Archív značky pro: strach

strach jako nástroj

Strach jako nástroj kontroly. Jak nás naučili nenávidět. Jak nás nutí myslet „správně“.

11. května 2025

Uvědomění si reality je první a zároveň nejbolestivější krok. A často je to i krok osamělý, protože znamená opustit pohodlné iluze, podívat se pravdě do očí. A najednou zjistit, že spousta „jistot“ byla falešná. Ale bez tohoto bodu zlomu nemůže přijít žádná skutečná změna. I mnozí z těch, kdo ještě věří propagandě, začínají cítit vnitřní nesoulad, nepohodlí, nedůvěru, strach, únavu z neustálého tlaku. A to je začátek trhliny.

Dříve se propagandě říkalo propaganda, zatímco dnes se jí říká „boj s dezinformacemi“ nebo „ochrana demokracie“. Jenže ten výsledek je stejně manipulativní, i když s lepším kabátem.

Kritici, kteří syrově a přesně pojmenovávají realitu, jsou jako zrcadla. Nevnucují, ale ukazují. A kdo je připravený, ten v tom zrcadle uvidí něco, co už dál nejde přehlížet. Je to pomalu rostoucí proces probouzení. Byť je pomalý, je nezvratný.

To, že zatím 80 % veřejnosti stále důvěřuje systému, je realita. Ale možná ne tak statická, jak to vypadá. Stačí, když v pravý čas uslyší nebo uvidí něco, co rezonuje s jejich vnitřní pochybností – a může se spustit proces změny. Lidé musí dozrát zevnitř, nemůže to být vynuceno zvnějšku. [zdroj]

Nenávist a strach.

Kdo je vlastně ten, kdo šíří nenávist? Neurověda mediálního praní mozků.

Je to fascinující podívaná, jak se moderní společnost nechává vodit za nos jako cvičená opice, která slintá vztekem pokaždé, když uslyší správné zaklínadlo. A nejde o žádné esoterické formule – stačí říct „Babiš“, „Zeman“, „Fico“, „Trump“, a hned se spustí dokonalá ukázka kolektivního hysterického záchvatu. Ale jak přesně tohle funguje? Proč se lidský mozek tak snadno nechá naprogramovat, aby reagoval zuřivostí nebo pohrdáním na pouhé vyslovení jména?

Opakování vytváří realitu: Jak se nenávist stává reflexem.

Mozek není nezávislý analytický stroj – je to asociativní síť, která miluje zkratky. Když slyšíme stokrát „Babiš = lhář“, „Trump = fašista“, „Fico = zkorumpovaný“, náš mozek přestane přemýšlet a začne jen reagovat. Neurověda tomu říká „automatizace kognitivních procesů“. Čím častěji je nějaká informace opakovaná, tím hlouběji se ukládá do implicitní paměti, tedy té části, která ovládá naše instinktivní reakce. Studie z Nature Human Behaviour (2018) ukazuje, že opakovaná expozice stejným politickým narativům snižuje kritické myšlení a zvyšuje emocionální odezvu. Jinými slovy: čím víc média řvou „Babiš špatný!“, tím víc to lidé přijmou jako nevyvratitelný fakt, aniž by potřebovali důkazy.

Amygdala útočí: Proč emoce vždy vyhrají nad rozumem.

Když slyšíme jméno, které je ve veřejném prostoru spojované s negativními konotacemi, aktivuje se naše amygdala – emoční centrum mozku zodpovědné za strach a agresi. Tento mechanismus je evolučně starý a původně sloužil k rychlému rozpoznání nebezpečí (např. „tygr = utíkej!“). Jenže moderní média tento systém dokonale zneužívají – místo tygrů nám podsouvají „Babiš = hrozba demokracie“, „Putin = diktátor“, a náš mozek spustí stejný poplašný signál.

Výzkum z Journal of Neuroscience (2016) dokazuje, že když jsou lidé vystavení politicky nabitým slovům, jejich amygdala reaguje stejně intenzivně jako na fyzické ohrožení. A protože racionální část mozku (prefrontální kortex) potřebuje více času na analýzu, emoce vždycky vyhrávají. Proto se dav tak snadno rozzuří – média mu totiž předžvýkala, co má cítit, dřív, než vůbec stihne zapojit logiku. Jistě máme nějaké známé, kteří na vyslovení jména Babiš (dosaď jakékoli jméno) vystartují cholericky na první našlápnutí.

