Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celých útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.

Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [1] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [2], ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.

nbsp;

Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [3]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně. Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR, Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.

Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím

Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.

Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas. Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působily jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.

Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [4] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.

Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [5] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [7], že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.

Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto

Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.

Valerij Zalužný uvedl, že “nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou“. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!

Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019, když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.

Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka

Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.

A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.

Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše

Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander, o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu [8] a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.

Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci v Bělorusku, nikoliv o finanční profit z něj. Rusko se bez pomoci Běloruska na Ukrajině neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací doma, a to určitě nechce.

Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a jeho blízkého okolí na 300 000 vojáků.

Přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, aby Kyjev nemohl dostat posily, takže ruská ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-sotva-skoncil-summit-vladimira-putina-a-alexandera-lukasenka-v-minsku-svedci-hlasi-z-celeho-beloruska-stehovani-vojsk-z-cvicebnich-polygonu-ve-vnitrozemi-smerem-k-ukrajinskym-hranicim/