Ubývá hmyzu: bojujme, aby se budoucím generacím nezdál „normální“svět bez motýlů a bzučení včel

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

13.3.2023

Zdá se pravděpodobné, že děti našich dětí budou vyrůstat ve světě, kde bude hmyzu, ptáků a květin ještě méně než dnes, a budou to považovat za normální.

V roce 1962 vydala americká bioložka Rachel Carsonová knihu „Silent Spring“ (Mlčící jaro), v níž zdokumentovala a odsoudila dramatické důsledky masivního používání pesticidů na kolonie hmyzu. O šedesát let později bije na poplach výzkumník Dave Goulson se svou novou knihou „Terre silencieuse : empêcher l’extinction des insectes“ (Mlčící Země: Prevence vyhynutí hmyzu), která vyšla 8. února 2023 v nakladatelství Rouergue. Níže uvedený úryvek se zabývá fenoménem „posouvání referencí“, díky němuž se situace (v tomto případě pokles biodiverzity) jeví jako normální, i když tomu tak není.

Zajímavým aspektem poklesu biologické rozmanitosti je, že obvykle zůstává nepovšimnut. Existují důkazy, že nejen hmyz, ale i savci, ptáci, ryby, plazi a obojživelníci jsou dnes mnohem méně početní než před několika desetiletími, ale protože změna probíhá pomalu, je obtížné ji postřehnout. Ve vědeckých kruzích se dnes uznává, že všichni trpíme „syndromem posunuté reference“, což je fenomén, který nás nutí přijímat jako normální svět, v němž vyrůstáme, i když je velmi odlišný od toho, v němž vyrůstali naši rodiče. Vše nasvědčuje tomu, že my lidé jsme také velmi špatní v rozpoznávání postupných změn v průběhu života, napsal profesor biologie Dave Goulson pro The Conversation.

Výzkumníci z Imperial College London prokázali existenci těchto dvou souvisejících, ale odlišných jevů na základě rozhovorů s vesničany na venkově v Yorkshiru. Požádali je, aby vyjmenovali nejběžnější ptáky současnosti a ptáky, které vídali před dvaceti lety, a pak jejich odpovědi porovnali s velmi konkrétními údaji o ptácích, kteří se v té době skutečně hojně vyskytovali. Není překvapením, že starší lidé lépe pojmenovali ptáky, které znali před dvaceti lety. Vědci tomu říkají „generační amnézie“: mladší lidé z pochopitelných důvodů jednoduše nevědí, jaký byl svět předtím, než byli dost staří na to, aby ho sami vnímali.

Zajímavější je, že staří lidé si možná pamatovali ptáky, které často vídali před dvaceti lety, ale popisovali je podobně jako ptáky dnešní. Jejich nedokonalá paměť poskytovala hybrid mezi přesnou vzpomínkou a nedávným pozorováním, což vědci nazývají „osobní amnézií“. Naše paměť si s námi zahrává a bagatelizuje rozsah změn, které jsme pozorovali.

Mnoho lidí si samozřejmě všímá ptáků ve svém okolí, ale jen málokdo věnuje pozornost hmyzu. Jeden z aspektů úbytku hmyzu, který nás zaráží, byl nazván „efekt čelního skla“. Pro zajímavost, téměř každý starší padesáti let si pamatuje dobu, kdy po dlouhé letní jízdě bylo čelní sklo tak plné mrtvého hmyzu, že jste museli zastavit a vyčistit ho. Dnes jsou motoristé v západní Evropě a Severní Americe osvobozeni od povinnosti mýt čelní sklo. Zdá se nepravděpodobné, že by za to mohly jen aerodynamičtější linie moderních vozidel.

Mám starou knihu receptů na domácí víno a jeden z nich začíná: „Natrhejte dva galony prvosenek…“ Kdysi to muselo být běžné, ale za mě ne. Pro mě byly prvosenky vždycky spíše vzácné květiny, takže je pro mě opravdovým potěšením, když si jich můžu pár natrhat. Tento recept je důkazem toho, že kdysi byly květiny mnohem hojnější než dnes, ale už nežije nikdo, kdo by si to pamatoval.

Ačkoli jsem nezažil dobu, kdy bylo prvosenek hodně, vzpomínám si, že v 70. letech bylo motýlů mnohem více. Jsem si jistý, že za mého dětství byla hejna čejky chocholaté na venkově na denním pořádku a na jaře bylo všude slyšet nezaměnitelné volání kukačky. Děti nového tisíciletí vyrůstají ve světě, kde se motýli, čejky a kukačky staly vzácností. Po letní cestě autem je otec nikdy nepožádá, aby očistily přední sklo od rozdrceného hmyzu. Na základní škole určitě nikdy netráví polední přestávku tím, že by na hřišti sbírali do rukou kobylky, protože tam obvykle žádné nejsou. Ale stejně jako mně nechybí pole prvosenek lékařských, které jsem nikdy neviděl, nechybí tyto věci ani jim, protože je nezažili. „Normálnost“ se mění s každou generací.

Zdá se pravděpodobné, že děti našich dětí budou vyrůstat ve světě, kde bude hmyzu, ptáků a květin ještě méně než dnes, a budou to považovat za normální. Možná se v knihách nebo spíše na internetu dočtou, že ježci bývali velmi běžnými tvory, ale pravděpodobně nezažijí radost z toho, že by slyšely jednoho z nich čenichat pod živým plotem při hledání slimáků.

Nebude jim chybět záře pavích křídel, stejně jako dnešním americkým občanům nechybí hejna poštovních holubů, která byla tak hustá, že zatemnila oblohu. Možná se ve škole naučí, že na světě kdysi bývaly velké tropické korálové útesy plné fantastického a krásného života, ale tyto útesy budou dávno pryč a nebudou pro ně o nic skutečnější než mamuti nebo dinosauři.

Za posledních padesát let jsme dramaticky snížili počet divokých zvířat na Zemi. Mnoho druhů, které byly dříve běžné, se stalo vzácnými. Nemůžeme si být jisti, ale pokud se podíváme na různé studie prováděné v Evropě v různých obdobích na různých skupinách hmyzu, pravděpodobně jsme od roku 1970 přišli nejméně o 50 %, ne-li o více. A toto číslo může snadno dosáhnout 90 %. Za posledních 100 let se úbytek pravděpodobně zrychlil. V tomto ohledu se Severní Amerika neliší od Evropy tím, že její způsoby hospodaření jsou v podstatě podobné, ale mnohem méně jistě víme, co se děje jinde ve světě; může to být o něco lepší, nebo horší.

