I přes to, že mainstreamová média vykládají pohádku o neúspěchu Republikánů, zvítězili ve volbách do sněmovny reprezentantů…
Volby proběhly před týdnem…o počítání hlasů, si můžeme myslet cokoliv, jen těžko to, že by nešlo o další pokusy podvodů…
Nový kongres oficiálně složí přísahu do úřadu 3. ledna 2023. Vůdcem většiny se má stát Republikán Kevin McCarthy.
Mezitím oznámil svoji znovu kandidaturu na prezidenta USA za Republikány Donald J.Trump.
Kongres stav 23:00 hod, 17.11.2022:
Sněmovna reprezentantů:
Republikáni 218
Demokraté 211
Většina je 218 poslanců. Zbývá šest míst ve sněmovně.
Senát (volí se jen třetina senátorů):
Republikáni 49 (získali zatím 20 nových senátorů)
Demokraté 50 (získali zatím 14 nových senátorů)
Většina je 51 senátorů. V Georgii bude druhé kolo voleb v prosinci…Pokud bude stav 50:50, mají ještě jeden hlas Demokraté navíc, v podobě viceprezidentky USA Kamaly Harris, která je zároveň předsedkyní senátu. Nicméně půjde o těsnou většinu.
Guvernéři stav 23:00 hod, 17.11.2022:
Republikáni 18
Demokraté 17
V ostatních státech jsou volby guvernéra až v roce 2023, 2024, 2025.
Cílový přístav: klimatická neutralita, když musí lodě zpomalit
Celý článek si mŮžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Autor: Diep Le
Cesta do cílového přístavu klimatické neutrality je pro lodní dopravu ještě dlouhá. Zatímco nedostatek „zeleného“ paliva se stále nedaří vyřešit. Další problémy se námořnímu průmyslu rýsují jinde.
Podle vůle Komise EU a Mezinárodní námořní organizace (IMO) by měla být lodní doprava nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrální. Do té doby mají být emise CO₂ tankerů, nákladních lodí a luxusních linkových lodí sníženy na nulu. Problém je v tom, že není k dispozici dostatek paliv šetrných ke klimatu, která by uspokojila poptávku průmyslu. Chybí také infrastruktura pro doplňování paliva do lodí. Vyplývá to ze studie „Námořní prognóza do roku 2050“ klasifikační společnosti DNV, o níž informoval zpravodajský portál VDI.
Jedno je jasné: cílem je co nejrychlejší odklon od fosilních paliv, jako je nafta nebo těžký topný olej. V námořním průmyslu se v současné době diskutuje o celé řadě alternativních pohonných koncepcí a paliv. Patří mezi ně vodík, čpavek, kapalný plyn, elektrické pohony a biopaliva. Mají jedno společné: žádný z nich není připraven pro trh nebo pro široké praktické využití.
Nedostatek „zelených“ paliv připravených pro trh nejen v lodní dopravě
Jak uvádí norský poskytovatel služeb DNV, ročně se na celém světě vyrobí 176 milionů tun čpavku a 98 milionů tun metanolu. To teoreticky odpovídá 45 % množství potřebného pro lodní průmysl. Tato paliva však nejsou považována za paliva první volby a označují se také jako „šedá“ paliva. Čpavek a metanol se totiž vyrábějí z fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, nebo z jaderné energie. Velká část z nich navíc není vůbec k dispozici jako palivo, protože čpavek a metanol jsou potřebné v chemickém průmyslu, například jako suroviny pro hnojiva.
V celosvětovém měřítku se prosazují další projekty na výrobu klimaticky neutrálních paliv. Lodní průmysl však z těchto projektů pravděpodobně nebude mít velký prospěch, „protože klimaticky neutrální paliva budou potřebovat i jiná průmyslová a hospodářská odvětví“, uvádí zpráva VDI.
