Jak nápady na zavedení školného souvisejí s finským členstvím v NATO

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Veronika Sušová-Salminen ukazuje na souvislosti mezi neutralitou a severským sociálním státem, které dnes nahrazují NATO a neoliberální politika.

Finsko se po letech podivné neutrality po skončení studené války rozhodlo letos velmi spěšně k členství v NATO. Nebylo to překvapení vzhledem k tomu, že ve finské politice byl poměrně silný euroatlantický proud, kterému dala intervenční válka Ruska na Ukrajině do rukou všechna esa, a to včetně podpory veřejného mínění. Vstup do NATO je většinou hodnocen a vnímán jako otázka bezpečnosti či mezinárodní politiky. Ovšem jen málo jsou brány v potaz i jiné souvislosti.

V posledních dnech se ve Finsku začala zvažovat možnost, že by zdejší univerzity a vysoké školy mohly dostat možnost zavést školné. Návrh přišel z řad ministerstva financí, které je v rukou Strany středu (Keskusta), a který souvisí s dalším krokem: s návrhem na škrty ve výši 9 miliard euro, které jsou prý v nadcházejících osmi letech „nutné“.  Zavedení školného (zatím ne plošně) by mělo nahradit chybějící veřejné finance. Zároveň se ale o školném mluví jako o cestě ke zlepšení finského vysokého školství, které se v posledním hodnocení OECD dostalo pod jeho průměr.

Finské školství jako celek (nejen vysoké) je dosud financováno z veřejných zdrojů a poskytuje se bez poplatků a školného. Pro finské občany existují studijní granty, tj. v podstatě studijní dávky, které studentům zajišťují základní ekonomické zabezpečení a umožňují jim také (spolu s brigádami apod.) rychleji se osamostatnit a začít si budovat samostatný život. Jednou z důležitých finských hodnot byla vždy rovnost, včetně rovnosti v přístupu ke vzdělání. Nově otevřená diskuze sice tyto otázky skloňuje, jenže objevují se i argumenty, že v některých případech by „bylo ospravedlnitelné“, aby někteří studenti či jejich zaměstnavatelé platili školné. Je očividné, že celá debata teď začíná minimálně „jenom“ předvolebně testovat (a posouvat) hranice dosavadního vidění role veřejného školství. Rámec debaty stojí na klasickém vzorci: „nutné“ škrty vyhladoví veřejné finance, dopady se pak externalizují na plátce daní a veřejná služba zprivatizuje a zkomercionalizuje.

Finský politolog Heikki Patomäki napsal v červnu letošního roku vynikající článek pro Monde Diplomatique, který se věnoval okolnostem a důsledkům finského a švédského členství v NATO. Článek má příznačný název „Konec severského modelu: Švédsko a Finsko vstupují do NATO“. Patomäki v článku odhaluje souvislosti, které běžnému českému nebo středoevropskému čtenáři nejsou známé a ukazuje další, významný rozměr rozhodnutí těchto dvou zemí vstoupit do NATO.

Nordický či severský model sociálního státu spojuje Patomäki se švédskou sociální demokracií, jejíž politická hegemonie se upevňovala už ve 20. a 30. letech 20. století. V případě Finska ho dává do souvislosti s poválečným vývojem a s politikou Urho Kekkonena. Patomäki píše o klíčovém projevu premiéra Kekkonena v roce 1952, ve kterém „Kekkonen spojil finskou neutralitu s jeho severskou identitou. Zatímco projev se týkal vojenských aliancí a možnosti míru – bylo to zoufalé volání po míru -, myšlenka ‚aliance neutrality‘ měla mnohostranné politické důsledky v situaci, kdy sociálnědemokratické hnutí již dosáhlo hegemonního postavení, zejména ve Švédsku. V následujících desetiletích Kekkonenova severská politika neutrality v kombinaci s úspěšným bojem dělnického hnutí a středových a levicových stran umožnila Finsku s určitými modifikacemi zopakovat švédský model a vybudovat univerzalistický demokratický sociální stát. Bylo to také období rychlého hospodářského růstu, technologické dynamiky, urbanizace a snižování nerovností.“

Jak Patomäki dále upozorňuje, mezi aktivním internacionalismem Švédska, potažmo finskou neutralitou, a severským modelem sociálního státu byly souvislosti a obojí stavělo na sdílených společenských hodnotách, které se pak promítaly do zahraniční politiky těchto zemí. Toto uspořádání existovalo v rámcích studené války a jejího soupeření mezi dvěma konkurenčními systémy kapitalismem a komunismem. Kolaps SSSR vedl k posilování už existujícího trendu kompromisu mezi sociální demokracií a neoliberalismem (nikoliv ale už mezi socialismem a kapitalismem), tzv. třetí cestě. V tomto kontextu se zdejší sociálnědemokratické vlády také uchylovaly k finanční liberalizaci sloužící k zavedení nové disciplíny v makroekonomické politice a k finanční deregulaci, která na začátku 90. letech vedla k finanční a měnové krizi (kterou ve Finsku ještě posílil souběžný kolaps sovětského trhu).

Zastánci neoliberalismu ve Finsku se typicky stali kritiky politiky finlandizace, která pak vedla k celkovému reinterpretování této politiky a jak dnes vidíme i finské neutrality. Hlavním leitmotivem se stala snaha o to, aby se Finsko ocitlo na „západní straně“, tj. na vítězné straně studené války. V obou zemích proběhla (a dodnes probíhá) redefinice jejich identit jako evropských a západních, které potom postupně nahrazují či ještě koexistují s tou severskou a neutrální.

Konkrétně v případě Finska vedl historický revisionismus 90. let pozvolna k tomu, že finlandizace a její politika během studené války byla postavena do protikladu s evropskostí, stává se „zradou“ západního Finska – a jako taková byla nakonec mnohými (ne všemi) odmítnuta.  Pozápadňování má souvislost s pozvolným nástupem neoliberalismu. Patomäki píše dále o nejen finském ale i severském vývoji v 90. letech: „Na celém Severu se rozšířily ekonomistické diskurzy o požadavcích ‚nové doby‘, které zahrnovaly neoliberální formulování nových sociálních problémů a následné transformace v podobě úsporných opatření, daňových reforem ve prospěch bohatých, privatizace, outsourcingu a uplatňování nového veřejného řízení. V 90. letech 20. století se veřejnosti odhalily intimní vazby Švédska a NATO z dob studené války. Do té doby Švédsko v určitém smyslu stále vedlo Sever, ale odklonilo se od severského modelu.“ K podobnému procesu pak docházelo přirozeně také v dalších severských zemích a konkrétně ve Finsku.

