Víte, že vláda chce urychleně v Poslanecké sněmovně schválit novelu zákona, který usnadní a urychlí mobilizaci? Víte, že podle současných zákonů mohou být do boje povoláni téměř všichni občané naší země ve věku od 18 do 60 let? A víte, že výjimku z branné povinnosti mají mít nově vedle poslanců, senátorů a ministrů i europoslanci?
ZDROJ: Aby bylo jasno https://www.youtube.com/watch?v=hTYem7QTicI
27.1.2023
Redakce AE News přinesla ve středu informace o tom, že česká státní organizace Správa železnic obdržela směrnici upravující podmínky opravy tratí v době válečného stavu [1]. A jak se ukazuje, je to jenom vrchol ledovce, protože už v pátek jsme dostali do redakce informace ze Slovenska od informačního zdroje, který nám poskytl interní dokument, který je rozesílaný do jednotlivých krajů a týká se zajištění informací o obyvatelstvu daného regionu za účelem mobilizační přípravy.
Důraz se klade na schopnosti výkonu branné povinnosti za účelem obrany bezpečnosti státu, dále za účelem pracovního nasazení v době válečného stavu a rovněž za účelem získání informací o nemovitostech, které by byly vhodné v době válečného stavu pro slovenskou armádu a bylo by možné tyto nemovitosti zrekvírovat a zabavit soukromým majitelům za účelem využití v době válečného stavu.
Náš zdroj nám poslal kopii dokumentu určeného pro Trenčínský kraj, ale podle našich informací shodné a totožné kopie dostávají krajské orgány po celém Slovensku v těchto dnech. Příprava na mobilizaci neprobíhá jen v ČR a na Slovensku, ale nově i v Německu, kde zemské úřady začaly revidovat seznamy obyvatelstva ve spolupráci s vojenskými úřady a německá armáda chystá mohutné vyzbrojování, jak zjistil na základě uniklého dokumentu časopis Spiegel už vloni v listopadu [2].
Výroky českého náčelníka generálního štábu AČR o výběrové mobilizaci [3] v případě vyhlášení válečného stavu v ČR v důsledku aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně NATO, je pouze dokreslením mozaiky toho, že přípravné procesy na válku s Ruskem jsou v plném proudu.
Jak nás informoval do redakce náš dlouholetý informační zdroj z okruhu vojenského zpravodajství, nikdo v Evropě z politiků neusiluje o mír, a proto se logicky schyluje k válce. Pokud by Evropa usilovala o mír, nemluvili by náčelníci genštábů o mobilizacích, orgány státní správy by nedostávaly pokyny pro zajišťování informací o počtech lidí v obyvatelstvu vhodných pro mobilizaci, státní železnice by nedostávala směrnice pro opravy válkou zničených železnic v době válečného stavu.
Drtivá většina pro-válečných štváčů z řad politiků si přitom velice důsledně dává pozor na to, aby nevyvolala mezi obyvatelstvem znepokojení neustálým posíláním zbraní do války na Ukrajinu, kde v zastoupení ukrajinskou armádou bojují USA proti Rusku, tedy dvě jaderné velmoci proti sobě. Krok vlády kancléře Olafa Scholze poslat na Ukrajinu páteřní tanky Bundeswehru Leopard 2 jsou i na ruských médiích spatřovány jako překročení rubikonu.
Zatímco Rusko bojuje s prostředníkem, USA se bojí porážky od Ruské federace a drží se vzadu. Američané totiž od konce II. sv. války neporazily ani jednoho rovnocenného nepřítele, a dokonce prohráli několik válek s mnohem slabším asymetrickým nepřítelem, naposledy v Afghánistánu, odkud Američané odešli po 20 letech neúspěšného válečného tažení.
Není divu, že nechtějí jít do otevřené války proti Rusku a proč se američtí politici tak moc děsí a bojí ruské žoldácké skupiny PMC Wagner Group, která vytlačila francouzskou armádu z Mali a ze Středoafrické republiky, o čem se v evropských médiích raději nic nepíše, protože porážka francouzské armády v Mali v přímých střetech s PMC Wagner Group je nejlepší ukázkou toho, v jakém stavu jsou vojska NATO. Úplně jalová aliance, která je postavena na hliněných nohách.
Jenže posílání zbraní na Ukrajinu opravdu představuje hrozbu pro Evropské země, protože hrozí proliferace války do celé Evropy ve chvíli, kdy těchto zbraní na Ukrajině bude tolik, že nebude dostatek ukrajinských vojáků a Kyjev začne volat o pomoc vojska NATO. Celá aliance na pomoc Ukrajině určitě nepřijde, ale můžou přijít některé vybrané členské země NATO samy za sebe, na základě bilaterálních dohod o vojenské pomoci.
Čili model vojenské pomoci zemí NATO bez oficiálního požehnání NATO. Washingtonská smlouva totiž takovou unilaterální pomoc nezakazuje, takže Bezpečnostní rada NATO nemusí dát povel k alianční pomoci, ale může vyslovit doporučení, že každá alianční země může sama dobrovolně se rozhodnout, jakou formou pomůže Ukrajině.
