Toxicita mRNA vakcín: Předejte ji, prosím, dál

Injekce Covid mRNA způsobily zranění a smrt v nebývalém rozsahu. Organizace  Doctors for Covid Ethics („D4CE“) vydala knihu, která tvrdí, že tato poškození se dala očekávat s ohledem na principy imunologie.
„Kromě toho se [škody] neomezují pouze na vakcíny Covid, ale jsou vlastní technologii mRNA jako takové. Musíme proto očekávat, že budoucí mRNA vakcíny proti jiným virům nebo bakteriím budou podobně toxické. mRNA technologie nebude nikdy bezpečná pro použití k očkování proti jakémukoli infekčnímu agens,“ napsala  napsal D4CE .

Kniha “ mRNA Vaccine Toxicity “ je věnována zesnulému profesoru Arne Burkhardtovi a je zdarma ke stažení ZDE . Tištěnou kopii lze objednat ZDE .

Jejím účelem je vysvětlit, co znamená toxicita mRNA vakcíny covid pro budoucí mRNA vakcíny, a nastiňuje tři potenciální mechanismy, které pravděpodobně vysvětlují, co se stalo:
toxicita lipidových nanočástic;
toxicita vakcínou indukovaných proteinů hrotu a
reakce imunitního systému na ně.

Toxicita mRNA vakcín dochází k závěru, že reakce imunitního systému na proteiny hrotu je nejvýznamnějším toxickým faktorem, protože jednak odpovídá pitevním nálezům zánětu a poškození imunitního systému, jednak se shoduje s teoretickými mechanismy poškození.

Mary Hollandová v úvodu napsala: „Závěr knihy je bezútěšný: ‚Každá budoucí mRNA vakcína bude naše buňky nutit k produkci vlastního specifického antigenu, který souvisí s konkrétním mikrobem, na nějž je zaměřena. Musíme proto očekávat, že každá taková vakcína vyvolá imunologické poškození podobného rozsahu, jakého jsme byli svědky u vakcín namířených proti kovidu-19″. Uvědomíme-li si, že se připravuje nebo je již na trhu nespočet mRNA vakcín – proti chřipce, RSV, HIV, malárii, rakovině, alergiím, srdečním chorobám, abychom jmenovali alespoň některé -, je tento poznatek stejně mrazivý jako zásadní.“

Zahrnuje vysvětlení některých prvků virologie a imunologie, jako je životní cyklus viru, imunita, zkřížená imunita a imunitní paměť, a některé důkazy o podvodech v klinických studiích společnosti Pfizer. Zahrnuje také mechanismy, kterými „vakcíny“ s mRNA způsobují škody, a patologické důkazy o způsobených škodách. Dále se zabývá toxicitou a šířením lipidových nanočástic, které jsou součástí injekcí s kovidem, v těle.

Podrobněji autoři popisují nežádoucí účinky způsobené injekcemi mRNA v kategoriích srdeční, trombotické, neurologické, imunologické a reprodukční. Nakonec je celá kapitola věnována syndromu získané imunodeficience („AIDS“). Z této kapitoly vyplývá, že klamání veřejnosti probíhá již desítky let a že má celosvětově devastující důsledky:

Většina lidí si neuvědomuje, že Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) – a Světová zdravotnická organizace, která ho následuje – definovaly dvě velmi odlišné epidemie AIDS. Existuje jedna definice pro Američany, Evropany a další bohaté národy a zcela odlišná definice pro Afričany, Asiaty, Latinoameričany atd. Obrázek si uděláte sami. Důvodem této zvláštní situace je, že AIDS se zcela liší podle toho, kde žijete. Dokonce tak odlišně, že Reaganova vláda vyzvala WHO, aby vypracovala definici AIDS ve „třetím světě“.

V roce 1985 na konferenci v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky, byl AIDS v Africe definován jako soubor příznaků zahrnující horečku, průjem, úporný kašel a úbytek hmotnosti. V polovině 90. let se k tomuto seznamu přidala tuberkulóza. Tyto dlouhodobě uznávané nemoci chudoby a podvýživy zůstávají dodnes základem pro stanovení diagnózy AIDS v Africe. Je překvapivé, že součástí definice nebyl ani virus HIV! Při použití definice z Bangui by se dalo říci, že africký AIDS existuje již stovky let.

Toxicita vakcíny mRNA , AIDS a HIV: Plán zvrácení lékařské vědy, Lékaři pro etiku Covid, str. 144