Vstup Finska (a Švédska) do NATO tak bude nejspíš doprovázen další neoliberalizací, která v regionu probíhala pomaleji, protože neoliberální politika tu vstupovala do stabilního a demokratického politického systému (na rozdíl od střední a východní Evropy, kde se stala součástí šokové terapie, která zdejší společnosti politicky znehybněla). Vstup do NATO je v podstatě (konečným?) triumfem zdejších neoliberálů nad severským modelem. Není tedy divu, že vstupování do NATO, kromě militarizace rozpočtu i společnosti, doprovází a budou doprovázet i podobné pokusy o expanzi neoliberálních receptů a demontáž zbytků severského modelu. Ten totiž odrážel jiné hodnoty a jiné vidění světa i sama sebe. Finsko se tak dnes, podobně jako Středoevropané, sice přičleňuje k „vítězům“ studené války, ale vysokou cenu tohoto opožděného vítězství může pocitit dřív, než se naděje.  My všichni ve střední Evropě můžeme vyprávět…

Zdroj:https://casopisargument.cz/?p=47416

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.
Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Tak jsme se dozvěděli, jak to fungovalo u Nerudové na univerzitě s nákupem titulů. Dokonce nám to řekli i s ceníkem. Prý za pětadvacet tisíc EUR se dal koupit doktorát. Dokonce i majnstrým vydal pár krotkých prohlášení, že za Nerudové se na Mendlovce porušovala snad všechna pravidla. Do toho se na fejsbůku objevily zaručené dezinformace o skvělém původu naší prezidentské kandidátky, která sice nemá komunistickou minulost, neb jí bylo v roce 1989 deset let, ale její rodiče samozřejmě stranické knížky měli a byly vzorně vyplněné. Informaci nebylo možné nezávisle ověřit a určitě je to jen kampáááň.

Jinak je všechno v naprostém klidu. Majnstrým splnil svou informační povinnost. Ale sakra, kde jsou komentátoři? Kde je nějaký zasvěcený textík třeba od Saši Mitrofanova, že se nám do popředí cpe ženská, které žádné peníze nebyly cizí, žila v prominentní komunistické rodině a je na tom čím dál tím líp a čím blíž, tím hůř? Takhle to přece funguje ne? Babiš šel do školy, kde neuměl vyjmenovat planety a tento stejný intervjuk o něm ihned vyprodukoval článek nazvaný Hovado proti budoucnosti.

Prosím, máme tu svobodu tisku, ale nějak se mi začíná zajídat, že jeden si pokecá s dětičkami a noviny jsou plné toho, jaký je to blbec a druhá si zařídila skvělý byznys s tituly a vedla univerzitu od desíti k pěti… a nestojí to za jedinou komentátorskou zmínku. Já vím, je tu presumpce neviny, Nerudová nic neudělala, protože jí žádný soud ještě neodsoudil. U Babiše to také všichni ctí. Ještě nebyl odsouzen a tak se mu to před volbami nikdy neotloukalo o hlavu…

Jinými slovy, naše skvělá a vždy pravdomluvná média nám vysvětlila, že Danušiny přešlapy na funkci nebudou mít vliv. Nestojí to za zmínku.

To Petr Pavel, ten zřejmě zjistil, že chytá druhý dech. Novinky sice Nerudovou nepotopí, ale když se dezoláti dokázali svolat na náměstí bez jediného pípnutí České televize, tak si nejspíš mezi sebou o Danušce a jejím univerzitním bačování řeknou. Nemluvě o tom, že si přeposílají různé veselé veršovánky, že Nerudová Danuše je Čaputová bez duše, vyhraje ty volbuše, pomůže i ropuše, byť je tělo bez duše, o funkci nic netuše, je potřeba retuše, případně volební lístek do koše… Komentátoři na Seznamu budou držet hubu, ale Vidlák to určitě vyzvoní. Takže je tu šance ji opět předběhnout…

A tak začíná už dopředu vyvracet všechna absurdní obvinění.

Nejzajímavější se nejspíš ukáže jeho několikanásobný veletoč… ne, teď nemyslím jeho školení se na komunistického rozvědčíka… teď myslím, jak řekl, že Danuši by v případě neúspěchu možná i nepodpořil, teď že by ji proti Babišovi zase podpořil, a chudák možná bude nucen říct, že by ji zase nepodpořil, protože brněnské turbotituly si žijí vlastním životem a je jen otázka času, kdy se na to Danuše někdo zeptá a ona pak pronese něco podobně chytrého, jako že je mladá a krásná.

Hele, všímáte si, že všechny tři těžké váhy prezdentského klání vzešly z dobře situovaných rodin předchozího režimu? Ale jen u jednoho je to podle mééédií hendikep. Ti dva zbylí, u nich to byla jen jakási náhoda, chyba v matrixu, o které nemá smysl se vůbec bavit. Stejně jako nemá smysl se bavit o tom, že Svěrák podepsal antichartu… Bašta je sice disident, ale jinak je podle našich pravdomluvných novinářů mnohem horší než agent Pávek, který teď jel bojovat proti maďarskému populismu a proti Orbánovi, který naopak stál proti komunismu ještě v době, kdy Pavel snil o tom, jak bude likvidovat třídní nepřátele. Petr Pavel se také nemusí bát – na funkci to nebude mít vliv. Žádný Mitrofanov o něm nenapíše, že je hovado…

Andrej Babiš se zase v tomto týdnu snažil zajistit, aby se lékařské posudky o jeho synovi projednávaly s vyloučením veřejnosti. Dokonce i státní zástupce s tím souhlasil. Jak často se v této zemi stává, že když se shodnou obhájce i žalobce, že jim soudce nevyhoví a pěkně to Babišovi vpálí, aby byl junior proprán před kamerami?

Je tady vůbec někdo, kdo ještě vyznává henty tradiční křesťanské hodnoty, o kterých se furt mele? Takové ty věci, jako rodina, právo na soukromí, ohledy na nemocné a slabé a podobné blbosti? Zajímá to někoho? Zřejmě ne. Opět jsem nezaznamenal jediného komentátora, kterému by vadilo, jak to soudce Šott vymyslel. Nějaké hlasy z řad odborné veřejnosti jsem zachytil, ale začínám si říkat, že tradiční rodina je na cestě na smetiště dějin, když s nikým nepohne to, že otec nechce, aby se nahlas mluvilo o tom, jak je syn nemocný. Sorry jako… být táta, který nevytáhne proti synovi, kterého zneužívají proti němu, to už je pasé. Žádná polehčující okolnost. Na funkci to nebude mít vliv.

Mimochodem… pochybuje tady ještě někdo o tom, kdy se bude vynášet rozsudek? Prý se dokonce ještě v tomto týdnu stihnou závěrečné řeči. To by bylo, aby rozsudek nepřišel dva dny před volbami… Skoro mám chuť vypsat sázku na termín a hodinu.

Mám ještě nějaké veselejší zprávy. Na funkci nebude mít vliv ani to, že Marek Hilšer vyhlásil, že z boje o Hrad neodstoupí a je tak nezávislý, že už větší nezávislost nenajdete. Této nezávislosti dosáhl tak, že si před senátními volbami založil svoji vlastní politickou stranu a dostává za svůj mandát docela pěkné peníze, takže se teď obešel bez sponzorů. Jeho kampaň (i ostatní výdaje) mu platíme my. Asi bychom si z Marka měli vzít příklad a založit si také takové jednomužné strany. Opět… nezaznamenal jsem jediného komentátora, kterému by se takový postup ekloval.

A ještě jedna veselá zpráva – na funkci nebude mít vliv ani Fischerova láska k Havlovi. Jeho přirovnání bývalého prezidenta k parníku už vybudilo celou řadu popěvků a básniček. K tomu bych přidal postřeh, že když vyznávání tradičních hodnot nijak nepomůže Babišovi, tak Fischerovi jeho odpor k manželstvím stejnopohlavních párů také k ničemu nebude.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/na-funkci-nebude-mit-vliv

vakcíny proti covid

S tím, jak se množí chór „Vakcíny proti Covidu jsou nebezpečné“, WHO vyhrožuje „antivakcinačním aktivistům“ a označuje neočkované za „hlavní zabijáckou sílu“

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

 

20.12.2022

Minulou středu označila Světová zdravotnická organizace („WHO“) neočkované lidi za „hlavní zabijáckou sílu na celém světě“. WHO propaguje nové video, které se zaměřuje na „antivakcinační aktivismus“ tím, že odsuzuje ty, kteří se rozhodnou nenechat se očkovat, za podporu „protivědecké agrese“.