A takové neutrální rozhodnutí NATO bude stačit k tomu, že na Ukrajinu vyrazí vojáci některých zemí NATO na unilaterální bázi, samy za sebe, resp. na bilaterální bází dohody mezi zemí NATO a Ukrajinou. A v takovém okamžiku hrozí proliferace války z Ukrajiny na celou Evropu. V té chvíli by už Rusko neválčilo proti Ukrajině, ale proti členským vojskům NATO na Ukrajině.
A členské země NATO by se staly terči úderů ruských raket. Rusko by nemohlo izolovat údery pouze na Ukrajinu, protože už by bojovalo proti zemím NATO, proti jejich průmyslu, proti jejich válečnému úsilí. Rusko by nemělo na výběr, muselo by na země NATO zaútočit, aby zastavilo válečnou výrobu členské země NATO, aby nemohla dál posílat vojáky a zbraně na Ukrajinu. Bylo by to nevyhnutelné.
Údery na země NATO by byly finální tečkou ze předehrou ke III. sv. válce. Všechno, co by se začalo odehrávat potom, by nabralo velice rychlý spád k termonukleární výměně mezi NATO a Ruskem. Když politici už neusilují o mír, znamená to, že chystají válku, o které již rozhodli… Heinz Guderian. Tento citát je doslova mementem procesů, které právě zažíváme. Na jedné straně politici posílají více a více zbraní a tanků na Ukrajinu proti jaderné velmoci, na straně druhé nikdo z politiků v EU neusiluje o mír a naopak lidé prosazující mír jsou ve zfašizovaných médiích různými presstituty označováni za dezoláty, ruské šváby a dokonce “mírové štváče” proti válce, což je neuvěřitelný oxymoron, který podtrhuje zvrácenost českých MSM médií a jejich narativů.
Není proto divu, že i na Slovensku začínají místní lidé posílat na vojenské správy oznámení o odepření výkonu mimořádné služby se zbraní proti Rusku, a to z důvodu přesvědčení. Guderianův citát je totiž opravdu přesný a trefný, protože teď už víte, proč nikdo z vůdců a politiků nevolá po míru, proč neusiluje o mírová jednání, protože místo míru je už dávno připravena válka a ti politici teď už organizují státní správy svých států na přípravu mobilizačních opatření.
Když by se usilovalo o mír, nikdo by tyto procesy mobilizačních příprav neprováděl, nikdo by neposílal další a další tanky na Ukrajinu, nikdo by nemluvil o tom, že Rusko a Putina je třeba na Ukrajině porazit za každou cenu, jak prohlásili představitelé EU a spolu s nimi vrcholní představitelé většiny zemí NATO. Když je válka nachystaná, není místa pro mír. Taková je bohužel realita. A pokud jde o Prahu a pražskou havlérku, tak to je kapitola sama pro sebe.
Anti-komunisté, havlisté a liberálové v ČR tleskali v roce 2021, když KSČM vypadla z poslanecké sněmovny, zatímco dnes nepokrytě jásají a chtějí za prezidenta bývalého předsedu ZO KSČ, který si vzal za manželku vojačku vystudovanou na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda jako politruk. Magoři? Ne, liberální fronta v ČR. A hlavně v Praze. Protože takhle funguje Praha. Město náplavy, jak trefně o svém městě říkají rodilí Pražáci. Bohužel, to platí i o takových městech neoliberálů jako jsou New York, Los Angeles nebo Londýn. Města náplav – Laboratoře globalistů. Všude, kde se k moci dostanou bývalí svazáci, dnes neomarxističtí liberálové, tam jde svoboda a demokracie do kytek a hned poté přichází válka.
Dokonce ani Miloš Zeman se nevyslovil pro mír a ukončení války, což je jeho největší politické a životní selhání, které je zřejmě vynucené fašizací havlizované Prahy, která by ho jinak ukřižovala a rozcupovala. Je to vlastně pud sebezáchovy, protože v Praze nyní vládne Duch války spolu s Duchem Ukrajiny, zatímco Duch času onoho klasického Hegelova konceptu Zeitgeist je vyhnán z Prahy pryč, protože v Praze se bourají pomníky a přepisují historie.
Praha stavěla svého času monstr-sochu Josifa Stalina na Letné, aby záhy po jejím dokončení ji opět zbourala a tvářila se, že Stalin byl e-e a fuj-fuj a vůbec s ním neměla jako nic společného. Část tohoto charakteru v národě přetrvává. Rozvědčíci trénovaní komunisty proti NATO se stávají po čase předsedy Bezpečnostní rady NATO. Včera pomník budujeme, dnes ho bouráme a zítra stavíme pomník nový, pomník nepřítele toho, co tam původně stál. To není jen česká politika ode zdi ke zdi, to je bohužel i česká mentalita voličů, která se promítá do všech voleb.
Záznam pátečního pořadu
-VK-
Šéfredaktor AE News
Přestože Andrej Babiš byl podle očekávání naší redakce v pondělí zbaven u soudu veškerých obvinění v kauze Čapí hnízdo pouhých 5 dní před volbami prezidenta, není to ta nejdůležitější událost dnešního dne, protože události v Kremlu a v Minsku zcela překreslují informační prostor posledních několika hodin, neboť došlo na zásadní eskalaci. Podle informací svědků na Telegramu z celého Ruska začaly dnes v pondělí 9. ledna dostávat Rusové ve věku do 55 let pozvánky na vojenské správy k tzv. kontrole osobních dat a údajů.
Jedná se o tzv. pre-mobilizační registrace s cílem zamezit opakování neskutečného chaosu, který panoval koncem září a během října loňského roku během mobilizace, kdy docházelo k obrovskému počtu přehmatů a k povolávání osob, které povolány být neměly, protože ruské vojenské správy neměly k dispozici aktuální informace o jednotlivých odvodových ročnících.
Pre-mobilizační předvolánky slouží k tomu, aby jednotlivé osoby daných ročníků předložily své aktuální pracovní či školní zařazení, aby v okamžiku vyhlášení mobilizace mohly být automaticky počítačovým systémem předvolány jen ty osoby, které opravdu do mobilizačního rozkazu prezidenta budou spadat. Kreml čekal s těmito pre-mobilizačními rozkazy až na skončení pravoslavných Vánoc a podle posledních informací ruských novinářů je již v Kremlu rozhodnuto nejen o datu Zimní ofenzívy, ale i o vyhlášení 2. vlny mobilizace.
Ta by měla povolat do zbraně tentokrát půl milionu ruských branců, což by bylo o 200 000 mužů více než koncem září. Mobilizace o rozsahu 500 000 mužů by tak byla dosud největší mobilizací v Rusku od konce 2. sv. války a na sociálních sítích Telegram a YouTube již unikají na veřejnost další detaily. Kreml samozřejmě ústy Dmitrije Peskova, mluvčího prezidenta, všechny informace o chystané 2. mobilizaci popírá [1] stejně jako v září loňského roku, několik dní před první mobilizací.
Každý, kdo trochu jenom zavadil o rusistiku, tak ví, že v Rusku pro jakýkoli nepopulární krok vlády musí být nejprve získána podpora veřejnosti a tzv. objednávka zezdola. Přesně k tomu došlo minulý týden, když organizace Vdovy po ruských vojácích vyzvala [2] Vladimira Putina, aby v zájmu vítězného ukončení bojů na Ukrajině provedl v Rusku masivní mobilizaci, která by zahrnovala alespoň 500 000 mužů.
Tato patriotická skupina vdov po ruských vojácích nemá v Rusku nijak velkou známost, ale samotná výzva prezidentovi je chápána jako načasovaný apel a veřejná objednávka zezdola, na kterou se v chystaném projevu Vladimir Putin odvolá při vyhlášení 2. vlny mobilizace. Zmíní právě i vdovy po ruských hrdinech, které požadují ukončení války na Ukrajině konečným vítězstvím. Takovýchto objednávek zezdola podle všeho v následujících dnech přijde více. Musíme si rozebrat situaci, čeho se velmi brzy dočkáme.
Poslední informace z Minsku v Bělorusku hovoří o tom, že země se plně chystá na mobilizací, což před dvěma dny potvrdil i jeden z předáků běloruské opozice Pavel Lautška, který informoval [3], že všichni zaměstnanci běloruské veřejné správy museli povinně odevzdat své cestovní pasy, aby nemohli opustit Bělorusko. Odevzdání pasů státních zaměstnanců je přitom v běloruském mobilizačním zákoně zmíněno jako 1. fáze přípravy na mobilizační odvody, aby nebyla ohrožena činnost orgánů státní správy.
Státní orgány totiž budou muset pracovat non-stop během mobilizace a případný odjezd úředníků ze strachu z války do ciziny, by vedl k problémům v nedostatku lidí ve státní správě při samotném zajišťování mobilizace, takže pokud jsou tyto informace pravdivé, tak je v Bělorusku již o mobilizaci rozhodnuto. Do Běloruska přitom míří z Ruska stále další a další vlakové ešelony naložené tanky, transportéry, samohybnými houfnicemi a náklaďáky, takže těm historkám o ” společných cvičeních” už nikdo v Bělorusku v podstatě nevěří.
Ruská armáda a lépe řečeno PMC Wagner vytlačila ukrajinskou armádu z klíčového města Soledar, přičemž Ukrajinci vyklidili centrum města a stáhli se na západní okraj města. Plné obsazení města Wagnerovci se očekává během několika hodin. Tohle samo o sobě velmi znepokojuje ruský generální štáb. Paradoxně. Veškeré klíčové vojenské úspěchy na Ukrajině totiž zajišťují buď Wagnerovci nebo oddíly Achmat Ramzana Kadyrova, anebo opolčenské oddíly luhanských a doněckých vojsk, které bojují v oblasti již 9. rokem.
