Samozřejmě, že pošleme slovenské vojáky do války, samozřejmě! Slovenský premiér v demisi Eduard Heger jako první premiér v Evropě prohlásil, že pošle slovenské vojáky do války kvůli Ukrajině, pokud o tom rozhodne aliance!

Samozřejmě, že pošleme slovenské vojáky do války, samozřejmě! Slovenský premiér v demisi Eduard Heger jako první premiér v Evropě prohlásil, že pošle slovenské vojáky do války kvůli Ukrajině, pokud o tom rozhodne aliance! Slovensko prý o tom nerozhoduje, uklouzlo Hegerovi z úst, ale rychle to na evropském výboru Národní rady zamluvil, aby si toho nikdo nevšiml! Europoslanec Milan Uhrík se přitom premiéra jenom ptal, kde jsou limity slovenské vlády a jestli kromě zbraní bude Hegerova vláda na Ukrajinu posílat i vojáky!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.2.2023

Ve středu 8. února 2023 proběhlo v Národní radě SR v poslaneckém evropském výboru jednání členů výboru, premiéra v demisi Eduarda Hegera a pozvaných hostů, které se týkalo i dodávek zbraní a především stíhaček MiG-29 z výzbroje slovenské armády na Ukrajinu. Mezi pozvanými hosty k jednání byl i europoslanec Milan Uhrík za hnutí Republika , který položil Eduardu Hegerovi otázku [1], kde jsou vlastně limity pomoci Ukrajině.

Kde je ta hranice, kdy už slovenská vláda nebude moci Ukrajině vyhovět, protože by to ohrozilo slovenskou bezpečnost? Milan Uhrík se Hegera ptal, jestli to skončí posíláním tanků a stíhaček na Ukrajinu, anebo jestli to bude pokračovat i vysláním slovenských vojáků na Ukrajinu do války, když Kyjev zjistí, že má málo vojáků. Kde je ta limita, ptal se europoslanec premiéra, a ten mu nakonec odpověděl způsobem, že Hegerova odpověď doslova šokovala slovenské domácnosti.

Eduard Heger totiž Milanu Uhríkovi odpověděl, že samozřejmě! Samozřejmě, že Hegerova vláda pošle slovenské vojáky do války, myšleno kvůli Ukrajině, protože o tom prý na Slovensku nerozhodují. Hegerovi tento výrok omylem vyklouzl z úst a vzápětí si uvědomil, co udělal, takže se opravil a začal mluvit o zodpovědnosti a o závazcích Slovenska vůči NATO a závazcích vyplývajících z mezinárodních smluv. Jinými slovy, pokud o tom rozhodne aliance, že NATO zasáhne do bojů na Ukrajině, Slovensko vyšle vojáky do války. Ale nejen NATO. Žádost z Kyjeva může být bilaterální, tedy žádost o vojáky slovenské armády adresovaná slovenské vládě, nikoliv NATO.

Na ruské televizi se Hegerův výrok dává do souvislosti s posledními výroky polských politiků, kteří se netají svým odhodláním poslat svoji armádu na Ukrajinu, čímž by Polsko zatáhlo do války s Ruskem celé NATO. A pokud by Polsko přišlo do konfliktu s Ruskem, potom se dá očekávat, že Rusové by provedli údery i na polské vojenské základny, pokud by na ukrajinském bojišti začali třeba polské stíhačky útočit proti ruským pozicím.

My tady nerozhodujeme… o vyslání našich vojáků totiž rozhodují závazky vyplývající z mezinárodních smluv

Daleko větším zděšením je ale Hegerovo uřeknutí se, že o tom se na Slovensku nerozhoduje. To sice není tajemství, ale v této souvislosti ten výrok působí jako odhalení stavu a skutečnosti, kdo bude rozhodovat o vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu. Nebude to slovenská vláda, bude to NATO a Brusel. Heger se vyhnul místopisnému určení války, řekl pouze, že samozřejmě, že pošle slovenské vojáky do války, pokud půjde o plnění aliančního závazku a plnění mezinárodních smluv.

Jenže pozor, Heger mluvil neurčitě o NATO, ale také o mezinárodních smlouvách a o závazcích z těchto smluv vyplývajících. A Slovensko má podepsané mezinárodní smlouvy s USA o amerických základních na Slovensku, a stejně tak má mezinárodní smlouvy s Ukrajinou. Nikde není garantováno, že slovenská vláda nepošle v rámci těchto závazků na Ukrajinu vojáky, a to i bez účasti NATO, protože to zkrátka vyplyne z jiných smluv, než je Washingtonská smlouva o NATO.

Europoslanec Milan Uhrík (hnutí Republika)

Heger si dával v odpovědi Uhríkovi velký pozor, aby neřekl nic o Ukrajině, ale pouze jen obecně o tom, že Slovensko vyšle vojáky do války, pokud to bude vyplývat z plnění mezinárodních smluv a závazků. Ruská média jsou přesvědčena, že odklad předčasných voleb na Slovensku až na září tohoto roku má souvislost se “závazky” Hegerovy vlády vůči NATO a Ukrajině v případě vyslání vojska NATO na Ukrajinu. Američané mají obavy, že po volbách dojde na Slovensku k obratu politiky a k neochotě posílat dál na Ukrajinu zbraně, takže Američané potřebují, aby Hegerova vláda na Slovensku v demisi vydržela, za pomoci pro-americké prezidentky, u moci co nejdéle.

Historie se opakuje a Slovensku hrozí, že jeho vojáci opět potáhnou do války společně s Euro-Wehrmachtem na Rusko

Vláda v demisi již nemá žádné mantinely a může dovést Slovensko do války s Ruskou federací velmi efektivně a rychle, protože na Ukrajině je zoufalá situace a odvodové komise už chytají Ukrajince dokonce i na sjezdovkách v lyžařských resortech na západní Ukrajině [2]. Rusové zničili na frontě už 8 ukrajinských mobilizačních vln a tato 9. vlna už čerpá nové mobíky z ničeho.

Kyjev nutně potřebuje 500 000 až 1 milion nových vojáků, a ty prostě doma už nesežene. Ukrajina bez vojáků členských zemí NATO tento rok už nepřežije. Slovensko se v roce 1941 účastnilo tažení vojsk Wehrmachtu a dalších zemí Evropy do Sovětského svazu v rámci operace Barbarossa. Tehdy se jednalo o stejný narativ jako dnes, tedy snaha o rozbití a rozparcelování SSSR na menší části, tedy na systém “Rozděluj a panuj” ve smyslu tehdejšího plánu budování velké a mohutné Říše.

Leopard 2A4 dodaný slovenské armádě jako demonstrační stroj pro média a novináře

Po skončení války se měla jmenovat Germania a měla se rozprostírat od Britských ostrovů, přes celou Evropu, Skandinávii a severní Afriku, až po Kavkaz a po Ural. Tento ambiciózní plán má dnes zmenšenou podobu s názvem Evropská unie, která je řízena vnuky, pravnuky a vnučkami a pravnučkami vysokých esesáků a důstojníků Wehrmachtu, kteří se dnes etablují jako neomarxističtí liberálové, ale co je úsměvně, že se chovají pořád postaru, jako jejich prarodiče.

Tedy jako fašisté s diktátorskými manýry nad celou Evropou. A celých 78 let po II. sv. válce, tito vnuci esesáků znovu posílají tanky a zbraně na Ukrajinu, do války proti Rusovi, jako jejich dědečkové. A vazalské země Říše, dnes Evropské unie, znovu slibují věrnost a slib plnění závazků svých vojsk v případě, že Říše povolá vojáky těchto zemí do společného tažení proti zemí Sovětů, dnes proti Rusku.

Polská armáda čeká na vhodný okamžik pro vtrhnutí na západ Ukrajiny pod záminkou obrany Ukrajinců s polským etnickým původem před Ruskou armádou

Je třeba se chystat na všechno, protože politici válku chtějí a o válce již je podle všeho rozhodnuto, jen se hledají záminky a vyčkává se na příhodný krok. Povolání vojsk NATO na pomoc Ukrajině bude překročením rubikonu a politici to vědí a obávají se toho. Lidem budou z rukou vytrženy nákupní vozíky a do ruky dostanou povolávací rozkazy a hned potom zbraně bez nábojů, protože náboje dostanou z bezpečnostních důvodů až na Ukrajině na frontové linii v zákopech. Stejně tak to probíhá při odvodech na Ukrajině. A proč to všechno? Polská armáda tento rok s vysokou pravděpodobností vstoupí na Ukrajinu a zatáhne tím NATO do války s Ruskem.