WHO toto hromadné odsouzení „antivakcinačních aktivistů“ navzdory  nově vznikajícím rizikům  experimentálních  injekcí mRNA . Předvedený lékař, pediatr a obhájce vakcíny WHO Peter Hotez však tato fakta ve svém chvástání neuznal.

Více čtěte ZDE a ZDE

Co věděli a kdy to věděli?

Den předtím, než WHO zveřejnila své video na Twitteru, uspořádal guvernér Floridy Ron DeSantis kulatý stůl o odpovědnosti. Oznámil své plány podat žádost Nejvyššímu soudu státu, aby svolal velkou porotu, která by prošetřila „jakékoli a všechny provinění“ s ohledem na „vakcíny proti Covidu“. Cílem, řekl DeSantis, by bylo získat více informací od farmaceutických společností o vakcínách a jejich potenciálních vedlejších účincích.

Více čtěte ZDE .

Zodpovědnost společnosti Covid se blíží

Koroner ve Spojeném království rozhodl, že smrt zdravého a zdravého 27letého muže byla způsobena krevní sraženinou jako přímý důsledek bodnutí AstraZeneca.

V USA členové republikánské strany Stálého výběrového výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby vydali zprávu, která naznačuje, že SARS-CoV-2 mohl být čínskou biologickou zbraní.

Konzervativní poslanec britského parlamentu odsoudil schválení těchto injekcí pro kojence jako „ne bezpečné, ne účinné a ne nezbytné“.

Naneštěstí pro ty, kteří stále prosazují tento psychologický program, se lidé na celém světě probouzejí a uvědomují si, že „lék“ byl smrtelnější než nemoc.

Více čtěte ZDE .

Soubory Twitter

„Shadowbanning“, „filtrování viditelnosti“, „deamplifikace“(filtrace viditelnosti) – soubory Twitteru vydané od převzetí Elona Muska nám daly nový a zlověstný jazyk digitální cenzury. Uživatelé byli například systematicky deamplifikováni(zneviditelnění), stínově zakázáni a zakazováni v podstatě proto, že jsou zuřivými odpůrci doktrín, jako je „bílá privilegia“ a „teorie kritické rasy“, a byli proti Covidovým lockdownům a povinnému očkování.

První podrobnosti o souborech Twitter byly zveřejněny 2. prosince. Bývalé vedení Twitteru omezilo veřejnou debatu; svévolně stanovovalo hranice toho, co je falešné a co skutečné.

Více čtěte ZDE a ZDE .

Zveřejňované detaily se zatím týkají notebooku Huntera Bidena a politiky USA. Ale kdo ví, co ještě mohou prozradit. Mají Covidians strach z toho, jaká tajemství nemusí zůstat skryta?

Vědci a výzkumníci odpovídají na otázku: Jsou injekce Covid bezpečné nebo účinné?

Analýza údajů z průzkumu shromážděných Stevem Kirschem by naznačovala, že nejen že to není bezpečné nebo účinné, ale s největší pravděpodobností způsobuje více úmrtí PLUS další důkazy o iatrogenní smrti(pozn.redakce iatrogenní -znamená způsobený lékařem).

Smyslem této analýzy není definitivně prokázat, že injekce Covid způsobuje smrt, ale spíše zdůraznit, že pokud by orgány veřejného zdraví byly jakkoli čestné a kompetentní, shromažďovaly a analyzovaly by tato data, správně zohledňovaly a opravovaly jakékoli matoucí faktory.

Na celém světě to úřady veřejného zdraví nedělají. Proč ne, je jediná otázka, kterou byste si měli položit.

Více čtěte ZDE (včetně 23minutové videoprezentace a snímků z prezentace).

Proč očkujeme děti?

Spojené království  schválilo vakcíny Covid pro kojence s lékařským hlídačem, který říká, že „nižší dávka Pfizeru je  bezpečná a účinná  pro děti ve věku 6 měsíců a starší“.

„Vakcíny proti koronaviru (Covid-19) jsou  bezpečné a účinné . Poskytují vám tu nejlepší ochranu proti Covid-19“.

Koordinátor reakce na koronavirus Bílého domu, Ashish Jha, uvedl, že očkování pro děti ve věku od šesti měsíců do 5 let bylo „nadmíru  bezpečné a účinné a důkladně testované“.

Zatímco  Evropská agentura pro léčivé přípravky  uvádí: „schválené vakcíny proti Covid-19 jsou  bezpečné a účinné .

Předložené důkazy však naznačují, že vakcíny Covid nejsou účinné, existují vážné otázky o jejich bezpečnosti a nejsou nutné pro děti.

Více čtěte ZDE .

Účinek lipidových nanočástic na červené krvinky způsobující jejich dysfunkčnost – je zřejmý

Lipidové nanočástice (“LNP”) používané ve formulacích Pfizer a Moderna jsou složeninou čtyř různých lipidů (tuků). A ptáte se, jaký je jejich historický úspěch? Kdykoli se je lidé pokusili použít v souvislosti s jejich injekčním podáváním zvířatům nebo jiným lidem, věci se „zvrtly“ kvůli problémům s toxicitou.

LNP jsou specifické v několika ohledech, ale především v oblasti toxicity pro člověka, protože obsahují kationtové lipidy. Kationtové lipidy jsou samy o sobě strašně toxické.

Více čtěte ZDE .

Mluví matka, obhájce lékové bezpečnosti a lékař

Přední obhájkyně lékové bezpečnosti, matka syna poškozeného „vakcinou“ mRNA a lékařka interního lékařství, se sešli, aby promluvili o síti vlivu Big Pharma; nebezpečí lipidových nanočástic a jak „byla porušena běžná praxe medicíny“.

Sonia Elijah z Trial Site News mluví s Kim Witczak, Heather Hudson a doktorem Eduardem Balbonou.

Kim Witczak, přední mezinárodní obhájce bezpečnosti léků a zástupce spotřebitelů v poradním výboru FDA. Witczak mluví o svém rozsáhlém výzkumu o zákeřném vlivu Big Pharma na média; právní systém; lékařské časopisy a akademické instituce, abychom jmenovali alespoň některé, což vyvrcholilo vytvořením mapy nazvané Pavoučí síť.

Heather Hudson, matka těžce poškozeného mladého muže mRNA vakcínou, která se stala lékařkou, otevřeně mluví o zranění svého syna (plicní embolie, srážení krve a neuropatie) a o tom, jak jeho stav, antifosfolipidový syndrom, který způsobuje, že imunitní systém napadá tělo vlastních buněk, souvisí s lipidovými nanočásticemi nalezenými v injekci Pfizer-BioNTech mRNA Covid-19, zejména s modifikovanými fosfolipidy.

Doktor Eduardo Balbona pomohl zachránit Codyho, syna Heather, když byl na pokraji smrti a když ho všichni ostatní lékaři odmítli. Dr Balbona provedl kritické testy, které ukázaly, že modifikované fosfolipidy nalezené v injekcích mRNA způsobily Codyho zranění, která změnila život.

