi. Obžalují ho? Půlka Ameriky zvedne zbraně. Inspirace nejen pro nás

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

3.1.2023

IVAN POLEDNÍK líčí již přímo patafyzický hon na Donalda Trumpa ze strany Demokratů a jejich propagandistických médií, za nimiž se skrývá neviditelná ruka Deep State v tajných službách i ve většině státních institucí – a zvyšuje tak pravděpodobnost vypuknutí další občanské války za svobodu. Americký „Deep State“ doslova chytá Donalda Trumpa za šos jeho smokingu, aby ho nepustil znovu do Bílého domu. Bývalého prezidenta čeká soudní proces za útok na Kapitol v lednu 2021. Výsledek volebního klání před prezidentskými volbami v roce 2024 je těžké předvídat. Pokud bude Trump odsouzen, může se situace zvrtnout v občanskou válku, jaká se ve Spojených tátech odehrála v druhé polovině 19. století.

Hrozba soudem

Komise Sněmovny reprezentantů Kongresu USA, která vyšetřuje útok na Kapitol z 6. ledna 2021, vyzvala ministerstvo spravedlnosti, aby zahájilo trestní řízení proti Donaldu Trumpovi a „pohnalo ho k odpovědnosti“. Podle agentury Associated Press:

Po jednom z nejrozsáhlejších a nejagresivnějších kongresových vyšetřování v historii doporučilo sedm Demokratů a dva Republikáni obžalovat Trumpa a jeho spolupracovníky, kteří mu pomohli zahájit masivní nátlakovou kampaň ve snaze zvrátit jeho porážku ve volbách v roce 2020.

Komise rovněž zveřejnila podrobné 154stránkové shrnutí své závěrečné zprávy, v níž dospěla k závěru, že Trump byl zapojen do „mnohostranného spiknutí“ s cílem zmařit vůli voličů.

Připomeňme, že 6. ledna 2020 se mělo konat společné zasedání obou komor amerického Kongresu, na kterém měl být potvrzen výsledek prezidentských voleb. Přerušily ji nepokoje, při nichž příznivci Donalda Trumpa vtrhli do Kapitolu a snažili se zabránit vyhlášení Bidena prezidentem. Později v tentýž den zákonodárci formálně schválili Bidena jako 46. prezidenta USA. Následovalo hromadné zatýkání výtržníků na Kapitolu. A Demokraté označili Trumpa za strůjce a hlavního organizátora.

 

Komise Sněmovny reprezentantů uvedla, že Trump porušil čtyři trestní zákony, a to jak při přípravě nepokojů, tak během samotného povstání. Mezi obviněními, jež komise doporučuje ministerstvu spravedlnosti použít ke stíhání, je i napomáhání povstání. Jde o pokus učinit Trumpa přímo odpovědným za to, že jeho příznivci vtrhli do Kapitolu.

Americký tisk, který se nyní kolem případu točí, přiznává, že „většina klíčových zjištění ve zprávě kongresmanů není nová“. A přesto pro Trumpovi odpůrce „celkově zpráva představuje jeden z nejodhalenějších portrétů amerického prezidenta z nedávné historie, v němž se podrobně popisuje Trumpovo rozsáhlé úsilí zvrátit vlastní porážku a to, co zákonodárci označují za jeho přímou odpovědnost za povstání jeho příznivců.“

Zabránit Trumpovi kandidovat

Není žádným tajemstvím, že nejnaléhavějším úkolem Demokratické strany ztělesňující pouze viditelnou část „ledovce“ zvaného „Deep State“, je zabránit Trumpovi v kandidatuře na druhé funkční období. V podstatě jediný způsob, jak toho dosáhnout, je zahájit proti němu trestní řízení, nebo ještě lépe sérii trestních stíhání, která by ho jednoduše zbavila možnosti kandidovat v budoucích prezidentských volbách.

Sám Trump již tento záměr vyslovil veřejně, což se všem jeho příznivcům (a nejen jim) zdá naprosto fér. Prohlásil, že jeho pravděpodobné trestní stíhání za útok na Kapitol by bylo pouze pokusem vyloučit ho z kandidatury v nových volbách.

„Lidé chápou, že „Demokratický úřad pro vyšetřování“ (tak Trump nazývá Federální úřad pro vyšetřování, FBI) pracuje na tom, aby mi zabránil kandidovat na prezidenta, protože ví, že bych vyhrál,“ napsal Trump na své síti Truth Social. K tomu poznamenal, že vyšetřování podobných obvinění, které bylo v podstatě pokusem o jeho impeachment ještě předtím, než formálně opustil prezidentský úřad, skončilo neúspěchem.

„Při druhém pokusu o impeachment na mě zkoušeli falešná obvinění. Tehdy jsem přesvědčivě vyhrál,“ uvedl Trump.

 

Zatím není jasné, zda bude trestní případ otevřen. Bude nakonec záležet pouze na ministerstvu spravedlnosti, zda zahájí stíhání Trumpa, nebo někoho jiného. V tomto smyslu mají závěry sněmovního výboru především silný propagandistický účel. A ministerstvo spravedlnosti si s ohledem na výše zmíněný neúspěšný impeachment ještě stokrát rozmyslí, zda rozhodne o trestním stíhání Trumpa. Opakovaně neúspěšný výsledek „zásahu“ proti Trumpovi v souvislosti s útokem na Kapitol hraje Trumpovi do karet.

Obléhán ze všech stran

Bylo by ovšem naivní se domnívat, že útok na Kapitol je jediný způsob, jak se „liberální“ establishment může pokusit předejít Trumpovu návratu do prezidentského úřadu. Souběžně s tím jiný komisní výbor Sněmovny reprezentantů vyšetřuje údajné Trumpovy „daňové úniky“, které jsou v USA považovány za neméně závažné zločiny jako vzpoura či povstání.