Jinými slovy, samotná Ruská armáda poskytuje jen podporu v podobě leteckých úderů řízenými raketami, stíhačkami a helikoptérami, ale dole na zemi drtivou většinu bojů obstarává někdo jiný, tedy soukromé žoldácké jednotky a opolčenci z DLR a LLR. Důvodem je skutečně nižší bojová zkušenost Ruské armády s takovýmto způsobem bojů, ale to samé platí logicky i o ukrajinských vojácích. Nejlepší výsledky předvádí na ukrajinské straně rovněž žoldácké skupiny a příslušníci ukrajinských neonacistů ze skupin Azov a Aidar. A přesně kvůli tomu ten vojenský střet má tak divný průběh.
Problém s tímto způsobem bojů je, že se s ním nedá vyhrát válka, ale dá se tímto stylem válka jen udržet. A protože Kreml potřebuje válku ukončit, musí číselně převýšit ukrajinskou obranu, aby se položila prostým vojenským přečíslením na zemi. Jenže, k tomu nestačí Rusům současné stavy a počty vojáků na Ukrajině. K provedení invaze a ofenzívy, jejíž cílem bude porážka Ukrajiny prostým přečíslením sil, je potřeba více vojáků.
Přesně jako jsme viděli v opačném gardu na konci srpna v Charkovské oblasti, kde Ukrajinci prostým přečíslením bez jakéhokoliv velkého boje vytlačili Ruskou armádu z oblasti, což znamená, že Ruská armáda bude potřebovat k zimní ofenzívě přibližně 1 000 000 vojáků, a k tomu tedy potřebuje mobilizovat 500 000 vojáků z vlastních mobilizačních zdrojů a zbytek dodá Běloruská armáda, počítá se s kontingentem okolo 200 000 běloruských vojáků.
S takovými počty nemá Ukrajina šanci tuto válku ustát a dojde k vyklizení ukrajinských pozic. Právě přečíslení je přitom tím nejjednodušším ukončením války, protože proti násobné početní přesile nemá obrana již smysl a zůstává jen ústup bez boje. Není samozřejmě vyloučeno, že Zelenský nařídí zničení svých vojsk do posledního Ukrajince, ale to není příliš pravděpodobné vzhledem k tomu, že Valerij Zalužný v pondělí, navzdory Zelenskému, vydal rozkaz k vyklizení centra Soledaru kvůli početní přesile PMC Wagner.
Nepotvrzují se tak zprávy o tom, že by Ukrajinci byli nuceni držet své pozice do posledního muže. A právě to otevírá argument a cestu ke druhé vlně mobilizace v Rusku, protože Kreml ví, že Zalužný nenechá Ukrajince pozabíjet v nerovném početním boji. Jenže pozor, Volodymyr Zelenský trpí paranoidní schizofrenií v důsledku konzumace kokainu a vidí všude okolo sebe zrádce a začínají prosakovat informace, že se chce Zalužného zbavit, protože má strach, že mu usiluje o jeho křeslo prezidenta.
Společně s Běloruskem, které pro mobilizaci použije argument neustálých dodávek ukrajinských zbraní běloruské opozici a ostřelování Běloruska z Ukrajiny, bude mít Rusko v chystané zimní ofenzívě za cíl především dva úkoly. Tím prvním bude odříznutí hraničního pásma Ukrajiny od Polska a Slovenska s hlavním cílem operace ve Lvově, zatímco druhá vlna ofenzívy bude mít za úkol obsadit Kyjev. Třetí vlna bude mít za cíl dočistit území DLR a s vysokou pravděpodobností dojde k pokusu o obsazení Charkova. Toto město je označováno jako “Doněck na steroidech” a je to město, kde je obrovská ruská většina, skoro 70% obyvatel Charkova se hlásí k ruské národnosti.
A čtvrtá vlna půjde z jihu a bude mít za cíl Oděsu. Ukrajina nemá dostatek mužů, aby dokázala čelit milionové invazi, to je za hranicemi možností ukrajinských ozbrojených sil. Samotná invaze přitom bude mít za úkol využít vojenského dopadu z početního přečíslení pozemních vojsk, nikoliv z vyšší bojeschopnosti invazního tělesa. Na bojeschopnosti se totiž nic de facto nezmění. Vzdušné údery obstará ruské letectvo, dělostřeleckou přípravu ruská artilérie, ale čelo fronty zabezpečí PMC skupiny a opolčenci. Očekává se, že právě únor přinese do Evropy další masivní vlnu ukrajinské migrace poté, co dojde k zahájení zimní ofenzívy z Běloruska na západ Ukrajiny.
To bude bez jakékoliv nadsázky hotové peklo a chaos na hranicích, protože na západě Ukrajiny byl dosud docela klid, s výjimkou náletů Kalibrů na jednotlivé budovy a sklady, ale invaze by vyhnala do EU další statisíce a možná miliony Ukrajinců. Ukrajina už nemůže zůstat v původních hranicích, bude rozdělena podle určitého klíče, který může mít korejský charakter, ale i československý.