Průkopnický výzkum Dr Balbony i Hudsonové vedl k objevu, jak mohou injekčně modifikované fosfolipidy způsobit vážné nežádoucí účinky v lidském těle.

TrialSiteNews: Advokát, matka a lékař vyjádřili obavy ohledně injekcí mRNA,
18. prosince 2022 (69 minut)

Lékaři, vědci, výzkumníci a politici mnohokrát vyzývali k zastavení injekčního programu Covid kvůli bezpečnostním problémům, z nichž první se objevil ještě předtím, než byla v prosinci 2020 ve Spojeném království aplikována injekce prvnímu uživateli. Více čtěte ZDE , ZDE a ZDE . A sbor hlasů stále sílí a je stále hlasitější.

V roce 2002 nabídl Alan R. Yurko svou definici pojmu „iatrogenocida“ jako systematické vyhlazování populace prostřednictvím lékařských chyb. Toby Rogers shrnul to, čeho jsme nyní svědky, ve svém článku „ 175 let vědy v jediném okamžiku v háji“:

„Škody způsobené těmito injekcemi jsou nejhorší katastrofou v historii medicíny a to vše zakrývá fašistický farmaceutický stát, jeho lokajové a kultura vybudovaná kolem iatrogenocidy.“

ZDROJ: The Exposé https://expose-news.com/2022/12/20/who-threatens-anti-vaccine-activists/

Putin a Lukašenko

Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce! Lukašenko byl na tiskovce bledý jako stěna, Vladimir Putin ho zřejmě donutil vybrat si ruskou židli! Mohutný summit jednal o kolektivní bezpečnosti svazové federace Ruska a Běloruska a Moskva zřejmě aktivovala článek o kolektivní obraně

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celých útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.

Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [1] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [2], ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.


nbsp;

Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [3]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně. Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR, Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.

Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím

Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.

Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas. Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působily jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.

Tiskovka v Minsku

Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [4] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.

Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [5] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [7], že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.

Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto

Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.

Přesuny k ukrajinské hranici probíhají i po vlastní ose

Valerij Zalužný uvedl, že “nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou“. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!

Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019, když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.

Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka

Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.

Shromažďování bojové techniky v Bělorusku

A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.

Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše

Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander, o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu [8] a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.

V roce 2019 chodil Luki po Minsku se zkrácenou útočnou puškou odvozenou od AK-47. Tehdy mu opravdu šlo o život

Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci v Bělorusku, nikoliv o finanční profit z něj. Rusko se bez pomoci Běloruska na Ukrajině neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací doma, a to určitě nechce.

Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a jeho blízkého okolí na 300 000 vojáků.

Přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, aby Kyjev nemohl dostat posily, takže ruská ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-sotva-skoncil-summit-vladimira-putina-a-alexandera-lukasenka-v-minsku-svedci-hlasi-z-celeho-beloruska-stehovani-vojsk-z-cvicebnich-polygonu-ve-vnitrozemi-smerem-k-ukrajinskym-hranicim/

Podivné poděkování dvou opilých ukrajinských mužů

Podivné poděkování dvou opilých ukrajinskych mužů všem Dobročechům“Vy čubky, měli bychom vás všechny postřílet“

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

18.12.2022

PAVEL HEWLIT

Někdy píšete článek a víte, že vzbudíte emoce – a to tak bude všechno. Někdy však píšete článek, o němž dopředu víte, že každým slovem házíte někam vidle.

Článek

O budoucích článcích někdy diskutuju s kolegy a o následujícím někteří tvrdili, že se líbit nebude. Ne že by měl být černobílý, ale že doba, v níž ho píšu, má jenom jednu barvu a na druhou se příliš nekouká. I tak si myslím, že by se o některých věcech i přes jejich nepříjemnou chuť psát mělo.

O otázce pomoci Ukrajině a její míře přemýšlím často. Za její základ vnímám neustálé hlasy kolem dokola, co my, my jako lidé v této zemi, co máme, co my vlastníme, čím disponujeme, a co naopak oni, oni tam na Ukrajině, co oni nemají, co mít nemohou, a co naopak mají.

Celé to pak je zahuštěno slovy, že bychom se měli dělit a pomáhat a taky se uskromnit, aby svět byl v rovnováze.

O rovnováze a rozdávání slýchám nejčastěji od politiků a lidí, kterým zase ne všechno věřím, ačkoli oni sami dokola opakují, jak pomáhají do roztrhání těla a peněženky, ale pak mě zarazí, že posílají fotky ze zahraničních dovolených, fotky nových věcí, které si koupili, fotky z večírků, na nichž je vidět, že je nic netrápí. Jako by se tím a tím, tou pomocí a tím okolo chlubili.

Ptal jsem se těch lidí, jestli je jejich dovolená a všechno to další taky v rovnováze s oním roztrháním těla a peněženky. Odpověď jsem dostal, že ano – že člověk má právo toho, na co má, a že si musí od toho pomáhání někdy odpočinout, aby pak mohl pomáhat znovu.

Nejen že taková odpověď je příkladem pokrytectví, ale je důkazem, že ten, kdo ji pronese nebo takto vnímá, je členem nebezpečné sekty jménem Dobročeši.

Dobročeši mají v sobě vše jako každá správná sekta. Když Vás chce získat a pak ovlivnit, nejprve zaútočí na Vaši malost a rozebere ji jako Vaši největší slabinu v cestě za štěstím. Pak vymyje mozek žvásty o rasismu a o tom, že není na světě rozdílů, přičemž Vám Vás samotného opět ukáže jako malého pomýleného jedince bez špetky jedinečnosti, a pravděpodobně jako xenofoba. Poučí Vás, že Vaše jedinečnost je až v kolektivu.

Nakonec Vás dorazí láskou a pochopením, na které a za které budete dřít a platit, aniž by vůdci hnuli prstem, což jim nezabrání si plodů Vaší práce dostatečně užít.

Jsem řidič tramvaje a za výhodu svého povolání považuji, že se mnou lidi jednají narovinu. Někdo to za výhodu nepovažuje, já ano. Je to pro mě výhoda, protože nikoho by ani nenapadlo, že tramvaják, co je veze, je autorem několika knih, nositel literárních cen – a nenapadlo je to proto (jak jsem se dozvěděl), že nikdo takový by přeci tramvaj neřídil.

Jak jsem řekl, že se mnou jednají narovinu, to nebylo přesné. Spíš si lidé na nic přede mnou nehrají. Proč by to taky dělali? Kam by to vedlo, kdybyste si něco dělali z nějakého tramvajáka a chovali se před ním, jak se někteří chovají před někým, před kým potřebují dobře vypadat.

Dobročeši mě nemají rádi. Mám podle nich moc radikální názory, a teď že je mám radikální i ohledně Ukrajiny a Ukrajinců. Možná je to tím, že jsem právě oním tramvajákem, před nímž si nikdo na nic nehraje, a v hlavním městě vidím otázky a odpovědi ohledně Ukrajinců poněkud jinak než oni od počítače a domů a bytů s pevnými dveřmi a vysokými zdmi.

Ohledně otázky pomoci hodně tápu, protože pořád je mi předkládáno, jak jsou Ukrajinci statečný národ, který svými muži (a někdy i ženami) bojuje nejen za sebe, ale i za nás a za celý svět a možná i za celý širý vesmír, ale to potom nechápu, proč tolik ukrajinských mužů vozím v tramvaji a proč jsou s nimi konflikty na hraně zákona.