Nedávno se objevila podobná zpráva od této další sněmovní komise referující o průběhu vyšetřování Trumpových „utajovaných příjmů“. Poněkud komický závěr zprávy říká, že se nenašlo nic podezřelého, pokud jde o Trumpovy daňové odvody během jeho prezidentství. Uvádí se v něm pouze, že Trump během prvních tří let ve funkci zaplatil 1,1 milionu dolarů na federální dani z příjmu. A v roce 2020 nezaplatil žádnou daň, protože jeho podnikatelské impérium vykázalo ztrátu. Nicméně i do tohoto soudku se musela přidat lžíce dehtu. Přední hlásná trouba amerického Deep State deník The New York Times, soudí: „Nové informace pouze dokreslují to, co je o Trumpově daňové historii všeobecně známo, a sice že se po léta snažil utajovat své příjmy.“

Mimoto probíhá také vyšetřování dalšího závažného případu – Trumpova držení údajně tajných úředních dokumentů v soukromé vile v Mar-a-Lago na Floridě, kde policie na příkaz téhož ministerstva spravedlnosti provedla v létě důkladnou prohlídku s hlasitým ozvučením jako při rockovém koncertu. Některé dokumenty byly zabaveny, ale míra jejich utajení ani související míra ohrožení bezpečnosti USA zatím nebyly zveřejněny.

Na prahu války?

Zátah na Trumpa je prováděn s nesmiřitelnou důkladností. Úkol udržet ho mimo prezidentský úřad je pro americký liberální establishment kategorickým imperativem. Důvodem jeho zuřivé nenávisti vůči Trumpovi je názor, že svojí snahou „učinit Ameriku opět velkou“ podle globalistů prosazuje „obrácení dějin nazpátek“. Trump neodpovídá požadavkům, které globalisté kladou na státní představitele. Nepodporuje pederasty a je pro posílení rodiny a tradičních hodnot. Už jen proto si zaslouží nálepku „agent Kremlu“, přestože je asi tak „proruský“ jako současný prezident Biden.

Trumpa pro jeho tradicionalismus přitom podporuje minimálně polovina obyvatel USA – ona polovina, která se na rodinu dívá z tradičního pohledu a nechce za žádné peníze ani sliby vidět své děti v průvodech deviantů s duhovými vlajkami. A pokud bude Trump skutečně trestně stíhán a vyřazen z prezidentského klání, vznikne v USA akutní nebezpečí ozbrojeného povstání proti současné vládě.

Průzkumy veřejného mínění v USA ukazují neměnící se hluboké rozpolcení americké společnosti. Zastánci tradičních hodnot nehodlají ustoupit, protože jsou přesvědčeni, že zachraňují Ameriku. A stoupenci „liberálních hodnot“, mezi nimiž je mnoho mladých lidí z metropolí na východním a západním pobřeží, zase nehodlají žít ve stejné zemi s tradicionalisty.

Analytici často přirovnávají současné napětí mezi Republikány a Demokraty k situaci v USA v předvečer krvavé občanské války mezi Severem a Jihem ve druhé polovině 19. století.

Zdroj:PROTIPROUD https://protiproud.info/politika/6930-nenavist-uchvatitelu-moci-k-trumpovi-uz-ma-podobu-psychiatricke-diagnozy-vyvolaji-dalsi-obcanskou-valku-vyroba-tamnich-capich-hnizd-jako-u-nas-proti-babisovi-obzaluji-ho-pulka-ameriky-zvedne-zbrane-inspirace-nejen-pro-nas.htm

/0 Komentáře/přidal
, , , , , , ,

Svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo. Svobodná budoucnost vždy závisí na odvaze několika osamocených jedinců.

Svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo

Svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

3.1.2023

Svobodná budoucnost vždy závisí na odvaze několika osamocených jedinců.

Mnoho obyvatel Západu zapomnělo, že svoboda slova a osobní svoboda nejsou žádné hrozivé „mikroagrese“, které si zaslouží sankce a naopak jsou nejjistějšími bezpečnostními ventily a prevencí vzniku nepřátelství ve společnosti, přičemž jejich alternativou je rozpoutání otevřeného násilí. (Foto: iStock)

„V životě každého člověka přijde čas,“ řekl Martin Luther King Jr., „kdy člověk musí zaujmout postoj, který není ani bezpečný, ani politicky výhodný, ani populární, ale musí ho zaujmout, protože mu to diktuje svědomí.“ Jinými slovy, morální imperativ převáží nad osobní bezpečností, politickou korektností a psychologickým komfortem ztotožnění se s davem. V neklidných dobách násilností a lidského utrpení se vždy jen několik osamocených lidí – buď obdařených vrozenou odvahou, nebo zocelených díky svým životním zkušenostem – odváží postavit proti nastupujícímu zlu, které většina mlčky akceptuje. Tak silná je svobodná vůle jednotlivce, který se řídí svým morálním kompasem.

Nyní přišel čas, aby se hlasy této hrstky lidí spojily. V sázce není nic menšího než individuální kontrola nad vlastním životem, svobodou, majetkem, soukromím a hledáním štěstí. Svoboda projevu visí na vlásku, stejně jako svoboda vyznání, svoboda tisku a právo lidu pokojně se shromažďovat a žádat vládu o nápravu křivd. Skutečnost, že mnoho těchto přirozených práv je zapsáno v Prvním dodatku americké Ústavy, není náhodná. Tato přirozená práva jsou totiž úzce provázána. Oslabení jednoho z nich oslabuje všechna.

Zmrazení bankovních účtů protestujících účastníků Konvoje svobody (Freedom Convoy) v Kanadě, požadujících zrušení povinného očkování experimentálními „vakcínami“, narušilo svobodu projevu a shromažďování, právo na tělesnou autonomii a náboženské námitky, vlastnická práva i právo veřejně protestovat proti škodám způsobeným vládou.

Zakázat trenérovi amerického fotbalu veřejně se pomodlit znamená nutit ho obětovat jak náboženskou svobodu, tak svobodu projevu; pokud jsou atributy, které nás nejvíce definují, odsunuty do soukromí, tak se náboženská identita a svoboda projevu mohou lehce vytratit.

Kromě snahy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti vytvořit oficiální „Radu pro sledování dezinformací“ (Disinformation Governance Board), která má „bojovat“ proti svobodnému vyjadřování názorů odporujících vládnímu názoru, zprávy potvrzují i to, že se zaměstnanci tohoto ministerstva pravidelně setkávali se zástupci Facebooku a Twitteru, s cílem potlačit a cenzurovat určitá fakta a názory v online diskusích o mnoha otázkách, které dominují veřejné debatě – včetně tak širokých témat, jako je stažení USA z Afghánistánu, Covid-19 a „rasová spravedlnost“.

