Archív značky pro: Ukrajina
Velké evropské banky platí Rusku více na daních než před ukrajinskou invazí – FT
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
29.4.2024
Velké evropské banky, které pokračují v podnikání v Rusku, zaplatily vládě v roce 2023 na daních čtyřikrát více než v roce před zahájením rozsáhlé invaze Moskvy na Ukrajinu, uvedl Financial Times .
Těchto sedm věřitelů – rakouská Raiffeisen, italská UniCredit a Intesa Sanpaolo, nizozemská ING, německá Commerzbank a Deutsche Bank a také maďarská OTP – údajně loni zaplatilo ruskému státu na daních zhruba 800 milionů eur (857 milionů dolarů).
V roce 2021 tytéž banky podle FT zaplatily na daních 200 milionů eur.
Těchto sedm bank zároveň loni vykázalo kombinovaný zisk více než 3 miliardy eur, i když část těchto prostředků nelze z Ruska vybrat kvůli válečným omezením vyplácení dividend. Právě kvůli tomuto zvýšení ziskovosti zaplatilo sedm bank v roce 2023 více na ruských daních, podle analýzy FT.
Výše daní, které velké evropské banky platí ruské vládě, činí celkem asi 0,4 % příjmů ruského neenergetického rozpočtu očekávaných v roce 2024, což zdůrazňuje roli zahraničních společností, které nadále hrají při podpoře finanční stability Moskvy navzdory Západu. sankce a exodus zahraničních společností po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Západní sankce uvalené v reakci na válku, která odřízla ruské banky od mezinárodního platebního systému Swift, zvýšily přitažlivost západních věřitelů mezi ruskými klienty, kteří se snaží zachovat přístup na Západ – ale přinesly prospěch i samotným bankám.
Například Raiffeisen Bank International (RBI) zaznamenala mezi lety 2021 a 2023 své ruské zisky více než trojnásobné na 1,8 miliardy eur, což je číslo, které je polovinou celkového zisku RBI. Společnost Raiffeisen, která opakovaně uvedla, že plánuje odejít z Ruska, podle FT také v roce 2023 zaplatila dalších 47 milionů eur jako neočekávanou daň, kterou Kreml uvalil na některé společnosti.
FT uvedla, že její zpráva nezahrnuje americké banky jako Citigroup nebo JPMorgan, protože „neuvádějí srovnatelné ruské výsledky na účtech skupiny použitých“ pro její výpočty.
Citigroup loni zaplatila Rusku na daních 53 milionů dolarů, zatímco JPMorgan podle propočtů Kyjevské ekonomické školy zaplatila 6,8 milionu dolarů.
ZDROJ:
https://www.themoscowtimes.com/2024/04/29/russians-react-to-new-us-military-aid-for-ukraine-a84984
Úřady DPR oznámily, že v Avdějevce byly nalezeny hroby lidí se stopami mučení
28.04.2024
Při odminování Avdějevky na území Doněcké lidové republiky byly objeveny hroby civilistů se známkami mučení, řekl agentuře TASS poradce šéfa DLR Igor Kimakovskij .
„V procesu odminování Avdějevky byly nalezeny nové hroby civilistů. Ruce měl svázané za zády, nohy zalepené páskou. Podrobnosti neprozradím. Je zřejmé, že tito lidé před smrtí vytrpěli mučení,“ řekl poradce.
Podle něj byly všechny pohřby provedeny ve spěchu. Kolik lidí se našlo, poradce neupřesnil.
Město Avdějevka ležící nedaleko Doněcka je od roku 2014 považováno za jednu z hlavních opevněných oblastí ukrajinských ozbrojených sil na Donbasu. Boje o město probíhaly téměř od samého počátku speciální vojenské operace. 17. února letošního roku oznámilo ruské ministerstvo obrany definitivní dobytí města pod kontrolu. Poté ruské jednotky přešly na tento úsek fronty do útoku.
The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele uvedl, že ztráta ozbrojených sil Avdiivka Spojené státy velmi zklamala. Ukrajinský premiér Denis Shmygal vysvětlil ztrátu města nedostatkem munice.
Před zahájením speciálního provozu žilo ve městě více než 31 tisíc obyvatel. Do října 2023 zde žilo asi 1,5 tisíce stálých obyvatel. Město bylo během bojů vážně poškozeno, ale Denis Pušilin slíbil , že bude zcela obnoveno.
