https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/08/neco_se_pohnulo.jpg200300Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2023-08-06 07:46:452023-08-06 11:45:44Sílíme tak, že z toho mají strach. Ve společnosti se něco pohnulo. A roste to.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/03/Snimek-obrazovky-2023-03-07-v-20.33.38.png6691328Ester Holubováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpEster Holubová2023-03-15 10:18:032023-03-15 10:26:35Tak to je nejvíc! Blog -převzato z blogu Vidlákovy kydy
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/03/Snimek-obrazovky-2023-03-07-v-20.33.38-1.png6691328Ester Holubováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpEster Holubová2023-03-13 09:25:412023-03-13 09:38:47Nohama na zem Blog-převzato z blogu Vidlákovy kydy
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu. Dostal jsem vícero zpráv od svých čtenářů, že si dali práci a po prvním kole ve svém okrese překontrolovali některé vyvěšené volební výsledky a všude to sedělo.
Já musím říci, že jako orákulum teď selhávám. Fakt nevím, jak to dopadne a cvrkot na mém blogu, který mi byl vždycky dobrým vodítkem, mi tentokrát nic nesignalizuje. Takže se nebudu ztrapňovat nějakým odhadem. Netroufnu si ani říct, jestli budou výsledky těsné a nebo uvidíme výrazné vítězství jednoho kandidáta. Proto si jen popíšeme, co jsem během kampaně viděl a co jsem neviděl.
Letošní druhé kolo voleb bylo v podstatě soubojem herezí. Dualismus proti chiliasmu. Petr Pavel zdůrazňoval dualistické pojetí dvou světů – toho správného, kde žije on a toho špatného, kde žije Babiš. Svět dobra a svět zla. Lidé na to reagovali. Svět dobra se (nejen) rétoricky pustil do těch zlých. To tak bývá…. palte a řežte, Bůh si rozpozná své věrné… Andrej Babiš zase chiliasticky zdůrazňoval, že když nebude zvolen on, bude to konec světa, protože vláda dostane možnost dokončit svoje plány s ožebračováním tohoto národa. I na toto lidé reagovali a někdy jsem měl pocit, že se vlastně máme dneska odpoledne sejít v bílých pláštích na vrcholu Řípu a tam čekat na apokalypsu. To je totiž to jediné, co si troufám předpovědět… i když jdeme volit Babiše, jsme připraveni na to, že to nedopadne.
Největší fór je v tom, že obě hereze jsou letos pravdivé. Svoboda slova jde do kytek, Paveljugend sbírá v Jablonci i Děčíně první zkušenosti, jsme na hraně přímého zatažení do války, brzy budeme ukrývat uprchlé Ukrajince, aby nemuseli doma do mlýnku na maso… všímáte si, jak se během dvou měsíců plynule přešlo od ukrajinské ofenzívy proti Melitopolu a Krymu k ruské ofenzívě v Doněcké oblasti či proti Záporoží? Aneb, není to obr Koloděj, je to princ Jasoň. ERÚ potvrdil, že lidi nezvládají platit své účty za energie, ale Němci dokázali sehnat dost plynu a zásobit i nás… zatím. Ale nic to nemění na tom, že jsou to pořád hereze a jak se začnou zhmotňovat, tak je vždycky zaděláno na průšvih.
Letos totiž v kampani úplně zanikly jakékoliv umírněné středové proudy. Před pěti roky bylo možné v komentářích najít celou řadu příspěvků, které se snažily posuzovat kandidáty tak nějak objektivně. Dělali jsme to i my na Kydech. Byl to tehdy velký souboj, ale ještě o nic nešlo. Letos jsem zaznamenal pouze Moniku Čírtkovou a Dana Vávru. Ti jediní ještě včera vypadali, že mají nadhled a nedělají z toho ani válku světů ani konec světa. Hlas Michala Kocába, že nemůže volit ani jednoho kandidáta, či hlas Svobodných, to vše v podstatě zaniklo ve vyhrocené diskusi.
V kampani jsem prakticky neviděl žádné pozitivní momenty. Jen chyby. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou situaci, kdyby by se jeden kandidát odpoutal od druhého a i jeho odpůrci by mu přiznali, že byl dobrý, nebo že by se mu povedla debata, případně, že svého soupeře přehrál s rozdílem třídy. Letošní volba není o tom, že by někdo svým umem vyhrál, ale spíš o tom, že někdo si to svými chybami (i chybami jiných) prohrál.
S úsměvem vzpomínám, jak Zeman před deseti lety musel vyrábět téma do voleb z kanálu Dunaj-Odra-Labe… to byly zlaté časy, když se řešilo, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Letos byla témata mnohem přímočařejší – Mír vs. válka, dezoláti vs. lepšolidi, evropská solidarita vs. vysoké ceny energií, referendum o vládě (už druhé), svoboda slova vs. boj proti dezinformacím, Praha a láska proti vsi a nenávisti, dobro proti zlu…
Jak říkával kdysi na svém blogu Petr Kubáč – co lidi chtějí, to taky dostanou – ta témata nejsou falešná. Jsou skutečná. Skutečně se hraje o to, co v kampani zaznělo. Kdyby to lidi nezajímalo, tak to do debaty nikdo nebude vnášet. To platí především pro ty, kteří se cítí být neutrálními a chtějí hlasovat prázdnou obálkou. Ten boj se stejně odehraje, protože je na něj založeno. Teď se odehrává ještě pořád pomocí volebních hlasů. Bude-li se odehrávat pomocí rvaček nebo kulek, k čemu vám bude neutralita, když se dostanete do obousměrné palby? Přemýšlejte o tom. Petr Hampl správně poznamenal, že volby nevytvářejí politikovi moc, ale jsou měřítkem moci. Pomocí voleb nekrvavou cestou zjistíme, kdo by u nás vyhrál občanskou válku. Tak u urny nepoužívejte slepé náboje.
