Příspěvky

Elektřinu vyrábí za 3 Kč/kWh a obejde se bez sítě. Kutil si postavil generátor na dřevoplyn .

/v , , , /přidal

Elektřinu vyrábí za 3 Kč/kWh a obejde se bez sítě. Kutil si postavil generátor na dřevoplyn

17.03.2026

Autor:
Ing. Lenka Palová
Redaktorka Dřevostavitele

Napětí na Blízkém východě znovu ukazuje, jak křehký je svět energií. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, kam se ceny posunou za pár dní, natož měsíců. Právě proto se znovu mluví o energetické soběstačnosti. Jeden domácí kutil ukázal, že cesta může být překvapivě jednoduchá. Postavil si zařízení, které dokáže z obyčejného dřeva vyrábět elektřinu a výrazně tak snížit náklady na energii.
Kutil si postavil generátor na dřevoplyn. Elektřinu vyrábí za necelé 3 Kč/kWh
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Paweł Lewandowski

Starý dobrý dřevoplyn

Výsledkem jeho práce je generátor na dřevoplyn, tedy technologie známá už více než sto let. Princip je poměrně jednoduchý. Pokud se biomasa zahřívá na vysokou teplotu s omezeným přístupem kyslíku, nezačne hořet klasickým způsobem na popel. Materiál se rozkládá na směs plynů. Té se říká dřevoplyn nebo také syntézní plyn. Obsahuje především vodík, oxid uhelnatý, dusík a malé množství metanu. Tato směs je hořlavá a může sloužit jako palivo pro spalovací motor. Stejný princip se ve velkém používal například během druhé světové války, kdy na dřevoplyn jezdila auta i autobusy v mnoha evropských zemích.

Udělejme to jednoduše

Autor projektu chtěl postavit systém tak, aby ho dokázal vyrobit téměř každý domácí kutil. Proto zvolil konstrukci, která nevyžaduje svařování ani složité vybavení. Vystačil si s úhlovou bruskou, ruční vrtačkou a běžným materiálem, který lze najít ve staré dílně nebo na šrotišti. Základem zařízení se stala stará tlaková nádoba na barvu o objemu necelých dvaceti litrů. Než ji začal používat jako reaktor, bylo nutné ji důkladně vypálit. Tím odstranil zbytky starých laků a barev, které by se při vysoké teplotě mohly uvolňovat a poškodit motor připojený ke generátoru.

Galerie fotografii v odkazech.

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119216

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119217

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119222

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119224

Reaktor jako srdce celého zařízení

Reaktor tvoří hlavní část celého systému. Do jeho horní části se nasype palivo, například dřevěné odřezky, štěpka, šišky nebo papír. Uvnitř nádoby je nerezový koš s otvory, který slouží jako rošt. Palivo v něm při omezeném přístupu kyslíku postupně žhne a rozkládá se. Do reaktoru vstupuje jen malé množství vzduchu, takže materiál nehoří klasickým plamenem. Vzniklé plyny se uvolňují a potrubím putují do dalších částí systému. Kutil přitom musel vyřešit i konstrukční problém. Kulaté dno nádoby komplikovalo instalaci potrubí. Proto konce trubek nařízl, mírně je ohnul a spoj zpevnil ocelovými nýty a vysokoteplotním těsněním. Konstrukce tak zůstala pevná a zároveň vzduchotěsná, což je pro správné fungování zplyňování zásadní.

 

Kde mám ten starý radiátor?

Plyn, který z reaktoru odchází, není v surovém stavu vhodný pro spalovací motor. Obsahuje vodní páru, dehet a další nečistoty. Proto následuje další část systému, která plyn ochladí a částečně vyčistí. Autor k tomu použil starý olejový radiátor nalezený mezi vyhozeným materiálem. Plyn jím prochází podobně jako horká kapalina v topném systému. Radiátor předává teplo okolnímu vzduchu a tím plyn výrazně ochlazuje. Jakmile teplota klesne, vodní pára i dehtové složky začnou kondenzovat a oddělují se od plynu.

