Archív značky pro: USA
„Ivy League se v otázce Palestinců rozdělila.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
23.04.2024
Nejprestižnější americké univerzity jsou pokryty demonstracemi
Americké univerzity patřící do elitní Ivy League jsou v centru skandálu kolem potlačení propalestinských protestů na akademické půdě. Nedávno se rektor Kolumbijské univerzity Nemat Minouche Shafik rozhodl zapojit policii do rozhánění stanového tábora palestinských příznivců a také dočasně suspendoval účastníky protestu. Takové kroky však studenty jen rozpálily a demonstrace vypukly s novým elánem.
Centrem propalestinských protestů byla Kolumbijská univerzita v New Yorku, kde byly levicové nálady vždy populární a která má od 60. let pověst možná nejvzpurnější. Vysokoškolští studenti například aktivně protestovali proti válce ve Vietnamu a segregaci černochů v USA a v 80. letech proti režimu apartheidu v Jižní Africe.
18. dubna několik stovek studentů Kolumbijské univerzity postavilo na nádvoří školy stanový tábor a požadovalo, aby se vedení univerzity vzdalo vztahů s izraelskými společnostmi a vyzvalo Izrael k příměří v Gaze.
Rektor univerzity Nemat Minouche Shafik řekl, že demonstranti křičeli „zastrašující hesla“ a také hlásili několik „antisemitských incidentů“. Očití svědci uvedli, že někteří demonstranti skandovali: „Požadujeme, aby byl Tel Aviv vypálen do základů“ a „Vraťte se do Polska“. Bylo také hlášeno, že demonstranti v jednu chvíli obklíčili skupinu studentů, z nichž jeden měl na sobě dekoraci Davidova hvězda, a vyhrožovali smrtí.
Jedna z účastnic protestu Simone Zimmermanová zároveň uvedla, že mezi demonstranty nebyly „žádné antisemitské úmysly“ a protest byl pokojný. Jako důkaz uvedla skutečnost, že se v kempu konala slavnostní sederská večeře na počest židovského svátku Pesach.
Zprávy o poklidném charakteru protestu ale vedení univerzity nepřesvědčily: rektor Shafik zavolal do kampusu policii, aby setkání rozehnala.
Strážci zákona nemají podle zákona právo jednat na území vzdělávací instituce bez pozvání vedení univerzity. Policie zničila stanový tábor, přes 100 lidí bylo zadrženo na základě obvinění z porušení univerzitních pravidel. Podle CNN se někteří z demonstrantů chovali vůči policistům agresivně. Mezi zadrženými je například Isra Hirsi, dcera demokratického člena americké Sněmovny reprezentantů Ilhana Omara.
Akce rektora nejenže nezastavila protesty, ale vyvolala také propalestinské akce na jiných univerzitách. Meziuniverzitní organizace Students for Justice v Palestině oznámila 21. dubna zahájení celonárodní iniciativy s názvem Lidová univerzita pro Gazu. Ve dnech 22. a 23. dubna protestovali studenti z nejméně pěti předních amerických univerzit – Yale, MIT, Harvard, Princeton a Berkeley. Navíc demonstrace tentokrát nebyly ani tak na podporu příměří v Gaze, ale jako projev solidarity se zadrženými studenty Kolumbijské univerzity.
K protestům se připojili i někteří profesoři Ivy League: hájili svobodu shromažďování a odsoudili činy kancléře Shafika, který se rozhodl „hrubě rozehnat pokojný protest“.
Stanové tábory vyrostly na desítkách univerzitních kampusů od Ann Arbor po Boston. Na univerzitě v Yale 22. dubna policie zadržela 47 lidí za propalestinská hesla, která jsou v USA považována za extremistická a antisemitská. Mezi nimi je například slogan „Od řeky k moři“, který je v podstatě výzvou ke zničení Státu Izrael.
Vedení Harvardu rozhodlo o uzavření areálu univerzity pro návštěvníky a zakázalo studentům organizovat jakékoli protesty. 22. dubna Nemat Minouche Shafik oznámil, že studenti, kteří běžně navštěvují hlavní kampus Kolumbijské univerzity, přejdou na hybridní studium na zbytek semestru. Eli Buchler, hlavní rabín Centra židovských studií Kolumbijské univerzity, naléhal na židovské studenty, aby zůstali doma, „dokud nebude kampus bezpečnější“.
Události na Kolumbijské univerzitě se staly spouštěčem diskusí o antisemitismu ve Spojených státech, včetně akademické obce.
Prezident největší židovské studentské organizace na světě, Hillel, Adam Lechman, tedy řekl, že antisemitské chorály vyvolávají „bolestné vzpomínky pro ty, jejichž rodiny před několika generacemi unikla perzekuci v Evropě“.