Možná to jsou stateční vojáci na dovolence, což by odpovídalo tomu, že mají peníze na alkohol a cigarety a oslavují život. Konflikty jsou tedy potom dle Dobročechů jenom moje špatné vyložení jejich situace, kdy ventilují svůj stres z války. Pak je tedy zvláštní, proč se takové situace řešily i před válkou – asi proto, že tenkrát ventilovali sami sebe.

Před dvěma lety jsem v tramvaji slyšel od mladého cestujícího tuhle větu, cituji:

„Já nejsem proti Ukrajincům, jen jich je tady moc!“

Zajímalo by mě, jak onen muž vnímá situaci dnes. Dobročech neopomene říct, že je na Ukrajině válka a že tam umírají děti. Děti jsou ve válkách univerzální argument. Já na to odpovídám, že klidně děti tam vyměním za dospělé tady. Navíc tvrzení Dobročechů o dětech jako by chtělo naznačit, že na frontě bojují jenom děti a dospělí se flákají kdo ví kde.

Po letech zkušeností by se těžko ve zkratce napsalo, proč máme my řidiči s opilými Ukrajinci problémy. Jeden z problémů je, že neumí pít. Tvrzení, že naopak umí, je omyl. My umíme pít. My umíme pít, abychom se třeba i neopili, oni pijí, jenom aby se ztřískali.

Dobročech namítne, že o to v pití jde, opít se, že společenské popíjení postrádá význam, neboť pokud pijete alkohol, pijete ho, abyste cítili jeho účinky. Tuhle verzi jsem slyšel často od alkoholiků. Ti rovněž nemají společenské popíjení rádi, ale u nich šlo také pouze o opití se.

Rovněž jsem slyšel od znalých nad klávesnicí, že jistě i jiné národy a národnosti u nás pijí a mohou se chovat přes míru. Budete se divit, ale jiné národy a národnosti skutečně pijí, a někdy hodně, avšak problémy jsem s nimi neřešil. Ne nikdy tak, že bych musel volat přes dispečink policii. Vždycky jsem se s nimi domluvil po dobrém a taky podotknu, že jsem třeba nikdy neměl v tramvaji problémy s opilými Romy nebo Vietnamci.

Za to problémy s opilými Ukrajinci se množí. Je to tím, že oni neznají míru, a tak přes ní pijí. Navíc jsou díky válce a benevolentních kroků našich politických představitelů mnozí naplněni falešným přesvědčením, že si mohou u nás dovolit cokoliv a my je musíme tolerovat.

Než budu pokračovat, tak dvě věci.

Žiji v místě, kde je Ukrajinců hodně a je jich tam hodně dlouhá léta. Není to stejné, jako když žijete s nimi na Ukrajině, protože v tomhle soužití, kde jsem já doma, vnímáte, že by se měli přizpůsobit oni Vám než Vy jim.

Díky onomu dlouhému soužití jsem mnohé pochopil. Třeba, že je obrovský rozdíl mezi ukrajinskou ženou a ukrajinským mužem (ve srovnáním s námi) a ženy jsou v tomto vztahu nedoceněné. Slibuju, že o tom brzy taky napíšu, neboť mě zajímal fenomén, jak si čeští muži volili Ukrajinky za partnerky a mnozí jsou s tímto vztahem spokojenější než s partnerkami českými.

Druhá věc je, že i mezi Ukrajinci jsou slušní lidé a sami Ukrajinci mají mezi sebou řevnivost, jejíž základem je místo, odkud ten a ten Ukrajinec pochází. Další neshody mezi nimi jsou o tom, že si někteří myslí, jak tady jiní někteří nemají co dělat. Můj soused Ukrajinec se na úkor těch, co přišli po začátku války, vyjádřil takto:

„Ti noví? Zkurvili nám to tady!“

Je pravidlem, že pokud někdo někomu kazí pověst, nikdy, ale opravdu nikdy to neodnese ten, kdo je viníkem – vždycky špatnou pověst odnese nevinný a hodný člověk. Tohle bude v budoucnu ten samý případ. Díky podobným negativním událostem mezi Čechy a Ukrajinci poroste vůči Ukrajincům agrese a odnesou ji ti, co by si pomoc skutečně zasloužili – a tím zase poroste jejich agrese vůči nám. Nevytvoří se bludný kruh, nýbrž rovnice.

S nalitým Ukrajincem se nedomluvíte, navíc má pocit, že ho chcete napadnout. Nejsem konfliktní typ a všechny mladé řidiče učím, aby hlavně nezvedali při podobném konfliktu hlas. Zvýšený hlas oni berou přímo jako výzvu k potyčce – asi jako každý jiný.

Dobročech by mi vysvětlil, že jde o slovanskou náturu, já to tak však nevidím.

Říkejte si, co chcete, ale pořád jsou společně s Rusy východní Slovani, zatímco my jsme západní. My si nikdy nebudeme s nimi zcela rozumět, protože oni patří do země, kde lidský život nemá takový význam jako u nás, a i přes ujišťování politiků, že Ukrajina je moderní stát patřící do EU, tolik moderní není. Dle vyprávění tamějších je to země plná chaosu, korupce, a není proto divu, že z ní léta lidi utíkají za lepším. Slyšel jsem o ní dost, a málokdo o ní mluvil hezky – a pokud ano, ne zase tak, že by se do ní vracel. Taky se tam mnozí po válce nevrátí.

Včera ve dvě odpoledne dva muži. Podle pozdějších svědectví cestovali tramvají ve stylu Like a Boss. Cigaretka, pivečko, krásy zasněžené Prahy za okny, pak spánek. Spánek tak hluboký, že v zatáčce na Lipanské si jeden ustlal na podlaze a válel se v rozbředlém sněhu. Po zjištění, že to není pohodlné, si zase sedl na sedačku a řádně ji zapatlal.

Tradiční v dopravě je, že nikdo z lidí okolo na podobné chování nijak nereagoval. Nikoho nezajímalo porušování pravidel pro cestování v MHD. Nikdo nic neviděl, nebo jim to bylo jedno. Dobročeši nic. Nevěřím, že by u mě v tramvaji zrovna žádný nebyl. Jistě že byli, ale pro Dobročecha byla tahle realita moc blízko u těla a chyběl odstup, aby se o záležitost v konečném měřítku nemusel doopravdy postarat, kdyby se něco s jeho dobrotou v budoucnu nepovedlo.

Na konečné se Ukrajincům ven nechtělo. Nic překvapivého. To je daň za to, že v zimě topíme. Na žádost o vystoupení nereagovali. Opět nic nepřekvapujícího, neboť když Ukrajinci Čech něco řekne, tak jemu je to jedno, pokud Čech neříká: Ano, pane.

Jazyky trochu znám, a tak jsem pochopil výtky, co jsem si to já dovolil jet tam, kam oni nechtějí, a nejel jsem tam, kam chtěli. Paradox byl, že do místa, kam chtěli, vedou pouze koleje železniční a není to v Praze. Muži se zatvrdili, že nikam nepůjdou, dokud je neodvezu do Kralup.

Nemůžete jenom tak stát s tramvají v zastávce a nic nedělat. Řidiči za vámi by rádi pokračovali. Tohle je taky jeden z důvodů, proč jezdíme pozdě, jelikož řešíme na trati takovéto nebo podobné události a ti za námi čekáním nabírají zpoždění. Zavolal jsem na dispečink a žádal pomoc policie. Pak odjel do smyčky, abych nebrzdil provoz.