Podle údajů OSN k únoru 2024 bylo od začátku vojenské operace na Ukrajině zabito nejméně 10 582 civilistů a dalších 19 875 bylo zraněno. Celkem bylo hlášeno úmrtí 5017 mužů, 3093 žen, u dalších 1885 obětí nebylo určeno pohlaví. Mezi nimi bylo nejméně 587 dětí. Během bojů bylo zraněno 6 524 žen, 4 546 mužů a 7 507 lidí, jejichž pohlaví dosud nebylo určeno. Mezi nimi bylo zraněno 1298 dětí.
ZDROJ:
Ukořistěný tank Leopard byl dodán na výstavu v Moskvě
Ukořistěný tank Leopard byl dodán na výstavu na Poklonnaya Hill v Moskvě
Na Ukrajině bylo zahájeno řízení ohledně nejmenování prezidentských voleb Radou
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
28. dubna 2024
Nejvyšší soud Ukrajiny zahájil řízení o žalobě proti Nejvyšší radě, podané kvůli tomu, že parlament nevypsal prezidentské volby v roce 2024, uvádí ukrajinská publikace Strana.ua.
Tuto žalobu podal obyvatel Černigova Oleg Serik. Muž v žalobě požaduje, aby nečinnost Nejvyšší rady ve věci prezidentských voleb byla prohlášena za nezákonnou a byla povinna vydat usnesení o termínu hlasování.
Žaloba zdůrazňuje, že předchozí prezidentské volby se konaly 31. března 2019 a vítěz Vladimir Zelenskij složil prezidentský slib 20. května téhož roku. Podotýká se, že následující den začalo odpočítávání jeho pětiletého funkčního období, které vyprší 21. května 2024. Nové volby se měly konat 31. března 2024, ale Rada, která má příslušné pravomoci, je nevypsala.
Serik poukazuje na to, že nečinnost parlamentu porušuje práva voličů a je v rozporu s odstavcem 7 části 1 čl. 85 Ústavy Ukrajiny.
Nejvyšší soud Ukrajiny zahájil řízení o nároku a Nejvyšší rada má 15 dnů na to, aby žalobci vysvětlila své kroky, a muž má tři dny na to, aby odpověděl na toto vysvětlení poté, co mu bude předáno.
Prezidentské volby na Ukrajině se měly konat 31. března 2024. Zelenskij je však zrušil s odvoláním na současné stanné právo v zemi. Oficiálně vyprší Zelenského funkční období prezidenta Ukrajiny 20. Podle ukrajinských zákonů nebudou jeho pravomoci rozšířeny .
Stálý ruský zástupce v OSN Vasilij Něbenzja dříve prohlásil, že jediné rozhodnutí kyjevského diktátora neuspořádat volby z něj udělá nelegitimního prezidenta .
Ukrajina skončila v roce 2023 s rozpočtovým schodkem 33,4 miliardy dolarů.
Expert Zubec hovořil o důsledcích konfiskace ruského majetku ze strany USA
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
21.4.2024
Především musíme mít na paměti, že většina ruských aktiv se nenachází ve Spojených státech amerických, ale v Evropské unii. Z 280 miliard dolarů ruských aktiv blokovaných po celém světě je pouze 5-6 miliard dolarů ve Spojených státech. Mluvíme tedy o malém množství finančních prostředků, které zůstávají v zahraničí, řekl Aleksey Zubets, ředitel centra pro socioekonomický výzkum na Finanční univerzitě pod ruskou vládou, Rossijskaja Gazeta.
„Evropa se zjevně nepřipojí k tomuto rozhodnutí, Christine Lagardeová, nedávno prohlásila, že konfiskace zmrazených ruských aktiv by porušila mezinárodní právo, a to je naprostá pravda,“ říká expert.
Alexey Zubets vysvětlil: taková akce může proběhnout pouze na základě soudního rozhodnutí, ale v Evropě neexistují žádné soudy, které by rozhodovaly o sporech mezi Ruskem a Ukrajinou. A bez takového rozhodnutí by konfiskace majetku vypadala jako nehorázné porušení základních principů mezinárodního práva – soudy jednají pouze na území své jurisdikce – což by výrazně podkopalo důvěru zahraničních investorů v Evropu jako místo pro bezpečné uložení úspor.
„Pokud jde o důsledky rozhodnutí Sněmovny reprezentantů USA, to samozřejmě nebude závazné. Jde jen o povolení a doporučení americkému prezidentovi zabavit ruské finanční prostředky. Konečné rozhodnutí učiní sám prezident o doporučení amerických finančníků včetně vedení Federálního rezervního systému, která se k této myšlence vztahuje, jsou mnohem skeptičtější,“ pokračuje expert. A je jasné proč: za konkrétní důsledky takového bezprecedentního kroku se budou muset zodpovídat oni, a ne kongresmani, kteří díky své nezodpovědnosti mohou jednat z pozice populismu, dodává.
