Ve starých časech, kdy se bohové dle pověstí ještě mísili se smrtelníky a ne všechny byliny si byly rovny, měl heřmánek výsostné postavení a byl vyhrazen pro egyptské velmože.
Nebyla to jen tak lecjaká květinová cetka, ale údajně skutečná oběť samotného boha Slunce Ra, která se zavěšovala na mumie i do chrámů.
Tato úcta však není jen egyptskou zvláštností. Také Anglosasové měli pro skromnou květinu slabost a zařadili ji do první ligy posvátných bylin hned vedle tak slavných kolegů, jako jsou fenykl a kopřiva.
Popíjeli heřmánkový odvar, aby zahnali zlé duchy a dopřáli duši odpočinek.
Heřmánek se může pochlubit závratnou škálou použití, bezpochyby řeší vše od nespavosti až po kurděje. Je jako švýcarský armádní nůž ve světě rostlin.
Dokonce i zahradníci šeptají svým vadnoucím kapradinám tajemství nad hrnkem heřmánkového čaje, což možná vysvětluje bujnou krásu trávníků Buckinghamského paláce.
Hlavní roli v této botanické řadě hrají dvě odrůdy: oblíbený heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) a jeho nepravý příbuzný rmenec sličný (Chamaemelum nobile).
Ať už ve formě čajů, kapslí nebo mastí, heřmánek stále zklidňuje masy a dokazuje, že některé legendy prostě neodcházejí do důchodu.
Je to botanický všeuměl
Člověk by si mohl myslet, že heřmánek, tato nenápadná kytka, sloužil jako středověký lékař, vzhledem ke svému bohatému seznamu léčivých účinků.
Po staletí řešil tento botanický všeuměl celou plejádu onemocnění, od banálních až po mučivé – dnu, zánět sedacího nervu, věčně pichlavé ekzémy, nemluvě o každodenních problémech s vředy a hemeroidy.
Životopis této květiny se opravdu podobá spíše lékařské encyklopedii než profilu rostliny.
Oční infekce, gastrointestinální problémy a skvrny po neštovicích mohou těžit z heřmánku
Zevně je to všelék sám o sobě, který se hodí na všechno od zklidnění ušních infekcí až po nepříjemné opruzeniny.
Dokonce zasahuje i do kosmetické oblasti, kde se stará o popraskané bradavky a nepříjemné skvrny po planých neštovicích.
Heřmánek se neštítí ani očních infekcí nebo zánětů v nose.
Nepřehlédněme ani jeho roli při zklidňování žaludečních a střevních potíží – nadýmání, nevolnosti a nevolnosti při nevolnosti z pohybu.
Toto květinové sedativum umí uklidnit mysl a zahnat noční můry i nespavost.
A pro nejmenší je prakticky chůvou, která se s babičkovským citem postará o koliku, krupobití a dětské horečky.
Heřmánek může pomáhat dokonce i při osteoporóze
Dokonce se hodí i k péči o kosti. Uprostřed arény osteoporózy vrhá své lístky do ringu a pobízí osteoblastické buňky k akci.
Působí antiestrogenně, možná naznačuje, že má co do činění s estrogenními receptory. Ačkoli na jeho plný klinický debut si ještě musíme počkat.
Přes všechny své schopnosti však heřmánek není pro každého. Několik vyvolených by se při jeho doteku mohlo přistihnout, že kýchají a sípají. A to zejména ty ubohé duše, které se již nyní vyhýbají ambrózii nebo zlořečí chryzantémám.
Ivermektin nemusí být jen antiparazitární, protirakovinný a antivirový lék, který známe, ale může mít řadu dalších neuroprotektivních výhod pro lidstvo v době, kdy všichni můžeme být vystaveni neurotoxinům – některé zdánlivé jako vakcíny a jiné neviditelné jako elektromagnetické frekvence („EMF“).
„Použití ivermektinu a jeho derivátů k léčbě amyotrofické laterální sklerózy“ (publikace č.: WO/2008/034202A3), k pokrytí použití ivermektinu a analogů, k prevenci, zpomalení a zlepšení onemocnění motorických neuronů, jako je amyotrofická laterální skleróza a s ní spojená degenerace motorických neuronů.
Objevují se důkazy, že ivermektin může být účinný nejen proti ALS, ale i proti řadě neurologických poruch včetně parkinsonismu, onemocnění, které mnozí spojují s injekcemi mRNA.
Ivermektin uplatňuje většinu svých neuroprotektivních účinků modulací P2X4 .
