Tři státy USA chtějí klasifikovat mRNA vakcíny jako biologické zbraně. Nejen ty covidové.

18.2.2026

Otázku, zda je mRNA vakcína zbraň nebo lék, si stále častěji kladou miliony lidí. Tři státy USA pracují na návrzích zákonů, které by mohly zcela změnit právní status technologie mRNA. Arizona, Minnesota a Tennessee předložily svým zákonodárným sborům legislativu klasifikující produkty založené na modifikované RNA jako biologické zbraně nebo zbraně hromadného ničení, což by znamenalo úplný zákaz jejich výroby, držení a distribuce.

Nejpokročilejší práce probíhají v Tennessee, kde byl předložen zákon s označením SB 1949 – „zákon o zákazu mRNA biologických zbraní“. Cílem zákona je postavit mimo zákon veškeré činnosti související s produkty mRNA ve státě. Podle zákona by výroba, získávání, držení nebo sdílení produktů mRNA bylo trestáno stejnými tresty jako výroba, získávání, skladování nebo převod zbraní hromadného ničení – což je trestný čin třídy B, za který lze uložit přísné tresty odnětí svobody.

Dokumentace z Kanceláře úředníků zákonodárného sboru Tennessee naznačuje, že se návrh zákona vztahuje nejen na vakcíny proti COVID-19, ale na všechny produkty využívající technologii mRNA, včetně genové terapie. Návrh zákona definuje „injekce a produkty mRNA“ široce a zahrnuje přípravky, které používají modifikovanou mRNA k obcházení imunitní odpovědi, a všechny ostatní injekce obsahující mRNA.

V Arizoně se v současné době zvažuje návrh zákona HB 2974, který by označil produkty mRNA za „biologické činitele a zbraně hromadného ničení“. Návrh zákona jde ještě o krok dále a označuje jejich použití za „teroristický čin“ a „nezákonné použití infekční biologické látky“. Autoři návrhu zákona tvrdí, že jejich záměrem je prohlásit produkty mRNA de facto za nelegální podle stávajících státních zákonů o biologických zbraních.

V Minnesotě návrh zákona HF 3219 (s jeho senátním protějškem SF 3456) rovněž navrhuje klasifikovat injekce a produkty mRNA jako zbraně hromadného ničení. Republikánský předkladatel návrhu zákona v rozhovoru pro média uznal, že návrh zákona „by vyžadoval značné změny, aby se stal zákonem“, ale popsal jej jako „odvážný výchozí bod, jehož cílem je vyvolat konstruktivní diskusi o těchto otázkách“.

Tyto návrhy vyvolaly v lékařské a vědecké komunitě ostrou kontroverzi. Biotechnologické organizace varují, že takový radikální přístup by mohl zablokovat vývoj nejen vakcín, ale také rakoviny založené na mRNA a genové terapie. Kritici návrhů poukazují na to, že technologie mRNA se vyvíjí od 90. let a vědci se domnívají, že neexistují žádné důkazy o její škodlivosti v kontextu vakcín.

Podle zastánců návrhů zákonů představuje technologie mRNA potenciální hrozbu kvůli možnosti genetické modifikace a neznámým dlouhodobým účinkům. Někteří zákonodárci tvrdí, že preparáty mRNA ve skutečnosti splňují definici biologických zbraní, protože obsahují syntetické molekuly, které modifikují funkce těla.

Stojí za zmínku, že tyto návrhy zákonů jsou ve velmi raných fázích legislativního procesu a není jasné, zda budou v současné podobě přijaty. Všechny tři návrhy zákonů ještě vyžadují několik fází projednávání, včetně projednávání ve výborech Senátu a dolní komory, než o nich bude moci hlasovat plný zákonodárný sbor státu.

Právní analytici poukazují na možné federální důsledky – pokud by byl některý z těchto projektů realizován, mohl by být v rozporu s federálními zákony USA, které upravují schvalování léků a vakcín Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Je pozoruhodné, že tyto projekty nejsou ojedinělými iniciativami. Podle údajů organizací monitorujících státní legislativu nejméně sedm států USA předloží zákony omezující nebo zakazující používání mRNA vakcín. Tato situace zdůrazňuje rostoucí politické napětí kolem technologie, která byla ještě před několika lety propagována jako lékařský průlom.