Projekt za miliardy na „zelený“ metanol
Tento problém pociťuje i lodní společnost Maersk. V příštích třech letech plánuje dánský lodní gigant uvést do provozu 19 již objednaných lodí, které mohou být poháněny „zeleným“ metanolem. Paliva však není dostatek, alespoň ne za přijatelné ceny. Označení „zelené“ palivo získá, pokud je vyrobeno například z obnovitelných zdrojů energie nebo biomasy.
Morten Bo Christiansen, vedoucí oddělení dekarbonizace společnosti Maersk, vysvětlil listu Financial Times (FT): „Dnes nakupujeme palivo od ropných společností. Nenabídli nám však „zelený“ metanol za cenu, kterou bychom mohli akceptovat.“ Podle internetových stránek „gCaptain“ investoři v současné době brzdí výrobu e-paliva. Energetické společnosti se raději soustředí na náhradu ruského plynu a ropy, než aby investovaly do čisté energie. Je tu však ještě jeden důvod: toxicita e-metanolu představuje bezpečnostní riziko, přiznal šéf společnosti Maersk Christiansen pro FT.
Dánský přepravní gigant odhaduje svou roční poptávku na přibližně 6 milionů tun e-metanolu. Společnost Maersk 3. listopadu oznámila miliardový projekt ve spolupráci se španělskou vládou. Cílem je vyrábět ve Španělsku dva miliony tun „zeleného“ paliva ročně. Investice činí téměř deset miliard eur. Společnost Maersk uzavřela podobnou spolupráci s Egyptem v březnu.
Pohonné hmoty pro lodní dopravu by mohly být dražší o 70 až 100 %
Ale i kdyby se podařilo vyrobit dostatečné množství elektronického paliva, zůstává otevřená otázka, jak se palivo dostane na lodě. Podle DNV jsou stanice pro tankování omezeny na deset oblastí po celém světě, včetně Středomoří, východního pobřeží Číny a východního pobřeží USA.
Má-li se tam přepravovat klimaticky neutrální palivo, bude třeba výrazně zvýšit kapacitu cisteren a rozšířit infrastrukturu v přístavech. Nákladný podnik. Odborníci odhadují, že by to stálo celkem 100 až 150 miliard amerických dolarů. Tyto náklady by se nakonec promítly do cen pohonných hmot. Pro lodní dopravu by to znamenalo, že dodávky pohonných hmot by mohly být o 70 až 100 procent dražší než v současnosti.
Tlak na provozovatele lodí roste
Přestože stále neexistuje řešení pro palivo, tlak na modernizaci technologií pro pohon lodí šetrných ke klimatu již roste. Námořní klastr Norddeutschland vydal k tomuto účelu pokyny.
Mezitím se staly závaznými četné předpisy pro zlepšení energetické účinnosti provozu lodí a některé z nich brzy vstoupí v platnost. Například na základě indexu EEXI (Energy Efficiency Existing Ship Index) bude muset téměř celá světová obchodní flotila od roku 2023 splňovat nové normy energetické účinnosti.
V závislosti na typech a velikostech lodí lze vypočítat maximální přípustnou hodnotu EEXI. Lodě, které nejsou v souladu s EEXI, budou muset přijmout opatření, aby splnily požadavky do 1. ledna 2023, uvádí směrnice. Nejpravděpodobnější možností je podle ní omezení výkonu motorů, což znamená, že budou muset zpomalit.
Slábnoucí poptávka po nákladní dopravě
V současné době si kontejnerové přepravní společnosti stěžují na slábnoucí poptávku po přepravě a klesající přepravní sazby. To vedlo odvětví ke „zrušení některých plaveb a dokonce k dočasnému pozastavení řady služeb na klíčových trasách východ-západ“, cituje „gCaptain“ analytika z „Alphaliner“. Dále uvádí, že rychlost poklesu vývozu z Číny vyžaduje radikální snížení kapacity.
Donedávna patřilo toto odvětví k vítězům krize. Sankce proti Rusku a krize s koronavirem způsobily, že poptávka po námořní dopravě a tím i sazby za přepravu v prvním čtvrtletí roku prudce vzrostly. To je však podle něj prozatím u konce.