„Vzhledem k tomu, že ivermektin působí na receptory P2X4, má potenciál s ohledem na prevenci poruch souvisejících s alkoholem [92] a také pro onemocnění motorických neuronů. [93] “
Pokud je neuroprotektivní a roste důkazy, že ano, a lidstvo je každý den bombardováno různými toxiny a elektromagnetickými frekvencemi, které ohrožují náš nervový systém, možná je důvod považovat ivermektin za neuroprotektivní předělaný lék hodný použití. v této nebezpečné době naší historie.
„Ivermektin je pozitivní alosterický modulátor P2X4, který stabilizuje tuto podjednotku v otevřeném stavu [20] , což následně může také bránit internalizaci P2X4 [21, 22] .”
„U různých patologických stavů, jako je trauma, ischemie, chronická bolest, neurodegenerativní procesy a několik neuropsychiatrických poruch, byla hlášena de novo exprese P2X4 a/nebo zvýšení hustoty buněčného povrchu P2X4 v mikrogliích a/nebo neuronech, což naznačuje možné klíčové a mnohočetné role neuronových a mikrogliálních P2X4 receptorů při vzniku a/nebo udržování těchto patologií [25] . Změny v intracelulární expresi P2X4 mohou mít také důležité důsledky v patofyziologickém kontextu.
Následující studie o účinku alosterických modulátorů na P2X4 – jako je ivermektin – zdůraznila jeho potenciální účinnost v neuroprotekci.
„Společně se zdá, že existují dobré důkazy, že pozitivní alosterická modulace receptorů P2X2, P2X4 a P2X7 může býtterapeutický přínos u řady různých stavů shrnutýchvObrázek 2. Je také jasné, že mohou existovat endogenní molekuly, zejména v centrálním nervovém systému, které by mohly působit jako pozitivní modulátory pro posílení účinku fyziologického agonisty ATP (např. neurosteroidy na P2X2 a P2X4).
Ivermektin nemusí být jen antiparazitární, protirakovinný a antivirový lék, který známe, ale může mít řadu dalších neuroprotektivních výhod pro lidstvo v době, kdy všichni můžeme být vystaveni neurotoxinům – některé zjevné a jiné neviditelné jako EMP. .
o autorovi
Justus R. Hope je spisovatelský pseudonym pro lékařského profesionála a autora, který rozsáhle psal o tématech medicíny, zdraví a nemocí. Vystudoval summa cum laude z Wabash College a lékařský titul získal na Baylor College of Medicine. Absolvoval také pobyt v oboru fyzikální lékařství a rehabilitace na Irvine Medical Center na Kalifornské univerzitě. Více než 35 let praktikuje medicínu a má soukromou praxi v severní Kalifornii.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/FeatJul10c-1.webp432768Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2024-07-12 17:10:352024-07-12 17:10:35Ivermectin je protirakovinný, antivirový, antiparazitární a nyní neuroprotektivní
POKLAD, který byl kdysi na každé zahradě! Potlačují rozvoj rakoviny tlustého střeva a slinivky břišní…
Celý článek si můžete posalechnout v audio verzi zde:
9.7.2024
Naše babičky z něj vařily marmelády a kompoty!Toto zapomenuté ovoce zabíjí cholesterol a rakovinu…
Začátkem června začala sezóna angreštu, poněkud zapomenutého ovoce, které bylo populární ještě před několika desetiletími. Dnes se s ním můžete setkat i na místním trhu. Vyplatí se po něm pátrat, protože je bohatý na vlákninu, vitamin C a protirakovinné fytonutrienty.
1. Chrání před vznikem cukrovky a obezity
Keř, příbuzný rostlinám, jako je rybíz a josta , dosahuje výšky až jeden a půl metru a začíná plodit začátkem června. Plody mají barvu od světle zelené po tmavě červenou a lze je konzumovat až do září. V závislosti na odrůdě mají angrešty intenzivně kyselou nebo sladkokyselou chuť, existují však i sladké odrůdy.
Kdysi se vysazoval v domácích zahradách a na pozemcích.Děti ho jedly přímo z keře, babičky z něj vařily domácí angreštový džem.Dnes se pomalu vrací, protože ho lze najít jak ve velkých diskontních prodejnách potravin, tak na místních trzích.
Keř angreštu.
Po tomto ovoci se vyplatí sáhnout, když je jeho sezóna, protože je to skutečná vitamínová bomba. Především je pokladnicí vitaminů B5 a B6 a také vitaminu C, silného antioxidantu, který chrání před tvorbou volných radikálů.