Filtrace pomocí pilin

Po ochlazení pokračuje plyn do poslední filtrační části. Tou je kovový kbelík naplněný pilinami nebo jiným vláknitým materiálem. Tento filtr zachycuje drobné částice popela a zbytky sazí. Plyn je díky tomu výrazně čistší a může být bezpečně použit ve spalovacím motoru. Správná filtrace je u podobných zařízení velmi důležitá, protože nečistoty by mohly motor poškodit.

Budeme potřebovat pomoc

Na začátku provozu je nutné celý proces rozběhnout. Kutil proto využil jednoduché dmychadlo z dvanáctivoltového ventilátoru z automobilu. Ventilátor nasává plyn skrz celý systém a vytváří proudění, které později zajišťuje samotný motor generátoru. Jakmile se uvnitř reaktoru rozhoří stabilní reakce a začne vznikat dostatek plynu, ventilátor už není potřeba. Před připojením k motoru autor vždy ověřuje kvalitu plynu jednoduchým testem. Na konci hadice ho zapálí jako malý hořák. Pokud plamen hoří stabilně a bez výrazného kouře, znamená to, že je systém dostatečně zahřátý a plyn je připravený pro spalování v motoru.

Jdeme na to

Teprve poté přichází na řadu samotný generátor. Plyn je přiveden do sání motoru, kde se smíchá se vzduchem v potřebném poměru. Dřevoplyn má jiné vlastnosti než benzín, proto autor použil jednoduchý ventil, kterým ručně reguluje množství vzduchu ve směsi. Jakmile se poměr nastaví správně, motor generátoru začne běžet podobně jako při použití běžného paliva. Výsledkem je zařízení, které dokáže vyrábět elektřinu z materiálu, který by jinak zůstal nevyužitý. Dřevo, piliny nebo jiné zbytky biomasy se promění v plyn, který pohání generátor a vyrábí elektřinu pro běžné spotřebiče.

Galerie fotografii v odkazech.

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119235

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119245

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119247

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator/119253

Kolik to tedy dělá?

V praxi se spotřeba podobných systémů obvykle pohybuje přibližně mezi 1 až 1,5 kilogramu suchého dřeva na jednu kilowatthodinu vyrobené elektřiny, podle konstrukce zplyňovače a účinnosti generátoru. Pokud vycházíme z ceny palivového dřeva přibližně dvě až tři koruny za kilogram, vychází výroba elektřiny zhruba na 3 až 4,5 koruny za kWh. V mnoha případech se však jako palivo používají piliny, odřezky nebo jiný dřevní odpad z dílen či zahrad, který může být prakticky zdarma. Pokud se takové palivo započítá do celkové bilance, může se výsledná cena vyrobené elektřiny pohybovat přibližně kolem tří korun za kWh, někdy i méně. Pro srovnání, běžná elektřina ze sítě dnes v Česku vychází přibližně na 3,5 až 4 koruny za kWh pouze za silovou elektřinu, podle dodavatele a tarifu. Pokud se započítají i distribuce, poplatky a další regulované složky, může se celková cena pro domácnosti pohybovat zhruba kolem 6 až 8 korun za kWh podle konkrétního tarifu a spotřeby.

