Akce, Domácí, Slider aktuality, Ukrajina

Stát neví, kolika Ukrajincům vyplatil humanitární dávku

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

12.4.2023

Podle ministerstva vnitra Česko k letošnímu 26.3. udělilo běžencům z Ukrajiny 502 041 víz dočasné ochrany. Na humanitárních dávkách jim k letošnímu 5.4. vyplatily úřady téměř 11 miliard korun. Kolik běženců humanitární dávku čerpalo, se ale neví.

Humanitární dávku vyplácí ukrajinským uprchlíkům před válkou Úřad práce [ÚP ČR]. Běženci o ni žádají elektronicky a dávka jim následně automaticky přichází na bankovní účet. Po dobu prvních šesti měsíců činí pět tisíc korun na osobu včetně dětí. Od sedmého kalendářního měsíce pak hraje roli i věk žadatele. V případě dětí do 18 let je měsíční výše humanitární dávky 3 490 korun, u cizinců starších 18 let pak 4 860 korun. Náklady na humanitární dávky rostou každý měsíc.

„Dosud ÚP ČR vyplatil v rámci humanitárních dávek 10 865 milionů korun,“ odpověděla na otázku FinTag.cz, kolik stát na dávce již vyplatil, mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.

Problém ale nastal u zodpovězení otázky, kolik ukrajinských běženců od začátku války na Ukrajině tuto humanitární dávku skutečně načerpalo.

„Pokud jde o počet osob, tato data ÚP ČR nemá k dispozici. Případně se obraťte na kolegy z MPSV,“ odpověděla Kateřina Beránková.

Avšak ani na Ministerstvu práce a sociálních věcí [MPSV] nevědí, kolik ukrajinských uprchlíků v Česku čerpalo humanitární dávku.

„Prověřili jsme to, ale máme k dispozici pouze totožná data, jako ÚP ČR. Nic dalšího tedy bohužel nemůžeme dodat,“ uvedl pro FinTag.cz vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.

Dávku za daných podmínek čerpají i pracující běženci

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] v minulých týdnech oznámil, že stát chce v budoucnu humanitární dávky zrušit a běžencům z Ukrajiny otevřít systém státních sociálních podpor tak, jako mají Češi.

Prozatím ale platí, že na humanitární dávku má nárok v Česku každá osoba, která získala na území České republiky dočasnou ochranu. Výplatu druhé a dalších dávek pak podle Beránkové podmiňuje to, že celkové příjmové, sociální a majetkové poměry dané osobě neumožní v daný kalendářní měsíc zabezpečit základní životní potřeby. Tedy nemá dostatek peněz na stravu, ošacení, léky a podobně.

Na otázku FinTag.cz, zda humanitární dávku v Česku čerpají i pracující běženci, pak Kateřina Beránková odpověděla: „Zjednodušeně řečeno – i v případě, že občan Ukrajiny s dočasnou ochranou pracuje – může nárok na humanitární dávku uplatnit. Záleží na výši příjmu a počtu osob, který je na jedné žádosti uveden.“

Zároveň dodala, že pracující ukrajinští rodiče mohou ovlivnit nárok na tuto dávku u nezletilého dítěte. V Česku podle aktuálních čísel ÚP ČR pracovalo 97 120 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském [16 721], Plzeňském [14 514] a Jihomoravském kraji [10 400].

Hra s čísly, kde ale chybí základní číslo

Jakkoli Česko udělilo uprchlíkům z Ukrajiny přes půl milionu víz dočasné ochrany, v České republice jich bylo podle dat Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] k letošnímu 1. dubnu 325 742. Tolik se jich povinně takzvaně přeregistrovalo a nově registrovalo. Rozdíl mezi udělenými vízy a počtem aktuálně registrovaných Ukrajinců tak činí 176 299 osob. Podle ministra vnitra Víta Rakušana [STAN] se část z těchto lidí vrátila na Ukrajinu, případně šla do jiných zemí EU.