Angrešt se řadí mezi nízkokalorické ovoce – 100 g má pouze 46 kcal – a zároveň má nízký glykemický index, což je důležitá informace pro diabetiky. Extrakt z angreštu má navíc inhibiční účinek na alfa-glukosidázu a kyselina chlorogenová obsažená v plodech zpomaluje vstřebávání cukrů do krve.
Jeden šálek angreštu obsahuje přibližně 4,5 g vlákniny, která podporuje trávení a činnost střev, poskytuje pocit sytosti po delší dobu a zabraňuje vstřebávání cholesterolu do krve. Vláknina je také důležitým prvkem v prevenci obezity, cukrovky a hypercholesterolémie a dokonce i rakoviny tlustého střeva.
2. Angrešt chrání srdce a mozek
Flavonoly obsažené v plodech angreštu, jako jsou kvercetin, myricetin, kampferol a isohamnetin, vykazují také antioxidační účinek. U tmavých odrůd je pozornost věnována antokyanům, rostlinným pigmentům s antioxidačním potenciálem. Výzkumy naznačují, že antokyany mohou bránit rozvoji rakovinných buněk, včetně: rakoviny tlustého střeva , prsu nebo slinivky břišní.
Flavanoly a antokyany podporují činnost srdce, včetně: prevence vzniku hypertenze. Kyseliny chlorogenová, kumárová, hydroxybenzoová a elagová obsažené v angreštu mohou také chránit před neurodegenerativními změnami a rozvojem Alzheimerovy choroby a snižovat riziko mrtvice.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/manzel-1-678x381-1.jpg381678Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2024-07-11 18:16:392024-07-11 18:16:39POKLAD, který byl kdysi na každé zahradě! Potlačují rozvoj rakoviny tlustého střeva a slinivky břišní…
„Migrační krize“ není sled nějakých nahodilých organických událostí. V roce 2015 zveřejnil George Soros svou publikaci v rámci Project Syndicate. Maďarský premiér Viktor Orbán zmiňuje několik bodů. „Bojujeme proti organizovanému gangu, který se jmenuje Impérium George Sorose.“
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/video-cover-bezpressu.news-v.02-2024-07-11T124910.158-120x86-1.jpg86120Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2024-07-11 16:22:442024-07-11 16:22:44Viktor Orbán o migračním plánu George Sorose
Ohlédnutí za nechutným covidovým očkovacím divadlem, kdy se někteří nechali výhodně zabodat na hlavním nádraží nebo v obchodním centru. Jak snadno se nechají lidé zmanipulovat a ještě si to sami odůvodní. Hlavně že se cítili svobodní. Ukázka debility v přímém přenosu. Kromě obvyklých důvodů jako cestování, hospoda atd. byly i reálné obavy před vyhozením z práce. „Koronaviru“ se (ne)překvapivě nebál nikdo.
Nepovažuji to za nutné ze zdravotního hlediska. Jsem donucená těmi restrikcemi, je to pod nátlakem, připadám si jako znásilněná. Mám strach z nežádoucích účinků. Mám strach z toho, jaké nežádoucí účinky se mohou objevit v horizontu několika let.
Chci mít klid. Hlavák a OC Chodov 2021. Bylo to drama.
Já jsem to nechtěla. Nechci ani teď, ale jdu kvůli tomu, že budu mít klid v práci, kde to po nás budou chtít, bez toho bych tam nemohla chodit. Bojím se, má to být dvojitá dávka, tak se bojím, co to se mnou udělá, protože po mé zdravotní stránce to nebude nic dobrého. Když to přežiji, tak to bude super.
Když vláda řekla, že od toho druhého i do těch hospod všude tam bude muset být očkování nebo testy, tak jsem se rozhodl, že už by to asi bylo potřeba si to píchnout taky, no.
Jdu na očkování z důvodu, že bych chtěl mít určitou svobodu, cestování, a ty pravidla se budou zpřísňovat, tak jsem se donutil jít na očkování. Zvažoval jsem to už dříve, restrikce mě donutily. Kdyby se nezpřísňovalo, tak bych nešel.
Dotlačili nás a tak jdem. Hlavák 2021. Bylo to drama.
Babiš: Očkování bylo vždy dobrovolné, očkovaní neměli žádné výhody, nikoho jsme nestrašili a nikomu jsme nevyhrožovali.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/covid_ockovani_tecka.jpg200300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2024-07-11 15:57:512024-07-11 15:57:51Vláda řekla, tak jsem šla na tečku. Chtěla jsem mít klid. Když to přežiju, bude to super.