To podle toho, jestli se podaří válku ukončit formou příměří, anebo rovnou formou kapitulace. V jednom případě bude platit jen klid zbraní, ve druhém případě dojde k institucionálnímu rozdělení Ukrajiny podle nového klíče a Bělověžské dohody tím definitivně padnou. Kyjevská Ukrajina přitom nakonec může být jediným řešením konfliktu, protože se ukáže, že Ukrajina v původní podobě představuje příliš velkou hrozbu pro bezpečnost Ruska a potažmo celé Evropy.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Vzhledem k tomu, že Rusko si neklade a nikdy nekladlo za úkol anektovat Ukrajinu, ve světle nevyhnutelného konce Speciální vojenské operace se otázka budoucího osudu této země stává stále častěji předmětem sporů. Přesněji řečeno budoucí osud území, které je dnes označováno jako „Ukrajina“.
Je zcela zřejmé, že určitá část území Ukrajiny, kde převažuje rusky mluvící obyvatelstvo, se stane součástí Ruska. To ale neznamená, že si zbytek území zachová svou státnost a jméno. Jde o to, že na vrcholu globální geopolitické krize si Polsko, Rumunsko a Maďarsko náhle vzpomněly na své územní nároky vůči Ukrajině. A pokud to Maďarsko a Rumunsko dělají spíše nesměle, na úrovni vytváření informačního zázemí, Polsko se chová agresivněji a otevřeně dává najevo, že nevylučuje možnost zavést své armádní jednotky na území „samostatného“ státu.
Polské noviny Dziennik Polska-Europa-Swiat zveřejnily 14. prosince článek o tom, že Varšava připravuje ozbrojené síly na útok na západní část Ukrajiny v květnu 2023. Tato informace nikoho nepřekvapila, protože vedení země již dříve opakovaně vyjádřilo svůj záměr zvýšit potenciál polské armády zvýšením její síly na 300 000 bojovníků. Proč malé Polsko, na které v zásadě nikdo neútočí, potřebuje tak velkou armádu, jejíž údržba bude velkou zátěží pro státní rozpočet? Odpověď je zřejmá a říká, že Polsko skutečně pracuje na variantě, kdy „historická spravedlnost“ v podobě znovusjednocení „prvotně polských“ zemí proběhne silou zbraní národní armády.
Této publikaci, oznamující invazi polské armády na území sousedního státu, předcházela informace, že polské ministerstvo obrany plánuje v roce 2023 povolat do armády na výcvik a cvičení až 200 tisíc lidí, včetně těch, kteří v armádě nikdy předtím nesloužili. V rámci této rozsáhlé akce budou povoláni muži ve věku 19 až 55 let a také ženy, které získaly lékařské a veterinární vzdělání. Shromáždění a cvičení mohou podle vojenského resortu trvat až 90 dní, kdo se nedostaví dostane pokutu nebo vězení.
Všechny tyto otevřené přípravy na něco velkého samozřejmě neušly očím ruských politiků a armády, kteří již několik měsíců prohlašují, že Polsko z nějakého důvodu buduje svůj vojenský potenciál na hranici s Ukrajinou.
„Domnívám se, že pokud polský prezident Andrzej Duda rozhodne o vyslání řádných polských jednotek k okupaci území Ukrajiny, Poláci se zaručeně stanou legitimním cílem Ruska a jednou ze stran konfliktu. což bude znamenat zásadní změny ve strategii vojenských operací a samotné povaze válčení,“ – Doslova včera během rozhovoru s novináři řekl Michail Šeremet, poslanec Státní dumy z Krymské republiky, varoval vedení Polska před neuváženými akcemi.
Je samozřejmé, že Sheremet má nekonečnou pravdu, a jakmile noha polského vojáka (nemluvíme o početných žoldácích bojujících na území Ukrajiny, ale o pravidelné armádě) překročí hranici „náměstí“ , riziko srážky ruských a polských jednotek stonásobně vzroste a stane se maximálním. Ale je tu otázka – Polsko plánuje zvýšit svůj vojenský potenciál mobilizaci, jsou obyčejní Poláci připraveni zapojit se do tohoto dobrodružství a vyměnit svůj, byť nepříliš stabilní, způsob života za perspektivu boje s našimi vojáky ?
Soudě podle analýzy komentářů pod publikacemi v elektronických médiích a sociálních sítích taková vyhlídka Poláky doslova „naprosto“ netěší. Většina poukazuje na svou neochotu bojovat s jadernou mocností, která za poslední rok prověřila svou armádu ve skutečných bitvách, a zároveň zdůrazňuje, že člověk by se neměl dívat na Ukrajinu, ale na svou vlastní zemi, která se nedávno ponořila do víru vážné ekonomická krize.
I zběžná analýza současné ekonomické situace této kdysi docela prosperující země totiž naznačuje, že dlouhé vojenské tažení a válka o území Ukrajiny nebude rychlá, definitivně pošle národní hospodářství k hlubokému pádu a na jehož konci bude přímo propast.