Kaskáda asociací: Jak se ze jména stane nadávka.

Klíčovým prvkem této manipulace je asociační učení. Když slyšíme „Babiš“ a zároveň vždycky následuje „korupce“, „lži“, „egoismus“, náš mozek si tyto pojmy spojí tak pevně, že už nepotřebuje další informace. Stačí pak jen jméno, a celý ten negativní balík se automaticky aktivuje. Tento jev popisuje teorie sémantické sítě (Collins & Loftus, 1975), podle které slova vyvolávají kaskádu souvisejících významů – a čím častěji jsou spojovaná, tím silnější je jejich vazba.

Praktický důkaz? Zkusme říct „Zeman“ v liberální kavárně a sledujme, jak se lidem stáhnou obličejové svaly. Nebo zmínit „Trump“ ve „slušné společnosti“ a pozorujme, jak se oči automaticky podívají vzhůru, jako bychom právě řekli něco obscénního. To není racionální nesouhlas – to je podmíněná averze, kterou média cíleně vybudovala.
Kdo tedy skutečně šíří nenávist?

Mozek je dokonalý otrok opakování. A ti, kdo ovládají média, to vědí. Pokud dokážeme spojit jméno s negativní emocí dostatečně často, stane se tato emoce automatickou součástí vnímání dané osoby – bez ohledu na fakta. A přesně tohle dělá establishment: systematicky přiřazuje k nepohodlným lidem nálepky, které vyvolávají předem naprogramovanou nenávist. Takže až příště uslyšíme, jak někdo hystericky reaguje na „Babiše“, „Fica“ nebo „Orbána, vzpomeňme si: nejde o racionální odpor. Jde o dokonale vypěstovaný Pavlovův reflex, který má jediný cíl – udržet nás v poslušnosti, zatímco skuteční strůjci chaosu vládnou bez odporu.

Podmíněný reflex: Jak nás naučili nenávidět.

Věda zná tento jev jako klasické podmiňování – Pavlov by měl radost, kdyby viděl, jak dokonale masmédia dokázala vytrénovat veřejnost. Stačí, aby CNN, ČT24, nebo Denník N spustily svůj obvyklý rituál: „Babiš lže!“, „Trump je fašista!“, „Orbán ničí demokracii!“, a hned se spustí předvídatelná reakce. Studie z Journal of Experimental Psychology (2017) ukazuje, že opakovaná expozice negativním narativům vytváří automatické emoční reakce – přesně jako když psi slintají na zvonek. A média tohle dělají dokonale.

Vzpomeňme si na migrační krizi: kolikrát jsme slyšeli, že „imigranti jsou hrozba“? Nebo covid: „Nenaočkovaní zabíjejí!“ Válka na Ukrajině? „Kdo není s námi, je s Ruskem!“ Všechny tyto případy mají společné to, že vytvářejí jasného nepřítele, na kterého lze nasměrovat veřejné pobouření. A když už náhodou není po ruce žádná globální krize, vždycky se najde nějaký Babiš, Fico, nebo Zeman, na kterého lze hodit veškerou vinu.

Sociální inženýrství v praxi: Jak nás nutí myslet „správně“.

Edward Bernays (o kterém jsem psal v minulém příspěvku), otec propagandy, by dnes mohl být hrdý. Jeho dědicové dokonale ovládli umění „manufacturing consent“ (Noam Chomsky by dodal, že to není žádná konspirační teorie, ale prostě realita). Establishment používá celou sadu nástrojů, jak udržet masy v poslušnosti:

1. Démonizace opozice.

Pokud někdo ohrožuje status quo, musí být okamžitě označený za populistu, extremistu, dezinformátora, proruského agenta. Příklady? Trump byl léta líčený jako Hitler 2.0, Orbán jako diktátor, Babiš jako oligarcha. Žádné nuance, jen černobílé karikatury.

2. Kontrola jazyka.

Jak říkal Orwell, kdo ovládá jazyk, ovládá myšlení. Termíny jako „dezinformace“, „konspirační teorie“, „nenávistný projev“ se staly zbraněmi k umlčování nepohodlných názorů. (Ovládání jazyka se také budu věnovat v nějakém příštím příspěvku – je to magická zbraň pro poslušnost.)