Řešení, které nezestárlo

Podobný systém samozřejmě vyžaduje určitou údržbu. Reaktor je potřeba pravidelně čistit od popela a filtr s pilinami se musí občas vyměnit. Po ukončení provozu však uvnitř zůstává kvalitní dřevěné uhlí, které lze použít při dalším startu nebo například při grilování. Kutil tak ukazuje, že výroba energie nemusí být vždy závislá jen na velkých elektrárnách nebo fosilních palivech. Technologie zplyňování dřeva existuje už více než sto let a stále dokáže nabídnout řešení pro výrobu elektřiny tam, kde není dostupná infrastruktura. Stačí několik kovových nádob, pár trubek a palivo, které může být běžně dostupné v přírodě.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator

 

ZDROJ:

https://www.drevostavitel.cz/clanek/kutil-si-vyrobil-generator

V Německu nainstalovali desítky tisíc tepelných čerpadel, zapojit je ale nemohou, nemají pro ně dostatek elektřiny….. zaplatí to ČEŠI

/v , , , /přidal

V Německu nainstalovali desítky tisíc tepelných čerpadel, zapojit je ale nemohou, nemají pro ně dostatek elektřiny….. zaplatí to ČEŠI

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.4.2023

Německá vláda v rámci boje proti Rusku podpořila instalaci 500 000 tepelných čerpadel ( v provozu jich už je asi 30 000), současně ale v rámci boje proti „globálnímu otelování“ vypla jaderné elektrárny a tak nastal problém.

Tepelná čerpadla totiž ke svému provozu potřebují elektrický proud a toho není v Německu dostatek. Jistě část se doveze z okolních kolonií jako Česko, ale ani to nestačí.

Běžní Němci nakonec budou stejně mrznout. Elit a jejich miláčků barevných uprchlíků se to pochopitelně týkat nebude.

Vidíme likvidaci bílé vyspělé Evropy v přímém přenosu. Globalisté využili ukrajinské krize k akcelerace likvidace tradičních evropských národů. Cílem je nahrazení bílého obyvatelstva uprchlíky a technologický návrat do 18. stloletí.

Češi si musí položit otázku, zda se tohohle šílenství chtějí sami účastnit!

ZAVŘENÍ NĚMECKÝCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN ZAPLATÍ I ČEŠI

Politici Evropské unie přísahají kromě dominantní ideologie Green Deal také na unijní jednotu, a to klíčově v jednotném energetickém trhu. Co to zjednodušeně řečeno znamená? Nejdražší energetické zdroje určují základní cenu pro trh. Takže když Německo k půlnoci 15. dubna po dvaašedesátiletém úspěšném a bezproblémovém provozu svých původně celkem 32 jaderných elektráren násilně politicky zastavilo efektivní provoz posledních tří, současně vlastně dalo na vědomí, že v solidaritě s bezjaderným Německem budeme platit zásadně vyšší ceny elektrické energie.

Jak je to možné? Energetické burzy v Lipsku (elektřina) a v Amsterdamu (plyn) pro zajištění dostatku dodávek energie stanovují nejvyšší cenu energetické komodity jako záruku pro to, že takto bohatě zaplacená energie bude skutečně k dispozici. Němci se krátce před půlnocí z 15. na 16. dubna zbavili 6 % stabilní produkce elektřiny v jádru. To jsou prý „drobné“, jež bez problému nahradíme další kapacitou v solárech a větrnících, později v zeleném vodíku, komentoval událost německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ze strana Zelených.

Naplnila se tak vize historického zápasu pacifistických německých bojovníků proti jaderným zbraním ze 70. a 80. let, jež se posléze za sponzorské podpory ruského Gazpromu postupně přeměnila v tvrdý zápas i proti jaderným elektrárnám. Když vzděláním fyzička, ale hlavně politička křesťanské demokratické unie CDU Angela Merkelová v zájmu svého (čtyřnásobného) znovuzvolení kancléřkou Německa  po přírodní katastrofě v roce 2011 u japonské jaderné elektrárny Fukušima (nebyla způsobena selháním jaderných zařízení, ale zemětřesením s následnou nepredikovatelnou vlnou tsunami) zjistila protijaderné nálady německé populace, tak občanům dala to, co chtěli: zákon o ukončení provozu atomových elektráren v německu do konce roku 2022. O prodloužení do dubna 2023 pak rozhodl současný socialistický kancléř Olaf Scholz, aby zastavil spory mezi koaličními Zelenými a liberální probyznysovou stranou FDP.

