Archív značky pro: Ropa

Máte také plné sály

Cenový strop… Aneb, G7 míní, a OPEC mění

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Aneb, G7 míní, a OPEC mění…

Ropa je nejvýznamější komodita na světě. Je ve všem. Bez ropy nejsou plasty, bez plastů není nic. Každá petka, každý počítač, domovní rozvody, kabely, misky, silentbloky, barvy, asfalt…. všude je ropa. A taky se z ní samozřejmě dělá benzín a nafta. Bez ropy nepojedou ani auta, ani tanky. Zdražení ropy znamená, že se zdraží všechno. Nedostatek ropy znamená nedostatek všeho. Pokud roste cena ropy, roste i cena plynu, uhlí, dřeva, elektřiny… Ropa je zapotřebí všude a nezbytně.

No a nám dneska začíná globální přetlačovaná na toto téma.

Země G7 se shodly se zeměmi EU na cenovém stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. Rusko připravilo prezidentský dekret zakazující obchodování s ropou se všemi, kteří zavedou cenový strop. Zároveň se dneska sejde kartel OPEC a tak nějak se předpokládá, že ještě sníží těžbu. Dneska to začíná.

Máte natankováno?

Hele, já nejsem žádný profík ohledně obchodování s ropou. Všechno, co vím, jsem načetl na wikipédii. Takže mám rámcovou představu, kolik toho který stát těží a kolik toho který stát spotřebovává. Ale samozřejmě nerozumím všem detailům a hodně mi toho může unikat, protože obchodování s ropou je svinsky složitá záležitost. Mnohem složitější, než je nějaká trapná lipská burza elektřiny. Bohužel, neměl jsem zatím žádného hosta, který by mě dokázal do této problematiky trochu zasvětit.

Ale pár věcí viditelných je.

Evropští zpracovatelé ropy v posledních týdnech kupovali surovinu jako zběsilí. Vyráběli z ní palivo a to stejně zběsile prodávali. Cena se držela pořád docela vysoko (máme hentu válku na Ukrajině). Až teď v posledních dnech už se naplnily všechny kapacity, které byly k dispozici. Cena benzínu začala výrazněji klesat i přesto, že Evropa dodává prakticky veškerá nadbytečná paliva ukrajinské vojenské mašinérii.

Firmy ZZN, kde jsem nejvíc v obraze, u nás samozřejmě s naftou obchodují. A  tak vím, že se teď už dalo nakupovat hóóódně výhodně. Pokud mám správné informace, všechny naše nádrže na naftu jsou plné až po špunty.  Poslední nákupní cena nafty byla o dost lepší, než před válkou. Mám zprávy z dalších podniků (i ze zahraničí), že všude to bylo stejné. Kdo mohl, tak nakupoval, jak to jen šlo.

Dnešního data se všichni od fochu docela bojí. Politika vyhrála nad byznysem. Během krátké doby bude jasno, jestli jsme zasáhli Rusko, nebo si zase prostřelili evropsky hodnotnou nohu.

Samozřejmě, takhle to v dnešním světě chodí. Cenový strop se netýká ropy přepravované po zemi třeba ropovodem Družba. Takže si dovedu představit, že třeba Slovnaft se chystá na největší klondajk v historii.

Rusko ale vypadá odhodlaně, že opravdu ropu pod cenou dodávat nebude… Přitom cena 60 dolarů za barel je poměrně pěkná. Rusko se v posledních letech muselo spokojit i s nižšími cenami. Svým způsobem je to taková sankce, aby se nikdo moc nenaštval. Jsem vážně zvědavý, jaká bude realita.

Svým způsobem se už vysoká cena ropy týká jen Západu. Saudi se oblíznou a rádi si vydělají. Čína si vezme ruskou ropu se slevou (=za běžné ceny) a všichni se budou spokojeně koukat, jak jde EU do háje.

Já vím, že jsem jen obyčejný Vidlák a nerozumím tomu, ale může mi prosím někdo vysvětlit, jak se to teď bude dělat na Ukrajině? Pokud vím tamní rafinérie jsou zničené, o to se Rusové postarali poměrně záhy a proto máme od té doby tak výrazný rozdíl mezi cenou benzínu a nafty. Válka sežere hodně paliva a na Ukrajinu se musí vozit z Evropy. Možná i to je teď důvod propadu cen nafty .Přišla rasputica z tanků jsou ponorky. Tak se nejezdí a nespotřebovává.