Solární elektrárny můžou ohřívat okolí, rozsáhlé i výrazněji změnit klima
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
10.července 2024
Převzato z webu: In-Počasí, autor: Michal Žák (Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK Prahy)
Odklon od fosilních paliv nezbytný pro zpomalení změny klimatu s sebou přináší stále častější instalaci solárních panelů a budování solárních elektráren. Přitom dochází buď ke změně povrchů umělých (zejména při použití fotovoltaických panelů na střechách budov) anebo přirozených (solární panely ve volné krajině).
V případě solárních panelů použitých na střechách zejména ve městech není situace ohledně vlivu na okolí úplně jednoduchá (a v dřívější literatuře lze najít rozporuplné výsledky). Na jednu stranu lze předpokládat, že přes den bude docházet k oteplování okolního vzduchu, neboť solární panely jen část (typicky kolem 20 procent) dopadající sluneční energie přemění na energii elektrickou, zbytek se použije na ohřátí těchto panelů a od nich pak vzduchu. Přitom ale záleží na tom, jakou barvu má střecha, na kterou se panely instalují. V případě tmavých střech, které samy o sobě pohlcují velké množství dopadající sluneční energie, není výsledný rozdíl příliš velký. Pokud se ale panely umístí na světlou střechu, je výsledný efekt mnohem významnější, neboť světlé střechy poměrně velkou část slunečního záření odrážejí. Navíc solární panely jsou často instalovány v určité výšce nad povrchem střechy. Výsledkem jsou dva ohřáté povrchy, horní a spodní povrch panelů. A vzduch, který proudí kolem nich, se pak ohřívá mnohem intenzivněji, než pokud by panely byly umístěny přímo na střeše bez mezery.
Průběh průměrné hodinové teploty během dne v městském prostředí Sydney pro dvě situace – s panely (červená) a bez panelů (tmavě modrá) pro horkou vlnu v lednu a únoru 2017, zdroj: nature.com
Další zajímavý efekt, který je vhodné v této souvislosti zmínit, souvisí s nočním ochlazováním střechy. To je totiž při umístění panelů nad střechou snižováno, neboť je omezeno efektivní vyzařování vlivem stínícího vlivu panelů, které pak omezují tok tohoto záření k nebi. Z toho zejména v teplejších dnech nebo oblastech vyplývá určité zvýšení potřeby klimatizace, neboť se budova v noci ochlazuje pomaleji. Pokud jde o noční vliv panelů ve městech, modelové studie vesměs ukazují, že dochází k určitému zchlazovacímu efektu na okolí vlivem malé tepelné kapacity panelů – na rozdíl třeba od asfaltu se panel rychle ochladí, jakmile na něj nesvítí slunce. A přispívá taky intenzivní teplotní vyzařování. V případě velkých měst ukazují výsledky některých modelových analýz, že v oblastech s hustě instalovanými solárními panely může oteplení přes den činit 1 až 1,5 °C, zatímco noční ochlazení může dosáhnout i více než 2 °C. Vždy ale závisí na konkrétním charakteru daného města, tato čísla nelze tedy použít univerzálně.
Modelovaná změna oblačnosti (roční průměr v procentech) při uvažování pokrytí Sahary solárními farmami z 20 %, zdroj: nature.com
Modelovaná změna dopadajícího slunečního záření (roční průměr v procentech) při uvažování pokrytí Sahary solárními farmami z 20 %, zdroj: nature.com
A jaké dopady lze očekávat v případě obřích solárních elektráren, které se budují, resp. plánují v pouštních oblastech, jež jsou bohaté na sluneční paprsky? I v tomto případě lze očekávat zvýšení teploty – panely jsou tmavší, než přirozený povrch pouští. V případě modelových studií, které počítaly s hypotetickým 20procentním pokrytím Sahary solárními farmami dochází ke zvýšení teploty o cca 1,5 °C. Toto masivní lokální zvýšení teploty se ale neobejde bez dopadů na klima v bližším i vzdálenějším okolí. Ty by přitom měly vést k výrazné změně cirkulace v tropech, kdy srážky z rovníkového pásma by se posunuly právě do oblasti Sahary, která by tak byla výrazně zelenější, možná podobně jako před 5 tisíci lety. Pro konžské a amazonské pralesy by to ale znamenalo kvůli suchu katastrofu a jejich přeměnu na savanu. Severní Amerika i východní Asie by zažívaly častější údery tropických cyklón. Nejde ale jen o tyto dopady. Dojít by totiž mělo na změny v rozložení oblaků, které ve finále sníží míru produkce elektřiny ze solárních elektráren a panelů na Blízkém východě, v jižní Evropě, Indii, východní Číně, Austrálii anebo třeba právě na Sahaře. Na druhé straně slunečnější a tedy potenciálně „energeticky úrodnější“ by byly Karibik, Skandinávie nebo jižní Afrika. Při simulacích dopadů podobně rozsáhlých solárních farem v dalších suchých oblastech, jako je Austrálie, střední Asie nebo jihozápad USA, rovněž vychází značné dopady na klima v různých a často velmi vzdálených oblastech planety.