Andrzej Duda a jeho záminka pro bratrskou pomoc

Ruští pozorovatelé v ruských médiích toto považují už prakticky za jistotu, protože na polských hranicích s Ukrajinou se shromažďují polské útvary již od prosince a čekají na to, až ukrajinská armáda bude na Donbasu rozdrcena, aby se polská armáda nesetkala s odporem při obsazování západu Ukrajiny. V této věci potřebuje paradoxně polská armáda spolupráci Ruské armády.

Rozborka Ukrajiny je v plném proudu a šílený Andrzej Duda společně s premiérem Mateuszem Morawieckim v posledních dnech vypouští neuvěřitelné výroky, jako třeba ten, že Polsko vzniklo kvůli tomu, aby se stalo hrází proti rozpínavému Rusku, a že Polsko je předurčeno k této úloze. Tyto patetické výroky deluzorních polských politiků pouze ukazují, že se doslova zbláznili a chtějí si na Ukrajině realizovat sen o vzniku Velkopolska, prostě je to snaha o oprášení představ generále Pilsudského neblahé paměti.

Ruská média: Země NATO nakonec pošlou Ukrajině i své vojáky, je to jen otázka krátkého času

Ovšem ještě nikdo z evropských politiků dosud neřekl narovinu a nahlas to, co řekl Eduard Heger. Ujistit europoslance slovy o tom, že samozřejmě, naše vojáky do války pošleme, to si dosud nikdo z politiků v EU netroufl, ani Petro Fialenko, kterého to teď bude mrzet, že nebyl první. Milan Uhrík se ptal zcela jasně, jestli je slovenská vláda ochotna poslat na Ukrajinu i slovenské vojáky do války, a premiér Heger na to odpověděl, že samozřejmě ano. Je úplně jedno, že Ukrajina není členskou zemí NATO, protože má podepsané s evropskými zeměmi jiné mezinárodní smlouvy, bilaterální dohody, které mají stejnou závaznost jako závazky NATO.

Ukrajinský MiG-29

Tento názor zazněl v jednom z posledních pořadů Vladimira Solovjeva na ruské televizi. A na to se zapomíná. Nejde jen o NATO a jeho článek 5 kolektivní smlouvy. Jde totiž i o bilaterální smlouvy mezi Ukrajinou a jednotlivými zeměmi NATO. Dodnes nevíme, jaké tajné smlouvy byly podepsány mezi Kyjevem a zeměmi EU v poslední době. Je jasné, proč Fialova vláda usiluje o změnu ústavy, aby mohla bez souhlasu parlamentu až na 60 dnů vysílat české vojáky do ciziny.

Jenže, pokud takové mezinárodní smlouvy o poskytnutí pomoci existují, potom je nutné změnit i ústavu, potichu, aby se gumové hlavy voličů nevylekaly. Takže Slováci už vědí, že půjdou na frontu na Ukrajině, pokud o tom rozhodne NATO nebo Kyjev, protože na Slovensku se o tom nerozhoduje. Dobré vědět a podle toho se zařídit, a to zavčas a dopředu! Pro Slováky je Hegerův výrok první signální, prvním varováním, že už tohle není už žádná sranda.

-VK-

Šéfredaktor AE News

ZDROJ:https://aeronet.news/video-samozrejme-ze-posleme-slovenske-vojaky-do-valky-samozrejme-slovensky-premier-v-demisi-eduard-heger-jako-prvni-premier-v-evrope-prohlasil-ze-posle-slovenske-vojaky-do-valky-kvuli-ukrajine/

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
BRITSKÉ RAKETY

UKRAJINA JE PŘIPRAVENA ZAÚTOČIT NA KRYM BRITSKÝMI RAKETAMI

UKRAJINA JE PŘIPRAVENA ZAÚTOČIT NA KRYM BRITSKÝMI RAKETAMI

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Ukrajina jedná s Velkou Británií o přijetí raket delšího doletu a je připravena je použít proti Krymu, což by znamenalo další velkou eskalaci zapojení Západu do války, uvedl ve čtvrtek londýnský list The  Times  .

Britský premiér Rishi Sunak slíbil větší pomoc Kyjevu, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívil Londýn. The Times uvedl, že nyní probíhají diskuse o tom, zda by budoucí pomoc měla zahrnovat protilodní střely Harpoon nebo rakety Storm Shadow odpalované ze vzduchu.

 

The Times ukrajinské zdroje řekly, že plánují použít tyto rakety k zasažení Krymu, což jsou údery, které by vážně riskovaly provokaci Moskvy. Ale jak USA, tak Británie jsou méně znepokojeny eskalací války.