Když si to tak vezmu, pokud Rusové splní svoje slovo a přestanou obchodovat s ropou, tak tu asi bude dost ropy chybět, ne? Nebo někdo věří, že OPEC zvýší těžbu? Pokud ano, tak je to velké vítězství USA. Ale já mám pocit, že Salmán to vidí jinak… Saudi teď prostě budou kasírovat neskutečné peníze a dodávat za to málo. Když to takhle může dělat Rusko s plynem, proč by nemohli i Saudi, že? Jsem jen venkovský sedlák od Znojma, ale mám tak nějak pocit, že ukrajinskou armádu bude ode dneška pohánět vlastně Slovnaft a Orlen. Družba vede přes Bělorusko (a Ukrajinu).

Když o tom tak přemýšlím. Co Rusům brání, aby zavřeli kohoutky? Nebo aby na Ukrajině došlo k nějakému výbuchu? Nebo aby došlo k nehodě přímo ve Slovnaftu?

Oni se nám ti ojrohodnotní a transatlantičtí politici chvíli s Ruskem přetlačovat vydrží. Těžko říct, jak dlouho a jak úspěšně, protože zásobníky jsou naplněné. Tak zatím ještě benzín bude, ale ona nám začíná ta pravá zima. Za chvíli zmrznou východní pláně a bude se zase pořádně střílet. Rusko si vlastně dodávkami Družbou bude pohánět svého nepřítele. Bude to fakt dělat? Nebo se nám v Minsku sešel Šojgu s Lukašenkem a chystá se něco nového a nečekaného? Tam někde se Družba větví do dvou proudů… tam někde stačí otočit kohoutkem.

Nechci teď nic říkat, protože fakt nevím, jak to má ta naše ojroatlantická pravda a láska vymyšlené, ale vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby to vymyšlené vůbec neměli. Nedivil bych se, kdyby teprve dneska s překvapením zjistili, že Ukrajina závisí na dvou rafinériích.  Ruské ropě, které je nedostatek, protože se místo do Evropy vozí do Číny.

Já fakt nechápu tu bohorovnost libtardů. Z plynu se nepoučili. Teď chtějí to samé zopakovat i s ropou. Byl to tuším Jindra Rajchl, který někde řekl, že náš boj proti Rusku vypadá tak, že k nám domů přišel zloděj. My vytáhneme pistoli a střelíme se do vlastní nohy. A řekneme mu: „ještě se pohni a střelíme se i do druhé nohy, to teprve uvidíš.“ Jak chtějí pohánět válku, když se odstřihávají od toho, co pro ni nezbytně potřebují? Jako fakt si někdo myslí, že když Rusko nebude dodávat do EU ropu, tak Ukrajina bude mít čím pohánět tanky ke konečnému vítězství?

Naštěstí to zjistíme velmi jednoduše. Řeknou nám to ceny. Rostoucí cena = rostoucí problém. Klesající cena = klesající problém. Tak sledujme totemy u benzínek…

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/

 

Ruský ropný debakl. Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu

Ruský ropný debakl.Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

22. 3. 2022

Hrozící „strop“ ruské ropy má všechny znaky historického debaklu. Spojené státy a G-7 se už měsíce dohadují o složitém plánu. Jak omezit peníze, které Kreml vydělává z některých vývozů ropy. S blížící se lhůtou pro uvolnění ropných sankcí zbývá už jen několik dní. Proto by politici měli plán zahodit ,protože to jen málo udělá pro urychlení konce války na Ukrajině.

Problémem jsou peníze. Navzdory brutální válce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině a následným západním sankcím vůči jeho režimu, Rusko plave v dolarech za benzín. Do konce roku ruské ministerstvo hospodářství odhaduje, že země vydělá na exportu energie  rekordních 338 miliard dolarů. Tyto peníze podporují ruskou ekonomiku, posilují její běžný účet a méně přímo pomáhají financovat Putinovu válku proti Ukrajině.

V současné době má globální trh s ropou k dispozici jen pár barelů. Spolu se stávajícím americkým embargem na ruskou ropu, kdy 5. prosince vstoupí v platnost ropné embargo Evropské unie. Politici se obávají, že tento krok omezí globální dodávky ropy a vytlačí ceny nahoru. Západní lídři chtějí snížit příjmy Kremlu z ropy, ale také minimalizovat jakýkoli politický zásah, z potenciálně vysokých cen energií a inflačních tlaků, které by se v důsledku toho mohly zhmotnit.