Zde je ale nutné zdůraznit jednu věc – zatím žádné plány v blízké ani vzdálenější budoucnosti nepočítají s tím, že by se například Sahara pokryla z více než 5 % plochy solárními panely (a i to se zatím jeví jako hodně nepravděpodobné). V takovém případě by už globální dopady byly prakticky zanedbatelné. Výsledky studií každopádně ukazují, že při budování a plánování velkých solárních farem je nutná mezinárodní spolupráce, aby nedošlo k nežádoucím dopadům daleko od míst jejich vzniku.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/Zrzut-ekranu-10-07-2024-22.17.48.png316419Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2024-07-10 20:24:082024-07-10 20:24:08Solární elektrárny můžou ohřívat okolí, rozsáhlé i výrazněji změnit klima
Ekosocialistická indoktrinace: „Laboratorní maso pro dospělé – hmyzí potrava pro děti“
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
9.července 2024
Globální elita, kterou někdy zastupuje Světové ekonomické fórum Klause Schwaba (WEF), chce také určovat naše stravovací návyky a jídlo v budoucnu. Jako udržitelné řešení nedostatku potravin bychom měli upřednostňovat geneticky modifikované organismy, laboratorní maso, léčiva, průmyslové chemikálie, hmyz a trávy. Rekonstruují se na něj dokonce i děti!
WEF svou agendou „Great Reset“ podpořil mimo jiné organizaci EAT Forum , která chce podle vlastních vyjádření prosazovat „transformaci potravinového systému“. Mezi projektové partnery EAT patří chemický a farmaceutický gigant Bayer , společnost Cargill obchodující s potravinami a krmivy, skupina zemědělských technologií Syngenta, která se specializuje na osiva a produkty na ochranu plodin, a výrobce spotřebního zboží Unilever .
Farmaceutický průmysl jako „chemičtí zpracovatelé“ laboratorního masa
EAT také spolupracuje s různými biotechnologickými společnostmi a také s největšími společnostmi vyrábějícími imitace masa, včetně Impossible Foods . Všichni jsou vděčnými a ziskuchtivými komplici elit, kteří chtějí nahradit zdravé, výživné potraviny geneticky modifikovanými laboratorními potravinami.
Podle Frederica Leroye, profesora potravinářské vědy a biotechnologie na univerzitě v Bruselu, korporace jako Unilever a Bayer , stejně jako další farmaceutické společnosti, jsou již „chemickými zpracovateli“. nový potravinářský podnik. Jedná se o zpracování chemikálií a extraktů, které jsou potřebné pro globální produkci těchto laboratorně vyráběných potravin.
EAT již vyvinul samozvanou „planetární zdravou dietu“ jako „udržitelné nutriční řešení“, jak oznámilo WEF. Profesor Leroy říká: „Cílem diety je snížit v některých případech světovou populaci příjem masa a mléčných výrobků až o 90 procent a nahradit je laboratorně vyrobenými potravinami, obilím a olejem.“
„Potravinový plán velkého byznysu“ elit
V centru pozornosti je však nakonec pouze velký byznys, převzetí potravinového systému velkými korporacemi, které vyrábějí jednotnou globální stravu pomocí západních technologií a zemědělských chemikálií.
Prvním krokem je zrušení konvenčního chovu zvířat, aby se lidem dostalo umělé laboratorní maso. Pokud má WEF svou cestu, měly by se jíst i trávy. Mimo jiné se v ní píše: „Plevel může být výživný a chutný (…) S růstem světové populace může být spolehlivým zdrojem potravy. Jejich schopnost vázat uhlík může pomoci v boji proti změně klimatu.“ Kromě toho by se mělo konzumovat více ořechů, semen a dokonce i hmyzu…
Krmivo pro trávu a řasy pro klima
WEF poukazuje na to, že náš potravní řetězec je zodpovědný za až 37 procent umělých emisí skleníkových plynů. A s ničivými následky. Například ve vztahu k desertifikaci obdělávaných oblastí. Dále by trávy absorbovaly relativně velké množství oxidu uhličitého. Tímto způsobem by bylo možné vyřešit světový hlad a klimatickou krizi „cíleným pěstováním trávy“ . Ale také s pojídáním kopřiv, řas a kaktusů.