„Přírůstkové zisky dosáhly vrcholu a v průběhu čtvrtletí se začínají normalizovat. Uvedl generální ředitel společnosti Maersk Søren Skou. „S válkou na Ukrajině, energetickou krizí v Evropě, vysokou inflací a hrozící globální recesí je na obzoru mnoho temných mraků,“ varoval Skou.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
Úmrtí mezi evropskými dětmi ve věku 0-14 let se zvýšilo o 552 % od doby, kdy EMA schválila vakcínu proti COVID pro děti
Celý článek si mžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Dne 28. května 2021 rozšířila Evropská léková agentura povolení k nouzovému použití injekce mRNA Pfizer Covid-19 na děti ve věku 12 až 15 let. O šest měsíců později rozšířila povolení k nouzovému použití na děti ve věku 5 až 11 let.
Než to poprvé udělali, byla úmrtnost dětí hluboko pod očekávanou úrovní. Ale od té doby se podstatně zvýšily.
Natolik, že do 6. listopadu 2022 se počet úmrtí dětí v celé Evropě zvýšil o šokujících 552 %. S 848% nárůstem zaznamenaným do konce roku 2021 a 444% nárůstem dosud zaznamenaným v roce 2022.
EuroMOMO je evropský projekt monitorování úmrtnosti s oficiálním oprávněním shromažďovat a zveřejňovat statistiky, které jim poskytly vlády zemí po celé Evropě.
Nejnovější publikace organizace obsahuje statistiky úmrtí pro 27 zúčastněných zemí v celé Evropě ( nezahrnují Ukrajinu) až do 44. týdne roku 2022.
Následující graf je převzat přímo z publikace EuroMOMO a ukazuje počet nadměrných úmrtí (nikoli celkový počet úmrtí) mezi dětmi ve věku 0 až 14 let v celé Evropě
Jak můžete vidět z výše uvedeného, rok 2022 byl rekordním rokem pro nadměrnou úmrtnost mezi dětmi, překonal předchozích pět let o míli a zaznamenal úmrtí daleko nad očekávanou úrovní.
Ale co je na výše uvedeném grafu nejzajímavější, je, kdy tento podstatný nárůst nadměrného počtu úmrtí mezi dětmi začal.
Podle EuroMOMO se nárůst nadměrného počtu úmrtí začal objevovat kolem 40.týdne roku 2021.
A náhodou se to přímo shoduje s tím, že Evropská agentura pro léčivé přípravky rozšířila povolení k nouzovému použití injekce Pfizer Covid-19 na děti ve věku 12 až 15 let.
Před tímto rozšířeným schválením pro nouzové použití bylo v roce 2021 mezi dětmi o 270 úmrtí méně, než se očekávalo. Po schválení však bylo do konce roku o 848 úmrtí více, než se očekávalo.
Ale když se podíváte na výše uvedený graf, uvidíte mírné vyrovnání ve 48. týdnu, pokud jde o nadměrnou úmrtnost, než začnou opět stoupat o 1 až 2 týdny později.
Náhodou se to přímo shoduje s tím, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) rozšiřuje povolení k nouzovému použití injekce Pfizer Covid-19 na děti ve věku 5 až 11 let.
Je to jen náhoda? Zdá se to až příliš dobré na to, aby to byla pravda, pokud ano. Pojďme se tedy podívat, jak si vedly úmrtí mezi dětmi od doby, kdy na ně agentura EMA rozšířila povolení k nouzovému použití vakcíny Covid-19 ve srovnání s předchozími lety.
Následující graf ukazuje celkový počet nadměrných úmrtí mezi dětmi ve věku 0 až 14 let v roce 2021 po schválení vakcíny Covid-19 EMA pro děti ve věku 12 až 15 let v týdnu 22 ve srovnání se stejným časovým rámcem v jiných letech.
Čísla byla získána z webových stránek EuroMOMO a jsou přístupná zde .
Čtyřletý průměrný počet nadměrných úmrtí mezi dětmi v Evropě mezi 22. a 52. týdnem v letech 2017–2020 se rovná pouze 89,5.