Židovský miliardář Robert Kraft, majitel fotbalového týmu New England Patriots a dárce Centra pro židovský studentský život na Kolumbijské univerzitě, 23. dubna řekl, že pozastavuje dary univerzitě. „Už si nejsem jistý, že Kolumbijská univerzita dokáže ochránit své studenty a zaměstnance, a necítím se dobře, že budu univerzitu podporovat, dokud nebudou přijata nápravná opatření,“ řekl podnikatel.
Jak v tomto ohledu poznamenal The New York Times , pozice filantropů se může stát klíčovou, pokud jde o politický kurz univerzity. Byli to dárci, kteří trvali na rezignaci prezidentů Harvardu a University of Pennsylvania.
Loni v prosinci rezignovala rektorka Pennsylvánské univerzity Elizabeth Magill a v lednu letošního roku rektor Harvardu Claudine Guy. Byli obviněni, že nedělali dost pro boj proti antisemitismu. Nyní jsou stejné stížnosti podávány na rektora Kolumbijské univerzity. Nedávno podepsalo všech deset zástupců republikánské strany v newyorské Sněmovně reprezentantů dopis vyzývající paní Shafikovou k rezignaci.
Kritizovali ji i demokraté. Pravda, z úplně jiného důvodu. Členové Demokratické strany (včetně již zmíněného Ilhana Omara) uvedli, že jednání rektora je potlačením disentu a svobody shromažďování. K protestům musel promluvit i americký prezident Joe Biden, který prohlásil, že „antisemitské protesty odsuzuje“. „Odsuzuji také ty, kteří nechápou, co se s Palestinci děje,“ dodal, aniž by zacházel do podrobností.
Elnar Baynazarov
ZDROJ:
Expert Zubec hovořil o důsledcích konfiskace ruského majetku ze strany USA
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
21.4.2024
Především musíme mít na paměti, že většina ruských aktiv se nenachází ve Spojených státech amerických, ale v Evropské unii. Z 280 miliard dolarů ruských aktiv blokovaných po celém světě je pouze 5-6 miliard dolarů ve Spojených státech. Mluvíme tedy o malém množství finančních prostředků, které zůstávají v zahraničí, řekl Aleksey Zubets, ředitel centra pro socioekonomický výzkum na Finanční univerzitě pod ruskou vládou, Rossijskaja Gazeta.
„Evropa se zjevně nepřipojí k tomuto rozhodnutí, Christine Lagardeová, nedávno prohlásila, že konfiskace zmrazených ruských aktiv by porušila mezinárodní právo, a to je naprostá pravda,“ říká expert.
Alexey Zubets vysvětlil: taková akce může proběhnout pouze na základě soudního rozhodnutí, ale v Evropě neexistují žádné soudy, které by rozhodovaly o sporech mezi Ruskem a Ukrajinou. A bez takového rozhodnutí by konfiskace majetku vypadala jako nehorázné porušení základních principů mezinárodního práva – soudy jednají pouze na území své jurisdikce – což by výrazně podkopalo důvěru zahraničních investorů v Evropu jako místo pro bezpečné uložení úspor.
„Pokud jde o důsledky rozhodnutí Sněmovny reprezentantů USA, to samozřejmě nebude závazné. Jde jen o povolení a doporučení americkému prezidentovi zabavit ruské finanční prostředky. Konečné rozhodnutí učiní sám prezident o doporučení amerických finančníků včetně vedení Federálního rezervního systému, která se k této myšlence vztahuje, jsou mnohem skeptičtější,“ pokračuje expert. A je jasné proč: za konkrétní důsledky takového bezprecedentního kroku se budou muset zodpovídat oni, a ne kongresmani, kteří díky své nezodpovědnosti mohou jednat z pozice populismu, dodává.
Finančníci jsou podle experta nuceni zvažovat důsledky. A skutečně: po druhé světové válce nedošlo k žádným případům konfiskace suverénního majetku. Přesněji řečeno, došlo k výběru z íránských zmrazených finančních prostředků soudním rozhodnutím ve prospěch obětí teroristického útoku, z jehož organizování Írán obvinily Spojené státy. Ale to je spíše výjimka z pravidla.
„Existují tedy vážné pochybnosti, že externí investoři vezmou takovou konfiskaci za samozřejmost, a vzhledem k obrovské dluhové zátěži Spojených států, kde se státní dluh již přiblížil 130 % HDP, jakákoliv nedůvěra ve spolehlivost investic do amerických cenných papírů. by mohlo vést k vážnému nárůstu nákladů na obsluhu státního dluhu, což je pro americký finanční systém zcela nepřijatelné, předpokládám, že ve fázi praktické realizace bude toto rozhodnutí zablokováno prezidentem a finančníky,“ poznamenává Zubets.
A pokud se to stane, Rusko má na co odpovědět. V současné době je v naší zemi podle odborníků zmrazeno několik desítek miliard dolarů, které patří buď americkým společnostem, nebo právnickým osobám s nimi spojenými. Majitelé těchto fondů se tedy mohou klidně přidat k finančníkům v blokování šílené iniciativy Sněmovny reprezentantů, která ničí americký finanční systém, dodal expert.