Já mám dnes doma další zabijačku… v době vyhlašování výsledků budu zřejmě zrovna plnit jitrnice a jelita. Reakci na výsledek samozřejmě napíšu, ale určitě nevyjde s předstihem. Tipovat nebudu, netroufám si ani na odhad rozdílu hlasů mezi vítězem a poraženým, jen zopakuji, že letos o vítězi nerozhodne kandidátův výkon, ale spíš chyby, které ten či onen udělal.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Přátelé, dnes pro vás mám jednu lahůdku, která se stala mému bratrovi Masterovi a hodí se ke kulisám této prezidentské volby. Ukazuje, co nás bude čekat, pokud se na Hrad dostane soudruh generál a připraveným plánům Pětikolky nebude už stát nic v cestě.Jak jistě všichni víte, byl to právě můj bratr, kdo mi před pěti roky připravil tento virtuální dvorek. Název Vidlákovy kydy také vymyslel on. Myslím, že za těch pět let blogování napsal přímo pro Kydy možná pět článků. Takové vědátorské, protože je matematik s červeným diplomem. Jinak se mi staral o server, vymýšlel jak zabránit spamům zaplevelit diskusi a když začalo jít loni do tuhého a byly zablokovány „dezinformační weby,“ zajistil zahraniční doménu, abychom o Kydy nepřišli. To byla také ta stopa, kterou dohledal bijec svobody slova Cemper, který pak zveřejnil jeho identitu. Ale tohle všechno víte.
Málokdo už ale ví, že můj bratr učí na jedné střední průmyslové škole v západních Čechách. Sám tam také maturoval a po letech si řekl, že své alma mater trochu vypomůže se vzděláváním těch mladých a nadějných… i začal tam studentům nalejvat do hlav jeden odborný předmět.
Jaké ale bylo jeho překvapení, když si ho minulý týden zavolal ředitel školy, že na něj přišlo udání. „Váš zaměstnanec se angažuje na Vidlákových kydech a proto zřejmě souhlasí s jejich obsahem a určitě své politické názory vnáší i do školy, kde dělá zmatek v hlavách studentů…“ Můj bratr na to řediteli odpověděl, že je skutečně vlastníkem domény a mým bratrem, skutečně souhlasí s mými názory a do školy to nevnáší, protože se studenty komunikuje především pomocí jedniček a nul. Tím to bylo vyřízeno, protože na vsi a nenávisti se udavačství ještě nepěstuje. Bratr si nicméně vyžádal samotný text udání i s e-mailovou adresou. Zde je:
Dobry den,
chtěl bych se Vas zeptat, jaky je Vas postoj k tomu, ze jeden z Vasich pracovniku, konkretne RNDr. Marek Sterzik stoji za webovou strankou vidlakovykydy.cz, ktera velmi casto siri dezinformace a prispiva tim k celospolecenskemu napeti.
To, ze je vlasnikem domeny pro uvedenou stranku je jednoduse dohledatelna informace viz. https://www.nic.cz/whois/domain/vidlakovykydy.cz/ . To ze sam ve verejnem prostoru nevystupuje, vystupuje jeho bratr Daniel Sterzik, neni relevantni.
Pokud Vas pedagog vlastni a provozuje takovouto domenu, da se predpokladat, ze s nazory na ni uvedenymy souhlasi. A pokud s takovymi nazory souhlasi, nepredpokladate, ze muze ovlivnovat i nazory Vasich studentu?
Dekuji
Nebudu vás napínat přátelé, to byste nevěřili, sama Akademie věd si pěstuje udavače ve svých řadách. Nebudeme jako Cemper, takže nepropálíme identitu onoho Čurdy. Tedy, dokud jeho Cemperstvo samo nezačne vřískat, že si vymýšlíme. Ale abychom mohli pokračovat, budeme onomu udavači říkat Martin Ječmínek. To je mému zemědělskému naturelu velmi blízké. Velmi snadno jsme zjistili, že pracuje v knihovně akademie věd a angažuje se tímto pokrokovým způsobem pro liberálně demokratické evropské hodnoty přímo v pracovní době. Činnost pana Ječmínka v nás vzbudila celou řadu otázek a tak jsme si řekli, že se na to budeme muset zeptat přímo v oné ctihodné instituci. A nebudeme chodit ke kováříčkovi, půjdeme rovnou ke kováři. I poslali jsme jim dopis následujícího znění:
Vážená paní Vecková, vážená paní Zažímalová,
píši vám, protože můj zaměstnavatel obdržel udání na moji osobu, že provozuji názorový blog, který podle názoru dotyčného udavače přispívá k celospolečenskému napětí a často šíří dezinformace. Toto udání sepsal váš zaměstnanec pan Martin Ječmínek, který podle všeho pracuje v knihovně akademie věd. Vlastní text jeho udání přikládám v příloze. Jednoduchým prověřením došlého e-mailu jsem zjistil, že vše nasvědčuje tomu, že toto udání sepsal i odeslal v pracovní době, je tedy důvodné se domnívat, že by tak mohl činit s vědomím zaměstnavatele či by dokonce mohl mít tuto činnost přímo v náplni své práce.
Z textu udání vyplývá, že váš zaměstnanec je přesvědčen, že blog Vidlákovy kydy přispívá ke společenskému napětí a šíří dezinformace. Předpokládám tedy, že pan Ječmínek má tedy k dispozici nějaký manuál, podle kterého to určuje. Doposud tak tento blog označovali jeho názoroví odpůrci, ale nejsem si vědom žádné autority s příslušnou pravomocí, která by potvrdila to, co o našem blogu píše pan Ječmínek a podle čeho vyzývá mého zaměstnavatele, aby se vyjádřil a snad i konal. Nebo je sám pan Ječmínek důvěryhodnou autoritou v této oblasti?