Ukrajina již obdržela některé rakety Harpoon z Dánska a  odpalovací zařízení z USA . Protilodní střely mají dosah asi 70 mil, i když jiné varianty mohou zasáhnout cíle vzdálené více než 100 mil. Harpuny mají delší dosah než dělostřelecké střely, které vyslaly USA, ale harpuny jsou určeny pro pobřežní obranu.

Není jasné, zda by Ukrajina mohla použít harpuny ve své pozemní bitvě proti Rusku se současnými odpalovacími zařízeními, ale ukrajinští představitelé  tvrdili, že je použili  k potopení ruského vojenského vlečného člunu loni v červnu. Zpráva Times  uvedla, že harpuny by byly méně přesné, kdyby byly použity na zemi.

Rakety Storm Shadow mohly zasáhnout cíle ve vzdálenosti asi 150 až 350 mil, v závislosti na variantě. Obvykle jsou odpalovány z letadel a Spojené království také zvažuje poskytnout Kyjevu stíhačky a plánuje výcvik ukrajinských pilotů od letošního jara.

Moskva by poskytnutí tryskových letadel a raket dlouhého doletu považovala za velkou provokaci a ruští představitelé před tímto krokem důrazně varovali. Nedávné zprávy naznačují, že USA a jejich spojenci se již nezajímají o riziko, že ruský prezident Vladimir Putin použije jadernou zbraň v reakci na útoky na Krym pouze na základě skutečnosti, že dosud  žádnou nepoužil.

Zdroj: The Times https://archive.is/EC8eV

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
usa čína

Proč USA usilují o válku s Čínou do roku 2025

Proč USA usilují o válku s Čínou do roku 2025

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.2.2023

V posledních týdnech se hromadí řeči o válce USA s Čínou. Ne kvůli nějaké skutečné provokaci z Pekingu, ale kvůli kolektivní rezignaci na její domnělou nevyhnutelnost.

Nejlépe to ilustrují komentáře generála amerického letectva Michaela Minihana. V článku časopisu TIME Magazine „Předpověď amerického generála o válce s Čínou ‚v roce 2025‘ riskuje, že promění nejhorší obavy ve skutečnost,“ cituje generála Minihana:

„Moje nitro mi říká, že budeme bojovat v roce 2025.“

Článek dále tvrdí:

„Doufám, že se mýlím,“ napsal Minihan, který vede Velitelství vzdušné mobility letectva, v interní zprávě, která se šířila po sociálních sítích, vedení 110 000 členů. Čínský prezident Si Ťin-pching, vysvětluje, „zabezpečil své třetí funkční období a ustanovil svou válečnou radu v říjnu 2022. Prezidentské volby na Tchaj-wanu se konají v roce 2024 a nabídnou Si Ťin-pchingovi důvod. Prezidentské volby ve Spojených státech se konají v roce 2024 a nabídnou Si Ťin-pchingovi rozptýlenou Ameriku. Xiův tým, důvod a příležitost jsou sladěny pro rok 2025.“

Nic z toho, co generál Minihan říká, však nevysvětluje, proč by se Spojené státy samy mohly ocitnout ve válce se Spojenými státy. Místo toho generál Minihan víceméně připouští, že USA půjdou do války s Čínou kvůli čínským akcím ohledně Tchaj-wanu. Ve skutečnosti článek dále přiznává:

Minihanovy komentáře jsou pouze tím nejbezprostřednějším ze znepokojivého, objevujícího se konsenzu, že USA a Čína jsou předurčeny ke střetu o Tchaj-wan, samovládný ostrov s 23 miliony obyvatel, který si Peking nárokuje jako své suverénní území.

Střet mezi Spojenými státy a Čínou kvůli Tchaj-wanu by byl důsledkem toho, že Spojené státy záměrně vstoupí do války s Čínou kvůli záležitosti, kterou Spojené státy oficiálně uznávají jako vnitřní politické záležitosti Číny.

Současná webová stránka amerického ministerstva zahraničí týkající se „vztahů USA s Tchaj-wanem“ připouští, že oficiálně „nepodporujeme nezávislost Tchaj-wanu“.

Pokud USA nepodpoří nezávislost Tchaj-wanu, pak USA potvrzují, že Tchaj-wan není nezávislý , a proto Washington oficiálně uznává suverenitu Pekingu nad Tchaj-wanem. To je to, co definuje politiku „Jedné Číny“, se kterou Washington a prakticky každý další národ na Zemi souhlasil za účelem navázání diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou v Pekingu.