Počet aktuálně registrovaných běženců přitom zahrnuje jak ty, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. O prodloužení dočasné ochrany požádalo podle MV ČR 297 000 lidí, 28 742 z registrovaných běženců přišlo do ČR po začátku roku. Přičemž podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky MV ČR Pavly Novotné do Česka přichází necelé tři tisíce nových uprchlíků týdně.

Stále ale zůstává nezodpovězena otázka, kolik běženců, kteří v Česku získali vízum dočasné ochrany, čerpalo humanitární dávku od úřadů práce. MPSV ani ÚP ČR toto číslo nemá. Zástupci MV ČR na otázky FinTag.cz pak nereagovali vůbec. O něco bližší informaci tedy znovu nabízí mluvčí ÚP ČR, který dávku běžencům vyplácí.

„V březnu 2023 bylo vyplaceno 103 165 dávek v celkovém objemu 718 milionů korun,“ přibližuje Kateřina Beránková.

Ani z tohoto čísla ale podle ní nelze vypočítat, kolik běženců v Česku dávku čerpá. Totiž, jak říká: „Jedna dávka však může být určena pro více osob.“

A dostupné informace nejsou ani o tom, ze kterých zemí o dávku běženci, kteří získali v Česku dočasnou ochranu, elektronicky žádají. Ani tato data ÚP ČR nesleduje.

„V případě podaných žádostí posuzuje, zdali žadatel splňuje zákonem dané podmínky a zdali vzniká nárok na dávku,“ uvádí Kateřina Beránková.

Kolik běženců v Česku čerpalo humanitární dávku?

Dočasnou ochranu podle nynějších pravidel uprchlíci z Ukrajiny získávají v Česku až na tři roky. Většina z lidí, kterým dočasná ochrana skončila, se podle zástupců MV ČR vrátila na Ukrajinu. Asi pět procent dočasných ochran ukončili na vlastní žádost. A asi 1,5 procenta zaniklo kvůli odchodu běžence do jiného státu EU.

Na položenou otázku, zda Česko nějak sleduje pohyb ukrajinských uprchlíků v rámci zemí EU, ministerstvo vnitra neodpovědělo. Jediné, co se tedy ví, je to, že nejvyšší objem humanitárních dávek vyplatil ÚP ČR v květnu 2022. Naopak nejméně vyplatil v březnu 2022, kdy se humanitární dávka teprve začala vyplácet.

ZDROJ:FinTag.cz https://www.fintag.cz/2023/04/12/stat-nevi-kolika-ukrajincum-vyplatil-humanitarni-davku/

13 dubna, 2023/0 Komentáře/přidal Jana Hrušková

Akce, Rusko, Slider aktuality, Ukrajina, Zahraničí

Exprezident Francie připouští, že EU byla zapojena do ukrajinského konfliktu dlouho před eskalací.

Exprezident Francie připouští, že EU byla zapojena do ukrajinského konfliktu dlouho před eskalací. Westernový příběh o čistém štítu se hroutí

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.4.2023

Nedávná odhalení bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollanda o ukrajinské krizi vyvolávají rozruch.

Hollande oklamali dva ruští komici, kteří se vydávali za bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a mluvili s ním po telefonu.

V tomto rozhovoru Hollande učinil několik kontroverzních prohlášení a připustil, že EU a Francie byly přímo zapojeny do ukrajinského konfliktu, ale nemohly to veřejně prohlásit kvůli riziku odvetných opatření ze strany Ruska, která by mohla jít za hranice Ukrajiny.

Hollande také odhalil, že Minské dohody, které mají na Ukrajině přinést mír, byly ve skutečnosti strategií NATO militarizovat Ukrajinu a připravit ji na válku proti Rusku.

Poukázal také na Porošenkovu roli při svržení bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče a na ukrajinský tlak na směřování k EU.