Policie je kouzelné zaklínadlo, po němž opilci ožili. Ne že by chtěli vystoupit, spíš se dalo říct, že hodlali nastoupit ke mně do kabiny řidiče. Dobročech by řekl, že jsem je zbytečně stresoval slovy o zákoně, neboť v policii mohou vidět afinitu k ruským pořádkovým složkám – tudíž byla moje vina, že se mi hodní Ukrajinští muži pokusili dobýt do kabiny jako do hradu a následně mě ztrestat. Mí oponenti by přidali poznámku (kterou jsem skutečně od nich zaslechl při jiné příležitosti), že jsem zbabělec, protože jsem se jim nepostavil.

Kabina odolala a konečný stav byl, že došlo pouze na nadávky a pravděpodobně uražené ego, že ten blbý Čech neposlouchal. Muži pochopili, že nechtějí mít s policií problémy, a tak vystoupili.

Jeden z nich mi ještě naposledy bouchnul do kabiny a řekl větu, kterou jsem považoval za vzkaz. Je to onen vzkaz, který jsem avizoval v názvu článku. Zazněl v jednotném čísle, ale pro Vás jsem ho dal do množného. Berte ho jako součást mnohovrstevné reality toho, co nyní prožíváme a svými kroky ovlivňujeme.

Vzkaz zní:

„Vy čubky. Měli bychom Vás všechny postřílet!“

Reagoval jsem jako správný Čech. Odvolal jsem policii a šel utřít po jednom z nich zablácenou sedačku.

Dávný démon

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

19.12.2022

Už vícekrát jsem tu psal, že mě letos nejvíc překvapuje, kolik toho ten náš systém vlastně vydržel. Začalo to dobou covidovou, kdy jsme byli dlouhou dobu zavření, mělo to vliv na ekonomiku a doteď na to doplácíme, ale v podstatě pořád se tu dá žít. Teď máme už tři čtvrtě roku válku na Ukrajině, během které se vláda postarala, abychom to fakt neměli jednoduché, ale pořád se před vámi v supermarketu otevřou dveře, pořád vám paní na pokladně „nakliká“ nákup a pořád zaplatíte kartou, mobilem nebo v hotovosti.

Ceny základních potravin stouply skoro na dvojnásobek, ceny energií se zečtyřnásobily, na auta jsou pořadníky, energetičtí experti si vozí dřevo do Prahy v předtuše dramatických časů, cena pšenice je také skoro dvojnásobná, každou chvíli slyšíme o nějakém krachujícím podniku, do toho nám EU přitvrdí s emisními povolenkami… a ejhle, nezaměstnanost je stále nízká, hlady ještě pořád nikdo neumřel, a jak mi vysvětlili hoši od Saubere Energie Morgens, všichni bez problémů zvládají platit své energetické závazky.

Těch případů, kdy nám babička nemá na plyn a musí chodit na klestí, těch je vlastně hrozně málo. Nebo se alespoň jeví, že jich je málo.

Vlastně už rozumím, jak jsme mohli vydržet být třicet let krmelcem Západu. My prostě máme v sobě nějaký nezmapovaný proud. Nějakou schopnost adaptace na nejhorší podmínky. Nějak to umíme zařídit, že i když nás okrádají horem dolem a zcela legálně, pořád to nějak dáváme. I přes všechny ekonomické reformy, které nám naordinovali, přes všechno, co tady rozkradli, zničili, odvezli a zrušili, pořád to nějak jde.

Už za Marie Terezie se říkalo, že český sedlák je jak vrba. Čím víc ji rveš, tím víc roste.

Dolním deseti milionům zdvojnásobili náklady všeho. A místo aby se okamžitě všechno sesypalo, tak to sice trochu skřípe, padá z toho omítka, trochu se zkroutily veřeje, ale pořád je to funkční. Největší důkaz českých schopností. Máme vlastnost, kterou nikdo nevidí, nikdo se jí nezabývá, jen se jí takhle okrajově dotkneme, ale je asi důležitější než všichni Fialové, Babišové, Sobotkové, Nečasové, Topolánkové, Zemani a Klausové dohromady.

A ještě těm babičkám v nesnázích pomáháme…

Překvapuje mě, s kolika bohatými lidmi jsem se potkal a zjistil, že jsou na naší straně. Překvapuje mě, odkud se mi dostalo zastání, a naopak, odkud přišly odsudky. Překvapuje mě, s jakou vervou vláda vrtá díry do lodě, ale ještě víc jsem vyvalený z toho, kolik lidí ty díry dnes a denně záplatuje a dělají to ze svého.

My jsme prostě národ posledních pěti minut. To je totiž zhruba ten čas, za který se na Titaniku událo všechno podstatné. Do té doby se ta loď jen zvolna nakláněla. A dole pořád běhali topiči a strojníci a postarali se, aby se loď potopila s rozsvícenými světly a s hudbou.

Jen… ta naše životaschopnost je i antitezí revolučních nálad. Proč dělat revoluci, když vždycky vymyslíme, jak vyváznout? Proč dělat odboj, když naše šedá zóna, šedá ekonomika, osobní kontakty, lidská vzájemnost a improvizace to vždycky nějak udělají? Vždycky je někde nějaký zapomenutý úředník, vedoucí pracovník, schopný člověk a šikovný manažer, kterého zapomněli vyhodit při povolebních čistkách, který jde a bez publicity zachrání neuvěřitelně moc.

Například by mě hrozně zajímal příběh, jak se to udělalo, že sice začala válka na Ukrajině, ale z Ruska sem ještě přiletěla letadla s jaderným palivem pro naše elektrárny. Dokonce několikrát. Vsadím se, že to celé bylo založeno na osobní odvaze nějakého vysoce postaveného jednotlivce, který k tomu dal příkaz a nevěděl, jestli ho za to nevyhodí.

Ve skutečnosti se v Česku Titanic potopí jen jednou za pět set let. Jinak to tady vždycky nějak provizorně opravíme a když tak přestoupíme na jinou loď. Jen málokdy jsme nuceni skutečně bojovat o holou existenci. Vždycky se v našem národě najde dost bezejmenných blbců, kteří to nevzdají a i přes klacky pod nohama jdou a nějak to zachrání.

V jaké jsme situaci? Loď se nám pěkně nahnula a slušně nabírá vodu. V podpalubí se už bojuje o holou existenci, ale bojuje se o ni až neuvěřitelně úspěšně. Co bude dál? Zase se najde někdo, komu nebudeme moci dost poděkovat, kdo to nějak na poslední chvíli ucpe? Nebo přijde někdo, kdo vymyslí, jak to zase chvíli táhnout dál? A nebo přijde ta velmi řídká zkušenost, kdy to fakt nepůjde zachránit a prostě se potopíme? Nezaměstnanost nijak dramaticky neroste, ceny benzínu dokonce klesají. Kdyby se ceny elektriky vrátily na loňskou úroveň, vlastně by skoro nebylo o čem mluvit. Sledujeme takové to poslední zlepšení stavu pacienta těsně před smrtí? Nebo to proti všem předpokladům dopadne jako obvykle?

Nebo ještě dostáváme čas na klidné vánoce?

Podle všech ukazatelů bychom měli být totálně v háji… ale nejsme. I henten plyn nám vystačí ještě na sedmdesát dnů… a možná i déle. Nebo nám pánbůh prostě dává ještě pár dní na seznamování a vzájemnost? Máme ještě chvíli času, abychom se sblížili, navštívili a připravili na to, co přijde?