O jádru rozhodly volby

I když někdejší rozhodnutí kancléřky „Mutti“ Merklové bylo nepochybně silně ovlivněno volebně-populistickou kalkulací, současná „semaforová“ koalice SPD, Zelených a FDP prý vyhlašuje hodnotové zásady. Zlé jádro musí pryč, i když 52 % německé voličské populace volalo po pokračování stabilní produkce jaderných elektráren v době energetické krize. V Berlíně však vládě dominuje historická nenávist k jádru a iracionální strach.

Antijaderné hodnoty zvítězily a s nimi se vrátila nutnost vyrábět stabilní elektřinu opět z nenáviděného uhlí (38 GW celkové instalované kapacity napůl z černého a hnědého uhlí). A k tomu zatím 30 GW paroplynových elektráren poháněných na zkapalněný zemní plyn  z USA a Kataru. Přitom další kapacitu 20 GW elektráren vyrábějících z vysoce emisního LNG (v podstatě pro planetu totožného s emisemi z uhlí) chtějí v příštích letech Němci na zakázku státu instalovat navíc.  Že Němci neplní své cíle boje s oxidem uhličitým už od roku 2021 a nebudou ani letos a napřesrok? Absurdní hrozba zemětřesení či tsunami pro jaderné elektrárny v Německu asi představovala větší nebezpečí než CO2, kvůli němuž celá taškařice jménem Green Deal vlastně vznikla.

Graf:Clean Energy Wire

Co teď s klimatickou krizí? Berlín to přece ví: každý den musí pokrýt zemi solárními panely o ploše 43 fotbalových hřišť a vztyčit jedenatřicet větrných elektráren, z toho čtyři na svém mořském pobřeží. Že na to nestačí suroviny, experti a německá půda? Nevadí. Příslušné zákony o veřejném zájmu zlomí lokální odpor a při nesplnění současných cílů úkoly napříště zdvojnásobíme. Navíc musí Němci jako ostatní občané zemí EU do 10 let své domovy zateplit a přejít výhradně na nefosilní vytápění s dominancí tepelných čerpadel, neboť už do dvou let nebudou moci postavit obydlí na vytápění většinově oblíbených zemním plynem a topnou naftou.

Nelze se divit, že donedávna ještě vítěz průzkumů oblíbenosti německých politiků Robert Habeck se propadl až na konec první desítky. Ovšem tento vzděláním expert na literaturu statečně tvrdí, že nedělá politiku pro oblíbenost, ale pro imperativ záchrany klimatu planety. Habeckovi Zelení se v posledních průzkumech mezi německými voliči propadli na hranici 13 %, o dva procentní body za opoziční Alternativu pro Německo (AfD), kterou spolkové bezpečnostní orgány považují za extremistickou stranu. V roce 2025 se v Německu (stejně jako v ČR) budou konat parlamentní volby a pak se ukáže, kdo podle voličů zaujímá skutečně extremistické postoje.

Německo vypouští nejvíce uhlíku

Německo loni spotřebovalo 550 TWh elektřiny (pro srovnání: čistá spotřeba ČR loni 60,4 TWh), z toho v celoroční bilanci 46 % připadalo na tzv. obnovitelné zdroje, z nichž se 140 GW instalovaného výkonu dominuje větrná a solární energie. Německo v celkové bilanci elektřinu exportuje. Ovšem v době, kdy zde panuje tzv. Dunkelflaute, neboli když je zimní inverze, slunce nesvítí a vítr nefouká, pak pochopitelně občasné zdroje energie dodávají minimum. Zatím Němci řeší vše emisním uhlím a plynem, a to i navíc v záložní a kapacitní rezervě v celkovém souhrnu 9 GW. A také dovozem elektřiny hlavně z Francie. Proto mělo Německo loni dle portálu Electricity Maps produkci 480 gramů CO2 na výrobu 1 kWh, kdežto jaderná Francie má měrné emise 7krát nižší. Ovšem už v roce 2035 chce mít Německo v OZE 368 GW výkonu a v roce 2045 dokonce 700 GW, aby z této obří nadprodukce mohlo produkovat dostatek elektřiny pro výrobu zeleného vodíku elektrolýzou vody. Podle plánů současné berlínské koalice by postupně od roku 2035 měla výroba energie ze zelného vodíku umožnit ukončení produkce z uhlí a ze zemního plynu.