Tato Hollandova prohlášení potvrzují to, co mnozí odborníci tvrdí už léta – že Západ sehrál roli v ukrajinské krizi, podnítil protesty na Majdanu a svrhl zvolenou vládu.

Angela Merkelová a François Hollande veřejně přiznali, že Minské dohody byly pastí, jak získat Ukrajině čas na přípravu na válku proti Rusku.

Tato odhalení měla být široce hlášena v západních médiích, ale byla z velké části ignorována.

Je důležité si položit otázku, proč jsou tak důležité informace potlačovány.

Hollandův žert s rozhovorem je tak výbušný, že i Elon Musk, CEO SpaceX a Twitteru, byl ohromen. V tweetu se zeptal: „Je to skutečné?“

Je zásadní poznamenat vážnost těchto prohlášení, která učinil bývalý francouzský prezident. Osvětlují zapojení Západu do ukrajinské krize a zpochybňují důvěryhodnost oficiálního západního vyprávění na toto téma.

Jak se tento příběh vyvine a jaký dopad bude mít na mezinárodní vztahy, se teprve uvidí.

Vadim Loskutov je investiční bankéř a autor. Mimo jiné provozuje úspěšný twitterový účet Russian Market .

ZDROJ:Die Wlltwoche https://weltwoche.ch/daily/frankreichs-ex-praesident-gesteht-dass-die-eu-schon-lange-vor-der-eskalation-am-ukraine-konflikt-beteiligt-war-die-westliche-erzaehlung-von-der-weissen-weste-broeckelt/

13 dubna, 2023/0 Komentáře/přidal Jana Hrušková

Akce, Domácí, Rusko, Slider aktuality, Ukrajina

Podporovat Rusko v České republice se stalo nezákonným

Podporovat Rusko v České republice se stalo nezákonným

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

11.4.2023

William Nattrass je britský novinář a komentátor aktuálních událostí Visegrádské čtyřky působící v Praze.

Podpora ruské brutální invaze na Ukrajinu je nyní ve většině západního světa sociálně a morálně mimo mísu. Dokonce i ostražitost před dodávkami zbraní na Ukrajinu je na většině míst považována za nesprávnou. Ale v České republice se věci posouvají o krok dále, protože ti, kdo vyjadřují kontroverzní názory na válku, jsou stíháni v rámci zákonných omezení svobody slova.

Nejednoznačné zákony jsou najednou používány ke kriminalizaci názorů značné části populace

Mladík, který se začátkem tohoto roku zúčastnil protivládního protestu v Praze, měl na sobě batoh s nálepkou „Z“ a bundu s vyšitým znakem Wagner Group na rukávu, byl odsouzen k podmíněnému šestiměsíčnímu trestu odnětí svobody a pokutě a – v bizarním středověku – roční zákaz pobytu na území Prahy. Policie ho zadržela poté, co si všimla symbolů na jeho batohu, a vyšetřovala ho za „ popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy “, což je trestný čin.

Není to jediný případ tohoto druhu. Učitelka základní školy v Praze byla vyšetřována policií poté, co ji žáci zaznamenali, jak říká „v Kyjevě se nic neděje“ a že „ukrajinské nacistické skupiny“ zabíjejí Rusy na Donbasu od roku 2014. Přišla o práci a policie předložila její případ pro obžalobu, opět pro přečin schvalování genocidy. Hrozí jí šest měsíců až tři roky vězení.

V nejznámějším z těchto případů čelí vůdce silného protivládního protestního hnutí v České republice Ladislav Vrábel soudu za šíření „poplachových zpráv“ s tvrzením, že Česká republika použije jaderné bomby proti Rusku v rámci začátek globální jaderné války. Vzhledem k tomu, že si česká policie vyhrazuje právo vás zavřít, pokud „úmyslně způsobíte nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva místa šířením poplašné zprávy, která je nepravdivá“, hrozí mu až dva roky vězení.