3. Sociální ostrakizace.

Kdo nesouhlasí, je vyřazený z diskuse. Viz akademické a mediální kruhy, které okamžitě zavrhnou každého, kdo zpochybní oficiální narativ.

4. Emoční manipulace.

Média neinformují, vytvářejí pocity. Strach („Babiš chce zničit Česko!“), vztek („Fico je zkorumpovaný!“), odpor („Zeman je opilec!“). Studie „Affective Intelligence and Political Judgment“ (Marcus, 2000) dokazuje, že strach a hněv vedou k větší podřízenosti autoritám.

Kdo je tedy skutečným šiřitelem nenávisti?

Ironií je, že ti, kdo nejhlasitěji křičí o „nenávisti“, jsou právě ti, kdo ji systematicky produkují. Vlády, mainstreamová média, think-tanky – všichni mají zájem na tom, aby společnost byla rozdělená, protože rozdělený dav se snáze ovládá. Když lidi nenávidí Babiše, Trumpa, nebo Orbána, nemají čas přemýšlet nad tím, kdo jim skutečně vládne.

A tak tu máme dokonalý systém: vytvořit falešné nepřátele, rozdmýchat proti nim hysterii, a zatím tiše dál prosazovat své zájmy. A občané? Ti nadšeně tleskají a nenávidí, kdo je jim přikázán. Protože, jak řekl už Bernays, „vědomá a inteligentní manipulace mas je důležitým prvkem demokratické společnosti.“ Takže příště, až zase uslyšíme, jak „Babiš je zlo“, nebo „Trump je hrozba demokracii“, zamysleme se: kdo nám vlastně tenhle nápad vložil do hlavy? A komu to prospívá?

P.S.: Pokud nás tento text rozčílil, gratuluji – náš podmíněný reflex funguje dokonale. Jo, a ANO jsem nevolil, nevolím a volit nehodlám – to jen pro pořádek.
Dnes jsem se podíval na šíření nenávisti. Zítra se ve druhé části podívám na šíření strachu. Obě těmi samými masmédii establishmentu. Vydáme se po ne zas až tak nedávné pouti masmédii strachu. [zdroj]

Strach a nenávist.

Kdo skutečně šíří strach? Krátká historie establishmentového teroru prostřednictvím médií.

Je až do očí bijící ironií, jak establishment a jeho poslušná média neustále obviňují „alternativu“, že šíří strach a paniku, zatímco oni sami už desítky let dokonale ovládají umění masového děšení. Pojďme si projít tu fascinující kroniku hysterie, kterou nám systémová média servírovala jako nevyvratitelná fakta, jen aby udržela společnost v poslušnosti a strachu.

1995: Ozónová díra – všichni uhoříme!

Začalo to relativně nevinně – ozónová díra měla podle „vědců“ (čti: mediálně podporovaných alarmistů) způsobit, že do pár let všichni zemřeme na rakovinu kůže. Média šílela, lidé přestali kupovat spreje, a najednou ticho po pěšině. Dnes se o ozónové díře skoro nemluví, ale tehdy to byl dokonalý nástroj, jak připravit půdu pro budoucí strašení.

2000: Miléniová chyba – počítače nás zabijí!

Když se blížil rok 2000, média varovala, že počítače zkolabují, jaderné elektrárny explodují a letadla spadnou z nebe, protože stroje „nebudou umět přepočítat datum“. Výsledek? Nic. Ale strach byl dokonalý – vlády utrácely miliardy za „opravy“, IT firmy zbohatly a veřejnost se naučila, že „experti“ v televizi mají vždycky pravdu.

2001: Antrax – neotevírejme dopisy!

Po 11. září přišel antrax – anonymní zásilky bílého prášku měly paralyzovat Západ. Média šílela, lidé se báli otevírat poštu a najednou každý kýchající kolega vypadal jako biologický terorista. Později se ukázalo, že útoky nejspíš organizovala americká armáda, ale to už bylo jedno – důležité bylo, aby lidé věřili, že svět je nebezpečné místo plné neviditelných hrozeb.

2003: SARS – asijská apokalypsa!

