We use cookies to enhance your browsing experience, serve personalized ads or content, and analyze our traffic. By clicking "Accept All", you consent to our use of cookies.
Customize Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorized as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
No cookies to display.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
No cookies to display.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
No cookies to display.
Performance cookies are used to understand and analyze the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
No cookies to display.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customized advertisements based on the pages you visited previously and to analyze the effectiveness of the ad campaigns.
Jedním ze závazků kandidáta na amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho je také zveřejnění skutečného pozadí atentátu na jeho strýce, ale i jeho otce.
S rozkrytím této i dalších „falešných vlajek“ souhlasil i Trump, mnozí tak očekávají, že se brzy dozvíme více nejen k atentátu na Kennedyho. Možná právě proto, že se k podobným krokům pomalu, ale jistě, schyluje, se nyní objevila dosud utajovaná nahrávka.
Nová zvuková nahrávka údajně odhaluje, že Lyndon B. Johnson nechal zabít svého předchůdce Johna F. Kennedyho.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/moord-jfk-780x470-1.jpg470780Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-17 19:50:542025-01-17 19:50:54Nová zvuková nahrávka obsahuje přiznání k atentátu na JFK (audio)
Mel Gibson spustil bombu na podcast Joea Rogana a odhalil, že tři z jeho přátel měli „rakovinu ve čtvrtém stádiu“ a nyní „všichni tři rakovinu právě teď vůbec nemají“.
Dr. William Makis, který léčil jednoho z Gibsonových přátel, během posledních dvou let důsledně zkoumal protirakovinný potenciál Ivermectinu a Fenbendazolu. Během té doby objevil: „Existuje více než 100 dokumentů o úspěchu Ivermectinu a rakoviny.“
„Ivermektin může skutečně zabíjet rakovinné kmenové buňky,“ vysvětlil Dr. Makis s tím, že se zaměřuje na buňky, „které chemoterapie nemůže zabít.“ Dodal: „Může také zvrátit rezistenci, kterou si rakovinné buňky vyvinou na určité typy chemoterapie.“
Výhody se dále rozšiřují. „[Ivermectin] činí rakovinné buňky náchylnými k radiační léčbě. A tak je to radiosenzibilizátor,“ řekl.
Výše uvedené je převzato z rozhovoru, který Maria Zeee vedla s Dr. Williamem Makisem v nedávné epizodě pořadu Vigilant News Network ‚Media Blackout‘ . V době psaní tohoto článku bylo video stále živé, takže jsme ho sem nemohli vložit. Na epizodu Media Blackout se můžete podívat ZDE . Část s Dr. Willaimem Makisem začíná asi 4 minuty po startu. Na příslušný klip z videa se můžete podívat i na Rumble na Twitteru (nyní X) ZDE .
Následuje epizoda Joe Rogan Experience, na kterou odkazuje Maria Zeee, kde Gibson shodil své bomby. Vložili jsme rozhovor s Roganem tak, aby začal v časovém razítku, ve kterém Gibson řekl: „Mám tři přátele. Všichni tři měli rakovinu ve čtvrtém stádiu. Všichni tři teď vůbec nemají rakovinu… [vzali] Ivermectin [a] Fenbendazol.“
Joe Rogan Experience #2254 – Mel Gibson, 9. ledna 2025 (141 minut)
Chief Nerd tweetoval klip Gibsonových poznámek výše z Joe Rogan Experience, na který kanadský radiolog, onkolog a výzkumník rakoviny Dr. Willilam Makis odpověděl a potvrdil, že jednoho z Gibsonových přátel léčil Ivermectinem a Fenbendazolem.
Uživatel Twitteru řekl, že Dr. Zywiecovi nevěří a požádal o recenzované studie na podporu svých tvrzení. Dr. Zywiec se zavázal a poskytl svému vyzyvateli několik studií ke zvážení. „Zde je dostatek literatury o bendazolových lécích a ivermectinu, abyste si je mohli prohlédnout.“ Nepište mi alespoň několik dní, jinak budu vědět, že jste nic z toho nečetli ani nerecenzovali,“ uvedl a připojil níže uvedené odkazy:
Zhou, Shican and Wu, Hang and Ning, Wenjuan and Wu, Xiao and Xu, Xiaoxiao and Ma, Yuanqiao and Li, Xingwang and Hu, Junhong and Wang, Chenyu and Wang, Junpeng: Ivermectin has New Application in Inhibiting Colorectal Cancer Cell Growth, Frontiers in Pharmacology, Volume 12, 2021, DOI: 10.3389/fphar.2021.717529.
Dr. Makis publishes articles on a Substack page titled ‘Covid Intel’. His articles are behind a paywall. However, at the beginning of an article last year, he published a table summarising dosages and reports of success stories using Ivermectin to treat cancer.
V exkluzivním pořadu UDÁLOSTI SVĚTA, TAJEMSTVÍ ZEMĚ hovoří známý americký herec o okolnostech požáru v L. A.
Jižní Kalifornie je proslulá svým slunečným počasím a dramatickým tichomořským pobřežím. San Diego, ležící severně od mexických hranic, je známé místy k surfování a obrovským parkem Balboa se světoznámou zoologickou zahradou a muzei. Na druhé straně zálivu leží letovisko Coronado. Na horním pobřeží se nachází Los Angeles, domov hollywoodských studií, výtvarného umění v Getty centru, Griffith parku a luxusních obchodů na Rodeo Drive v Beverly Hills.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/Mel-Gibson.png299350Lenka.Mhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka.M2025-01-12 20:19:382025-01-13 20:06:21Mel Gibson v exkluzivním vysílání hovoří o požáru v Los Angeles
Varování pro svět? Generální ředitel BioNTech se vyhýbá vakcíně COVID-19, kterou pomáhal vytvořit
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
11.1.2025
Ramon TomeyUgur Sahin, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti BioNTech, odmítl vzít vakcínu proti koronaviru mRNA Wuhan (COVID-19), kterou jeho společnost vyvinula se společností Pfizer.
Sahinovo odmítnutí je založeno na tvrzeních, že nemá „zákonně povoleno“ vakcínu brát, s odkazem na seznamy priorit a omezení klinických studií.
Kritici tvrdí, že Sahinovo důsledné používání právních omezení jako omluvy od roku 2020 naznačuje vypočítavé rozhodnutí, jak se vyhnout potenciálním zdravotním rizikům.
Zdůrazňuje také obavy o bezpečnost a účinnost „technologie“ mRNA používané ve vakcíně, přičemž kritici poukazují na zdravotní důsledky, jako je myokarditida, perikarditida a cévní sraženiny.
Sahinovy činy vyvolávají otázky o bezpečnosti a účinnosti vakcíny, zejména s ohledem na jeho významné finanční a profesionální zisky z jejího vývoje a distribuce.
Podle německého imunologa a onkologa narozeného v Turecku mu v současné době „zákonně není dovoleno“ vakcínu brát. Ale Sahinovo rozhodnutí neobdržet vakcínu COVID-19, kterou pomáhal vytvořit se společností Pfizer, vyvolalo intenzivní debatu a vyvolalo vážné otázky o bezpečnosti a účinnosti injekce.
Jeho tvrzení se setkalo se skepsí, zejména vzhledem k významným finančním a profesním ziskům, které sklidil z vývoje a distribuce vakcíny. Sahinovo bohatství prudce vzrostlo a stal se jedním ze 100 nejbohatších lidí v Německu, především díky úspěchu vakcíny.
Sahinovo odmítnutí vakcíny přesahuje pouhá zákonná omezení. V rozhovoru z prosince 2020 v pořadu ITV „Good Morning Britain“ vyjádřil své zklamání z toho, že nemůže dostat vakcínu ve své domovské zemi, Německu, kde ještě nebyla schválena. Sahin tvrdil, že „zatím nesmí vakcínu brát, protože ještě není schválena v Německu“.
Sahinovo odmítnutí odhaluje rizika injekce COVID-19 jeho společnosti
Kritici tvrdí, že Sahinovo důsledné používání omluvy zákonných omezení od roku 2020 naznačuje vypočítavé rozhodnutí, jak se vyhnout potenciálním zdravotním rizikům spojeným s vakcínou . Někteří poukázali na to, že uvnitř těl těch, kteří dostali bodnutí COVID-19, byly nalezeny podivné gumové cévní sraženiny dlouhé až stopu. Předpokládá se, že tyto sraženiny jsou přímým důsledkem „technologie“ mRNA použité ve vakcíně, která je podezřelá ze způsobení vážných zdravotních následků, včetně myokarditidy, perikarditidy, cévních sraženin, mrtvice, srdečních záchvatů , potratů a dokonce rakoviny.
Během svého rozhovoru s DW Sahin zdůraznil důležitost zajištění funkčnosti své společnosti a jejích týmů a naznačil, že si je dobře vědom potenciálu vakcíny proti COVID-19 způsobit nezpůsobilost jednotlivců a vážná zranění. Navzdory svému odmítnutí vakcínu Sahin nadále zdůrazňoval důležitost toho, aby ji dostali ostatní. Prohlásil, že hledá „legální a spravedlivé řešení“, jak být osvobozen od střelby, což naznačuje, že si je vědom potenciálních následků, ale hledá způsob, jak je obejít.
Ve světle těchto odhalení je jasné, že Sahinovo odmítnutí vzít si vakcínu vlastní společnosti není jednoduchou záležitostí právních omezení, ale spíše vypočítavým rozhodnutím založeným na potenciálních rizicích pro jeho zdraví. Zatímco debata o „bezpečnosti a účinnosti“ mRNA vakcíny COVID-19 pokračuje, Sahinovy činy slouží jako ostrá připomínka potenciálních důsledků této technologie.
Nakonec zůstává jedna otázka: Pokud generální ředitel společnosti, která vakcínu vyvinula, není ochoten ji sám vzít, jak si můžeme být jisti její bezpečností a účinností?
Prosím, klikněte na zvoneček na mém YouTube kanále Magistr Lubomír Volný a přihlaste si odběr.Děkuji.
Díky Vaší ekonomické podpoře pro Vás připravila redakce VOLNÉHO bloGu.
Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet:
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/Covid-19-Coronavirus-Pfizer-Vaccine-Vials.jpg5631000Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-12 15:31:282025-01-12 15:31:28Varování pro svět? Generální ředitel BioNTech se vyhýbá vakcíně COVID-19, kterou pomáhal vytvořit
Prosím, klikněte na zvoneček na mém YouTube kanále Magistr Lubomír Volný a přihlaste si odběr.Děkuji.
Díky Vaší ekonomické podpoře pro Vás připravila redakce VOLNÉHO bloGu.
Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet:
Ko*oidní stříbro: Často osočovaný, ale dosud nepřekonaný lék proti virům i bakteriím
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
9. ledna 2025
Před 2300 lety se Alexandr Veliký rozhlížel po bojišti a popíjel vodu ze stříbrných číší. Nevěděl nic o bakteriích, ale věděl, že stříbrné nádoby mají zdánlivě zázračnou schopnost uchovat vodu čerstvou.
Pro své zdravotní přínosy se stříbro v různých formách používá již tisíce let. Ve středověku dávali majetní svým dětem k odvrácení nemocí cucat stříbrné lžíce. O přínosech stříbra vědí lidé tak dlouho, že se stalo součástí legend.
Stříbro se kdysi doporučovalo dokonce i jako prostředek k zabíjení upírů, vlkodlaků a různých forem takzvaných nemrtvých. Podle starověké legendy stačila rytíři k vítězství nad zlem jen stříbrná dýka.
Stříbro na viry i bakterie
Nová historie stříbra je však značně zkreslená. Kdysi stříbro intenzivně využívali všichni poskytovatelé zdravotní péče jako antibiotikum a antivirotikum. Nic tehdy nezabíralo lépe a nic nezabírá lépe ani dnes .
Ve třicátých letech minulého století spustila proti produktům ze stříbra svou křížovou výpravu organizace FDA, neboť stříbro (jako přírodní látka) nelze patentovat; ale partneři této organizace z průmyslu výroby antibiotik a vakcín si své výrobky patentovat věděli.
Skutečným posláním amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), pod svým původním názvem Úřad pro chemii, bylo chránit po právní stránce chemický průmysl vyhlašováním toxických chemických látek za „obecně bezpečné“ a prostřednictvím regulací eliminovat konkurenci chemického průmyslu.
Podobně byla tato historie zamlžována ve většině současných historických textů, ale pravda se dá najít v materiálech z jejího počátečního období.
Stříbro jako lék bylo vymazáno z učebnic a jen zřídka se zmiňuje v lékařské literatuře. Oficiální lékopis (příručka lékaře a lékárníka) uváděl ještě do poloviny třicátých let desítky sloučenin medicínského stříbra; potom však všechny zmínky o stříbře zmizely.
Novější knihy uvádějí, že se to ve skutečnosti nikdy nestalo. Předtím, než byla přepsána historie, bylo stříbro jakoby jadernou zbraní medicíny. Nepřežil ji žádný lidský patogen žádného druhu. Toto bylo evangeliem medicíny.
Čisté koloidní stříbro je stále nejkomplexnějším a nejsilnějším známým antibiotikem a antivirotikem , které je skutečně bezpečné ke konzumaci lidmi a naprosto bezpečné pro každého a v jakémkoli stavu.
Je přírodní, nemá žádné vedlejší účinky a zabíjela ta nejhorší virová onemocnění již ve třicátých letech minulého století, dávno předtím, než se stalo nemožné zabíjet viry léky.
Doporučujeme kupovat značkové koloidní stříbro
V uplynulých dvou stoletích využívala stříbro jak alopatická, tak alternativní medicína. Kromě běžných onemocnění se účinně používalo i na některá notoricky neléčitelná onemocnění, jako jsou například tuberkulóza a syfilis.
Stříbro se používalo jako antibakteriální prostředek a přidávalo se do obvazů a dezinfekčních sprejů. Přidávalo se do oděvů, aby bránilo bakteriím vytvářet zápach z potu a také do tkanin používaných v popáleninových centrech.
Nadále se dělají pokusy s lemováním nemocničních pultů stříbrem pro zabránění růstu bakterií. V zemích třetího světa se stříbrem lemované nádoby aktivně využívají k dezinfekci vody.
Stříbro je pozoruhodný, extrémně účinný přírodní antibakteriální a antivirový prostředek, který však nepoškozuje celkové zdraví tak jako antibiotika.
Zabíjí viry, bakterie a parazity v případech, kdy paraziti žijí s bakteriálním prostředkem v symbiotickém vztahu. A ten je překvapivě běžný, zejména v případě krví přenosných parazitů, jako jsou ty, které způsobují boreliózu.
Jelikož stříbro zabíjí elektrickým nábojem, není možné najít ani vytvořit patogen, který by byl proti němu imunní. Nic živého si neumí vytvořit imunitu, respektive odolnost proti elektřině.
Již od konce devatenáctého století bylo nejbezpečnějším a nejúčinnějším způsobem léčby stříbrem koloidní stříbro. To se vyrábí elektrickým slučováním stříbra s demineralizovanou vodou. V procesu výroby koloidního stříbra se nepoužívají žádné chemikálie.
Přestože se dnes stříbro označuje za alternativní lék, kdysi se ve velkém používal v nemocnicích jako hlavní antiseptikum a antibiotikum. Pro svou neuvěřitelnou schopnost léčit popáleniny rychleji než steroidy se stále používá v nemocničních centrech pro popáleniny.
Ohromilo nás, když jsme byli svědky toho, jak do jedné hodiny odstranilo spáleniny od slunce a do několika minut popálený jazyk.
Stažení stříbra z trhu byl jeden z prvních kroků amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), když ve třicátých letech změnil svůj název. Na přijatelnější pro veřejnost si jej změnil postupně z názvu „Úřad pro chemii“.
Ne vakcíny, ale stříbro se přičinilo a ústup epidemie obrny
Po znovuobjevení se stříbra v roce 1999 FDA jeho prodej zcela zakázal v jakékoli formě volně prodejných produktů, navzdory skutečnosti, že stříbro se v medicíně bezpečně používá již tisíciletí.
Zničující účinek epidemie obrny byl do velké míry způsoben tím, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv potlačoval stříbro, aby propagoval svá nová průmyslová odvětví na výrobu antibiotik a vakcín.
Vyřazením stříbra ze seznamu schválených léků účinně odstranil jediný lék, který spolehlivě zabíjí obrnu, následkem čehož propukla její epidemie naplno. Později FDA ohlásil vítězství nad obrnou, chvastaje se, že nás zachránila nová generace vakcín.
Agentura se zavedením očkovací látky mazaně vyčkala do té doby, než epidemie přirozeně nepoleví, aby zajistila, že lidé uvidí souvislost mezi datem jejího zavedení a ústupem onemocnění.
Veřejnost a nemálo lékařů tak odpoutali od faktu, že léčba stříbrem je bezpečná a že účinně a rychle zabíjí virus obrny a také doslova všechny jiné známé viry.
Před celým tímto zamlžovacím postupem se uznávalo, že stříbro dělá všechno to, co dnes establišment prohlašuje za nemožné. Kdyby z trhu nestáhli léčbu stříbrem, k epidemii obrny by nikdy nedošlo.
Dnešní obrovské trhy s vakcínami a antibiotiky by nikdy nevznikly. Stříbro se muselo poroučet.
A aby ještě více nafoukly nepoctivý očkovací marketing, začaly FDA a Americká lékařská asociace současně propagovat odstranění krčních mandlí u všech dětí, přestože věděli, že tyto mandle jsou jediný orgán lidského těla, vytvářející protilátky proti obrně.
Potřebovali, aby se obrna šířila hromadně, aby změnily nepříznivý postoj veřejnosti k očkování. A přesně to se také stalo.
Stříbro účinně zabíjí viry
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nyní přiznává, že antibiotika jsou na většinu stavů, na které je předepisují posledních sedm desetiletí, neúčinná.
Dnes existuje přesvědčení, že běžné nachlazení, chřipka a nejobvyklejší druh zápalu plic jsou způsobovány viry, proti nimž jsou antibiotika neúčinná, protože antibiotika zabírají pouze na bakterie.
Stříbro však proti virům účinné je, a tak v důsledku jeho nahrazení antibiotiky umírá nespočet lidí.
Mnoho lékařů doporučuje koloidní stříbro jako prevenci proti chřipce (neboť aktivuje váš imunitní systém), respiračním a gastrointestinálním onemocněním, stomatitidě, infekčním onemocněním očí, hrdla a nosu, cystitidě, podráždění oka a také na rány a popáleniny.
Koloidní stříbro přináší dobré výsledky iv léčbě bronchiálního astmatu, revmatoidní artritidy a celé řady dalších nemocí.
Lékaři vědí na každé onemocnění předepsat jiný lék. Rozhodnete-li se užívat koloidní stříbro, mějte na paměti, že to nezruší platnost těch, které vám předepsal lékař.
Další kampaň na potlačení stříbra začala přibližně v době 2. světové války, kdy se jako nová generace prostředků stále více zkoumaly prostředky biologického boje.
Stříbro má schopnost neutralizovat téměř každou biologickou zbraň, která byla kdy vytvořena, neboť napadá patogeny elektricky. Neúčinné bude jen v případech, kdy je biologická zbraň tak toxická, že zabíjí lidi dříve než ji stříbro neutralizuje, jako je tomu například u ebola.
Záměrné vypuštění takových smrtících biologických zbraní je nepravděpodobné, neboť představují příliš velké riziko pro všechny zúčastněné strany.
Účinnost stříbra proti většině biologických zbraní je jeden z hlavních důvodů, proč bylo tak agresivně potlačováno a očerňováno.
Ve vládě USA jsou skupiny, které si nepřejí, aby byl někdo imunní vůči biologickým zbraním armády USA. Proto se léčba stříbrem celosvětově potlačuje – kvůli utajovanému vojenskému zbrojnímu programu, který mezinárodní zákony zakazují.
Kdyby se léčba stříbrem stále oficiálně distribuovala jako nejlepší léčba, stal by se program biologických zbraní doslova impotentním, neboť k zotavení se po většině biologických zbraní by obětem stačilo jen užít koloidní stříbro.
Jak funguje léčba stříbrem
O tom, jak funguje stříbro, je několik teorií. Ta hlavní říká, že stříbro zabíjí bakterie a viry elektricky, což by patogenům znemožňovalo stát se vůči němu rezistentními.
Ve skutečnosti je pravda, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by si patogeny vůči stříbru vytvářely jakoukoli odolnost.
Tuto hypotézu je však nemožné dokázat (nebo zavrhnout), neboť neumíme zkoumat jen jedinou koloidní částici a její vztah k bakterii, ani vidět mechanismus, jakým stříbro bakterii zabíjí. Víme jen dát stříbro dohromady s bakteriemi a vidět, že všechny bakterie rychle hynou.
Věří se, že každá částice si zachovává elektrický (iontový) náboj a že každá částice kovu uchovává náboj stejné polarity.
Náboje zajišťují rovnoměrné šíření částic v roztoku. Jedná se o teorii podobnou teorii magnetismu, ve které se shodné póly magnetu odpuzují a přitahují se jen opačné.
Existuje důkaz, že stříbro v těle reaguje s mědí a železem, se kterými se elektricky váže a vytváří nové chemické formy sloučenin kovů.
Lidé, užívající pravidelně velká množství koloidního stříbra, mohou začít pociťovat chuť na jídla obsahující mnoho železa, jako je například hovězí.
Uspokojit tyto chutě je moudré, neboť jsou způsobovány nedostatkem důležité živiny. Měď se dá bezpečně doplnit užíváním chlorofylu, ale doslova každý jiný orální zdroj doplnění mědi je nebezpečný, neboť jí lze velmi snadno předávkovat a způsobit si poškození jater.
Díky schopnosti koloidního stříbra neutralizovat železo, budou mít prospěch z občasného přijetí doplňku koloidního stříbra i muži starší 30 let. Předpokládá se, že jeden z hlavních důvodů, proč žijí ženy déle než muži, je akumulace železa v tělech mužů. A nadbytek železa je u mužů hlavním přispěvatelem k chorobě srdce.
Různé stříbrné produkty
Je mnoho různých druhů roztoků stříbra, jako jsou dusičnany stříbra, iontové stříbro, koloidní stříbro, chloridy stříbra a bílkoviny se stříbrem.
Jediný naprosto bezpečný léčivý produkt se stříbrem a druh, který oficiálně doporučujeme, je koloidní stříbro.
Dusičnan stříbrný vyrábí farmaceutický průmysl slučováním stříbra s kyselinou dusičnou. Podobně jako většina farmaceutických léků může poškozovat játra a ledviny.
Jedná se o hrozné vedlejší účinky dusičnanu stříbrného, které establišment v rámci svých ještě vychytralejších taktik často využívá k ospravedlnění svých útoků na koloidní stříbro.
Farmaceuticky vyráběný dusičnan stříbrný je již dlouho znám tím, že mění barvu kůže pacientů na modrosivou (nemoc argyrie).
Dusičnany jsou složky, které se přidávají do masných výrobků a způsobují rakovinu. Řečeno jinak, úřady veřejnosti znovu vnucují jedovaté a karcinogenní dusičnanové složky az následků viní stříbro.
Iontové a koloidní stříbro se vyrábějí téměř stejně. Hlavní rozdíl mezi nimi je ve velikosti stříbrných částic.
V iontovém stříbře jsou částice (ionty) o velikosti atomů – jsou natolik malé, že obtížné je už samo testování jejich existence. Je možné, že částice v iontovém stříbře jsou malé až tak, že se i voda stává jinou substancí, neboť částice stříbra již nejsou zcela autonomní.
Částice v koloidním stříbře jsou mikroskopicky malé, ale ne až natolik, jako v iontovém. Iontové stříbro lze vyrábět při velmi malém napětí v delších časových úsecích za pomoci stříbrných elektrod.
Vyššími napětími nebo snížením odporu vody se vytváří koloidní stříbro. Aby vzniklo skutečné koloidní nebo iontové stříbro, musí voda zůstat čistá, bez minerálů, a tak jediný způsob, jak snížit odpor vody, je zahřát ji, což nerozumně dělá mnoho výrobců.
Je mnohem vyšší pravděpodobnost, že koloidní stříbro bude mít barvu, zatímco iontové stříbro je vždy čiré.
Je to proto, že větší částice v koloidním stříbře vytváří větší plochu povrchu.
Všechny roztoky koloidního stříbra jsou směsi iontového a koloidního stříbra, iontové roztoky však mohou být pouze výlučně iontové.
Vyrobit koloidní stříbro, aniž by se zároveň nevyrobilo i iontové stříbro, je nemožné. Dá se to přirovnat ke stavebnímu dělníkovi, který získává materiál z cihlové zdi.
Může použít nějaký drtící nástroj, kterým vytvoří jen jemný prach, nebo může do zdi mlátit velkým kladivem, což poskytne směs velkých úlomků a jemného prachu. Použití vyšších napětí na koloidní extrakci je jako rozbíjení stříbra kladivem.
Větší částice, nacházející se v roztocích koloidního stříbra, jsou obzvláště prospěšné pro zevní použití, například k léčbě popálenin. Pro externí použití je iontové stříbro bezcenné a jeho vnitřní účinky nebyly nikdy přezkoumány nezávislými třetími stranami.
Vědecky zkoumána byla jen účinnost koloidního stříbra a dusičnanu stříbrného a skutečně bezpečná je koloidní varianta. Neuvěřitelné je, že koloidní stříbro je jediným druhem, který nikdy neprodával farmaceutický průmysl.
Dalším produktem stříbra je chlorid stříbrný. V podstatě se vyrábí stejným způsobem jako koloidní stříbro, ale přidává se do něj kuchyňská sůl (chlorid sodný).
Jedná se o zakalenou tekutinu (často zbarvenou dobíla), která je extrémně fotosenzitivní. Roztok chloridu stříbrného se po osvětlení nebo zahřátí rozkládá na stříbro a chlorid.
Kvůli této nestabilitě není bezpečný ke konzumaci lidmi. Při požití má chlorid stříbrný sklon putovat do vnějších tkání.
Když se pak kůže vystaví slunci, chlorid stříbrný se rozloží na stříbro a chlór, což způsobuje modrosivé zbarvení kůže, často uváděné jako usvědčující důkaz proti léčbě stříbrem.
Oběti tohoto jevu často tvrdí, že pili koloidní stříbro, ale přidání soli jej změnilo na zcela jinou, chemicky nestabilní látku.
Složky skutečného koloidního stříbra reagují mnohem méně. Chlorid stříbrný se oproti koloidnímu stříbru nevyznačuje žádnými benefity a spojuje se s riziky.
Sůl se obvykle přidává kvůli urychlení výroby, neboť zvyšuje vodivost vody. Stejného účinku lze ale mnohem bezpečněji dosáhnout pomocí sody bikarbony (jedlé sody).
Přidání sody bikarbony se postará o obzvláště velké částice, které se nedoporučují pro vnitřní použití, ale výsledný roztok bude ideální pro vnější použití. Skvělý bude k léčbě popálenin a infikovaných ran.
Stříbrné bílkoviny obsahují mnohem větší částice než koloidní či iontové stříbro a nikdy by se neměly používat vnitřně. Tyto byly již kdysi schváleny FDA a oblíbeny farmaceutickým průmyslem.
Stříbrné částice v roztocích stříbrných bílkovin jsou tak velké, že ve vodě jednoduše klesají na dno a nikdy nezůstávají rovnoměrně rozptýlené bez pomoci přidané želírovací látky.
Kvůli velikosti stříbrných částic a tomu, že se stříbro dramaticky váže s bílkovinami, vzrůstá pravděpodobnost toho, že stříbro zoatsne uvězněno v tukovávh tkáních.
Existuje proto pravděpodobnost, že nechvalně známé namodralé zbarvení kůže vytvářejí i tyto husté roztoky.
Nepoctivé společnosti pro výrobu stříbra
Většina prodejců koloidního stříbra šíří dezinformace. Chvastají se dlouhou historií bezpečného používání koloidního stříbra, současně však tvrdí, že používají patentovaný postup, díky kterému je jejich stříbro lepší než jiné stříbrné produkty.
Jimi přiznávané používání nestandardních výrobních postupů znamená, že se nemohou s čistým svědomím odvolávat na historii bezpečnosti koloidního stříbra jako příklad bezpečnosti svého vlastního výrobku, ani svůj netestovaný a patentovaný výrobek s čistým svědomím prohlašovat za účinný.
Pokud se používá jiný výrobní postup, pak výsledkem ve skutečnosti nemůže být koloidní stříbro.
Existuje jen jeden způsob výroby koloidního stříbra a jakýkoli jiný způsob přinese úplně jiný produkt. A tak je marketing na většinu koloidního stříbra od začátku až do konce patentovaně nečestný.
Nejde zde o obžalobu samotného koloidního stříbra, ale jeho prodejci mají sklon být na tom bídně po morální stránce a produkty, které prodávají, jsou potenciálně nebezpečnými podvrhy. Každé zkrácení výrobního postupu má své důsledky.
Na základě žádostí o patent jsme si vědomi, že některé firmy vyrábějí stříbrné roztoky namísto elektrickým proudem použitím ferementačních bakterií, kombinovaných s dusičnany stříbra; nevíme však přesně, které výrobky jsou tímto zavrženíhodným způsobem vyráběny.
Všechny takto vyráběné výrobky jsou nutně znečištěny nebezpečnými sloučeninami dusičnanů, kterými se staly tak nechvalně známá farmaceutická stříbra.
Následky těchto chemických nečistot mohou být mnohem závažnější, než je změna zbarvení kůže. Známým důsledkem užívání sloučenin dusičnanů je poškození orgánů a rakovina.
Většina prodejců současného koloidního stříbra ve svých reklamách uvádí, že jejich produkt obsahuje v milionu 10 až 20 částic.
O tuto koncentraci se pravděpodobně snaží kvůli výzkumu Alfreda Searleho, který v roce 1920 napsal knihu Využití koloidů ve zdraví a nemoci.
Je také zakladatelem společnosti Searle Pharmaceuticals. Ve svých počátcích to byla uznávána firma a Searle byl už dávno mrtvý, když firma zneuctila jeho památku tím, že se nechala koupit společností Monsanto.
Ve své knize Searle uvedl, že už koncentrace 20 částic stříbra v milionu se ukázala být smrtící pro všechny známé formy patogenního života, včetně všech známých virů.
Tyto výsledky se však nerovnají údajům 10-20 částic na milion, které lze nalézt ve většině dnešních produktů se stříbrem. Důvod je ten, že se dramticky změnila metoda testování.
Alfred Searle použil k měření množství částic stříbra, přítomných v roztoku, Tyndallův přístroj.
Jedná se o zařízení, které k testování zbarvení a odrazu (používá se k určení množství a velikosti částic) využívá světlo. Tato zařízení využívají jako měřící prostředek vlnové délky.
Většina současných prodejců si místo toho kupuje elektronické zařízení, které měří vodivost výsledného produktu. Vodivost různých roztoků se bude vždy velmi lišit, proto tyto přístroje nemohou vůbec dělat to, co tvrdí jejich reklama.
Pokud například přidáte do vody sůl, bude to mít na vodivost jiný účinek než přidání mědi a to kvůli jejich odlišným elektrickým vlastnostem. Prodejci těchto zařízení však přesto tvrdí, že jsou schopni získat přesné výsledky měření počtu částic bez ohledu na složky roztoku.
Pokud se ve vodě vyskytne sůl nebo jiný elektrolyt, vodivost vody dramaticky stoupne, i když počet částic zůstane zhruba stejný.
Na vodivost ovlivňuje také velikost částic a teplota roztoku, což přístroj není schopen stanovit. Odlišné čtení, kvůli elektrostatickému efektu na povrchu roztoku, způsobí již závan větru.
V případě koloidních kovů je elektrické měření koncentrace ještě marnější než u jiných druhů roztoků, neboť metalická tekutina je elektrolytickým kondenzátorem s neustále se měnícím kapacitním odporem.
Elektřina se nesmí používat k měření množství kovu v roztoku, kdy nelze kontrolovat oblast povrchu hladiny kovu a když se neustále mění kapacitní odpor roztoku. Je to jako získat přesné měření světla z vybuchujících ohňostrojů.
Roztok s kapacitou bude sám vytvářet své vlastní drobné proudy, což bude bránit měření proudů, čímž se elektrické testování stává cvičením v absurditu. Jediný způsob přesného měření koncentrace v kapalině s kovovými koloidy je použitím světla.
A tak je údaj počtu částic v milionu, udávaný většinou prodejců koloidního a iontového stříbra, nesmyslný.
Jelikož koloidní stříbro mění barvu vody, čiré koloidní roztoky jsou často pouze drahou vodou, bez ohledu na měření, které prodejci údajně provádějí.
V případě iontového stříbra je změřit počet částic nemožné, neboť jsou příliš malé na to, aby odrážely světlo.
Společnost TDS Meter, de facto výrobce nového testovacího zařízení, nepoužitelnost svých vlastních zařízení vlastně přiznává na své webové stránce, v zábavném pokusu o zmírnění škod:
„… zvýšit nebo snížit vodivost mohou změny teploty již o desetinu stupně. Navíc, teplotní koeficient (kterým se násobí čtení kvůli přizpůsobení teplotním rozdílům) se v závislosti na množství částic v milionu mírně mění…
Vodivost, a tím i čtení, by potenciálně mohla ovlivnit i maličká vzduchová bublina, přilepená k jedné ze sond… Vodivost vody budou ovlivňovat elektrické náboje z prstů, statická elektřina z oděvu, atp. na měřicí zařízení a přetrvávající elektrické náboje ve vodě…
Přetrvávající elektrické náboje si udržují spíše plastové než sklenice. Pokud se měřicí zařízení dotkne boční strany skla nebo plastu, mohlo by získat slabý náboj. Vodu by mohlo ovlivnit i to, když si plast uchovává náboj…
Vodivost může ovlivňovat také množství vody v roztoku, různá množství téže vody mohou mít různé úrovně vodivosti. Vodivost může ovlivňovat i umístění… Vodivost může ovlivnit také hloubka a pozice sondy ve vzorku vody.
Pokud se například měřicí zařízení ponoří do vody, vytáhne a poté znovu vloží do vody, ale na jiném místě, může se čtení změnit…“
Podobně tak jsou očividně chybné i drahé metody testování koloidních roztoků, využívané moderními laboratořemi. Jednou z hlavních laboratorních metod pro analýzu koloidních roztoků je plamenová atomární apsorpční spektrometrie.
Využívá extrémní teploty ke zničení koloidního roztoku a poté, ve snaze vizuálně posoudit koncentraci kovu, pozoruje barvy plamenů.
Je nemožné mít pod kontrolou oheň s přesností, potřebnou pro platnou analýzu; a samozřejmě výsledky testů jsou v očích pozorovatele. Tyto přístroje stojí kolem 50 000 amerických dolarů, proto je nepravděpodobné, že je ve skutečnosti vlastní někdo mimo kruhy chemického průmyslu.
Existují podobná zařízení, využívající světelný paprsek, vrhaný při analýze přes plameny. Tato zařízení mají stejné problémy s přesností a jsou ještě dražší.
Pravé koloidní stříbro
Záměrem tohoto odstavce je pomoci lidem vyrobit si své vlastní koloidní stříbro.
Roztoky stříbra, prodávané maloobchodníky, jsou v podstatě homeopatickými verzemi produktů s koloidním a iontovým stříbrem, což znamená, že jsou vlastně jen drahou vodou.
Některé maloobchodní produkty, které jsme testovali, měly řadu nečistot (například železa, které stříbro neutralizuje), ale stříbra jsme našli jen velmi málo. U produktů s iontovým stříbrem bylo testování nemožné, což může výrobcům vyhovovat.
V mnoha oblastech bude obsahovat více stříbra než podvodné výrobky z maloobchodu voda z veřejného zdroje.
Doporučujeme kupovat značkové koloidní stříbro.
Většina v maloobchodě prodávaných produktů jsou napodobeniny a podvrhy a jsou hlavním důvodem, proč je tolik lidí, kteří se v alternativní medicíně nevyznají, přesvědčeno o neúčinnosti stříbra.
Produkty, které typicky nakupují maloobchodníci, nejsou obvykle o nic účinnější než voda, neboť vodou jsou. Aby měli lidé jistotu, že jsou skutečné a té nejvyšší kvality, mohou si vyrábět vlastní.
Výroba koloidního stříbra
Nejdůležitějším krokem při výrobě koloidního stříbra je získat správné materiály. Nevyhnutelné je použití destilované vody.
Nikdy nepoužívejte vodu z kohoutku ani z pramene, neboť po elektrochemické změně, způsobené elektrolýzou, mohou způsobit zdravotní problémy ještě i minerály, které by normálně byly prospěšné.
Ujistěte se, že voda byla připravena parní destilací, což by mělo být napsáno na nádobě.
Skutečná destilace využívá ke zbavení vody minerálů a znečišťujících látek vypařování, zatímco reverzní osmóza je prostě druh tlakové filtrace, která čistou vodu nevytváří. Jde o mnohem levnější proces, proto mnohé firmy o své „destilaci“ klamou.
Předem vás také varujeme, že vytváření černých shluků a jiných zvláštně zbarvených usazenin během procesu elektrolýzy je znakem vodních nečistot.
Jejich nejobvyklejší barvou je černá, neboť jde obvykle o zuhelnatělé uhlíkové zbytky organické hmoty a bikarbonátů. Ve vodě se mohou vytvářet i šedavé shluky. Tyto stříbrné částice jsou ve skutečnosti bezpečné a jsou konglomeráty větších částic.
Obzvlášť prospěšné jsou při popáleninách a infekcích kůže, pro vnitřní použití by se však měly z roztoku odfiltrovat. Výjimečně dobře na to funguje kávový filtr a roztok se může nalévat kávovarem.
Částice stříbra, které nevytvořily shluk, zůstávají buď v koloidním nebo iontovém stavu a ty přejdou přes jakýkoli filtr.
Částice jsou vlastně tak malé, že dřevěné lžíce a plastové náčiní začnou po několika dávkách získávat stříbrný vzhled. Nikdy nepoužívejte kovové nástroje a nádoby.
Jediným kovem v procesu by mělo být samo stříbro a dráty elektrického zapojení (avšak nikdy neponořené do vody).
Obzvláště nebezpečné je používání chlorované vody z kohoutku, neboť když se chlor slučuje s dalšími materiály, má sklon vytvářet sloučeniny dioxinu.
Při elektrolýze bude také vytvářet chlorový plyn, který se během 1.světové války používal jako chemický bojový prostředek. Chlorový plyn bude ve vodě uvolňovat i chlorid sodný (sůl), proto by se sůl neměla nikdy přidávat.
Důležitá poznámka na okraj: Ze stejného důvodu by se voda z kohoutku neměla přidávat ani do odpařovačů a rozprašovačů, neboť uvolující se chlorový plyn ve skutečnosti plicní problémy zhoršuje.
Důrazně doporučujeme, aby si lidé namísto stříbrného drátu, používaného při výrobě většiny koloidního stříbra, pořídili raději tyčky (elektrody) z ryzího stříbra.
Většina dostupného stříbrného drátu pochází z Číny a není jednoduše možné kontrolovat nečistoty každého drátu. Čínský drát by měl být považován za kontaminovaný, neboť u čínských výrobků je to normální.
Při zmínce o ryzosti svých kovů používají firmy nejasný způsob jejího posuzování. Vždy, když prodejce drahých kovů uvádí, že má ryzost 925, rovná se to 92,5 %, daný kov je tedy téměř z 10 % nečistý.
Většina lidí bude předpokládat, že údaj ryzosti 925 znamená, že kov obsahuje jen 0,925 % nečistot a proto by jeho ryzost měla být více než 99 %.
Dejte si na tuto záludnost pozor. Zdá se, že mnoho kupců stříbra o ní neví. My doporučujeme kupovat jen stříbrné tyče s ryzostí 99,9% (které prodávající zapisují jako 999).
Současní kupující by se však měli mít na pozoru i při nákupu „ryzích“ stříbrných tyčí. Do pozornosti se nám dostalo, že trh se vzácnými kovy v USA je v posledních letech zaplavován falešnými tyčemi vzácných kovů. Stejné problémy s čínskou kontaminací zažívají pravděpodobně i jiné země.
Pro minimalizaci rizika nákupu podvrhů by se tyče drahých kovů neměly nikdy kupovat z inzertních portálů či jakéhokoli jiného zdroje, který není absolutně spolehlivý, neboť čistota drahého kovu je ze zdravotních a bezpečnostních důvodů zcela zásadní.
Doporučujeme proto našim čtenářům snažit se kupovat tyče vzácných kovů od bank a jiných renomovaných institucí zásobujících finanční trh.
V ne tak vzdálené minulosti byly tyče vzácných kovů zdrojem naprosto ryzího stříbra, u kterého byla záruka bezpečnosti, neboť jsou regulovány jako oficiální měna.
To kdysi znamenalo, že jakýkoli pokus prodat falešné tyče vzácného kovu by byl riskováním rychlé reakce za padělání a celé řady dalších obvinění, která by člověka dostala do vězení na zbytek jeho života; bezpečnostní síť se však bohužel ztratila, neboť Číňané nemají ze zákona žádný strach.
Mince obsahují různé kovy, které by se neměly konzumovat, proto k výrobě koloidního stříbra nikdy nepoužívejte stříbrné mince.
Vysoká ryzost je velmi důležitá, neboť většina kovů je pro zdraví velmi škodlivá. Stříbro takové extrémní ryzosti obvykle obsahuje jen nečistoty mědi a selenu, a to ve stopových množstvích.
Oba tyto prvky jsou v těchto malých množstvích zdraví prospěšné.
Abyste se vyhnuli jakémukoli mýdlu či zbytkům chemických látek, měly by se tyče vzácných kovů ponořit do roztoku bílého vinného octa, který je kvůli čištění téměř nasycen solí.
Bezpečně lze vyčistit i vodkou. Čištění zakončete opláchnutím tyčí destilovanou vodou.
Čistit stříbro mezi použitími není zcela nevyhnutelné, my to však děláme. Počítejte s tím, že stříbro, bez ohledu na metodu čištění, už nikdy nebude vypadat jako nové.
K pohonu elektrolýzy mohou lidé použít buď do série spojené 9 V baterie, nebo třicetivoltový stejnosměrný zdroj, který má na výstupu alespoň 3 ampéry (3000 mA). Silový zdroj nemusí mít přesně 30 voltů, ale je to ideální napětí.
Rozsah by se měl udržovat v rozmezí 26 až 30 voltů, což je také ideální pro vytváření koloidní mědi.
Ti, co nemají zkušenosti s elektronikou, by namísto použití stejnosměrného silového zdroje měli sáhnout po zdroji na baterky. Nesprávné použití silového zdroje může vést k vážnému poranění a požáru.
Elektrické nebezpečí je zvýšeno kvůli tomu, že se používá voda. Kvůli právní odpovědnosti nesmíme oficiálně doporučovat silový zdroj (do elektrické zásuvky) a každý, kdo jej používá, tak činí na vlastní riziko.
Baterie musí být vzájemně propojeny tak, aby kladný pól jedné baterie byl připojen k zápornému pólu další baterie. Při správném zapojení by měla mít jedna baterie nepoužitý kladný pól a další baterie nepoužitý záporný pól.
Zbývající dva póly by měly být připojeny ke dvěma kusům stříbra. Většina 9V baterií má póly, které lze použít ke spojení s dalšími 9V bateriemi, čímž se stává zbytečný propojovací drát pro spojení baterií.
Nikdy nepoužívejte k žádnému propojení hliník a pro předcházení nezdravé kontaminaci důrazně doporučujeme používat jen měděné dráty.
Pro výrobu koloidního stříbra naplňte destilovanou vodou zcela čistou skleněnou nebo plastovou nádobu. Tu doporučujeme těsně předtím vyčistit vodkou pro odstranění zbytků mýdla a prachu. Baterie připojte ke kusům stříbra.
Většina lidí tak činí pomocí krokodýlích svorek. My naše připojení obvykle vytváříme vsunutím měděných drátů do maličkých otvorů ve vrchní části stříbrného prutu a dráty pak pro maximální pevnost uchycení ovineme.
Spoj se stříbrem nikdy nepájejte a rozumné je vyhnout se i pájení drátů ke krokodýlím svorkám, protože když kovy zvlhnou, může pájka do roztoku uvolňovat olovo, cín nebo kadmium. Tyto kovy by neměl konzumovat nikdo.
Stříbrné tyčky by měly být zčásti ponořeny ve vodě a být od sebe vzdáleny asi 2,5 centimetru.
Nikdy by se neměla dotýkat a drátová připojení by se nikdy neměla dostat do vody. Pokud se konektory nebo stříbro budou moci dotknout, nastane v bateriích nebo zdroji zkrat.
To by mohlo způsobit přehřátí a výbuch. Pro zdroj by to lehce mohlo znamenat rychlý konec. Elektrická připojení ke stříbru by měla být v dostatečné výšce nad vodou, jinak se do roztoku zavedou jiné kovy. V kontaktu s vodou by nemělo být nic kromě ryzího stříbra.
My doporučujeme, aby u všech ostatních připojení a drátů byla dodržena vzdálenost alespoň osm milimetrů nad hladinou vody. Ještě jednou upozorňujeme na riziko použití pájky, která znamená, že do produktu zavedeme cín, olovo a kadmium.
Čas potřebný k výrobě koloidního stříbra se bude velmi lišit v závislosti na čistotě použité vody a žádná voda z obchodu není absolutně čistá.
Jeden z prvních náznaků toho, že se stříbro slučuje s vodou, lze vidět za pomoci baterky v tmavé místnosti.
Světlo zářící přes vodu ukáže v určitých úhlech něco, co vypadá jako kouř, vycházející z jedné ze stříbrných elektrod. Postupem času jedna ze stříbrných elektrod změní barvu na matně šedou a druhá zčerná.
Kolem elektrod se mohou vytvářet také drobné bublinky. Ti, kteří vyrábějí velkou dávku po delší dobu, by měli roztok pravidelně jemně promíchat, za použití dřevěné nebo plastové lžíce.
Někteří lidé dokáží vyrobit litr za dvacet minut, ale při našich vlastních experimentech si výroba dvou litrů s dosažením přijatelné síly a barvy vyžadovala 4 hodiny.
Kvůli skutečnosti, že stříbro je extrémně nereaktivní, naznačuje pomalejší proces vyšší čistotu stříbra i vody.
Čistá voda i ryzí stříbro budou při elektrolýze klást velký odpor. Čtenáři si možná všimli, že mnoho videí o výrobě koloidního stříbra na internetu ukazuje velmi rychlou výrobu, s použitím stříbrných drátů, získaných z Číny.
Krátká doba výroby naznačuje přítomnost jiných, reaktivnějších kovů a možná i nečisté vody.
Když vyrábíme ve větším množství naše vlastní koloidní stříbro, přidáváme pro zrychlení času výroby na čtyři litry asi 29 mililitrů stávajícího koloidního stříbra, které neovlivní kvalitu výsledného produktu.
Aby stříbrné tyčky vydržely co nejdéle, měla by se jejich polarita pokaždé měnit. To znamená, že stříbrná tyčka, která je při jedné dávce připojena na kladný (červený) drát, by měla být vyměněna tak, aby byla při následující dávce připojena na záporný. Jinak bude jedna z tyček rychle erodovat.
Pokud je roztok koloidního stříbra černý, hnědý nebo purpurový, naznačuje to, že stříbrné částice jsou abnormálně velké. Může to také znamenat přítomnost nečistot.
Když jsou částice v těchto produktech velmi velké, je již sporné, jestli se ještě tyto roztoky dají nazývat koloidní.
A právě tak vypadá většina koloidního stříbra, prodávaného na internetu. Nepěkné barevné skvrny mohou být způsobeny i zahříváním při výrobě, nebo použitím vysokého napětí, což jsou běžná zkrácení výrobního procesu, používaná komerčními výrobci. Takovým roztokům se doporučujeme vyhnout a uchýlit se k nim jen v případě krajní nouze.
Tyto produkty jsou vnitřně výrazně méně účinné než správně vyrobené koloidní stříbro a abnormálně velké částice zůstanou s větší pravděpodobností navždy uvízlé ve tkáních.
Většina komerčních prodejců má k výrobě patentem chráněné postupy, kterým nelze důvěřovat a neexistuje způsob, jak zjistit, co v jejich produktech opravdu je. Podle barvy jejich výrobků ovšem víme, že neprodávají pravé koloidní stříbro.
Správná léčba koloidním stříbrem
Koloidní stříbro vysoké kvality, které má patřičnou léčebnou sílu (20 ppm) vypadá v jasně bílé nádobě poněkud nažloutle.
Čerstvě připravené dávky slabého koloidního stříbra budou mít zase nejprve slabý stříbrný nádech. Některé dávky den po výrobě zežloutnou.
Síla roztoku koloidního stříbra lze posoudit jeho prosvícením laserovým ukazovátkem při zavádění stříbra. Nejlepší je ukazovátko s červeným paprskem, který je při normálních podmínkách nejméně viditelný.
Když stříbrný roztok houstne, začne být možné zřetelně vidět přes vodu červený paprsek. Čím koncentrovanější se roztok stane, tím celistvější se stane laserový paprsek a stříbrné částice v něm se budou třpytit jako třpytky.
Vyrábět silnější koncentrace na většinu použití nedoporučujeme, neboť se zdá, že při extrémních dávkách vytváří stříbro nedostatek železa.
Nevíme vlastně, jestli koloidní stříbro způsobuje zvýšené vylučování železa, nebo jen využitelné železo neutralizuje tím, že se s ním váže. Nebo jestli případně nejde o souběh obou možností.
My jsme přesvědčeni, že platí to poslední, tedy souběh obou možností. Tak či onak, žádné skutečné problémy s toxicitou pro lidi nejsou, ale pro optimální zdraví by se správná hladina železa udržovat měla.
Během nemoci doporučujeme užívat 50 ml (0,5 decilitru) koloidního stříbra o koncentraci 20 ppm alespoň dvakrát denně. Nejlepších výsledků lze dosáhnout, když koloidní stříbro před spolknutím podržíte asi minutu v ústech.
Tato technika umožňuje části stříbra proniknout stěnami úst přímo do krevního řečiště.
Zůstane vám však po něm v ústech kovová pachuť. Jelikož tento článek bude číst celou řadu různých lidí, doporučené dávky jsme stanovili velmi konzervativní.
Někteří pacienti však své dávky odměřují na sklenice.
Skladování koloidního stříbra
Koloidní stříbro se může skladovat buď v plastu nebo ve skle. Ideální plastovou nádobou je druh, který se používá k uskladnění mléka. Jedná se o polyethylen s vysokou hustotou (HDPE) a lze jej identifikovat podle číslice „2“, vyražené na spodní části nádoby.
Jedná se o velmi nereaktivní plast, mohou jej však znečistit mikroskopické částice stříbra. Pravda, mnoho lidí si koloidní stříbro skladuje raději ve skle, kvůli svým obavám, že žádný plast není dokonalý.
Takoví si obvykle vybírají jantarově nebo jinak tmavě zbarvenou skleněnou nádobu, aby zabránili nadměrnému vystavení světlu.
Koloidní stříbro by se mělo skladovat při pokojové teplotě a nikdy by nemělo zmrznout.
Zajímavým experimentem pro ověření přítomnosti stříbra v roztoku je proto nechat jej v malém množství zmrazit a po rozmrazení pak zkontrolovat nahromaděné stříbro na dně nádoby.
Když se máte rozhodnout mezi skladováním v horkém nebo chladném prostředí, měli byste vždy zvolit to teplejší.
Čisté koloidní stříbro by nemělo zaznamenávat žádné závažné problémy s rozkladem, jak se to po vystavení světlu stává roztokem chloridu stříbrného.
Dobrá dávka koloidního stříbra by měla vydržet roky, neboť stříbro samo je účinný konzervant. Vlastně jej používáme jako náhradu vody v rizikových jídlech, používajících nevařené ingredience, jako jsou syrová vejce (k výrobě majonézy).
Jeho použití zajišťuje, že všechny bakterie jsou mrtvé. Minuta míchání s koloidním stříbrem stačí k zajištění toho, aby nepřežily žádné bakterie.
Pacienti, kteří modrají
Zdravotnický establišment a organizace velkých médií démonizují koloidní stříbro ukázkami lidí, u kterých se vyvinul stav známý jako argyrie. Jedná se o modrosivé zbarvení kůže, které je údajně trvalé.
Jenže u každého případu, který jsme prozkoumali, šlo o výrobky, které vlastně koloidním stříbrem nebyly a většina případů byla důsledkem stříbrných produktů farmaceutického průmyslu.
Našemu rozsáhlému výzkumu se nepodařilo najít ani jediný případ argyrie způsobené čistým koloidním stříbrem. S největší pravděpodobností ji způsobují farmaceutické roztoky stříbra.
Regulátoři prohlašují, že zmodřelí lidé jsou důkazem toxickosti stříbra, ale ve skutečnosti je pravdou pravý opak.
Dokazuje to, že i když se člověk po 20 a více letech nesprávného užívání stane natolik nasáklý stříbrem, že zmodrá, stále netrpí žádnými skutečnými zdravotními problémy. Jedná se v podstatě jen o kosmetický problém.
Modří pacienti jsou vlastně zdravější než normální. Porovnejme si to s pacientem, který užívá tolik aspirinu, že zbělá.
Ve skutečnosti tento příklad použít nemůžeme, neboť pacient by do 20 minut od tak extrémní konzumace aspirinu zemřel na vnitřní krvácení – dávno předtím, než by vůbec začal měnit barvu.
Národní ústav zdraví zdokumentoval jeden případ argyrie, ke kterému došlo, když si jeden muž začal vyrábět svůj vlastní stříbrný roztok a konzumoval jej celé roky v dávce 473 mililitrů třikrát denně.
Stříbro odměřoval tak, aby obsahovalo ohromujících 450 částic v milionu, což je 22krát silnější než normální.
Tato dieta dodala jeho tělu stejnou koncentraci stříbra, jako kdyby konzumoval 31 litrů běžného koloidního stříbra (31 litrů denně).
Extrémní koncentrace znamená, že stříbro muselo být špinavé a nečisté a téměř jistě do něj byla přidávána sůl. Jinak by mu výroba takového množství každodenní dávky v těchto koncentracích zabrala celé dny. Můžeme si tedy být jisti, že namísto koloidního stříbra používal chlorid stříbrný.
Je to odraz hlouposti obracení se k farmaceutickým výrobním procesům při praktikování alternativní medicíny a následně využívání těch hrozných výsledků k prokázání toho, že alternativní medicína je špatná. Nejčastěji to vídáme v politice stříbra.
Nejpopulárovanějším případem argyrie je případ Paula Karasona, takzvaného Šmoula. Roky vnitřně konzumoval velké dávky doma připravovaného roztoku stříbra a poté začal stříbro používat i zvenčí na obličej.
I on si připravoval roztok stříbra s použitím soli, což vedlo ke vzniku chloridu stříbrného. Přestože se jedná o úplně jinou sloučeninu, o svém roztoku, stejně jako média, se stále zmiňuje jako o „koloidním stříbře“.
My jsme přesvědčeni, že když si všiml nějaké mírné změny zbarvení kůže, svou dávku ve skutečnosti zvýšil, neboť našel způsob, jak se stát slavným a profitovat ze svého hrozného vzezření.
Veřejně přiznává, že 14 let denně užíval jak interně, tak transdermálně velké dávky svého chloridu stříbrného. Užívá ho stále , přestože je jím očividně prosycen.
Dále přiznává, že tvář mu zmodřela dříve než zbytek těla; a přesto, navzdory změně barvy, v užívání obou produktů stříbra pokračoval.
Kvůli Karasonově dobrovolné a záměrné kosmetické změně jej FDA využívá ve veřejných kampaních, které mají veřejnost přesvědčit, že užívání koloidního stříbra je nebezpečné. Můžeme jen spekulovat o tom, kolik mu za jeho vzhled platí mediální sítě a FDA.
U čistého koloidního stříbra nebyl za století jeho existence zaznamenán žádný smrtelný či závažný vedlejší účinek.
Existuje však řada děsivých příběhů lidí, kteří užívali chemicky pozměněné stříbro, vyráběné s různými bílkovinami, solemi či kvasnými bakteriemi.
Výše si můžete prohlédnout video, jak si připravíte pravé koloidní stříbro doma.
Závěr
Věříme, že se vám tento poměrně rozsáhlý článek líbil a přinesl vám praktické informace, které zužitkujete v péči o své zdraví.
Platí to obzvláště v těchto pohnutých a hysterií opředených časech.
Prosím, klikněte na zvoneček na mém YouTube kanále Magistr Lubomír Volný a přihlaste si odběr.Děkuji.
Díky Vaší ekonomické podpoře pro Vás připravila redakce VOLNÉHO bloGu.
Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet:
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/koloidne-striebro.jpg419800Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-11 20:07:282025-01-11 20:07:28Ko*oidní stříbro: Často osočovaný, ale dosud nepřekonaný lék proti virům i bakteriím
I když škodlivost 5G mnozí považují za další konspirační teorii, tak se najde i mnoho vědců, kteří již na základě detailních studií zjistili, že 5G skutečně škodí, i když důsledky jsou individuální.
Podle některých závěrů výzkumů u lidí, kteří žili, pracovali nebo navštěvovali školu v blízkosti vysílačů 5G, skutečně po jejich instalaci dochází u některých lidí k viditelnému zhoršení zdraví, přičemž v některých případech jde o velmi závažné důsledky.
Odborníci z různých zemí světa již dokonce přišli s peticí, ve které žádají o ukončení provozu 5G nebo alespoň jejich instalace daleko od obytných domů, pracovišť a škol.
Prosím, klikněte na zvoneček na mém YouTube kanále Magistr Lubomír Volný a přihlaste si odběr.Děkuji.
Díky Vaší ekonomické podpoře pro Vás připravila redakce VOLNÉHO bloGu.
Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet:
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/5g-cell-towers-microwave-syndrome-feature-800x417-1.jpg417800Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-06 18:54:102025-01-06 18:54:10Holandsko: Příští měsíc se začne řešit žaloba na zavádění sítí 5G
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
9.12.2024
Chce se mi řvát, vy idioti! A dodat k tomu strašně moc sprostých slov. Ani nevím, na čí adresu. Asi na celý svět. Na všechny, kteří svojí idiocií zabíjejí mimina, protože vakcíny jsou spása a tak je do ročního děcka napícháme všechny naráz. Antibiotika jsou taky spása. Ty by matka pediatrička taky nasypala do dítěte po hrstech? A oni to ještě na SÚKLu tají, aby se to náhodou někdo nedozvěděl a to nevyvolalo paniku! Do prdele s váma, vy kreténi.
A vy se, lidi, už za ty svý děcka fakt začněte bít. Už chápete, že instituce to nejsou od toho, abyste jim věřili, ale od toho, abyste je imrvere podrobovali kruté kontrole? Tohle není žádná nešťastná náhoda. Tohle je výsledek té vaší idiotské politiky.
Dva roky to tutlají. Aby to nevyvolalo paniku nebo nedej bože diskusi. Řvaní nepomůže, jen tvrdá srážka s realitou doma či v blízkém okolí. A často ani ta nestačí.
Ta doktorka, která jí to píchla, navzdory varování v spc, by měla jít sedět. Pro výstrahu ostatním. Možná by to ty doktorky svazačky už konečně vylekalo.
SÚKL krátce po úmrtí o něm informoval Českou vakcinologickou společnost včetně okolností a ta nechala doporučení beze změny. [zdroj]
Policie vyšetřuje úmrtí dívky krátce po očkování.
Bůh i ďábel mají smyl pro recesi: Otec policista, matka nemocniční pediatrička, oba se nejvíce ze všeho dušují, že nejsou žádní antivaxeři.
Naštěstí nebo naneštěstí?
A jak to celé dopadne?
No nijak, případ bude odložen a Anežka z mrtvých nevstane.
Ani jedna z těch vakcín Infanrix Hexa a Prevenar 13 není zaregistrována, tedy určena, k simultánnímu podání.
Naopak, výrobce Infanrixu Hexa dokonce ve svém SPC přímo upozorňuje na zvýšený výskyt závažných nežádoucích účinků přímo pro situaci simultánního podání Infanrixu Hexa s vakcínou Prevenar 13 a některých dalších vakcín.
Ale to už vám Seznam, SÚKL ani rodiče Anežky na nos rozhodně věšet nebudou chtít.
Cituji z SPC Infanrixu Hexa:
„Lékař si má být vědom skutečnosti, že pokud je vakcína Infanrix hexa podávána současně s pneumokokovou konjugovanou vakcínou (PCV7, PCV10, PCV13), nebo současně s vakcínou proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (MMRV), je výskyt febrilních reakcí častější než při podávání samotné vakcíny Infanrix hexa. Většinou se jednalo o reakce středně závažné (horečka 39 °C nebo méně) a přechodné (viz body 4.5 a 4.8.).
Při současném podání vakcíny Infanrix hexa a vakcíny Prevenar 13 byl pozorován zvýšený počet hlášených křečí (s horečkou nebo bez horečky) a hypotonicko-hyporesponzivních epizod (HHE) (viz bod 4.8.).“
Anežka možná nemusela zemřít, možná nemusel zemřít ani senátor Kraus, zvážil v jejich případě někdo poměr rizika a přínosu, byli v takové zdravotní nouzi, že museli absolvovat simultánní vakcinaci?
V případě Anežky stačilo, aby jedna ze dvou pediatriček, z nichž jedna byla matka Anežky, s předběžnou opatrností ustoupily od plánu podat vakcíny souběžně a vystavit tak dítě, které se nemá jak bránit, známému neúměrně zvýšenému riziku poškození zdraví, které s sebou simultánní aplikace více druhů očkovacích látek od různých výrobců přináší.
Pediatr následoval doporučení spolku, který není právně zodpovědný za svá doporučení.
Tak snad si Anežku ponesou její blízcí ve svých srdcích co nejdéle, Anežku to zpět k životu ale nepřivede.
Tomu neodzkoušenému podání se říká off label a není to pro nic za nic, mělo by být použito jen jako nouzové řešení v případě, že není možnost jiné volby, zde tedy možnost časově oddělené aplikace obou vakcín zvlášť.
A to zda byla nouze nebo nebyla ať si se svým svědomím vyřídí obě pediatričky.
Jako děda také čekám, že mezi nás brzy přijde Anežka.
Dokážu jí chránit před podobnými experimenty s jejím životem?
Jestli někoho moje slova bolí, je to naprosto v pořádku, mají bolet. [zdroj]
Je těžké podívat se pravdě do očí.
Pojďme konečně přestat dělat tabu z faktu, že za určité shody okolností vakcíny mohou aktivovat procesy vedoucí k poškození zdraví či k úmrtí.
K úmrtí malých dětí i dospělých osob. Jakou vyšší příčinnou souvislost si úřady představují, když horečky pár hodin po vakcíně, druhý den bezvědomí a následně úmrtí na specializovaném pracovišti nestačí?
Potíráním této skutečnosti jen celý problém dělají SÚKL a vakcinologové neřešitelným, zvyšují rizika, že se bude situace opakovat, prohlubují nedůvěru lidí.
Navíc před simultánním podáním vakcín varujeme opakovaně. Jde o off label léčbu. Přesto lékaři často používanou. [zdroj]
Každá jedna vakcína je při znalosti informací pokusem o vraždu.
Smrt Anežky, prý ojedinělý případ.
Ne, není to ojedinělý případ. Dětí s poškozením zdraví a náhlé úmrtí kojenců (SIDS) jsou četná, jen to téměř nikdo a už vůbec ne oficiálně, nepřisuzuje k dětským vakcínám.
Paradoxem je, že rodiče mrtvé dívenky jsou pediatrička a policista.
Roční dívenka dostala naráz Hexu a Prevenar.
Rodiče se dušují, jak se v článku píše, že nejsou antivaxeři.
No, kdyby byli, tak dívenka žije.
Nejde jen o tu kombinaci dvou vakcín.
Je nesmysl, že někdo to řeší jako ojedinělý problém při podání kombinace. Každá jedna vakcína, je při znalosti informací pokusem o vraždu.
Tyto látky do dětských tělíček nepatří.
Nepatří ani do těla dospělého.
Uvědomělý rodič i uvědomělý člověk se zajímá, informuje a na základě toho vysvobozuje, protože z něj bude zarytý antitečkař.
Vám k prozření nestačily ty šílenosti z kovidária? Výrobci dětských vakcín jsou ti samí, co tlačili kovidí vakcíny. Farmaceutický establishment jsou jedni a ti samí.
Mmch., o tomto smutném případu informuje na svém FB i Smis-lab, tedy lidé, kteří vakcíny uznávají, dětské tečky doporučují (kritizují jen kombinování v jeden moment) a jejich zakladatelka MUDr. Zelená je schopná doporučovat vakcíny těhotným. [zdroj]
Povinný očkovací kalendář v ČR je zločin na dětech.
Očkování v dnešní podobě je prachsprostý byznys.
Pediatři a pediatričky jsou nohsledi systému.
Pokud si mají vybrat, vyberou si systém, ne vaše dítě.
Těch pár výjimek nyní pominu.
Na utajeném semináři v PSP 15.10.2024 zazněla vize očkovat povinně proti C-19 děti 0.5-4 roky a zvednout hexu z 2+1 na 3+1. Z medicinskeho důvodu? Ne. Aby neklesl počet vyočkovaných dávek,, když nám klesla porodnost.
A za vším hledej plukovníka Prymulu. I za tou diskriminační povinností proočkování před nástupem do MŠ.
Sleduj tok peněz. Přemýšlej. Poslouchej intuici. [zdroj]
A píchaj a píchaj. Bez ohledu na následky.
Takže si to shrneme. Roční dítě dostane naráz dvě vakcíny, navzdory tomu, že v SPC je jasně napsáno, že se hexa kombinovat nemá. Do té doby zcela zdravé dítě na druhý den zkolabuje a později zemře. Souvislost není prokázána. Asi nejtrefněji to shrnula Zuzana. Asi za to může kaše k obědu.
SÚKL to dva roky tají, proč by to taky odborné veřejnosti říkal, když souvislost nebyla prokázána. Lékaři nemají být zneklidňováni takovými situacemi. Pediatři mají věřit tomu, že kombinace jakékoliv vakcíny s jakoukoliv jinou vakcínou je zjevené dobro a čím víc jich do nemluvněte napíchají, tím líp.
Dokázali to. On to totiž TAKHLE nikdo těm doktorům oficiálně neříká. A oni si to přesto myslí. To je skoro zázrak. Dokonce i v SPC je napsáno, že kombinace pneumokokové či MMR vakcíny s hexou zvyšuje riziko nežádoucích účinků, ale doktoři už jsou tak zblblí, že asi podle nich jenom nějaké ezo řeči. Něco jako chemtrails nebo tak. Kdo by tomu věřil, že jo.
Výsledkem je, že výrobce je z obliga, protože to tam přece napsal, ale doktorka tomu stejně nevěří, protože Chlíbek v ČéTé pravidelně opakuje, že vakcíny jsou něco jako svěcená voda a Válek pravidelně nastavuje levé a pravé ramínko. Myslím, že dneska i kdyby bylo v SPC napsáno, že po aplikaci té vakcíny, se každý pacient skácí k zemi a přestane dýchat, tak takhle zmanipulovaná doktorka si bude myslet, že to tam píšou jen tak pro zichr. A stejně to píchne.
Vždyť SPC k mRNA vakcínám má snad 70 stránek a výrobce, aby se vyhnul odpovědnosti, tam napsal všechno, co mu jen na mysl přišlo. I ty myokarditidy tam jsou. Ale všichni doktoři říkají, že to tam je jen tak, protože je to VZÁCNÉ. A píchaj a píchaj.
Takže divíte se, že takhle zblbá svazačka, která nemá mozek a věří jenom oběžníkům z vakcinologické společnosti vám zabije děcko? A šla snad sedět? Vždyť porušila i tu vzývanou EBM. Ne – souvislost nebyla prokázána. [zdroj]
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/ockovani_hexa_prevenar.jpg200300Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-02 18:57:402025-01-03 16:35:26Chce se mi řvát, vy idioti! Na všechny, kteří zabíjíte mimina, protože vakcíny jsou spása!
Šokující: Kennedy hovoří o Fauciho děsivých experimentech na dětech
Budoucí ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy již opakovaně zmínil, že jedinci jako Gates či Fauci se již roky dopouští těžkých zločinů proti lidskosti a měli by být podle toho také po zásluze potrestáni.
V případě Fauciho nyní hrozí, že mu bude Bidenem udělena milost na jakékoli předchozí činy, jak se nyní spekuluje. Stejně by měl omilostnit i další zločince z jeho administrativy.
Pokud k tomu však nedojde, Kennedy je připraven prosadit odsouzení nejen Fauciho, ale i všech dalších zločinců.
Je také dobré připomenout, že mnohé z toho, co se dělo během největší psychologické operace v dějinách lidstva, tedy v letech 2020 – 2022, probíhalo právě v režii Fauciho.
O jeho zločinech již napsal Kennedy ve své knize „Skutečný Anthony Fauci“ a v jistém rozhovoru připomněl, čím se během své kariéry Fauci zabýval.
Robert F. Kennedy Jr. se již dříve v rozhovoru s Del Bigtreem zmínil o experimentech, které Anthony Fauci, hlavní poradce Bílého domu během Covidové krize, prováděl s dětmi.
„Fauci se ujistil, že jde o děti bez rodičů a pečovatelů. Byly mučeny během ilegálních experimentů,“ odhalil Kennedy.
„Těla mrtvých dětí byla vyhozena do jámy, která byla pokryta umělou trávou. Otázkou nyní je, zda bude Fauci stíhán za zločiny proti lidskosti.“
„Není divu, že Fauci má 24hodinovou ostrahu,“ říká bývalý britský poslanec Andrew Bridgen. Věří, že virolog by měl být souzen za zločiny proti lidskosti. „A nebude jediný.“
Televizní moderátorka Beverley Turnerová poznamenává: „Pokud by to nebyla pravda, očekávali byste, že ho Fauci postaví před soud za pomluvu. Ale on to neudělal. To mluví za vše.“
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/Fauci-nih.webp500810Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-01-02 18:28:132025-01-02 20:23:59Šokující: Kennedy hovoří o Fauciho děsivých experimentech na dětech
Celý životopis si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Dnes 1.1.2025 by se dožil 100. let genpor. v.v. Ing. Mikuláš Končický, válečný veterán, bojoval na Dukle, účastník Ostravsko-opavské operace v roce 1945, který jako první dojel se svým tankem do Ostravy,čestný občan města Ostravy, nositel Řádu Bílého lva.
zažil období polské i sovětské nadvlády a německou okupaci
po příchodu Rudé armády narukoval roku 1944 do československé armády
velitel tanku T34/85 a T34/76
účastník dukelské, jaselské a ostravské operace
po válce kariéra v armádě, zvl. jako pedagog
roku 1968 z armády vyhozen
zemřel 13. prosince 2015
Dětství a mládí na Volyni
Mikuláš Končický se narodil 1. 1. 1925 na Volyni „v jedné ukrajinské vesnici okresu Dubno“ v tehdejším Polsku. „Až do roku 1939 jsem chodil do polských škol.“ Dědeček pracoval jako fořt, za což byl dobře placen. Otec byl učitelem, „začínal už za Polska“. V této oblasti panovaly velmi složité národnostní i náboženské vztahy – za cara přestoupila rodina Končických k pravoslaví, Poláci je nutili k římskokatolickému náboženství a „měli snahu všechno popolštit“. Otec polonizační snahy odmítl, v Mikulášových dvou letech byl vyhozen z práce a živil rodinu jako nádeník. „Tam byla stále snaha vychovávat v českých tradicích a byla silná vazba na starou vlast, i když moji předkové se přestěhovali již v polovině 19. století.“ Po záboru Sovětským svazem navštěvoval školy sovětské. „Moje dětství probíhalo ve velmi dynamickém období, vždyť ještě roku 1921 tam byli bolševici.“
Dobře si pan Končický vzpomíná na Mnichov, který i přes „skromnost sdělovacích prostředků“ silně prožíval a pozorně sledoval.
Po vypuknutí války mezi SSSR a hitlerovským Německem byla Volyň velmi rychle obsazena. „Probudil jsem se v neděli 22. 6. 1941 bombardováním blízkého letiště. Bylo to nenadálé překvapení. V pondělí nebo v úterý ve čtyři hodiny odpoledne už byli u nás Němci.“ První setkání s okupanty proběhlo tak, že jej německý voják jako zvědavého kluka nakopl. „Vzápětí jsem byl internován jako rukojmí s celou řadou mládeže.“ Němci ve vsi pobývali až do konce roku 1943.
Chtěli českou krev
„Poznal jsem i scestnost polského nacionálního cítění. Oni byli tehdy spolu s Němcama tak nepřátelsky proti nám naladění. Vyrůstal jsem nedaleko továrny na masné výrobky – tzv. bekonárna – , kde se zpracovával brav a skot. Tak tam bylo hodně řezníků ze západního Polska, cítěním vyhraněných Poláků. Oni byli tehdy tak naladěni, že byli schopní vlítnout do Českého Strakova a řezat. Prostě chtěli českou krev. Oni byli tehdy pomotaní, jenomže zakrátko je přepadli Němci a byli rádi…“
Za německé okupace
„Za německé okupace byl život velmi složitej.“V prvních dnech převzali policejní správu Ukrajinci. „Ale Němci byli nedočkaví moci a vládnutí, začali Ukrajince likvidovat a ti se stáhli do lesů.“ Vztahy mezi národnostmi se za války ještě vyhrotily, navíc byly komplikovány ideovými spory komunistických partyzánů s banderovci a nasazováním národů bývalého SSSR (Lotyšů, Litevců aj.) do jednotek potírajících partyzány.
V té době opustil Mikuláš Končický studia a po vzoru svého otce (a na jeho naléhání) šel učit do ukrajinské základní školy. Ve svém pedagogickém působišti byl pod neustálým dozorem banderovců, kteří hlídali, jak se chová k ukrajinským dětem. Zároveň byl také jednou vyslýchán Poláky v německých uniformách – udělali domovní prohlídku a velmi mu pomohlo, že měl v kufru hasičský prapor s bílým orlem, což se jim líbilo. Přesto jej zavedli na gestapo, odkud ho po výslechu propustili. Mezi těmito Poláky v nacistických službách i mezi banderovskými partyzány měl přitom spolužáky ze základní školy…
Osud Židů
Mikuláš Končický vyrůstal v národnostně složitém prostředí s velkou židovskou menšinou. Mezi Židy měl řadu spolužáků a mnoho osobních zkušeností s nimi, avšak žádnou averzi vůči nim nikdy necítil. V období holocaustu o některých nacistických opatřeních věděl, připomíná ghetta. Přímý zážitek měl následující: „Najednou kolem mě projíždělo auto a já jsem nevěděl, o co jde. A tu z plně obsazeného nákladního auta povstala taková hezká Židovka, která se mnou chodila do školy, a teď na mě řvala. Jako loučila se se mnou. Tak mi na celý život zůstal takový nepříjemný dojem.“
Příchod Rudé armády a odvod do armády
Když přišli Sověti, „asi 23. 12. 1943“, musel pro ně kopat zákopy. „Tam se ta fronta zadržela o řeku a my jsme museli opustit dům, protože byl na ráně. Do konce roku jsme se schovávali v kostele a pak jsme odešli do Českého Strakova, kde jsme měli přízeň. Odešli jsme jen v tom, co jsme měli na sobě.“ V polovině března 1944 se místní Češi dozvěděli o možnosti vstoupit do československé armády u odvodní komise v 50 km vzdáleném Rovně, tak se i s otcem okamžitě přihlásili. „Odvedli mě k tankovému vojsku. Odváděl mě generál Tesařík.“ To, že se dostal k tankistům, jej velmi potěšilo.
Protože výcvik prodělal velmi dobře, stal se velitelem tanku a zástupcem velitele čety (v hodnosti desátníka) a jeho posádka získala jediný T34 s kanonem ráže 85, který měla jejich rota (jinak měli T34/76). V jeho tanku se vytvořila volyňská osádka složená z příslušníků občanů obou částí předválečné rozdělené Volyně. Jako tankista prošel Duklou, jaselskou a ostravskou operací a skončil až v Praze.
V zasaženém tanku
„Prvním bojištěm byla vesnice Troganowá. Celá vesnice byla zničená a všude byl cítit typickej smrad po spáleným obilí a dobytku. Němci zde přešli do protiútoku a vytvořili obrovskej tlak, sovětská pěchota dokonce začala utíkat. Ale ubránili jsme to a ten německej útok nevyšel.“ 30. 9. 1944 dostal tank pana Končického zásah. „To lilo v jednom kuse, obtížnej terén. My jsme šli do útoku v tom bahně a byli jsme terčem pro německá protitanková děla.“ Zpět ke svým se již jako pěšáci probíjeli z německých zákopů. Poté Mikuláš Končický převzal zachovalý tank po padlém kapitánu Vránovi, v němž s velitelem zahynula i celá osádka. Zamířili do oblasti Komárniku a na Prešov, kde stáli v říjnu a listopadu. „Vesnice byla nikoho, jižní Komárnik měli Němci. Byli tam dobře opevněni ve vydřevených zákopech a velmi obtížně jsme je odtud vytloukali.“ Při závěrečném útoku zapadli s tankem do potoka. „Když jsme vystříleli všecko, co jsme mohli vystřílet, tak jsme vylezli z tanku a šli jsme s pěchotou. Němci ustoupili asi o 40 kilometrů. Já jsem měl hlad, tak jsem sbíral, co tam bylo po Němcích.“
Přes brod
Východ z Komárniku vedl soutěskou. Po obou stranách byly kopce, které komárenskou proláklinu střežily. „Měl jsem spor s podporučíkem Linhartem, protože jsem nechtěl vjet do minového pole bez odminování. Proto mě stáhl z čela kolony, když jsme vyjížděli z Komárniku, abych na sebe nebral jakousi slávu. Vedoucí kolony byl desátník Dekalčuk. Já jsem s tím samozřejmě souhlasil. Podporučík Linhart jel postavený na prvním tanku, já jsem seděl na blatníku svého tanku. Most u jedné říčky byl stržený, takže jsme jeli na brod. Právě jsem taky odbočoval z hlavní silnice na ten brod. Najednou jsem viděl, jak to trhlo s tím tankem vjíždějícím do řeky. Zastavil jsem tank a skočil jsem pod tank, protože jsem věděl, že z nebe budou padat nebezpečné předměty. Ten tank asi najel na sedmdesátikilový ‚fugas‘ – minové hnízdo. Ten tank tam zůstal viset, ten desant, který byl na tanku, tak z něj někteří byli ranění, někteří mrtví. Podporučík Linhart měl rozdrcené kotníky a kolena a já jsem ho v tom přítmí našel podle nářku. Než jsme ho odvezli do zázemí, tak si mě zavolal a omlouval se mi za ten spor.“
Svidník
Z Komárniku pokračovali do Stropkova, kde bylo další obranné postavení Němců. Podle záměru vedení využít československé jednotky pro jaselskou operaci byla jednotka pana Končického stažena. Vánoce prožili při obraně Svidníka. „Byl velký mráz a těžká situace se zásobováním, poněvadž Němci přepadávali naše zásobovače.“ Pan Končický považuje za neodlučitelnou součást vojenského života štěstí – jen díky němu se totiž např. ve Svidníku vyhnul dobře umístěné nášlapné mině. Ze Svidníku se odešli připravit k jaselské operaci.
Vzpomínky z jaselské a ostravské operace
První tankový prapor skončil a zbývající členy rozdělili do praporů Buršíka a Tesaříka. Končického tank byl přidělen ke generálu Tesaříkovi, jemuž před časem Mikuláš Končický velice pomohl odvozem na Dukle. Tesařík uspořádal velkou slavnost na uvítanou. „To už byla osvobozena Podkarpatská Rus a ti Zakarpaťáci přinesli velké množství vína, oříšků a ovoce. Tak jsme pili víno do zapomnění.“
V Krosnu dostali vojáci nové tanky. „To jsme byli již všichni vyzbrojeni tanky T34/85. Ten prapor měl 21 tanků.“ Od Krosna se přemístili do Kežmarku, kde „prováděli dokončení formování praporu“, a odtud nočními pochody do Wadowic. Ještě předtím byl pan Končický vyznamenán válečným křížem za Duklu. „Pohoštění bylo celkem štědré.“
Proměnlivé počasí – sníh a obleva – ztěžovalo maskování tanků, které tak byly pokryty vrstvami vápna a malířské hlinky. „Útočilo se devět dnů a nocí bez zastávky. Vesnice v tom kraji jsou dost roztahané a byly prosycené místy německého odporu. Když jsme dobývali jednu vesnici, tak Němci zapálili domy a další objekty, takže tam bylo světlo jako ve dne – aby viděli každý náš pohyb. No a pochopitelně jsem tam taky dostal šupu, jenomže jsem stál za zdí domu, tak to nebylo tak ničivé. Ale ještě dnes mám schovanou fotografii toho domu se zazděnými dírami po zásahu, po válce jsem tam byl. Druhý den, než jsme měli vstoupit do města, nalétávaly naše bombardéry Boston. Pamatuji sám za sebe, jak ten velký svaz letěl a jak jsme se radovali, že nám jdou pomoct a prolomit cestu. A najednou, jako by se otevřela dlaň, začaly na nás padat pumy. Oni viděli tanky, tak to hodili po nás. Když jsme to viděli, tak jsme uzavřeli příklopy, poschovávali jsme se, ale naštěstí nás žádná puma nezasáhla. Takže se to ani nehlásilo.“
Pan Končický popisuje další boje, smrt několika kamarádů, procesy, které se odehrávají v zasaženém tanku, marnou snahu o záchranu kolegy Josefa Mrázka a explozi tanku Vladimíra Ponikelského, v němž po zásahu vybuchla zásoba střeliva, na strach, který ochromil nového člena posádky – střelce, jenž se poprvé octil v boji: „Chytil se zaměřovacího dalekohledu a nebyl vůbec k ovládnutí. Třepal jsem s ním, řval jsem na něj, vůbec na to nereagoval. Z takové rezignace jsem mu napálil pěstí do žeber. Najednou se vzpamatoval a začal reagovat normálně. Permanentně jsme byli v nějaké akci, a pokud se nepletu, tak teprve 15. dubna jsme překračovali hranici. A 24. března jsme začali útočit u Żorů…“
Předtucha
Zpětně pan Končický dovozuje jeden neobvyklý a špatně prokazatelný jev: kamarádi, kteří zahynuli, se podle něj krátce před akcí, jež jim přinesla smrt, chovali jinak. „Existuje jakási předtucha nebo něco podobného. To je můj takovej soud, může to bejt shoda náhod.“ U Velké Polomi např. zahynul spolužák pana Končického, který tušil svou smrt v útoku nastávajícího dne. „My jsme nespali celou noc, on nemohl vůbec usnout. Ani do útoku se nedostal. Stáli jsme u tanku, spadla před námi mina a jeho jediného zranila do břicha. Zranění nepřežil.“
Střetnutí s pantherem u Velké Polomi
„Asi 300 metrů od nás se Němci velmi intenzivně zakopávali. Tak jsem poručil po nich střílet z kulometu. Jak byl úspěšný, to mě nezajímalo, protože pro mě jako velitele tanku nejevili žádné nebezpečí. Ale všiml jsem si dvou hromádek chlévské mrvy – alespoň tak mi to připadalo. Tak jsem tam navedl střelce – přerušil palbu na pěchotu – a nařídil jsem mu nastavit vzdálenost 1200 metrů a nabíječ nabil protitankový granát. A vrátil jsem toho střelce na tu pěchotu. S tím, že na povel měl co nejrychleji zacílit zpět. A řidiči jsem nařídil, aby zařadil zpátečku, neboť ta se zařazovala jen velmi ztěžka. Teď najednou se jedna ta hromádka proměnila v tank. On vyjel výš do palebného postavení. Tak jsem dal povel a vystřelili jsme. Tank dostal zásah a stáhl se, ale vysunul se druhý tank. Po něm jsme taky vystřelili, ale minuli. Podruhé jsem na ten samý tank nestřílel a začali jsme couvat. A nad námi proletěla rána. Naštěstí špatně odhadli vzdálenost.Pak pět tanků za sebou oddělal ten panther. Jeden tank hned vedle mě dostal zásah pod věž, takže celá věž vyletěla vysoko do vzduchu i s lidmi. A protože oni stříleli termitovým střelivem, tak ten tank okamžitě vzplanul. A slyšeli jsme, než ten plamen je udusil, jak řvali v tom tanku.“
Překážkou u Velké Polomi byla rozmočená louka, která třikrát zabránila pěchotě v útoku. Na pomoc jí byly poslány právě české tanky. Bažinu přemostili pokácením několika smrků, které ji svými korunami překryly. „Přes ty koruny stromů ty tanky jeden po druhém přejely. Vlítli jsme do Velké Polomi a zaskočili jsme Němce, kteří nás očekávali z druhé strany.“
Z osvobozování Československa
Z Ostravy pokračovala jednotka pana Končického na Nový Jičín. Cestou v jedné osvobozené obci zažil emotivní scénu, když jedna z obyvatelek líbala „jako šílená“ přijíždějícím vojákům nohy. „Viděl jsem, že je to vylekanej člověk.“ Ukázalo se, že vesnici právě opustili Němci, kteří obyvatele varovali, že přicházejí Rusové, již budou znásilňovat a páchat i další zločiny. „Tak mě zavedli do sklepa a tam skutečně měli asi sedmnáctiletou dcerku.“
Za vesnicí je však překvapila rojnice německých samopalníků, kteří se chtěli probít přes otevřené pole. „Tam jsem poprvé nabyl zkušenost, kdy jsme do nich stříleli, oni padali, padaly i části těl. Přesto se jich dost dostalo dále. Tak jsem si udělal představu, že když je moc útočících vojáků, není snadné je zničit. Přitom nás bylo osm tanků, to je osm děl a šestnáct kulometů.“
V další části nahrávky pan Končický hodnotí německé a sovětské zbraně a munici, přičemž zvláště výzbroj německých tigerů charakterizuje jako velice účinnou. „Respektovali jsme realitu, jaká je, jejich schopnosti a výzbroj. Až mě dneska udivuje, že i když jsme proti německým vojákům byli méně zkušení, po krátké době měli s náma co dělat. Jsem hluboce přesvědčenej, že vynalézavost našeho člověka je veliká. V knížce Ozvěny bojů to shrnuje Klapálek do rčení: ‚Dej českému vojákovi kliku, a on ti k tomu udělá auto.‘“
U mlýna na řece Opavici se dostali do těsné blízkosti Němců. Jeden z nich využil okamžiku, kdy se československým tankistům zasekl náboj v kulometu, a zamířil na tank pancéřovou pěstí. V posledním zlomku vteřiny se jej Končickému podařilo zlikvidovat najetím – jinou možnost už ani neměl, zbraně byly v tu chvíli mimo provoz…
Po válce
17. 5. 1945 se tankisté zúčastnili přehlídky v Praze, pak se pan Končický vrátil na Ostravsko, nějakou dobu žil v Bruntále a nadále působil v armádě jako důstojník poddůstojnické školy, kde vyučoval střelbě. Zažil nepokoje na Těšínsku, související s politickou situací v Polsku. „Reakčníci (polští) chtěli využít situace ke změně poválečného uspořádání hranic, tak jsme byli vysláni proti nim zasáhnout.“ Situaci nakonec urovnali Sověti. „Ani jsme nemuseli zasáhnout. Avšak my, kdyby tam na hranice šel kdokoliv (s nepřátelskými úmysly), tak jsme byli odhodláni zasáhnout.“ Mikuláš Končický zůstal v armádě na základě bohatých zkušeností, ani neabsolvoval žádné další kurzy. „Se sovětskými vojáky jsme i po válce vycházeli dobře, ale přiznám se vám, že jsme byli rádi, když odcházeli domů. Chtěli jsme, i při vší úctě, republiku samostatnou – svébytnou, suverénní a hrdou.“
Po delších průtazích získal československé občanství a 8. 5. 1948 se zde oženil. Získal řadu ocenění a čestných uznání, byl znám jako technický odborník v oboru tanků. „V roce 1949 jsem již byl zařazen jako profesor na vojenské akademii.“ Vyvinul také několik učebních pomůcek i praktických zařízení, např. aparát na mytí tanků. V roce 1968 byl vyhozen z armády.
Poselství
Poselství pana Končického je jednoduché: „Aby si nová generace našla správné relace mezi hodnotami. Největší hodnotou je lidské soužití a vědomí přináležitosti k určité kultuře. Aby si tu svoji hodnotu chránili a bránili.“