Přenechat západním vládám pravomoc rozhodovat o tom, co smí nebo nesmí být zveřejněno na sociálních sítích, zbavuje veřejný prostor jak neomezené svobody projevu (v mezích rozsudku Brandenburg v. Ohio), tak skutečně svobodného tisku. Pověřit vládní činitele pravomocí označovat některé myšlenky jako „nesprávné“, „závadné“ nebo „dez-“ informace – jinými slovy, umožnit politikům a byrokratům rozhodovat o tom, co je pravdivé nebo nepravdivé, užitečné nebo škodlivé, chráněný názor nebo zlovolný klam – znamená zcela zrušit ochranu amerického Prvního dodatku. Využívání soukromého sektoru jako implicitních vládních cenzorů je hanebným a cynickým obcházením zákona – a nezákonné je také to, když soukromá společnost obchází ústavu a rozhoduje, kdo se může účastnit veřejné debaty a kdo ne.

Cenzurovat nesouhlasné názory na experimentální, a ještě navíc vynucované lékařské postupy, dvoustupňové ekonomické uzavírky (během nichž je velkým obchodním centrům nevysvětlitelně „povoleno“ prodávat, zatímco ekonomicky zranitelným maloobchodům na rohu vaší ulice nikoliv) je masová cenzura ve jménu veřejného zdraví, která znemožňuje kontrolu zrůdné tyranie zahalené do falešného pláště „obecného dobra“.

Když vlády ve veřejné diskusi cenzurují nesouhlasné názory, tak tím slouží jen svým vlastním zájmům. Když vlády tvrdí, že jednají pro „dobro“ lidu, a přitom zakazují opačné názory, tak až příliš často posilují svou vlastní moc na úkor veřejnosti. Když vlády v souvislosti se svými nařízeními mluví o „dobrých úmyslech“, tak mohou beztrestně páchat ta nejkrutější zla.

Pokud se necháte zaslepit „dobrými úmysly“ jakékoliv vlády, tak se Vám může jednoho dne stát, že se dožijete skutečně nevýslovných škod. Socialistická vláda Huga Cháveze učinila mnoho takových slibů „pro dobro“ venezuelského lidu, přesto nekonečné zrady jeho vlády způsobily, že občané této země dodnes nesmírně trpí.

Toto je klíčový okamžik lidských dějin, kdy staletí trvající pokrok směřující k lidské emancipaci a individuální svobodě buď nalezne nový, naléhavý impuls, nebo utrpí politováníhodný ústup. Buď svoboda něco znamená, nebo ne. Buď bude mít každý jednotlivec svůj osud ve svých rukou, nebo bude svobodná osobní vůle potlačena a lidé budou vnímáni jen jako pouhé součásti kolektivních skupin. Buď samospráva vyžaduje, aby každý občan měl svůj hlas, nebo se většina musí podřídit nařízením stále více expandující vlády řízené jen několika málo lidmi. Buď mají občané jedinečnou možnost kontrolovat směřování své vlády, nebo institut občanství a národnost vůbec nic neznamenají. Toto je dnes v sázce. Je to jasné, neúprosné a nevyhnutelné.

Důvod, proč se nyní nacházíme na této křižovatce dějin svobody, není složitý – je to důsledek lidské přirozenosti. Většině lidí na dnešním Západě jsou válka a její bolestné důsledky neznámé nebo je vnímají vlivem času zkresleně. Ačkoliv násilí a krveprolití na mnoha místech světa probíhají prakticky neustále, tak většina obyvatel Západu byla pohledu na válečné hrůzy dlouho ušetřena. To, že je pro lidi obtížné pochopit to, co nevidí, způsobilo, že se nebrání tomu, co důvěrně neznají.

Mnozí politici se opět bezstarostně přiklánějí k totalitě. Občané, kteří si v minulosti uvědomovali ohrožení společenského smíru, když velké korporace a národní vlády vnucovaly společnosti „politicky korektní“ myšlenky, již zřejmě zapomněli názorné lekce z dějin dvacátého století a jeho fašistickou, komunistickou a nacistickou propagandu, a tudíž nevidí, jak strašně společnosti škodí, když úředníci a politici diktují veřejnosti, čemu smí věřit.

Mnoho obyvatel Západu zapomnělo, že svoboda slova a osobní svoboda nejsou žádné hrozivé „mikroagrese“, které si zaslouží sankce a naopak jsou nejjistějšími bezpečnostními ventily a prevencí vzniku nepřátelství ve společnosti, přičemž jejich alternativou je rozpoutání otevřeného násilí. Desetiletí relativního míru proměnila těžce vybojované západní svobody v něco samozřejmého. Vlády a mezinárodní korporace se jen málo zamýšlejí nad riziky pro sociální soudržnost – a pravděpodobně je to ani nezajímá – když cíleně manipulují obyvatelstvem pomocí masmediální propagandy, která má posílit elitní programy Světového ekonomického fóra zahrnující vše od spotřeby energie a výroby potravin až po vládní zdravotní nařízení a zdravotní pasy. Lákadlo ultimativní moci a kontroly, které podnítilo obě světové války, je stále až příliš přitažlivé.

Vlády, které se již přeorientovaly na všeobecný veřejný dohled a bezdůvodné sledování on-line, vidí na obzoru digitální měny zavedené centrálními bankami, sledovací implantáty a zavedení systému sociálního kreditu a věří, že čas úplné kontroly nad občany je na dosah – pokud se ovšem udrží u moci a budou nám stále vládnout.

Jako vždy jsou osvobozující výhody nových technologií doprovázeny jejich schopnostmi držet obyvatelstvo v šachu a potlačovat informace, které se vládnoucí třídě nehodí do krámu. Rozhlas a televize propojily svět jako nikdy předtím, ale masová komunikace také rychle podpořila vzestup diktátorů a rozšíření indoktrinace veřejnosti do nových výšin. Jaderná energie poskytla jak hojnost energie, tak i potenciál pro apokalyptickou zkázu. Osobní počítače, chytré telefony a internet poskytly obyčejným lidem megafony, jejichž prostřednictvím mohou vyjadřovat nové myšlenky, avšak tentýž kyberprostor otevřel zcela nový bitevní prostor pro vládní dohled, propagandu a masovou manipulaci.

Zdá se, že některé vlády vidí v technologiích místo nástrojů pro zajištění ekonomické bezpečnosti občanů a podpory svobodnějšího trhu spíše účinné páky k přerozdělování bohatství, omezování osobních příjmů a vybírání daní, a také prostředky k vytvoření technokratického systému totálního dohledu, v němž byrokratická kontrola toho, co spotřebitelé kupují a prodávají, a zavedení systému sociálního kreditu, v němž bude možné odměňovat „politicky korektní“ chování a trestat „nesprávné“ názory.