Debata o těchto projektech probíhá na pozadí globálního poklesu důvěry ve veřejné zdravotnické instituce po pandemii COVID-19. Otázku, zda je mRNA zbraň, nebo lék, si stále častěji kladou miliony lidí, kteří jsou nuceni si tyto léky injekčně aplikovat, aby mohli během údajné pandemie normálně žít a pracovat. [zdroj]

Oficiální zdroje legislativy jednotlivých států:

Tennessee – SB1949 (2025) https://legiscan.com/TN/bill/SB1949/2025
Arizona – HB2974 (57th Legislature, 2nd Regular Session) https://www.azleg.gov/legtext/57leg/2R/bills/HB2974P.pdf
Minnesota – HF3219 (2025) https://www.revisor.mn.gov/bills/94/2025/0/HF/3219/versions/0/

Pochybnosti nejsou extremismus.

Zatímco v mnoha evropských zemích je veřejná diskuse o mRNA technologiích stále velmi omezená a kritické otázky bývají rychle označovány za dezinformace, ve Spojených státech se v některých státech začíná otevírat legislativní debata.

V roce 2025 byly předloženy návrhy zákonů ve státech Tennessee (SB1949), Minnesota (HF3219) a Arizona (HB2974), které se různým způsobem zabývají právní definicí mRNA produktů a jejich regulací. Některé návrhy obsahují velmi přísné formulace a pracují i s kategoriemi biologických zbraní v rámci státní legislativy.

Nejde o schválené zákony. Jde o návrhy.

Ale samotný fakt, že se taková témata dostávají na půdu parlamentů jednotlivých států, ukazuje, že diskuse není uzavřená. Že otázky bezpečnosti, odpovědnosti a dlouhodobých dopadů nejsou tabu všude.

V demokratickém systému je právě toto podstatné, možnost debatovat, zpochybňovat, přezkoumávat. Bez nálepkování. Bez umlčování!

A možná je to i určitý signál pro Evropu a pro nás. Že otevřená diskuse není slabost. Že pochybnosti nejsou extremismus.

Že hledání pravdy není útok!

Ať už budou tyto návrhy schváleny, nebo ne, samotný fakt, že vznikly, ukazuje, že část společnosti chce jasnější právní rámec a odpovědi.

Někdy změna nezačíná rozhodnutím. Začíná otázkou.

A otázky se začínají znovu ptát. [zdroj]

 

ZDROJ:

https://www.nespokojeny.cz/tri-staty-v-usa-chteji-klasifikovat-mrna-vakciny-jako-biologicke-zbrane-nejen-ty-covidove/

Trump na rok prodloužil sankce proti Rusku

Trump již tyto sankce prodloužil po svém zvolení – v únoru loňského roku.

„Prodlužuji o jeden rok národní režim nouzového stavu, zavedený dekretem 13660,“ uvádí se v dokumentu ve federálním registru.

Tento režim předpokládá prodloužení některých protiruských sankcí, které byly zavedeny dekrety prezidentů USA v letech 2014 až 2022.

Trump již tyto sankce prodloužil po svém zvolení – v únoru loňského roku.

 

ZDROJ:

https://m.rusvesna.su/news/1771526365

 

Tlak na silnou agrární politiku musí pokračovat, shodly se zemědělské organizace šesti zemí

Pokud si Evropa má zachovat schopnost vyrábět kvalitní potraviny, je nezbytné udržet silnou, samostatnou a dostatečně financovanou zemědělskou politiku i po roce 2027.

 

Zemědělské organizace ze šesti zemí včetně Česka proto nadále odmítají návrhy Evropské komise z loňského roku týkající se podoby Společné zemědělské politiky EU pro období let 2028–2034 a současně požadují navýšení jejího rozpočtu na minimálně 500 miliard eur. Na tomto stanovisku se shodly agrární komory zemí Visegrádské skupiny rozšířené o Litvu a Lotyšsko během jednání, které se uskutečnilo 12. a 13. února 2026 v polské Konstancinu-Jeziorně u Varšavy, a podepsaly společné komuniké. V opačném případě nelze vyloučit pokračování protestních akcí na národní i mezinárodní úrovni, které probíhaly již v loňském roce.