Přes léto Bidenova administrativa a další spojenci pojali ruský cenový strop jako elegantní řešení složitého problému nabídky a poptávky. Původní plán: umožnit mezinárodním nákupčím ruské ropy vyhnout se zásahu západních sankcí, pokud jejich nákupy splní tři požadavky. Za prvé: Cena, kterou zaplatili musela být na nebo pod umělým cenovým stropem. Za druhé: Dotyčná ropa musí opustit Rusko po moři, což je hlavní cesta pro dodávky ruské ropy. Za třetí: Ropa by neměla dorazit na americké a evropské břehy (nebo jiné země, které zakázaly energii z Ruska).

Nejviditelnější chybou v tomto schématu byla ruská účast. Co kdyby Kreml odmítl dodržet ujednání, jak  nedávno naznačilo Rusko ? Druhým zádrhelem byl samotný cenový strop. Pokud by byl příliš vysoký Moskva by generovala obrovské zisky z benzínu na financování své války proti Ukrajině. Technokraté ze zúčastněných zemí G-7 měli za úkol určit „limitovanou“ cenu ruské ropy. Alespoň teoreticky ji aktualizovat, aby sledovala měnící se podmínky na trhu.

Uvnitř Evropské unie však tento proces vytvořil diplomatickou zákopovou válku. Polsko původně zablokovalo navrhovanou cenu EU s tím, že strop 65 dolarů za barel je příliš vysoký. EU kontrovala cenou 60   dolarů za barel. I to je však  pro Kreml velmi lukrativní,  protože náklady na výrobu barelu ruské ropy se pohybují mezi 20 až 40 dolary (v závislosti na vrtu). Plán EU i tak nechá na stole hromady peněz, které může Putin utratit za svou válku.

Konečně existuje historický precedens. Předchozí mezinárodní program určování cen selhal velkolepě. V 90. letech katastrofální program OSN Ropa za potraviny. Neúmyslně vytvořil zkorumpovaný systém sponzorování uměle levných barelů irácké ropy.

Za předpokladu, že lídři EU a G-7 dokážou vyřešit svou současnou cenovou hádanku a nakoupit ruskou ropu pod cenu, kterou by raději zaplatil mezinárodní trh, kdo vybere vítěze a poražené  v následné tahanici o levnou kremelskou ropu: Putin a jeho energetičtí kumpáni? Budou za nákup těchto nově zlevněných barelů ropy vyžadovány korupční „poplatky“ – jako tomu bylo v případě programu OSN Ropa za potraviny? A pokud Moskva přistoupí na tento plán, zlatá horečka za potenciálně levné ruské barely může nechtěně zvýšit moc Kremlu jako krále a vítěze na ropném bohatství.

Ruský ropný „uzávěr“ by nebyl nutný, pokud by Bidenův Bílý dům od začátku usnadňoval otevírání kohoutků americké ropy. Prezidentův slib „ už žádné vrtání“ v Americe nadále podkopává jeho ekonomickou a zahraniční politiku vůči Rusku.

Zatímco současné ceny ropy povzbuzují některé americké těžaře k tomu, aby do ropné náplasti napumpovali trochu více, výhody americké swingové kapacity se mohou projevit až v polovině roku 2023 a později. Mezitím budou západní ekonomiky nadále spoléhat na vrtošivá rozhodnutí kartelu OPEC vedeného Saúdskou Arábií, aby zvýšily  těžbu ropy. Tak vypadá americká energetická slabost.

Peter Doran je vedoucím pracovníkem Nadace pro obranu demokracií a autorem knihy  „ Breaking Rockefeller “ o vzestupu ruské ropy.Pokud se strop ceny ruské ropy nenaplní nebo nebude fungovat tak, jak úředníci zamýšlejí, měly by Spojené státy a jejich spojenci od tohoto schématu upustit a držet se své předchozí, agresivnější politiky sankcí. Washington by měl rovněž upřednostnit úsilí o úplné otevření kohoutků domácí výroby energie v USA.  Zároveň držet pohromadě koalici zemí, které se přihlásily k režimu amerických sankcí vůči Rusku.

Zdroj:https://thehill.com/opinion/international/3759862-the-russian-oil-debacle/?fbclid=IwAR1RV68t-lkOltapDWV4kzFR7_vLrvPVELxBzkgBC4hrA-k02DS0dQsjTg0

 

 

 

Válka stranou, když jde o ruskou ropu. Čína zvýšila dovoz, chvátá i Evropa Čína nadále pokračuje v nákupech ruských energií.

