Pavel J. Hejátko : Vlasovská anabáze aneb od liberálních pohádek po historickou paměť

14. 05. 2026

Genetika zrady: Armáda postavená na hromadách mrtvol​

Vlasovci nebyli žádnou „třetí silou“ ani alternativou k bolševismu, jak se nám snaží namluvit novodobí revizionisté. Byla to ozbrojená lůza zformovaná z trosek lidské důstojnosti v německých zajateckých táborech. 1. divize ROA pod velením Sergeje Buňačenka byla složena z mužů, kteří vyměnili čest za německý žold v době, kdy nacistická bestie pálila jejich rodné vesnice. Než se objevili u Prahy, měli už sebou roky krvavých lázní na východě. Od vypalování vesnic, mučení partyzánů i asistenci u holokaustu. Do Prahy tak ani zdaleka nepřišli jako osvoboditelé, nýbrž jako váleční zločinci na útěku, kteří věděli, že pro Třetí říši jsou již jen postradatelným odpadem a pro Rudou armádu zcela pochopitelným terčem. Jejich „odboj“ tak začal až v momentě, kdy už nebylo komu jinému sloužit.

Parazitování na českém zoufalství​

Když 5. května 1945 začala Praha pod vedením generála Kutlvašra krvácet na barikádách, Vlasovci v tom neviděli boj „slovanských bratrů“, to je alibistická a propagandistická lež, kterou dnes šíří fašizující liberální kruhy. Jediné, co v této situaci viděli, byla příležitost k politické prostituci. Buňačenko jednal svévolně, proti vůli samotného Vlasova, a sledoval čistě egoistický cíl: získat politický azyl v poválečném Československu. Využili zoufalou situaci nekomunistického odboje a vklínili se do bojů jako parazit na těle krvácejícího města. Zatímco čeští vlastenci umírali pod pásy německých tanků, Vlasovci si chladně kalkulovali, kolik německých životů musí ještě obětovat, aby si tím u Západu vyprosili milost. Byla to odporná obchodní transakce s krví, nikoliv akt hrdinství a chrabrosti z lásky k Čechům…

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://hejatko.art/blog/vlasovska-anabaze-aneb-od-liberalnich-pohadek-po-historickou-pamet/