V době, kdy Washington pravidelně přednáší Moskvě o „porušení suverenity“, by měl být postoj Washingtonu vůči Pekingu a Tchaj-wanu jednoduchou záležitostí respektování čínské suverenity. Není to však kvůli dvojité hře, kterou Spojené státy hrají jak mezinárodně, tak konkrétně s Čínou.

Washingtonské záměrné provokace 

Časopis TIME a další publikace západních médií se pokoušejí vylíčit Peking jako agresora a vynechávají jakoukoli diskusi o politice „Jedné Číny“ nebo o oficiálním prohlášení ministerstva zahraničí USA o jejím údajném dodržování.

Místo toho je západní publikum vedeno k přesvědčení, že Tchaj-wan je nějakým způsobem nezávislý a že ho Peking „šikanuje“. Nevyhnutelný střet mezi USA a Čínou je údajně řízen touhou Ameriky „postavit se“ za Tchaj-wan a jeho odvozenou suverenitu. Ve skutečnosti by potenciální střet mezi USA a Čínou byl důsledkem toho, že Washington znovu poruší suverenitu jiného národa tisíce mil od jeho vlastních břehů.

Dvojí hru Washingtonu, kdy oficiálně uznává čínskou suverenitu nad Tchaj-wanem a zároveň tuto suverenitu otevřeně a záměrně pošlapává, nejlépe ilustruje návštěva bývalé americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu s využitím oficiálního letadla amerického letectva proti protestům Pekingu. Pelosiho cesta na Tchaj-wan je pouze jednou z mnoha uskutečněných představiteli USA, kteří takto otevřeně využívají návštěv ve snaze podnítit Peking.

Zatímco USA tvrdí, že američtí úředníci mohou cestovat „kamkoli“ chtějí a nepotřebují k tomu souhlas Pekingu, pokud jde o Tchaj-wan, je to jasně v rozporu s tím, co je napsáno dokonce i na oficiálních webových stránkách amerického ministerstva zahraničí. Ale provokativní diplomatická aktivita v podstatě povzbuzující separatismus na Tchaj-wanu je zdaleka nejmírnější z amerických provokací.

Pohled na jakoukoli mapu rozmístění amerických vojenských jednotek v „Indo-pacifickém“ regionu odhaluje Čínu jako prakticky obklopenou americkou armádou prostřednictvím Jižní Koreje, pevninského Japonska, Okinawy a s novými základními dohodami v práci s Manilou, případně Filipínami. také.

To staví americké jednotky, námořní prostředky a stovky válečných letadel do dostřelené vzdálenosti od Číny, včetně Tchaj-wanu ze severu, východu a potenciálně i z jihu.

USA také nasypaly na Tchaj-wan zbraně v hodnotě miliard dolarů, stejně jako to udělaly USA na Ukrajině od roku 2014. Zbraně jsou jednoznačně určeny pro proxy válku s Čínou ve stylu Ukrajiny.

Nejhorší ze všeho je malá, ale rostoucí přítomnost americké vojenské aktivity na samotném Tchaj-wanu.

I když americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu, v roce 2021 Hlas Ameriky ve svém článku „V tomto roce se na Tchaj-wanu téměř zdvojnásobil počet vojáků USA“ připouští, že na Tchaj-wanu jsou nejen američtí vojáci. vzrůstající.

Článek vysvětluje:

Nárůst z 20 zaměstnanců na 39 mezi 31. prosincem a 30. zářím přišel s malou fanfárou, ale shodovalo se se vzácným veřejným uznáním prezidenta Tsai Ing-wen v říjnu, že americká armáda udržuje na Tchaj-wanu malou přítomnost.

Aktivní nasazení nyní zahrnuje 29 příslušníků námořní pěchoty a také dva členy armády z armády, tři z námořnictva a pět z letectva, podle datového centra obranné pracovní síly Pentagonu.

Lze si jen představit reakci ve Washingtonu, pokud Peking a vláda v, řekněme San Juan, odhalí přítomnost čínských sil v Portoriku. Jak tomu však v mnoha případech týkajících se mezinárodních vztahů bývá, americký „výjimečnost“ nejenže osvobozuje USA od jakéhokoli trestu za nehorázné porušování suverenity jiného národa, ale přenáší vinu na samotný národ, v tomto případě na Čínu.

Proč válka USA s Čínou do roku 2025?

