Dávný démon

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“Na úvod musím upozornit na jedno významné výročí, které je v našich krajích zcela nedoceněné a pro jistotu tady o něm nikdo nemluví. Ne tak na Ukrajině. Vězte, že prvního ledna se narodil Stěpan Bandera a tyto jeho narozeniny byly bouřlivě oslavovány. Tak moc bouřlivě, že i jeden můj ukrajinský bratránek zařadil na svém fejsbůku příslušnou oslavnou ódu a chudák moje maminka to zachytila na první dobrou…Letošní oslavy byly tak velkolepé, že i Poláci začali jaksi přemýšlet, jestli udělali správně, když proti tradičnímu ruskému nepříteli angažovali zrovna tohoto démona. Myslím, že je čeká ještě celá řada horších překvapení.

Všimněte si prosím, že je to stokrát osvědčená metoda. Chcete ovládnout nějakou zemi? Stačí tam začít podporovat opozici. Samozřejmě ne jen tak ledajakou. Nějaký místní spolek odbojných zahrádkářů či huličů to nevytrhne. Já jsem dlouho přemýšlel, jak to ti Američané vlastně dělají, že si všude najdou ty správné lidi, kteří pro ně odvedou neuvěřitelný kus práce. Ale už mi to asi došlo a děsím se, jak jednoduché to je. To si prostě najdete jakoukoliv skupinu, která je ochotná sáhnout k násilí. Na ničem jiném nezáleží. Proto jel do carského Ruska Lenin a proto dostal na svojí misi dost německých peněz. Prostě jen vybrali toho, který byl ochoten za své cíle vraždit. Všechno ostatní se stalo samo.

Stejně fungoval Islámský stát, stejně fungoval ten tádžický šéf Severní aliance v Afghanistánu, stejný byl Pinochett a stovky dalších… A nemyslete si, ono to neplatí jen pro Američany. Fidela si SSSR vybral z podobných důvodů. Stejně tak si Číňané vybrali Pol Pota. Tohle je podle mě jediné potřebné kritérium – stačí si budoucím revolucionářem popovídat, stačí zjistit, jestli je jeho nenávist k režimu dostatečně hluboká, aby ve jménu své pravdy vydával rozkazy k vraždění nevinných a pak to chce jen dostatek peněz a případně nějaké ty transfery zbraní.

Porovnejte to s naší situací doma. Ceny energií obrovské, propad do bídy takřka jistý a pokud někdo obviní některého z čelních politiků, že za to může, tak mu slibuje soud… Kdyby na demonstraci hořela auta, okamžitě by ztratila legitimitu. Stejně tak, kdyby těžkooděnci vytáhli pendreky a začali řezat mírumilovné demonstranty. Možná proto se Putin obrátil do Asie… není tu žádná pátá kolona, která by byla ochotná vraždit ve jménu velkého Ruska. Jsou tu možná přátelé Ruska, ale nikoliv nepřátelé této země. Ani tady, ani jinde v Evropě není žádná proruská opozice, která by byla ochotná sáhnout k násilí, aby se domohla svých cílů.

Ale platí to i obráceně? Kdyby ve volbách uspěly spíše protiamerické strany? Kdyby volby vyhrála SPD, platí, že by se proamerická opozice neuchýlila k násilí? Po všech těch pokusech o potlačování cizích názorů, po všech výrocích Řeporyjce, či Tomáše Peszyňského, po rozkopávání stánků SPD od Miroslava Tomana….řekněte mi vy ojrohodnotní kluci, co máte v srdci Havla… kdyby se to tu ve volbách otočilo a nadpoloviční většina voličů by se vyjádřila, že chce jít třeba maďarskou cestou… a Američani vám nabídli prachy a munici… stříleli byste do jiných Čechů, abyste zvítězili? Nechali byste nás také humanitárně bombardovat? Mašíny byste vyznamenali, to už víme…

Rusko v roce 2014 na Donbase také nepodpořilo nějaké mírové hnutí, ale hochy, kteří byli ochotni střílet a bojovat. Nedělejte si iluze, že by nějaká velmoc byla výrazně spravedlivější než jiná… kdyby u nás byla nějaká síla ochotná vraždit ve jménu Ruska, zřejmě by měli dost peněz, aby se o to mohli pokusit. Turci také vědí, které skupiny svých migrantů v Německu je třeba podpořit. A rozhodně to nejsou ti, kteří touží po začlenění do německé společnosti, nicht wahr?

Dál je to ale také pořád stejné. Vždycky je vyvolán nějaký krvežíznivý démon, protože je to laciné. Toto zaříkávání se jeví jako nejjednodušší způsob, jak dosáhnout svého cíle. Samozřejmě není to zadarmo. Démona nevyvolá jeden revolucionář s pár nohsledy. Musí mít větší podporu podobně smýšlejících. Je třeba takového démona hýčkat, uvolnit mu cestu, umožnit mu vyrůst, dát mu bezpečný azyl v zahraničí, aby pěkně zesílil… a pak se to podaří.

