Ukrajina chce mírovou dohodu s Ruskem podporovanou OSN, ale pod jednou podmínkou

Ukrajina chce mírovou dohodu s Ruskem podporovanou OSN, ale pod jednou podmínkou

28.12.2022

Jeden z nejvyšších ukrajinských představitelů v pondělí prohlásil, že země chce, aby se do února 2023 uskutečnil mírový summit s podporou OSN, který by ukončil válku s Ruskem, ale pouze v případě, že Moskva bude nejprve postavena před mezinárodní soudní tribunál pro válečné zločiny. (Foto: Flickr)

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro agenturu Associated Press uvedl, že Ukrajina udělá vše pro to, aby v příštím roce, kdy konflikt nadále zuří, zvítězila, ale že doufá, že se oběma stranám podaří dosáhnout diplomatické dohody.

„Každá válka končí diplomatickou cestou. Každá válka končí jako výsledek jednání na bojišti a u jednacího stolu,“ řekl Kuleba. „Organizace spojených národů by mohla být nejlepším místem pro konání tohoto summitu, protože nejde o to, aby se prokázala laskavost určité zemi.“

Vrcholný představitel dodal, že jeho vláda chce, aby jako prostředník na případném mírovém summitu působil generální tajemník OSN António Guterres, protože se „osvědčil jako účinný zprostředkovatel a efektivní vyjednavač, a hlavně jako zásadový a čestný člověk“.

V reakci na Kulebovy komentáře uvedla v pondělí spolupracující mluvčí OSN Florencia Soto Nino-Martinezová pro agenturu Associated Press: „Jak již generální tajemník v minulosti mnohokrát řekl, může být prostředníkem pouze tehdy, pokud si to všechny strany přejí.“

Ruský prezident Vladimir Putin v posledních měsících několikrát prohlásil, že Moskva je připravena jednat o ukončení smrtícího konfliktu se svým sousedem. V rozhovoru pro státní televizi Rossija 1 na Štědrý den Putin zřejmě naznačil, že Ukrajina odmítá vést mírové rozhovory.

„Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými o přijatelných řešeních, ale to je na nich – to nejsme my, kdo odmítá jednat, to oni,“ řekl Putin.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělním prohlášení, v němž se vyjadřoval ke Kulebovu návrhu, státní agentuře RIA Novosti řekl, že Rusko „se nikdy neřídilo podmínkami, které stanovili jiní. Pouze naše vlastní a zdravý rozum“.

Washington uvedl, že jediným řešením ukončení války na Ukrajině je stažení ruských sil ze země.

Mezitím ředitel CIA William Burns v rozhovoru pro PBS zveřejněném 16. prosince uvedl, že CIA nevěří, že Putin myslí vážně vedení jednání o ukončení války.

Putinova takzvaná rozsáhlá „speciální vojenská operace“ začala na Ukrajině 24. února. Ukrajině se sice podařilo získat zpět rozsáhlá území původně obsazená ruskými silami, Rusko však nyní kontroluje přibližně pětinu Ukrajiny.

V září Rusko anektovalo sporné regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží po volbách, které západní představitelé označili za falešné.

Ruští představitelé uvedli, že mírová dohoda bude muset zajistit, aby Ukrajina uznala svrchovanost Ruska nad Krymským poloostrovem, který byl anektován v roce 2014, jakož i další územní zisky.

Vzhledem k tomu, že mírové rozhovory se zdají být stále méně pravděpodobné, válka nadále pokračuje. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) během dosavadní invaze zemřelo nebo bylo zraněno více než 17 000 civilních Ukrajinců, zatímco podle zpráv bylo zabito až 13 000 ukrajinských vojáků.

Další zprávy hovoří o tom, že zemřelo nebo bylo zraněno více než 100 000 ruských vojáků, ačkoli ruská vláda uvádí toto číslo mnohem nižší.

V říjnu dospěla Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, kterou zřídila Rada OSN pro lidská práva, k závěru, že nalezla rozumné důvody k závěru, že na Ukrajině byla spáchána „celá řada válečných zločinů, porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva“.

Závěr byl učiněn na základě vyšetřování událostí v Kyjevské, Černihovské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu 2022.

„Dopad těchto porušení na civilní obyvatelstvo na Ukrajině je obrovský. Ztráty na životech jdou do tisíců. Zničení infrastruktury je zničující,“ uvedl předseda komise Erik Møse ve svém prohlášení.

Komise sice konstatovala, že ukrajinské síly se v některých případech rovněž dopustily porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně dvou incidentů, které lze kvalifikovat jako válečné zločiny, ale uvedla, že za „naprostou většinu“ porušení jsou odpovědné ruské síly.

Zdroj: theepochtimes.com

Zdroj:https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ukrajina-chce-mirovou-dohodu-s-ruskem-podporovanou-osn-ale-pod-jednou-podminkou/