Ale ve stejném období v roce 2021, po schválení vakcíny Pfizer Covid-19 pro děti agenturou EMA, bylo mezi dětmi o 848 úmrtí více, než se očekávalo, a o 758,5 úmrtí více, než je čtyřletý průměr 2017–2020.
To znamená, že nadměrná úmrtnost mezi dětmi ve 27 zemích v Evropě během roku 2021 vzrostla o 848 % ve srovnání se čtyřletým průměrem 2017–2020 poté, co EMA schválila injekci Covid-19 pro děti,
Následující graf ukazuje celkový počet nadměrných úmrtí mezi dětmi ve věku 0 až 14 let v roce 2022 zatím (44. týden) ve srovnání se stejným časovým rámcem v jiných letech. Čísla byla získána z webových stránek EuroMOMO a jsou přístupná zde .
V roce 2022 byla dětem ve věku 5 let a více v celé Evropě nabídnuta injekce Covid-19 a dětem ve věku 12 let a více byly nabídnuty až tři dávky injekce Covid-19.
Čtyřletý průměrný počet úmrtí dětí v letech 2017–2020 mezi 1. a 44. týdnem se rovná 170,75. Ale během prvních 44 týdnů roku 2022 bylo mezi dětmi o 929 více úmrtí, než se očekávalo, a o 758,25 více úmrtí, než je čtyřletý průměr 2017-2020.
To znamená, že nadměrná úmrtnost mezi dětmi ve 27 zemích Evropy během roku 2022 vzrostla o 444 % ve srovnání se čtyřletým průměrem let 2017–2020.
Následující graf ukazuje kombinovaná čísla z týdne 22 jednoho roku do týdne 44 následujícího roku za posledních pět let. (Např. týden 22 2017 až týden 44 2018 a týden 22 2021 až týden 44 2022)
Graf také ukazuje průměrný počet úmrtí za předchozí 4 období.
Jak můžete vidět, od doby, kdy EMA poprvé schválila injekci Covid-19 pro děti ve věku 12 až 15 let, došlo k podstatně většímu počtu úmrtí mezi dětmi, přičemž mezi 22. týdnem roku 2021 a týdnem bylo zaznamenáno 1 777 nadměrných úmrtí (nikoli celkových úmrtí) . 44 z roku 2022.
Průměrný počet nadměrných úmrtí za předchozí čtyři období od roku 2017 do roku 2021 se rovná 272,5 nadměrným úmrtím.
Od té doby, co Evropská agentura pro léčivé přípravky poprvé rozšířila povolení k nouzovému použití injekce Covid-19 od společnosti Pfizer na děti, se nadměrná úmrtnost mezi dětmi ve 27 zemích po celé Evropě zvýšila o 552 %.
Pouze na základě těchto oficiálních údajů tedy můžeme dojít k závěru, že injekce Covid-19 zabíjí děti. Ale pokud tomu tak není, vlády v celé Evropě musí prošetřit tento nárůst nadměrného počtu úmrtí a vysvětlit, co to je.
Velká Británie nyní za posledních 6 měsíců utrpěla 41 000 nadměrných úmrtí a další 2 000 jen za poslední týden
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Podle oficiálních údajů zveřejněných jak Úřadem pro národní statistiku, tak Skotským úřadem pro veřejné zdraví, Británie utrpěla od poloviny dubna 2022 343 906 úmrtí, což znamená 41 025 nadměrných úmrtí oproti pětiletému průměru 2015-2019.
Úřad pro národní statistiku (ONS) zveřejňuje týdenní údaje o úmrtích registrovaných v Anglii a Walesu. Nejnovější údaje ukazují úmrtí do 4. listopadu 2022.
V týdnu končícím 4. listopadu došlo v Anglii a Walesu k 11 795 úmrtím, což vedlo k 1 517 nadměrným úmrtím oproti pětiletému průměru 2016–2019 + 2021 a 1 904 nadměrným úmrtím proti pětiletému průměru 2015–2019.