Válka stranou, když jde o ruskou ropu. Čína zvýšila dovoz, chvátá i Evropa

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

iDNES 21.11.2022, Názor autorů nemusí vyjadřovat názor redakce volného blogu.

Čína nadále pokračuje v nákupech ruských energií. Od invaze Moskvy na Ukrajinu se dovoz ruského zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů do Číny zvýšil na téměř 60 miliard USD (1,4 bilionu Kč), před rokem činil přibližně jen 35 miliard USD, uvedla agentura Bloomberg. Evropští obchodníci mezitím pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu. Alternativní zdroje jsou stále omezené.

Zájem o ruské energie roste, i když širší dovoz do Číny v říjnu zeslábl. Zpomalení ekonomického růstu omezilo dodávky řady položek od plynu až třeba po měď. Nákupy ropy však byly světlým bodem, neboť rafinerie reagovaly na výhled růstu vývozu pohonných hmot, když Peking odsouhlasil nejvyšší vývozní kvótu v letošním roce.

Dovoz ropy z Ruska stoupl minulý měsíc o 16 procent na 7,72 milionu tun. To byl druhý nejvyšší údaj, vyšší byl dovoz ze Saúdské Arábie. K nárůstu dochází v době, kdy čínské rafinerie hledají pomoc Pekingu, aby si mohly udržet dodávky i po zavedení nových sankcí v příštím měsíci. Evropská unie zakáže financování, pojišťování a přepravu ruské ropy, a to donutí dovozce najít způsoby, které nezahrnují banky, pojišťovací kluby a majitele lodí z EU.

Prodej ruského zkapalněného zemního plynu se v říjnu zvýšil meziročně o více než polovinu na 756 000 tun, přestože Čína snížila celkové nákupy tohoto superchlazeného paliva o 34 procent. Dovoz uhlí z Ruska stoupl o 26 procent na 6,4 milionu tun. Z toho přibližně 2,4 milionu tun představovalo koksovatelné uhlí pro ocelářský průmysl, což je třikrát více než před rokem, i když o něco méně, než činil zářijový rekord.

Celkové nákupy ruské energie včetně ropných produktů minulý měsíc činily 7,7 miliardy USD. Byly tak mírně nad zářijovou rovní 7,6 miliardy USD. Loni však činily pouze 5,4 miliardy USD.

Hodnotu dovozu částečně ovlivňuje vysoký růst světových cen energií po invazi Ruska na Ukrajinu. Čína však nakupuje z Ruska často s velkou slevou, neboť Moskva potřebuje najít odběratele pro dodávky původně určené zemím, které se rozhodly kvůli invazi uvalit na Rusko sankce.

Všechno však má svou cenu, ale také svá rizika. „Riziko Ruska spočívá v tom, že si ničí vazby na Evropu a USA. V 50. letech se nově vytvořený komunistický režim v Čínské lidové republice po vstupu do korejské války také příliš připoutal k Rusku. Dnes se karta obrací, Rusko je tlačeno do gravitace mocné a bohaté Číny, která nebude nic dávat zadarmo,“ říká Rudolf Fürst, výzkumný pracovník skupiny Asie Pacifik na Ústavu mezinárodních vztahů.

Evropa spěchá se zásobami

Evropští obchodníci mezitím pospíchají s doplňováním zásob ruské nafty před tím, než začne v únoru platit v EU zákaz jejího dovozu, protože alternativní zdroje jsou stále omezené.

EU zakáže dovoz ruských ropných produktů 5. února. Na dovozu nafty z Ruska je region značně závislý. Už v prosinci má vstoupit v platnost zákaz dovozu ruské ropy. Od 1. do 12. listopadu se objem nákladu nafty určený pro skladovací oblast Amsterodam-Rotterdam-Antverpy (ARA) zvýšil proti říjnu o 126 procent na 215.000 barelů denně, upozornila analytička společnosti Vortexa Pamela Mungerová.

Rusko se zatím tento měsíc na celkovém dovozu pohonných hmot do Evropy podílí 44 procenty, protože existuje jen málo okamžitých nákladově efektivních alternativ. V říjnu jeho podíl činil 39 procent, ukazují údaje agentury Refinitiv. Před únorovou invazí Moskvy na Ukrajinu byla Evropa na dovozu ruského paliva závislá z více než 50 procent, i přes pokles je Rusko stále největším dodavatelem nafty na kontinent.