Co se však tají, většina zelených rostlin někdy obsahuje toxiny, které jsou při konzumaci ve větším množství pro člověka nevhodné a mohou způsobit následné škody. Ignoruje se také to, že ke spotřebě energie potřebujeme především sacharidy a bílkoviny.
Možná proto přišel v roce 2019 úplně jiný, neuvěřitelný návrh. Jmenovitě od Magnuse Söderlunda, profesora na Stockholmské ekonomické škole . Ve skutečnosti doporučoval kanibalismus, tedy pojídání masa mrtvých lidí!
Požírání hmyzu proti „klimatické apokalypse“
Šílenství nezná mezí v odvážném novém světě Great Reset! Protože pokud si ekosocialisté projdou svou cestou, měli by spotřebitelé radikálně změnit své stravovací návyky kvůli zdánlivě hrozící klimatické katastrofě. To znamená – jak již bylo zmíněno – namísto konzumace masa poškozujícího CO2 by měli jíst hmyz!
Děti jsou již předělávány, aby jedly odpudivé lezoucí stvoření. Většině lidí se hnusí švábi, cvrčci, brouci, mouční červi atd., kteří se někdy mohou nacházet ve špíně, exkrementech a hnilobě. I když je taková konzumace v některých kulturách normální, pro nás normální není! To se ale nyní chystá radikálně změnit s neuváženým odklonem od konzumace masa, který se prosazuje po celém světě. Populace škůdců CO2, jako jsou prasata, skot a kuřata, by proto měla být drasticky snížena. Patří sem i nedávný návrh spolkového ministra zemědělství ZELENSKÝCH Cem Özdemira na zvýšení DPH na maso. A to pod rouškou financování přeměny chovu zvířat na vyšší standardy.
V důsledku toho lze agendu Světového ekonomického fóra normalizovat spotřebu štěnic, tj. hmyzu, také pochopit, protože konvenční lidské stravovací návyky by spotřebovaly příliš mnoho zdrojů. Na druhé straně „Program pojídání hmyzu“ je zamýšlen jako absolutní „udržitelnost“ a „odpovědná“ strava.
V listopadu 2019 zařadila Evropská komise nejběžnější druh sarančete na seznam „potravin schválených k prodeji“. Mohou se proto prodávat zmrazené, sušené nebo v prášku jako svačina nebo přísada do potravin. Nově jsou povoleny i sušené žluté larvy moučného červa moučného a cvrčka polního. Protože – jak hlasitě hlásají ekosocialisté – cvrčci spotřebují šestkrát méně krmiva než skot, čtyřikrát méně než ovce a dvakrát méně než prasata a brojleři.
Celebrity jako „jedlíci hmyzu“
Aby elita přiměla lidi jíst hmyz, uchýlí se ke známému triku: celebrity by měly sloužit jako vzory.
Jednou z nich je i známá herečka Nicole Kidman. Lifestylový magazín Vanity Fair už v roce 2018 zveřejnil video, na kterém blonďatá hollywoodská hvězda požírá červy, cvrčky a další lezoucí stvoření, aby o tom přesvědčila veřejnost – viz zde (odkaz) .
V dalším videu je vidět keňská filmová herečka Lupita Nyong’o jíst mravence:
V souladu s tím asi nepřekvapí, že Rockefeller, Bill a Melinda Gatesovi a Fordovy nadace již masivně investují do společností, které se specializují na výrobu potravin na bázi hmyzu. Takzvaná „cvrččí mouka“, tedy mletí cvrčci, jsou dnes někdy součástí průmyslově vyráběných potravin.
Nezodpovědná „dětská indoktrinace“
Ekosocisti se nevyhýbají ani dětem, aby realizovali svůj program pojídání brouků. Dobře vědí, že indoktrinace je nejúčinnější u mladých lidí. Protože během svých formativních let si osvojí návyky, které je budou následovat po zbytek jejich života.
To je důvod, proč elity infiltrují školy po celém světě. Například v americké škole dostává budoucí „generace přátelská k WEF“ grilování, jak je vidět na videu na Twitteru:
Plakáty, které oslavují pojídání hmyzu, se používají jako psychologické triky: „Dělá to každý,“ stojí. „Můžete je máčet v čokoládě.“
Ti nejmenší jsou však před konzumací masa varováni, protože maso prý přenáší nemoci. Hmyz by však byl zdravý.