Právní omezení svobody slova v České republice není žádnou novinkou. Byly před válkou na Ukrajině a dříve byly používány k zabránění projevům nacismu, včetně zobrazení svastiky. Nyní se však nejednoznačné zákony dříve používané proti nepatrné menšině šílenců a výtržníků najednou používají ke kriminalizaci názorů významné části populace.

Velký nedávný průzkum zjistil, že 48 procent Čechů si buď „nejistí“, „dezinformovaní“ nebo „silně proruští“, pokud jde o jejich názory na válku na Ukrajině. Poslední dvě skupiny, z nichž obě byly průzkumem popsány jako „velmi věřící v ruský příběh“, tvoří 14 procent země. Vezmeme-li v úvahu společenskou nepřijatelnost přiznání, že podporujete Rusko, je skutečné procento pravděpodobně vyšší.

Je demokraticky přijatelné, aby český stát teoreticky všechny tyto lidi podroboval soudnímu řízení, pokud by upřímně vyjádřili svůj názor na válku na Ukrajině? Vláda by tvrdila, že takové názory nejsou platné, protože jsou „dezinformované“ a založené na „dezinformacích“ – konceptech, které v České republice získaly od začátku invaze obrovský ohlas. Ale pro zemi, která se před nedávnem osvobodila od komunismu kvůli svobodě projevu a myšlení, existuje zvláštní nedostatek kontroverze ohledně případů předkládaných soudům.

Tlumená reakce je ještě překvapivější vzhledem k nejednoznačné povaze uplatňovaných zákonů. Jen hrstka zemí oficiálně označila ruské válečné zločiny na Ukrajině například za genocidu. Lze si představit, že stíhaní ani nevěděli, že český stát považuje ruskou invazi za genocidu.

Nejasnosti jsou i v samotných zločinech. Stíhání za užívání symbolu „Z“ je zvláště nápadné vzhledem k jeho širšímu zastoupení v české společnosti. Je všeobecně známo, že jedním ze způsobů, jak proruské obyvatelstvo České republiky potichu vyjadřuje vzpouru proti omezení svobody projevu, je umístění řidičských štítků na svá auta – která v České republice nesou písmeno „Z“ pro „Začátečník“. .

Navzdory nedostatku kontroverzí ohledně kriminálních případů se svoboda slova pomalu, ale jistě stává jedním z největších politických problémů země. Současné české vedení je jestřábí v prosazování vlastních představ o ochraně liberální demokracie západního typu a podporuje prostředí, ve kterém je nesouhlas s ukrajinskou politikou považován za „extremismus“. Nedávná zpráva ministerstva vnitra o extremismu a nenávisti v České republice zahrnovala rozsáhlou diskusi o názorech na ukrajinskou válku mezi „xenofobními populistickými subjekty“ a dalšími politickými subjekty.

Mezitím vychvalovaný nový prezident Petr Pavel říká vše správné o tom, jak se k oponentům chovat s respektem, ale v televizní debatě na začátku tohoto roku navrhl, že odmítne přijmout členy protizápadně populistické strany SPD – která průzkumy kolem 10 procent – na ministerských postech v jakékoli budoucí vládě. Někteří čeští komentátoři poukazovali na to, že tento způsob ochrany Pavlova pohledu na demokracii by představoval „ nebezpečně autoritářský “ výklad jeho převážně ceremoniální prezidentské role.

Takové do očí bijící rozpory jsou stále běžnější v intelektuálním klimatu, kde velké rozdíly v názorech na největší problém dne jsou nejen nepřijatelné, ale ve skutečnosti nezákonné. To by mělo dát pauzu k zamyšlení v zemi, která je až příliš obeznámená s impulsem umlčet ty, kteří nesouhlasí.

ZDROJ: The Spectetor https://www.spectator.co.uk/article/it-has-become-illegal-to-support-russia-in-the-czech-republic/

13 dubna, 2023/0 Komentáře/přidal Jana Hrušková