„EU bude potřebovat zajistit zhruba 500 000 až 600 000 barelů nafty denně, aby nahradila ruský objem, náhrada bude pocházet z USA a také z oblasti na východ od Suezu, především z Blízkého východu a Indie,“ uvedl analytik firmy FGE Eugene Lindell.

Za současný příliv ruské nafty může částečně zákaz dodávek nafty původem z Ruska na burzu ICE Futures Europe před sankcemi EU. Od 30. listopadu musí obchodníci na ICE prokázat, že do žádných nádrží v širším regionu ARA, které se použijí pro lednové dodávky, se nedostal žádný ruský produkt. Do zásobníků v ARA sice může v prosinci ještě dorazit ruská nafta, ale musí být přesunuta do jiných nádrží, ze kterých nebude možné realizovat lednové dodávky.

Autoři: iDNES.czČTK

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-ropa-plyn-energie-zasoby-zapad-zima-energeticka-krize.A221121_103224_eko-zahranicni_jadv

Maduro je náš přítel

„Naši spoluobčané nechápou, jak se někteří mohou podbízet režimu, který má být nastolen ve Venezuele. Je to diktatura, která se snaží přežít za cenu bezprecedentní humanitární katastrofy,“ řekl francouzský prezident Macron o venezuelském vůdci Nicolási Madurovi v srpnu 2017.

„Po nezákonném zvolení Nicoláse Madura v květnu 2018 Evropa podporuje obnovení demokracie v zemi. Vzdávám hold odvaze stovek tisíc Venezuelanů, kteří bojují za svou svobodu,“ v lednu 2019 podpořil Macron rebelující opozici ve Venezuele.

Uplynulo několik let. V Evropě zuří energetická krize, inflace láme historické rekordy, ceny rostou mílovými kroky, v ulicích evropských měst se konají tisícové demonstrace.

 

V dnešní době:

„Jak se máte, pane prezidente? Jak se máte? Určitě máme o čem diskutovat.“ – pozdravil Macron na mezinárodním klimatickém summitu (COP-27) v Egyptě… Nicoláse Madura!

„Budu rád, že si můžeme déle popovídat, že můžeme odvést užitečnou bilaterální práci pro region“, řekl Emmanuel v rozhovoru s Madurem.

A na konci rozhovoru dodal: „Prezidente, zavolám vám“.

A tady je další zástupce „nejdemokratičtější“ země světa, ve které také není vše v pořádku:

„Nyní se snažíme najít způsob, aby Madurova vláda začala mluvit se svými občany, jednala s nimi s respektem, ukončila kampaň teroru proti vlastnímu lidu a začala, jak doufáme, respektovat lidská práva,“ řekl v březnu 2014 tehdejší státní tajemník USA John Kerry.

26. března 2020 ministr zahraničí (také již bývalý) Mike Pompeo na svém Twitteru vypsal odměnu za poskytnutí informací, které pomohou zadržet řadu venezuelských občanů, včetně prezidenta Nicoláse Madura, kteří jsou obviněni z mezinárodního obchodu s drogami:

„Dnes USA vyhlásily odměnu za přivedení k odpovědnosti bývalých představitelů Madurova režimu odpovědných za mezinárodní obchod s drogami. Lidé ve Venezuele si zaslouží transparentní, odpovědnou a reprezentativní vládu, která slouží potřebám svého lidu.“

USA vypisují odměnu 15 milionů dolarů za Madurovu hlavu.

Čas plynul.

Ve Spojených státech také není vše tak růžové, jak by si „bojovníci za demokracii“ po celém světě přáli.

V dnešní době.

Na internetu se objevily záběry ze schůzky zvláštního představitele USA pro změnu klimatu Johna Kerryho a venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Podle listu The Daily Mail se tak stalo na klimatickém summitu v Egyptě.

Svět obletěly záběry, ze summitu v Egyptě, kde se setkali zvláštní vyslanec USA pro změnu klimatu John Kerry a venezuelský prezident Nicolás Maduro.

Podali si ruce a prohodili pár slov, přičemž Američan hravě pohrozil prstem Venezuelanovi a usmál se.

Ale co „demokraticky“ nezvolený prezident Juan Guaidó???

Nyní tytéž země, které na Venezuelu uvalily řadu sankcí a přivodily velkou ekonomickou krizi, se seřadily, aby vzdaly poctu „diktátorovi“ Madurovi.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://bit.ly/3g6JvTN

Zdroj:https://www.pokec24.cz/politika/maduro-je-nas-pritel-ma-ropu/