Martin Kirschner :Evropská unie zpřísňuje migrační politiku: Nová pravidla pro deportace migrantů
:Evropská unie zpřísňuje migrační politiku: Nová pravidla pro deportace migrantů
V posledních letech se Evropská unie (EU) potýká s rostoucím tlakem na své migrační systémy, což vedlo k významným reformám. Nejnovější vývoj přišel 10. února 2026, kdy Evropský parlament schválil novou legislativu, která umožňuje deportace migrantů do označených „bezpečných“ třetích zemí mimo EU, a to i v případech, kdy migranti nemají s těmito zeměmi žádné předchozí vazby. Tato opatření jsou součástí širšího zpřísňování migrační politiky, která reaguje na příliv migrantů od roku 2015 a má za cíl urychlit deportace a snížit počet neoprávněných žádostí o azyl.
Slovenský europoslanec Milan Mazurek řekl, že tato nová legislativa je zásluhou Milana Uhrika a Patriotů za Evropu, kteří o ni vedli dlouhé diskuze a nakonec ji prosadili.
„Imigrační politika se bude poprvé v historii díky naším hlasům zpřísňovat“, prohlásil slovenský poslanec evropského parlamentu Milan Uhrik.
Klíčové změny v politice
Nová pravidla rozšiřují koncept „bezpečné třetí země“ (safe third country), což umožňuje členským státům EU odmítnout žádosti o azyl jako nepřípustné, aniž by je musely podrobně posuzovat, pokud žadatel mohl žádat o ochranu v jiné bezpečné zemi. To se týká zejména migrantů, kteří pocházejí z bezpečných zemí původu nebo kteří prošli bezpečnou třetí zemí během své cesty do EU. Například, pokud migrant prošel zemí jako Tunisko nebo Egypt, které jsou nyní na seznamu bezpečných zemí, může být deportován zpět do této země, i když odtud nepochází.
„Jde o vytvoření seznamu takzvaných bezpečných zemí. To znamená zemí kde migrantům opravdu nehrozí žádné nebezpečí a když přicházejí z takové země – z bezpečné země -, anebo pokud přecházejí přes nějakou bezpečnou zemi, tak jim v Evropské unii bude expresně zamítnutý azyl, protože to je jedná z věcí, kterou jsem nikdy nechápal, že proč ti emigranti procházejí přes několik bezpečných zemí až někde do Německa, anebo někde na Slovensko a proč se neucházejí o azyl v zemi, která je jim nejblíž“, dodal Uhrik a zmínil, že do budoucna by chtěl snížit imigraci „na nulu“ po vzoru USA.
Seznam bezpečných zemí původu, schválený v rámci reformy, zahrnuje země jako Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko. Tyto země byly označeny za bezpečné na základě „mezinárodních standardů“ pro zacházení s migranty, přestože některé z nich čelí kritice za porušování lidských práv. Podle nových pravidel mohou členské státy uzavírat dohody s těmito zeměmi o zřizování „návratových center“ (return hubs) mimo hranice EU, kde by zamítnutí žadatelé o azyl čekali na deportaci buď do své domovské země, nebo do jiné bezpečné třetí země.
Důležitým aspektem je, že migrant nemusí z bezpečné země pocházet – stačí když tam žil, procházel, nebo EU má s ní dohodu, že tam lze migranty posílat. Tato změna začne platit od 12. června 2026 a bude přímo aplikována ve všech členských státech. Opatření neplatí pro nezaopatřené nezletilé mladší 18 let, kteří jsou chráněni Úmluvou o ochraně dítěte. Nezletilí proto můžou být deportování pouze do své domovské země.