SARS měl být tím virem, který zdecimuje lidstvo. Média ukazovala lidi v respirátorech, letiště s teploměry a hysterické titulky o „smrtící nákaze“. Nakonec zemřelo pár set lidí (méně než na běžnou chřipku), ale strach z „globálních pandemií“ byl na světě.

2008: Finanční krize – konec kapitalismu!

Když praskla bublina, média hlásala, že přichází nová Velká deprese, války o potraviny a kolaps civilizace. Banky dostaly bilionové bailouty, obyčejní lidé přišli o práci, ale establishment jen posílil svou moc. Strach z ekonomického kolapsu odvedl pozornost od toho, kdo krizi skutečně zavinil.

2009: Prasečí mor – mutuje, už to jde i na lidi!

Když se objevila prasečí chřipka (H1N1), média okamžitě spustila apokalyptické scénáře o „smrtící mutaci“, která se přenáší z prasat na lidi a zdecimuje populaci. WHO vyhlásila pandemii, vlády nakupovaly vakcíny za miliardy a farmaceutické firmy si mnuly ruce. Jenže pak se ukázalo, že virus byl méně nebezpečný než sezónní chřipka – ale to už bylo jedno. Důležité bylo, aby lidé uvěřili, že bez okamžitého zásahu státu a masové vakcinace všichni zemřou. A když se pak ukázalo, že některé vakcíny měly závažné vedlejší účinky? Ticho. Strach splnil svůj účel – poslušnost byla zajištěná.

2012: Mayský kalendář hovoří jasně. Lidstvo končí.

Tenhle mediální žvást byl obzvlášť komický. Mayský kalendář údajně předpovídal konec světa na 21. prosince 2012, a média to brala smrtelně vážně. Dokumenty o blížící se zkáze, konspirační teorie o planetě Nibiru, hysterické diskuze o tom, jak se zhroutí civilizace. A pak? Nic. Jen další den. Ale i tady šlo o dokonalou ukázku, jak snadno se dá vyvolat kolektivní úzkost z ničeho. A když se svět nezbořil, nikdo se neomluvil – prostě se přešlo k další „hrozbě“.

2013: KLDR rozpoutá 3. světovou válku!

Severní Korea se v médiích stala dalším strašákem – Kim Čong-un prý chystal jaderný útok, rakety dopadnou na Los Angeles a každý tweet z Pchjongjangu byl prezentován jako předzvěst globálního konfliktu. CNN a spol. živě přenášely každé severokorejské cvičení s raketami, jako by šlo o předehru k armageddonu. Realita? KLDR nikoho nezaútočila, její zbraně byly (a jsou) především nástrojem propagandy. Ale strach z „šíleného diktátora s atomovkami“ posloužil k ospravedlnění další militarizace a šmírování občanů v zájmu „národní bezpečnosti“.

2014: Ebola!!! Všechny to zabije, není úniku.

Když se ebola objevila v Africe, média okamžitě začala křičet, že virus brzy dorazí do Evropy a Amerika bude zdecimovaná. Televize ukazovala děsivé záběry nemocných, titulky hlásaly „smrtící nákazu“ a politici slibovali přísná opatření. Nakonec se ebola mimo Afriku téměř neprosadila, ale strach z „nové smrtící pandemie“ byl opět přiživován. A kdo na tom vydělal? Farmaceutické společnosti a média, která díky katastrofickým scénářům získala rekordní sledovanost.

2015: ISIS, řežou hlavy, blíží se i k nám. Nekupujte kebab.

ISIS se stal dokonalým strašákem – média dennodenně vysílala záběry poprav, varovala před „teroristickými buňkami v Evropě“ a vytvářela dojem, že každý muslimský imigrant mohl být tajný džihádista. Politici využili strachu k omezení občanských svobod (masové sledování, preventivní zásahy). Když pak teroristé zaútočili v Paříži nebo Bruselu, média přiživila hysterii a veřejnost ochotně souhlasila s tím, že „bezpečnost je důležitější než svoboda“. ISIS už dávno ztratil vliv, ale strach z „islámského teroru“ zůstal – a stále se občas vytáhne, když je potřeba odvést pozornost. Byl to 911 revival v evropském stylu.

2016: Virus Zika. Degenerace, jistá smrt.

Další „supervirus“, který měl způsobit globální katastrofu – tentokrát v podobě deformovaných dětí kvůli přenosu komáry. Média šílela, těhotné ženy panikařily a vlády vypisovaly miliardové dotace na „boj s epidemií“. Jenže pak se ukázalo, že riziko bylo silně nafouknuté a většina případů zůstala omezená na určité regiony. Ale opět strach byl důležitější než fakta. A farmaceutické firmy? Ty mezitím vyvinuly nové vakcíny, které se pak musely nějak prodat…

2020: Covid – roušky, nebo zemřeš!

Vrchol mediálního teroru. Najednou byl každý člověk potenciálním vrahem, stačilo nekýchnout do rukávu. Média šílela, vlády zaváděly lockdowny a cenzuru, a kdo se ptal, byl označený za „popírače“. Dnes už je jasné, že mnohá opatření byla zbytečná, ale strach splnil svůj účel – společnost se rozdělila, občanské svobody ustoupily „bezpečnosti“ a farmaceutické firmy vydělaly rekordní sumy.

2022: Putin – nový Hitler!

Rusko-ukrajinská válka přinesla další vlnu strašení – najednou měl Putin zaútočit na celou Evropu, jaderné zbraně měly létat každou chvíli a kdo nesouhlasil s dodávkami zbraní, byl „proruský kolaborant“. Média opět pracovala na plné obrátky, aby udržela strach při životě – protože vyděšený člověk nekritizuje vládu, ale poslušně přijímá její rozhodnutí.

2023: Hamás – všichni Arabové chtějí naši smrt!

Po útoku Hamásu na Izrael se okamžitě spustil kolotoč strašení – všichni muslimové jsou najednou potenciální teroristé, Evropa čelí „obrovské migrační vlně“ a kdo nesouhlasí s vojenskými řešeními, je „podporovatel teroru“. Opět strach jako nástroj k umlčování racionální diskuse.

A co bude zítra?

Sucho? Další skvělá příležitost, jak zdražit vodu a obvinit občany, že nedostatečně brečí nad usychajícími stromy, zatímco průmyslové molochy dál spotřebovávají zdroje bez omezení.
Záplavy? Okamžitě se najde miliarda na „krizové řízení“, která zmizí v kapsách kamarádů politiků, zatímco postiženým pošlou balíček s pitnou vodou a letákem o obnovitelné energii.
Oteplování? Samozřejmě další zdůvodnění pro uhlíkové daně, které zaplatí běžní lidé, zatímco celebrity létají soukromými tryskáči na klimatické summity.

Nová pandemie? Už se těšíme na další lockdowny, cenzuru „dezinformací“ a miliardové zisky farmaceutických firem, které zázračně připraví vakcínu přes víkend.

Asteroid? Vláda vyhlásí „krizový stav“, zruší volby a rozdá zakázky na protiraketové štíty svým sponzorům – a až asteroid mine, nikdo nebude vědět, kam se poděly miliardy.

Umělá inteligence? Skvělá záminka pro masivní sledování občanů a omezování svobod pod heslem „etické regulace“, zatímco tajné služby a korporace ji využijí k ještě větší manipulaci.
Establishment vždycky najde novou hrozbu, která ospravedlní další omezení svobod a přesun peněz do správných kapes. A média mu v tom ochotně pomáhají, protože strach prodává. Takže až příště uslyšíme, jak „alternativa šíří paniku“, vzpomeňme si na tyhle příklady. Skutečnými šiřiteli strachu nejsou kritici systému, ale ti, kdo systém ovládají a média, která jim slouží. Strach je jejich nejúčinnější zbraň. A dokud lidé neprohlédnou tento mechanismus, bude se historie neustále opakovat.

Strach jako nástroj kontroly.