Prosím, dejme si na těchto vánocích záležet. Možná loď ještě udržíme na hladině. Ale kdyby ne, ať je tento sváteční čas alespoň hezkou vzpomínkou.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/poslednich-pet-minut

Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23 července, 2022 převzato z : Necenzurovaná pravda

Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.

Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.

Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.

V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což  vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.

Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.

Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili,  že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.

Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.

Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.

Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi  bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí.  Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.

Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:

Zdroj: https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/

Sovětský satirický časopis z roku 1956 vystihuje i současnou situaci na Ukrajině

Konfiskace úspor velké části populace je prý nejpřijatelnější cena za inflaci! Meyrinkovo zlaté pravidlo legálního okradení obyvatelstva o veškeré úspory pomocí indukované a zběsilé inflace si právě prorazilo cestu do českého mainstreamu a už se posunuje Overtonovské okno! Češi přijdou o většinu své kupní síly a bývalý rakouský vice-kancléř varoval, že růst životních nákladů a ničení životních úspor povede v EU k vypuknutí nepokojů a povstání! Média však již začala pomocí Overtona chystat obyvatelstvo na nevyhnutelnost přijetí Eura!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.12 2022

Naše redakce byla od neděle doslova zavalena reakcemi a zděšením desítek pisatelů, kteří nás upozornili na neuvěřitelný článek na mainstreamovém server Seznam Zprávy, který pro některé lidi mohl dokonce vyznít jako špatný vtip nebo drsný sarkasmus, ale vtip to rozhodně nebyl. Autor článku totiž svůj text [1] zakončil větou, že…

“Společensky nejpřijatelnější cena za inflaci (v ČR) je konfiskace úspor velké části populace.

Tato věta zapůsobila jako schvalování státní intervence, která má vést k měnové reformě a naši čtenáři nás okamžitě začali žádat o radu, jestli mají okamžitě vybrat všechny úspory ze svých účtů z bank. Situace je opravdu vážná a podle našich informací tento článek Seznamu způsobil mezi lidmi paniku, protože článek vyznívá jako mediální příprava veřejného mínění na měnovou reformu v ČR, o které se začalo v poslední době v médiích spekulovat. Dochází sice k ujišťování, že měnová reforma teď nehrozí, ale uvedený článek na Seznam Zprávy zapůsobil jako granát hozený do rybníka.

Nomura banka

Minulý měsíc totiž japonská Nomura varovala [2], že v České republice hrozí měnová krize způsobená hlubokým odlivem kapitálu na swapových párech a hromadným stavěním pozic investorů proti české koruně.

Nejde zatím mluvit o runu na českou korunu, ale není od toho daleko. Spolu s ČR je podle Nomury v ohrožení dalších 6 zemí, mezi nimi na první místě je Maďarsko. Česká koruna byla velmi dlouho oblíbenou swapovou destinací, a to díky úzkému propojení ČNB a Rothschildovy londýnské Bank of England.

Až dosud se ale s českou korunou obchodovalo hlavně z pozice úložného depa. ČNB dlouho držela stabilní kurz vůči EUR a USD jako žádná jiná banka v Evropě. Když si někdo z londýnského CITY chtěl ochránit dolary nebo eura před znehodnocením, tak si otevřel v ČR účet a nakoupil velký objem českých korun. ČNB na to okamžitě reagovala a provedla intervenci a kurz koruny snížila a srovnala, zabránila v posílení koruny.

Ať se dělo, co se dělo, ČNB nedovolila posílení koruny

Tento mechanismus dlouho zaručoval, že když si uložíte dolary na swapovém páru s korunou anebo euru na swapu s korunou, tak když přijdete o rok nebo dva později, vyberete po uzavření pozice de facto stejný objem dolarů, za který jste původně kupovali korunu. Byla to dokonalá ochrana EUR a USD uprostřed Evropy, ale na úkor českých mezd, platů a kupní síly českého obyvatelstva. Ať se dělo, co se dělo, ČNB nedovolila posílení CZK a tím posílení kupní síly českého dělníka. V londýnském CITY je pražská swapová korunová kasička vysoce oblíbená, ale po vypuknutí ruské operace na Ukrajině a po uvalení sankcí na Rusko, které se tvrdě odrazily zpět a začaly ničit evropské ekonomiky a jejich měny, je najednou všechno jinak.

Bank of England

ČNB už nedokáže držet kurzy vůči EUR a hlavně ne vůči USD, a to vytváří situaci, že o pražskou Rothschildovu úložnu “swap securities” se najednou začínají zajímat žraloci a staví pozice proti koruně, to znamená půjčují si od brokerů koruny a tyto půjčené koruny prodávají na trhu za dolary. To vytváří pokles ceny koruny. Jakmile cena koruny padne, odkoupí koruny zpět za dolary, vrátí koruny brokerovi a rozdíl je obrovský dolarový vývar na účet české koruny a celé české ekonomiky. A že opravdu hrozí vlna short pozic proti koruně, to není třeba zdůrazňovat. Varování Nomury je tudíž další dílek do skládačky okolo spekulací a obav z měnové reformy.

Zlaté Meyrinkovo pravidlo legálního okradení obyvatelstva právě teď v celé EU

Věta na Seznamu v článku působí přitom opravdu tak, jako kdyby se jednalo o mediální předpírku populace na přijetí faktu, že když budou občanům zkonfiskovány úspory, bude to přijatelná cena za inflaci. Rovněž se na to ale lze dívat opačně, že tato věta je myšlena tak, že inflace vlastně nevadí a přijatelnou cenou za tuto inflaci je prostě ztráta úspor. Jenže… je v tom velký háček. Ve větě se nepíše o ztrátě úspor, ale o jejich konfiskaci. A konfiskace znamená je jednu jedinou věc, zabavení úspor státem.

A to je možné jen v jediné situaci, a to během měnové reformy, kdy stát zkonfiskuje vklady obyvatelstva a v novém měnovém kurzu je převede do nové reformní měny, obvykle v nějakém poměru, kterým je obyvatelstvo okradeno státem. Může jít o poměr 1:5 nebo 1:10, ale klidně i 1:50 a tento proces se odborně v bankovních kruzích nazývá “měnová konfiskace” a jedná se o legální formu okradení obyvatelstva o životní úspory.

Meyrinkův okultní citát: “Člověk je pevně přesvědčen, že bdí, ale ve skutečnosti je chycen v síti spánku a snů, kterou si sám nevědomky utkal.”

Židovský bankéř rakouského původu žijící více jak 20 let v Praze a později spisovatel Gustav Meyrink Meyer popsal inflaci ve společnosti jako nástroj elit na legální okradení obyvatelstva o veškeré majetky. Inflace totiž v konečném důsledku vede obyvatelstvo k platební nouzi a později k platebnímu defaultu, který lidi donutí začít prodávat své majetky hluboko pod cenou.

Meyrink inflaci označil za jedinou legální cestu, jak vláda může obyvatelstvo okrást, aniž by za to navenek nesla zodpovědnost.

Vláda prostě jen nastartuje inflaci mohutným rozhazováním peněz pod nějakou šlechetnou záminkou, např. balík 700 miliard EUR jako pomoc Evropské unie národním ekonomikám po covidové krizi. A k tomu protiruské sankce a odstřihnutí se od ruských paliv a energií, což opět a jenom inflaci prohloubilo.

