zobrazení průměrné teploty za posledních 10 000 let naměřené na ledových čepicích Grónska

Graf výše ukazuje, že za dobu existence lidské civilizace na Zemi se podnebí střídalo mezi teplými a studenými obdobími. Není náhodou, že civilizace pokročila v teplých obdobích a upadala v chladných obdobích.

A není to zdaleka jediný důkaz, že tyto dřívější meziledové doby byly teplejší než dnes. Obrázek níže je diagram většiny severní polokoule ukazující nejsevernější hranice lesů před 4000 lety, v holocénním klimatickém optimu v době biblického exodu a dnes.

Zbytky těchto severních lesů z doby před 4000 lety stále existují a lze je prozkoumat i dnes. Opět se zjevně nejedná o lokální měření. Před 4000 lety se tyto lesy rozkládaly o 300 km dále na sever než dnes, což naznačuje mnohem teplejší klima. Existuje i několik podobných příkladů, např. zbytky lesů ve vyšších polohách na horách. Jde o lesy, které dnes v těchto nadmořských výškách již nemohou existovat.

Dalším příkladem je prokázaná skutečnost, že v římském klimatickém optimu měli Římané vinice po celé Anglii, které sahaly až k Hadriánově valu. Mapa na obrázku níže ukazuje, kde byly v Anglii vykopány římské vinné háčky používané ve vinicích.

Ukazuje také, kde byly nalezeny zbytky šesti římských vinic. Prakticky veškerá literatura o římském víně v Anglii uvádí, že Británie byla tehdy mnohem teplejší než nyní. Hrozny, které dnes přežívají v mnohem chladnějších místech, jsou novější hybridní hrozny vyšlechtěné tak, aby se jim dařilo v chladném podnebí. V těch dobách neměli podobné odrůdy k dispozici.

Nakonec se během středověkého teplého období Vikingové usadili v Grónsku a po staletí tam pěstovali ječmen, což už dnes není možné. Moderní průzkumníci našli  zrna ječmene v Grónsku a byli schopni dokázat, že se tam pěstoval asi před 1000 lety.

Obrázek níže ukazuje nedávno objevené zbytky 1000 let starého zrna ječmene nalezeného v Grónsku v roce 2012. V Grónsku je dnes již příliš chladno na pěstování ječmene.

Jinými slovy, v průběhu lidské civilizace byla mnohem teplejší období než dnes a v těchto obdobích civilizace vzkvétala; chladná období byla obecně katastrofální. Jak mohou učené vědecké společnosti zanedbávat tato zažitá fakta?

Jak mohou tvrdit, že oteplení přináší katastrofu, když tomu bylo vždy naopak? A jak mohou být masy natolik tupé, že tomu uvěří?

Ovšem klima se měnilo po celou dobu existence naší planety.

Nakonec se proto krátce podíváme na geologickou historii teploty a CO2 na Zemi. Opět platí, že grafů existuje mnoho a čím dále jdeme zpět do minulosti, tím jsou spekulativnější. Typickým příkladem je graf níže.

Níže můžete vidět bodový graf teploty a atmosférického CO2:

I když by si někdo mohl myslet, že geologická historie má s moderní dobou pramálo společného, ​​existuje způsob, jak by to mohlo být relevantní. Jednou z největších obav zastánců změny klimatu je, že dodatečný CO2 by mohl rozpustit polární ledovce v Grónsku a Antarktidě a zvýšit hladinu moří o mnoho metrů.

Polární ledovce Antarktidy se však vytvořily asi před 40 miliony let. V té době byla na zemi teplota o 8 stupňů vyšší a obsah CO2 asi dvakrát vyšší než dnes. Grónské ledovce se vytvořily asi před 3 miliony let, kdy byla teplota Země asi o stupeň nebo dva vyšší než dnes a hladiny CO2 byly asi 500 ppm. Tyto údaje nedokazují, že zvýšením CO2 se rozpustí další ledový pokryv.

Tolik věda, která ovšem nezapadá do současného šířeného narativu. Připomínám, že mainstreamová média jsou v současné době velmi štědře uplácena za to, aby vedla klimatickou propagandu, která je podobná té covidové.

Na mainstreamu se tak zřejmě budou snažit tyto poplašné zprávy v nejbližší době vypouštět co nejvíc, neboť jen tehdy, kdy většina lidí uvěří klimatickým lžím, bude možné nastolit totalitu, která se nyní pro celý svět plánuje.