Přes sériové provokace projevil Peking příkladnou trpělivost a zdrženlivost. Čína hodně investovala do své armády a skutečně se připravuje na konflikt se Spojenými státy, ne proto, že by chtěla vést válku se Spojenými státy, ale proto, že Spojené státy umístily svou armádu na čínský práh a velmi jasně usilovaly o válku s Čínou.

Úplná reintegrace Tchaj-wanu se zbytkem Číny je nevyhnutelná. Jeho ekonomika je již silně závislá na přístupu na trhy ve zbytku Číny. Atlas ekonomické složitosti Harvardské univerzity odhaluje , že téměř 50 % veškerého exportu z Tchaj-wanu směřuje do zbytku Číny. Zbytek Číny také představuje největší množství dovozu na ostrov. Mnohé z těchto dovozů jsou zásadními vstupy pro tchajwanskou výrobu polovodičů a elektronických součástek, která představuje zdaleka největší tchajwanský průmysl.

Postupná reintegrace byla pozastavena pouze díky vytrvalému a rozsáhlému zasahování Washingtonu do místních politických záležitostí Tchaj-wanu. Než se v roce 2016 dostala k moci Demokratická progresivní strana (DPP) podporovaná USA, byla úřadující strana Kuomintang (KMT) na dobré cestě k podpisu obchodní dohody s pevninou, která by ještě více zvýšila již tak rozsáhlou ekonomickou integraci.

Ironií je, že když USA politicky obsadily Ukrajinu v roce 2014, podpořily také opoziční protesty na Tchaj-wanu přezdívané „Hnutí slunečnice“, čímž připravily cestu k nástupu DPP k moci o 2 roky později. Stejně jako americký klientský režim v Kyjevě, DPP okamžitě nastavil kurz sebezničení a iracionálně zrušil vazby s pevninou na úkor lidí žijících na Tchaj-wanu.

Nedávno místní volby na Tchaj-wanu zaznamenaly špatné výsledky DPP, které sloužilo jako neoficiální referendum odmítající separatistickou platformu DPP, škody, které trvale způsobila místní ekonomice, a nestabilitu, kterou vytvořil přes úžinu s pevninou. Nicméně, stejně jako tomu bylo v případě Ukrajiny, kde veřejné cítění usilovalo o mír, Washington a jeho klientský režim mají veškeré úmysly překonat tento sentiment na Tchaj-wanu a dotlačit ostrov ještě blíže k další americké proxy válce.

Je jasné, že to není Čína spěchající do války se Spojenými státy, ale právě naopak. Čas, ekonomika a blízkost upřednostňují Čínu. Za 10 let bude Čína ekonomicky a vojensky silnější, zatímco USA budou pokračovat ve svém pomalém poklesu. V tu chvíli se pro Spojené státy zavře okno příležitosti vést jakýkoli druh vojenského konfliktu s Čínou a získat cokoli, co se podobá „vítězství“.

Někdo by mohl namítnout, že okno se už zavřelo.

Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) nedávno zveřejnilo výsledek „wargames“ týkající se teoretické čínské „invaze“ na Tchaj-wan v článku nazvaném „ První bitva příští války: Wargaming a čínská invaze na Tchaj-wan“.

Dokument uzavírá:

Ve většině scénářů Spojené státy/Tchaj-wan/Japonsko porazily konvenční obojživelnou invazi Číny a udržely si autonomní Tchaj-wan. Tato obrana však stála vysokou cenu. Spojené státy a jejich spojenci ztratili desítky lodí, stovky letadel a desítky tisíc členů armády. Tchaj-wan viděl svou ekonomiku zdevastovanou. Vysoké ztráty dále poškodily globální pozici USA na mnoho let. 

O Číně se říká:

Čína také těžce ztratila a neschopnost obsadit Tchaj-wan by mohla destabilizovat vládu Komunistické strany Číny. Vítězství proto nestačí. Spojené státy musí okamžitě posílit odstrašování.

V podstatě USA utrpí bezprecedentní vojenské ztráty a samotný Tchaj-wan bude vyčištěn od svého průmyslu a infrastruktury. Zatímco CSIS tvrdí, že čínské obojživelné přistání bylo úspěšně zmařeno v jejích válečných hrách, čímž byla zachována politická existence Tchaj-wanu, cena je fyzická existence Tchaj-wanu.

Oba dokumenty CSIS spolu s veřejnými komentáři Pentagonu o jejich vlastních utajovaných válečných hrách naznačují, že rozdíl mezi USA a Čínou se vojensky rychle zmenšuje. Pokud má dojít ke konfliktu mezi USA a Čínou, čím dříve k němu dojde, tím větší šanci mají USA na dosažení příznivého výsledku. Jsou to tedy USA, které dychtivě uhánějí k válce, nikoli Čína. Vojenský postoj Číny odráží blízkost amerických sil k čínskému území a jejich zjevný záměr ohrozit Čínu na jejím vlastním území, nikoli Čínu rozšiřující své vojenské schopnosti, aby ohrožovala Spojené státy. List CSIS ve skutečnosti učinil konkrétní poznámku o schopnosti Číny zaútočit na americkou „vlast“.

List tvrdí:

Protože Spojené státy budou udeřit na čínskou vlast, základní případ předpokládá, že vlast USA není útočištěm. Schopnost Číňanů vést údery proti domovině USA a ovlivnit tak operace v západním Pacifiku je však extrémně omezená. Několik speciálních jednotek by mohlo infiltrovat a zaútočit na malý počet vysoce hodnotných cílů, ale ne dost na to, aby materiálně ovlivnily vojenské operace v západním Pacifiku.

Takže i ve válce mezi USA a Čínou, kde USA útočí na čínské území, CSIS připouští, že Čína má velmi omezené prostředky k podobnému útoku na USA. To odhaluje, že američtí politici se nezajímají o žádnou skutečnou hrozbu, kterou Čína představuje pro USA, ale pro americké „zájmy“ tisíce mil od jejích vlastních břehů a ve skutečnosti na suverénním území samotné Číny.

Případná válka mezi USA a Čínou, pokud k ní dojde, bude pouze nejnovějším příkladem vojenské agrese USA ve snaze o zacílení globální hegemonie a pokusu podkopat suverenitu jiného národa v rozporu s mezinárodním právem, nikoli jako prostředek k jeho udržení. . Jak to USA často dělají, vedoucí k této potenciální válce vidí, že USA promítají svou vlastní hrozbu vůči mezinárodnímu právu, míru a stabilitě na samotný cíl americké vojenské agrese, v tomto případě na Čínu.

ZDROJ: New Eastern Outlook https://journal-neo.org/2023/02/08/why-the-us-seeks-war-with-china-by-2025/

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

POTÉ, CO KYJEVSKÝ REŽIM ZNIČIL UKRAJINU, POKUSILI SE VYVOLAT VÁLKU V GRUZII

POTÉ, CO KYJEVSKÝ REŽIM ZNIČIL UKRAJINU, POKUSILI SE VYVOLAT VÁLKU V GRUZII

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

11.2.2023

Kyjevský režim se ze všech sil snaží šířit válku. 11. února premiér Gergia Irakli Garibašvili tvrdil, že ukrajinské úřady se pokoušejí rozšířit válku na území jeho země. Přes všechny pokusy kyjevského režimu podnítit další válku, poté, co zničili svou vlastní, se gruzínskému vedení podařilo zabránit vtažení země do krveprolití.

ZDROJ

Ukrajina se snaží zatáhnout Tbilisi do konfliktu s Ruskem na gruzínském území.

„Pokusy nějak rozšířit tento konflikt do naší země bohužel neustávají. Slyšeli jsme přímá tvrzení zástupců ukrajinských úřadů na toto téma. Jejich cílem bylo otevřít „druhou frontu,“ řekl.

Teroristický kyjevský režim však nezůstal jen u prohlášení a podnikl i agresivní akce k podněcování nepřátelských akcí na území Gruzie. Kyjev podle premiéra vyslal z Ukrajiny do Gruzie exprezidenta Michaila Saakašviliho. Bývalý prezident Saakašvili byl však zatčen a kyjevský režim požádal Tbilisi o propuštění Saakašviliho do Kyjeva.

Gruzínský premiér dodal, že kyjevský režim nepřestává se svými provokacemi.

Někteří ukrajinští politici učinili různá prohlášení, v nichž tvrdili, že Gruzie by měla zahájit válku a ve skutečnosti obětovat vlastní bezpečnost a životy svých vojáků pro blaho nacistického ukrajinského režimu.

Například 12. září poslanec ukrajinské Nejvyšší rady Fjodor Venislavskij prohlásil, že gruzínský lid má jedinečnou příležitost donutit úřady, aby „podnikly konkrétní kroky a osvobodily Abcházii a Jižní Osetii“, protože pozornost Ruska se nyní zcela soustředí na Ukrajinu. Tajemník Rady bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov řekl, že Gruzie by měla „povstat a bránit svou zemi“.