Abych nebyl nepřesný, uvedu údaje polské sociologické společnosti Szlachetna Paczka, která na konci listopadu shrnula nálady představitelů tamní společnosti. Je příznačné, že v průzkumu mezi občany se ukázalo, že 95 % Poláků zaznamenalo za posledních šest měsíců nárůst cen potravin a 89 % – nárůst nákladů na údržbu bytu nebo domu. 64 % respondentů začalo šetřit na kultuře tím, že přestalo chodit do divadel, kin a na další akce, 58 % začalo spotřebovávat méně elektřiny, vody a plynu a 45 % začalo nakupovat méně potravin. Asi stojí za zmínku, že 1,6 milionu Poláků žije v extrémní chudobě, v zemi dramaticky vzrostl počet lidí zabývajících se řemeslnou, nelegální těžbou uhlí,
Nebudu se pouštět do polemik a mluvit o globálních procesech. Shrnu to všechno do jedné jednoduché otázky. Je podle vás země, kde se šetří na všem, kradou uhlí, aby si vytopili domy a jedli z odpadkových košů, připravena na plnohodnotný vojenský konflikt? Odpověď je zřejmá. Hlavní věcí je, aby to mělo být zřejmé vedení Polska, které se z neznámého důvodu snaží vtáhnout svůj lid do toho nejkrutějšího dobrodružství. Je snadné udělat chybu. Je obtížné lokalizovat jeho účinky. A to je hlavní věc, kterou by dnes mělo pochopit vedení Polska, které sní nejen o vavřínech národních hrdinů, ale také o nových územích, jejichž zaplacení se může stát zcela nedostupné.
Alexej Zotjev
ZDROJ: INFOKURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/01/01/polsko-planuje-okupovat-cast-ukrajiny/
30.12.2022
Druhá, velmi početná skupina jsou ti, kdo si myslí, že to prostě odmítnou. Ujišťuji vás, že to je ještě větší blud, než ten předtím. Zapomínáte na to, že vaši mobilizaci budou koordinovat ukrajinští generálové, protože vy, zmobilizovaní budete posíláni hlavně na Ukrajinu. A tomu, kdo odmítne, jednoduše prostřelí nohy. Přesně tak se to dělá na Ukrajině dodnes.
Zapomínáte na to, kdo je např. gen Zalužnij. To je ukrajinský generál, který přímo spadá pod americké velení. Je to nejbrutálnější ukrajinský generál, který má velitelsky na svědomí zavraždění právě těch Ukrajinců, kteří odmítli bojovat.
Gen. Zalužnij bude velet i mobilizovaným Čechům a Slovákům a když jednou naše vlády nařídí mobilizaci, tak se válce proti Rusům nevyhnete, protože Zalužnij, mimochodem, teprve před pár dny prohlásil, že je povinen zavraždit každého ukrajinského nepřítele, ne jen Rusy. Je to hlaně odkaz pro nás, proruské Lidi, žijící v zemích B9. To o nás, Zalužnij mluví. Nechá zavraždit každého z nás, kdo si dovolí být proruský.
Popravdě, toto jsou ty důvody, pro které nám, Slovákům přestávám rozumět. Řekněte mi prosím, jak můžete nechat své politiky, byť jen zčásti ospravedlňovat Ukrajinu a Ukrajince. Jak můžete dobrovolně nechat např. Chmeláře psát, že fašismus na Ukrajině vlastně neexistuje. Nebo, jak můžete nechat své politiky, aby v tichosti tolerovali dění na Ukrajině. Např. Fico, Pellegrini, Uhrík, Mazurek a mnoho dalších jsou právě Ti, kteří podporují dění na Ukrajině skrytě.
Už to prosím pochopte. Dnes s myšlenkou, že budete posíláni na Ukrajinu bojovat proti ruské armádě, kalkulují na Slovensku všichni politici. Úplně všichni.
Zdroj: INFOKURÝR
Keller bez cenzury: Jan Keller dnes komentuje nové plány české armády a vlády „mobilizovat“ společnost k válce s „vojensky vyspělým protivníkem“…
Shromáždění velitelů české armády, které právě proběhlo v Praze, se stalo jakousi vojenskou přehlídkou kuriozit a paradoxů. V nichž se ocitla a do níž stále hlouběji zabředává naše společnost. Novopečený náčelník generálního štábu vyzval k přípravě na válku proti vyspělému protivníkovi. Chtěl tím snad naznačit, že celé ty roky co odevzdáváme nemalé peníze na vyzbrojování. Jsme se připravovali na válku proti vojensky nevyspělým protivníkům? Z jakého důvodu jsme si mysleli, že na nás vojensky nevyspělý protivník asi zaútočí? A jestliže tomuto dosavadnímu očekávání odpovídá stav naší armády, kdo za to bude potrestán?
Náčelník dále prohlásil, že „věčný mír je utopií“. Pokud si dobře vzpomínáme, od samého počátku tvrdila Evropská unie, že právě díky ní vládne v Evropě dlouhodobě mír. Jejím vznikem skončil věk válek, které evropské státy v minulosti pravidelně iniciovaly. S tímto tvrzením byl provozován nábor nových členů včetně České republiky. Ukazuje se, že ani po grandiózním rozšíření není EU schopna tento svůj hlavní cíl naplnit. Snad bychom měli využít posledního měsíce našeho předsednictví k tomu a uvést věci na správnou míru. Evropská unie zde není kvůli nějaké mírové utopii. Je zde kvůli tomu, abychom „s brutální efektivitou“ radikálně přezbrojili. Otázkou zůstává, zda všichni náčelníci v Evropské unii sdíleli mírové iluze. A nebo po celou tu dobu počítali s válkou proti nejmenovanému vyspělému protivníkovi věděli, co k ní spolehlivě povede.