 

To vše si vyžádá obrovské náklady. Všechny tzv. obnovitelné zdroje v Německu (i ČR) jsou budovány díky instalačním dotacím, další dotace dostávají na garantované výkupní ceny a také v podobě kompenzací, kdy v důsledku nadprodukce jsou některé kapacity OZE odpojovány od sítě, aby nezpůsobily její kolaps. To loni stálo 2,1 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun), jež zaplatí spotřebitelé a daňoví poplatníci. Podle čtyř německých správců sítě musejí směřovat stovky miliard eur do posílení kapacity sítě, aby unesla zapojení dalších přerušovaných a nestabilních zdrojů, což bude v podstatě znamenat zdvojnásobení současné německé elektroenergetické sítě o celkové délce 800 000 km. Podle výpočtů profesora Františka Hrdličky z pražského ČVUT je účinnost zeleného vodíku, na který Němci do budoucna klíčově sázejí, asi třicetiprocentní, což energeticky znamená, že produkce 1 kWh z vodíku vyžaduje investici 3,9 kWh z jiných zdrojů elektřiny, podle Berlína výhradně z OZE.

Elektřina drahá a ne vždy

Až se příští i následující zimy setkají všechny obvyklé nepříznivé okolnosti v podobě normálního zimního počasí, cenové soutěže o dodávky LNG do Evropy s Čínou a dalšími asijskými zeměmi, spotové ceny na burzách opět vyženou ceny elektřiny a plynu do závratné výše. Ale už tu pro Němce nebude za všech okolností stabilní dodávka 4,1 GW z právě zavřených tři jaderných elektráren, které v Německu mj. loni vyrobily 30 TWh elektřiny (to je, pro srovnání, polovina čisté spotřeby Česka). Vedle deficitu tak samozřejmě podle zásad trhu nastoupí opět vysoké ceny elektřiny. Ale nejen pro Němce, ale z hlediska společného trhu EU i „solidárně“ pro české podniky a domácnosti. K tomu v Německu ještě nepochybně nastoupí regulace spotřeby, kdy už německá vláda odsouhlasila právo distributorů odpojit dočasně nejen velké podniky, ale také tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů v domácnostech.

Také Česká republika se předčasným zavíráním uhelných zdrojů podle analýzy ČEPS už v roce 2025 změní z exportéra elektřiny v čistého dovozce. A pak může Česko opsat Němce i v té regulaci spotřeby, kdy také mnoho Čechů včetně politiků asi s velkým překvapením zjistí, že elektřina se opravdu nerodí v zásuvce.

Štěpán

Jestli s tím nic neuděláme, přijdeme o naše nemovistosti a staneme se otroky!

/v , , , , /přidal

Jestli s tím nic neuděláme, přijdeme o naše nemovistosti a staneme se otroky!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.3.2023