Ale to je prokazatelně špatně! Ve studii „Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na lidi a zvířata“ z července 2019 například o sérii experimentů v tomto ohledu říká: V 30,33 % parazité nalezení v byly „potenciálně patogenní“, tedy patogenní pro člověka. A dále: „Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem lidských a zvířecích parazitů.“ Stručně řečeno: Hmyz může ukrývat parazity, narušovat imunitní systém, vyvolávat alergie a zbavovat tělo vitamínů. A přesto se elity neštítí nalákat tímto „jedovým koktejlem“ i děti!
V Austrálii je nyní tisíc škol, které nezodpovědně nabízejí dětem ve svých jídelnách čipsy hmyzu, které jsou nejen „zdravé“, ale také „šetrné k životnímu prostředí“ a mají být chutnou svačinou, jak ukazuje video na Twitteru:
Ve čtyřech základních školách ve Walesu také probíhá „projekt brouků“, který má určit chuť dětí na „alternativní protein“ z cvrčků a moučných červů, který se dříve používal jako potrava pro ptáky. Po tomto skandálním dětském vymývání mozků mají potomci přesvědčit své rodiče, aby také konzumovali hmyz kvůli udržitelnosti a proti globálnímu oteplování a znečišťování životního prostředí. Ekosocialisté se už ani neštítí „zneužívat“ děti pro svou agendu.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/Jidlo-hmyz-1024x580-1.jpg5801024Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2024-07-09 20:58:452024-07-09 20:58:45Ekosocialistická indoktrinace: „Laboratorní maso pro dospělé – hmyzí potrava pro děti“
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/BritishFarmerFeat-700x501-1.jpg501700Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2024-07-08 19:31:182024-07-08 19:31:18Britští zemědělci dostávají dotace za to, že na svých polích zasejí plevel a transformují půdu do neobdělávané podoby v rámci údajné ochrany klimatu, zvěře a místního biotopu!
Ginkgo biloba může pomoci rozložit mikrosraženiny způsobené proteinem covid spike
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
7.července 2024
Ginkgo biloba , také známý jako jínan dvoulaločný, pochází z Číny, Japonska a Koreje, ale nyní se pěstuje také v Evropě a Spojených státech. Listy a semena ze stromu se používají po tisíce let v tradiční čínské medicíně a dodnes se používají v doplňcích a bylinných lécích. Moderní výzkum se primárně zaměřuje na extrakt z ginkga, který se vyrábí z listů.
Ginkgo biloba se běžně používá ke zlepšení paměti a kognitivních funkcí, stejně jako ke zmírnění příznaků úzkosti, glaukomu a demence. Předpokládá se, že zlepšuje průtok krve do mozku a může pomoci zmírnit problémy s krevním oběhem. Některé studie naznačují, že může pomoci také při problémech s pamětí způsobených demencí nebo Alzheimerovou chorobou.
Dalším možným přínosem ginkgo biloba jsou fibrinolytické účinky (tj. brání růstu krevních sraženin), které mohou zlepšit mikrosraženiny a následnou fibrózu způsobenou covid spike proteinem, který covid „vakcíny“ indukuje v těle produkci po injekci.
V níže uvedeném článku se Walter Chestnut zmiňuje o „dlouhém covidu“, ale stejně tak to platí i pro ty, kteří trpí mikrosraženinami a fibrózou kvůli injekcím covidu.
Vzhledem k nedávnému článku diskutovanému včera, který potvrzuje moji hypotézu SPED (Spike Protein Endothelial Disease), která zahrnuje systémovou fibrózu, je nezbytné najít terapeutika, která mohou rozložit příčinné mikrosraženiny. Naštěstí existuje přírodní terapeutikum, které tuto schopnost má. Ano – příroda opět nezklame. Dnešním hrdinou je ginkgo biloba . Je to nejstarší duše.
Ginkgo biloba , běžně známý jako ginkgo nebo gingko (/ˈɡɪŋkoʊ, ˈɡɪŋkɡoʊ/ GINK-oh, -goh), také známý jako dívenka, je druh nahosemenného stromu pocházejícího z východní Asie. Je posledním žijícím druhem v řádu jinanů, který se poprvé objevil před více než 290 miliony let, a fosilie velmi podobné žijícím druhům rodu Ginkgo sahají až do epochy střední Jury před přibližně 170 miliony let. Strom byl pěstován na počátku lidské historie a zůstává běžně vysazován a je široce považován za živoucí fosílii.
Gingko má pozoruhodnou vlastnost (mnohé) v tom, že působí jako aktivátor plasminogenu – aktivuje tělesné mechanismy, které rozkládají sraženiny.