Všechny tyto „hrozby“ měly jedno společné – byly zveličené, často záměrně, aby udržely společnost v nejistotě a poslušnosti. A média establishmentu v tom hrála klíčovou roli. Nešlo o informování, ale o programování – aby lidé věřili, že svět je nebezpečné místo, kde jediné řešení je slepě důvěřovat vládě a „odborníkům“. A až příště uslyšíme o nové „smrtící hrozbě“, vzpomeňme si na tuhle pouť mediální manipulace. Protože jediné, čeho bychom se skutečně měli bát, je slepá víra v to, co nám mainstreamová média každý den cpou do hlavy. [zdroj]

ZDROJ: Nespokojený https://www.nespokojeny.cz/strach-jako-nastroj-kontroly-jak-nas-naucili-nenavidet-jak-nas-nuti-myslet-spravne/#more-57456


YouTube kanál Mgr. Lubomír Volný – komentované zprávy v rubrice ŽIVĚ
Volný bloG podporuje MÍR 🕊
Přeložila redakce VOLNÉHO bloGu.
Děkujeme za vaši podporu na další překlady, bez zaplacených aplikací není možné překládat videa:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP

Je to STRACH, který způsobil v roce 2020 nadměrnou úmrtnost, nikoli VIRUS.

#1 Zjistěte proč a jak v tomto vláknu, které otevírá oči.


#2 Strach je poplašný systém našeho těla. Když cítíme nebezpečí, stresový hormon kortizol zaplaví naše tělo a dělá 2 věci: Zastavuje neesenciální systémy, jako je trávení Posiluje funkce, které by nám mohly pomoci uniknout nebo čelit nebezpečí – rychlejší srdeční frekvence pro rychlejší běh


#3 Chronický strach vyvolává trvalou aktivaci systému stresové reakce organismu. Klíčovým hráčem je hormon kortizol, který je uvolňován nadledvinami. Za normálních okolností hraje kortizol klíčovou roli při udržování metabolismu a regulaci imunitní odpovědi.


#4 Pokud však hladina kortizolu zůstává chronicky zvýšená v důsledku přetrvávajícího strachu nebo stresu, může to mít na organismus negativní účinky. Jeden z významných dopadů je na imunitní systém. Kortizol má imunosupresivní účinky, což znamená, že může snižovat aktivitu imunitního systému.


#5 To dává smysl v akutních stresových situacích, kdy je třeba šetřit energii spíše pro okamžité přežití než pro dlouhodobou obranu. Při chronickém strachu však může tato trvalá imunosuprese vést ke zvýšené náchylnosti k infekcím a pomalejšímu hojení ran.


#6 Kromě toho se asi 70 % našeho imunitního systému nachází ve střevech, v takzvané střevní lymfatické tkáni (GALT). Chronický strach a stres mohou narušit rovnováhu bakterií ve střevě, což vede k dysbióze, nerovnováze ve složení bakterií.


#7 Tato nerovnováha může ohrozit střevní lymfatickou tkáň a celkovou imunitní funkci, což dále zvyšuje náchylnost k onemocnění.


#8 Dalším možným důsledkem chronického strachu je indukce cytokinových bouří. Cytokiny jsou malé bílkoviny uvolňované buňkami, které mají specifický vliv na interakce a komunikaci mezi buňkamibit.ly/3BcsCOG


#9 Za normálních okolností pomáhají modulovat reakci organismu na onemocnění. Nadměrná nebo nekontrolovaná hladina některých cytokinů, tzv. cytokinová bouře, však může být škodlivá a vést k těžkému zánětu a poškození tkání, což může způsobit selhání více orgánů a může být smrtelné.


#10 Zjistili jsme, že chronický strach má hluboký vliv na fyziologii našeho těla, zejména na imunitní systém. To podtrhuje význam zvládání stresu a strachu v našem životě pro naše celkové zdraví a pohodu.


#11 Jak jsme měli vzhledem k těmto poznatkům reagovat na potenciálně smrtící pandemii, když jsme si vědomi, že strach a stres ohrožují imunitní systém? Správný přístup – klidně. To jsou základní lékařské znalosti. Každý vládní expert tyto metabolické procesy zná.


#12 Nicméně opak byl pravdou. Vlády v Německu, Velké Británii a dalších zemích nechaly týmy odborníků sepsat „panické dokumenty“ o tom, jak nejlépe vystrašit obyvatelstvo. V médiích probíhala nepřetržitá kampaň strachu.


#13 Můj názor je, že bez PCR testů by se nevyskytl ani jeden případ Covidu (byly by vydávány za chřipkové infekce) a bez podněcování strachu a paniky by nedošlo k výraznému zvýšení úmrtnosti.


#14 Přestože byl virus nalezen v odpadních vodách ve Španělsku v březnu 2019 (https://reut.rs/3NXdSuz) a v Brazílii v říjnu 2019 (https://bit.ly/44ZmPtB), pandemie a její nadměrná úmrtnost propukla až po @DrTedros udělal ten obrovský @WHO oznámení.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969721012651?via%3Dihub

Neoznačený obrázek


#15 Proč se tedy údajně vysoce nakažlivý divoký typ viru nerozšířil dříve a proč lidé začali umírat až od 20. března? Protože ten virus je mediálně známý a lidé, kteří už byli oslabení, začali umírat kvůli výše vysvětleným imunosupresivním problémům.


#16 Toto tvrzení je podloženo studií, kterou zveřejnila např. @TheLancet
zjistila, že zdvojnásobení hladiny kortizolu v séru bylo spojeno s 42% nárůstem úmrtnosti po úpravě na věk, komorbidity a laboratorní testy.

https://www.thelancet.com/journals/landia/article/PIIS2213-8587(20)30304-1/fulltext


#17 S blížícím se koncem druhého roku kampaně „neočkovaní budou do března mrtví“ vyvstává jedna otázka: Jak se podařilo tolika neočkovaným lidem přežít? A do jaké míry přispěla taková prohlášení k vyvolání strachu a hrůzy v lidech?


#18 A mějme stále na paměti, že všechny předpovědi vládních expertů se ukázaly jako nesprávné a sloužily pouze k vyvolání strachu a paniky, což následně zvýšilo zranitelnost a poddajnost obyvatelstva.


#19 Mezi další aplikované „pandemické reakce“ (tj. opatření) patřilo uzavření sportovních klubů, což prokazatelně také vede ke zvýšení hladiny kortizolu.


#20 Kromě toho je prokázáno, že omezení sociálních kontaktů a izolace lidí, zejména starších, je kontraproduktivní a zvyšuje úroveň chronického stresu.


#21 „Zůstaňte uvnitř“ byl další pokyn vlád po celém světě. To mělo negativní dopad nejen na fyzickou aktivitu, ale také na hladinu vitaminu D v krvi. A jak asi tušíte, to zase ovlivnilo hladinu kortizolu.


#22 Objednávky typu „zůstaň doma“ navíc výrazně podpořily rozvoz jídla, a tím i průmysl rychlého občerstvení. Konzumace nezdravých potravin (kvůli cukrům, sacharidům, transmastným kyselinám a omega-6 mastným kyselinám) také zvyšuje hladinu kortizolu v krvi.


#23 ZÁVĚREČNÉ PROHLÁŠENÍ: Všechna výše uvedená opatření byla kontraproduktivní. Toho si je vědom každý odborník a lékař, protože tyto metabolické mechanismy se vyučují v základních lékařských kurzech. Jak panika šířená médii, tak všechna (!!!) aplikovaná opatření vedla k chronickému zvýšení hladiny kortizolu v krvi. Jsem pevně přesvědčen, že tyto taktiky byly použity proto, aby lidé byli poddajní, a tudíž snadněji ovladatelní.

Strach plodí poslušnost, zvláště když stejný subjekt, který údajný problém vytváří, nabízí i údajné řešení. Tento princip se nazývá gaslighting, manipulativní strategie používaná k vytvoření dezorientující, surrealistické atmosféry zmatku a pochybností o sobě samém, podobně jako opatření COVID vyvolávající strach, která vedla k větší škodě než k ochraně. Nikdy tedy nešlo o naše zdraví ani o naši ochranu, ale výhradně o realizaci Velkého resetu a Čtvrté průmyslové revoluce, které nejsou ničím jiným než zotročením lidstva parazitickou elitou.

A ti, kteří na základě vědeckých poznatků označili tato opatření za kontraproduktivní a škodlivá, byli těmi samými politiky, kteří jsou za jejich realizaci zodpovědní, označeni za „sociální darwinisty“. Proto se domnívám, že politici, kteří používají strach jako nástroj manipulace s obyvatelstvem, i lékaři, kteří tato opatření vědomě podporovali a prosazovali, by měli být pohnáni k odpovědnosti.

Nikdy nezapomenout, nikdy neodpustit!


ZDROJ: Twiteer Dr.Simon Goddek https://twitter.com/goddeketal/status/1656407936971710464

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/