Nárůst během tohoto týdne nelze vinit z Covid-19, protože údajné nemoci bylo připsáno pouhých 650 úmrtí. To odpovídá pouze 5,5 % všech úmrtí.
Mezitím podle Public Health Scotland (PHS) utrpělo Skotsko 1 194 úmrtí v týdnu končícím 23. října, což vedlo ke 132 nadměrným úmrtím.
Podle ONS dochází v Anglii a Walesu k nadměrným úmrtím na týdenní bázi od 16. týdne (týden začínajícího 18. dubna) roku 2022. Stáhli jsme si tedy jejich datový soubor, který najdete zde , abychom odvodili, kolik lidí skutečně zemřelo za posledních 6 měsíců ve srovnání s pětiletým průměrem.
Následující graf ukazuje týdenní počet úmrtí mezi týdnem 16 a týdnem 44 roku 2022 a pětiletý průměrný počet úmrtí v letech 2015-2019 mezi týdnem 16 a týdnem 44
Graf ukazuje, že za posledních 29 týdnů byly pouze dva týdny, kdy Anglie a Wales nezaznamenaly nadměrná úmrtí. Ale tyto dva týdny se shodují s platinovým jubileem zesnulé královny a pohřbem zesnulé královny, což bude mít za následek zpoždění v registracích úmrtí kvůli státním svátkům.
Na základě poskytnutých údajů zaznamenaly obě země od 18. dubna 2022 každý týden v průměru 1 298 nadměrných úmrtí.
Následující graf je převzat z Public Health Scotland’s Covid-19 Dashboard a ukazuje týdenní počet úmrtí ve srovnání s pětiletým průměrem 2015–2019
Protože graf neodhaluje pravdivý obrázek, stáhli jsme údaje o úmrtích z panelu Public Health Scotland Covid-19 Dashboard, který můžete provést také zde , a vypočítali celkový počet úmrtí mezi 15. a 42. týdnem roku 2022.
Podle údajů za toto období zemřelo v pětiletém průměru 28 810 a v roce 2022 za toto období zemřelo 32 208 lidí.
To znamená, že Skotsko za posledních 28 týdnů utrpělo 3 398 nadměrných úmrtí oproti pětiletému průměru.
Následující graf ukazuje celkový počet úmrtí a nadměrných úmrtí v Anglii, Walesu a Skotsku
Pětiletý průměrný počet úmrtí za těchto 29 týdnů se rovná 302 881. Mezitím se celkový počet úmrtí v roce 2022 během těchto 29 týdnů rovná 343 906. Velká Británie proto od poloviny dubna 2022 utrpěla 41 025 nadměrných úmrtí.
Otázkou je, proč? Nikdo to nemůže říct s jistotou, ale víme, že to není jen kvůli Covid-19.
Podle ONS utrpělo Anglie a Wales mezi 16. a 44. týdnem roku 2022 15 266 úmrtí na Covid-19. To odpovídá pouze 4,8 % všech úmrtí v Anglii a Walesu a 40,5 % všech nadměrných úmrtí v Anglii a Walesu.
V jiném datovém souboru poskytnutém ONS však existují další vodítka, která mohou vysvětlit, proč tolik lidí umírá.
Následující graf ukazuje měsíční věkově standardizovanou míru úmrtnosti podle stavu očkování mezi každou věkovou skupinou pro úmrtí non-Covid-19 v Anglii mezi lednem a květnem 2022 s použitím údajů obsažených v tabulce 2 nedávno publikovaného souboru údajů Úřadu pro národní statistiku.
Výše uvedená čísla ukazují, že po celé měsíce byla úmrtnost na 100 000 obyvatel nejnižší mezi neočkovanými v každé jednotlivé věkové skupině.
Podrobnější rozbor čísel v členění podle věkových skupin si můžete přečíst zde .
Jedná se o věkově standardizované údaje. Neexistuje žádný jiný závěr, který lze nalézt pro skutečnost, že úmrtnost na 100 000 je nejnižší mezi neočkovanými, kromě toho, že injekce Covid-19 zabíjejí lidi.