To, že je tak málo jisté, jak rychle hmyz ubývá, je děsivé, protože víme, že je mimo jiné nezbytný jako potrava, opylovač a recyklátor. Možná nejděsivější ze všeho je, že si téměř nikdo nevšiml, že by se něco změnilo. Dokonce i ti z nás, kteří pamatují sedmdesátá léta a zajímají se o přírodu, si nejsou schopni přesně vzpomenout, kolik motýlů nebo čmeláků bylo v našem dětství. Lidská paměť je nepřesná, zkreslená, vrtošivá; jak ukázal experiment obyvatel yorkshirské vesnice, každý má tendenci své vzpomínky korigovat.

Co na tom záleží, když zapomeneme, co tu bylo předtím, a když budoucí generace nebudou vědět, o co přicházejí? Možná je nakonec dobře, že se naše reference mění a my si zvykáme na novou normu, jinak by nám pukalo srdce při pomyšlení na to, co jsme ztratili. Fascinující studie založená na fotografiích rybářů, kteří se v letech 1950-2007 vraceli se svými úlovky z Key Westu na Floridě, ukázala, že průměrná velikost ryb klesla z 19,9 kg na 2,3 kg, a přesto se muži stále usmívali. Dnešní rybáři by asi byli smutní, kdyby věděli, o co přicházejí, ale nevědí to; nevědomost je skutečným požehnáním.

Na druhou stranu lze tvrdit, že bychom měli bojovat proti zapomnění a držet se pocitu ztráty, jak nejlépe umíme. Programy monitoringu volně žijících živočichů nám v tom pomáhají tím, že měří změny. Tím, že si dovolíme zapomenout, odsuzujeme budoucí generace k životu v nudném, ochuzeném světě, ochuzeném o zázrak a radost ze zpěvu ptáků, motýlů a bzučení včel.

Psali jsme:

 

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

ZDROJ:ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=49023

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

pandemie

Globalistická agenda: Tři roky „pandemie“ a donucovacích opatření, které měly za cíl otestovat ovladatelnost mas

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

13.3.2023

Dosud asi nic jiného nepoukázalo nejen na manipulovatelnost mas, ale také na loutkovost a zkorumpovatelnost politiků a rádoby odborníků jako právě nedávno uplynulá „doba covidová.“

Právě v sobotu bylo třetí výročí započetí dlouho plánovaného – a podle všeho úspěšného – globalistického experimentu.

11. března 2020 se zásadně změnil svět. Právě v tento den Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze, pandemii koronaviru.

Reakce byly v mnoha zemích koordinované a – jak dnes již víme – předem dohodnuté s tím, že část loutek ve vládách i tzv. „odborníků“ moc dobře věděla, jaký je jejich skutečný úkol.

V některých zemích se zacházelo až do krajností, přesto si nechaly masy líbit prakticky cokoli, s čím vlády přišly, byť se jednalo o sebenesmyslnější nařízení.

Například v Indonésii si lidé, kteří neprokázali dostatek poslušnosti, museli za trest lehnout do rakve.

V Peru směli ženy a muži vycházet z domu střídavě – jeden den ženy, druhý muži….  Prezident to zdůvodnil tím, že je nutné zajistit, aby každý den bylo v ulicích méně lidí. Dny pro muže a pro ženy byly  údajně stanoveny proto, že obě pohlaví se cítila velmi přitahována a nebylo by možné udržet žádaný rozestup.

V Thajsku vláda dala sexuální tipy: pozice by měly být vybrány tak, aby se páry na sebe nedívaly. Fyzický kontakt by měl být samozřejmě omezen na minimum. A v Kanadě byl doporučen  pohlavní styk s rouškou, přičemž hlavní lékařka země podala i následující doporučení: „Nejméně riziková sexuální aktivita je ta, do které jste zapojeni pouze vy.“

Na druhou stranu, žádost úřadů v Dortmundu se zdá být oproti výše uvedeným téměř „normální“: návštěvníci jezera Phoenix museli chodit pouze ve směru hodinových ručiček. V opačném případě by nebyla dodržena pravidla vzdálenosti.

Základem pro takové a mnoho dalších covidových šíleností však nebyla tvrdá fakta a vědecká zjištění. Ilustruje to ohavný příklad z Velké Británie: britský politik James Bethell se nechal slyšet, že na začátku covidové krize se uvažovalo o tom, že by měly být všechny domácí kočky zabity, údajně aby nepřenášely covid.

Všechny právě popsané šílenosti mají něco společného: zasahují do lidské interakce a snaží se jí zabránit. Kromě údajné nebo skutečné nevědomosti byly k ospravedlnění covidového šílenství použity také výpočetní modely.

Jednalo se o počítačové simulace, které předpokládaly šíleně vysokou úmrtnost infikovaných, a proto byly všechny oproti realitě velmi přehnané. Násobek úmrtí „na Covid a s Covidem,“ byl uměle zvyšován tím, že se mezi úmrtí „s covidem“ započítávala i úmrtí z jakýchkoli jiných důvodů jen na základě mnohdy falešně pozitivního testu.

Díky falešným modelům a neméně falešným pozitivitám byla předpovídána apokalypsa neuvěřitelných rozměrů, nejeden covidista tvrdil, že budou ulice plné mrazáků s mrtvolami.

Kvůli těmto falešným hororovým předpovědím byly zavedeny lockdowny, ekonomiky byly trvale poškozeny, veřejný život byl uzavřen a školy byly uzavřeny, přičemž výuka probíhala online. V důsledku toho jsou nyní dětské psychiatrické léčebny po celém světě přeplněné kvůli psychologickým důsledkům této bezohledné donucovací politiky.

Po vyhlášení pandemie WHO následovala opravdová záplava rozporů, cílených dezinformací a vyložených lží ze strany systémových politiků, novinářů a takzvaných expertů, jak ukazuje zveřejnění souborů na Twitteru.

Například německý virolog Christian Drosten, jehož PCR testy se používaly v celé Evropě, na začátku krize vysvětloval, jak zbytečné by bylo nosit roušky. Krátce nato náhle otočil a lidem byly vnuceny zbytečné a škodlivé roušky, později dokonce ještě škodlivější prachové respirátory.

Lékaři, kteří vydali osvědčení o zproštění nošení roušek, jsou dodnes pronásledováni a stejně jako zločinci odsouzeni k absurdně vysokým trestům. A to navzdory skutečnosti, že pouze plnili svou lékařskou povinnost a chtěli chránit lidi před poškozením zdraví.

Stejný obrat jako Drosten udělal také Anthony Fauci. Svou „změnu názoru“ ospravedlnil tím, že roušky nebyly k dispozici, když prohlásil, že jsou zbytečné. Sotva jich byl dostatek, lidé v USA byli nuceni je také nosit.

To samo o sobě ukazuje, že Covid nikdy nebyl o zdraví. Za prvé, Covid je obchodní model navržený tak, aby vytáhl peníze z kapes daňových poplatníků, aby je nacpal do superbohatých.

Roušky, testy a očkování stály státy miliardy dolarů a přinesly ještě více moci a bohatství globalistickým korporátním a finančním magnátům. Nikdy předtím se tolik lidí nestalo miliardáři v tak krátkém čase.

Celkové bohatství amerických miliardářů vzrostlo z 2,9 bilionu dolarů v březnu 2020 na 4,7 bilionu dolarů v červenci 2021. Zejména ve farmaceutickém průmyslu někteří zaznamenávali rekordní zisky.

O tom, že v transakcích s farmaceutickými giganty nebylo vše v pořádku, svědčí například vyšetřování nákupu vakcín předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. S generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou se dohodla na miliardových nákupech  prostřednictvím  textových zpráv.

A to aniž by se komukoliv zodpovídala. Od té doby již nelze textové zprávy podle EU najít. „New York Times“ nyní zažaloval Evropskou komisi za zveřejnění textových zpráv.

A genové injekce? Ukázalo se, že jsou všechno, jen ne bezpečné a účinné. Nyní je jasné, že experimentální injekce mRNA poškodily zdraví či zabily mladé a zcela zdravé lidi.

V poslední době se objevuje stále více  „náhlých a neočekávaných“ úmrtí, zatímco systémová média vymýšlejí syndrom „náhlé dospělé smrti“ – nebo dokonce obviňují z neočekávaných úmrtí změnu klimatu, vejce, sladidla či cokoli jiného.

Nezávislým pozorovatelům a komentátorům covidových událostí je jasné, že genové injekce  jsou zodpovědné za enormní nadměrnou úmrtnost, která je nyní zaznamenána zejména v Evropě.

Inscenování covidové plandemie je však především třeba považovat za testovací balónek pro komplexní restrukturalizaci společnosti podle plánů Velkého resetu, jak to postuloval zakladatel a vůdce WEF Klaus Schwab ve své stejnojmenné knize.

Ruku v ruce s Agendou 2030 OSN a jejími takzvanými cíli udržitelnosti mají být lidé postupně zbavováni svého majetku a svobody.

Kromě cílené a záměrné destrukce ekonomik byly lockdowny také zkouškou toho, jak ochotně zmanipulované masy poslouchají příkazy politiků. Totéž platí pro škodlivé roušky, které plnily funkci náhubku a politici si je nasadili jen kvůli kamerám.

A kolik politiků bylo přistiženo v době lockdownu v restauraci, která měla být uzavřena? Kolik jich přistihli  bez roušky? Nemyslitelné, kdyby skutečně existovala smrtící epidemie, která zabíjí lidi. Oni od začátku věděli, že o žádnou smrtící epidemii nejde.

WHO se svou plánovanou novelou Mezinárodních zdravotních předpisů a především s pandemickou smlouvou bude brzy nad suverenitou jednotlivých zemí a pak by mohla jednoduše kdykoli zavést jakoukoli výše uvedenou či jinou šílenost.

A masy by většinou poslouchaly, což už mají vyzkoušené z covidové „plandemie.“

ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/globalisticka-agenda-tri-roky-pandemie-a-donucovacich-opatreni-ktere-mely-za-cil-otestovat-ovladatelnost-mas/

 

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Budování kultu osobnosti započalo! Časopis Mateřídouška otiskl komiks s Petrem Pavlem ve formě ideologické propagandy z 50. let minulého století! Prezident Pavel je pracovitý, uděluje vyznamenání, milosti a má vlastní pero! Generálprezident se tak připojil k Zápotockému, Gottwaldovi a Stalinovi na stránkách časopisu pro nejmenší čtenáře! Budování kultu osobnosti započalo v ČR zostra ihned po nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta, cílem je ideová indoktrinace dětí na 1. stupni základních škol úplně stejně, jako to nařizoval v 50. letech ministr školství Zdeněk Nejedlý!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.3.2023

Na sociálních sítích v ČR se o víkendu začala šířit neuvěřitelná informace o tom, jak se po nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta začíná v Česku budovat kult jeho osobnosti. Redaktor Petr Kolář z MF Dnes totiž na Facebooku upozornil [1] na to, že časopis Mateřídouška otiskl neuvěřitelný propagandistický komiks s prezidentem Petrem Pavlem, který propaguje u nejmenších dětí jeho funkci, jeho pracovitost, pravomoci a vykresluje jej jako starostlivého a zodpovědného státníka. Postavičky Ludva a Edna dětem vypočítávají, kolik má prezident pravomocí, že uděluje vyznamenání, ale i milosti a že má obrovskou hromadu práce na celých 5 let a každý den po celou dobu bude tvrdě pracovat.

Komiks s prezidentem Petrem Pavlem v Mateřídoušce 03/2023

Děti mají prý panu prezidentovi napsat dopis, co by si přály a pan prezident vybere 5 nejlepších dopisů. Jejich autoři dostanou předplatné na Mateřídoušku na 1 rok zdarma a sběratelskou kartičku s podpisem pana prezidenta. Ne, opravdu není 1. Apríla a opravdu se nejedná o dezinformaci z dílny ruské propagandy, tento komiks opravdu je skutečný.

Pamětníci si jistě vzpomenou na obsahy Mateřídoušky v 50. letech minulého století. Časopis podle doktríny tehdejšího ministra školství Zdeňka Nejedlého publikoval propagandistické články na oslavu komunistických a sovětských hodnostářů pro oči nejmenších čtenářů. Články dětem představovaly třeba Antonína Zápotockého, pracovitého Klementa Gottwalda a v roce 1949 dokonce Josifa Stalina.

Kult osobnosti Petra Pavla v Mateřídoušce jako za Nejedlého počátkem 50. let

Kdo by si pomyslel, že Mateřídouška v roce 2023 pojede stejný kult osobnosti Petra Pavla, jako jela koncem 40. a počátkem 50. let pod dozorem Zdeňka Nejedlého. Kult osobnosti generálprezidenta Petra Pavla je pečlivě budovaný jako v 50. letech, cílem je vytvořit kult mezi mládeží a indoktrinovat nejmenší děti politickou uvědomělostí v útlém věku k neoliberalismu a tzv. západním hodnotám.

Formou komiksu se děti seznámí s pracovitostí prezidenta, s jeho pravomocemi a s vážeností jeho úřadu. Nelze si nevšimnout ani výjevu v komiksu, kde Petr Pavel podepisuje prezidentský slib, ale odmítá nabídnuté pero s tím, že má vlastní, což je samozřejmě narážka na Václava Klause a jeho pero, které si v roce 2011 odvezl v kapse saka ze státní návštěvy v Chile.

Dubnové vydání Mateřídoušky z roku 1953 po úmrtí Klementa Gottwalda a Josifa Stalina. Vlevo Antonín Zápotocký, vpravo Klement Gottwald

Návrat totality do ČR se vrací se vším všudy, s veškerými atributy z minulosti, o které jsme si mysleli, že se už nikdy nevrátí. Důvodem opakování minulosti je fenomén tzv. Ducha času “Zeitgeist” jako filosofický archetyp Georga Hegela. Národy mají podle Hegelovy teze značnou tendenci opakovat své historické návyky, zvyky a postupy, přestože v minulosti se ukázaly jako chybné nebo nežádoucí.

Hegel to neoznačoval za důsledek toho, že by národy zapomněly svoji minulost, ale za projev neidentifikovatelné vnější síly, která nutí národy činit ty samé a chybné kroky pořád dokola. A tuto sílu nazval Duchem času. Georg Friedrich Hegel nevědomky popsal funkci egregoru, což je non-fyzikální entita vzešlá z kolektivního vědomí národa. Ve skutečnosti je model Zeitgeist popisem projevu eugenického záření prostoru na populaci, která vlivem tohoto egregoru má tendenci opakovat pořád ty samé procesy z minulosti v pravidelných iteracích a opakováních.

Duch času, Zeitgeist, egregor… různá označení pro eugenické záření

Český národ má svůj vlastní a velice odporný egregor, který nutí národ neustále k životu v cizím mocenském područí. Častokrát jste asi slyšeli tu průpovídku, že Češi si neumí vládnout. To není správné a přesné. Češi si nechtějí sami vládnout! To je přesnější. Celá éra po roce 1989 je epizodickou tragédií na téma přechodu od nadvlády Moskvy k nadvládě Washingtonu a potažmo Bruselu.

Jakmile vzniklo Československo v roce 1918 jako první svobodozednářská republika na světě a prototyp pozdějšího Izraele, začal proces odchodu od nadvlády Habsburků k nadvládě lóží v Londýně a Paříži nad 1. Republikou. Tato nadvláda skončila 30. září 1938 v Mnichově. A mohli bychom jít dál do daleké minulosti, jak česká šlechta zoufale hledala v dávných staletích svého evropského, nikoliv českého panovníka a krále z řad zahraniční šlechty s cílem udělit českým zemím údajně evropsky hodnotný status.

Mateřídouška z roku 1949

Poslední čeští králové byli Přemyslovci, a tak skutečným Čechem byl podle všeho sv. Václav. Ne, není třeba to brát jako nadsázku, ono to opravdu tak vypadá i z pohledu historie. Kdy naposledy měl český národ vládu, která by od začátku až do konce byla pro-národní a skutečně vlastenecká a neusilovala o područí s nějakou cizí šlechtou, mocností nebo globalisty? Najednou si uvědomíme, že naše země nikdy v posledních stovkách a stovkách let takovou vládu nikdy neměla. A to není faktor náhody. To musí mít někde svůj původ. Je to egregor českého národa, který jej činí malým, ale ne velikostí, ale svým duchem.

Maličký národ ne rozlohou, ale svým duchem spoutaným děsivým egregorem, který národ uvrhá po staletí do touhy po životě v cizím konceptuálním područí

Maličký národ, jehož eugenický egregor nutí elity a veškeré politiky a reprezentace podřizovat národ cizím elitám, cizí zemím, cizím zájmům, cizím procesům řízení, cizím mocnostem a cizím hodnotám. A tak vidíme obrazy zla. Vidíme ne-českého premiéra se zkřiveným charakterem, jehož vládla za bílého dne okradla o 1 000 Kč v průměru každého důchodce za každý měsíc.

V zájmu Ukrajiny, v zájmu toho, aby vláda měla peníze jinam, třeba na ukrajinské uprchlíky. V zájmu ukrajinizace ČR a v zájmu přerodu ČR do neonacistického útvaru na základech banderismu. Vidíme šéfku parlamentu, jak lidem v důsledku drakonického zvyšování cen energií radí, aby si navlékli svetry a drželi huby a krok. A vidíme Národní muzeum a na něm banderovskou vlajku země, která už 9. rokem vede občanskou válku proti svému největšímu etniku na Ukrajině, proti Rusům.

Mateřídouška s Klementem Gottwaldem v listopadovém čísle v roce 1952

Mohli bychom všechno svalit na politiky, ale pravda je taková, že většinová veřejnost proti této politice nic nedělá a nechce dělat. Každé další volby to potvrzují. A potvrdily to i volby prezidenta. V Česku už zase vládnou svazáci a rozhodují, co se může psát v časopisech pro děti. Ti samí svazáci budou brzy rozhodovat, co se naopak psát nesmí a co se bude blokovat na internetu, ve jménu zářných zítřků. A český lid tomu bránit nebude, protože s těmito procesy v zásadě souhlasí. A pokud s nimi nesouhlasí, nechává si to raději potají pro sebe a vládě nechává klid na práci.

Totalita přichází za dunivého ticha

Zase se to už vrací, už se zase kádruje, kdo smí do pořadu v televizi a kdo nesmí. Kdo smí do rádia a kdo nesmí. Komu otiskneme článek a komu neotiskneme. Kdo může z pozice starosty v Řeporyjích vyzývat k likvidacím lidí a nic se mu nestane, a kdo za obyčejnou demonstraci proti ukrajinské migraci jde do kriminálu za údajné šíření nenávisti.

Znovu jsou zpátky 50. léta a Mateřídouška nejmenším čtenářům indoktrinuje do hlaviček kult osobnosti generálprezidenta Pavla. Egregor českého národa znovu úřaduje, znovu budou Češi v důsledku své nečinnosti rýt ústy v zemi, až do krve. Nedá se tomu vyhnout, národ nemůže změnit své vlastní já, vlastní egregor poddanosti.

Komiks s prezidentem Petrem Pavlem v Mateřídoušce 03/2023

Jediné, co lze udělat, je sjednotit ty občany, kteří si uvědomují, kde je problém. Občas svolají hlasitou demonstraci v Praze a upozorní na stav ve společnosti, dají o sobě vědět. Ten problém národa ale není v politicích. Politici jsou jen odrazem charakteru národa. Problém je totiž v samotném národě, v jeho odevzdanosti, v jeho nečinnosti, v jeho lhostejnosti a v jeho touze po životě v područí, pod něčí nadvládou, kterou politici eufemisticky skrývají pod slovo “spojenectví“. Zní to lépe než “vazalství” nebo “područí“.

Každá totalita přichází do Čech za dunivého a hřímajícího ticha celého národa. To ticho burácí v kontrastu s vládou další junty, která se ujala moci nad ČR. Kolikátá už je to skvadra za několik staletí? Nikdo to už nepočítá. Máme jen jednu jistotu. Není to vláda, která by dělala politiku pro národ a ve prospěch národa. Je to jen další vláda, která za dunivého ticha většiny se dostala k moci a teď bude dělat nové pořádky a zbavovat se vnitřního nepřítele. A začíná to zostra – propagandistickou agitkou generálprezidenta v Mateřídoušce podle střihu výtisků z 50. let minulého století.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Průzkum, který agentury nechtěly: Polovina Čechů se bojí vyjádřit názor, vrací se cenzura

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.3.2023

Nadpoloviční většina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se nám do života vrací cenzura. O jakých tématech se lidé bojí veřejně mluvit? Jde o migraci, očkování, gender nebo volby. Vyplývá to z průzkumu, který si u agentury SANEP zadala Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP). Dřívější pokusy o zpracování průzkumu na téma svobody slova u jiných renomovaných agentur byly odmítnuty. Prestižní agentury se zalekly. Buďto nechtěly spolupracovat se SOSP, anebo pro ně bylo problematické samotné zadání.

Společnost pro obranu svobody projevu se poprvé rozhodla nechat si vypracovat průzkum veřejného mínění, který by zmapoval vnímání svobody projevu a míru jejího omezování v české populaci, už na podzim roku 2021. Projekt ale tehdy narazil. Žádná z oslovených agentur o něj neměla zájem. Po více než roce nabídku přijala agentura SANEP, která průzkum zpracovala a vyšla z něj překvapivá čísla.Průzkum Společnosti pro obrany svobody projevu.                     Průzkum Společnosti pro obrany svobody projevu. Foto: SOSP / SANEP

SOSP nejprve s nabídkou na vypracování průzkumu oslovila všechny renomované a prestižní agentury pro výzkum veřejného mínění a trhu sdružené v SIMAR. Těch je čtrnáct. Mezi nimi všechny velké agentury jako Kantar CZ, Ipsos, Data Collect, Nielsen, CVVM, MEDIAN nebo STEM. Žádná z nich ale o zadání podle ředitele SOSP Vlastimila Veselého neprojevila ani po urgencích zájem.

„Některé nám odpověděly, že takové průzkumy nedělají, a ty ostatní řekly, že nemají volné kapacity, v jednom případě zmínily i problematičnost tématu. Po několika měsících jsme ty, které neměly volné kapacity, oslovili znovu s tím, ať kromě ceny specifikují i termín, kdy jsou schopné průzkum realizovat. Žádnou nabídku jsme nedostali, některé se neobtěžovaly na poptávku v řádu stovek tisíc korun reagovat ani po telefonických urgencích,“ komentuje pro deník Echo24 ředitel SOSP Veselý. „Pak jsme oslovili agentury mimo SIMAR a z nich se nám SANEP zdál nejlepší,“ dodal.

Pro STEM je spolupráce „nepřípustná“

V návaznosti na tato zjištění jsme oslovili některé ze zmíněných agentur s žádostí o vyjádření, z jakého důvodu nabídku od SOSP odmítly. V době vydání článku na dotaz odpověděl pouze ředitel agentury STEM Martin Buchtík, který přímo nepotvrdil, že by byli v minulosti v této věci se SOSP v kontaktu, protože STEM „systematicky odmítnuté zakázky neeviduje“. Buchtík nicméně konstatoval, že by STEM případnou nabídku na spolupráci se SOSP „jednoznačně odmítl“.

„Někteří zakladatelé či členové poradního sboru této instituce ve svých veřejných projevech opakovaně využívají prokremelských narativů nebo šířili nepravdivé informace v souvislosti s onemocněním covid-19. Spolupráci bychom z těchto důvodů vyhodnotili jako nepřípustnou,“ vysvětluje ředitel STEM.

Jedním ze zakladatelů Společnosti na obranu svobody projevu je i herní vývojář Daniel Vávra. V rámci poradního sboru pak působí například bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák, bývalá senátorka a advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, publicista Marian Kechlibar nebo antropolog Ivo T. Budil. Posláním SOSP je podle jejích zástupců „podpora svobody slova jako základní podmínky pluralitní demokracie a obrana proti novým formám cenzury na digitálních platformách, které se stávají hlavními veřejnými fóry občanské diskuze“.

PRŮZKUM: Pociťujeme návrat cenzury?

Průzkum se nakonec uskutečnil až v únoru 2023. Z dotazování, jehož čerstvé závěry SOSP zveřejnila tento týden, vyšlo, že více než polovina českých občanů se někdy bojí otevřeně vyjádřit své názory (54,7 %), a to nejčastěji kvůli obavám z výpovědi z práce, šikaně na internetu nebo kvůli potenciálnímu narušení vztahů s přáteli či kolegy.

Nejčastěji respondenti uváděli, že se bojí veřejně vyjadřovat k tématům, jako je migrace nebo k otázkám kolem očkováním a opatřením proti covidu-19. A také k názorům na manželství, rodinu či pohlaví a k volebním výsledkům. Na otázku – Máte pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu? – odpovědělo 56,8 % respondentů, že ano, nebo spíše ano. Zbytek si myslí, že svoboda projevu omezována není (17,8 %), spíše není (13,5 %), anebo odpovídá, že neví (11,9 %).

Pokud jde o dezinformace: drtivá většina lidí (85,9 %) se domnívá, že by o tom, zda něco je, nebo není nepravdivá informace, měly rozhodovat soudy. A podle 78,6 % oslovených o tom nemá rozhodovat stát. Více než dvě třetiny dotázaných zároveň souhlasí s tím, že nepravdivé informace šíří především vládní politici, dokonce více než politici opoziční . Téměř 60 % zařadilo mezi šiřitele nepravdivých zpráv veřejnoprávní média a o něco méně i média mainstreamová. Pro zajímavost, pouze 6,6 % lidí uvedlo, že za šířením nepravdivých informací podle nich stojí placení ruští trollové.

Většina dotázaných (64,9 %) je pak rozhodnuta, že nepotřebujeme v oblasti svobody projevu novou legislativu, oproti tomu 35 % naopak odpovědělo, že je třeba zabránit šíření dezinformací a nenávistného obsahu i pomocí nových zákonů.

Zveřejněný průzkum prováděla agentura SANEP. Sběr dat probíhal online od 13. do 26. února 2023 a zúčastnilo se jej 3256 lidí. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR starších 18 let podle Českého statistického úřadu.

Jak rozumět naším médiím – Lubomír Man

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

11.3.2023

Je to poměrně jednoduché, ale jen v případě, pokud víte, že tato naše média hlavního proudu, (média mainstreamová), čili prakticky všechna média, jež se na našem území nacházejí, jedou už zhruba od sametu (a to ať už vědomě či nevědomě), v kolejích metodiky velekněze nacistické propagandy Josefa Goebbelse, jak ji tento stanovil ve svých přednáškách pro spolupracovníky na svém říšskoněmeckém ministerstvu propagandy. Jde o metodiku, spočívající na těchto třech zásadách: a) Nelhat. b) Zakrývat. c) Odvádět pozornost.

Zásadu nelhat obhajoval Goebbels s ohledem na její nepraktičnost. Za války jistá část Němců totiž poslouchala vysílání BBC v německé řeči z Londýna, takže rozhlasové lži z Berlína by se v konfrontaci s pravdami z Londýna musely časem ocitnout v pozici jedince zranitelnějšího a nakonec i poraženého. A zcela zbytečně, protože, jak Goebbels zdůrazňoval, stejnou roli jako lež poskytují dobrému propagandistovi i další dvě zásady, jimiž jsou Zakrývat a Odvádět pozornost. Obě zamlčováním pravdy lžou prakticky též, ale už sama skutečnost, že nelžou otevřeně čili pravdu přímo neamputují, je ochraňují od pověstí patronů lží nejnestydatějších.

Zažil jsem dobu propagandy Goebbelsovy a zažívám propagandu současnou naši, a podobnost, ba dá se říci, téměř totožnost obou, mě do dnešního dne nepřestává šokovat. Zažil jsem obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu 19.listopadu 1942, paměť mi opakuje obraz otce, vyskakujícího od rozhlasového přijímače a s řevem nám oznamujícího tuto novinu – a pak netrpělivé mé čekání, kdy obklíčení nejelitnější německé armády, se kterou si troufne ztéci i samo nebe, jak se o ní vyjádřil führer, přizná i protektorátní rozhlas.

A ono nic. Jen neslané a nemastné zprávy o přetrvávajících těžkých bojích s vojsky bolševiků ve velkém ohbí Donu, ale o obklíčení armády, čítající více než 260 tisíc mužů, nikde ani ťuk. A teprve za více než dva měsíce, kdy o obklíčení wehrmachtu ve Stalingradu vědí snad už i nemluvňata, zavíří na rozhlasových vlnách Reichs Rundfunku: „Naše armádní uskupení ve Stalingradu, stlačené do severní části města, se pod vedením armádního generála Streckera dál brání divokým útokům nepřítele, útočícím na něj ze všech stran“.

Jak vidno, fakt byl přiznán, ale výraz „obklíčení“ zůstal na indexu až do konce. Byl zkrátka dál zakryt, když reálně se zakrýt už nedal.

Nepřipomíná vám tohle vše něco z naší současnosti? Např. tvrdošíjné a někdy až vícedenní mlčení o situaci u ukrajinského Bachmutu v době, kdy z jiných pramenů víte, že se tam situace pro ukrajinskou armádu nevyvíjí dobře?

Nebo naše zaryté mlčení o upálení téměř 50 lidí v oděském Domu odborů krátce po převratu v Kyjevě, jakož i o faktu, že dodnes nebyli viníci za tento zločin ani zjištěni, natož pak potrestáni?

Nebo naše úmyslná nepovšimnutí si faktu, že zahraničněpolitický směr pomajdanské Ukrajiny vyjádřil nový ukrajinský premiér Jaceňuk, když při své návštěvě Berlína začátkem roku 2015 prohlásil, že Německo a Ukrajinu pojí společný osud, neboť na podzim 1944 se obě země staly obětí sovětského vpádu na jejich území?

Cožpak bylo možno ještě jasněji vyjádřit, kde nová Ukrajina stojí a jak vřelý vztah chová k Hitlerovi, k hitlerovské ideologii i k hitlerovskému Německu jako celku?

Mluvíme o tom?

Ne, zakrýváme a odvádíme pozornost od věcí nejchoulostivějších, seč nám síly stačí.

Proč asi?

To si už ale každý z nás jistě dokáže odpovědět sám. A dobře mu přitom nebude.

Lubomír Man

ZDROJ: https://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/jak-rozumet-nasim-mediim

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Štěpán

Jestli s tím nic neuděláme, přijdeme o naše nemovistosti a staneme se otroky!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.3.2023

Ekonom a odborník na energie Vladimír Štěpán započal sérií otázek a odpovědí nejen k energetice, ale i k ekonomice. Energetická a ekonomická situace ČR se stále zhoršuje. Faktem je, že máme nejvyšší inflaci, nejvyšší ceny energie, nejrychleji zadlužujeme stát. Jeden vysoký manažer včera napsal, že když porovnáme ceny energií v EU, a tedy i ČR, oproti zbytku světa, platíme mnohonásobně více než v jiných regionech. To nás stojí ale stamiliardy korun za rok navíc. Víme, že ceny el i plynu jsou státem v ČR zastropovány na nejvyšší úrovni v EU. Víme, že dotujeme elektřinu stovkami mld Kč, přitom ale máme ty nejvyšší ceny el. v EU. Víme, že elektřina vyrobená z OZE tvořila v roce 2022 jenom 3% z celkové výroby elektrické energie v ČR. Jenom na fotovoltaiku zaplatíme přes bilion korun, nedá se s tím nic dělat? Jenom dotace zvyšovat? Otázka zní, k čemu ty dotace jsou?

Když už pomineme Green Deal, který nás devastuje stále více, nově vypsala EU cíl vyrobit 35 miliard m3 bioplynu za rok, tento cíl se stane závazným. Nahradí tak téměř čtvrtinu importu z Ruska do 2030. Na to lze reagovat jenom otázkou? Kdopak se to tady utrhl ze řetězu, vypsal naprosto nesplnitelný cíl, a proč to dělá? Potřebujeme ještě větší dotace do bioplynu? A kolik je takových cílů EU?

Víme, že spotřeba plynu za leden 2023 se v ČR snížila o 25%, za rok 2022 o 20%. Dočetli jsme se, že to je velký úspěch vlády, nekteří skeptici ale tvrdí, že to je za cenu poničení průmyslu a obyvatelstva vysokými cenami energie a navazující inflací? A také extrémně teplým počasím, konečně se podařilo splnit cíl porušíme větru dešti? Kdo má pravdu? Protiruské sankce ničí Rusko nebo ničí spíše Evropu, a zejména ČR, to je další otázka? Rusko je prý tvrdě postiženo zákazem vývozu ropy, ale dle zuahraničních zdrojů Rusko zvýšilo těžbu ropy. EU odmítá dovoz ruských fosilních paliv, postih je prý značný, ale dle OPEC poptávka po ropě v 2023 stoupne, i té ruské, bez ní nebude poptávka pokryta. A Rusko našlo odběr v Číně a Indii, a my se zase nedoplatíme? Zejména když nám Rusové zastaví dodávku ropy přes Družbu jako to udělali Polákům. Podle nizozemského Ústředního statistického úřadu (CBS) jen v první polovině roku 2022 vzrostl dovoz LNG z Ruska do Nizozemska o 35 %. Haag se snažil najít náhradu za Gazprom, ale pokusy přilákat dodavatele byly neúspěšné. Do konce roku 2022 zvýšila Belgie dovoz LNG z Ruska po moři o 94,6 % ve srovnání s rokem 2021 na 1,69 milionu tun. V peněžním vyjádření činil ruský vývoz LNG do Belgie v roce 2022 2,4 miliardy eur, což je 9,4krát více než v roce 2021.A co je pravda na tom, že jsme se zbavili ruského plynu? Nekupujeme ho dále formou LNG z Belgie a Holandska přepravovaného přes Německo, ale za 3x vyšší cenu?

ZDROJ: PARALELNĚ https://paralelne.cz/2023/03/08/jestli-s-tim-nic-neudelame-prijdeme-o-nase-nemovistosti-a-staneme-se-otroky/

 

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Turánek

Přepisuje mRNA vakcína naše DNA? Může se v našem těle spustit opětovná výroba tzn. spike proteinu?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.3.2023

Přední imunolog a nanobiotechnolog Jaroslav Turánek předkládá nové informace z výzkumu mRNA technologie. Není jediný, kdo se obává, že tato technologie byla naprosto nevhodná pro vakcinaci. Švédská studie prokázala, že asi do jedné hodiny po inkubaci jaterních buněk se prostřednictvím reverzní transkripce přepsala a inkorporovala mRNA do DNA. Pokud se tento mechanismus prokáže „in vivo“, tedy u člověka, pak nemáme informace o tom, jestli nemůže dojít k opětovné znovu aktivaci genu a tím dojít k opětovnému vytváření spike proteinu v těle.

Bill Gates hovořil o výzkumech tzv. jedlých vakcín, kdy by si spikeprotein (antigen) tvořily přímo rostliny, které by byly konzumovány člověkem. Podle profesora Turánka není tento proces, kdy by orálně podávané antigeny navodily „imunitu“ vůbec jednoduchý.

Na dotaz, kroč má někdo po očkování silné příznaky a někdo ne pan profesor Turánek odpověděl, že prvním vysvětlením je, že při právní kampani, kdy nebyla vakcína oficiálně schválena a kdy byla současně testována ve třetí fázi (dvakrát zaslepená studie, kdy pacient ani lékař neví jestli podává účinnou látku) mohly jednotlivé šarže obsahovat i placebo, zná s to nikdo nezkoumal, takže to nelze ověřit. Dále zmínil i fakt, že tato technologie vyžaduje velmi striktní podmínky zacházení a skladování (chlad atp.), které nemusely být vždy dodrženy a protože molekula mRNA je křehká, mohlo dojít k jím poškození. Protože nikdo nezkoumal kolo aktivních molekul mRNA ve vakcínách skutečně je, takže se obsah aktivní očkovací látky mohl vlivem skladování velmi lišit, takže transfekce takovou vakcínou mohla být nedostatečná, aby vyvolala reakci. Poslední variantou proč u některých lidí nedošlo k nežádoucí reakci je, že někteří jedinci mají tak odolný imunitní systém, že brání přepisu cizorodé mRNA.

Tyto a další zajímavé informace najdete v rozhovoru.

RED-PA

ZDROJ: PARALELNĚ https://paralelne.cz/2023/03/08/prepisuje-mrna-vakcina-nase-dna-muze-se-v-tele-spustit-opetovna-vyroba-spikeproteinu/

 

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Všechno dobré, Ještěre! Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

9.3.2023

Dnes proběhne inaugurace nového prezidenta a já nepochybuji, že vše bude do detailu rozebráno, natočeno, vysvětleno, načančáno a celá armáda intervjuků se bude rozplývat, jak je to super. Konečně přijde ten správný prezident, který na Hrad vrátí klid a důstojnost a jako bylo v předchozích deseti letech všechno špatně, odteď bude všechno dobře.

Miloš Zeman vlastně odešel tak trochu bez povšimnutí. Pokud mu někdo věnoval nějakou pozornost, tak si neopomněl ještě naposled kopnout nebo přidat jedovatost. A tak jsem si řekl, že to trochu napravím a pokusím se trochu zavzpomínat. Doba prezidenta Miloše Zemana se totiž takřka přesně kryje s mojí blogerskou kariérou. Byla to Zemanova první volba, kdy jsem publikoval své první politologické pokusy ještě u Vlka a byla to jeho druhá volba, kdy jsem průběh komentoval už u sebe na Vidlákových kydech.