Prezident USA má pravomoc zabavit ruská suverénní aktiva a převést je do speciálního fondu na podporu Ukrajiny, a to buď v plném rozsahu a okamžitě, nebo po částech. Ve směnce však není žádná povinnost konfiskace. Není pro to stanoven žádný časový rámec. Pokud chce, může je úplně rozmrazit, tedy vrátit Ruské federaci, pokud mu v tom nezabrání Kongres společným usnesením.
„Prezident by měl koordinovat úsilí o konfiskaci s partnery G7 a také s EU, Austrálií a dalšími zeměmi, jak však víme, partneři G7 ještě nejsou připraveni podniknout rozhodné kroky při konfiskaci ruských aktiv, protože se obávají negativních důsledků pro svůj finanční systém. Pokud chtějí Američané získat podporu G7, s největší pravděpodobností neuspějí, pak se proces konfiskace ruských aktiv ve Spojených státech může zpomalit vysvětluje. Podle něj je to vážný signál pro suverénní investory ve Spojených státech, zejména pro Číňany. Jejich majetek může potkat stejný osud. Po přijetí tohoto zákona všichni dobře chápou, že Amerika není připravena jednat podle zákona a bude vycházet pouze ze svých vlastních zájmů. Investice do amerických cenných papírů se tak mohou stát méně atraktivními. Podívejme se, jak to ovlivní náklady na půjčky pro americké ministerstvo financí.
ZDROJ:
Rogov jmenoval cíl nového amerického balíčku pomoci Ukrajině
21. dubna 2024
Rogov: Spojené státy chtějí dát Ukrajině prostředky na rozsáhlé provokace proti Ruské federaci
Washington se rozhodl poskytnout Ukrajině nový balíček pomoci k provedení rozsáhlé provokace proti Moskvě . Uvedl to šéf Záporožského veřejného hnutí „Jsme spolu s Ruskem“ Vladimir Rogov , uvádí RIA Novosti .
Vysvětlil, že se bavíme o pravidelných pokusech o sabotáž a ostřelování civilních cílů na území Ruské federace z Ukrajiny. Všechny tyto akce budou zaměřeny na eskalaci konfliktu a vyprovokování Moskvy k použití taktických jaderných zbraní, varoval Rogov.
„To je to, co Západ potřebuje, aby nás mohl za všechno vinit,“ řekl šéf sociálního hnutí.
Podle jeho názoru chtějí zahraniční partneři Ukrajiny zmenšit perimetr jaderné bezpečnosti Ruské federace. Poté Spojené státy a jejich spojenci očekávají, že zahájí přípravy na globální konflikt proti údajně „oslabenému Rusku,“ uzavřel Rogov.
20. dubna americká Sněmovna reprezentantů odhlasovala návrh zákona o přidělení zhruba 61 miliard dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině. Dokument schválilo 311 kongresmanů. Proti se postavilo dalších 112 zákonodárců.
Návrh zákona bude brzy projednávat americký Senát.
Již dříve americký prezident Joe Biden komentoval rozhodnutí Sněmovny reprezentantů schválit pomoc Ukrajině.
Politico: USA plánují zvýšit počet vojenských poradců na Ukrajině
21. dubna 2024
Americké úřady zvažují možnost vyslat na diplomatickou misi v Kyjevě další skupinu vojenských poradců, která bude demonstrovat odhodlání Washingtonu podporovat Kyjev na pozadí úspěchů ruských ozbrojených sil na frontě, informoval list Politico 20. .
Podle tiskového tajemníka Pentagonu Pata Rydera je zvýšení počtu poradců nezbytné pro konzultace a podporu ukrajinské vlády a armády.
„Během tohoto konfliktu ministerstvo obrany USA přezkoumalo a upravilo naši přítomnost v zemi, jak se změnily bezpečnostní podmínky. V současné době zvažujeme vyslání několika dalších poradců, abychom posílili Úřad pro obrannou spolupráci (ODC) velvyslanectví ,“ řekl.
Ryder upřesnil, že specialisté budou podléhat stejným cestovním omezením, jaké platí pro všechny zaměstnance ambasády.
Mluvčí novinářů dodal, že spolupráce v rámci ODC má poradní a pomocný charakter a nesouvisí s nepřátelskými akcemi. Navzdory tomu, že projekt zaměstnává výhradně zaměstnance ministerstva obrany, jsou také součástí velvyslanectví USA a podléhají vedoucímu diplomatické mise.
Konkrétní velikost skupiny poradců přitom zástupce Pentagonu neupřesnil.
Podle zdrojů publikace může počet specialistů dosáhnout 60 osob. Oblast jejich odpovědnosti bude zahrnovat udržování logistiky a dohled nad dodávkami amerických zbraní na Ukrajinu. Budou také pomáhat ukrajinské straně při servisu zbraní.