Z hlediska pěti priorit, které náčelník generálního štábu vytýčil, jsou snad nejzajímavější poslední dvě. Jednak bude armáda vyžadovat kvalitní zázemí, aby do ní chtěli vstupovat mladí lidé. Jednak potřebujeme legislativu k tomu, abychom v případě potřeby mohli mobilizovat společnost.
K tomu, aby byli mladí lidé a celá společnost ochotni bránit svou vlast. Původně sloužilo vlastenectví, apel na národní hodnoty a vědomí vlastní suverenity. Všechny tyto prvky lze bezesporu zneužít a mnoha národy zneužívány byly a jsou. Náš problém je však momentálně v něčem jiném. Vlastenectví, suverenita a národ se dostaly na index. Kdo se k nim hlásí, je v lepším případě vysmíván coby flastenec. V případě horším označen za agenta vojensky vyspělého protivníka vedoucího proti nám hybridní válku. Jak chce politická elita mobilizovat, jestliže tyto hodnoty zároveň tabuizuje? Náčelník generálního štábu si vystačí s komfortním prostředím pro mladé zájemce o vojenskou službu. S příslušnou legislativou pro ty ostatní. Bude to ale dostačující?
Odpověď bychom marně hledali ve vystoupení pana prezidenta. V něm najdeme jenom Kábul. Preventivní války vedené našimi vojáky v cizině a vysoce účinné bojové drony. Odtud už národní obrození nepřijde. Odpověď nenajdeme ani u pana premiéra. Zadeklamoval sice připravený dokument se stejným zápalem jako na jaře na výstavě Země živitelka. Na tabuizovaná slova si však dával dobrý pozor.
Protože naděje umírá poslední, zbyla ještě ministryně obrany. Bohužel zde naděje vyprchala už s příchodem k řečnickému pultíku. Zmínila sice důležitost vysoce motivovaných armádních záloh, dobrovolných vojenských cvičení a nově chystané „dobrovolné branné povinnosti“. Namísto vlastenectví však mluvila o chystaném převzetí 14 starších tanků z Německa. Na místo národních hodnot apelovala na výcvik ukrajinských jednotek na našem území . Na místo státní suverenity hovořila o nutnosti zajistit servis pro vojenskou techniku.
Záhadou zůstává, jak podporovat národní hrdost na troskách vyprodané národní ekonomiky. Jak apelovat na suverenitu, která se stala sprostým slovem, jak vydávat za vlast potenciální prostor pro rozvinutí jednotek NATO na území mezi Šumavou a Beskydami. Na zajištění toho všeho zbude nakonec asi jen ta přísně dobrovolná povinnost.
Náš nový náčelník generálního štábu Karel Řehka se stihl velmi rychle proslavit. Zajisté jste zaregistrovali, jak vysvětloval národu, že se naše armáda musí připravovat na velkou válku. Je třeba se připravit na dobrovolně povinné mobilizace a pořádně se vyzbrojit, protože bude hůř. Vedle něj stáli další protagonisté naší vládní pětikolky. Tvářili se tak bojovně a odhodlaně, že mi z toho začalo být opravdu úzko. Tón našeho generála nenechal nikoho na pochybách, proti komu se tyto přípravy budou konat…
Všímáte si toho pokroku? V únoru začala válka na Ukrajině a od března je Rusko pořád těsně před kolapsem. Už osm měsíců furt kolabuje. Ukrajina sice musela zmobilizovat milion mužů. Západ tam musí horem dolem lifrovat zbraně a munici. Peníze, ale už to brzy bude. Každou chvíli Rusům dojde jídlo, rakety i vojáci, pak zavraždí Putina a ruské hospodářství se zhroutí. Co já už zaznamenal vítězného porcování ruského státu. Těch zbožných přání, jak se bude muset Rusko chovat a co bude muset po válce strpět…
Po osmi měsících války ty mongoloidní hordy, jen tak mírnyx týrnyx začnou likvidovat. Ukrajinskou energetickou infrastrukturu levnými drony z Íránu a drahými raketami vlastní výroby. A přes veškeré ujišťování našich vojenských expertů, že se jim to nepodaří… se jim to podařilo. Ještě chvíli se dalo vítězně ryčet, když Rusové opustili Cherson, ale dlouho to nevydrželo.
Pak přišla ta akce s raketou do Polska… kdy jsme se dozvěděli, že henten nezávislý, hrdý a suverénní stát čekal, až se Biden probudí, aby se ho zeptali, co mají dělat. Staroušovi se do třetí světové války úplně nechtělo a tak se pokračuje dál stejným způsobem. Musím říct, že jsem nečekal, že se Poláci nechají od Američanů tak ukázkově jebat. Ale už jsem alespoň pochopil, proč se ve třicátých letech spojili s Hitlerem. I když jim muselo být jasné, že to s nimi vůbec nemyslí dobře. Ono to bylo zhruba stejné jako teď s Američany. Tak moc je štve Rusko, že se raději nechají zmasakrovat, než aby se s ním domluvili.