To pravděpodobně vysvětluje, proč Británie od poloviny dubna utrpěla více než 41 000 úmrtí.
Chci svobodu. Tu svobodu, po níž se volalo v roce 1989.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Jan Sedláček 17.11.2022
Když říkám, že chci svobodu, vždy se najde někdo, kdo mi řekne: „Co blážníš, vždyť už svobodu máme! Co ještě chceš?“
Na to je jediná odpověď: Ne, vážení, nemáme tu svobodu. Ačkoliv nás média a politici přesvědčují, že žijeme ve svobodné společnosti, pořád tu v mnoha ohledech žijeme v nesvobodě. Navíc se situace zhoršuje a každým dalším rokem přicházíme o další a další část našich svobod. Pokud se alespoň 90. léta mohla označovat jako trochu svobodnější, dnes to již neplatí.
A co vlastně chci? Co se tu musí stát, aby nastala svoboda? Napíšu to všechno přehledně:
Chci skutečnou svobodu slova. Chci, aby se tu dalo svobodně mluvit nejen o počasí nebo o některých povolených politických tématech, nýbrž o všech tématech včetně těch opozičních. Chci, abych mohl svobodně říci jakýkoliv politický názor a nemohli mě za to zavřít.
Chci tady svobodu podnikání bez státních buzerací. Chci mít možnost si otevřít hospodu a mít tam puštěnou televizi, aniž by šmejdi z OSA ze mě vymáhali výpalné. Chci, aby babky na vesnicích mohly vyrábět marmelády a prodávat je, aniž by po nich šly úřady. Chci, aby šikovní lidé mohli svobodně tvořit a nebyli zahlceni haldami úředních lejster.
Chci si při koupi auta svobodně vybrat, zda to bude klasické auto se spalovacím motorem, nebo elektromobil. Chci, aby se trh s auty řídil přáním zákazníků a nikoliv centrálním plánováním od klimamlasů.
Chci svobodu pohybu bez totalitního šmírování. Chci projet autem z jednoho konce republiky na druhý, aniž by novodobá StB šmírovala mé auto skrz GPS nebo skrz kamery a rozpoznávání SPZ a dělala si na mě složku, kde jsem všude byl. Chci volně procházet městem, aniž by Velký bratr neustále sledoval, kde jsem a co dělám.
Chci svobodně žít a nakládat se svými věcmi, pokud tím neobtěžuju druhé. Chci mít možnost si na svém dvorku chovat slepice, aniž bych to musel kamsi nahlašovat. Chci si na zahradě postavit kůlnu a podél zahrady plot bez běhání po úřadech. Chci, aby se bytová družstva mohla soustředit na důležité věci a nemusela řešit všemožné zbytečné úřední výkazy.
Chci si svobodně zvolit ty, kdo budou tvořit naše zákony. Chci, aby všechny zákony a pravidla, které zde platí, vytvářeli pouze lidé, jejichž složení mohu ovlivnit ve volbách, a nikoliv kdosi ze zahraničí, jehož volební lístek jsem nikdy nedostal do schránky.
Chci si ve volbách svobodně vybrat, komu hodím svůj hlas. Chci, aby vnitráci a veřejnoprávní média přestali manipulovat s lidmi tím, že dávají stranám nálepky „populismu“ či „extremismu“. Chci, aby ČT dávala všem kandidujícím stranám stejný prostor, abychom si z nich mohli vybrat svobodně a bez podsouvání, kdo je volitelný a kdo ne.
Až se dočkám tohoto všeho, tak budu moci říct, že žijeme ve svobodném státě. Tehdy možná dokonce splním přání některých svých oponentů a částečně se stáhnu z veřejného prostoru, protože už tu nebude ten hlavní nešvar, na který bych musel upozornit.
Než se tak ale stane, budu i nadále bojovat za svobodu. A nejen symbolicky 17. listopadu. Neustále.
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