Technologický pokrok poskytuje jak prostředky k posílení lidské svobody, tak i k absolutnímu ponížení člověka. Když je vládám dovoleno, aby za nás tuto volbu učinily, tak si často vyberou druhou možnost. Nejde jim o naši osobní svobodu, ale o jejich moc. Pouze svobodní občané jsou schopni udržet vládní moc na uzdě a zajistit, aby mohla lidská svoboda vzkvétat.

Je proto nezbytné, aby obyvatelé Západu neztráceli ze zřetele nejdůležitější bitvu, která již nějaký čas zuří – bitvu, v níž proti sobě stojí svoboda jednotlivce a totální státní kontrola. Každý problém by měl být zkoumán touto optikou. Jsme skutečně na křižovatce dějin lidské svobody. I když jen málo lidí chápe, co je nyní v sázce, tak je potřeba, aby tato hrstka lidí bojovala za zachování našich individuálních svobod proti vládám a korporacím, které se je usilovně snaží oslabit. Buď se pochodeň svobody znovu rozhoří, nebo dříve či později zhasne.

J. B. Shurk píše o politice a společnosti.

Zdroj:https://cs.gatestoneinstitute.org/19279/boj-za-svobodu?fbclid=IwAR0wJD4XkQnpdiAwdVSxGgWXrwUbRNcAtJD-x5pDMgYUuuSGw2nYxIrAlEs

/0 Komentáře/přidal
, , , ,

Zánik ČSFR: poznámky k chronologii

Zánik ČSFR: poznámky k chronologii

Politolog Oskar Krejčí se v souvislosti s třicátým výročím vzniku samostatného Česka a samostatného Slovenska ve své glose zamýšlí nad příčinami rozdělení někdejší federace.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

2.1.2023

Počátky velkých událostí bývají zpravidla skryty. K jejich nalezení někdy napomůže chronologie, tedy seřazení jednotlivých příběhů do časové řady. Tento na první pohled snadný úkol naráží u starších dějin na skutečnost, že informace chybí, u dějů nových situaci ztěžuje účelová dezinterpretace a zatajování. Je proto vhodné například při popisu událostí vedoucích ke vzniku České republiky a Slovenské republiky začít s obecnou charakteristikou toho, čemu se povětšině říká „sametová revoluce“. V tehdejší československé federaci lze pak nalézt tři etapy radikální proměny: předání politické moci, majetkový převrat a geopolitické přizpůsobení. Každá z těchto etap měla nejen vítěze, ale i poražené.

Převzetí politické moci

Zdánlivě je vše prosté: navázání kontaktu mezi opozicí a vládou, rozhovory, abdikace premiéra a prezidenta, jejich nahrazení aktéry opozice, mimovolební rekonstrukce zastupitelských sborů, a nakonec odchod sovětských vojsk. K pozoruhodnostem patří nenásilný charakter této změny, což vyvolává iluzi o dohodě, ovšem změny byly pod velkým tlakem, byly vynucené.

Jenže takto končí politické předání moci v rámci sametové revoluce jen na první pohled. Nové pořádky plnohodnotně zvítězily až poté, kdy se v dubnu 1991 rozštěpilo Občanské fórum na politické strany a moc ve státě postupně převzala Občanská demokratická strana. Tak byly vytvořeny podmínky pro úplný majetkový převrat, privatizaci. A pro rozdělení lidských práv pomocí dvou zákonů (č. 451/1991 Sb.; č. 279/1992 Sb.): jedno pojetí lidských práv pro ty, kdo projdou lustracemi, a druhé pro ty, kdo lustracemi neprojdou. Změny potřebovaly pojistku proti zpětné vlně. Také politické jistoty nové, nezkušené mocenské vrstvy potřebovaly ukotvení.

Radikální privatizace

V souvislosti s majetkovým převratem se nejčastěji mluví o dvou vlnách, o malé a velké privatizaci, které proběhly v letech 1991 až 1994. I když zůstanou stranou otázky efektivity dané ekonomické změny, dvě skutečnosti byly z politického hlediska v této souvislosti důležité. Předně větší část privatizace proběhla mimo uvedené dvě „demokratické“ vlny, a to formou přímých prodejů, veřejných soutěží, aukcí, restitucí a jiných bezplatných převodů, prodejem akcií na kapitálovém trhu a podobně. A za druhé, privatizaci řídili ekonomičtí ideologové, ne národohospodáři – cílem bylo zbavit se co nejrychleji státního a družstevního vlastnictví. Stanovení ceny privatizovaného majetku bylo až příliš často nahodilé. Proto jsou všechny číselné přehledy o velikosti privatizovaného majetku nepřesné. A žádná akce „čisté ruce“ nemohla dodatečně přisoudit privatizaci zdání spravedlnosti.

V procesu privatizace došlo k zásadní sociální diferenciaci. Vznikla mocná sociální vrstva lidí, která měla a stále má zájem na stabilitě nového režimu. To je ovšem teze, která nemusí nutně znamenat zájem na stabilitě té či oné vlády nebo shodný výběr prezidentského kandidáta. Je tomu tak trochu naopak – zrodil se oligarcha, nová postava místní politiky, jedinec, který je ochotný obětovat se a vzít na svá bedra ke snadno nabytému majetku i politickou moc. Proto se mohou vyskytnout situace, kdy liberální demokracie dostává podobu zápasu oligarchů.

Privatizace pravdy

Z hlediska periodizace politických změn je nutné připomenout, že všem zmíněným vlnám změny vlastníků předcházela jiná privatizace – privatizace sdělovacích prostředků. V devadesátých letech minulého století ještě nebyl internet rozšířen a papírové noviny byly mnohem vlivnější, než je tomu dnes. Například Rudé právo vycházelo v nákladu téměř milion výtisků denně, Zemědělské noviny, Práce a Mladá fronta vycházely ve více než tři sta tisících výtisků denně. A právě tam, v Mladé frontě patřící Socialistickému svazu mládeže (SSM), to vše v červenci 1990 začalo. Tenkrát se něco přes šedesát redaktorů a jedna sekretářka rozhodli, že si zřídí akciovou společnost, do které každý vložil tři tisíce korun. Oznámili, že začnou vydávat deník s pozměněným názvem – ovšem navázali na mimořádně cennou značku, převzali seznam předplatitelů, vazby na tiskárny, pozici na trhu… Někdy bývá hodnota takto privatizované Mladé fronty odhadována na dvě miliardy korun. Další novináři, a to nejen v Praze, pak tento postup s drobnými úpravami okopírovali.