Konfiskace úspor občanů jako omluva pro inflaci

A když nyní roste inflace všude v EU ve dvojciferných číslech, tak najednou se objevují články, kde se inflace omlouvá a tvrdí se, že konfiskace úspor většiny obyvatelstva bude přijatelnou cenou za existenci této inflace. Tím se posunuje Overtonovské okno směrem k přípravě obyvatelstva na fakt “konfiskace” jejich úspor na účtech. Není divu, že článek na Seznamu vyvolal paniku a někteří naši čtenáři začali už dokonce z bank vybírat peníze.

A to všechno kvůli poslední větě v článku na Seznamu. Přitom paradoxně, kdyby došlo k měnové reformě, výběr peněz z bank nic neřeší, protože po vyhlášení reformy dojde ke zrušení platnosti současných bankovek a do oběhu jsou uvedeny reformní nové bankovky. A výměnný kurz hotových peněz, na rozdíl od peněz na účtech, režimy sankcionují horším směnným kurzem. Pokud někdo z velkých deníků v ČR napíše, že konfiskace úspor většiny obyvatelstva je přijatelná cena za inflaci, je třeba být opravdu na pozoru. To opravdu není legrace.

Heinz-Christian Strache

A není to vůbec náhoda, že se takové články v ČR objevují právě teď.  Bývalý rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache totiž minulý týden na diskusním fóru ve Vídni varoval [3] před hrozícím nedostatkem surovin v EU v důsledku drakonických sankcí bloku vůči Rusku a vypuknutím následných nepokojů a povstání po celé EU. Strache, který působil také jako předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ), uvedl, že “sankce EU na Rusko zvýšily obrat zahraničního obchodu se surovinami v Rusku ze 100 miliard dolarů na 220 miliard dolarů, zatímco v Evropě výrazně rostou ceny za dodávky energií, surovin, elektřiny a potravin“.

Rakouský ex-kancléř varuje, že EU hrozí výbuch sociálních nepokojů

Inflace zasahuje průmysl, podniky, občany i domácnosti v podmínkách rekordního počtu bankrotů a masivní nezaměstnanosti. Stále více lidí bojuje s chudobou a ekonomika si může dovolit méně výroby tváří v tvář nevyhnutelnému nedostatku surovin,” uvedl bývalý rakouský vicekancléř. Pokračoval, že mnoho podniků v EU “již není mezinárodně konkurenceschopných v důsledku rostoucích výrobních nákladů a zvyšujících se nákladů na jejich výrobky“. Předchozí šéf FPO doporučil, aby Rakousko podobně nakupovalo energetické zdroje od Maďarska. Prohlásil, že vláda by měla na první místo klást “zájmy svého lidu, který by neměl být sužován nezaměstnaností a chudobou“.

Viktor Orbán

Podle Stracheho maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto počátkem tohoto týdne telefonicky hovořil s Alexandrem Novakem, místopředsedou ruské vlády, a oba představitelé se dohodli, že v reakci na zavedení případného cenového stropu na ruský plyn projednají možnost změny dlouhodobých dohod o nákupu plynu mezi Maďarskem a Ruskem. “Lidé nechtějí být bez práce, nechtějí mrznout, když místo mírových návrhů evropských politiků sledují v televizi dodávky zbraní Ukrajině,” zdůraznil Strache s odkazem na západní země, které Kyjevu dodávají zbraně pro válku. “To vše je rozpor, který je pro občany Evropy stále zřejmější,” dodal.

Příčinou ekonomické a energetické krize je podpora válce na Ukrajině a schvalování války na Ukrajině ze strany politiků

Sankce uvalené EU na Rusko podle Stracheho slov “zjevně poškozují samotné Evropany” a “odmítá je stále více občanů” členských států EU. Tisíce lidí po celé Evropě protestují proti prudkému růstu cen energií, inflaci a dodávkám zbraní na Ukrajinu. Strache rovněž věří, že existuje možnost dosažení mírové smlouvy, pokud “tuto zástupnou válku na Ukrajině zpomalí hlavní hráči v pozadí, jako jsou USA a jejich spojenci v NATO v Evropě“, a také “pokud budou zastaveny dodávky zbraní na Ukrajinu“.

Stojí za zmínku, že dva představitelé Spojených států a vysoký úředník administrativy prozradili, že Pentagon dokončuje plány na vyslání systému protiraketové obrany Patriot na Ukrajinu, což by mohlo být oznámeno již tento týden, informovala v úterý americká média. Po zahájení války na Ukrajině a přijetí několika balíčků sankcí proti Moskvě ze strany Západu zrychlil růst cen pohonných hmot, což přimělo vlády mnoha západních zemí uchýlit se k mimořádným opatřením. Západní sankce se však vymstily a měly škodlivý dopad na světové trhy, především na plyn a ropu. Evropské vlády nyní pociťují důsledky svých sankcí v souvislosti s rostoucími stávkami a protesty kvůli životním nákladům a platům.

Měnová krize v ČR, pokud nastane, bude okamžitě využita k protlačení přijetí eura jako záchranného kruhu pro úspory českých občanů

Snaha o kolaps koruny v ČR je součástí casus belli proti koruně a pro záminku politiků v ČR, aby prohlásili, že se můžeme zachránit jen tím, že přijmeme euro a ČR vstoupí do Eurozóny. Politici TOP 09 již začali tuto myšlenku veřejně publikovat a usilují o urychlené přijetí eura. ODS je k tomuto nápadu skeptická, ale ve chvíli, kdy se situace s korunou prohloubí do krize v podobném rozsahu, před jakým varuje Nomura, potom ODS změní postoj. Proti spekulacím na short má ECB a Eurozóna mnohem robustnější obranné mechanismy než jakákoliv národní měna, což se stane hlavním argumentem pro přechod na Euro se slovy, že je potřeba zachránit vklady a úspory lidí, aby se zabránilo kolapsu koruny a měnové reformě.

ČNB

Paradoxně se ČR dostane do situace, že buď přijme euro, nebo bude hrozit scénář Nomury. A v tomto světle je článek na Seznamu o konfiskaci úspor obyvatelstva jen doplněním konceptuální mozaiky současné situace. Fialova pětikoalice přivedla národ a ekonomiku zu grunt a teď to vypadá, že přivede zu grunt i korunu. Český průmysl bez levných energií totiž nepřežije. Ani ten německý. A pokud má někdo dnes už takovou odvahu, že vidí v konfiskaci úspor obyvatelstva přijatelnou cenu pro inflaci, potom je to pouze důkaz toho, že inflace v ČR není náhodná a má ještě jiný a skrytý účel. Účel vytvoření děsivých podmínek a eventuálních hrozeb pro zvýšení veřejné podpory obyvatelstva pro přechod na Euro.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/konfiskace-uspor-velke-casti-populace-je-pry-nejprijatelnejsi-cena-za-inflaci-meyrinkovo-zlate-pravidlo-legalniho-okradeni-obyvatelstva-o-veskere-uspory-pomoci-indukovane-a-zbesile-inflace/

Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23 července, 2022 převzato z : Necenzurovaná pravda

Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.

Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.

Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.

V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což  vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.

Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.

Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili,  že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.

Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.

Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.

Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi  bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí.  Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.

Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:

ZDROJ: WB https://www.wochenblick.at/welt/havarie-in-schweden-enthuellte-enormen-oelverbrauch-und-umweltschaeden-durch-windraeder/

Necenzurovaná pravda https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/