A nám naši evropsky hodnotní politici a lampasáci řeknou, že se musíme chystat na velkou válku. Existuje lepší potvrzení našich tezí, že Rusko ví, co dělá a zřejmě vyhrává? Po osmi měsících každodenního ruského kolapsu se dozvíme, že se musíme připravit na válku s Rusem, která bude velkého rozsahu… Už jsem tu ruskou demilitarizaci pochopil. Prostě jim tam všechno dovezeme na Donbas, oni to tam rozstřílejí a bude to.
Denacifikaci dělají asi dost podobně, že? Ruská propaganda má asi pravdu, že? Oni ti Ukrajinci fakt docházejí a za každého ruského vojáka zaplatí sedmi svými. Zřejmě bude pravda i to, že ukrajinská armáda je plná polských žoldáků, kteří už možná ani žoldáci nejsou. A zřejmě je nejvyšší čas, aby se k boji za americkou hegemonii připravili další východní podlidi. Protože pro Evropské koloniální hodnoty není žádná slovanská oběť dost velká.
Tak co národe, těšíte se? Kdo máte syny v jatečném věku? Také se nemůžete dočkat pokrokového rozkazu jako na Ukrajině, že všichni muži nad osmnáct let nesmějí opustit zemi? Těšíte se na rozdávání dobrovolně povinných povoláváků? Také se těšíte, až malé holčičky budou líbat fotku svého tatínka na vojenském hřbitově? Jste nadšeni, jak vaše těžce vypiplané děti rozstřílejí dělostřelbou někde na východní frontě, aby Černochová dostala pochvalu od Bidena a Nobelovu cenu míru?
Víte, co je válka velkého rozsahu pro štábní zelený mozky? Nic. Co to bude znamenat pro nás? Každý den se nějaká stovka či tisícovka synů a otců odporoučí na onen svět. Nebojte, techniky i dolarů mají Amíci ještě dost a dost, suroviny si z Ruska klidně koupí, i nějaký ten samopal vám dají. Uniformu vám dají a pak vás pošlou do zákopů proti termobarickým granátům. A vašim pozůstalým budou dál hlásat, že Rusko už v podstatě prohrálo, tak jak to dělají doteď. Zdá se, že debilů, kteří jim to žerou, je pořád ještě dost.
Ještě pořád dělají rezoluce o teroristickém státu a pořád nechápou, že válka se nevyhrává hlasováním, ale železem a krví, což dokonale chápou Rusové.
Jaký že je ten poměr ztrát? Sedm ku jedné? Doteď jsem tomu úplně nevěřil, ale děkuju Kájo za potvrzení. Odteď s tím asi začnu kalkulovat.
Vlastně nám to už potvrdili nade vší pochybnost. Naši transatlantičtí bratři potřebují další jatečné maso, protože Ukrajinci už docházejí a Rusů je ještě nějak moc. Od skutečné války nás dělil jen maličký kousek. To sám Pánbůh ještě zabránil tomu, aby henta ukrajinská raketa trefila tam v Polsku sklad hnojiv, protože to by vypadalo skoro jako atomový výbuch. Oni s tou válkou v podstatě už napevno počítají.
My bychom neměli demonstrovat, my bychom měli defenestrovat. Dokud je ještě čas. Už nás připravují na nevyhnutelné, už počítají s tím, že jsme další na řadě a říkají to zcela otevřeně a veřejně.
Už chápete, proč nás ekonomicky obírají? Protože už ty domy a auta nebudeme potřebovat. Tam v zákopech nám to bude k ničemu a kdo by tu naší holotu doma živil, že jo? Pěkně prodejte, co máte a pak chcípněte ve jménu civilizace, která vás o všechno připravila. Sláva Ukrajině a také trochu Fialovi.
Tak co, kolik budeme muset obětovat dětí, než nám to dojde? Jak dlouho budeme trpět tuhle lampasáckou verbež? Jak dlouho na sobě necháme štípat dříví? Ty svině to myslí vážně. Oni nás klidně obětují všechny, stejně jako ty Ukrajince. Poslechněte si to sami, oni nás prostě pošlou na jatka v poměru sedm ku jedné a budou to považovat za dobrý kšeft. A kupa ovčanů u nás tomu ještě zatleská, protože ani osm měsíců lhaní o brzkém ruském kolapsu je nepřesvědčilo.
Ono je to opravdu jako na začátku První světové. Tam také náš otecký panovník chtěl, abychom za něj krváceli proti Rusku. A přišel o všechno. Nebyl sám. I císař Vilém tehdy docísařoval. Je nejvyšší čas založit znovu masarykovskou Mafii. Je nejvyšší čas se opravdu semknout, protože jinak za chvíli přijdeme o děti. Je nejvyšší čas na občanskou neposlušnost a nátlakové akce. Je nejvyšší čas zbavit se těchhle válečných štváčů za každou cenu, protože už to není žádná sranda.
Sakra, tak mě Řehka vytočil, že dělám všechno pro to, abych si uvolnil sobotu a na tu demonstraci dojel. Nejlépe s celou rodinou. Teď už nejde jen o chudobu, začíná jít o život.