Privatizace Mladé fronty nebyla pikantní jen proto, že předběhla malou či velkou privatizaci, které se opíraly o právní normy. Proběhala totiž v podmínkách, kdy platilo Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací (177/1990 Sb.), které předpokládalo, že veškerý majetek KSČ a její mládežnické organizace SSM bude „vrácen lidu ČSFR“. Bylo uvaleno moratorium na manipulaci s majetkem někdejšího SSM. Ústavní zákon o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu České a Slovenské Federativní Republiky (497/1990 Sb.) je z listopadu 1990. To ale změnu vlastnictví Mladé fronty, Rudého práva a dalších novin nemohlo zabránit – privatizace sdělovacích prostředků byla ve vyšším zájmu, než je zájem nějakého právního státu. Spolu s touto privatizací se totiž z kdysi pečlivě vybíraných žurnalistických strážců socialismu přes noc stali bojovní obhájci zdivočelého kapitalismu. Potenciálně levicově orientovaná část populace byla odtržena od informací i komentářů, které by jim dávaly jistotu přesvědčení. To vše doprovázela přeměna Československé televize na prapodivnou nevládní organizaci financovanou státem. V té byla reprodukce černobílého vidění světa zpočátku zajišťována principiální kádrovou práci, později laskavým řízením lidských zdrojů. Takto zformovaná nová oficiální pravda odstartovala přebarvování dějin na růžovo, soutěž v obrazoborectví a přeformátování školství. Netolerantní liberalismus mohl začít slavit vítězství.

Mezinárodní kontext

Chronologie nepomáhá jen seřadit události – může pomoci i pochopit, která událost je příčinou, která podmínkou a které příběhy se odehrály vedle sebe bez vzájemné návaznosti. Ukazuje i propojení jednotlivých etap sametové revoluce, jejich překrývání. Převzetí politické moci umožnilo majetkový převrat, který, byť se to některým představitelům Občanského fóra dodnes nezdá, pomohl novou moc stabilizovat. Privatizace sdělovacích prostředků napomohla uzavřít informační prostor, a to nejen pokud jde o politické informace, ale i kulturu z východu.

Tehdejší politické a majetkové změny v Česku a na Slovensku byly pouze malou částí velkých geopolitických proměn, jež se bezprostředně týkaly středovýchodní Evropy.  Sametová revoluce přišla na řadu až poté, kdy změny proběhly ve všech okolních socialistických státech; zbylo jen Rumunsko, které pak vše dohnalo a předehnalo vyšší mírou násilí. A Sovětský svaz. Ani nápad založit Občanské fórum nebyl zcela originální , více než dva měsíce předtím vzniklo v Německé demokratické republice Neue Forum.

Provést divokou privatizaci. To byl úkol pro všechny evropské země spoutané byrokratickým socialismem, jestliže chtěly být uznány jako účastníci washingtonského konsensu. Požadavky byly srozumitelné: především privatizovat, mít konvertibilní měnu a řídit se pokyny Světové banky i Mezinárodního měnového fondu. Přehledy Světové banky ukazují, že žádná z metod privatizace nebyla použita pouze v Československu, osobitá byla jen rychlost, kterou by někdo mohl nazvat zbrklost. Ve všech postsocialistických zemích docházelo k sociální diferenciaci, která je založena na něčem jiném, než jsou pracovní zásluhy, všude se o místo na politickém slunci začali hlásit oligarchové.

Geopolitická koncovka

Ač se to nezdá, sametová revoluce byla dokončena, až když bylo Česko-Slovensko rozděleno. Pomoci porozumět událostem z té doby může porovnání map Evropy z roku 1989 a z dnešních dnů. To ukazuje, že zmizely tři státy – tři země založené na federaci slovanských národů. Zprávy tehdejšího Institutu pro výzkum veřejného mínění upozorňovaly, že většina občanů Česko-Slovenska si rozdělení nepřeje. Zvláště Morava, kde se český a slovenský živel stýká, byla proti. Referendum by tedy pravděpodobně vyznělo proti rozdělení na dva samostatné státy. Jenže taková referenda proběhla jak v Sovětském svazu, tak v Jugoslávii. Vyslovila se ve prospěch zachování federace – a byla z toho okamžitá, nebo odložená válka. V geopolitické situaci, kdy anglosaské mocnosti slavily vítězství ve studené válce a sebevědomí Německa bylo obnoveno, udržet jednotu česko-slovenské federace bylo nereálné.

Před třiceti lety myšlenku zachování Česko-Slovenska nepodporovaly sdělovací prostředky, politické strany byly postaveny na národním principu. Privatizace velkých podniků, bank, ale i kritické infrastruktury, která v řadě případů převedla vlastnictví do zahraničních rukou, zbavila Česko-Slovensko ekonomické suverenity a pevně jej přivázalo k Západu. Nemluvě o tom, že představy o internacionalismu a novém socialistickém člověku nahrazoval ve střední a východní Evropě sílící nacionalismus. Ten přiživovaly zájmy nových místních mocenských skupin, které se snažily získat do svých rukou tvorbu a naplňování pravidel privatizace. V každém případě zájmy nové pražské a bratislavské politické vrstvy se v té době rozešly.

I ti, kdo nadále pokládají za svou vlast dva vedle sebe existující státy, ale také ti, kteří vidí geopolitická rizika států, jež zbyly po ČSFR, musejí v souvislosti s událostmi v Jugoslávii a na postsovětském prostoru uznat: způsob provedení rozluky Česka a Slovenska byl mimořádně klidný. Dalo by se říci vzorový. Kdyby existovala nějaká spravedlnost, Václav Klaus a Vladimír Mečiar by dávno za svůj výkon obdrželi Nobelovu cenu míru. Ale kdo ví, co bude dál. Ve 20. století se – s ohledem na mezinárodní události – v prostoru Česka a Slovenska režim či státní uspořádání změnily osmkrát. Zatím to vypadá, že v roce 2023 posílí svůj vliv ti, kdo nejcennější evropské hodnoty nalézají v odkazu Bachova absolutismu. Ani to ale není konec dějin. Jisté je pouze jedno: jestliže počátky chronologie bývají skryty, pak budoucnost existuje ve variantách.

