Go*gle musí zaplatit: Jihoafrická republika požaduje milionové odškodnění pro domácí média
26. února 2025
ZDROJ:
26. února 2025
V masivním útoku proti digitální supervelmoci ze Silicon Valley se jihoafrická soutěžní komise zaměřila na Google. V budoucnu bude gigant ve vyhledávačích sáhnout hluboko do kapsy a bude platit 300 až 500 milionů randů (15,5 až 25,8 milionů eur) ročně jihoafrickým mediálním společnostem – po dobu tří až pěti let.
Předběžné vyšetřování průzkumu trhu médií a digitálních platforem (MDPMI), které bylo zveřejněno v pondělí a o němž informovala jihoafrická média , nemilosrdně odhaluje, jak technologický gigant profituje z jihoafrické žurnalistiky, aniž by za to adekvátně zaplatil. Podle výpočtů Komise generuje Google z obsahu jihoafrických zpráv neuvěřitelných 41,3 až 46,5 milionů eur (800-900 milionů randů). Společnost zároveň ničí potenciální příjmy místních médií ve výši 8,3 až 10,3 milionů EUR (160-200 milionů R).
Členka komise Paula Frayová to shrnula: Tvorba hodnoty se stala dramaticky nevyváženou. Zvláště pikantní je, že algoritmus Google systematicky upřednostňuje mezinárodní zpravodajské zdroje před jihoafrickými médii – což je zvláštní druh digitálního kolonialismu.
Google ale není jediným digitálním gigantem, který se dostal pod palbu. Studie ukazuje, že platformy sociálních médií jako Meta (Facebook), X (dříve Twitter), TikTok a YouTube se nyní staly nejdůležitějšími zdroji zpráv pro jihoafrickou populaci. Meta a X záměrně snížily dosah příspěvků s odkazy na jihoafrická média – další rána domácímu mediálnímu prostředí.
James Hodge, předseda MDPMI, nyní vyzývá k drastickým opatřením: digitální odvod ve výši 5 až 10 procent z příjmů společností sociálních médií a AI by měl kompenzovat ztráty jihoafrických médií. Google musí také přizpůsobit svůj algoritmus a ukončit systematickou diskriminaci jihoafrických médií.
Konkrétně by společnost vyhledávače měla také sdílet anonymizovaná uživatelská data a poskytovat SEO podporu. Meta je žádána, aby alespoň zdvojnásobila dosah zpravodajského obsahu na Facebooku. YouTube má také povinnost: Platforma by měla zvýšit podíl na příjmech pro mediální společnosti na 70 procent a aktivně podporovat vyšší přímý prodej prostřednictvím médií.
Jihoafrická iniciativa by mohla mít signální efekt. Zatímco techničtí giganti po celém světě uplatňují svou tržní sílu, Jižní Afrika ukazuje, že i menší trhy se mohou bránit. Požadavky Komise pro hospodářskou soutěž jsou více než oprávněné: Každý, kdo vydělává miliardy na obsahu jiných lidí, za to musí také patřičně zaplatit. Čas běží pro Google & Co. Finální verze zprávy bude pravděpodobně obsahovat ještě jasnější slova.
15. ledna 2025
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta Platforms, v podcastu Joea Rogana nebývale otevřeně popsal tlaky, kterým jeho sociální sítě musely čelit, což nakonec vedlo k zásadním změnám v jejich politice. Jak uvádí hollywoodský magazín Variety, Zuckerberg přirovnal situaci k Orwellově dystopii. „Bylo to jako z *1984*. Bidenova administrativa nás nutila mazat informace o vakcínách a jejich vedlejších účincích během pandemie covidu. Nechtěl jsem být tím, kdo rozhoduje o pravdě pro miliardu uživatelů. Ověřování faktů se stalo příliš ideologické,“ vysvětlil Zuckerberg, proč se Meta tento týden rozhodla ustoupit od ověřování faktů na Facebooku. Kritici však sarkasticky poznamenávají, že změna přichází v době, kdy se Donald Trump vrací do politického boje o Bílý dům.
