V Německu nainstalovali desítky tisíc tepelných čerpadel, zapojit je ale nemohou, nemají pro ně dostatek elektřiny….. zaplatí to ČEŠI

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.4.2023

Německá vláda v rámci boje proti Rusku podpořila instalaci 500 000 tepelných čerpadel ( v provozu jich už je asi 30 000), současně ale v rámci boje proti „globálnímu otelování“ vypla jaderné elektrárny a tak nastal problém.

Tepelná čerpadla totiž ke svému provozu potřebují elektrický proud a toho není v Německu dostatek. Jistě část se doveze z okolních kolonií jako Česko, ale ani to nestačí.

Běžní Němci nakonec budou stejně mrznout. Elit a jejich miláčků barevných uprchlíků se to pochopitelně týkat nebude.

Vidíme likvidaci bílé vyspělé Evropy v přímém přenosu. Globalisté využili ukrajinské krize k akcelerace likvidace tradičních evropských národů. Cílem je nahrazení bílého obyvatelstva uprchlíky a technologický návrat do 18. stloletí.

Češi si musí položit otázku, zda se tohohle šílenství chtějí sami účastnit!

ZAVŘENÍ NĚMECKÝCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN ZAPLATÍ I ČEŠI

Politici Evropské unie přísahají kromě dominantní ideologie Green Deal také na unijní jednotu, a to klíčově v jednotném energetickém trhu. Co to zjednodušeně řečeno znamená? Nejdražší energetické zdroje určují základní cenu pro trh. Takže když Německo k půlnoci 15. dubna po dvaašedesátiletém úspěšném a bezproblémovém provozu svých původně celkem 32 jaderných elektráren násilně politicky zastavilo efektivní provoz posledních tří, současně vlastně dalo na vědomí, že v solidaritě s bezjaderným Německem budeme platit zásadně vyšší ceny elektrické energie.

Jak je to možné? Energetické burzy v Lipsku (elektřina) a v Amsterdamu (plyn) pro zajištění dostatku dodávek energie stanovují nejvyšší cenu energetické komodity jako záruku pro to, že takto bohatě zaplacená energie bude skutečně k dispozici. Němci se krátce před půlnocí z 15. na 16. dubna zbavili 6 % stabilní produkce elektřiny v jádru. To jsou prý „drobné“, jež bez problému nahradíme další kapacitou v solárech a větrnících, později v zeleném vodíku, komentoval událost německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ze strana Zelených.

Naplnila se tak vize historického zápasu pacifistických německých bojovníků proti jaderným zbraním ze 70. a 80. let, jež se posléze za sponzorské podpory ruského Gazpromu postupně přeměnila v tvrdý zápas i proti jaderným elektrárnám. Když vzděláním fyzička, ale hlavně politička křesťanské demokratické unie CDU Angela Merkelová v zájmu svého (čtyřnásobného) znovuzvolení kancléřkou Německa po přírodní katastrofě v roce 2011 u japonské jaderné elektrárny Fukušima (nebyla způsobena selháním jaderných zařízení, ale zemětřesením s následnou nepredikovatelnou vlnou tsunami) zjistila protijaderné nálady německé populace, tak občanům dala to, co chtěli: zákon o ukončení provozu atomových elektráren v německu do konce roku 2022. O prodloužení do dubna 2023 pak rozhodl současný socialistický kancléř Olaf Scholz, aby zastavil spory mezi koaličními Zelenými a liberální probyznysovou stranou FDP.

O jádru rozhodly volby

I když někdejší rozhodnutí kancléřky „Mutti“ Merklové bylo nepochybně silně ovlivněno volebně-populistickou kalkulací, současná „semaforová“ koalice SPD, Zelených a FDP prý vyhlašuje hodnotové zásady. Zlé jádro musí pryč, i když 52 % německé voličské populace volalo po pokračování stabilní produkce jaderných elektráren v době energetické krize. V Berlíně však vládě dominuje historická nenávist k jádru a iracionální strach.

Antijaderné hodnoty zvítězily a s nimi se vrátila nutnost vyrábět stabilní elektřinu opět z nenáviděného uhlí (38 GW celkové instalované kapacity napůl z černého a hnědého uhlí). A k tomu zatím 30 GW paroplynových elektráren poháněných na zkapalněný zemní plyn z USA a Kataru. Přitom další kapacitu 20 GW elektráren vyrábějících z vysoce emisního LNG (v podstatě pro planetu totožného s emisemi z uhlí) chtějí v příštích letech Němci na zakázku státu instalovat navíc. Že Němci neplní své cíle boje s oxidem uhličitým už od roku 2021 a nebudou ani letos a napřesrok? Absurdní hrozba zemětřesení či tsunami pro jaderné elektrárny v Německu asi představovala větší nebezpečí než CO2, kvůli němuž celá taškařice jménem Green Deal vlastně vznikla.

Co teď s klimatickou krizí? Berlín to přece ví: každý den musí pokrýt zemi solárními panely o ploše 43 fotbalových hřišť a vztyčit jedenatřicet větrných elektráren, z toho čtyři na svém mořském pobřeží. Že na to nestačí suroviny, experti a německá půda? Nevadí. Příslušné zákony o veřejném zájmu zlomí lokální odpor a při nesplnění současných cílů úkoly napříště zdvojnásobíme. Navíc musí Němci jako ostatní občané zemí EU do 10 let své domovy zateplit a přejít výhradně na nefosilní vytápění s dominancí tepelných čerpadel, neboť už do dvou let nebudou moci postavit obydlí na vytápění většinově oblíbených zemním plynem a topnou naftou.