Zdroj:https://casopisargument.cz/?p=47576&fbclid=IwAR2-lalGwadxZo7CsZorNZTskxRgbJTzB1nZYAqc1Dcm7Xw3IWz2GTOafsQ

/0 Komentáře/přidal
, , , , , ,

Na prahu změn Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Dávný démon
/0 Komentáře/přidal
, , , , , , ,

Fialova vláda si půjčí u Evropské investiční banky bezmála 5 miliard korun na zdravotní péči o ukrajinské migranty v ČR! Rozhodla o tom těsně před Vánoci! Co to má znamenat, Fialo

Fialova vláda si půjčí u Evropské investiční banky bezmála 5 miliard korun na zdravotní péči o ukrajinské migranty v ČR

Fialova vláda si půjčí u Evropské investiční banky bezmála 5 miliard korun na zdravotní péči o ukrajinské migranty v ČR! Rozhodla o tom těsně před Vánoci! Co to má znamenat, Fialo? Když nemáš na uprchlíky peníze, tak jich tolik nepřijímej a nezadlužuj republiku! Neuvěřitelný skandál, který odhaluje, že Fialova vláda pomáhá Ukrajině už nejen za své peníze, ale dokonce už i na dluh! Vláda schválila i vyslání 1 200 českých vojáků do Pobaltí a Polska, přičemž do České republiky přijede prvních 800 vojáků ze zemí NATO a ministr financí dostal za úkol vyčlenit peníze pro Síly rychlé reakce k nasazení mimo území ČR!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

2.1.2023

Naše redakce dostala od našeho externího zdroje několik dokumentů odsouhlasených vládou Petra Fialy a nestačili jsme se divit. Fialova vláda totiž podle všeho těsně před Vánoci, když mají lidé úplně jiné starosti, úplně zešílela a rozhodla se, že Česko snese všechno .

A schválila usnesení č. 1044 ze dne 14. prosince 2022, že si Česká republika půjčí 200 milionů EUR, což je v přepočtu zhruba 4,83 miliardy korun, na úhradu zdravotní péče pro ukrajinské migranty v ČR!

Vláda totiž s hrůzou zjistila na konci roku, že náklady na zdravotní péči o Ukrajince jsou natolik astronomické, že to prostě nelze uhradit z normálních příjmových kapitol státu, z žádných rezerv, protože vláda již žádné rezervy nemá, a tak bylo rozhodnuto, že si na zdravotní péči o Ukrajince půjčí peníze, a to u Evropské investiční banky (EIB) na neuvedený úrok, protože ten bude předmětem vyjednávání s EIB, za kolik ten úvěr vlastně bude! To je neuvěřitelné! To je možné jenom v Česku!

Fialova vláda dočista zešílela. Jedna věc je pomáhat Ukrajině za své peníze, za peníze vlády, za peníze vlastního rozpočtu a rezerv, ale úplně jiná věc je, když Fialova střelená vláda přijímá jako šílená na dluh další a další tisíce a tisíce ukrajinských uprchlíků, z nichž mnoho jich utíká z Ukrajiny před 6. vlnou mobilizace v důsledku postupu Ruské armády, takže náklady na zdravotní péči o tyto migranty lezou do astronomických čísel, a to zejména v zimním období.

V Česku je tolik ukrajinských migrantů (okolo půl milionu), že česká vláda už na ně prostě nemá peníze a musí si začít na Ukrajince půjčovat. Přitom Česká republika by měla v nějaké chvíli za normální situace říct, že již další Ukrajince přijímat nemůže, protože na to finančně nemá peníze. Jenže tohle Fialova vláda neřekne. Ta je připravena totiž nasunout do ČR tolik Ukrajinců, že dojde k ukrajinizaci České republiky a spolu s tím i české ekonomiky, sociálních a školních struktur a tím pádem k obrovskému deficitu a zadlužení ČR.

Občané ČR by měli udeřit na Fialu a položit mu otázku, proč zkorumpovaná Ukrajina za své úvěry neručí sama svým majetkem, ale musí za ně ručit český občan

Tohle samozřejmě není jediná pomoc na úvěr a na dluh, protože koncem minulého roku se evropské země zavázaly za záruky mamutího úvěru [1] pro Ukrajinu na evropské úrovni. Jedná se o úvěr ve výši 18 miliard EUR pro Ukrajinu a úvěr vyjednalo evropské předsednictví Petra Fialy, přičemž za tento úvěr, který poskytne Evropská centrální banka, budou ručit členské země EU.

Takže si představte, že když dojde ke zhroucení Zelenského vlády v Kyjevě a ke státnímu převratu na Ukrajině, který se očekává dříve či později v důsledku neochoty Ukrajinců dál bojovat v beznadějné válce, tak ten úvěr přijde do defaultu.

Ukrajina se dostane do insolvence a evropské státy budou muset ten úvěr za Ukrajinu sanovat ze svého.

A toto je velmi reálná pravděpodobnost, protože Ukrajina po konci války se zredukuje pouze na Kyjevskou Ukrajinu, která bude mít s Moskvou ustanovenou garanční smlouvu, tzv. garanční bumážku. Bez souhlasu Moskvy nebude moci Kyjev nic splácet.

Takhle velké… vám zůstane, milí občané, až moje vláda jednoho dne skončí…

Za tento průser bude osobně odpovídat Petr Fiala, který i po skončení ve funkci premiéra bude nést zodpovědnost za sjednání této nebezpečné půjčky, která ohrožuje ekonomickou stabilitu České republiky.

Pomáhat někomu na dluh je projevem šílenství, protože někdo, kdo je ve válce a vy si půjčujete svým jménem, abyste mu půjčili, je nesmysl a dokonce vlastizrada. Toto si musíme vysvětlit.

Za normální situace, pokud by česká vláda chtěla Ukrajině pomoci, ale neměla by na to peníze, by se to udělalo korektně tak, že Česká republika by pro Ukrajinu sjednala úvěr, za který by Ukrajina ručila svým majetkem, nikoliv aby za úvěr ručila Česká republika. Ukrajina by mohla úvěry zaručit pozemky na Ukrajině, např. pozemky na břehu Černého moře, kde by mohlo vzniknout, v případě platební neschopnosti Ukrajiny, třeba tzv. České Pomořansko.