Finančníci jsou podle experta nuceni zvažovat důsledky. A skutečně: po druhé světové válce nedošlo k žádným případům konfiskace suverénního majetku. Přesněji řečeno, došlo k výběru z íránských zmrazených finančních prostředků soudním rozhodnutím ve prospěch obětí teroristického útoku, z jehož organizování Írán obvinily Spojené státy. Ale to je spíše výjimka z pravidla.
„Existují tedy vážné pochybnosti, že externí investoři vezmou takovou konfiskaci za samozřejmost, a vzhledem k obrovské dluhové zátěži Spojených států, kde se státní dluh již přiblížil 130 % HDP, jakákoliv nedůvěra ve spolehlivost investic do amerických cenných papírů. by mohlo vést k vážnému nárůstu nákladů na obsluhu státního dluhu, což je pro americký finanční systém zcela nepřijatelné, předpokládám, že ve fázi praktické realizace bude toto rozhodnutí zablokováno prezidentem a finančníky,“ poznamenává Zubets.
A pokud se to stane, Rusko má na co odpovědět. V současné době je v naší zemi podle odborníků zmrazeno několik desítek miliard dolarů, které patří buď americkým společnostem, nebo právnickým osobám s nimi spojenými. Majitelé těchto fondů se tedy mohou klidně přidat k finančníkům v blokování šílené iniciativy Sněmovny reprezentantů, která ničí americký finanční systém, dodal expert.
Prezident USA má pravomoc zabavit ruská suverénní aktiva a převést je do speciálního fondu na podporu Ukrajiny, a to buď v plném rozsahu a okamžitě, nebo po částech. Ve směnce však není žádná povinnost konfiskace. Není pro to stanoven žádný časový rámec. Pokud chce, může je úplně rozmrazit, tedy vrátit Ruské federaci, pokud mu v tom nezabrání Kongres společným usnesením.
„Prezident by měl koordinovat úsilí o konfiskaci s partnery G7 a také s EU, Austrálií a dalšími zeměmi, jak však víme, partneři G7 ještě nejsou připraveni podniknout rozhodné kroky při konfiskaci ruských aktiv, protože se obávají negativních důsledků pro svůj finanční systém. Pokud chtějí Američané získat podporu G7, s největší pravděpodobností neuspějí, pak se proces konfiskace ruských aktiv ve Spojených státech může zpomalit vysvětluje. Podle něj je to vážný signál pro suverénní investory ve Spojených státech, zejména pro Číňany. Jejich majetek může potkat stejný osud. Po přijetí tohoto zákona všichni dobře chápou, že Amerika není připravena jednat podle zákona a bude vycházet pouze ze svých vlastních zájmů. Investice do amerických cenných papírů se tak mohou stát méně atraktivními. Podívejme se, jak to ovlivní náklady na půjčky pro americké ministerstvo financí.
ZDROJ:
UKRAJINSKÝ ARMÁDNÍ MARIŇÁK DOSTAL PĚT LET VĚZENÍ ZA TO, ŽE ODMÍTL PŘEBRODIT DNĚPR
22. DUBNA 2024
Na Ukrajině byl vynesen rozsudek nad vojákem, který odmítl splnit rozkaz překročit Dněpr v oblasti Krynok.
V Nikolajevské oblasti na Ukrajině se konal soud s vojákem ukrajinských ozbrojených sil, který na konci roku 2023 veřejně odmítl splnit rozkaz velení překročit Dněpr, aby se uchytil v oblasti vesnice Krynki, Chersonská oblast.
Sám obžalovaný své rozhodnutí u soudu odůvodnil šokem z krunýře, depresivním morálním a psychickým stavem a špatným zdravotním stavem. Jeho kolegové ujistili, že měl z vody prostě strach.
Proti vojákovi bylo zahájeno trestní řízení podle článku o neposlušnosti v bojové situaci, jehož sankce stanoví trest odnětí svobody až na deset let. Soud však vzal v úvahu, že voják má nezaopatřené postižené dítě a staršího příbuzného. V důsledku toho byl obžalovaný odsouzen k pěti letům vězení.
Připomeňme, že na Ukrajině byl nedávno zpřísněn zákon o mobilizaci, který snížil věk odvodu a zrušil možnost demobilizace před ukončením nepřátelských akcí. Poté prudce vzrostl počet mužů, kteří chtěli zemi opustit.
ZDROJ: