Krajský soud v Brně dnes ráno zamítl odvolání Vojtěcha Pšenáka, člena Oganesjanovy skupiny, vystupujícího pod přezdívkou Pražský Pérák. Zaplatí patnáct tisíc a náklady řízení. Písemným doručením verdiktu se jeho odsouzení prvoinstančním soudem v Třebíči stane pravomocným.
Ve středu od 9 hodin ráno proběhlo u Krajského soudu v Brně nařízené jednání ve věci 3 TO 24 / 2026, která je opravným prostředkem přechozího řízení 13 T 110 / 2025, vedeného u Okresního soudu v Třebíči. Ten uznal dne 1. prosince 2025 Vojtěcha Pšenáka vinným z trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 zákona č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku, a odsoudil k uhrazení pokuty ve výši 15 tisíc korun. Podkladem k dnešnímu verdiktu, zamítajícímu Pšenákovo odvolání jako celek, se stala dvě videa přímo z Oganesjanova kanálu „Detektiv Mike“ na portálu YouTube, zachycující nájezd gangu na rodinný dům z konce ledna 2025. Tento a další Oganesjanovy kanály zveřejňují na sociálních sítích a placených videoplatformách protiprávní jednání skupiny opakovaně, aniž by orgány činné v trestním řízení, navzdory statisícům zhlédnutí a obecné známosti nahrávek, začaly ve věci účinně konat.
Opakovaná selektivní slepota policie a viditelná neochota státních zástupců celý problém otevřít a řádně vyřešit již pomalu začíná narušovat obecnou důvěru ve stát a jeho právní systém, čímž míří neodvratně k interpelacím na nového ministra vnitra Lubomíra Metnara. Ačkoliv jde v tomto případě stále o izolovanou jednotlivost z neustále přibývající řady přestupků a prokazatelných trestných činů, kterých jsou oznámeny již stovky, jedná se o první pravomocný verdikt za dlouhých jednadvacet měsíců od začátku činnosti skupiny vůbec. Kromě kompletního audiozáznamu z celého jednání proto přinášíme i doslovný přepis konečného rozsudku tak, jak byl na tomto jednání přednesen, včetně připojeného odůvodnění. S ohledem na nižší kvalitu nahrávky může text obsahovat některé drobné nepřesnosti.
Vyhlášení usnesení. Dle § 256 Trestního řádu se odvolání obžalovanému zamítá. Co se týká odůvodnění odvolacího soudu, obžalovaný podal odvolání proti rozsudku okresního soudu v Třebíči ze dne 1. 12. 2025, číslo jednací 13 T 110 / 2025 – 97. On od počátku vinu popírá, v podstatě se hájí tím, že nepoznal rozdíl mezi veřejným prostranstvím a soukromým pozemkem, posléze v odvolání ještě namítána subsidiarita trestní represe. S námitkami v podání odvolání se však odvolací soud neztotožnil. Je nutné konstatovat, že soud prvého stupně provedl rozsáhlé dokazování, vyslechl řadu svědků, a co prohlédl, je stěžejní videozáznam, který natočil sám obžalovaný a za pomoci svých kolegů.
Ty důkazy jsou řádně vyhodnoceny a je také vyhodnoceno, proč nebyla použita zásada subsidiarity trestní represe. S rozhodnutím soudu prvého stupně se odvolací soud zcela ztotožnil. Je nutné konstatovat, že, samozřejmě, odvolací soud chápe ty pohnutky, které vedly pana obžalovaného, že jel, společně s dalšími osobami, Adamem Ježkem a Kryštofem Smejkalem. Ten den se snažili natočit reportáž na HeroHero, s poškozeným Milanem Trojanem, tam ho nazývají Auroran, jako vedoucím sekty Novija Gána Sepata. To by, samozřejmě, bylo v souladu se zákonem, mohou tvořit tuto činnost, mohou se cítit být investigativními reportéry a snažit se informovat veřejnost, ale je nutné konstatovat, že tato jejich činnost končí tam, kde začíná Trestní zákoník. A ten Trestní zákoník jednoznačně chrání obydlí a soukromé pozemky.
