El rebel
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
18.1.2023
BLOG – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Přátelé, nalijme si čistého vína… Že by volbuše tentokrát dopadly podle venkova… no, moc to na to nevypadá. Volební výsledky z prvního kola jsou k Babišovi nepříznivější než byly před pěti lety k Zemanovi a mééédia z něj dělají ještě většího antikrista. Sám Andrejko pak není tak zdatný rétor, jako byl Zeman, takže předvolební debaty nebudou tak úplně jeho parketa.
K tomu je třeba říct, že Babiš je henten vysoký manažer, co na poli byznysu vítězil vlastnostmi vysokého manažera a tady by spíš bylo zapotřebí být kurňa citlivým politikem, který přesně odhadne předvolební náladu a vytáhne přesně to, co lid chce slyšet. Tentokrát je orientace na výsledky k ničemu. Tentokrát je to o řečičkách, co se vedou v hospodě. To vyhrává nebo prohrává volby. Schopnost říct ve správnou chvíli to, co lidi chtějí slyšet. Zeman v tuto dobu především četl noviny, sledoval projevy ostatních politiků a instinktivně odhadl, co bude zapotřebí říct. Babiš v tuto dobu manažeruje a nálady veřejnosti si spíš bere z čísel a grafů.
Tím neříkám, že Babiš prohraje. Jen vám říkám, abyste nebyli smutní, kdyby to celé náhodou nedopadlo. Obě předchozí volby v podstatě rozhodly černé labutě – tedy události, které se vůbec stát nemusely a které během jednoho dne dost posunuly vnímání kandidátů veřejností. Pokud se něco takového stane i teď, vyhraje ten, kdo to lépe vyhmátne a nebo udělá míň chyb. Jako amatérský politolog ale říkám, že šachové figurky jsou rozestavené pro Babiše spíše nevýhodně a nevím, jestli má něco v rukávu. Navíc Pavel má hodně kibiců a Babiš hraje sám. Ale o tom dneska psát nechci.
Mně totiž nejde z hlavy henten Vondrák. Hejtman za ANO z Moravskoslezského kraje. Z kraje, kde se pražská kavárna nikdy nechytala a kde byl volební rozdíl podobně veliký jako v Praze, jen opačně. Já bych rozuměl tomu, že v Praze za ANO kandiduje někdo, kdo se snaží vystupovat tak trochu líbodémo, protože tam jiných voličů moc není. Dovedu pochopit, že pražské ANO může mít nějakou veš v kožichu, která se na vysokou pozici dostala tak trochu náhodou, protože nejsou lidi a dneska je vůbec problém alespoň naplnit kandidátky. (Mimochodem, to je poslední velká výhoda SPD, oni mají stranickou strukturu vybudovanou a jsou schopni pro pražské komunální volby dát do kupy těch dva tisíce lidí na všechny místní kandidátky)
Chápal bych, kdyby třeba Nacher v Praze zkoušel trochou lavírování proti stranickému šéfovi lákat nějaké nalomené líbodémo voliče. On to samozřejmě nedělá. Ale v Praze by to mělo asi tak stokrát větší logiku než v Ostravě. Nechápu, jak může někdo tam ve Slezsku před volbami říci, že to raději hodí generálovi a ještě to zdůvodnit, že Babišovi, na rozdíl od lampasáka, chybí filozofický rozměr… V Ostravě, kde Babiš dostal přes 40% a všichni věděli, že to tak bude. V krajských volbách tam teď proti Vondrákovi vyhraje i babišův plyšový medvídek.
Vondrák si tím naštval nejen ANO šéfa, ale vlastně i své voliče. Jeho vystoupení nebylo o nic méně pitomé, než vystoupení Okamury. V podstatě je to politická sebevražda v přímém přenosu a já marně hledám jakýkoliv benefit takového jednání.
Kromě jediného – schyluje se k větší rebélii.
Nesmíme zapomenout, že Babišovi soupeři také nespí. A jestli Babiš třeba občas řekne donu Pablovi, aby se trhl z ODS, protože ho jinak Fiala přivede do politického záhrobí, tak to samé určitě dělá i Fiala a působí stejným způsobem na zhrzené poslance za ANO. A já se nemohu ubránit dojmu, že Vondrák je taková první vlaštovka a jeho projev, kterým se postavil proti Babišovi ještě před volbami, měl především dodat někomu odvahu. V české politice dělá sebevraždené chyby jen SPD (už třikrát Tomio, už třikrát), ostatní dělají spíše chyby vynucené, ale velmi často to ani chyby nejsou… je to kalkul, který má svůj skrytý význam.
Ve sněmovně teď vláda projednává henty pozvání cizích vojsk i bez souhlasu zákonodárců. Na to nestačí sto osmičková většina. Je zapotřebí ústavní většina sto dvaceti poslanců. Že tento zákon nepotřebujeme ani tak my, jako spíš naši transatlantičtí bratři, to beru jako hotovou věc. Ono vůbec, čím víc nám Fiala s Černochovou a jenerálem říkají, že se nemusíme bát války, tím méně tomu věřím. Zatím všechny kroky, co dělají, směřují k tomu, aby nám ty povoláváky rozdávali. Analýza Mariana Kechlibara jde rovněž tímto směrem. Obě strany už do té války investovaly příliš velké množství prestiže, než aby z toho jen tak vycouvaly.
Nic bych za to nedal, kdyby se brzy ukázalo, že je takových Vondráků víc. Že se tu zákulisně intenzívně pracovalo na tom, aby vševojskové změny v ústavě mohly projít. Jde o dvanáct poslanců… Vondráka už mají a on se tím vůbec netají. On už zvažuje, že vystoupí z ANO = už de facto vystoupil. A protože vystupuje z ANO velmi halasně, tak jediný důvod jeho hlasitosti je ten, že těch poslanců je víc a on jim dodává kuráž. To je jediná politická logika…
Deset, dvanáct rebelů… to je na samostatný poslanecký klub, že?
V příštích dnech bych očekával věci nevídané a neslýchané…
Prvním vodítkem bude dnešní hlasování o o nedůvěře vládě. Jakpak budou poslanci ANO hlasovat? Jako jeden muž + Vondrák? Nebo se najdou i další, co si teď najednou vzpomenou, že v ANO se nedá dýchat? Toto hlasování nám hodně napoví, co nás v nejbližších dnech čeká. Proto také tento článek pouštím v předstihu… ještě před hlasováním.
ZDROJ: NATOAKTUÁL 
Náš mozek je přesně takový, jaký je: šedá hrudka neuronů. Ale lidé jsou mnohem víc než jen šedý pudink ve smrtelném těle. Každý, kdo ví něco o skutečném světě, si plně uvědomuje, že lidé jsou ve své podstatě duchovní bytosti. Naše tělo je jako slupka, která překrývá to, kým skutečně jsme. Když se naučíme být činní ve svých hlubších smyslech, budeme lépe rozumět. „Důvěřujte svému nitru.“ 