Kyjevský režim se pokusil vyvolat válku v Gruzii, jednal společně s opozicí země. Předtím gruzínský premiér v projevu v parlamentu tvrdil, že jsou blízkými ideologickými partnery.

„Toto není fikce, ani interpretace, ani legenda, cituji slova, která řekli na tiskové konferenci. Pokud by dnes byli u moci tito lidé, tedy zástupci ukrajinských úřadů a jejich spojenců, kteří chtěli otevřít druhou frontu v Gruzii, rád bych se zeptal kohokoli z našich občanů: máte nějaké pochybnosti, že by skutečně došlo tady k druhé frontě?“ zeptal se Garibašvili.

Předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze v září navrhl uspořádat referendum o otevření druhé fronty proti Rusku, aby se zjistilo postavení obyvatel. Podle Kobachidze byl některými vysokými představiteli na Ukrajině ujištěn, že je velmi žádoucí, aby Gruzie otevřela druhou frontu.

Později politik vysvětlil, že jeho tvrzení byl vtip.

Vedení země ví, že „společnost je proti válce,“ ujistil.

Přes všechny pokusy kyjevského režimu podnítit další válku, poté, co zničili svou vlastní zemi, se gruzínskému vedení podařilo zabránit vtažení země do krveprolití.

ZDROJ: Sourth Front https://southfront.org/after-kiev-regime-destroyed-ukraine-they-attempted-to-instigate-war-in-georgia/

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Vyjednávači dokončili návrh česko-americké smlouvy o obranné spolupráci

Vyjednávači dokončili návrh česko-americké smlouvy o obranné spolupráci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.2.2023

Praha – Vyjednávači o česko-americké dohodě o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. ČTK to řekl vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane ke schválení vláda a Parlament a k podpisu prezident.

Jireš zdůraznil, že smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území ČR, konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se tak o separátní politické rozhodnutí.

„Tento týden jsme definitivně dořešili poslední nejasné věci, poslední detail se týkal ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Jireš. Smlouva má podle něj přibližně 40 stran a pokrývá všechny relevantní tematické oblasti, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.

Zdůraznil, že samotná smlouva sama o sobě nepovede například ke zřízení americké vojenské základny v ČR nebo k jiné přítomnosti amerických vojáků. „Pouze řeší to, že pokud se obě strany někdy v budoucnu domluví na působení amerických vojáků na území České republiky, tak v dohodě DCA bude přesně popsané, co to znamená a jaké bude jejich právní postavení,“ řekl.

Připravovaná smlouva se zabývá například ochranou životního prostředí, provozem motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil.

Řeší i otázku jurisdikce nad americkými vojáky. Jireš poukázal na to, že tuto záležitost nastavuje už mnohonárodní smlouva NATO SOFA. K ní ČR přistoupila v souvislosti s přijetím do Severoatlantické aliance. Upravuje působení příslušníků ozbrojených sil v jiné spojenecké zemi, týká se tedy aliančních vojáků na českém území i českých vojáků ve spojeneckých zemích.

Stanovuje, že pokud tito vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země. Smlouva DCA jde nad její rámec. Pokud by americký voják v ČR spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví.

Schvalovaná smlouva se zabývá také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v ČR. Podle Jireše jde o standardní záležitost, kterou mají USA uzavřenu se všemi spojenci.

Na vládu by se návrh smlouvy mohl dostat přibližně na začátku března. Následně bude její text zveřejněn a dokument při vhodné příležitosti podepíšou zřejmě ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Následovat bude ratifikace v Parlamentu a podpis prezidenta.

Jireš věří, že schvalování smlouvy nebudou provázet zásadní spory jako před rokem na Slovensku. Nálady české společnosti jsou podle něj více proalianční a prozápadní. Zároveň je přesvědčen, že česká podoba smlouvy je dobře vyjednaná.

„Velice pečlivě jsme věnovali tři čtvrtě roku tomu, že jsme s Američany projednali každý detail, co přesně znamená a jakým způsobem jej budeme implementovat,“ zdůraznil. Ministerstvo také připravuje komunikační plán. Při argumentaci a odpovědích na otázky veřejnosti i poslanců nebo senátorů ho budou využívat zástupci vlády i obrany.

Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/