Mark Zuckerberg v podcastu přiznal, že Meta při moderování obsahu zašla příliš daleko, a proces ověřování faktů přirovnal k situacím popisovaným v Orwellově *1984*. „Tohle zničilo tolik důvěry, zejména ve Spojených státech, že jsme museli něco změnit,“ uvedl Zuckerberg s odkazem na známý dystopický román. Podle něj spočívá hlavní problém v tom, že ověřování faktů na sociálních sítích se stalo příliš ideologickým. „Od začátku jsem věděl, že nechci být tím, kdo rozhoduje, co je pravda pro miliardy uživatelů,“ dodal.
Společnost Meta nedávno oznámila ukončení programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) a zároveň upravila politiku moderace obsahu na Facebooku a Instagramu. Nová pravidla však vyvolala vlnu kritiky, protože umožní větší toleranci k urážkám žen, etnických skupin LGBTQ+ komunity. Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana tento posun obhajoval tím, že pravidla na sociálních sítích by měla odrážet standardy veřejného diskurzu. „Pokud je něco považováno za přijatelné ve veřejné debatě, například na půdě Kongresu, mělo by být možné o tom diskutovat i na sociálních platformách,“ uvedl Zuckerberg podle německého deníku Bild.
ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK
Facebook v USA oznámil zrušení oddělení tzv. factcheckerů a místo nich plánuje zavést systém komunitních poznámek, které budou vytvářet sami uživatelé. „Chceme se vrátit ke kořenům a zaměřit se na snižování chyb, zjednodušení pravidel a obnovu svobody projevu,“ uvedl Mark Zuckerberg ve videu zveřejněném v úterý. Dále zdůraznil, že tradiční ověřovatele faktů nahradí právě komunitní poznámky, které jsou inspirované systémem zavedeným Elonem Muskem na platformě X (dříve Twitter).
Podle magazínu Variety se Mark Zuckerberg setkal s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla snaha omezit cenzuru na globální úrovni. „Myslím, že Trump chce, aby Amerika zvítězila,“ uvedl Zuckerberg po setkání. Setkání s Trumpem podle něj mělo za cíl debatovat o způsobech, „jak vrátit kontrolu nad informacemi zpět k lidem“. Jak píše americký deník Wall Street Journal, zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA dokonce označil za „kulturní bod zlomu“.
Mark Zuckerberg v podcastu Joe Rogan Experience připomněl dva zásadní momenty z roku 2016, které podle něj vedly k zavedení fact-checkingu: zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu a události kolem brexitu. „Tyto události vyvolaly obrovský institucionální tlak na cenzurování obsahu na ideologických základech,“ uvedl. Přiznal, že tehdy nebyl připraven situaci plně pochopit. „V roce 2016 jsem příliš naslouchal těm, kteří tvrdili, že úspěch Trumpa byl výsledkem dezinformací. Smyslem sociálních sítí ale vždy bylo umožnit lidem sdílet, co chtějí. Chceme se vrátit k naší původní misi – dát lidem moc sdílet a propojit svět,“ prohlásil podle webu Axios.
PODOBNÝ ČLÁNEK
Zuckerberg se rovněž vrátil k éře pandemie koronaviru, kdy Meta aktivně zasahovala proti kritikům opatření a očkování. Uvedl, že Bidenova administrativa na společnost naléhala, aby odstraňovala příspěvky upozorňující na vedlejší účinky vakcíny. „Řekli nám, že musíme odstranit všechno, co hrozí, že vakcíny mohou mít vedlejší účinky,“ prohlásil Zuckerberg. Dodal, že tlak byl značný: „Bylo to brutální. Nutili nás mazat obsah, který byl pravdivý. Všechno, co naznačovalo, že vakcíny mohou mít vedlejší účinky, muselo být odstraněno.“
Mark Zuckerberg uvedl, že zástupci Bidenovy administrativy telefonicky kontaktovali vedoucí pracovníky Meta a hrozili důsledky, pokud společnost nebude spolupracovat. „Nakonec jsme jim museli říct: ‚Ne, pravdivé informace mazat nebudeme,’“ prohlásil. „Začalo to bojem proti jasným hoaxům, jako že Země je placatá, ale postupně to sklouzlo do ideologicky motivované cenzury,“ dodal.
DALŠÍ ČLÁNEK
Podle magazínu Variety je zrušení ověřování faktů přímo spojeno s nástupem Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Variety rovněž poskytla informaci, že do správní rady společnosti Meta byl nedávno zvolen Dan White, blízký přítel Donalda Trumpa, a že Meta darovala miliony dolarů na inaugurační nadaci republikána.