A když si vezmeme výslechy svědků, ale zejména to video, které nevím, jestli veřejnost, a zde přítomná paní obhájkyně viděli, tak je to jasné, protože ten název je před vraty a vstup na pozemek, sám obžalovaný to tak označuje, sám obžalovaný říká, my se nacházíme pořád na pozemku pana Aurorana, vůdce sekty, který bude zuřit, až tohle uvidí. Takže tam vstupovali v podstatě i s tím, vlastně, takzvaně namíchnout, pana poškozeného, a když s ním chtěli udělat rozhovor, tak oni sami natáčí, že poškozený vychází, ale v tu chvíli obžalovaný a jeho přátelé a kolegové odjíždějí. Takže, co to je za cíl, natočit reportáž, a když poškozený přijde, tak v podstatě ujíždět, o čemž svědčí to druhé video, kde tedy poškozený se je snaží dohnat, v tom vozidle, je tam nějaká, taková dopravní situace, kdy je přivolána policie, ale to je až po spáchání tohoto trestného jednání.
Takže, z toho videozáznamu je zcela zřejmé, že soukromý pozemek poškozeného Trojana je oddělen vysokou bránou dřevěnou, vysokým plotem. Je pravdou, že ta brána je otevřená, ale to ještě nikomu nedovoluje vstupovat na soukromý pozemek. Jednoznačně, pan poškozený si svítí mobilem, obchází dům pana poškozeného, vstupuje mu na trávu, na záhony, tvrdí, že si něco chtěl odnést, což je nesrozumitelné, co konkrétně má na mysli, natáčí i jeho vozidla s registračními značkami, a dělá to za účelem, aby pan poškozený zuřil, a on si asi zvedl sledovanost na Herohero, z čehož plynou i finanční benefity.
Takže obžalovaný musí nést odpovědnost za své činy, kdy se snažil být tedy investigativním reportérem, ale sám porušoval při tom zákony. Jednoznačně vstoupil, rozpoznatelně, na soukromý pozemek poškozeného, a subsidiaritu trestní represe nelze použít, protože, tu nebezpečnost toho jeho trestného jednání zvyšuje to, že on si chtěl zvýšit sledovanost, mít nějaký finanční benefit, ví, že poškozený s tím nebude souhlasit, sám to také uvádí, a navíc, natáčí vlastně soukromý pozemek, soukromá vozidla poškozeného, s účelem dát to na Internet. To znamená, zpřístupnit to ještě většímu počtu lidí, než kteří byli na místě přítomni.
Takže jednoznačně, jsou naplněny všechny znaky přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odstavce 1 Testního zákoníku, a pokud pan poškozený se takto choval, musí nést i trestněprávní následky, trestněprávní odpovědnost. Vzhledem k jeho trestní minulosti je mu ukládán pouze výchovný trest, a to peněžitý, v celkové výši 15 000,- Kč, tedy, i s tímto trestem se odvolací soud ztotožnil. Námitky, podávané v odvolání a obhajoba obžalovaného tedy nebyly shledány důvodnými a odvolání obžalovaného bylo zamítnuto. Jedná se o konečné rozhodnutí, je možný pouze mimořádný opravný prostředek v podobě odvolání, o němž budete poučeni v písemném rozhodnutí. A to je, pro dnešek, všechno.
Vyjma těžko uvěřitelné domněnky, že jde o skupinu investigativních reportérů, zatímco gang natáčí předem inscenované situace, schválnosti, pronásledování a cílenou šikanu druhých, není takové argumentaci příliš co vytknout. Zbývá tak už jen podotknout, že dané jednání vedl senát složený z předsedající Mgr. Šárky Dufkové, JUDr. Haliny Černé a JUDr. Moniky Staniczkové, v místnosti 328 budovy Krajského soudu v Brně v Rooseveltově ulici, kterou jsme krátce po jednání v klidu a pokoji, navzdory četným nemilým zkušenostem z předchozích řízení, opustili.
Obžalovaný sám se totiž k jednání osobně nedostavil. Zastupovala jej pražská advokátka Mgr. Rebeka Moťovská Židuliaková, která v různých řízeních hájí členy Oganesjanovy skupiny opakovaně. Již letmý pohled do veřejně dostupných rozsudků z loňského roku pak napoví proč. Vyplývá z nich, že Moťovská zastupuje rovněž i nemalou skupinu klientů, jejichž účelová podání nápadně připomínají obstrukční praktiky soudem již několikrát zrušeného Pojištění na pokuty, jehož tváří byl, kromě Oganesjana, i později pravomocně odsouzený podvodník a falešný právník Petr Kocourek.
Jak je možné, že je s nejvyšší pravděpodobností nadále provozováno, navzdory úřednímu rozhodnutí, tak zůstává otázkou, na kterou by měly odpovědět zejména orgány činné v trestním řízení, čímž se však dostáváme zpět k původnímu problému, a tím je jejich zjevná a těžko vysvětlitelná přetrvávající systémová paralýza, pokračující za této vlády doposud stejně, jako za té předchozí.