Intravaskulární cesta tvorby trombinu/fibrinu a související antitrombolytická terapie. *Vytvořeno pomocí BioRender.com
Výše uvedený obrázek ukazuje, jak tělo rozkládá sraženiny. Tento proces může být podpořen exogenními (v tomto případě injekčními) aktivátory plazminogenu. Dvě dobře známé jsou urokináza („UK“) a streptokináza („SKA“). Urokináza se nachází v ledvinách. Streptokináza je léčivo.
Na gingku je úžasné, že dosahuje stejného účinku jako UK a SKA. Je to aktivátor plazminogenu. A pro endoteliální buňky!
Účinky tromboprevence, jako je protidestičková a antikoagulační aktivita, byly hlášeny při použití extraktu z Ginkgo biloba (GbE); podrobný mechanismus však dosud nebyl plně prozkoumán, zejména úloha Krüppelova faktoru 2 (KLF2). Cílem této studie bylo zjistit, zda GbE může aktivovat KLF2 a poté indukovat sekreci trombomodulinu (TM) a tkáňového aktivátoru plazminogenu (t-PA), aby se zvýšily účinky tromboprevence. Různé koncentrace GbE byly inkubovány s endoteliálními buňkami lidské pupečníkové žíly (HUVEC), aby se vyhodnotil jeho účinek na endoteliální buňky. Zjistili jsme, že exprese KLF2 v klinické praxi koreluje s rizikem aterosklerózy a žilního tromboembolismu. V buněčném modelu HUVEC stimuloval GbE expresi KLF2 způsobem závislým na dávce. Kromě toho se sekrece TM a t-PA zvýšila, když byly buňky kultivovány s GbE.
Domnívám se, že je to dostatečný důkaz, který opravňuje ke zkoušení GbE u těch, kteří trpí dlouhým poškozením/patologií covidu a spike proteinu (mikrosrážení). Existuje důkaz, že GbE může mít terapeutické výhody pro akutní covid, zejména při řešení ARDS.
Antivirový účinek EGb je zprostředkován různými mechanismy, včetně blokování SARS-CoV-2 3-chymotrypsinu-like proteázy, která poskytuje trans-variantní účinnost. Navíc EGb brání rozvoji plicních zánětlivých poruch prostřednictvím snížení aktivity neutrofilní elastázy, uvolňování prozánětlivých cytokinů, agregace krevních destiček a trombózy. EGb tedy může zmírnit akutní poškození plic a syndrom akutní respirační tísně u covid-19.
Kromě přínosů, které může mít gingko pro léčbu mikrosraženin vyvolaných spike proteinem a následné fibrózy, je gingko také velmi slibné při léčbě neuroterapeutického řízení dlouhého covidu.
Je nezbytné pokračovat ve studiu mechanismů, které jsou základem patofyziologického procesu infekce SARS-CoV-2. To umožní výzkumníkům odhalit terapeutické cíle, které mohou být použity pro jejich řízení. Podle tohoto přehledu lze navrhnout, že Ginkgo biloba má potenciální pozitivní účinky, včetně anxiolytických, antineurotoxických, protizánětlivých a antiapoptotických funkcí, a byl zkoumán při léčbě neurologických poruch, zejména AD, PD a demence.
Jak jsme ukázali, gingko může být velmi důležitým terapeutikem při zvládání, možná dokonce prevence, mikrosraženin vyvolaných spike proteinem SARS-CoV-2, což vede k nové formě systémové fibrózy (viz můj předchozí příspěvek). Kromě toho může být také prospěšný pro ty, kteří trpí dlouhým covidem, zejména při léčbě neurologických aspektů syndromu.
Těším se, až si vychutnám pěkný šálek nebo tři čaje z ginkgo biloba . Pamatujte, že se jedná o práci lékařského výzkumu a ne lékařskou radu. Před použitím jakéhokoli doplňku nebo léků se vždy poraďte se svým poskytovatelem primární péče.
o autorovi
Walter Chestnut je americký webový vývojář, tržní stratég, výzkumník covidu a hlavní řešitel ve WMC Research , webové stránce, která obsahuje hypotézy, jejichž cílem je stimulovat studie, další výzkum a dialog o covid-19. V roce 2021 byl spoluautorem článku ve France-Soir se zesnulým Lucem Montagnierem o SARS-CoV-2 urychlujícím biologický věk. Také publikuje články na stránce Substack s názvem ‚ WMC Research ‚, kterou můžete odebírat a sledovat ZDE .
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/07/climatefuckcrisis.webp6821024Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2024-07-07 19:38:252024-07-07 19:38:25Další studie bourá lži o změnách klimatu způsobených CO2