Ekonom a odborník na energie Vladimír Štěpán započal sérií otázek a odpovědí nejen k energetice, ale i k ekonomice. Energetická a ekonomická situace ČR se stále zhoršuje. Faktem je, že máme nejvyšší inflaci, nejvyšší ceny energie, nejrychleji zadlužujeme stát. Jeden vysoký manažer včera napsal, že když porovnáme ceny energií v EU, a tedy i ČR, oproti zbytku světa, platíme mnohonásobně více než v jiných regionech. To nás stojí ale stamiliardy korun za rok navíc. Víme, že ceny el i plynu jsou státem v ČR zastropovány na nejvyšší úrovni v EU. Víme, že dotujeme elektřinu stovkami mld Kč, přitom ale máme ty nejvyšší ceny el. v EU. Víme, že elektřina vyrobená z OZE tvořila v roce 2022 jenom 3% z celkové výroby elektrické energie v ČR. Jenom na fotovoltaiku zaplatíme přes bilion korun, nedá se s tím nic dělat? Jenom dotace zvyšovat? Otázka zní, k čemu ty dotace jsou?

Když už pomineme Green Deal, který nás devastuje stále více, nově vypsala EU cíl vyrobit 35 miliard m3 bioplynu za rok, tento cíl se stane závazným. Nahradí tak téměř čtvrtinu importu z Ruska do 2030. Na to lze reagovat jenom otázkou? Kdopak se to tady utrhl ze řetězu, vypsal naprosto nesplnitelný cíl, a proč to dělá? Potřebujeme ještě větší dotace do bioplynu? A kolik je takových cílů EU?

Víme, že spotřeba plynu za leden 2023 se v ČR snížila o 25%, za rok 2022 o 20%. Dočetli jsme se, že to je velký úspěch vlády, nekteří skeptici ale tvrdí, že to je za cenu poničení průmyslu a obyvatelstva vysokými cenami energie a navazující inflací? A také extrémně teplým počasím, konečně se podařilo splnit cíl porušíme větru dešti? Kdo má pravdu? Protiruské sankce ničí Rusko nebo ničí spíše Evropu, a zejména ČR, to je další otázka? Rusko je prý tvrdě postiženo zákazem vývozu ropy, ale dle zuahraničních zdrojů Rusko zvýšilo těžbu ropy. EU odmítá dovoz ruských fosilních paliv, postih je prý značný, ale dle OPEC poptávka po ropě v 2023 stoupne, i té ruské, bez ní nebude poptávka pokryta. A Rusko našlo odběr v Číně a Indii, a my se zase nedoplatíme? Zejména když nám Rusové zastaví dodávku ropy přes Družbu jako to udělali Polákům. Podle nizozemského Ústředního statistického úřadu (CBS) jen v první polovině roku 2022 vzrostl dovoz LNG z Ruska do Nizozemska o 35 %. Haag se snažil najít náhradu za Gazprom, ale pokusy přilákat dodavatele byly neúspěšné. Do konce roku 2022 zvýšila Belgie dovoz LNG z Ruska po moři o 94,6 % ve srovnání s rokem 2021 na 1,69 milionu tun. V peněžním vyjádření činil ruský vývoz LNG do Belgie v roce 2022 2,4 miliardy eur, což je 9,4krát více než v roce 2021.A co je pravda na tom, že jsme se zbavili ruského plynu? Nekupujeme ho dále formou LNG z Belgie a Holandska přepravovaného přes Německo, ale za 3x vyšší cenu?

ZDROJ: PARALELNĚ https://paralelne.cz/2023/03/08/jestli-s-tim-nic-neudelame-prijdeme-o-nase-nemovistosti-a-staneme-se-otroky/

 

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/

černý scénář

Černý scénář: ČR bude závislá na dovozu elektřiny. Zdraží a hrozí nedostatek

/v , , , /přidal

Černý scénář: ČR bude závislá na dovozu elektřiny. Zdraží a hrozí nedostatek

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

1.3.2023

Česká republika bude od roku 2030, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí, pokud ukončí výrobu energie z uhlí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS.

Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.

ČEPS ve středu představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR.

Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.

„Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR,“ uvedl ČEPS ve zprávě.

Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.

Bez jádra to nepůjde

Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.

Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.

ZDROJ:https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cerny-scenar-cr-bude-zavisla-na-dovozu-elektriny-zdrazi-a-hrozi-nedostatek-40424342

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/