Rád bych vás požádal o součinnost s poskytnutím takového manuálu, podle kterého pan Ječmínek došel ke svým závěrům. Dále bych rád získal informace o pracovní náplni pana Ječmínka. Chtěl bych si udělat obrázek, jestli se jedná o normálního udavače, jakých dnes bohužel přibývá jako hub po dešti a nebo jestli svou činnost provozuje se souhlasem Akademie věd a podle postupů schválených touto institucí. V neposlední řadě bych si chtěl ujasnit, zda je pan Ječmínek za tuto svou činnost, kterou provozuje podle všeho v pracovní době, placený z našich daní.
Dnes budu pokračovat v dávání panských rad. Prosím nedivte se mi, nad blogery se postupně smráká. Jestli se nám na Hradě usadí Jenerál, tak už nebude nic stát v cestě novému zákonu o dezinformacích, který nás všechny vykastruje, protože výklad o tom, co smíme a co nesmíme psát, se přesune k nějaké anonymní byrokracii, která bude kdykoliv schopná nás chytit za slovo a tvrdit, že naše umlčení (a potrestání) je v zájmu evropských hodnot a svobody. Žádná opozice pak už nebude, protože cokoliv nesouhlasného se překvalifikuje na rozvratné a bude řádně otaxováno příslušnou sazbou. A tak ještě využívám posledních demokratických výdobytků.
Začnu sobotní demonstrací… Hele, vážně ještě někdo máte pocit, že to takhle má smysl? Vážně ještě někdo věří, že se něco stane? Nebo že se nový plamen obrození zažehne od večerů při svíčkách? Na začátku bylo sto padesát tisíc lidí, teď v sobotu bylo pět tisíc lidí. Od první demonstrace jejich počet jen klesá a nikdy nedošlo k žádnému zlomu, který by to alespoň na chvíli otočil k lepšímu.
Po celou dobu sledujeme, jak projekt Česko na prvním místě pořád někdo opouští. Vesměs ve zlém. Na začátku celý projekt podporovali skoro všichni, teď v lednu už zbylo jen pár posledních mohykánů. V září se žádný provokatér nedokázal dostat na deset metrů k pódiu, jak tam bylo husto. Teď už si na Láďu Vrabela troufne lecjaký výrostek s kýblem barvy. Na začátku si i Rakušan dával pozor na jazyk, aby náhodou neřekl něco, co by ho smetlo. Vláda se vyděsila k činu a zastropovala ceny energií. Sice blbě, ale něco prostě udělat museli. Velká média to nemohla vymlčet, museli se s tím útrpně smířit… A teď? Novinky o sobotní akci informovaly na půl huby. Už jim ani nestálo za to, proti Vrabelovi bojovat.
Stačilo pět měsíců a velký výboj energie se vrátil tam, kde byl vždycky… Na demonstrace už jezdí jen ti, co jezdí pokaždé. Před covidem, za covidu a teď i po covidu. Kam se podělo těch sto padesát tisíc lidí, kteří v září uvěřili, že to má smysl? Inu, zjistili, že to takhle smysl nemá. Zůstali doma a sami se připravují, jak nejlépe mohou.
Protivník ovšem nespal. Po počátečním šoku se vzpamatovali a začali jednat. Zvýšili tlak, napsali si nové seznamy dezinformátorů, vydali komunikační strategie pro úředníky, vymysleli si vnitřní gestapo, které dohlíží na státní úředníky, jestli nemají závadné myšlenky a blonďatý pyknik se už netají tím, jak bude trestně postihovat verbální projevy. Blíží se to… stačí správný prezident a rázem bude zase Česká televize rozhodovat, co uvidíme a co neuvidíme. Zase budou rozhodovat velká média a všechno to, co jsme dokázali v uplynulých třech letech, to bude ztraceno.
Znovu opakuji, že máme šanci ještě na jedno nové navrtání pramene. Máme šanci ještě na jeden pokus, který musíme udělat ve shodě. Teď máme volbu prezidenta a vypadá to, že jsme se všichni postavili do jednoho šiku. Ne za Babiše, ale proti Pětikolce a všemu, co představuje. Ti, kteří proti Babišovi bojovali, ti teď stojí vedle něj. Ti, kteří mu nemohli přijít na jméno, ti mu to teď půjdou hodit. V sobotu se to rozhodne a bude vymalováno. Pokud to nedopadne dobře, moc času už nedostaneme.
Přál bych si, bez ohledu na volební výsledek, aby se na tohle nezapomnělo. Ne, nesjednotilo nás hnutí ANO, ale Pětikolka. Nestojíme za Babišem, ale vedle něho. Nejsme nadšeni z toho, koho posíláme na Hrad, ale poprvé za mnoho let volíme takřka všichni dohromady menší zlo. To není úplně málo. Přece jenom jsme se na něčem shodli. Pro mě osobně je to vlastně obrovská satisfakce. Tak veliká, že mám chvílemi pocit, že jsem udělal maximum a mohu se zase pěkně stáhnout zpátky do Vidlákova, nevystrkovat nos a jen si po večerech psát články…
Teď alespoň na chvíli připomínáme něco, co vypadá skoro jako jednota. Všichni jsme si vybrali stranu a svedeme bitvu o Hrad. Ale je třeba bojovat tak aby bylo možné bojovat i zítra. Prosím vy všichni, co jste se teď postavili vedle sebe, zkuste na svoje rozpory zapomenout i po prezidentské volbě a bez ohledu na výsledek. Zkuste to udržet. Vzpomeňte si, že jsme prostě museli. Přes všechny animozity, přes všechny křivdy, stojíme vedle sebe. Nechci po vás trvalý mír a věčné přátelství. Nechci po vás sjednocení do jednoho velkého opozičního občanského fóra. To by nikdy nefungovalo. Pracujte, oslovujte voliče, nabízejte program, ale zůstaňte už takhle – bojujte proti Pětikolce a ne proti sobě navzájem.
Bez ohledu na to, jak to teď v sobotu dopadne, prosím nezapomeňte na tento předvolební týden, kdy táhneme za jeden provaz i přesto, že to není žádná cukrová vata a některým se prsty u nohou zatínají v pěst. Když to zvládneme teď, zvládneme to už vždycky. Prosím, zkuste to všichni brát jako restart. Když jste se dokázali povznést nad Babišovu minulost, mohli byste to dokázat i v případě těch, kteří teď stojí s vámi v jedné řadě. Prosím vás o to.
Až bude tato bitva vybojována, sejděte se prosím všichni u jednoho stolu. Jako byste byli nově pokřtěni. Jako byste byli čistí od minulosti. Ať už si budeme lízat rány nebo vyhrajeme. Jestliže jsme tuto volbu udělali vlastně vynuceně, udělejme příští krok dobrovolně a ve shodě. Sejděte se u dobrého jídla a pití, nedělejte oficiální program, prostě spolu jen mluvte a zkoordinujte své kroky. Bude to zapotřebí.
Jestli jako Vidlák mohu něco žádat… když jste dokázali překousnout Babiše, můžete si také všichni odpustit navzájem. Sakra ať tohle všechno má nějaký smysl. Ať to lidi vidí. Ať vidí, že všichni máme nějakou budoucnost.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Já mám SPD rád. Byli první, kteří mě pustili alespoň nakouknout mezi sebe. S leckterými představiteli SPD jsem měl možnost si popovídat. Podpořil jsem je v krajských volbách – především v Praze, kde se tato strana poprvé dostala na magistrát. V SPD je spousta lidí, které jsem pozval na zabijačku a které považuju za své osobní přátele. Měl jsem možnost si popovídat s Jaroslavem Baštou. Prostě mi nejsou lhostejní.
Byli první kdo u nás zvedli prapor odporu proti jednotné frontě pravdolásky a médií. První začali mluvit o tom, že věci mohou být jinak. Ivan David nám jakožto europoslanec zprostředkovával zprávy o tamním zákulisí. Jeho Nová republika se u nás zavedla jako téměř zpravodajský server. Odpůrci o SPD říkají, že je stranou dezolátů, ale ve skutečnosti má SPD na kandidátkách možná nejvyšší podíl vysokoškoláků. Mají vytvořenou stranickou strukturu a fungují v celé republice. Běžně na svoje soupisky pouštějí kandidáty z různých malých uskupení. Navíc Okamura dokázal povstat z popela Úsvitu a přímé demokracie, což není úplně běžné. Takový Vít Bárta už nepovstal a Bursík také ne…
Proč to všechno píšu…
Sakra, mě fakt štve, jak málo stačilo a tohle všechno, co Okamura vybudoval, se teď splachuje do hajzlu… Teď se nebavíme o jednotlivcích nebo občas nešťastně vybraných kandidátech. Tady jde o celou jejich stranickou strukturu. Ty stovky místních organizací, které jsou schopné zorganizovat nějakou tu přednášku, vědí, kde se dají vylepovat plakáty, mají svoje fejsbůky, čímž zesilují hlas předsednictva. Tohle má obrovskou cenu, protože vybudovat v dnešní době celorepublikovou stranu, na to musíte mít buď neskutečné charisma a hodně času a nebo opravdu hodně peněz. SPD to všechno má.
První kolo prezidentských voleb dopadlo jak dopadlo. Kluci, varoval jsem vás, že to přesně k tomu směřuje. Že Bašta sice povzbudil euforii, ale ta nebude stačit ani na dvouciferný výsledek. Týden před volbami jste navíc úplně zrušili vaše téma o zabránění války a začali jste se vymezovat proti Babišovi. Navíc vyzvat Babiše v neděli před soudem, aby se vzdal kandidatury ve prospěch Bašty… a druhý den pak koukat, jak ho soudce osvobodil a on díky tomu přebírá veškerou mediální pozornost… a o to víc pokračovat ve vymezování proti ANO, to chce vskutku politický talent.
Já vím, že na to nemám žádné seriózní průzkumy, ale v internetovém cvrkotu vidím, jak moc jste si uškodili. Tři čtvrtě voličů SPD nakonec Babiše volit budou, protože to prostě jinak nejde. Nebudou ho volit s radostí, ale prostě tam půjdou a hodí mu to. Protože vidí, co se proti nim houfuje.
Petr Hampl by řekl, že to je takové prolomení hradeb…
Bez ohledu, jak druhé kolo dopadne, uvědomujete si (a nejen vy v SPD), že budeme svědky toho, jak to Babišovi házejí i lidé, kteří by mu to nikdy nehodili. Ano, Babiše půjdou volit lidé, kteří se před dvěma roky za covidu zaklínali, že patří za mříže. Ti, kteří se stavěli proti němu, ti ho teď hodí do urny obálku s jeho jménem, protože nelze jinak. Babiše podpořily strany i hnutí, které by se v poslanecké sněmovně stavěly proti němu. Babiš systematicky obchází alternativní média od Xavera, přes Bureše, Vidláka, Tomáše Lukavce… dal rozhovor Skálovi…. V této republice se tak najde milion voličů, kteří Veľkého Bociana nikdy nevolili, protože EET, protože Covid, protože oligarcha, protože byl v KSČ (nehodící se škrtněte), ale teď mu to hodí.
Copak nevidíte, že druhé kolo je taková bitva na Kulikově poli? Do této bitvy přijela jednotlivá ruská knížata a domů odjeli jako jednotný ruský národ. Tohle přesně teď vidíme před druhým kolem. Do závěrečné bitvy se vedle Babiše staví další a další političtí lídři se svými lidmi, protože protistrana je silná jako nikdy a jde jí o hodně. A pořád platí to stejné, co píšu už několik let… jde o menší zlo, protože dobro žádné nezbylo. Už týden sledujeme, že Babiš nestojí sám a řekl bych, že před vlastní bitvou o hlasy se ještě další přidají.
Ne, já nevím, jak ta bitva dopadne. Tentokrát si netroufám hádat. Po včerejší televizní debatě už vůbec ne. Ale jednu věc vím – bez ohledu na výsledek, tyto volby buď rozhádanou opozici stmelí nebo ji rozloží na prvočinitele. U nás není moc stran, hnutí či uskupení, které by to nechápaly. Vypořádávají se s tím různě. Ono není jednoduché, postavit se do řady vedle někoho, s kým jste ještě nedávno vedli úpornou válku a to z objektivních a rozumných důvodů. Ale přesto se to děje a v tomto týdnu ještě dít bude.
Vážně chce SPD stát opodál? I když se 75% vašich voličů postaví za Andreje? Myslíte, že tato skutečnost na vaše preference nebude mít vliv? Nemyslíte, když se vaši voliči už jednou rozhodli volit Babiše, že to třeba za dva roky neudělají znovu? Všichni své korouhve přinesli do boje, protože tam na druhé straně vlaje praporec ztělesňující vše, v čem vidíme průser této republiky. Vedle stále ještě silného hnutí ANO tak zapichujeme své žalostné vlajky jedno až tříprocentních podpor. Chybí jen druhý největší kníže – SPD. Jinak jsme si všichni víceméně vybrali stranu. I vaši lidé v hojném počtu přišli.
Chcete je tam nechat samotné? Bez korouhve? Když se jich budou ostatní ptát, kde mají svého Samuraje, mají ukazovat kamsi za sebe a říkat, že jejich šógun se nezůčastní? Že si prostě počká, jak to dopadlo, protože Babiše nemá rád a nemohou se domluvit? Jak velká je šance, že na takové strategii SPD vydělá?
Nejste mi lhostejní, mám vás rád. Byli jste první, kdo mi otevřeli dveře. Foldyna byl první poslanec, se kterým jsem si potykal. Ivana Davida si vážím. Proto vám teď říkám, pojďte a přineste svůj prapor mezi nás ostatní. Nestůjte stranou, protože to vám teď nijak neprospěje. Tato volební bitva dost přeformátuje vztahy. Bez ohledu na to, co si konkrétně myslíme. Jestli Babiš vyhraje, pomůže to i vám. Pokud prohraje, o to víc nás to všechny nažene do jednoho houfu, protože to, co na nás chystají zákonem o dezinformacích, to nás má všechny kompletně odzbrojit. Už nic neřeknete, protože všechno bude trestné. Čelit tomu budeme moci jen jednotou. Myslím, že vám reálně hrozí, že zůstanete osamoceni a Pětikolka se pustí jako první do vás, protože budete lehčí soupeř než Babiš. A pokud Babiš vyhraje i bez vás… budete mít ještě vůbec nějakou roli?
Tak neblbněte a vyberte si stranu. Máte na to týden. Nemusíte se rozhodnout hned. Bitva vypukne až v pátek… A buďte si jisti, že po ní bude náš svět o dost jinačí než dnes. Nestůjte stranou. Od Pětikolky se pochvaly nedočkáte a my si budeme pamatovat, kde jste stáli.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/vidle-1536x1024-1.jpg10241536Jolana Poláčkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJolana Poláčková2023-01-23 12:54:272023-01-23 18:05:01Poslední rada pro SPD. Blog-převzato z blogu Vidlákovy kydy
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Já vím, že se budu trochu opakovat, ale v zájmu nových čtenářů je to nutné. Já dám na osobní dojem. V dnešním světě mediálních lží, faulů, klamů a polopravd existuje podle mě jediná cesta, jak se nezbláznit. Pokud chci zjistit, jaký někdo doopravdy je, prostě se s ním musím setkat a mít možnost nerušeného soukromého rozhovoru. Už hodněkrát jsem se přesvědčil, že i krátké setkání dá jinou perspektivu a vždycky přinese nový úhel pohledu. Vždycky po takovém setkání vznikne článek, který se snaží zachytit to nejpozitivnější, co jsem si z rozhovoru odnesl. Ani tentokrát to nebude jinak.
Jak jsem vám avizoval, vše se podařilo a v tomto týdnu jsem se setkal s Andrejem Babišem, kandidátem na prezidenta, bývalým premiérem i ministrem financí, který v posledních deseti letech dělá našim vždy pravdomluvným mééédiím přinejmenším polovinu čtenosti. Klikací jistota. Jméno Babiš táhne. Všichni ti Šafrové a Kmentové by bez něj umřeli v bídě, protože by neměli o kom psát knihy a nikdo by jim jejich obskurní Fóra 24 neplatil. Kdyby Babiše nebylo, museli by si ho vymyslet.
Možná jste zaznamenali tiskovku, kde Babiš novinářům České televize říkal, že má ještě celou řadu schůzek, mimo jiné s jedním blogerem… tak to jsem byl já…
Chtěl jsem čas na nerušený rozhovor a dostal jsem ho. Od první do poslední minuty. Tentokrát jsem nenechal nic náhodě a přinesl jsem si manuál se spoustou bodů, které jsem chtěl probrat. Ano, přesně to všechno, co Andrejovi nemůžete zapomenout a z čeho ho pořád obviňujete. Jeli jsme to bod po bodu. Probrali jsme všechno. Domácí situaci, politiku, energie, Evropskou unii, grýndýl, Čapí hnízdo, prasárnu novinářů s jeho synem, ba i na covid zbyl čas. A protože s Babišem se mluví rychle a k věci, mohli jsme chvíli i jen tak nezávazně hodit řeč o minulosti i budoucnosti.
Hele, mluvil jsem s jedním z nejvytíženějších lidí v této zemi, fakt nevím, kdy budu mít znovu takovou příležitost, takže si nehodlám vystřílet všechnu munici jedním článkem. V příštích dnech uvidíme věci nevídané a uslyšíme neslýchané, tak ať si užiju také trochu překvapení.
První věc, která by asi měla zaznít… už vím, proč dokázal vybudovat Agrofert. Dokáže rychle vyhmátnout jádro pudla a od formálních řečí o počasí přejde za chvíli k věci. Velmi rychle se zorientuje, kdo rozhoduje a kdo je jen stafáž. Ano i k byznysu patří úvodní zdvořilosti a různé tanečky či čechrání peří, ale nakonec vždycky dojdete k té smlouvě a tam je to „má dáti – dal“. Nakonec si musíte říct, kdo, komu, co, za kolik a kdy. Vždycky velmi rychle rozpoznal, kdo je jeho partner, případně soupeř a kdo je jen podržtaška, co machruje a jednání s ním je ztráta času.
On to tak dělá i v politice a z toho plyne dobrá půlka věcí, které se vám na něm nelíbí. On prostě neřeší nic, co podle něj není podstatné a vždycky se snaží, aby to bylo win-win, protože dohoda, kde nejsou spokojené obě strany, ta prostě nevydrží. On řeší, co považuje za důležité a neřeší to, co chce opozice nebo novináři. A tím je vytáčí.
Jeho přístup ke grýndýlu vypadal tak, že spolu s Poláky vyjednal pro naší republiku, že sice budeme snižovat emise (aby se vlk nažral), ale nemáme žádný konkrétní závazek na snižování emisí (ale koza zůstala celá). Seděl proti mně a říkal: „Ano, chceme snižovat emise, ale ne za cenu zničení průmyslu. Přidali jsme se k závazku, ale nemuseli jsme dodržet žádná procenta.“ Prostě maximum možného v té chvíli.
Babiš nereaguje na novinářské nedouky, kteří tu dlouhatánskou úmluvu, ve které je ještě dvacet dalších věcí, nečetli ani z rychlíku. On prostě řeší, co je v té úmluvě přesně napsané a co je podle něj podstatné pro ČR. Řeší jaké jsou tam podmínky, výjimky, co za to bude a co to bude stát. A neřeší to ani s fialovými politiky ani s tupými intervjuky, ale naopak to řeší s právníky.
Porovnejte si to se současnou vládou… ti hladce a bez boje odsouhlasili zákaz aut se spalovacími motory + emisní povolenky i pro domácnosti… Se nedivte, že jsou v Bruselu oblíbení. Jdou jim na ruku a nic nechtějí.
Když pak Babiše novináři tepou, proč podepsal grýndýl, tak prostě ucedí mezi zuby, že nic takového nepodepsal. Posmívají se mu za obecný závazek snižování emisí a samozřejmě si nenechají vysvětlit, že tam žádné konkrétní číslo není.
Ptal jsem se ho na jednu nejmenovanou vysoce postavenou dámu, která to v evropské hiearchii dotáhla hodně vysoko… S tou, co máme problém. Řekl mi, že z jeho pohledu jsou evropští komisaři vlastně úředníci. Jsou nevolení, dosazení členskými státy a jejich práce je úřednická. Připravují podklady. Bohužel si osobují víc moci než by měli a kecají do vnitřní politické situace v jednotlivých členských státech. „Vidláku,“ říkal, „rozhodování se v EU musí dělat hlavně v Evropské radě kde jsou premiéři a prezidenti. Tam se doopravdy přijme nebo nepřijme to, co chystá komise a evropský parlament. Tam se předseda Evropské rady ptá, jestli se k textu ještě něco má přidat… a jde o to, jestli se premiér ještě s něčím přidá.“
Takhle Babiš vyjednal zrušení migračních kvót a vyhádal těch hentěch 42 miliard peněz navíc, jak se o tom pořád mluvilo. Prostě byl tam, kde se to rozhodovalo, místo aby se venku fotil. Fialovi se do takové práce nechtělo a tak si na to udělal naprosto neviditelného ministra pro evropské záležitosti, který svojí práci pochopil tak, že má mlčet a kývat.
Babiš prostě neřeší úředníka. I kdyby ten úředník měl pocit, že je ředitelem zeměkoule. To jen blyštivý Péťa se nechá grilovat od unijního nýmanda, kterému dali post vyjednavače, který si myslí, že má moře po kolena. My tady z toho děláme vědu, ale Babiš ne, protože ví, kde se doopravdy něco řeší a co je jen záře reflektorů. Babiš chodil tam, kde se skutečně dodělává výsledek, kde se skutečně rozhoduje a kde je možné něco získat a nebo něco ztratit. Na Evropskou radu, kde sedí všechny hlavy pomazané. A to je náhodička… přesně o to se žádný intervjuk nezajímá, protože ten potřebuje ty fotečky, fangličky, ten ruch a cvrkot.
Babiš chce zájmy České republiky táhnout dohromady především s V4. „Chápete Vidláku, že 65 milionů lidí pro náš region prosadí víc?“ Chce, aby se v tomto formátu pokračovalo. Fiala se vyhřívá v záři blesků z fotoaparátů a je pochválen Timmermansem, protože během předsednictví nic nechtěl, všechno odkýval a ještě dělá všechno pro to, aby se V4 rozpadla a ztratila společnou vyjednávací sílu. Jasně, že se to papalášům v Bruselu líbí.
Ono je to tam v Unii stejné jak tady – ono je tam prostě štve, že Babiš místo aby mlčel, tak požaduje úpravy. O EU jsme se bavili vlastně nejdéle…
Co se týče covidu… Na začátku byla celoevropská hysterie a Babiš se nějak rozhodnout musel. Pak se toho chytli různí šizuňkové, protože to vypadalo jako velmi dobrý kšeft… a teď si Babiš píše s profesorem Beranem. Ukazoval mi to v mobilu… Za víc slov to zatím nestojí, ale k tomuto tématu se ještě vrátíme.
Pak jsme se dostali k vládním nápadům, jak naplnit děravý rozpočet. Tady Babiš zcela jednoznačně a natvrdo řekl, že nepodepíše žádné zvýšení daně z nemovitosti, které chce teď vláda zavést. „Napište tam Vidláku, že jsem za svého za svého působení zrušil daň z převodu nemovitosti, aby se na to nezapomnělo.“ Ohledně českého snu – mít vlastní domeček, tady jsme oba dva byli na stejné vlně.
Co se týče války na Ukrajině… Babiš chce mír. Tečka. Chvíli jsem kolem toho kroužil, ale vždycky mě vrátil k tomu stejnému. Chce mír a má plán, jak na to půjde. Jo… Babiš není ani trochu proruský. Ani trochu! Však jste to v posledních dnech slyšeli sami.
Když jsme se krátce bavili o budoucnosti, tak byl kupodivu docela optimista. Vidí leckde nové příležitosti, vidí spoustu možností, co by se dalo dělat a hlavně, co se v posledním roce udělat mělo a neudělalo. On by ceny energií řešil odkupem akcií minoritních akcionářů ČEZu. „Řekněte Vidláku lidem, že kdyby byl ČEZ ze 100% státní, mohla by být cena elektřiny 1.500,- Kč/MWh. Kdybych byl premiér, udělal bych to takhle.“ V tomto ohledu počastoval fialovou vládu nepublikovatelnými slovy. Od této chvíle už jsme si v podstatě notovali. Já ztratil trému a Babiš trochu roztál.
Kdo je Babiš?
Babiš je realita možného. Chce aby se EU vrátila k původnímu určení, protože v takovém světě začínal podnikat. K základním čtyřem svobodám – aby lidi mohli cestovat, pracovat a obchodovat. To je podle něj cesta k prosperitě. Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Bez omezování našich firem. „Štve mě Vidláku, že jsme v Unii už tak dlouho a pořád jsou naše firmy na trhu v západních zemích znevýhodněné.“ Tomu se chce věnovat.
Ne, Babiš nebude z EU vystupovat, ale bude chtít, aby se vrátili k tomu, co fungovalo. Nechce, aby nám z Bruselu kecali do domácích věcí. Obzvlášť ne ti v Evropské komisi. Chce, aby české zboží mohlo na západ stejně hladce, jako západní sem. To je jeho cesta. A považuje to za dosažitelnou metu.
S Babišem dostanete prezidenta, který bude tam, kde se doopravdy rozhoduje a kterého vždycky bude víc zajímat znění smluv, než pochvala od Uršuly van der Leyenové. Se vším, co toto sdělení obnáší. A bude jednat podle geopolitické reality. Žádná těšínská jablíčka v tom nikdy nebudou. Ví, jaká je ekonomická realita naší země a nebude ji přeceňovat.
Zeman novináře štval, protože je prostě cíleně provokoval. Babiš je bude štvát tím, že se s nimi bude v podstatě míjet. Oni nikdy nepochopí, jak Babiš přemýšlí, protože chtějí řešit jen to pozlátko. To je jednoduchá a laciná práce. Nikdy si s ním nesednou nad smlouvu, co má dvacet stran a nenechají si vysvětlit, co který paragraf vlastně znamená. Babiš na Hradě bude znamenat prosazování reálně dosažitelných českých zájmů, k čemuž je zapotřebí, aby ztichly kanóny a existovaly oboustranně výhodné dohody. Vždycky bude politiku chápat především jako umetání cestičky pro naše podniky a naše zboží. To jsou zbraně, kterým rozumí.
Když jsem se ho ptal, jak by sám sebe charakterizoval, tak řekl: „Když vidím tu mediální nenávist proti mě, když proti mě poštvou nemocného syna, tak napiště, že Babiš je debil, který neměl lézt do politiky. ” Když jsem viděl ten cvrkot kolem něj a nahusto popsaný kalendář, tak jsem mu vlastně naprosto rozuměl.
Tolik na první dojem. V následujících dnech se k němu ještě několikrát vrátíme.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/325095400_1539291186554231_7200367479325886464_n.jpeg381678Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-20 12:15:532023-01-20 12:15:53Vlastně mu rozumím… (Babišovi). Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
18.1.2023
BLOG – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Přátelé, nalijme si čistého vína… Že by volbuše tentokrát dopadly podle venkova… no, moc to na to nevypadá. Volební výsledky z prvního kola jsou k Babišovi nepříznivější než byly před pěti lety k Zemanovi a mééédia z něj dělají ještě většího antikrista. Sám Andrejko pak není tak zdatný rétor, jako byl Zeman, takže předvolební debaty nebudou tak úplně jeho parketa.
K tomu je třeba říct, že Babiš je henten vysoký manažer, co na poli byznysu vítězil vlastnostmi vysokého manažera a tady by spíš bylo zapotřebí být kurňa citlivým politikem, který přesně odhadne předvolební náladu a vytáhne přesně to, co lid chce slyšet. Tentokrát je orientace na výsledky k ničemu. Tentokrát je to o řečičkách, co se vedou v hospodě. To vyhrává nebo prohrává volby. Schopnost říct ve správnou chvíli to, co lidi chtějí slyšet. Zeman v tuto dobu především četl noviny, sledoval projevy ostatních politiků a instinktivně odhadl, co bude zapotřebí říct. Babiš v tuto dobu manažeruje a nálady veřejnosti si spíš bere z čísel a grafů.
Tím neříkám, že Babiš prohraje. Jen vám říkám, abyste nebyli smutní, kdyby to celé náhodou nedopadlo. Obě předchozí volby v podstatě rozhodly černé labutě – tedy události, které se vůbec stát nemusely a které během jednoho dne dost posunuly vnímání kandidátů veřejností. Pokud se něco takového stane i teď, vyhraje ten, kdo to lépe vyhmátne a nebo udělá míň chyb. Jako amatérský politolog ale říkám, že šachové figurky jsou rozestavené pro Babiše spíše nevýhodně a nevím, jestli má něco v rukávu. Navíc Pavel má hodně kibiců a Babiš hraje sám. Ale o tom dneska psát nechci.
Mně totiž nejde z hlavy henten Vondrák. Hejtman za ANO z Moravskoslezského kraje. Z kraje, kde se pražská kavárna nikdy nechytala a kde byl volební rozdíl podobně veliký jako v Praze, jen opačně. Já bych rozuměl tomu, že v Praze za ANO kandiduje někdo, kdo se snaží vystupovat tak trochu líbodémo, protože tam jiných voličů moc není. Dovedu pochopit, že pražské ANO může mít nějakou veš v kožichu, která se na vysokou pozici dostala tak trochu náhodou, protože nejsou lidi a dneska je vůbec problém alespoň naplnit kandidátky. (Mimochodem, to je poslední velká výhoda SPD, oni mají stranickou strukturu vybudovanou a jsou schopni pro pražské komunální volby dát do kupy těch dva tisíce lidí na všechny místní kandidátky)
Chápal bych, kdyby třeba Nacher v Praze zkoušel trochou lavírování proti stranickému šéfovi lákat nějaké nalomené líbodémo voliče. On to samozřejmě nedělá. Ale v Praze by to mělo asi tak stokrát větší logiku než v Ostravě. Nechápu, jak může někdo tam ve Slezsku před volbami říci, že to raději hodí generálovi a ještě to zdůvodnit, že Babišovi, na rozdíl od lampasáka, chybí filozofický rozměr… V Ostravě, kde Babiš dostal přes 40% a všichni věděli, že to tak bude. V krajských volbách tam teď proti Vondrákovi vyhraje i babišův plyšový medvídek.
Vondrák si tím naštval nejen ANO šéfa, ale vlastně i své voliče. Jeho vystoupení nebylo o nic méně pitomé, než vystoupení Okamury. V podstatě je to politická sebevražda v přímém přenosu a já marně hledám jakýkoliv benefit takového jednání.
Kromě jediného – schyluje se k větší rebélii.
Nesmíme zapomenout, že Babišovi soupeři také nespí. A jestli Babiš třeba občas řekne donu Pablovi, aby se trhl z ODS, protože ho jinak Fiala přivede do politického záhrobí, tak to samé určitě dělá i Fiala a působí stejným způsobem na zhrzené poslance za ANO. A já se nemohu ubránit dojmu, že Vondrák je taková první vlaštovka a jeho projev, kterým se postavil proti Babišovi ještě před volbami, měl především dodat někomu odvahu. V české politice dělá sebevraždené chyby jen SPD (už třikrát Tomio, už třikrát), ostatní dělají spíše chyby vynucené, ale velmi často to ani chyby nejsou… je to kalkul, který má svůj skrytý význam.
Ve sněmovně teď vláda projednává henty pozvání cizích vojsk i bez souhlasu zákonodárců. Na to nestačí sto osmičková většina. Je zapotřebí ústavní většina sto dvaceti poslanců. Že tento zákon nepotřebujeme ani tak my, jako spíš naši transatlantičtí bratři, to beru jako hotovou věc. Ono vůbec, čím víc nám Fiala s Černochovou a jenerálem říkají, že se nemusíme bát války, tím méně tomu věřím. Zatím všechny kroky, co dělají, směřují k tomu, aby nám ty povoláváky rozdávali. Analýza Mariana Kechlibara jde rovněž tímto směrem. Obě strany už do té války investovaly příliš velké množství prestiže, než aby z toho jen tak vycouvaly.
Nic bych za to nedal, kdyby se brzy ukázalo, že je takových Vondráků víc. Že se tu zákulisně intenzívně pracovalo na tom, aby vševojskové změny v ústavě mohly projít. Jde o dvanáct poslanců… Vondráka už mají a on se tím vůbec netají. On už zvažuje, že vystoupí z ANO = už de facto vystoupil. A protože vystupuje z ANO velmi halasně, tak jediný důvod jeho hlasitosti je ten, že těch poslanců je víc a on jim dodává kuráž. To je jediná politická logika…
Deset, dvanáct rebelů… to je na samostatný poslanecký klub, že?
V příštích dnech bych očekával věci nevídané a neslýchané…
Prvním vodítkem bude dnešní hlasování o o nedůvěře vládě. Jakpak budou poslanci ANO hlasovat? Jako jeden muž + Vondrák? Nebo se najdou i další, co si teď najednou vzpomenou, že v ANO se nedá dýchat? Toto hlasování nám hodně napoví, co nás v nejbližších dnech čeká. Proto také tento článek pouštím v předstihu… ještě před hlasováním.