Jednoho dne je džin z lahve venku a začne plnit přání těch, kteří lahev otevřeli. Ale… vždycky to plní tak nějak po svém. Plní svůj úkol, ale zůstává za ním spoušť a hory mrtvol. A nezřídka se pak obrátí proti těm, kteří ho vyvolali, protože začne mít dojem, že pro svoje osvobození už udělal dost. Dostat takového démona zpátky, je pak vždycky dražší, než všechna práce, která by musela být vykonána, aby ho nebylo zapotřebí.

Já vím, že jsou naše sdělovací prostředky plné chudáků uprchlíků, kteří přišli o všechno. A vůbec mi nevadí, že se jim pomáhá. Oni opravdu přišli o všechno. Ale silně mi vadí, že se předstírá, že žádný Bandera na Ukrajině neúřaduje. On už tam ale poletuje a je to upír první kategorie. Byl vyvolán podle stokrát osvědčeného modelu a funguje osvědčeným způsobem. Web Myrotvorec je toho nejlepším důkazem. Ten existoval dávno předtím, než Rusko vpadlo na Ukrajinu. I Zalužný se nezapomněl vyfotit s Banderou… i on ho totiž potřebuje.

Bandera je součástí ukrajinské vlády, je součástí ukrajinského příběhu, je součástí i mojí rodiny. Má hodně prostoru. V jeho jménu jsou jeho stoupenci ochotni vraždit a právě tato vlastnost se hodila, protože to je skutečný geopolitický tlak na Moskvu. Ne nějaké bezzubé řeči starých páprdů, ale prapory Azov, Ajdar, Kraken a podobně. Krev jim kapala ze zubů dávno předtím, než první ruský voják překročil hranice a vůbec se to nevylučuje s tím, že právě ruský vpád tohoto upíra ještě řádně posílil, dal mu výjimečné postavení, glorifikoval ho v očích národa a učinil z něj záštitu před ruskou agresí.

Ale furt je to Bandera. Ten stejný démon z dávných časů, který na jedné straně plní přání západních politiků a stratégů, ale na straně druhé si už chystá půdu pro své vlastní cíle. Pokud na Ukrajině byl nějaký odpor proti Banderovi, tak teď už není. Leze mi do rodiny a uchytává se tam. Posiluje a posiluje. Je houby platné, že s ním většina Ukrajinců nepeče a vlastně o něj nestojí. Už byl vyvolán. A nezaleze.

Rovnou říkám všem Cemperům, že tohle mi nedokážete zbagatelizovat. Jiní vám to možná zbaští, ale já jsem příliš blízko tamního dění a mám bohužel informace z první ruky. Zavíráte oči před něčím, co se za všech okolností ukáže jako pohroma. Bez ohledu na to, zda Rusko zvítězí nebo prohraje. Snažíte se mi vnutit, že jedinou příčinou této války je ruská velmocenská politika, ale bohužel moje osobní zkušenost říká něco jiného. Ten Bandera tam hraje svojí roli, byl oživen přesně pro tento úkol a roste. Hodně roste. Brzy bude nad vaše síly. Brzy ho nebude mít pod kontrolou ani americký prezident. Ukrajina se nevydá po cestě demokracie a porozumění. Vydá se po cestě Stěpana Bandery se vším co k tomu patří. Bandera není marginální součástí Ukrajiny, bez něj by Ukrajina už dávno tuto válku prohrála. Neuchlácholíte mě, že je to jen okrajový jev, který nehraje v konfliktu prakticky žádnou roli. Vyrostl. Strašně se zvětšil a leze i tam, kde bych se ho nenadál. Nikdy si ho neochočíte i když myslíte, že ano, protože v této chvíli s ním máte stejné zájmy. Až jeho úkol skončí, zjistíte, že další úkoly si už dává sám.

To je moje vyznání. Banderu jste vyvolali už dávno spolu s Viktorkou Nullandovou… Za pět miliard dolarů. Chtěli jste, aby spolu s vámi tlačil na Rusko. Chtěli jste, aby byl schopný a všeho schopný. Rusové mu teď pomohli vyrůst pomocí šedesáti tisíc granátů denně. Naše vláda vidí na Ukrajině boj za svobodu, národní sebeurčení a boj proti agresorovi, ale já vidím růst tohoto upíra, který se všem hodil, všichni ho živili a já nevěřím, že ho ještě má někdo pod kontrolou. Proto mluvím o míru a klidně i o nevýhodném míru. Válka ho jen posiluje. Postupně si vezme všechny ty ideály boje za svobodu a demokracii a zůstane jen on. Z tohoto hlediska nebude příliš velký rozdíl, jestli Rusové dojdou k Dněpru a nebo Ukrajinci na ruské hranice.