Americké úřady utajily 2500 stran výzkumu o vlivu záření z mobilů na člověka. Co zjistili?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
12/03/2025
(Willow Tohi, Natural News ) Americký Národní institut zdraví (NIH) učinil krok, který zarazil obhájce zdraví i vědce – zcela zredigoval 2500 stran dokumentů souvisejících s jeho rozhodnutím náhle zastavit výzkum karcinogenních účinků záření z mobilních telefonů.
Toto odhalení přichází po žádosti na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou podala organizace Children’s Health Defense (CHD – Obrana zdraví dětí), kterou založil Robert F. Kennedy mladší.
Organizace se snažila zjistit, proč Národní toxikologický program působící pod NIH ukončil svoji desetiletou studii o bezdrátovém záření za 30 milionů dolarů.
Zjištění této studie, dokončené v roce 2018, již mezitím přinesla „jasné důkazy“ o rakovině a poškození DNA spojeném s zářením z mobilních telefonů. Přesto se NIH rozhodl pohřbít detaily studie a zanechal veřejnost v nevědomí.
Desetiletí výzkumu a náhlé ticho
Studie Národního toxikologického programu z roku 2018 byla vysloveně průlomová.
Po vystavení potkanů 2G a 3G záření z mobilních telefonů vědci našli „jasné důkazy“ o zhoubných nádorech srdce, „nějaké důkazy“ o nádorech mozku a další důkazy o nádorech nadledvinek.
Tato zjištění byla alarmující, zejména s ohledem na všudypřítomnost mobilních telefonů v moderním životě. Přesto v lednu 2024 Národní toxikologický program oznámil, že již nebude pokračovat v dalším výzkumu zdravotních účinků bezdrátového záření.
Jako důvod uvedl, že tyto studie jsou „technicky náročné a náročnější na zdroje, než se očekávalo“.
Takové vysvětlení se však setkalo se skepticismem. Miriam Eckenfelsová, ředitelka Programu pro elektromagnetickou radiaci a bezdortové technologie organizace CHD, vyjádřila svou frustraci:
„Pokud najdete kouřící vražednou zbraň – jak to udělal Národní toxikologický program, když našili jasné důkazy, že bezdrátové záření je spojeno s rakovinou a poškozením DNA – prostě to nenecháte jen tak bez odezvy. Zjistíte, proč zbraň kouřila. Takže základní fakt, že výzkum byl zastaven, je hluboce znepokojující.“
Rozhodnutí NIH zredigovat téměř 2500 stran dokumentů záhadu jen prohloubilo. V reakci na žádost CHD o poskytnutí informací poskytlo NIH pouze 389 stran, přičemž zbytek ponechali zcela zredigován.
Agentura odůvodnila své kroky citováním výjimek podle zákona o svobodném přístupu k informacím, včetně ochrany „obchodního tajemství“, „interních vládních záznamů“ a „osobního soukromí“.
Jak však zdůraznila Eckenfelsová: „Lidé si zaslouží vědět, jak naše vládní agentury rozhodují, zvláště pokud to ovlivňuje jejich zdraví.“
Historie vlivu průmyslu
Není to poprvé, co se obavy z vyzařování mobilních telefonů zamítly pod koberec. Průmysl bezdrátových technologií již desetiletí bagatelizuje rizika a často se ohání studiemi financovanými samotným průmyslem.
V devadesátých letech, kdy se mobilní telefony staly široce rozšířenými, Federální komise pro komunikace (FCC) zavedla bezpečnostní směrnice na základě výzkumu, o kterém kritici tvrdí, že byl silně ovlivněn průmyslovými lobbisty.
Tyto pokyny, které zůstávají do značné míry nezměněny do dnešních dnů, se zaměřují na tepelné účinky záření (zahřívání tkáně), přičemž ignorují netepelné účinky, jako jsou poškození DNA a oxidační stres, které byly zdokumentovány v mnoha nezávislých studiích.
Zjištění Národního toxikologického programu z roku 2018 byla vzácnou výjimkou, protože byla financována vládou nezávisle na vlivu průmyslu.
NIH se však místo toho, aby stavěl na svém výzkumu, rozhodl ho zastavit. Linda Birnbaumová, Ph.D., která vedla Národní toxikologický program v letech 2009 až 2019, vyjádřila své zklamání:
„Původní studie jasně naznačovaly, že se vyskytly nějaké problémy elektromagnetického záření a snaha o jeho lepší pochopení byla skutečně důležitá.“
Co se skrývá na utajených stránkách?
389 stran zveřejněných NIH poskytuje určitý pohled na to, co agentura skrývá. Tyto dokumenty, především prezentační snímky, odhalují, že Národní toxikologický program měl ambiciózní plány na následné studie.
Výzkumníci měli v úmyslu prozkoumat vliv bezdrátového záření na chování, stresové hormony a poškození DNA. Plánovali také vyvinout nový expoziční systém, který by lépe simuloval skutečné podmínky.
Jeden snímek dokonce nastínil vizi spolupráce s Federální komisí pro telekomunikace (FCC) a dalšími agenturami pro měření vystavení radiofrekvenčnímu záření v reálném životě ve školách, nemocnicích a domácnostech. Žádný z těchto plánů se však neuskutečnil.
Jak poznamenala Devra Davisová, Ph.D., MPH, toxikoložka a epidemioložka, která prozkoumala výsledky zveřejněných dokumentů:
„Existovaly dobře promyšlené výzkumné plány, které uznávaly naléhavou potřebu tohoto výzkumu. Otázkou je, kdo se rozhodl ukončit výzkum, protože zdůvodnění toho kroku bylo dost chabé.“
Redigované stránky pravděpodobně obsahují odpovědi na tyto otázky. Byl to tlak průmyslu? Sehráli roli politická nebo finanční hlediska? Bez transparentnosti můžeme jen spekulovat. Ale jak varovala Davisová:
„Nejhorší věc, která se stane v dobách, jako jsou tyto, je, že lidé začnou sami sebe cenzurovat a přestanou dělat práci, která se může ukázat jako kontroverzní a ovlivnit zájmy mocných.“
Výzva k transparentnosti a odpovědnosti
Kroky NIH vyvolávají vážné obavy o veřejné zdraví a odpovědnost vlády. S globální distribucí technologie 5G a masovou integrací bezdrátových zařízení do našeho každodenního života je pochopení dlouhodobých účinků radiofrekvenčního záření na zdraví důležitější než kdykoli předtím.
Rozhodnutí NIH zastavit výzkum a upravit klíčové dokumenty však naznačuje, že zájmy mocných upřednostňují zisk před veřejným zdravím.
Jak to výstižně vyjádřila Eckenfelsová: „Veřejnost si zaslouží víc.“
NIH musí zveřejnit zredigované dokumenty a obnovit výzkum zdravotních účinků bezdrátového záření. Do té doby se veřejnost může ptát: Co skrývají a proč?
V době, kdy je ohrožena svoboda zdraví a vědecká integrita, vyžadují tyto otázky odpovědi. Sázky jsou příliš vysoké na to, abychom mlčeli.
Autor: Willow Tohi, Zdroj: naturalnews.com , Zpracoval: Badatel.net