Klíčovými tématy jednání v Polsku byly budoucí podoba evropského rozpočtu včetně výdajů na zemědělství a nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2027. Setkání se zúčastnili zástupci Agrární komory České republiky, Slovenské zemědělské a potravinářské komory, polské Národní rady zemědělských komor, maďarské Národní agrární komory, Litevské zemědělské komory a Rady pro spolupráci zemědělských organizací Lotyšska. Přestože do zahájení nového programového období zbývají necelé dva roky, o jeho podobě – a tím i o budoucnosti evropského zemědělství a potravinářství – se rozhoduje již nyní. Je třeba počítat s tím, že po schválení na úrovni EU budou muset členské státy příslušná opatření promítnout do svých národních legislativ.

„Nemůžeme souhlasit s cíleným oslabováním produkce kvalitních potravin v Evropě. Nejde jen o obživu zemědělců a potravinářů, ale především o potravinovou bezpečnost celého kontinentu. Její ohrožení by pocítili i spotřebitelé, kteří mají právo na dostupné a kvalitní domácí potraviny. Proti z našeho pohledu nepromyšlené reformě Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 se proto během necelých jedenácti měsíců uskutečnilo již pět mezinárodních protestů a další nelze vyloučit. Oceňuji, že jsme se s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska shodli na pokračování společného tlaku na evropské instituce,“ uvedl Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky a viceprezident COPA. Přijaté závěry jednání představí na nadcházejícím jednání prezidia evropské organizace COPA 26. února.

Zúčastněné organizace zásadně odmítají navrhované škrty, které by snížily rozpočet na zemědělství přibližně na polovinu současné úrovně, tedy na 294 miliard eur. Bez odpovídajících finančních zdrojů nemohou zemědělci plnit environmentální cíle Evropské unie a zároveň obstát v konkurenci producentů ze třetích zemí, kteří nepodléhají tak přísným standardům. Komory proto požadují navýšení rozpočtu Společné zemědělské politiky EU na 500 miliard eur.

Výhrady směřují rovněž k plánované reformě samotné struktury politiky. Návrh Evropské komise počítá se zrušením dosavadního dvoupilířového systému, který rozlišuje mezi přímými platbami navázanými na výměru obhospodařované půdy či počty hospodářských zvířat a investiční podporou. Nově by se výdaje na zemědělství měly stát součástí širších rozpočtových balíků, v nichž by soutěžily s jinými projekty. Například zemědělci by při pořízení zemědělské techniky tak soupeřili s dotováním nové rozhledny nebo cyklostezky. O přidělení prostředků by rozhodovaly členské státy, což by podle zástupců komor vedlo k oslabení skutečně společného charakteru této politiky.

Plánované změny by podle účastníků jednání negativně ovlivnily konkurenceschopnost evropských producentů potravin. Evropský trh se zároveň otevírá dovozům ze třetích zemí prostřednictvím obchodních dohod, například EU-Mercosur, jejichž producenti nejsou vázáni srovnatelně přísnými normami a dosahují nižších výrobních nákladů. To může vést k útlumu domácí produkce a oslabit potravinovou soběstačnost Evropy. Proti dohodě EU-Mercosur protestovaly tisíce zemědělců v prosinci loňského roku v Bruselu a následně letos v lednu ve Štrasburku, načež Evropský parlament dal dohodu k posouzení Soudnímu dvoru EU.

Jednání se dále věnovalo aktuální situaci na trzích se zemědělskými komoditami v zúčastněných zemích a novým požadavkům na hospodaření souvisejícím s klimatickou změnou a nakládáním s vodními zdroji. Další setkání zemědělských organizací V4 se uskuteční v České republice pod záštitou Agrární komory ČR.

Společné požadavky zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska

  1. Zemědělský rozpočet EU 2028-2034 odpovídající výzvám na úrovni 500 miliard eur
  2. Odmítnutí renacionalizace a „rozmělnění“ SZP EU
  3. Zachování dvoupilířové struktury SZP EU
  4. Podpora udržení příjmů při plnění společenských výzev
  5. Odmítnutí povinného zastropování a degresivity přímých plateb
  6. Dobrovolnost místo povinnosti v záležitostech sociální podmíněnosti a principu DNSH
  7. Racionální podpora živočišné výroby a ekologického zemědělství
  8. Zjednodušení definice „aktivního zemědělce“

Společné komuniké zemědělských organizací Visegrádské skupiny, Litvy a Lotyšska najdete ZDE.

Zdroj: Agrární komora ČR

Licence: CC BY-SA 3.0 CZ

 

ZDROJ:

https://casopisargument.cz/68907

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP