Rusko nabírá afghánské komando vycvičené v USA, říkají veteráni
Rusko nabírá afghánské komando vycvičené v USA, říkají veteráni
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Vojáci afghánských speciálních jednotek, kteří bojovali po boku amerických vojáků a poté uprchli do Íránu po chaotickém stažení USA v loňském roce, jsou nyní verbováni ruskou armádou, aby bojovali na Ukrajině, uvedli tři bývalí afghánští generálové pro agenturu Associated Press.
Řekli, že Rusové chtějí přilákat tisíce bývalých elitních afghánských komand do „cizí legie“ nabídkami stálých plateb 1 500 dolarů měsíčně a příslibem bezpečných útočišť pro sebe a své rodiny, aby se mohli vyhnout deportaci domů, kam mnozí předpokládat, že by to byla smrt z rukou Talibanu.
„Nechtějí jít bojovat – ale nemají na výběr,“ řekl jeden z generálů, Abdul Raof Arghandiwal, a dodal, že asi tucet komand v Íránu, se kterými si psal SMS, se deportace bojí nejvíce. Ptají se mě: ‚Dejte mi řešení. Co bychom měli dělat? Pokud se vrátíme do Afghánistánu, Taliban nás zabije.“
Arghandiwal řekl, že nábor vede ruská žoldácká skupina Wagner Group. Další generál, Hibatullah Alizai, poslední velitel afghánské armády před převzetím moci Talibanem, uvedl, že úsilí také pomáhá bývalý velitel afghánských speciálních jednotek, který žil v Rusku a mluví tímto jazykem.
Ruský nábor následuje po měsících varování od amerických vojáků, kteří bojovali s afghánskými speciálními jednotkami, že Taliban má v úmyslu je zabít a že by se mohli spojit s nepřáteli USA, aby zůstali naživu nebo ze zloby se svým bývalým spojencem.
Zpráva Kongresu Republikánské strany v srpnu konkrétně varovala před nebezpečím, že afghánská komanda – vycvičená US Navy SEALs a armádními Zelenými barety – by mohla skončit tím, že by mohla předávat informace o americké taktice skupině Islámský stát, Íránu nebo Rusku – nebo za ně bojovat.
„Tyto jedince jsme nedostali ven, jak jsme slíbili, a teď se nám to vrací,“ řekl Michael Mulroy, penzionovaný důstojník CIA, který sloužil v Afghánistánu, a dodal, že afghánští komando jsou vysoce kvalifikovaní a urputní bojovníci. „Upřímně řečeno, nechci je vidět na žádném bojišti, ale rozhodně ne bojovat proti Ukrajině.
Mulroy byl však skeptický, že Rusové nebudou schopni přesvědčit mnoho afghánských komand, aby se přidali, protože většina, jak věděl, byla vedena touhou zajistit, aby v jejich zemi fungovala demokracie.
AP vyšetřovala afghánské nábory, když o podrobnostech tohoto úsilí minulý týden poprvé informoval časopis Foreign Policy na základě nejmenovaných afghánských vojenských a bezpečnostních zdrojů. K náboru dochází v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin snaží o mobilizaci, které přimělo téměř 200 000 ruských mužů k útěku ze země, aby unikli službě.
Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo. Mluvčí Jevgenije Prigožina, který nedávno uznal, že je zakladatelem Wagner Group, odmítl myšlenku pokračujícího úsilí o nábor bývalých afghánských vojáků jako „šílený nesmysl“.
Americké ministerstvo obrany také neodpovědělo na žádost o komentář, ale vysoký úředník naznačil, že nábor není překvapivý, vzhledem k tomu, že Wagner se snažil získat vojáky v několika dalších zemích.
Není jasné, kolika příslušníkům afghánských speciálních jednotek, kteří uprchli do Íránu, Rusové nabídli spolupráci, ale jeden agentuře AP řekl, že prostřednictvím chatovací služby WhatsApp komunikuje s asi 400 dalšími komandy, kteří zvažují nabídky.
Řekl, že mnozí jako on se bojí deportace a jsou naštvaní na USA, že je opustily.
„Mysleli jsme, že by pro nás mohli vytvořit speciální program, ale nikdo o nás ani nepřemýšlel,“ řekl bývalý velitel, který požádal o anonymitu, protože se bojí o sebe a svou rodinu. „Nechali nás všechny v rukou Talibanu.“ Dále uvedl, že jeho nabídka zahrnovala ruská víza pro něj i jeho tři děti a manželku, kteří jsou stále v Afghánistánu. Jiným bylo nabídnuto prodloužení víz v Íránu. Řekl, že čeká, jak se rozhodnou ostatní ve skupinách WhatsApp, ale myslí si, že mnozí přijmou dohodu.
Američtí veteráni, kteří bojovali s afghánskými speciálními jednotkami, popsali agentuře AP téměř tucet případů, z nichž žádný nebyl nezávisle potvrzen, kdy Tálibán chodil dům od domu k domu hledat komanda v zemi, mučil je nebo je zabíjel nebo dělal totéž členům rodiny, pokud nebyli nikde k nalezení.
Human Rights Watch uvedla, že více než 100 bývalých afghánských vojáků, zpravodajských důstojníků a policistů bylo zabito nebo násilně „zmizelo“ pouhé tři měsíce poté, co Taliban převzal vládu navzdory slibům o amnestii. Organizace spojených národů ve zprávě z poloviny října zdokumentovala 160 mimosoudních poprav a 178 zatčení bývalých vládních a vojenských činitelů.
Bratr afghánského komanda v Íránu, který přijal ruskou nabídku, řekl, že hrozby Talibanu usnadňují přijetí návrhu. Řekl, že jeho bratr se po pádu Kábulu musel tři měsíce skrývat a pendloval mezi domy příbuzných, zatímco Tálibán prohledával jeho dům.
„Můj bratr neměl jinou možnost, než nabídku přijmout,“ řekl bratr komanda Murad, který by své křestní jméno uvedl pouze kvůli strachu, že by ho Taliban mohl vystopovat. „Nebylo to pro něj snadné rozhodnutí.“
Bývalý velitel afghánské armády Alizai řekl, že velká část ruského náborového úsilí je zaměřena na Teherán a Mašhad, město poblíž afghánských hranic, odkud mnozí uprchli. Žádný z generálů, kteří mluvili s agenturou AP, včetně třetího, Abdula Džabara Wafy, neřekl, jestli jejich kontakty v Íránu vědí, kolik z nich nabídku přijalo.
„Dva měsíce absolvujete vojenský výcvik v Rusku a pak půjdete do bojových linií,“ stálo v jedné textové zprávě, kterou poslal bývalý afghánský voják v Íránu do Arghandiwalu. „Řada personálu odešla, takže úplně ztratili kontakt se svými rodinami a přáteli. Přesné statistiky jsou nejasné.“
Odhadem 20 000 až 30 000 afghánských speciálních jednotek bojovalo s Američany během dvou desetiletí války a jen několik stovek vyšších důstojníků bylo letecky přepraveno, když se americká armáda stáhla z Afghánistánu. Protože mnoho afghánských komand nepracovalo přímo pro americkou armádu, neměli nárok na speciální americká víza.
„Byli to oni, kdo bojovali do poslední minuty. A nikdy, nikdy, nikdy nemluvili s Talibanem. Nikdy nevyjednávali,“ řekl Alizai. „Nechat je tam byla největší chyba.“
___
Condon hlásil z New Yorku. K této zprávě přispěli spisovatelé AP Rahim Faiez v Islámábádu a Tara Coppová ve Washingtonu.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!