Česko by mohlo mít vlastní pobřeží u Černého moře, kdyby Fiala byl obchodník a zaručil by úvěry Ukrajině pozemky na Ukrajině

Guantánamo Bay na Kubě anebo Panamský průplav, to jsou příklady územních garancí z minulosti za půjčky amerických firem, které poskytly investice těmto zemím, ale protože země je neměly čím splácet, tak došlo k ručení skrze pozemky s pronájmem na dobu 99 let. A toto klidně mohla Fialova vláda udělat a Česká republika mohla mít na dobu 99 nebo dokonce 199 let pozemky u Černého moře.

 České Pomořansko by byl pěkný a udržitelný název pro takovou exklávu nedaleko Oděsy, případně jižněji u rumunských hranic na pobřeží za české úvěry Ukrajině, které Ukrajina nebude schopna splácet.

Samozřejmě, že musíme realisticky uvažovat, že celé černomořské pobřeží je osídleno převážně Rusy, tedy etnickými Rusy, takže takový prostor by nemusel být realizovatelný, ale jsou i jiné garance, třeba dodávky obilí do ČR po dobu 99 let, dodávky uhlí, surovin, jenže to je právě problém s tím, že všechno toto, co jsem vyjmenoval, se nachází zejména na Donbasu a na východním břehu Dněpru, kde to mají pod kontrolou Rusové. A tím se dostáváme k jádru pudla.

Tohle potřesení rukou vyjde české občany ještě pěkně draho

Něco by se ale na Ukrajině určitě našlo, čím by mohla Ukrajina ručit sama, a ne aby za ukrajinské půjčky ručila Česká republika, rovná se český občan. Půjčky Ukrajině jsou tak ručené evropskými zeměmi, takže Ukrajina neručí za nic, a to je chucpe a zločin proti evropským národům! To je úplně stejné, jako kdybyste si vzali půjčku u banky v ČR, ale za tu půjčku by ručil devizový strýček z Německa.

A jakmile byste přestali splácet, strýček by to zatáhnul za vás. Přesně tento zločin vymyslelo Fialovo předsednictví s tím mamutím úvěrem 18 miliard pro Ukrajinu, kde ty peníze budou rozkradeny, protože Ukrajina je nejzkorumpovanější země v Evropě. Není naprosto jasné, proč za úvěr nemůže ručit Ukrajina, s jedinou výjimkou:

 Bruselští bankéři totiž nevěří, že Ukrajina válku vyhraje! V tom je ten zakopaný pes!

Bankéři z ECB vědí, že Ukrajina válku nevyhraje, a proto nechtějí ručení ukrajinským majetkem, ale chtějí záruky od zemí EU

A to je ten důvod, proč Ukrajina ničím neručí a proč evropští bankéři se s ručením ukrajinským majetkem nespokojí, protože ani oni nevěří, že po válce bude Ukrajina vůbec něčím disponovat. Proto ECB požadovala po Fialově předsednictví, že za úvěr 18 miliard EUR pro Ukrajinu musí ručit přímo země Evropské unie. Taková je holá realita! Bankéři nejsou politici a ti vědí, jak válka skončí. To je přesně ten důvod, proč švýcarské banky již od porážky Wehrmachtu ve Stalingradu nechtěly Německu půjčovat peníze naproti státním dluhopisům Říšské banky a začaly požadovat ručení ve zlatě, v drahých kovech atd. Jenže Fialova vláda se chystá na válku s Ruskem, první kroky již byly učiněny v červenci.

Meme anebo realita? V Zelenského válečném stanu s kokešem na stole…

Fialova vláda usnesením č. 644 ze dne 27. července 2022 rozhodla, že od 1. ledna 2023 bude v Pobaltí, v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku rozmístěno 1 200 českých vojáků .

Ve stejný okamžik přijede do ČR až 800 vojáků NATO jako přípravný kontingent na obranu zemí NATO. A to není všechno. V dokumentu se nařizuje ministru financí zajistit úhradu rozpočtově nezajištěných finančních prostředků mimo kapitolu Ministerstva obrany na pokrytí případného nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v operacích Sil rychlé reakce NATO mimo území České republiky v letech 2023 a 2024. Ano, čtete správně. Vyčlenění prašulí pro útvary rychlé reakce mimo území ČR. Těch 1 200 vojáků je první vlna, přípravné zázemí pro zajištění týlového působení českých vojsk po případném vypuknutí konfliktu NATO s Ruskou federací.

Fialova vláda vyšle na čáru doteku s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou 1 200 vojáků prvního předvoje. Do ČR přijede 800 vojáků NATO. A ministr financí má najít peníze na financování českých Sil rychlé reakce, kdyby se to s Ruskem jako fakt zvrtlo

Je to standardní přípravný postup, první kontingent, vyčlenění mimořádného finančního rámce, se kterým se původně nepočítalo, příjezd 800 vojáků NATO do ČR, vytvoření komunikačních struktur a místně-lokálního řízení a logistiky, přípravy silnic a železnic pro vojskové a těžkotonážní transporty atd. Namísto mírového dialogu a aktivace diplomatického úsilí na urovnání konfliktu na Ukrajině se vyčleňují finance a posílají se vojáci AČR do pohraničí s Ruskou federací, Běloruskem a Ukrajinou, zatímco do ČR přijíždí vojáci NATO. A česká vláda je na tom tak špatně, že už nemá peníze ani na placení za zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky, ale velkorysé spoluručení ČR za mamutí úvěr 18 miliard EUR pro Ukrajinu není problém.

Nikdo přitom po Ukrajině nepožaduje žádné ručení vlastním ukrajinském majetkem nebo pozemky u moře, protože i těm politikům je nakonec jasné, že Ukrajina nemůže ručit něčím, co nemá de facto pod vlastní pevnou kontrolou, buď teď, anebo v blízké budoucnosti. Taková je realita! Ručit bude český Honza a česká Mařka, protože mají asi tolik peněz, že neví co s nimi, takže rádi zaručí Ukrajině 18 miliard EUR nebo třeba úvěr na zdravotní pojištění pro půl milionu, nebo třeba celý milion ukrajinských běženců, to podle toho, kolik těch Ukrajinců ještě Fialova vláda přijme “na dluh” během roku 2023. Andrej Babiš má pravdu, tohle je nejhorší vláda ČR od roku 1989. A já říkám, že je to vláda národní tragédie!