Začnu jedním hezkým střípkem. Miloš Zeman přišel na Hrad za premiérského modroptáka a za premiérského modroptáka odchází. Začal za Nečase, končí za Fialy. Na Nečasově pádu měl značný podíl, zajistil si svojí vlastní úřednickou vládu a měl poměrně významný vliv i na vládu Bohuslava Sobotky, neb měl mezi poslanci ČSSD dost přátel i jiných politických vazeb. Poměrně silný vztah měl i s Andrejem Babišem a oba spolu se postarali, aby ČSSD zmizela z politické mapy. Podle mě je toto zmizení definitivní a žádná miliardářská injekce na tom nic nezmění. ČSSD ještě existuje, ale neexistují žádní voliči, kteří by ji mohli volit. Zeman ČSSD vytáhl na vrchol a když ho pak zradila, tak jí zase zadupal zhruba na stejnou úroveň, ve které ji kdysi převzal.

Nedávno jsem si dělal trochu naděje, že bych se k Zemanovi mohl dostat na rozhovor. Nesplnilo se mi to, ale kdyby se to bylo bývalo povedlo, tak bych se ho zeptal vlastně jen na dvě věci:

Při druhé prezidentské volbě, když vyhrál první kolo, ale jeho protikandidát Drahoš získal podporu od ostatních neúspěšných kandidátů, tak to papírově vypadalo, že Zeman prostě nevyhraje. Ale nestalo se tak. Zeman předvedl takticky mistrovské finále v televizních debatách, které naprosto ovládl a dokázal Drahoše donutit, aby se zničil sám. Nakonec vyhrál o sedmdesát tisíc hlasů… To všechno jsme viděli a pamatujeme si to. Já se chtěl Ještěra zeptat, jestli měl mezi prvním a druhým kolem pochybnosti, nebo jestli si byl víceméně jistý vítězstvím. Chtěl bych vědět, jak moc jeho taktiku určovala intuice a politická improvizace a nakolik za tím stál profesionální tým lidí. Dodnes mě zajímá, jestli Zeman šel do těch dvou debat s tím, co potřebuje z Drahoše vydolovat a nebo jestli se prostě jen správně rozhodoval podle situace přímo na bitevním poli.

Druhá věc, která mě na Zemanovi vždycky fascinovala, byla jeho schopnost si udělat z Hradu mocenské centrum, i když je u nás prezidentská funkce jen ceremoniální. Já vím, lidi prezidenta vždycky berou jako tatíčka Masaryka, ale reálně toho prezident sám moc udělat nemůže. Musí počkat, až jiní způsobí krizi a on pak tu krizi nějak řeší. Ke slovu ještě přijde chvíli po volbách, protože je to on, kdo pověřuje někoho, aby se pokusil sestavit vládu. Ale jinak sice může vystoupit v parlamentu, ale nikdo ho nemusí poslouchat.

Zeman byl téměř po celou dobu velmi nebezpečný politický protivník. Uměl stavět různé frakce proti sobě, uměl těžit z cizích sporů, dělal rozhodčího i tam, kde ho nechtěli, ode všech se uměl dobrat nějakých slibů a nakonec mu to umožnilo do značné míry ovlivňovat nejen domácí, ale i zahraniční politiku. Chtěl jsem se ho zeptat, jestli na to existuje nějaký univerzální recept. Nebo nějaké přísloví… prostě nějaké takřka rabínské naučení, co je v politice nejdůležitější.

Starý ještěr z Hradu, to byla moje přezdívka pro Zemana a myslím, že byla trefná. Vždycky jsem si ho představoval jako toho starého už poněkud ošoupaného varana komodského, který možná neběhá rychle jako zamlada, ale je smrtelně nebezpečné, se k němu moc přibližovat, protože když kousne, tak to zavání hřbitovem. Tuto ještěrskou úlohu zastával vlastně až do posledních parlamentních voleb. Bez ohledu na všechny řeči o jeho zdraví, bez ohledu na spekulace o smrtelných chorobách a jeho nemohoucnosti, Zeman byl prostě politik první kategorie, znalý, nápaditý a nebezpečný.

Až po parlamentních volbách ho věk dohnal a byl to právě poslední rok, ve kterém už jen ukončoval svojí předlouhou politickou kariéru. Jeden z posledních, co tam byli od začátku. Jeden z posledních z Prognosťáku, jeden z posledních, který u nás zaváděl to, co dneska dochází ke svému konci. Je to symbolické. S odchodem Zemana odchází i doba, kdy si každý mohl říkat co chtěl, dělat co chtěl, kdy jsme měli nejen svobodu slova, ale i svobodu krást. Se Zemanem odchází česká doba a plně začíná doba evropská.

Zeman k nám přivedl NATO i EU a dožil se i toho, že je NATO použito v opravdové velké válce. Dožil se grýndýlu, emisních povolenek, elektrošílenství, výsledků Lisabonské úmluvy… A to by byla má třetí otázka. Jak to dneska hodnotí? Jak se dívá na naše spojence a jak se dívá na ty, které nám jako spojence zakázali. Ať se totiž o Zemanovi říkalo, že je Putinova děvka a nebo že se plazí před Čínou, ve skutečnosti od naší prozápadní orientace neuhnul ani o píď. Uhnul nakonec od své vlastní politiky mnoha azimutů, ale nikdy neudělal nic, co by zpochybnilo naše směřování do Washingtonské Brusele. Řeči o našem východním směřování byly mizerná práce novinářů a zbožné přání, než skutečnost.

Miloši Zemanovi přeji ještě dlouhé zdraví. S tělem už to asi lepší nebude, ale přeji mu, aby si zachoval bystrý mozek. Ať má šanci ještě vidět, kam se posunul svět, který pomáhal budovat. Ať se ještě dočká vyústění všech současných problémů a jejich hodnocení. Přeji Miloši Zemanovi, aby ještě dlouho zůstal na „svém“ světě, aby ještě mohl zhodnotit úspěchy i neúspěchy své doby.

Všechno dobré, Ještěre!

ZDROJ: https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/vsechno-dobre-jestere

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.cz/podporit-provoz-volny-blog-cz/