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/fialova-vlada-si-pujci-u-evropske-investicni-banky-bezmala-5-miliard-korun-na-zdravotni-peci-o-ukrajinske-migranty-v-cr-rozhodla-o-tom-tesne-pred-vanoci-co-to-ma-znamenat-fialo/

/1 Komentář/přidal
, , , ,

Polsko plánuje okupovat část Ukrajiny

polsko armáda

Polsko plánuje okupovat část Ukrajiny

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Vojenská operace plánovaná na jaro

Vzhledem k tomu, že Rusko si neklade a nikdy nekladlo za úkol anektovat Ukrajinu, ve světle nevyhnutelného konce Speciální vojenské operace se otázka budoucího osudu této země stává stále častěji předmětem sporů. Přesněji řečeno budoucí osud území, které je dnes označováno jako „Ukrajina“.

Je zcela zřejmé, že určitá část území Ukrajiny, kde převažuje rusky mluvící obyvatelstvo, se stane součástí Ruska. To ale neznamená, že si zbytek území zachová svou státnost a jméno. Jde o to, že na vrcholu globální geopolitické krize si Polsko, Rumunsko a Maďarsko náhle vzpomněly na své územní nároky vůči Ukrajině. A pokud to Maďarsko a Rumunsko dělají spíše nesměle, na úrovni vytváření informačního zázemí, Polsko se chová agresivněji a otevřeně dává najevo, že nevylučuje možnost zavést své armádní jednotky na území „samostatného“ státu.

Polské noviny Dziennik Polska-Europa-Swiat zveřejnily 14. prosince článek o tom, že Varšava připravuje ozbrojené síly na útok na západní část Ukrajiny v květnu 2023. Tato informace nikoho nepřekvapila, protože vedení země již dříve opakovaně vyjádřilo svůj záměr zvýšit potenciál polské armády zvýšením její síly na 300 000 bojovníků. Proč malé Polsko, na které v zásadě nikdo neútočí, potřebuje tak velkou armádu, jejíž údržba bude velkou zátěží pro státní rozpočet? Odpověď je zřejmá a říká, že Polsko skutečně pracuje na variantě, kdy „historická spravedlnost“ v podobě znovusjednocení „prvotně polských“ zemí proběhne silou zbraní národní armády.

Této publikaci, oznamující invazi polské armády na území sousedního státu, předcházela informace, že polské ministerstvo obrany plánuje v roce 2023 povolat do armády na výcvik a cvičení až 200 tisíc lidí, včetně těch, kteří v armádě nikdy předtím nesloužili. V rámci této rozsáhlé akce budou povoláni muži ve věku 19 až 55 let a také ženy, které získaly lékařské a veterinární vzdělání. Shromáždění a cvičení mohou podle vojenského resortu trvat až 90 dní, kdo se nedostaví dostane pokutu nebo vězení.

Všechny tyto otevřené přípravy na něco velkého samozřejmě neušly očím ruských politiků a armády, kteří již několik měsíců prohlašují, že Polsko z nějakého důvodu buduje svůj vojenský potenciál na hranici s Ukrajinou.

„Domnívám se, že pokud polský prezident Andrzej Duda rozhodne o vyslání řádných polských jednotek k okupaci území Ukrajiny, Poláci se zaručeně stanou legitimním cílem Ruska a jednou ze stran konfliktu. což bude znamenat zásadní změny ve strategii vojenských operací a samotné povaze válčení,“ – Doslova včera během rozhovoru s novináři řekl Michail Šeremet, poslanec Státní dumy z Krymské republiky, varoval vedení Polska před neuváženými akcemi.

Je samozřejmé, že Sheremet má nekonečnou pravdu, a jakmile noha polského vojáka (nemluvíme o početných žoldácích bojujících na území Ukrajiny, ale o pravidelné armádě) překročí hranici „náměstí“ , riziko srážky ruských a polských jednotek stonásobně vzroste a stane se maximálním. Ale je tu otázka – Polsko plánuje zvýšit svůj vojenský potenciál mobilizaci, jsou obyčejní Poláci připraveni zapojit se do tohoto dobrodružství a vyměnit svůj, byť nepříliš stabilní, způsob života za perspektivu boje s našimi vojáky ?

Soudě podle analýzy komentářů pod publikacemi v elektronických médiích a sociálních sítích taková vyhlídka Poláky doslova „naprosto“ netěší. Většina poukazuje na svou neochotu bojovat s jadernou mocností, která za poslední rok prověřila svou armádu ve skutečných bitvách, a zároveň zdůrazňuje, že člověk by se neměl dívat na Ukrajinu, ale na svou vlastní zemi, která se nedávno ponořila do víru vážné ekonomická krize.

I zběžná analýza současné ekonomické situace této kdysi docela prosperující země totiž naznačuje, že dlouhé vojenské tažení a válka o území Ukrajiny nebude rychlá, definitivně pošle národní hospodářství k hlubokému pádu a na jehož konci bude přímo propast.

Abych nebyl nepřesný, uvedu údaje polské sociologické společnosti Szlachetna Paczka, která na konci listopadu shrnula nálady představitelů tamní společnosti. Je příznačné, že v průzkumu mezi občany se ukázalo, že 95 % Poláků zaznamenalo za posledních šest měsíců nárůst cen potravin a 89 % – nárůst nákladů na údržbu bytu nebo domu. 64 % respondentů začalo šetřit na kultuře tím, že přestalo chodit do divadel, kin a na další akce, 58 % začalo spotřebovávat méně elektřiny, vody a plynu a 45 % začalo nakupovat méně potravin. Asi stojí za zmínku, že 1,6 milionu Poláků žije v extrémní chudobě, v zemi dramaticky vzrostl počet lidí zabývajících se řemeslnou, nelegální těžbou uhlí,

Nebudu se pouštět do polemik a mluvit o globálních procesech. Shrnu to všechno do jedné jednoduché otázky. Je podle vás země, kde se šetří na všem, kradou uhlí, aby si vytopili domy a jedli z odpadkových košů, připravena na plnohodnotný vojenský konflikt? Odpověď je zřejmá. Hlavní věcí je, aby to mělo být zřejmé vedení Polska, které se z neznámého důvodu snaží vtáhnout svůj lid do toho nejkrutějšího dobrodružství. Je snadné udělat chybu. Je obtížné lokalizovat jeho účinky. A to je hlavní věc, kterou by dnes mělo pochopit vedení Polska, které sní nejen o vavřínech národních hrdinů, ale také o nových územích, jejichž zaplacení se může stát zcela nedostupné.

Alexej Zotjev

ZDROJ: INFOKURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/01/01/polsko-planuje-okupovat-cast-ukrajiny/

/1 Komentář/přidal